Úterý, 3. června 2014Zprávy z médií
1. Jak má postupovat praktický lékař pro děti a dorost v případě, že rodič odmítá nechat očkovat své dítě? Jaké náležitosti se o tom mají uvést v dokumentaci a hlásí se toto odmítnutí např. hygienické stanici nebo na sociálku?
2. Pokud rodič očkování odmítne a jeho dítě onemocní chorobou preventabilní očkováním a nakazí další děti v okolí, nese takový rodič trestněprávní odpovědnost za šíření infekčních chorob (viz zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví)? 3. Pokud rodič odmítne dát očkovat své dítě, co z toho pro rodiče právně vyplývá (odmítnutí očkování, které je stanoveno vyhláškou MZ ČR č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění vyhlášek č. 65/2009 Sb., č. 443/2009 Sb. a č. 299/2010 Sb.)?
(Pokračování textu…)
Pondělí, 17. prosince 2012Tiskové zprávy
Liga lidských práv vyhlásila vítěze studentských soutěží Lidskoprávní diplomka a Lidskoprávní Moot Court. Lidskoprávní diplomkou roku 2012 se stala práce Tomasze Heczka, který se zabýval omezováním svobody projevu na internetu z důvodu ochrany autorských práv. V celostátním finále Lidskoprávního Moot Courtu pak uspěla dvojice budoucích právniček z Masarykovy univerzity Zuzana Kameníková a Tereza Doležalová.
Lidskoprávní diplomka
Stejně jako loni převzala záštitu nad soutěží o nejlepší závěrečnou studentskou práci věnovanou problematice lidských práv emeritní místopředsedkyně Ústavního soudu a senátorka Eliška Wagnerová, která se slavnostního vyhlášení osobně zúčastnila. Z osmnácti přihlášených prací z oborů práva, sociálních i přírodních věd byla oceněna trojice autorů. Cenu za první místo převzal Tomasz Heczko za práci „Omezení svobody projevu na Internetu z důvodu ochrany autorských práv“. Jako druhý se umístil Michal Hájek s prací „Lidskoprávní dopady medializace trestních případů“. A oceněna byla také práce Anny Smutné s názvem „Princip non-refoulement v mezinárodním právu a právu Evropské unie: srovnání“. Klíčovými kritérii, jimž hodnocení podléhalo, byly především inovativní přístup a praktický přesah práce.
Moot Court – simulovaný soudní proces
Další z akcí podporující vysokoškolské studenty byla soutěž týmů v simulovaném soudním řízení řešící možný zásah do lidských práv. Studenti od listopadu letošního roku měřili síly v obhajobě i obžalobě případu matky, která se domáhala práva na výchovu svého dítěte umístěného do ústavu. Do soutěže se zapojilo 29 týmů právnických fakult z Brna, Olomouce, Plzně a Prahy, přičemž do finálového kola měla každá z fakult možnost nominovat dvojici svých nejlepších týmů.
Samotné finále probíhalo na Nejvyšším správním soudě v Brně. Soudcovskému senátu předsedala soudkyně NSS Kateřina Šimáčková, kterou doplnili advokáti Lucie Atkins a David Zahumenský. Na soudce nejvíce zapůsobil výkon dvojice budoucích právniček z Masarykovy univerzity Zuzany Kameníkové a Terezy Doležalové. V kategorii nejlepšího písemného podání uspěl naopak tým studentek z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve složení Patrícia Poláčková, Andrea Bartošová, Romana Skácelová a Andrea Kneiflová. Ocenění za nejlepší řečnický výkon si odnesla Šárka Ošťádalová z Univerzity Karlovy v Praze.
Bližší informace poskytnou:
Kateřina Mášová, koordinátorka soutěže Lidskoprávní diplomka
e-mail: kmasova@llp.cz, tel.: 545 210 446
Marek Zemský, koordinátor soutěže Lidskoprávní Moot Court
e-mail: mzemsky@llp.cz, tel.: 545 210 446
Pondělí, 10. září 2012Zprávy z médií
Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání prezidentky Unie porodních asistentek Ivany Königsmarkové. Podmíněný trest za údajné chyby při vedení porodu tak definitivně platí. Novorozenec měl po porodu vážně poškozené zdraví, nakonec zemřel. Pražské soudy uložily Königsmarkové za nedbalostní ublížení na zdraví s následkem smrti dvouletý trest s pětiletou zkušební dobou. Nejvyšší soud verdikt potvrdil, řekl ČTK bez dalších podrobností mluvčí soudu Petr Knötig.
