Liga poukázala na deficity české demokracie a vlády práva

Jak si Česká republika vede ve srovnání s jinými unijními státy v otázkách dodržování principů demokracie a právního státu? V čem za ostatními evropskými zeměmi pokulháváme a v čem spatřujeme naději v lepší zítřky? Vše se dozvíte níže v tomto článku a v něm zmíněných dokumentech.

Letos na jaře Liga spojila síly s mezinárodní lidskoprávní organizací Liberties a společně s dalšími organizacemi vytvořily souhrnnou zprávu o stavu demokracie a dodržování principů právního státu za uplynulý rok. Šlo o podklad, na jehož základě Evropská komise k tomuto tématu na konci července vydala vlastní zprávu. Vy si nyní můžete přečíst zprávu LibertiesEvropské komise. Dočtete se v nich, jak (ne)efektivní je (nejen) český justiční systém, na jaké úrovni je korupce, (ne)závislost médií, svoboda slova či přístup k informacím, jak si unijní státy vedou ve vyvažování moci ve státě a vládě práva a v neposlední řadě, jaké byly dopady spojené s pandemií COVID-19.

*Pojem „rule of law“ znamená, že stát funguje na principu „vlády práva“, tzn. právní řád stanoví limity uplatňování státní moci a zároveň umožňuje lidem svobodně žít. Jde o jeden ze základních znaků moderního demokratického státu, stejně jako např. garance základních práv. Právní stát se opírá o efektivní, kvalitní a nezávislý justiční systém, který je schopen garantovat právo EU a justiční ochranu (viz Upholding the Rule of Law, 2021).

Digitalizace justice a nezávislosti médií

Výstupy analýzy efektivity justičního systému poukazují na to, že přestože dochází k digitalizaci soudnictví, úroveň digitalizace, na které se momentálně ČR nachází, je stále pod průměrem EU. Na druhou stranu, výroční statistika ministerstva spravedlnosti naznačuje velký posun ve zkracování délky trvání soudních procesů, přičemž ČR se nachází na 7. místě ve srovnání s ostatními členy EU.

Další oblasti, jež se týkají korupce, nezávislosti médií a přístupu k informacím, vykazují další kritické zjištění. Situace v České republice poukazuje na neuspokojivou podporu investigativní žurnalistiky. Obzvláště alarmujícím je nález Evropské federace novinářů (EFJ), jež poukazuje na to, že premiér ČR Andrej Babiš vlastní až 30 % soukromých médií, což lze vnímat jako střet zájmů.

V boji proti COVIDu

Zvláštní apel se kladl na pandemii COVID-19 a dopady souvisejících restriktivních opatření. Liga zde poukazovala na opakující se přešlapy ze strany vlády, resp. ministerstva zdravotnictví, při vydávání mimořádných opatření. Jednou takovou kauzou byl i zákaz přítomnosti otců u porodu během nouzového stavu, jež zavedlo mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví z 18. 3. 2020, a o kterém jsme vás průběžně informovali (viz zde). Ve zprávě zmiňujeme několik dalších případů kterým jsme se v souvislosti s pandemií minulý rok věnovali, resp. aktivně stále věnujeme (například případ chlapce, který nemůže ze zdravotních důvodů nosit roušku a stát mu brání ve vzdělávání).

Pozitivně lze hodnotit snahu ministerstva zdravotnictví, vytvořit přehledné webové stránky se všemi aktuálními opatřeními (byť s několikaměsíčním zpožděním). Ministerstvo vnitra ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictvím dodatečně zveřejnilo také nejčastěji vyskytované dezinformace, čímž se snaží vyvracet lži a mýty v souvislosti s pandemií a vakcínami.

Co na to Evropská komise?

Jak jsme již uvedli, zpráva o stavu fungování právního státu, kterou jsme s Liberties vytvořili, posloužila Evropské komisi k tvorbě její vlastní souhrnné zprávy o stavu fungování a dodržování principů právního státu v zemích EU. Ve své zprávě EK celkově pozitivně hodnotí demokratické směřování členských států (např. v souvislosti s vytýkanými body z předchozího roku), avšak přesto upozorňuje na řadu problematických aspektů dodržování principů demokratického právního státu (např. na otázku nezávislosti soudnictví a médií). V tiskové zprávě EK potom uvádí hlavní problematické oblasti a doporučené budoucí kroky ze strany členských států. Tisková zpráva taktéž obsahuje výstupy a komentáře relevantních komisařů – např. komisařky pro Hodnoty a Transparentnost Věry Jourové a komisaře pro Spravedlnost Didiera Reynderse, kteří ve výročních zprávách spatřují potenciál pro členské státy. Dle obou komisařů je zpráva příležitostí pro progres, dialog a debatu, jak posílit “rule of law”* napříč celou EU (2021 Rule of law, 2021).

