Pondělí, 10. července 2023Otevřené případy, Případy
Když se v lednu 2014 narodila v klidu domova zdravá holčička, její rodiče rozhodně neočekávali, že dítě zůstane vinou schválností matrikářek bez rodného listu skoro dva roky. Rodina se soudně domáhala zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem matričního úřadu. I když veřejná ochránkyně práv zjistila pochybení úřadů, soudy žalobu zamítly a naopak rodinu vytrestaly stanovením povinnosti nahradit náklady řízení téměř 84.000 Kč.
Matrika šikanovala rodinu za porod doma
Několik dní po porodu otec oznámil matričnímu úřadu narození dítěte a přiložil k tomu řadu listin. Mimo jiné těhotenský průkaz matky, ve kterém gynekoložka potvrdila odpovídající termín porodu, a souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství z prosince 2013, kdy se žena na úřad dostavila osobně v pokročilém stádiu těhotenství. Dále bylo předloženo čestné prohlášení otce o narození dítěte.
Úřednice matriky městyse Choltice ovšem s otcem od počátku jednala velmi arogantně z toho důvodu, že si rodiče zvolili domácí porod, například se ho ptala, zda jsou v nějaké sektě. Úřednice po otci neustále požadovala další neexistující doklady k prokázání toho, že žena dítě porodila. Nebyla ale schopna specifikovat, jaké doklady požaduje, nebo požadovala doklady, které nebyly způsobilé prokázat, která žena dítě porodila. Dále matrikářka vyvíjela nátlak na sdělení jména porodní asistentky, která u porodu poskytovala péči. Rodiče ale odmítli jméno porodní asistentky sdělit, aby ji nevystavili riziku pokuty s ohledem na represivní politiku státu vůči porodním asistentkám.
Bezprostředně po nahlášení narození dítěte podala úřednice matriky podnět na OSPOD, aniž by cokoliv nasvědčovalo zanedbávání dítěte. Následovalo několik návštěv sociálních pracovnic, první proběhla ještě v den oznámení narození dítěte, což bylo pro matku několik dní po porodu velmi stresující a pro oba rodiče ponižující.
S ohledem na jednání matrikářky otec trval na další komunikaci výhradně přes datovou schránku a také trval na vydání rodného listu s tím, že již všechny potřebné doklady byly předloženy a že již rodiče nemají co dokládat. Matrika si z vlastní iniciativy vyžádala informace od gynekoložky, která potvrdila, že v 32. týdnu těhotenství matku vyšetřila. Ze zprávy lékařky jednoznačně vyplývalo, že žena musela porodit. Úřad ovšem nadále nepřistoupil k vydání rodného listu a vytvářel další obstrukce, kterými obtěžoval rodinu. Například úřednice se starostou chtěli kontrolovat, zda dítě existuje, přitom existence dítěte byla zjištěna při šetření OSPOD. Nakonec úřad zamítl zápis dítěte do knihy narození, rodiče podali odvolání, ale ani s tím neuspěli. Naopak se setkali se šikanózním jednáním pracovníků Krajského úřadu Pardubického kraje, kteří opět činili nátlak na udání porodní asistentky a vyhrožovali “sociálkou”.
Rodiče se rozhodli svůj případ medializovat, aby poukázali na absurditu postupu státu vůči nim a jejich dítěti. Mezitím se věc vrátila z krajského úřadu zpět na matriční úřad, ale ten ani poté nevydal rodný list a namísto toho věc “přepinkl” soudu podnětem k zahájení řízení o určení mateřství. Soud rozhodl, že žena je matkou dítěte, a to aniž by byly prováděny nové důkazy a aniž by bylo nutné odhalit totožnost porodní asistentky, na což úřady tak tlačily. Nakonec po 20 měsících se dítě dočkalo rodného listu, ale i ten museli rodiče několik měsíců po rozhodnutí soudu urgovat.
