Pátek, 31. března 2023Otevřené případy, Případy
Liga lidských práv převzala případ matky, které OSPOD jako kolizní opatrovník odepřel nahlédnutí do spisu o jejím dítěti. Chceme poukázat na systémový problém, který spočívá v nekontrolovatelnosti práce OSPOD ve funkci kolizního opatrovníka v opatrovnických sporech. Ne vždy vykonává OSPOD tuto funkci profesionálně, efektivně a v zájmu dítěte. Už jen z důvodu kontroly by rodič měl mít právo nahlížet do spisu svého dítěte, pokud tím není nějak konkrétně ohrožen zájem dítěte, což musí být odůvodněná výjimka, ne pravidlo.
Orgány odmítly zpřístupnit spis pro údajné porušení rovnosti účastníků řízení
Matka z Brna se v červnu 2021 obrátila na OSPOD Úřadu městské části Brno-Bohunice s žádostí o nahlédnutí do spisu, který tento úřad jako kolizní opatrovník vede o jejím nezletilém synovi. Žádost podala z důvodu, aby zjistila zda spis obsahuje zápis jednání pracovnice OSPOD se zmocněnkyní matky a co tento zápis obsahuje. Úřad jí odpověděl, že po dobu výkonu kolizního opatrovnictví nelze umožnit nahlížení do spisu, a to ani rodičům nezletilých dětí, protože by to prý představovalo porušení zásady rovného postavení účastníků občanskoprávního řízení.
Proti tomu matka podala odvolání, ve kterém odkázala na platný zákon, který umožňuje odmítnout přístup do spisu pouze, pokud by to bylo v rozporu se zájmem dítěte. Poukázala na to, že OSPOD nijak nezdůvodnil, čím by byl ohrožen zájem dítěte jejím nahlédnutím do spisu. Odvolací orgán Magistrát města Brna odvolání zamítl s odůvodněním, že zájem dítěte spočívá v tom, že nezletilý nebude zkrácen na svém právu rovnosti účastníka řízení.
Soud nejprve žalobu odmítl, ale po zásahu Nejvyššího správního soudu ji musí projednat
Matka s postupem správních orgánů nesouhlasila, proto podala správní žalobu k soudu. Argumentovala tím, že nebylo odůvodněno, jaký konkrétní zájem dítěte by byl nahlédnutím matky do spisu ohrožen. Poukázala na to, že zákon o sociálně-právní ochraně dětí neuvádí, že by výkon kolizního opatrovnictví byl důvodem k odmítnutí přístupu rodičů do spisu. Stejný závěr zastává i veřejný ochránce práv. Také upozornila na to, že nahlédnutí do spisu představuje kontrolu výkonu činnosti kolizního opatrovníka.
Krajský soud v Brně žalobu odmítl, protože podle jeho názoru OSPOD ve funkci kolizního opatrovníka nemá vrchnostenské postavení, a proto nespadá do pravomoci správního soudnictví. Proti tomu matka podala kasační stížnost s odůvodněním, že rozhodování o právu nahlížet do spisu představuje rozhodování o právech a povinnostech a rozhodující orgán je ve vrchnostenském postavení.
Nejvyšší správní soud jí dal za pravdu a uvedl, že se lze ztotožnit se stěžovatelkou, že: „odmítnutím její žádosti nahlédnout do předmětného spisu bylo zasaženo do jejího práva coby zákonného zástupce nezletilého ověřovat (resp. „kontrolovat“), jakým způsobem OSPOD postupuje, případně zda nedochází k nepřiměřenému zásahu do soukromí její rodiny.“
Případ se tak vrátil k novému posouzení Krajskému soudu v Brně.