Členské státy EU také dostaly prostor vyjádřit se k probíraným bodům zprávy EK. Jednotlivá vyjádření můžete najít na webových stránkách EK zde. Vláda ČR se ve svém vstupu extenzivně vyjadřuje ke všem kritériím odkazováním se na doposud vydané zákony.

Zpráva EK je důležitým dokumentem, díky němuž se může občanská společnost aktivně zapojovat jak do dění ve své zemi, tak do dění Evropské unie, a spolu s EK vytvářet konstruktivní zpětnou vazbu pro členské státy EU. Liga sehrála tuto roli za občanskou společnost, když se svými připomínky přispěla do zprávy pro Liberties.

(ilustrační fotografie převzata z webu Evropské komise)

 

 

 

Komisařka Rady Evropy pro lidská práva vyzvala také senátory k odškodnění sterilizací

Komisařka Rady Evropy pro lidská práva vyzvala po poslancích také senátory k odškodnění sterilizací. Zákon mají projednávat již zítra.

Originál dokumentu najdete zde, níže je neoficiální překlad, za nějž děkujeme Rubenu Pellarovi.

 

Pan Miloš VYSTRČIL
Předseda Senátu České republiky

Paní Miluše HORSKÁ
Předsedkyně výboru pro sociální politiku

Pan Jiří DRAHOŠ
Předseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu České republiky

Pan Tomáš GOLÁŇ
Předseda Ústavně-právního výboru Senátu České republiky

Paní Miroslava NĚMCOVÁ
Zpravodajka k senátním tiskům (tisk č. 119)

Štrasburk, 8. července 2021

Vážení pane předsedo Senátu, pánové předsedové a paní předsedkyně výborů, paní zpravodajko,

jako komisařka Rady Evropy pro lidská práva mám za úkol pečovat o účinné dodržování lidských práv ve všech 47 členských státech Rady Evropy. Důležitou součástí mé práce v tomto ohledu je vést dialog s vládami a parlamenty členských států a být jim nápomocna při řešení případných nedostatků v jejich zákonech a postupech.

V tomto případě se na Vás obracím, abych vyjádřila svou podporu Návrhu zákona o jednorázovém finančním odškodnění osob, které se staly obětí protiprávní sterilizace (senátní tisk č. 119). Potěšilo mne, že návrh zákona nedávno přijala Poslanecká sněmovna a následně byl postoupen do Senátu k dalšímu projednání.

Ve svém dopise Poslanecké sněmovně ze září 2020, který naleznete zde, jsem uvedla, že návrh zákona poskytuje zvoleným zástupcům v České republice významnou příležitost vyřešit historickou nespravedlností vůči ženám, zejména ženám romského původu, které se staly oběťmi nucených a násilných sterilizací. Konkrétně by návrh zákona představoval významný krok k vytvoření dostupného a účinného mechanismu, který by zajistil, že oběti obdrží odškodnění za utrpěnou újmu, jak to vyžadují závazky České republiky v oblasti lidských práv. Vyzývám proto členy Senátu, aby návrh zákona přijali, a využili tak vhodnou příležitosti, kterou poskytuje, aby se oběti mohly dočkat určité míry spravedlnosti a posunuly se vpřed.

Byla bych vděčna, kdybyste mohli tento dopis sdílet se všemi členy Senátu, včetně členů Vašich příslušných výborů.

S úctou,

Dunja Mijatović

Jak si nenechat líbit neprofesionální jednání úřednice při vyřizování stížnosti proti nemocnici

Právnička Ligy lidských práv nedávno doprovodila klientku na ústní projednání její stížnosti proti nemocnici kvůli porušení práva na nepřetržitý kontakt dítěte s rodičem. Stížnost byla podána k odboru zdravotnictví Krajského úřadu Jihomoravského kraje, kde jednání proběhlo. S ohledem na naprosto neprofesionální jednání úřednice a porušování práv klientky jsme se rozhodli tímto příspěvkem informovat o tomto jednání jako o příkladu špatné praxe a zároveň veřejnost informovat, jaká má práva při vyřizování stížnosti krajským úřadem a jak si nenechat líbit porušování práv ze strany nekompetentních úředníků.

