Pátek, 12. dubna 2024Aktuality, Tiskové zprávy
Dnešního dne vyhlásil Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudek (sp. zn. 43 C 44/2021), kterým vyhověl žalobě rodičů a dítěte kvůli znemožnění přítomnosti otce u porodu v době covidu. Zákaz vydaný Ministerstvem zdravotnictví v době covidu dle soudu představoval neoprávněný zásah do soukromého a rodinného života žalobců. Podle soudce Luďka Pilného bylo možné přijmout odpovídající opatření k ochraně života a zdraví personálu i pacientů i bez striktního zákazu přítomnosti otců u porodu. Za způsobenou újmu soud přiznal rodině náhradu nemajetkové újmy celkem ve výši 50.000 Kč.
Kvůli mimořádnému opatření Ministerstva zdravotnictví, které zakazovalo přítomnost doprovodu rodičky u porodu, nemohl být otec dítěte dne 1. 4. 2020 přítomen porodu své ženy a narození své dcery v porodnici. Rodička tak při porodu byla osamocená a bez podpory svého partnera, který ji u předchozích porodů například masíroval, pomáhal jí při přesunu do koupelny, usnadňoval komunikaci s personálem, podával jí pití apod. Kvůli nepřítomnosti otce a také nedostatku personálu nebyl po porodu umožněn bonding a dítě první hodiny života plakalo bez možnosti jej pochovat a utišit.
Rodiče už před porodem udělali všechny kroky k tomu, aby při porodu mohli být spolu. Podali návrh ke správnímu soudu na zrušení mimořádného opatření i návrh na vydání předběžného opatření, ale do porodu neuspěli. Návrh na zrušení mimořádného opatření byl následně odmítnut z formálního důvodu, že mezitím samo Ministerstvo opatření zrušilo. Rodiče považovali zákaz otce u porodu za nepřiměřený a už z principu si přáli, aby takto svévolně a neodůvodněně nemohl stát zasahovat do práv rodin, proto podali civilní žalobu na náhradu nemajetkové újmy.
Žaloba byla nejprve zamítnuta s odůvodněním, že nárok nelze pod odškodňovací zákon podřadit. Tento výklad však zvrátil Ústavní soud, podle kterého účast otce u porodu spadá do práva na rodinný život a zrušil předchozí rozhodnutí.
Případ se tak znovu vrátil k Obvodnímu soudu pro Prahu 2. Ten vyslechl rodiče a provedl další dokazování. Otec například upozornil na absurditu zákazu v tom, že by u porodu nemohl být přítomen, i kdyby měl ochranný skafandr, který by znemožňoval přenos nákazy. Otec byl připraven dodržet veškerá hygienická opatření a použít ochranné pomůcky.
Soudu bylo předloženo stanovisko Světové zdravotnické organizace, která doporučovala umožňovat rodičkám doprovod i v době covidu s odůvodněním, že to má prokazatelný přínos pro rodičku včetně lepších zdravotních výsledků. I další mezinárodní odborné autority už od počátku epidemie doporučovaly preventivní opatření, ale nikoliv úplný zákaz doprovodu. Rodiče také poukázali na rozhovor s porodníkem a přednostou Fakultní nemocnice Ostrava Ondřejem Šimetkou, který uvedl, že jeho pracoviště se zákazem nesouhlasilo, ten byl přijat bez hlubšího přemýšlení a zkomplikoval jim práci.
Rozsudek bude v písemné podobě teprve vyhotoven a doručen účastníkům, kteří mají možnost proti němu podat odvolání k Městskému soudu v Praze.