Veřejná ochránkyně práv zjistila pochybení
Rodiče se v průběhu řízení obrátili na veřejnou ochránkyni práv, která shledala řadu pochybení matričního a krajského úřadu (zpráva o šetření, konečné hodnocení). Nahlášení rodiny na OSPOD bylo podle ní nezákonné. Matriční úřad podle ochránkyně pochybil tím, že na základě podkladů, které shromáždil, nezapsal dítě do knihy narození a nevydal rodný list. Naopak to, že úřad dal podnět soudu k řízení o určení mateřství, vnímala ochránkyně jen jako sankci vůči rodičům za jejich nesoučinnost. Rodiče ovšem neodmítali součinnost, pouze po svých zkušenostech s úřednicemi odmítali dokládat svévolně požadované podklady, které nesloužily k prokázání toho, kdo je matkou dítěte.
Rodina požaduje odškodnění za způsobenou újmu
Rodina se rozhodla požadovat za postup matričního úřadu náhradu újmy, neboť kvůli tomu měla obtíže se zajištěním zdravotní péče dítěti, rodiče nemohli dítěti uzavřít pojistku ani spoření a celá rodina nemohla cestovat. Hlavně ale rodina žila ve stresu, zejména z možných pokusů o odebrání dítěte, kterým jim bylo opakovaně vyhrožováno. Navíc úřední svévole matričního úřadu byla i v rozporu s praxí jiných matričních úřadů, které na základě obdobných dokladů v případě jiných rodin vydávaly rodné listy. Rodina ale také chtěla přispět k tomu, aby se podobný postup úřadu neopakoval jak vůči nim, tak vůči jiným rodinám.
Podniknuté kroky:
- březen 2015 – podána žaloba na náhradu škody a újmy způsobené nesprávným úředním postupem proti České republice, zastoupené Ministerstvem vnitra
- prosinec 2019 – Obvodní soud pro Prahu 7 (soudkyně Kaňáková) rozsudkem žalobu zamítl s tím, že to údajně byli rodiče, kdo matričnímu úřadu neposkytl potřebnou součinnost, a uložil žalobcům nahradit náklady řízení ve výši téměř 30.000 Kč vedlejšímu účastníku řízení – městysu Choltice, proti kterému ani žalobci nepodali žalobu
- leden 2020 – žalobci podali proti rozsudku odvolání, ve kterém upozornili na tendenční přístup soudu prvního stupně a nesprávné posouzení případu
- prosinec 2020 – Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, kromě toho, že zvýšil částku, kterou mají žalobci zaplatit vedlejšímu účastníku – městysu Choltice na nákladech řízení. Celková částka nákladů řízení tak přesáhla 56.000 Kč.
- duben 2021 – bylo podáno dovolání k Nejvyššímu soudu, ovšem pouze za nezletilou, které bylo odpíráno vydání rodného listu, a to z důvodu soudního poplatku, který za jednoho žalobce činí 14.000 Kč
- únor 2022 – Nejvyšší soud svým rozsudkem zrušil napadená rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, a to z důvodu vady řízení (nerozlišení nároků z titulu nezákonného rozhodnutí a nesprávného úředního postupu)
- září 2022 – Obvodní soud pro Prahu 7 žalobu opět zamítl s tím, že k žádnému nesprávnému úřednímu postupu nedošlo a uložil nezletilé žalobkyni povinnost zaplatit státu a městysu Choltice na nákladech řízení téměř 16.000 Kč
- říjen 2022 – nezletilá žalobkyně proti rozsudku podala odvolání
- březen 2023 – Městský soud v Praze potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a uložil nezletilé žalobkyni povinnost uhradit na nákladech řízení dalších téměř 12.000 Kč
- červen 2023 – nezletilá proti rozsudkům podala ústavní stížnost a namítala porušení ochrany jejího nejlepšího zájmu, jejího práva na náhradu nemajetkové újmy a jejího vlastnického práva
Náhledový obrázek od Priscilla Du Preez – Unsplash
Pátek, 31. března 2023Otevřené případy, Případy
Liga lidských práv převzala případ matky, které OSPOD jako kolizní opatrovník odepřel nahlédnutí do spisu o jejím dítěti. Chceme poukázat na systémový problém, který spočívá v nekontrolovatelnosti práce OSPOD ve funkci kolizního opatrovníka v opatrovnických sporech. Ne vždy vykonává OSPOD tuto funkci profesionálně, efektivně a v zájmu dítěte. Už jen z důvodu kontroly by rodič měl mít právo nahlížet do spisu svého dítěte, pokud tím není nějak konkrétně ohrožen zájem dítěte, což musí být odůvodněná výjimka, ne pravidlo.