Šlo o případ matky s dnes již osmiletou dcerou, kterou po úrazu oka na začátku dubna 2020 doprovodila do Dětské nemocnice v Brně. Tamější lékaři matce sdělili, že by její dcera měla být na pár dní hospitalizována. Matka se proto vrátila domů sbalit dceři nějaké oblečení a další osobní věci. Když se do nemocnice vrátila, zdravotnický personál ji již k dceři nechtěl pustit s odkazem na nebezpečí nákazy virem covid-19. Matka si pohotově začala celou situaci nahrávat na diktafon a v klidu se snažila s personálem nemocnice domluvit a vysvětlit, že má právo být se svým dítětem. To bohužel k ničemu nevedlo, proto zavolala na Policii ČR, která jí potvrdila, že nemocnice nesmí bránit rodiči ve styku s jeho dítětem. V tu chvíli k matce přistoupili strážníci městské policie, které přivolala vrchní sestra, aby ji z nemocnice vyvedli. Nakonec se matce podařilo domluvit se se zdravotní sestrou a strážníky tak, že dceři mohla zdálky alespoň zamávat a pozdravit ji. Poté nemocnici opustila.

Po stížnosti se nemocnice omluvila, ale chybu nepřiznala

Matka proti postupu nemocnice podala stížnost ve smyslu § 93 a násl. ZZS, kterou adresovala přímo nemocnici (více ke stížnostem ve zdravotnictví zde). Ta se matce sice omluvila, avšak svou chybu nepřiznala. Postup svých zaměstnanců odůvodnila mimořádným protiepidemiologickým opatřením. Tato opatření však nikdy nezasahovala do práva dítěte na nepřetržitý kontakt (§ 28 odst. 3 písm. e) bod 1 zákona o zdravotních službách – dále jen „ZZS“), naopak Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodiku, která nepřetržitý kontakt dětí a rodičů i v době nouzového stavu plně podporuje. Postup nemocnice byl proto v rozporu se zákonem. K právu dítěte na nepřetržitý kontakt se svým zákonným zástupcem více v našem článku zde.

Matka se proto s novou stížností obrátila na Krajský úřad Jihomoravského kraje, který požádala o uložení povinnosti nemocnici přijmout nápravná opatření k tomu, aby se podobné situace již nestávaly. Pro účely doplnění informací ke stížnosti a vyjasnění některých nesrovnalostí svolala vedoucí oddělení správních činností odboru zdravotnictví Krajského úřadu Jihomoravského kraje PhDr. Jarmila Pavlíková s matkou a zdravotní sestrou příslušné nemocnice, která byla u incidentu přítomna, osobní setkání.

Způsob, jakým pracovnice krajského úřadu jednání vedla a jak komunikovala se stranami, byl naprosto neprofesionální a v rozporu s principy správního řízení:

1. Bránění právnímu zastoupení stěžovatelky

Úřednice se hned v úvodu rozhořčila nad tím, že naše klientka nepřišla sama, ale se svou právní zástupkyní (právničkou Ligy lidských práv). Tu třikrát za sebou vyzvala, aby “zůstala za dveřmi”, a až když chtěla právní zástupkyně písemné potvrzení o odmítnutí její přítomnosti na jednání, úřednice ustoupila. Klientce přitom vyčetla, že doteď právního zástupce neměla a nyní chce prostřednictvím tohoto zastoupení vyvolávat konflikt. Jde přitom o manipulaci, kterou se úřednice snažila odradit klientku od využití svého ústavně zaručeného práva na právní pomoc (čl. 37 Listiny základních práv a svobod, § 33 správního řádu). Účelem právního zastoupení je efektivně chránit práva a zájmy zastoupeného (tj. klientky), nikoli vyvolávat konflikty. Jediný, kdo hned na začátku vyvolával konflikt, byla úřednice.

2. Zaujaté vedení celého jednání

Úřednice několikrát během jednání zmínila, že je v roli mediátora celého sporu a chce dát stranám prostor vyjádřit se k němu. Mediátor je nestranným profesionálem, který dá oběma stranám sporu prostor se vyjádřit, vyslechne je, pracuje s jejich emocemi, pojmenovává vzniklé problémy, ale nehodnotí je a nenabízí stranám řešení (viz Asociace mediátorů ČR). V tomto případě však úřednice nebyla nestranná. Zcela očividně favorizovala zdravotní sestru, která se schůzky účastnila za nemocnici. Dala jí dostatečný prostor k vyjádření, dávala najevo souhlas s ní a vyzdvihovala náročnost práce zdravotníků v této krizové době. Naopak naší klientce a její právní zástupkyni mnohdy nechtěla dát vůbec prostor k vyjádření, nenechala klientku dokončit myšlenku, skákala jí do řeči, výpověď klientky zlehčovala a negativně hodnotila. Úřednice už na první pohled neměla nestranný přístup a jednala neprofesionálně.