Podniknuté kroky:
- červen 2021 – Úřad městské části Brno-Bohunice odmítl žádost matky o nahlédnutí do spisu dítěte, proti čemuž podala odvolání
- srpen 2021 – Magistrát města Brna odvolání zamítl
- říjen 2021 – Matka podala správní žalobu
- únor 2022 – Krajský soud v Brně žalobu odmítl
- duben 2022 – Proti odmítnutí žaloby byla podána kasační stížnost, ke které se vyjádřil žalovaný magistrát
- listopad 2022 – Nejvyšší správní soud zrušil usnesení Krajského soudu v Brně a věc mu vrátil k dalšímu řízení
- leden 2023 – Magistrát se vyjádřil k žalobě
Náhledový obrázek od Nathan Dumlao – Unsplash
Pátek, 5. června 2020Tiskové zprávy
Ve spolupráci s nastávajícími rodiči jsme soudně napadli zákaz přítomnosti otců u porodu, který pod záminkou koronaviru přijalo Ministerstvo zdravotnictví. Právě byla v této věci vydána dvě rozhodnutí – Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu. Další naděje na přezkum zásahu do práv rodičovských párů, který považujeme za neodůvodněný a nepřiměřený, přinesl rozsudek Nejvyššího správního soudu, který věc vrací Městskému soudu v Praze. To ale neznamená, že mají žalobci vyhráno a že se jim podaří docílit soudního přezkumu zákazu, který už byl několikrát pozměněn, přičemž aktuální zákaz už mnohem mírněji zasahuje do práv rodiček.
Stručně je možné soudní řízení shrnout takto: Nejprve jeden z rodičovských párů podal správní žalobu – návrh na zrušení opatření obecné povahy k Městskému soudu v Praze. Hned na druhý den po podání žaloby ale ministerstvo zákaz zrušilo a vydalo nový obdobný zákaz, což bylo pro soud důvodem k odmítnutí žaloby bez možnosti jejího doplnění i proti novému zákazu. Rodiče z důvodu odepření soudní ochrany podali kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Vzhledem k tomu, že se cesta správního soudnictví ukázala jako neefektivní, další skupina dotčených rodičů podala proti zákazu hromadnou ústavní stížnost.
Zatímco ústavní stížnost byla z procesních důvodů odmítnuta, Nejvyšší správní soud dal stěžovatelům zapravdu a shledal, že odmítnutí návrhu Městským soudem bylo nezákonné. Nejvyšší správní soud uvedl, že „v případě tvrzeného zásahu do ústavně zaručených práv a svobod je úkolem soudů důsledně strážit, aby jejich procesním postupem nedošlo k odepření spravedlnosti (denegatio iustitiae), tím spíše za situace zvýšeného rizika pro zachování práv a svobod v mimořádných stavech.“
Věc se tedy vrací zpět k Městskému soudu v Praze, ale věcnému přezkumu zákazu může zabránit to, že mezitím byla opatření plošně zakazující přítomnost otců u porodu zrušena a nahrazena mírnějším opatřením, které může být také kdykoliv zrušeno. „Žalobci chtějí docílit přezkumu nyní již zrušených opatření z hlediska jejich odůvodněnosti, přiměřenosti a zákonnosti, protože podobná situace se může kdykoliv v budoucna opakovat a pod jakoukoliv záminkou může dojít k nepřiměřeným zásahům do práv rodiček a pacientů, přestože jsou takové zásahy v rozporu s odbornými doporučeními.“ vysvětluje advokátka Ligy Zuzana Candigliota. V tomto případě ministerstvo zákaz přijalo v rozporu s doporučením Světové zdravotnické organizace, přitom nebylo schopno ani na žádost o informace doložit žádné podklady, na základě kterých k zákazu přistoupilo (více informací v naší dřívější tiskové zprávě).
K řízení před Městským soudem v Praze se mohou jako osoby zúčastněné na řízení i nadále připojit další rodiče, kteří byli zákazem dotčeni a poškozeni. Podle Nejvyššího správního soudu bude muset Městský soud v Praze posoudit, zda umožní jejich účast na řízení. Pokyny, jak se připojit k řízení, najdou zájemci zde.