„Nejvyšší soud se nevypořádal s mými námitkami, určitě se obrátím se stížností na Ústavní soud,“ sdělila ČTK Königsmarková. Vinu v celém procesu popírala. Soudy jí uložily také zákaz výkonu povolání porodní asistentky na pět let. Zdravotní pojišťovně musí uhradit výdaje na léčbu dítěte zhruba 2,7 milionu korun.
Königsmarková podle soudů v červenci 2009 v Praze 3 neoprávněně vedla komplikovaný domácí porod. Dostatečně se neinformovala o předchozích porodech rodičky, při kterých se objevily komplikace. Sama pak přehlížela problémy, které žena před porodem i při něm měla, a neposlala ji do nemocnice. Zároveň podle verdiktu neměla dostatečné zázemí na to, aby sama komplikovaný porod provedla.
Dítě se při porodu začalo dusit a vdechlo zkalenou plodovou vodu. Žena poté podle soudů neprovedla řádnou resuscitaci. Novorozenec skončil s těžce poškozeným mozkem. Dítě přežívalo na přístrojích 20 měsíců, potom zemřelo. Klíčovým důkazem v kauze byl znalecký posudek. Königsmarková podle expertizy při porodu nepoznala, že ho už dál nemůže vést porodní asistentka, ale je nutný zásah lékaře.
Königsmarková při procesu opakovaně uvedla, že podle svého úsudku nechybovala. Do chvíle, kdy se dítě narodilo, prý nic nenasvědčovalo tomu, že nastanou komplikace. U ženy při prohlídkách zaznamenala pouze vyšší tlak. Advokát Königsmarkové dříve uvedl, že jeho klientka bere vždy jen nerizikové rodičky. Matka chlapce jí prý o svých předchozích problémech neřekla.
Königsmarkové se v minulosti zastala například Liga lidských práv, která spojila její stíhání s „nepřátelským postojem ministerstva zdravotnictví k porodním alternativám“. Také prvostupňový Obvodní soud pro Prahu 3 připustil, že gynekologická a porodnická společnost, ministerstvo zdravotnictví a nemocnice nemají příliš vůli spolupracovat s porodními asistentkami. Nejsou schopni najít s nimi kompromisní řešení ohledně domácích porodů.
Zprávu vydala Česká tisková kancelář dne 10. září 2012.
Pátek, 26. února 2010Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 22. 2. 2010 na www.denik a naleznete jej zde.
Brno – Policie do dvou týdnů rozhodne, zda se představitelé Dělnické strany (DS) bezprostředně po jejím zrušení u Nejvyššího správního soudu dopustili přestupku nebo trestného činu při setkání s 50 příznivci strany před budovou soudu.
V pondělí to řekl policejní mluvčí Pavel Šváb. Radikálové sice prostor před soudem opustili, ale až po opakované výzvě. Na místě vznikla strkanice mezi přívrženci DS a těžkooděnci, kteří měli pokyn radikály vytlačit. Situace se pak ale uklidnila.
Nesundal šátek
„Pořídili jsme videozáběry celé situace a ty nyní vyhodnocujeme,“ uvedl Šváb. Doplnil, že jeden z účastníků akce před přestupkovou komisi půjde. Měl zahalenu tvář šátkem, který na pokyn policistů nesundal. Liga lidských práv prohlásila, že k rozpuštění setkání nebyl důvod, protože akce, přestože nebyla předem ohlášena, nebyla v rozporu se zákonem. Policie si ale za svým zásahem stojí.
NSS našel v programu, idejích a symbolech DS xenofobní a šovinistické prvky, rasistický podtext a návaznost na nacionální socialismus, ideologii Adolfa Hitlera. Proto rozhodl o jejím zrušení. DS ale přesto půjde do voleb, a to pod hlavičkou spřízněné Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS).