Bližší informace poskytne: Zuzana Candigliota, advokátka, tel. 607 005 043, e-mail: advokatka@candigliota.cz
Případ je popsán spolu s dalšími právními kroky proti zákazu otců u porodu zde na webu Ligy lidských práv (viz část „Žaloba na náhradu nemajetkové újmy v civilním soudnictví“)
Středa, 20. března 2024Aktuality, Tiskové zprávy
Liberties‘ Rule of Law Report 2024 – Liberties‘ Zpráva o právním státu 2024
STAGNACE ČESKÉ REPUBLIKY V OBLASTI REFORMY JUSTICE A V BOJI PROTI KORUPCI V ROCE 2023
- Jde o nejrozsáhlejší nezávislou zprávu předloženou EU
- Zvyšující se zákazy protestů, zejména pro klimatická a propalestinská demonstrace
- Liga lidských práv z České republiky se na zprávě podílela s dalšími 36 lidskoprávními organizacemi z celé EU
Podle nově zveřejněné Liberties Zprávy o stavu právního státu 2024 se právní stát v Evropské unii v roce 2023 nadále zhoršoval, a to z toho důvodu, že vlády pokračovaly v oslabování systému brzd a protivah. Došlo k výraznému nárůstu omezení práva na pokojný protest, v mnoha případech se však aplikují selektivně pouze na propalestinské a klimatické protesty. Celá zpráva je ke stažení zde.
Ve svém pátém vydání od roku 2019 zpráva identifikuje nejmarkantnější porušování spravedlnosti, korupce, svobody médií, bezpečnosti novinářů, systému brzd a protivah, občanského prostoru a systémových problémů v oblasti lidských práv v Evropské unii v roce 2023. Komplexní analýza, na níž spolupracovalo 37 lidskoprávních organizací 19 zemí EU je dosud nejpodrobnější stínovou zprávou o právním státu, kterou provedla nezávislá síť pro občanské svobody. Evropská komise bere tato zjištění v úvahu při svém každoročním monitorování právního státu, čímž potvrzuje mezinárodní význam zprávy.
V České republice je celková situace stagnující. Nejnaléhavějším problémem je nedostatečný pokrok v reformě soudního systému a v boji proti korupci. Co se týče soudního systému, projekt digitalizace justice stále není dokončen, soudům chybí personál a snižují se platy soudců, což může mít v budoucnu vliv na kvalitu soudnictví. Základními nedostatky trpí taktéž reforma státního zastupitelství a chybí podpora pro soudní znalce. V případě boji proti korupci postupuje Česká republika velice pomalu. Doporučení GRECO ani Evropské komise nebyly uspokojivě splněny. Příkladem je přetrvání Pavla Blažka ve funkci ministra spravedlnosti i přes trvající konflikt zájmů, včetně jeho prověřování policisty z NCOZ v souvislosti s korupcí a kupčením s brněnským městským majetkem. Legislativní otázky, jako je zákon o lobbyingu, etický kodex Parlamentu či zákon o střetu zájmů, stále nejsou uspokojivě vyřešeny. Národní zprávu o právním státu vypracovala Liga lidských práv. Zpráva o České republice je k dispozici zde.
V dobře zavedených demokraciích, jako je Francie, Německo, Belgie, zpráva odhaluje občasné, nikoli však endemické problémy s právním státem. Skutečné obavy vznikají, když existuje možnost, že se k moci dostane extremistická strana, protože ta by mohla tyto sporadické problémy v budoucnu proměnit v systémový problém. V jiných starších demokraciích, například v Itálii, Švédsku, kde se k moci dostaly krajně pravicové strany, které postupně narušují právní stát, se zdá, že rozklad je postupný proces. To lze přičíst odolnosti těchto starších demokratických institucí, které je činí odolnějšími vůči pokusům o převzetí. To naštěstí zastáncům demokracie poskytuje příležitost mobilizovat se, shromáždit podporu a působit proti těmto podkopávajícím silám. V rozvíjejících se demokraciích EU se trajektorie právního státu může rychle změnit – buď směrem k obnově, nebo k úpadku. Příkladem je Slovensko, kde nedávno ustavená vláda inspirovaná maďarským modelem systematicky bourá demokratické struktury. Mezitím na Slovinsku nová prodemokratická administrativa aktivně pracuje na nápravě situace. Polská zkušenost zdůrazňuje složitou výzvu k obnovení právního státu, aniž by došlo k neúmyslnému porušení samotných právních základů, které se snaží obnovit. Na druhou stranu Maďarsko dokládá, že spoléhat se při reformách pouze na nátlak EU a sankce má svá omezení. Navzdory legislativním změnám je pro skutečný posun nutná trvalá podpora demokracie na nejnižší úrovni, protože institucionální zajetí zůstává trvalou překážkou skutečných změn.