Orgány odmítly zpřístupnit spis pro údajné porušení rovnosti účastníků řízení
Matka z Brna se v červnu 2021 obrátila na OSPOD Úřadu městské části Brno-Bohunice s žádostí o nahlédnutí do spisu, který tento úřad jako kolizní opatrovník vede o jejím nezletilém synovi. Žádost podala z důvodu, aby zjistila zda spis obsahuje zápis jednání pracovnice OSPOD se zmocněnkyní matky a co tento zápis obsahuje. Úřad jí odpověděl, že po dobu výkonu kolizního opatrovnictví nelze umožnit nahlížení do spisu, a to ani rodičům nezletilých dětí, protože by to prý představovalo porušení zásady rovného postavení účastníků občanskoprávního řízení.
Proti tomu matka podala odvolání, ve kterém odkázala na platný zákon, který umožňuje odmítnout přístup do spisu pouze, pokud by to bylo v rozporu se zájmem dítěte. Poukázala na to, že OSPOD nijak nezdůvodnil, čím by byl ohrožen zájem dítěte jejím nahlédnutím do spisu. Odvolací orgán Magistrát města Brna odvolání zamítl s odůvodněním, že zájem dítěte spočívá v tom, že nezletilý nebude zkrácen na svém právu rovnosti účastníka řízení.
Soud nejprve žalobu odmítl, ale po zásahu Nejvyššího správního soudu ji musí projednat
Matka s postupem správních orgánů nesouhlasila, proto podala správní žalobu k soudu. Argumentovala tím, že nebylo odůvodněno, jaký konkrétní zájem dítěte by byl nahlédnutím matky do spisu ohrožen. Poukázala na to, že zákon o sociálně-právní ochraně dětí neuvádí, že by výkon kolizního opatrovnictví byl důvodem k odmítnutí přístupu rodičů do spisu. Stejný závěr zastává i veřejný ochránce práv. Také upozornila na to, že nahlédnutí do spisu představuje kontrolu výkonu činnosti kolizního opatrovníka.
Krajský soud v Brně žalobu odmítl, protože podle jeho názoru OSPOD ve funkci kolizního opatrovníka nemá vrchnostenské postavení, a proto nespadá do pravomoci správního soudnictví. Proti tomu matka podala kasační stížnost s odůvodněním, že rozhodování o právu nahlížet do spisu představuje rozhodování o právech a povinnostech a rozhodující orgán je ve vrchnostenském postavení.
Nejvyšší správní soud jí dal za pravdu a uvedl, že se lze ztotožnit se stěžovatelkou, že: „odmítnutím její žádosti nahlédnout do předmětného spisu bylo zasaženo do jejího práva coby zákonného zástupce nezletilého ověřovat (resp. „kontrolovat“), jakým způsobem OSPOD postupuje, případně zda nedochází k nepřiměřenému zásahu do soukromí její rodiny.“
Případ se tak vrátil k novému posouzení Krajskému soudu v Brně.