Více informací poskytne:
Zuzana Candigliota
advokátka, Liga lidských práv
e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz
tel.: 607 005 043
Pátek, 13. března 2015Tiskové zprávy
Nejvyšší správní soud (NSS) vrátil Městskému soudu v Praze zpět k projednání kauzu odmítnutí informací, které po Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) žádala Liga lidských práv. Původní rozsudek postrádal potřebné odůvodnění odpírání informací a ztotožnil se pouze s argumentací jedné ze stran sporu – GIBS.
Liga lidských práv žádala v polovině roku 2013 GIBS o sdělení jmen příslušníků GIBS, jejich funkcí a sdělení výše jejich odměn. Dále požádala o anonymizované výstupy GIBS v oblasti vyšetřování podezření z nelidského a ponižujícího zacházení ze strany policie. Inspekce však informace odmítla poskytnout s odkazem na ochranu soukromí a nutnost utajování svých příslušníků. Svoje výstupy z šetření neposkytla s poukazem na údajnou přílišnou obecnost žádosti.
Žádost o informace dle zákona 106/1999 (o svobodném přístupu k informacím) je přitom jediným způsobem, jak se veřejnost může dozvědět informace o činnosti GIBS. „Identitu příslušníků GIBS jsme chtěli vědět z toho důvodu, abychom zjistili, zda zde nadále pracují dřívější příslušníci Inspekce policie, kteří zametali případy policejního násilí pod koberec,“ vysvětluje advokátka Zuzana Candigliota. V ligovém případě Kummer proti České republice Evropský soud pro lidská práva shledal, že inspekce kryla případ nelidského zacházení.
Liga v řízení poukazovala, že není důvod poskytnout alespoň informace o vedoucích poboček GIBS, ale i ty inspekce utajuje. Poskytla informace pouze o 9 pracovnících z celkových téměř 300. Nejvyšší správní soud uvedl, že takto rozsáhlé odepření informace nebylo řádně zdůvodněno ani GIBS, ani městským soudem.
Více informací poskytne:
Jindřich Jílek, právník Ligy lidských práv, tel.: 777 964 599, e-mail: jjilek@llp.cz
Zuzana Candigliota, advokátka spolupracující s Ligou lidských práv, tel.: 607 005 043, e-mail: zcandigliota@llp.cz
Neděle, 14. prosince 2014Zprávy z médií
Ministerstvo zdravotnictví zřejmě chybovalo, když nevydalo žadatelce o informace právní analýzu trestní zodpovědnosti rodičů za újmu způsobenou dítěti při plánovaném domácím porodu. Nejvyšší správní soud (NSS) vyhověl kasační stížnosti a nařídil Městskému soudu v Praze, aby žalobu neúspěšné žadatelky proti ministerstvu znovu projednal. NSS však zatím nezveřejnil plné odůvodnění, není tedy zřejmé, v čem konkrétně spatřuje chybu.
(Pokračování textu…)
Úterý, 3. června 2014Zprávy z médií
1. Jak má postupovat praktický lékař pro děti a dorost v případě, že rodič odmítá nechat očkovat své dítě? Jaké náležitosti se o tom mají uvést v dokumentaci a hlásí se toto odmítnutí např. hygienické stanici nebo na sociálku?
2. Pokud rodič očkování odmítne a jeho dítě onemocní chorobou preventabilní očkováním a nakazí další děti v okolí, nese takový rodič trestněprávní odpovědnost za šíření infekčních chorob (viz zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví)? 3. Pokud rodič odmítne dát očkovat své dítě, co z toho pro rodiče právně vyplývá (odmítnutí očkování, které je stanoveno vyhláškou MZ ČR č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění vyhlášek č. 65/2009 Sb., č. 443/2009 Sb. a č. 299/2010 Sb.)?
(Pokračování textu…)