Balazs Denes, výkonný ředitel Unie občanských svobod pro Evropu (Liberties), řekl:
“Liberties Rule of Law Report 2024 ukazuje, že úmyslné poškozování nebo zanedbávání nápravy porušování zásad právního státu ze strany vlád, které se neřeší, může časem přerůst v systémové problémy. Sílící krajní pravice, která navazuje na tato zneužití, velmi rychle rozloží evropskou demokracii, pokud Evropská komise nepoužije mnohem důraznějším způsobem nástroje, které má k dispozici, včetně řízení o porušení práva nebo podmíněného zmrazení finančních prostředků EU. Není třeba čekat, až vznikne podobný stav jako v Maďarsku s neodstranitelným antidemokratickým režimem.“
Kontakty:
LIGA LIDSKÝCH PRÁV: Jana Řepová, jana.repova@llp.cz
LIBERTIES: Valentin Toth, +4915734590281 (Signal, Whatsapp), valentin.toth@liberties.eu
Čtvrtek, 16. listopadu 2023Aktuality, Tiskové zprávy
Liga lidských práv uspořádala 14. 11. 2023 u příležitosti ukončení projektu podpořeného z Norských fondů: Vypořádejme se s porodnickým násilím tiskovou konferenci, na které zhodnotila podstatné aspekty projektu, jeho výzvy a výsledky.
Panelu se zúčastnila právnička, statutární zástupkyně Ligy lidských práv a koordinátorka projektu Anna Štefanidesová, lidskoprávní aktivistka, koordinátorka Centra pro oběti nedobrovolné sterilizace a oběť nedobrovolné sterilizace Elena Gorolová, právnička LLP Jana Řepová a Gwendolyn Albert, nezávislá lidskoprávní aktivistka, členka Rady vlády pro záležitosti romské menšiny.
Projekt byl spuštěn v říjnu 2021 a bude ukončen ke konci listopadu 2023. V rámci projektu vznikla Centra pro oběti porodnického násilí a nedobrovolné sterilizace. Tato zdánlivě různá témata jsme spojili v jednom projektu, protože protiprávní sterilizace považujeme za nejzávažnější projevy porodnického násilí na území České republiky. Porodnické násilí jako odborný pojem začíná být čím dál častěji předmětem diskuze. Objevilo se v minulých dvou letech i na odborných konferencích v oborech lékařství a porodní asistence.
“Vážíme si také závazku vlády České republiky, díky které je lepší porodní péče součástí Strategie vlády pro rovnost žen a mužů 2020-2030, a v této strategii je také zmíněn problém porodnického násilí”, uvedla Anna Štefanidesová
V oblasti porodnictví jsme vzdělávali zdravotníky, lékaře, porodní asistentky a studenty a studentky daných oborů ve 3 tématech: Komunikace pod vedením psychoterapeutky Kateřiny Hájkové Klíčové, tématu Evidence-based péče se ujala biostatistička Markéta Pavlíková a právničky z Ligy lidských práv školily obor Právo. Proškolily jsme více než 250 lidí. Vznikla také vzdělávací videa ve stejných tématech, která najdete na YouTube Ligy lidských práv. Odkaz na vzdělávací videa najdete zde.