Podniknuté kroky:
- červen 2021 – Úřad městské části Brno-Bohunice odmítl žádost matky o nahlédnutí do spisu dítěte, proti čemuž podala odvolání
- srpen 2021 – Magistrát města Brna odvolání zamítl
- říjen 2021 – Matka podala správní žalobu
- únor 2022 – Krajský soud v Brně žalobu odmítl
- duben 2022 – Proti odmítnutí žaloby byla podána kasační stížnost, ke které se vyjádřil žalovaný magistrát
- listopad 2022 – Nejvyšší správní soud zrušil usnesení Krajského soudu v Brně a věc mu vrátil k dalšímu řízení
- leden 2023 – Magistrát se vyjádřil k žalobě
- duben 2023 – Na vyjádření bylo reagováno replikou
Náhledový obrázek od Nathan Dumlao – Unsplash
Čtvrtek, 9. února 2023Aktuality, Poradna, Práva dětí a rodina, Případy, Uzavřené případy
Přinášíme vám případ rodiny, které už Liga lidských práv dříve pomohla. Nejprve zde soud zamítl návrh na nařízení ústavní výchovy a místo toho rozhodl, že děti zůstanou v péči svých rodičů, kterým však stanovil výchovná omezení. Nyní došlo k výraznému zmírnění omezení, a to díky přístupu rodičů, OSPODu (orgán sociálně-právní ochrany dětí) i soudu.
Matka se dlouhodobě ambulantně psychiatricky léčí, bere medikaci, má invalidní důchod a nemůže pracovat. Otec dříve pracoval, ale aby se mohl rodině více věnovat, zaměstnání opustil a pomáhá matce s řízením domácnosti a s péčí o děti. Žijí z invalidního důchodu, dávek a příspěvků. Rodiče vychovávají dvě děti se specifickými potřebami. I přes to všechno jsou ale schopní dětem zajistit dobrou stravu, ošacení, aktivity ke kvalitně strávenému volnému času a dokonce jim spoří.
Jaká soud stanovil rodičům výchovná omezení?
Co rodiče nejvíc omezovalo, byla povinnost zajistit v domácnosti třetí plně svéprávnou osobu při onemocnění dětí, a to minimálně na 2 hodiny denně (původně 6 hodin). Rodiče se však již o děti dokáží postarat zcela sami. To potvrdila i pracovnice OSPOD, společně s právníkem Ligy lidských práv a praktickým lékařem dětí. Dále rodiče velmi mrzelo, že nemohou s dětmi trávit dostatek času. Podmínky totiž byly nastaveny tak, že v průběhu školního roku byly obě děti ubytovány na internátu a během letních prázdnin musely být na dětských (alespoň příměstských) táborech. Výjimkou byl pouze jeden týden v červenci a jeden týden v srpnu. Tato dvě výchovná omezení chtěli rodiče zrušit.
Rodiče všechna soudem stanovená omezení řádně plní, snaží se skutečně nic nepodcenit. Spolupracují se všemi zainteresovanými subjekty, se soudem, OSPOD, sociálními službami, školou, pediatrem apod. V počátcích rodičovství potřebovali pomoct s rodičovskými kompetencemi a vedením domácnosti. Zapojili se do různých pomocných programů (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi s poruchami autistického spektra, nácvik domácích prací apod.). Nyní už vše zvládají sami. Když jsou děti nemocné, konzultují situaci s lékařem, když je potřeba tak i s OSPODem. Na léto dětem zajistí různé tábory a další podnětné aktivity.
Podstatné u tohoto případu je, že se rodiče aktivně snaží a dělají vše pro to, aby dali svým dětem vše potřebné. Plní také veškeré podmínky, které jim soud nařídil. Čas ale plyne, děti jsou starší a rodiče zkušenější.
Právník Ligy lidských práv proto pomohl rodičům sepsat návrh na změnu rozhodnutí soudu (původní rozhodnutí bylo už jednou změněno – z původně 6 hodin denně přítomnosti třetí osoby, když byly děti nemocné, na 2 hodiny denně). V nynějším návrhu rodiče požadovali zrušení povinnosti přítomnosti třetí osoby v případě nemoci dětí a povinnost zajistit dětem tábory přes léto tak, aby byly děti s rodiči dva týdny v červenci a dva týdny v srpnu. Pracovnice OSPOD i dětský lékař s tímto návrhem souhlasili.
Jde o případ dobré praxe jak rodičů, tak OSPOD, který s rodinou skutečně spolupracuje a respektuje právo na rodinný život všech jejích členů a nejlepší zájem nezletilých podle Úmluvy o právech dítěte.