3. Nepravdivé informace ohledně procesních práv klientky

Úřednice opakovaně klientce sdělovala informace, které neměly oporu v právním řádu, případně s ním byly přímo v rozporu. Kromě toho, že na jednání nejprve nechtěla vpustit právní zástupkyni klientky, nechtěla ani uznat sepsanou plnou moc, kterou klientka zmocnila právničku Ligy k zastupování. Když chtěla právnička nechat do spisu zaprotokolovat, že ji úřednice nechtěla na jednání vpustit, bylo jí řečeno, že žádný spis neexistuje, protože pro tyto věci se spisy nezakládají. Toto tvrzení se nezakládá na pravdě, protože přímo ze zákona o zdravotních službách vyplývá právo stěžovatele nahlížet do stížnostního spisu a pořizovat z něj kopie, z čehož logicky vyplývá, že se spis musí vždy založit (§ 94 odst. 1 písm. e) ZZS).

Dále bylo klientce řečeno, že krajský úřad nemá pravomoc nemocnici cokoli přikazovat a zakazovat, proto úřednice chtěla od klientky vědět, co vlastně po krajském úřadu požaduje. Zákon přitom výslovně stanoví, že pokud krajský úřad při šetření stížnosti zjistí, že došlo k porušení práv či zájmů pacienta, uloží nemocnici nápravná opatření a stanoví lhůtu pro jejich splnění, popřípadě podá podnět jinému orgánu (např. České lékařské komoře) a o uložených nápravných opatřeních nebo podnětu informuje zdravotní pojišťovnu pacienta (§ 96 ZZS).

Doporučení pro jednání o stížnosti

Způsob, jakým úřednice krajského úřadu jednání vedla, je učebnicovým příkladem špatné praxe, kterou je potřeba změnit. Pokud se tedy s podobným jednáním setkáte, nenechte si ho líbit. Po přečtení tohoto textu a našich dalších článků (např. k právu na nepřetržitý kontakt nebo k tomu, jak správně podávat stížnosti ve zdravotnictví) budete vědět, na co si dát pozor. Nyní jen pár bodů k připomenutí:

 

  • Vždy jednejte v klidu, slušně a s respektem, a to i když s vámi druhá strana komunikuje způsobem zcela opačným.
  • Rozhovory se zdravotníky a posléze s pracovníky krajského úřadu si nahrávejte na diktafon. Nemusíte se ptát, zda můžete zapnout nahrávání a nemusíte to ani oznamovat. Na pořizování zvukového záznamu pro ochranu svých práv máte právo (§ 88 odst. 1 občanského zákoníku).
  • Do stížnosti nezapomeňte uvést, co po nemocnici, případně po krajském úřadu, požadujete. Pokud nemocnice či konkrétní lékař udělali chybu, požadujte nápravu a přijetí opatření, která zaručí, že se podobná situace nebude opakovat (například proškolení zaměstnanců). Po nemocnici můžete také požadovat omluvu. Do stížnosti také uveďte, že si přejete být vyrozuměni o způsobu vyřízení stížnosti a o přijatých nápravných opatřeních. Vše pište srozumitelně a výstižně.
  • Nebudete-li spokojeni se způsobem vyřízení stížnosti směřované poskytovateli zdravotních služeb, podejte druhou stížnost krajskému úřadu. Nebudete-li spokojeni ani s vyřízením stížnosti krajským úřadem, můžete si na postup krajského úřadu stěžovat u veřejného ochránce práv (víc v letáku ombudsmana Stížnosti ve zdravotnictví).

Panelová debata nad rozsudkem ESLP o povinném očkování v Česku a jeho dopadech

Liga lidských práv pořádá v návaznosti na nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva nad šesticí stížností na systém povinného očkování v Česku panelovou debatu o dopadech verdiktu.