Zorganizovali jsme 2 letní školy pro studenty a studentky práv a medicíny, které se věnovaly reprodukčním právům. Mezi hosty byli například senátoři Václav Láska a Ondřej Šimetka, režisérka Maia Martiniak nebo prezidentka Unie porodních asistentek Magdaléna Ezrová. Do této chvíle jsme pomohli také více než 10 klientkám, které nebyly spokojeny s péčí poskytnutou v souvislosti s těhotenstvím, porodem nebo šestinedělí. Nejčastěji nebyl dodržen informovaný souhlas, například u epiziotomie nebo podání medikace, stále dochází k neopodstatněné separaci novorozenců od matky nebo není ženám umožněna jiná poloha při porodu než poloha na zádech.
“Letos ÚZIS zveřejnil po letech soudů vybraná data až na poskytovatele péče, např. na epiziotomiích (nástřihy hráze) je vidět, že v některých zařízeních jde o rutinní zásahy (až 60% žen), zatímco jinde v souladu s doporučením WHO mají do 10% nástřihů hráze,” uvedla Anna Štefanidesová.
Situace v českém porodnictví se nicméně stále zlepšuje, v některých porodnicích samozřejmě více než v jiných, a ukazují to i níže uvedené statistiky. Je ale potřeba brát v potaz i potřeby žen a reagovat na ně, nebagatelizovat dopady porodnického násilí, které dopadají na psychiku ženy i její rodiny. Ženy se na nás mohou i nadále obracet v případě porušení jejich práv v období těhotenství, při porodu či šestinedělí.
Níže uvedené statistiky se týkají odškodnění protiprávních sterilizací:
Aktuální čísla z MZDR:
K pátku 10. 11. 2023 1519 žádostí. Z toho bylo 785 žádostí vyřízeno, 500 žádostem bylo vyhověno, ve 107 případech řízení zastaveno a 178 žádostí bylo zamítnuto.
Analýza anonymizovaných 388 rozhodnutí – k dispozici díky Gwendolyn Albert a Romea.cz:
Celkem 388
Přiznáno 271
Zamítnuto 117
Zamítnuto
Bez dokumentace 52
S dokumentací 65
Pouze 2 žádosti byly úspěšné s jiným důkazem (dokumentace neexistovala), jednou potvrzení o sociální dávce za sterilizaci a jednou závěrečná zpráva ombudsmana.
Ze 388 žádostí se 198 týká zákroku sterilizace, který byl proveden až po roce 1989.
Nejrychlejší rozhodnutí: 18 dní, nejpomalejší: 316 (z analýzy). Liga lidských práv má jednu nerozhodnutou žádost z konce července 2022.
Čísla k žádostem vyřizovaných Ligou lidských práv:
Pomohli jsme 100 ženám. V některých případech také s podáním rozkladu, druhé žádosti nebo podnětu ombudsmanovi.
Z 97 žádostí přiznáno 52x, zamítnuto 16x, zastaveno 2x, nerozhodnutých žádostí zbývá 29.
Z 97 žádostí rozhodnuto 70. Úspěšnost 74%.
Počet žádostí významně předčil všechna očekávání (k 10. 11. 2023 je evidováno přes 1500 žádostí). “Je tedy zjevné, že ministerstvo mělo být více personálně posíleno a nedostatek zaměstnanců se projevuje na délce řízení. Považujeme za politováníhodné, že ministerstvo nedostalo více podpory na personální zabezpečení agendy odškodnění obětí protiprávních sterilizací,” uvedla právnička LLP Jana Řepová
Ženy mají v mnoha případech ztíženou situaci, protože jejich zdravotnická dokumentace byla skartovaná. Ministerstvo má stále problém přijmout jiný důkaz než zdravotnickou dokumentaci. Zejména neuznává svědecké výpovědi. “Máme za to, že ministerstvo by mělo brát v potaz i nepřímá svědectví (tedy takové svědky, kteří nebyli přímo přítomni samotné sterilizaci). V řízeních, která se týkají sexuálního a domácího násilí, jsou nepřímá svědectví běžně uznávána a výpovědi svědků, kteří nebyli přímo přítomni protiprávnímu aktu, mohou společně s dalšími důkazy přispět k rozhodnutí o vině a trestu,” uvedla dále Řepová. Ve dvou řízeních sice došlo na jaře letošního roku k ústním projednání a pozvání nepřímých svědků, ale obě tyto žádosti byly zamítnuty. V dalších případech svědky už Ministerstvo zdravotnictví nepředvolává.