Zároveň však z případu vyvstává otázka, zda se u rodičů a jejich schopností a dovedností postarat se o své děti měří stejným metrem. U rodičů s postižením / duševním onemocněním, příp. ze sociálně slabších poměrů vnímáme silný tlak na to, aby vše dělali téměř dokonale, nedocházelo k žádným chybám a přešlapům. Každý přitom máme právo chybovat. Liší se však potřeba podpory či pomoci a její forma. O podobném problému psala již Kancelář veřejného ochránce práv. Říká, že z podnětů na nešetrné či nerovné zacházení, které ombudsmanovi často chodí od rodičů s psychosociálním postižením, a v nichž shledá pochybení, bývá patrné předsudečné uvažování a přístup ze strany OSPOD a např. veřejných opatrovníků. To je mimo jiné dáno nedostatkem informací o možnostech podpory a pomoci takovým rodinám.
V souvislosti s prací s rodiči s psychosociálním postižením vydala Liga lidských práv edukační video, které vychází z uspořádaného workshopu pro pomáhající profese. Spustíte ho kliknutím na ikonu pravo ➡️
Soud návrhu, který Liga lidských práv pomohla rodičům sepsat, vyhověl, ale stále v této rodině platí další výchovná omezení. Netvrdíme, že je to nutně špatně, ale kdyby rodiče byli v lepším sociálním postavení, neměli by duševní onemocnění, je možné, že by je společnost považovala za velmi vzorné rodiče. Zmíněná rodina může být pod výrazně větším drobnohledem než jiné rodiny, kde se tyto prvky zranitelnosti neobjevují nebo nejsou tak výrazné.
Podpořte Ligu lidských práv, protože nebýt lhostejný/á má smysl!
Čtvrtek, 15. července 2021Tiskové zprávy
V medializovaném případě dívky, kterou se po drobném poranění kvůli chybějícímu očkování pokoušel odebrat a umístit do nemocnice Okresní soud v Českém Krumlově, má nový a pro rodinu pozitivní vývoj – navzdory opačnému stanovisku OSPODu došlo k zastavení řízení o preventivní, výchovná a sankční opatření, ve kterém rodičům hrozil zásah do jejich rodičovských práv. Podle soudu nejsou dány důvody pro omezení rodičovských práv, protože jinak by všechny neočkované děti musely být pod trvalým dohledem státu, což by znamenalo narušování jejich rodičovské péče.
K pokusům o odebrání 10leté dívky na základě předběžného opatření vydaného soudkyní Jitkou Juřicovou došlo ke konci listopadu 2020, ale neúspěšně, neboť dívka nebyla nalezena. Předběžné opatření zrušila jiná soudkyně Milena Hrdličková v polovině prosince 2020 a zároveň zahájila řízení o preventivní, výchovná a sankční opatření vůči rodině, ve kterém chtěla zjišťovat, zda není zájem dítěte ohrožen a za tím účelem vyslechnout rodiče, zjistit názor nezletilé a odborné názory.
V řízení jsme předložili odborné vyjádření lékaře Jana Vavrečky, z kterého jednoznačně vyplynulo, že nezletilá nejenže nebyla postupem matky ohrožena na životě a na zdraví, ale že tvrzení Nemocnice České Budějovice o údajném ohrožení nezletilé bylo vědecky neobhajitelné, nepravdivé a klamavé. Nezletilou v řízení zastupoval stejný OSPOD – Městský úřad v Kaplici, který vydal návrh na vydání předběžného opatření, proti čemuž jsme neúspěšně brojili. Sociální pracovnice OSPOD v řízení navrhovaly uložení napomenutí rodičům.