Panelovou debatu budeme ve čtvrtek 29. dubna od 16:30 živě streamovat na Facebooku a zveřejníme také její záznam. Zájemci mohou už nyní pokládat dotazy pro hosty panelu ve FB události. Dotazy bude možno pokládat i během panelu v diskuzi pod přenosem.

Hosté panelové debaty:

  • Barbara Havelková – docentka na Právnické fakultě Oxfordské univerzity, která se zaměřuje na gender a právo a antidiskriminační právo
  • Zuzana Vikarská – vyučuje ústavní právo a lidská práva na Právnické fakultě MU v Brně, na téma rozsudku napsala článek
  • Adéla Hořejší – advokátka, která se mj. věnuje lidským právům ve zdravotnictví
  • Jan Vavrečka – lékař, který se tématu očkování dlouhodobě věnuje, publikuje kritické články a před vnitrostátními soudy zastupoval dva ze stěžovatelů
  • Martina Suchánková – předsedkyně spolku Rozalio, který Štasburskému soudu předal amicus curiae, v němž poukázal na situaci českých rodin v souvislosti s povinným očkováním
  • Zuzana Candigliota – advokátka spolupracující s Ligou lidských práv, která stěžovatele před ESLP společně zastupovala

Debatu bude moderovat Zuzana Durajová, právnička Kanceláře veřejného ochránce práv, která dříve pracovala v Lize lidských práv.

Otevřený dopis členům Výboru pro zdravotnictví

Adresováno:
MUDr. David Kasal, MHA
MUDr. Miroslav Janulík
Doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc.

Na vědomí:
Výboru pro zdravotnictví PS

 

Vážení níže uvedení členové Výboru pro zdravotnictví,

v rámci 85. schůze jste se z pozice lékařů vyjádřili k připravované novele zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, konkrétně k pozměňovacímu návrhu, který by umožnil úhradu některých výkonů porodních asistentek bez indikace lékaře z veřejného zdravotního pojištění. Šlo o výkony, ke kterým dle vyhlášky (1) již porodní asistentky jsou kompetentní. Cílem tohoto návrhu bylo odstranění rozporu mezi právními předpisy a reflexi reality v porodnicích. Jednalo se tedy čistě o otázku úhrady, nikoli otázku rozšíření kompetencí.

Vaše jednotlivá vyjádření v rámci Výboru byla natolik neodborná, nepravdivá či urážlivá pro porodní asistentky, rodící ženy i duly, že jsme se rozhodli na ně reagovat tímto otevřeným dopisem.

Během diskuse, která je ke shlédnutí na tomto záznamu zazněly tyto šokující výroky. Za povšimnutí veřejnosti stojí také vaše rétorika, kterou jste ochotni použít, jen abyste zdiskreditovali své kolegyně z oboru porodní asistence.

  1. Výrok Davida Kasala, že ženy odmítají nástřihy hráze, vykapání očí novorozencům a další, a v takovém případě jim péče nemá být hrazena z veřejného pojištění.

Lékař David Kasal svým výrokem vyzval k pozastavení hrazení z veřejného zdravotního pojištění péče, která je založena na nejnovějších poznatcích vědy a je v souladu s doporučením Světové zdravotnické organizace, která uvádí: „Rutinní nebo volitelné užití epiziotomie se u žen se spontánním průběhem porodu nedoporučuje.“ De facto žádá, aby ženy byly ekonomicky nuceny do nástřihů hráze, rutinní praxe českých porodnic bez medicínského opodstatnění, jak ostatně ukazují statistická data o nadužívání epiziotomie (2).

  1. Výrok Miroslava Janulíka, kterým označil tvůrce pozměňovacího návrhu za neznalé současného systému péče o ženu a novorozence a chce ho tímto narušovat. Dle jeho slov normálně chodí terénní pediatr a dětská sestra, kteří novorozence navštíví doma. Péče porodních asistentek by tedy byla narušením. Ambulantní porody si nevymysleli lékaři.

Tento výrok vypovídá o naprosté neznalosti současného stavu. V současnosti většina pediatrů návštěvní službu odmítá poskytovat z důvodu kapacity. S rostoucím počtem ambulantních porodů se poptávka zvyšuje, zatímco kapacity praktických dětských lékařů nerostou. Připomínáme, že z důvodu pandemie je ženám brzký odchod doporučován i při absenci péče.

  1. Výrok Davida Kasala o vlamování porodních asistentek do systému, ve kterém nemají co dělat, neboť jsou vyškoleny dětské sestry a maminky tak nedostávají různé informace. Navíc 99,9% nemocnic má dle jeho slov certifikát Baby Friendly Hospital.

Jen stručně k tomuto uvádíme, že sám senátní Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku konstatoval, že: „… není zajištěna adekvátní podpora kojení po propuštění novorozence do domácí péče – není dostatek laktačních poradkyň ani dostupná péče pediatrů ve všech regionech; v porodnicích pracují vyškolené laktační poradkyně, jejichž počet, finanční ohodnocení a kompetence nejsou postačující pro zajištění péče v režimu 24/7″ (3).

  1. Výrok Davida Kasala, který uvedl, že ženy přijdou s nápadem začít porod přirozeně. To je v jejich představách ideálně tak, že jim bude drážděn klitoris či budou mít pohlavní styk, aniž by ale třeba i jen upřesnily s kým.

Tento výrok silně dehonestuje ženy, vypovídá o neznalosti přirozeného porodu a snaze jej kolegům představit jako něco ezoterického, absurdního či dokonce škodlivého. Normální, přirozený porod by měl být prioritou všech poskytovatelů péče, vyjma případů s vysokým rizikem. Česká republika statisticky vykazuje vysokou míru patologických porodů, jak popíšeme níže.

  1. Výrok místopředsedy Bohuslava Svobody tradičně připomněl oblíbenou frází lékařů, že za vše mají zodpovědnost oni a konečně ji mají převzít ženy a porodní asistentky.

Právní odpovědnost má zdravotník poskytující péči. Schválením tohoto návrhu by porodní asistentky mohly plně v souladu se svými kompetencemi vést fyziologické porody a předávat do péče lékaře porody s vyšší mírou rizika, čímž by nesly plně odpovědnost za svou práci a lékaři by již nemuseli fiktivně vést porody z důvodu vykazování na pojišťovnu a nést odpovědnost.

  1. Výrok, že u porodu musí vždy být lékař.

V řadě porodnic u nás již nejsou standardně lékaři porodu přítomni a fyziologické porody jsou vedeny porodními asistentkami, lékaři zde figurují pouze u příjmu, poté jen formálně pro účely pojišťovny, jak ostatně vyplývá i z vedených zdravotnických dokumentací. Novela by umožnila naplnit doporučení Světové zdravotnické organizace, které doporučuje kontinuální péči vedenou porodní asistentkou, a uvést do souladu realitu a dokumentovou realitu, která se promítá do právní odpovědnosti, kterou lékaři zbytečně nesou za práci svých kolegyň.

Vaše tvrzení ve světle nejnovějších poznatků vědy v oblasti péče poskytované během fyziologického porodu a základních principů medicínského práva ukazují na vaši neznalost a neochotu vnímat posun v porodnické péči od zakořeněného paternalistického modelu.

Omezili jste se na jediný ukazatel, sice novorozeneckou úmrtnost, kterou vyzdvihujete, přestože je srovnatelná se zeměmi s mnohem lepšími porodními výsledky v dalších relevantních oblastech, jako je poranění žen, pozitivní zkušenost s porodem, podpora rané vazby, kojení a další. Tímto jediným ukazatelem nelze ospravedlnit neochotu poskytovat moderní péči založenou na důkazech, zacházení se ženou jako s objektem a poskytování rutinní, iatrogenní, poškozující péče.

Během diskuse, kterou je možné shlédnout, jste si opakovaně pletli pojem porodní asistentka a dula. Porodní asistentka je vysokoškolsky vzdělaná odbornice na vedení fyziologického porodu, nikoli vaše asistentka, u níž si ani nejste jisti správným označením.

Žádáme vás, abyste věnovali svůj čas zjištění objektivních dat, seznámení se s mezinárodními standardy Světové zdravotnické organizace a dalších subjektů a zejména seznámení se s nejnovějšími poznatky vědy v oblasti péče o nízkorizikovou těhotnou a rodící ženu. Jen tak můžete přispět do diskuse odbornými, relevantními poznatky, nikoli zastrašováním, zesměšňováním a šířením dezinformací.

Liga lidských práv
Unie porodních asistentek
Česká asociace dul
Porodní dům U čápa, o. p. s.
Hnutí za aktivní mateřství
Česká komora porodních asistentek, z. s.
Juno Moneta, z. s.

______________________________

(1) Vyhláška č. 55/2011 Sb. o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků
(2) Datové zdroje o porodech: co je nového? | biostatistička.cz (biostatisticka.cz)
(3) Senát PČR: Náhled dokumentu (senat.cz)