Kromě žádostí o odškodnění a rozkladů, jsme taktéž podali několik podnětů veřejnému ochránci práv, dále jsme podávali stížnosti nemocnicím a ke krajským úřadům, které se týkaly nezákonných skartací zdravotnické dokumentace. I v této věci jsme podávali podnět ombudsmanovi. Krajský úřad Moravskoslezského kraje dospěl k závěru, že Městská nemocnice Ostrava pochybila, když skartovala zdravotnickou dokumentaci po 10 letech místo po 40 letech, jak stanoví právní předpisy. Na základě tohoto rozhodnutí nemocnice loni upravila svůj skartační řád.
Dále jsme podávali správní žaloby, kde ještě stále čekáme na rozhodnutí. Můžeme nicméně říct, že do této chvíle se zatím soudy vždy postavily na stranu žen, když dospěly k závěru, že se ministerstvo v řízení o žádostech o odškodnění dopustilo procesních pochybení.
V poslední době se Eleně Gorolové ozvalo několik žen, které byly sterilizované po roce 2012, na které se odškodňovací zákon nevztahuje. Zde jsme zatím podali jednu stížnost, kde byla žena sterilizovaná proti své vůli v roce 2018. Ženy, které byly nedobrovolně sterilizovány po roce 2012, se mohou obrátit na Elenu Gorolovou nebo přímo Ligu lidských práv.
Navzdory všem výše uvedeným komplikacím, vzkázala Gwendolyn Albert všem, kteří byli sterilizováni proti své vůli: “Přihlaste se do tohoto procesu, jedině tak můžeme mít pro historii záznam o tom, co se vám stalo. Nenechte se však naklonit lidem, kteří tvrdí, že když jim zaplatíte, mohou vám zaručit, že vaše žádost bude úspěšná. Nikdo, kdo je etický, vám takový slib nedá. Ráda bych také zopakovala, že řízení končí 31. prosince 2024 a poté již nebude možnost žádost o odškodnění podat.” K sepsání žádostí mohou ženy využít například pomoci IQ Roma Servis, popřípadě se mohou obrátit na Českou advokátní komoru s žádostí o bezplatné právní zastoupení z důvodu nemajetnosti.
Liga lidských práv bude i po skončení tohoto projektu pokračovat v sepisování rozkladů a správních žalob, nebude už ale pomáhat se sepisováním žádostí o odškodnění.
Více informací poskytne garantka projektu s koordinátorkou Centra pro oběti nedobrovolné sterilizace:
Anna Štefanidesová, právnička Ligy lidských práv, garantka projektu
E-mail.: anna.stefanidesova@llp.cz , Tel.: +420 739 922 878
Elena Gorolová, koordinátorka Centra pro oběti nedobrovolné sterilizace
Tel.: +420 775 761 194
Středa, 31. května 2023Případy, Tiskové zprávy
Ústavní soud dnes rozhodl, že účast otce u porodu spadá do práva na rodinný život a zrušil rozhodnutí obecných soudů. Ty musí posoudit zákonnost mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví, které zakázalo přítomnost otců u porodu.