Po provedeném dokazování soudkyně rozhodla o zastavení řízení. Uvedla, že toto řízení nenahrazuje správní řízení, ve kterém může být rodičům uložena pokuta za neočkování svých dětí, a že zjišťovala to, zda v případě péče o nezletilou je dán zákonný prostor pro zásah do svobodného výkonu rodičovských práv za účelem zajištění řádné péče o dítě. Soudkyně svoje rozhodnutí odůvodnila takto:
„(…) nelze jinak než uzavřít, že není v konkrétním případě na místě lpět na ochraně veřejného zájmu zákonem předvídaným postupem a to nastavením opatření, které by omezovaly výkon rodičovských práv a povinností při výchově nezletilé. (…) Soud má za to, že není důvod ke změně poměrů nezletilé nastavením konkrétních výchovných opatření. V důsledku by to znamenalo, že každé neočkované dítě by bylo pod trvalým dohledem soudu, a tím by v podstatě docházelo k nahrazování osobní odpovědnosti rodičů za řádnou péči o nezletilé dítě a narušování rodičovské péče, které by měla být poskytována ochrana.“
Tímto rozhodnutím končí represivní postup státu vůči rodině, ale nekončí případ jako takový. Rodina ještě podá stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva kvůli samotnému nedůvodnému a nepřiměřenému vydání předběžného opatření, kterým byl porušen nejlepší zájem nezletilé.
Celý případ je podrobně popsán zde (včetně všech relevantních dokumentů).
Více informací poskytne:
Zuzana Candigliota, advokátka, e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz, tel. 607 005 043
Pátek, 25. června 2021Otevřené případy
Liga lidských práv poskytuje právní pomoc 10leté dívce a její rodině v bezprecedentním případu, kdy nemocnice, OSPOD a soud zneužili institut předběžného opatření k vynucení očkování navzdory nesouhlasu zákonných zástupců nezletilé dívky.
25. listopadu 2020 byla v Nemocnici České Budějovice ošetřena neočkovaná pacientka, kterou do hlavy kopnul kůň. Po vyloučení traumatických změn byla zjištěna drobná tržná ranka v délce asi 5 mm zasahující do podkoží. Poranění bylo očištěno a dívka hospitalizována na pozorování na dětském oddělení. Zde jí byla indikována profylaxe (tedy „preventivní léčba“) tetanu.
Matka odsouhlasila podání imunoglobulinu a antibiotik v tabletách, odmítla ale navrhovanou vakcínu proti tetanu a následně podepsala negativní reverz, čímž tentýž den ukončila hospitalizaci dítěte. Text propouštěcí zprávy a negativního reverzu obsahoval výslovné konstatování, že „pacientka t. č. není v přímém ohrožení života“. Lékaři doporučili dítě naočkovat, s čímž ale rodiče nezletilé z důvodu svého přesvědčení nesouhlasili.
Druhý den došlo v místě bydliště rodiny na základě předběžného opatření soudu k pokusu o vydání nezletilé a jejího předání do péče nemocnice kvůli naočkování. Nemocnice totiž informovala OSPOD o tom, že je nezletilá údajně v přímém ohrožení života a zdraví. Do bydliště rodiny dorazila soudkyně Jitka Juřicová z Okresního soudu v Českém Krumlově se soudním vykonavatelem, úřednicemi OSPOD a následně i policie a domáhali se vydání nezletilé.
Nezletilá ale nebyla v místě bydliště nalezena, k opakovanému pokusu o její odebrání rodičům došlo i dalšího dne, rovněž bez úspěchu. Následně policie obvolávala celou rodinu nezletilé a snažila se vypátrat, kde se nachází. Následující pondělí ráno ještě před začátkem vyučování matce volala ředitelka školy a nestandardním způsobem zjišťovala, zda nezletilá do školy přijde. Když ji matka omluvila, vyhrožovala ředitelka školy OSPODem. Nespíš se tedy odebrání nezletilé chystalo i ve spolupráci se školou.
Dívka přitom byla v pořádku, užívala antibiotika a jediné reálné ohrožení pro ni představoval agresivní trvající útok státu.
Svévolné rozhodnutí nekompetentní soudkyně
Soudkyně do předběžného opatření naprosto nekriticky převzala rozporuplný a neodůvodněný názor lékařů a rovnou přistoupila k drastickému zásahu do práv rodiny. Zcela přitom opomenula jak rozpor informací, které o stavu dítěte personál uvedl do propouštěcí zprávy a poté soudu, tak i vyhodnocení, zda se v případě s ohledem na „zaléčení“ nezletilé antibiotiky a imonoglobulinem nejedná již o dostatečnou prevenci onemocnění.
Nezávislými lékaři nám bylo potvrzeno, že další riziko je v tomto případě pouze hypotetické a že podání vakcíny rozhodně nesplňuje podmínky pro nezbytnou a neodkladnou zachraňující péči. Soudkyně názor žádných jiných odborníků nezjišťovala.
Soudkyně také nevzala do úvahy rizika nařízeného postupu – psychickou traumatizaci nezletilé výkonem nucené hospitalizace a očkování, ale i rizika vystavení dítěte zdrojům nákazy v nemocnici. Soudkyně nezjistila názor rodičů, ani názor nezletilé, ale rovnou přistoupila k pokusu o odebrání, který doslova připomínal obléhání domu při honu na čarodějnice.
Soudkyně při svém postupu také zcela ignorovala judikaturu Evropského soudu pro lidská práva ve vztahu k České republice, podle které v těchto situacích nelze pouze převzít názor lékaře, ale bezprostřední ohrožení musí být skutečně prokázáno a soud se před přistoupením k tak drastickému zásahu musí pečlivě zabývat dopadem opatření na dítě a rodiče a také jinými řešeními než odebrání dítěte.
Proti předběžnému opatření jsme podali odvolání. Odvolací Krajský soud v Českých Budějovicích ale vydání předběžného opatření potvrdil, proti čemuž jsme následně podali nejprve jednu a pak druhou ústavní stížnost – obě neúspěšně.
Také jsme podali na Okresní soud v Českých Budějovicích návrh na zrušení předběžného opatření, kterému soud vyhověl a předběžné opatření zrušil.
Řízení o preventivní, výchovná a sankční opatření
Předtím, než bylo předběžné opatření zrušeno, soud zahájil řízení o preventivní, výchovná a sankční opatření, ve kterém se chtěl zabývat péčí rodičů o nezletilou. Přestože řízení vedla jiná soudkyně, než ta, která vydala předběžné opatření, podali jsme proti této jiné soudkyni Mileně Hrdličové námitku podjatosti kvůli zaujatému vyjadřování vůči matce v usnesení o zahájení řízení. Také jsme podali odvolání proti jmenování opatrovníka nezletilé – OSPODu města Český Krumlov, který sice neinicioval zásah vůči rodině, ale tento opatrovník byl nečinný, nezletilou vůbec nekontaktoval a nebylo možné od něj očekávat řádné hájení zájmů nezletilé.
Krajský soud v Český Budějovicích následně rozhodl, že soudkyně Hrdličková není vyloučena z projednání věci a že se jmenování opatrovníka nezletilé mění tak, že namísto OSPODu Český Krumlov se ustanovuje OSPOD města Kaplice, tedy iniciátor zásahu vůči rodině. Proti tomu byla podána v pořadí již třetí ústavní stížnost, neboť zastupování nezletilé tímto opatrovníkem bylo v rozporu s jejím zájmem. Ústavní soud ovšem stížnost odmítl jako předčasnou s tím, že činnost opatrovníka se zatím nepromítla do výsledku řízení.
Mezitím jsme podali návrh na zastavení řízení o preventivní, výchovná a sankční opatření, které jsme odůvodnily výhradou svědomí matky ve vztahu k povinnému očkování a také odborným vyjádřením lékaře Jana Vavrečky. Z odborného vyjádření jednoznačně vyplynulo, že nezletilá nebyla postupem matky nijak ohrožena na životě a na zdraví a že tvrzení Nemocnice České Budějovice o údajném ohožení nezletilé bylo vědecky neobhajitelné, nepravdivé a klamavé. Opatrovnice – sociální pracovnice OSPOD Kaplice Andrea Nováková se v několika větách k návrhu vyjádřila tak, že nesouhlasí se zastavením řízení.