V březnu 2020 vydalo Ministerstvo zdravotnictví mimořádné opatření, kterým zakázalo přítomnost jakéhokoliv doprovodu u porodu, a to včetně otce dítěte. Tímto opatřením zasáhli do práv tisíců rodin. Advokát Ondřej Pecák, kterého zastoupila naše spolupracující advokátka Zuzana Candigliota, zkusil kvůli povaze mimořádných opatření nejprve cestu správního soudnictví. Ve správním soudnictví nicméně neuspěl, protože mimořádné opatření bylo mezitím zrušeno. Následně jsme podali žalobu na náhradu nemajetkové újmy způsobené při výkonu veřejné moci rozhodnutím za něj, jeho partnerku a dceru, ve které požadoval pro každého 50 000 Kč. Ani u obecných civilních soudů jsme však nebyli úspěšní. Podrobný popis případu naleznete u nás na webu.
Ústavní soud dnes vydal nález, v němž konstatoval, že stěžovatelům bylo zasaženo do práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a práva na náhradu škody způsobené při výkonu veřejné moci podle čl. 36 odst. 3 Listiny. Zároveň se vyjádřil tak, že účast otce u porodu spadá mezi základní práva, a to konkrétně do práva na rodinný život. Původní rozhodnutí obecných soudů zrušil a věc vrátil k novému projednání. Obecné soudy proto budou muset posoudit zákonnost mimořádného opatření a provést test proporcionality znovu, a to s ohledem na toto rozhodnutí Ústavního soudu.
Ústavní soud zdůraznil, že “narození dítěte je totiž bezesporu velmi významným, ne-li dokonce tím nejvýznamnějším okamžikem rodinného života, jehož společné prožití je s to posílit vzájemná a společná pouta mezi matkou, otcem a dítětem. Ústavní soud proto neakceptuje názor, že by právo matky, otce a dítěte být spolu v okamžiku porodu a chvílích bezprostředně následujících mělo zůstat mimo rámec ústavní ochrany.”
Liga lidských práv od samého počátku stojí za názorem, že mimořádné opatření zasáhlo do základních práv mnoha rodin a doufáme, že soudy to posoudí tak, že šlo o zásah nepřiměřený.
Kontakty:
Advokát Ondřej Pecák, pecak@ondrejpecak.cz
Za Ligu lidských práv Anna Štefanidesová, anna.stefanidesova@llp.cz
Čtvrtek, 10. listopadu 2022Aktuality, Tiskové zprávy
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) dnes rozhodl, že Česká republika porušila právo naší klientky na účinné vyšetřování podezření z policejního násilí, které je součástí práva nebýt mučen nebo podroben nelidskému a ponižujícímu zacházení. Vyšetřování prováděla sama policie, a ne nezávislý orgán, a také bylo vyšetřování ledabylé a nedostatečné. Soud klientce za nemajetkovou újmu přiznal 6.000 EUR, tedy necelých 150.000 Kč.
Případ má počátek v roce 2013 v Praze, kdy policisté zasahovali proti klientce, převezli ji na policejní stanici, kde se k ní chovali velmi hrubě a kde byla vystavena jak fyzickým, tak i slovním útokům. Následně byla převezena na záchytnou stanici a ráno pro ni opět přijeli policisté, kteří pokračovali v ponižování klientky. Celý popis případu naleznete zde.
Zážitek s policií byl pro klientku velmi traumatizující, proto podala trestní oznámení, ke kterému připojila lékařské zprávy dokumentující pohmožděniny a poranění rtu. Trestní oznámení neřešil nezávislý orgán, který k tomu účelu byl zřízený, tedy Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Věc prošetřovala sama policie, která dospěla k závěru, že k žádnému pochybení nedošlo. Když se klientka obrátila přímo na GIBS, GIBS to odmítla řešit. Nepomohla stížnost ke státnímu zastupitelství, ani ústavní stížnost k Ústavnímu soudu.
Klientka se v roce 2015 s pomocí Ligy lidských práv se stížností obrátila na ESLP. „Ve stížnosti jsme mimo jiné poukázali na selhání vyšetřujícího orgánu při zajišťování videozáznamu z policejní stanice, který mohl významně přispět k objasnění věci. Zatímco klientka podala trestní oznámení dne 21. 2. 2013, což bylo dva dny po jejím propuštění z policejní stanice, videozáznamy z policejní stanice byly vyšetřujícím orgánem vyžádány až 7. 3. 2013, kdy údajně již byly smazány. Přitom Ministerstvo vnitra ve svém vyjádření konstatovalo, že záznamy jsou automaticky mazány až po 30 dnech.“ vysvětluje Zuzana Candigliota, právní zástupkyně stěžovatelky.
Soud dal klientce zapravdu, že podezření ze špatného zacházení měl od počátku vyšetřovat nezávislý a specializovaný orgán, tedy GIBS. Policejní orgán, který věc namísto GIBS řešil, dle soudu neudělal všechny potřebné kroky k objasnění věci. Soud zmínil, že klientka vůbec nebyla vyslechnuta, nebyla prověřována její věrohodnost, nebyla vyžádána zpráva odborníka ohledně tvrzených psychických problémů, nebyl zpracován lékařský znalecký posudek. Rovněž nezajištění kamerových záznamů podle soudu ukazuje, že vyšetřování nebylo pečlivé.
Soud tedy shledal, že neprovedením účinného vyšetřování došlo k porušení procesního aspektu práva nebýt podroben špatnému zacházení. Na druhou stranu neshledal, že by bylo prokázáno samotné špatné zacházení se stěžovatelkou, neboť k tomu chyběly jednoznačné důkazy. Soud nicméně podotkl, že je to minimálně z části zaviněno státem, který neprovedl účinné a nezávislé vyšetřování. Soud ženě přiznal náhradu nemajetkové újmy ve výši 6.000 EUR a náklady řízení 2.000 EUR.
Není to poprvé, co Liga lidských práv uspěla se stížností na nevyšetřování podezření z policejního násilí v České republice. V roce 2013 ESLP shledal porušení práva na účinné vyšetřování špatného zacházení, za což stěžovatel dostal náhradu nemajetkové újmy ve výši 100.000 Kč. V roce 2012 ESLP rozhodl o porušení práva na život spojené s neúčinným vyšetřováním, za což pozůstalým přiznal 20.000 EUR. V dalších případech neúčinné vyšetřování shledal již Ústavní soud. Se stížnostmi se ale nepodaří uspět pokaždé, kdy Liga lidských práv považuje vyšetřování za neúčinné. Před týdnem byla jiná stížnost ze strany ESLP zamítnuta.
Pondělí, 7. listopadu 2022Aktuality, Tiskové zprávy
Od 1. 1. 2022 je účinný zákon o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem. Již od počátku účinnosti žadatelky a žadatelé o odškodnění ale naráží na problémy. Na některé jsme upozornili již v srpnu otevřeným dopisem adresovaným premiérovi a ministru zdravotnictví. Žádný z těchto problémů se doteď nevyřešil. Ministerstvo zdravotnictví navzdory dvouměsíční lhůtě má stále některé nevyřízené žádosti až z ledna a prakticky nejsou uznávány jiné důkazy než zdravotnická dokumentace (víme jen o jednom jiném uznaném důkazu, kdy bylo uznáno potvrzení o sociální dávce).
Oběti se bojí, že kvůli protahování lhůty na rozhodnutí se odškodnění již nedočkají. Bohužel i v případě jedné naší klientky a dlouholeté bojovnice za práva obětí protiprávní sterilizace, Vlasty Cickové, došlo k úmrtí. Kdyby bylo rozhodnutí vydáno ve lhůtě, mohla se ho dočkat. A není to jediné úmrtí v řadách obětí, ke kterému za uplynulý rok došlo.
Co se týče uznávání jiných důkazů než zdravotnické dokumentace argumentuje Ministerstvo zdravotnictví tím, že musí být prokázána protiprávnost. V některých případech jsou však i přes to, že zdravotnická dokumentace protiprávnost prokazuje, žádosti zamítány. Jsou navíc zamítány i navzdory posouzení Odboru zdravotní péče, které si Ministerstvo zdravotnictví u některých případů vyžádalo.
V několika případech se stalo, že nebyl dodržen postup stanovený sterilizační směrnicí, která určila mimo jiné tuto podmínku: žena, na které měla být sterilizace provedena, podepsala prohlášení, že s provedením sterilizace souhlasí a že bere na vědomí písemné poučení o tom, do jaké míry je sterilizační zákrok reparabilní (§ 11 sterilizační směrnice): „Před zákonem podepíše osoba, u níž má být sterilizace provedena, popřípadě její zákonný zástupce (opatrovník), prohlášení, že s provedením sterilizace souhlasí a že bere na vědomí písemné poučení o tom, do jaké míry je sterilizační zákrok reparabilní.“ I případy, ve kterých toto poučení chybí, byly zamítnuty.
V nejnovějším rozhodnutí, které se týká naší klientky, došlo k zamítnutí navzdory tomu, že jako důvod sterilizace je ve zdravotnické dokumentaci výslovně uveden romský původ žadatelky. Odbor zdravotní péče ve svém posouzení přímo uvádí následující: “Dle našeho názoru nelze pro sterilizaci [v tomto případě] uvést zdravotní důvody. Rovněž není přípustné uvádět jako důvod ke sterilizaci romský původ žadatelky. Ve zdravotnické dokumentaci chybí jakákoliv zmínka o tom, že byla žadatelka o významu a důsledcích zdravotního výkonu sterilizace poučena.”
Ačkoliv jsme všemi těmito argumenty argumentovali již v původní žádosti, Ministerstvo zdravotnictví se k nim v rozhodnutí ani nevyjádřilo.
Samotný rasový důvod ukazuje na protiprávnost provedené sterilizace. Ostatně i sama důvodová zpráva k zákonu zmiňuje eugenický charakter této státní politiky: “Dalším cílem však bylo i zajištění „kvalitnější populace,“ jak vyplývá ze zpráv okresních národních výborů, jež dávku poskytovaly. Z této skutečnosti lze bezesporu dovozovat nepřípustný eugenický charakter této praxe, která směřovala k omezení počtu narozených dětí v některých skupinách obyvatel, které byly tehdejším režimem vnímány jako problémové, nepřizpůsobivé či nežádoucí, ať již to byla romská populace, jak naznačují zjištění ochránce, anebo osoby s duševním či jiným zdravotním postižením, či osoby s větším počtem dětí.”
Přijetí odškodňovacího zákona bylo dlouhým bojem, který trval více než 18 let. Na Českou republiku apelovaly mezinárodní orgány, aby oběti odškodnila. Nyní, když tento zákon existuje, Ministerstvo zdravotnictví rozhoduje v rozporu s jeho účelem. Tak se ostatně vyjádřila i bývalá zástupkyně ombudsmana a současná členka Rady vlády pro lidská práva Monika Šimůnková: “Takové rozhodnutí, které hodnotí sterilizaci, u které je jako důvod uveden romský původ, jako sterilizaci v souladu s právem, jde bohužel přímo proti smyslu odškodňovacího zákona.”
Ministerstvo zdravotnictví ale nereagovalo na právní argumentaci ve více případech. V žádostech často argumentujeme judikaturou ESLP, diskriminací, náležitostmi a povahou informovaného souhlasu, povinným postupem, který stanovila sterilizační vyhláška nebo například dobrými mravy. Všechna tato argumentace zůstává v rozhodnutích ze strany Ministerstva zdravotnictví nezohledněna, dokonce nezmíněna.
Pro více informací kontaktujte Annu Štefanidesovou na e-mail anna.stefanidesova@llp.cz.
Anonymizované dokumenty:
Žádost o odškodnění
Posouzení Odborem zdravotní péče
Rozhodnutí MZČR
Žádost o sterilizaci + souhlas (výňatek ze zdravotnické dokumentace)