Soud řízení nezastavil a v květnu 2021 proběhlo jednání, na kterém byli vyslechnuti jak matka, tak i otec nezletilé, který s nimi nežije. Otec podpořil jednání matky po úraze a sdělil, že by postupoval stejně s ohledem na konzultace s lékaři. Také potvrdil pravdivost tvrzení matky v její výhradě svědomí. Také byla čtena vyjádření lékařů Ondřeje Berana a Ireny Krčmové, které si vyžádala soudkyně. Na základě provedeného dokazování jsme navrhli zastavení řízení, sociální pracovnice OSPOD Kaplice Jana Bröstlová navrhla, aby soud rodičům udělil napomenutí.
Soudkyně rozhodla o zastavení řízení. Uvedla, že toto řízení se nenahrazuje správní řízení, ve kterém může být rodičům uložena pokuta za neočkování svých dětí, a že zjišťovala to, zda v případě péče o nezletilou je dán zákonný prostor pro zásah do svobodného výkonu rodičovských práv za účelem zajištění řádné péče o dítě. Soudkyně uzavřela, že v tomto případě není na místě lpět na ochraně veřejného zájmu omezováním rodičovských práv a přijetím výchovných opatření, protože by to znamenalo, že každé neočkované dítě by bylo pod trvalým dohledem soudu, čímž by docházelo k narušování rodičovské péče, které by měla být poskytována ochrana.
Pomáháme rodičům také s dalšími následnými kroky k vyvození odpovědnosti u všech zúčastněných subjektů.
Podniknuté kroky:
- listopad 2020 – Okresní soud v Českém Krumlově vydal předběžné opatření, proti kterému jsme podali odvolání. Nemocnici jsme poslali výzvu k okamžitému zastavení protiprávního jednání, žádost o umožnění nahlédnutí do zdravotnické dokumentace a stížnost ve smyslu zákona o zdravotních službách.
- prosinec 2020 – Doplnili jsme naše odvolání na Krajský soud v Českých Budějovicích. Krajský soud ve svém usnesení potvrdil vydání předběžného opatření, proti čemuž jsme podali ústavní stížnost (stížnost + doplnění). Podali jsme na Okresní soud v Českých Budějovicích návrh na zrušení předběžného opatření, kterému soud vyhověl a předběžné opatření zrušil. Současně ale zahájil řízení o preventivní, výchovná a sankční opatření. Podali jsme námitku podjatosti a odvolání proti jmenování opatrovníka.
- leden-únor 2021 – Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, přestože ani neuplynula doba pro podání ústavní stížnosti, ve které jsme chtěli ústavní stížnost doplnit o odborné vyjádření. Proto jsme podali druhou ústavní stížnost i s odborným vyjádřením. Mezitím Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl o tom, že soudkyně soudu prvního stupně není podjatá a že opatrovníkem bude OSPOD Kaplice.
- březen 2021 – Podali jsme návrh na zastavení řízení o preventivní, výchovná a sankční opatření, ke kterému jsme doložili zmíněné odborné vyjádření a výhradu svědomí matky. OSPOD Kaplice vyjádřil nesouhlas se zastavením řízení.
- duben 2021 – Ústavní soud odmítl i druhou ústavní stížnost. Podali jsme třetí ústavní stížnost proti ustanovení opatrovníka OSPOD Kaplice.
- květen 2021 – Třetí ústavní stížnost byla odmítnuta. Došlo k jednání na Okresním soudě v Českém Krumlově, na kterém bylo čteno odborné vyjádření, které jsme nechali zpracovat, i odborná vyjádření, která nechala zpracovat soudkyně.
- červen 2021 – Poslali jsme soudu náš závěrečný návrh, rovněž opatrovnice poslala závěrečný návrh. Okresní soud v Českém Krumlově zastavil řízení o preventivní, výchovná a sankční opatření.
Připravujeme stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva v reakci na odmítnuté ústavní stížnosti a nedůvodný a nepřiměřený zásah vůči rodině formou předběžného opatření.
Tiskové zprávy k případu:
