V úterý 4. června 2019 bude dvanáct organizací působících v oblasti lidských práv a digitálních práv koordinovaných sítí Liberties současně podávat v devíti zemích EU svým příslušným vnitrostátním orgánům stížnosti na nezákonné techniky používané v odvětví behaviorální reklamy. V Česku stížnost podá Liga lidských práv.
Stížnosti předznamenávají zahájení kampaně Liberties a jejích partnerů #StopSpyingOnUs. Cílem kampaně je upozornit evropské orgány pro ochranu údajů na pokračující, masivní narušení dat, které postihuje každého, kdo používá internet.
Právní expertka Liberties, EvaSimon, vysvětluje: „Pokaždé, když někdo navštíví webovou stránku a zobrazí se mu „behaviorální“ reklama, jeho osobní údaje, jako je historie procházení nebo poloha, ale také sexuální orientace nebo dokonce jedinečné identifikační kódy, jsou v reálném čase sdíleny s tisíci společnostmi. Digitální reklamní společnosti mohou tyto údaje vysílat prostřednictvím „požadavku“, na prodej reklamního prostoru na webové stránce, kterou navštěvujete. Tato reklamní metoda jasně porušuje nařízení EU o ochraně údajů (GDPR).“
Součástí kampaňě #StopSpyingOnUs je i výzva všem občanům EU, aby se připojili se svou vlastní individuální stížností na ochranů svých online údajů. Na internetových stránkách Liberties budou připraveny ke stažení stížnosti přeložené do děvíti jazyků. „Chtěli bychom lidem umožnit, aby mohli zastavit porušování svých práv v online reklamním ekosystému, kde existuje jen několik málo nástrojů na ochranu,“ říká Orsolya Reich, advokační obhájkyně Liberties.
Nadcházející vlna stížností bude od září již třetí. První stížnosti inicioval Dr. Johnny Ryan z Brave, soukromého webového prohlížeče, Jim Killock, výkonný ředitel Open Rights Group a Michael Veale z University College London.
Pro vice detailů o kampani, prosím kontaktujte: Éva Simon – eva.simon@liberties.eu Advokační obhájkyně pro soukromí a svobodu projevu – Liberties
Pro další dotazy týkající se Liberties, prosím kontaktujte: Vanja Prokic – v.prokic@liberties.eu Vedoucí komunikace – Liberties
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje, která spatřovala porušení práva na spravedlivý proces v rozhodování obecných soudů. Ty přiznaly omluvu a odškodnění matce a dítěti v souvislosti s nuceným transportem do nemocnice po porodu doma a podchlazením dítěte během tohoto transportu. Případ je tak definitivně po 9 letech od události u konce. Případ je podle Ligy významný tím, že přináší do českého práva respekt k autonomii jednotlivců a odmítnutí lékařského paternalismu přetrvávajícího z minulého režimu.
Ústavní soud připomněl svoji předchozí judikaturu, podle které obecně vzato platí, že zásahy bez svobodného a informovaného souhlasu, které nejsou přiměřené k ochraně zdraví a života dítěte, představují porušení osobnostních práv. Rozhodnutí lékaře jednat bez souhlasu rodičů nelze považovat za rozhodnutí orgánu veřejné moci, za které by nesl odpovědnost stát, jak se snažila argumentovat záchranná služba. Podle soudců jde o pečovatelský úkon, proti kterému je prostředkem ochrany žaloba na ochranu osobnosti.
Podle Ústavního soudu nejenže nebylo prokázáno bezprostřední ohrožení dítěte na životě a na zdraví, ale ani žádné jiné naléhavé důvody, pro které by dítě mělo být okamžitě i s matkou i přes její nesouhlas převezeno do porodnice. Na argument záchranné služby, že rozhodnutí v dané věci představuje obecnou hrozbu, neboť se lékaři budou zdráhat zasáhnout bez souhlasu rodičů ve prospěch záchrany života a zdraví nezletilých dětí, Ústavní soud odpovídá, že ke každému případu se přistupuje individuálně a s ohledem na konkrétní okolnosti dané věci.
Ústavní soud vysvětluje, že „…v případě odnětí dítěte matce proti její vůli ihned po narození nutné prokázat existenci zvláště naléhavých důvodů pro takový postup, resp. prokázat, že je skutečně (alespoň s vysokou pravděpodobností) život a zdraví plodu bezprostředně ohrožen a provedené zákroky jsou přiměřené sledovanému účelu záchraně života a zdraví nenarozeného dítěte. Dodržení této podmínky je pak nutné zkoumat v každém jednotlivém případě. Závěr vyslovený Ústavním soudem není tedy možné paušálně vykládat tak, jak se zjevně domnívá stěžovatelka (pozn. – záchranná služba), tj. že pro lékaře je vhodnější v případě ohrožení života a zdraví dítěte nezasahovat, aby se lékař nebo jeho zaměstnavatel vyhnul odpovědnosti za případný neoprávněný zásah.“
Podle Ligy lidských práv je tento případ významný z toho důvodu, že vyvrací několik zažitých mýtů, kterým stále zdravotníci věří a které se týkají použití negativního reversu, odpovědnosti rodičů za dítě, podmínka skutečného a reálného ohrožení dítěte pro poskytování zdravotní péče bez souhlasu rodičů – viz předchozí tisková zpráva k případu.
Zdravotníci kontrolující dítě narozené v domácím prostředí přivolali na rodičku policii, neboť odmítla okamžitý převoz s dítětem do porodnice. Záchranná služba nerespektovala přání ženy zůstat se zdravým dítětem doma a rozhodla se situaci řešit rezolutně. Právníci Ligy podali na zdravotníky stížnosti a žalobu na ochranu osobnosti a podařilo se jim vysoudit 100 tisíc korun. Tento případ odstartoval sérii bouřlivých diskusí nad problematikou domácích porodů.
Žena, která si nepřeje zveřejnit své jméno, porodila v roce 2010 své třetí dítě doma v Brně. Byly skoro dvě hodiny ráno a pravá únorová zima. Porodu asistoval její partner. Narození syna proběhlo bez komplikací, rodiče novorozence osušili, zabalili do ručníků a přiložili ke kojení. Vyšetření dítěte a přestřižení pupeční šňůry však chtěli svěřit odborníkům. Jejich známý lékař nebyl dostupný, proto zavolali zdravotnickou záchrannou službu. Lékař pupeční šňůru ošetřil a dítě prohlédl. Do zprávy o výjezdu zhodnotil dítě jako zcela zdravé, což vyjádřil ohodnocením Apgar skóre 10. Přesto byl však rozhořčen nad tím, že rodička neodjela včas do porodnice a považoval ji za alternativní a nezodpovědnou.
I když lékař nenašel žádnou patologii, přikázal okamžitý převoz do porodnice. Rodiče však takový direktivní přístup překvapil. Chtěli raději zůstat doma a lékaře navštívit až ráno, když dítě bylo zdravé. Lékař ale stále trval na svém a přivolal policii.
Podchlazené dítě muselo do inkubátoru
Přestože se rodiče snažili o domluvu a navrhli kompromis, že se do porodnice dostaví sami za hodinu, až bude žena umytá a oblečená, zdravotníci nechtěli opustit pokoj. Policisté, kteří mezitím přijeli, ji pod nátlakem přiměli, aby i s dítětem odjela do porodnice. Tam lékaři zjistili, že mezitím se dítě podchladilo a umístili ho do inkubátoru. Matka musela snášet nepřátelské jednání personálu.
Podle právníků Ligy lidských práv, které žena požádala o pomoc, jde o systematické porušování práv pacientů. Lékaři totiž nemohou jednat proti vůli rodičů a proti jejich přesvědčení, co je v nejlepším zájmu jejich dítěte, není-li u dítěte zjištěno žádné život ohrožující nebezpečí či porucha zdraví. „Zdravého novorozence nelze automaticky považovat za ohroženého jen proto, že je novorozenec. Rodiče měli právo se bez nátlaku a svobodně rozhodnout, jakou péči o dítě zvolí – zda se dostaví k dalším vyšetřením do porodnice nebo zda vyhledají péči pediatra dle svého výběru,“ uvádí právnička Zuzana Candigliota, která se případu věnuje.
Do tohoto práva nebyl lékař záchranné služby oprávněn jakkoli zasahovat, ani přivolávat si na pomoc policii. Jednání zdravotníků bylo podle ní ovlivněno předsudky vůči ženě, která neplánovaně porodila doma, a jejich nejistotou vyplývající z nezkušenosti s odmítnutím převozu po porodu doma.
Kvůli traumatickému zážitku se žena ve spolupráci s Ligou lidských práv rozhodla případ řešit soudní cestou.
Podniknuté kroky:
květen 2010 – Podáno oznámení o protiprávním jednání ke státnímu zastupitelství na zdravotníky a policisty.
květen – červen 2010 – Podle státního zastupitelství nešlo v případě zdravotníků o trestní odpovědnost s odkazem na možnost civilněprávního řízení, v případě policistů bylo podání postoupeno Policii ČR k posouzení, zda nedošlo ke kázeňskému přestupku.
červen 2010 – Podány stížnosti na lékaře záchranné služby k České lékařské komoře a k vedení Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje a na personál Fakultní nemocnice Brno na přístup personálu a vystavení nepravdivé a vůči matce urážlivé lékařské zprávy.
červenec – srpen 2010 – Ředitel záchranné služby neshledal pochybení, vyjádřil údiv a pobouření nad podanou stížností a sdělil, že zvažuje možnost podat trestní oznámení na rodiče pro neposkytnutí včasné první pomoci novorozenci. Ředitel Fakultní nemocnice sice neshledal pochybení personálu, ale zaslal novou závěrečnou zprávu bez nepravdivých a urážlivých výroků a vyjádřil politování. Česká lékařská komora disciplinární řízení zastavila z důvodu úmrtí lékaře. Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje neshledalo pochybení policistů s odůvodněním, že policista se musí řídit názorem lékaře, že je dítě ohroženo.
prosinec 2010 – Podána žaloba na ochranu osobnosti.
srpen 2011 – Rozhodnutí Krajského soudu v Brně o povinnosti záchranné služby zaslat rodičce omluvu a uhradit jí a dítěti celkem 100 tisíc korun.
leden 2012 – Vrchní soud v Olomouci rozhodnutí Krajského soudu v Brně zrušil a nařídil doplnit dokazování, zejména o znalecký posudek z oboru pediatrie.
listopad 2012 – Případ znovu projednal Krajský soud v Brně a dospěl ke stejnému závěru – tedy ve prospěch rodičky, které se záchranáři mají omluvit a uhradit jí a dítěti celkem 100 tisíc korun.
červen 2013– Vrchní soud v Olomouci rozhodnutí Krajského soudu v Brně znovu zrušil a bezprecedentně odebral případ dosavadnímu soudci Michalu Ryškovi pro údajné nedodržení pokynů odvolacího soudu a nařídil projednání věci jiným soudcem, proti čemuž podali žalobci dovolání z důvodu porušení svého práva na zákonného soudce.
červen 2014 – Nejvyšší soud dovolání žalobců odmítl pro údajné nevymezení přípustnosti dovolání, ovšem uvedl, že k odnětí soudce došlo v souladu se zákonem.
srpen 2014 – Podána ústavní stížnost proti porušení práva stěžovatelů na zákonného soudce a na účinný prostředek nápravy proti porušení lidských práv.
únor 2016 – Krajský soud v Brně i napotřetí rozhodl o tom, že záchranná služba neoprávněně zasáhla do osobnostních práv stěžovatelů a přiřkl jim odškodnění 100.000,- korun.
leden 2017 – Vrchní soud v Olomouci potvrdil rozhodnutí Krajského soudu v Brně a dal za pravdu žalobcům.
srpen 2018 – Nejvyšší soud odmítl dovolání Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje
březen 2019 – Ústavní soud odmítl stížnost Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje
Případ je uzavřen – záchranná služba zaplatila klientce 100 tisíc korun.
Ústavní soud dnes vyhověl části stěžovatelů – účastníků blokády na Šumavě, které policie měla podrobit dušení, škrcení, způsobení bolesti a poranění. Podle soudu bylo u dvou z pěti stěžovatelů postupem Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), Krajského státního zastupitelství v Plzni a Vrchního státního zastupitelství v Praze porušeno jejich právo na účinné vyšetřování nelidského a ponižujícího zacházení. Ústavní soud kritizoval i to, že zásah policistů vůči stěžovatelům nebyl natočen na kameru, přestože byl přítomen policejní kameraman. Liga lidských práv, která stěžovatelům zajistila právní pomoc, vybízí k systémovým změnám, které by podobným případům do budoucna zabránily.
Jednalo se již o druhou stížnost proti nedostatečnému vyšetřování špatného zacházení s účastníky blokády na Šumavě. Již v prvním nálezu (sp. zn. I. ÚS 1042/15) Ústavní soud konstatoval porušení práva na účinné vyšetřování a tehdy také zakázal Generální inspekci bezpečnostních sborů pokračovat v tomto porušování práv stěžovatele. Tentokrát už Ústavní soud zakazující výrok nepřipojil, protože je podle něj vysoce nepravděpodobné, že by další vyšetřování přineslo nové skutečnosti. Místo toho odkázal úspěšné stěžovatele na řízení o náhradu nemajetkové újmy proti státu.
Ústavní soud kritizuje policii za chybějící videozáznamy policejních
zákroků
Ústavní soud několikrát zopakoval, že klíčové zákroky policie nebyly zachyceny na kameru, i když byl policejní kameraman přítomen a nic nenasvědčovalo tomu, že by nějaké zvláštní okolnosti v pořízení či pokračování záznamu bránily. To podle Ústavního soudu vzbuzuje pochybnosti o přiměřenosti zákroku policie. Policie tímto postupem také prakticky znemožňuje státu prokázat, že byl zásah přiměřený a v souladu se zákonem. Ústavní soud připomíná, že v těchto situacích je to stát, který musí prokázat, že ke špatnému zacházení nedošlo.
„Není to poprvé, co vrcholné soudy kritizují chybějící videozáznamy z klíčových okamžiků policejních zásahů. Například podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v kauze squatu Milada působí podezřele a vyvolává přinejmenším určité pochybnosti, pokud se podstatná část zákroku na záznam policie nedostane.“ uvádí advokátka stěžovatelů a právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota. Dřívější veřejný ochránce práv Otakar Motejl už v roce 2006 při prošetřování policejního zásahu proti účastníkům akce CzechTek 2005 upozorňoval na nezájem příslušníků policie zachycovat svá překročení zákonnosti a na to, že když se „něco děje“, tak kamera raději zamíří jinam.
Liga požaduje systémové řešení
Podle Ligy lidských práv měla být už dávno do postupů policie zapracována doporučení ombudsmana a soudů k pořizování videozáznamů při policejních zákrocích. Zejména pak při těch typech zákroků, u kterých policie opakovaně čelí obvinění z nepřiměřených postupů (zásahy proti aktivistům). Pokud záznamy rozhodných okamžiků nejsou bezdůvodně pořízeny, měla by za to konkrétní osoba nést odpovědnost. Častým problémem je také skrývání služebního čísla policistů ve snaze vyhnout se identifikaci a odpovědnosti, za což by podle Ligy rovněž měla být vyvozovány právní důsledky.
Liga lidských práv rovněž požaduje po GIBS a jejím novém řediteli, od kterého se očekává profesionalizace a napravení pověsti GIBS, aby vyhodnotila svůj postup a přijala taková opatření, aby její postupy v případě podezření z nelidského a ponižujícího zacházení odpovídaly požadavkům na účinné vyšetřování a aby tyto případy posílala před trestní soudy.
„V případech znásilnění je to často také „tvrzení proti tvrzení“, ale případ jde před nezávislý soud, který zhodnotí všechny důkazy, věrohodnost svědků a rozhodne buď o odsouzení nebo zproštění viny obžalovaného. Stejně by se mělo postupovat i v případech policejního násilí a ne tak, že GIBS kryje policii a případ rovnou sama zarazí, takže se nemá šanci dostat k soudu.“ uvádí advokátka Zuzana Candigliota. Stěžovatel Jan Skalík upozornil na to, že po prvním rozhodnutí Ústavního soudu byl při výslechu dotazován na nesmysly typu, zda na blokádu přijel autem nebo vlakem, ale podrobný průběh policejního zásahu vyšetřovatelku GIBS příliš nezajímal.
Podle Skalíka lze očekávat, že podobné případy, jako byla
blokáda na Šumavě, budou přibývat s ohledem na stále častější ekologické problémy
a nechuť části veřejnosti k těmto problémům jen přihlížet a s ohledem
na jejich požadavky na efektivní kroky k ochraně životního prostředí.
Proto by si přál, aby jeho případ byl impulsem k přijetí takových změn,
aby se podobné jednání policie už neopakovalo. Úspěšní stěžovatelé zváží
možnost domáhat se odškodnění, jak jim naznačil Ústavní soud, v takovém
případě by získané peníze darovali ekologickým organizacím.
Bližší informace poskytne:
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv a
advokátka, tel. 607 005 043, e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz
Obvodní soud pro Prahu 2 v úterý 19. 3. zamítl žalobu 4letého Honzíka z Jihomoravského kraje, který podle svých ošetřujících lékařů utrpěl trvalé ochrnutí poloviny obličeje v důsledku očkování hexavakcínou. Rodiče chlapce pro něj za tyto zdravotní následky chtěli získat finanční zadostiučinění, ale podle soudkyně Ivany Hercíkové chybí právní úprava, která by upravovala odpovědnost státu za újmu na zdraví způsobenou povinným očkováním.
Podle posudku ošetřujícího dětského neurologa Milana Vacušky, který byl předložen soudu, je očkování hexavakcínou vysoce pravděpodobná příčina postižení chlapce – levostranné parézy lícního nervu těžkého stupně. Očkování koreluje se vznikem potíží a i přes provedená vyšetření nebyla jiná příčina odhalena. S tímto závěrem se shoduje i lékařská zpráva z Kliniky dětských infekčních nemocí Fakultní nemocnice Brno.
Žalované Ministerstvo zdravotnictví v řízení předložilo vyjádření předsedy České vakcinologické společnosti Romana Prymuly (současný náměstek pro zdravotní péči), že příčinná souvislost mezi očkováním a vakcínou Infanrix Hexa a obrnou lícního nervu je naprosto nepravděpodobná a prakticky ji můžeme vyloučit. Toto tvrzení ve svém posudku odmítl ošetřující neurolog s tím, že neodpovídá medicínskému poznání a odkázal na odbornou literaturu, která uvádí toto postižení jako vzácnou komplikaci po očkování proti hepatitidě B, což je složka hexavakcíny. Ostatně i příbalová informace k hexavakcíně obsahuje informaci, že ochrnutí může být vzácným nežádoucím účinkem.
Nicméně zdravotní stránka sporu v soudním řízení vůbec řešena nebyla, neboť soudkyně dospěla k názoru, že současná právní úprava odškodňování neumožňuje. Advokátka zastupující chlapce Zuzana Candigliota v řízení poukazovala na právní názor profesora Iva Telce vyjádřený v článku „Spravedlivá náhrada újmy způsobené veřejným očkováním“, podle kterého sice v ČR není speciální právní úprava odškodňování, ale odpovědnost státu lze dovodit z obecných zákonných ustanoveních. Soudkyně ovšem vyjádřila názor, že to tak může posoudit odvolací soud a pokud ten dospěje k závěru, že tady odpovědnost státu je, pak bude žaloba chlapce věcně projednána. Po dohodě s rodiči bude po doručení rozsudku podáno odvolání.
Ani připravovaný odškodňovací zákon by Honzíkovi nepomohl
Soudkyně Hercíková také při odůvodnění rozsudku uvedla, že vyšla spousta článků o tom, že v jiných zemích odpovědnost za následky očkování existuje. Také poukázala na to, že o přijetí speciálního odškodňovacího zákona se mluví už řadu let, ale dodnes zákon nebyl přijat. „Skutečně se už delší dobu připravuje zákon o náhradě újmy způsobené povinným očkováním, ovšem všechny verze návrhu, které jsem četla, počítají s tím, že se odškodnění bude poskytovat pouze za újmu vzniklou po dni účinnosti zákona. Na základě tohoto zákona by tedy Honzík odškodnění získat nemohl,“ upozorňuje advokátka Zuzana Candigliota. Podle ní by bylo vůči poškozeným spravedlivé, aby nový zákon upravoval odpovědnost státu za újmu vzniklou už od roku 2014, kdy přestal platit starý občanský zákoník, který svěřoval objektivní odpovědnost za újmu vzniklou očkováním poskytovatelům zdravotních služeb. Tak by nevzniklo časové období, během kterého odpovědnost nenese nikdo.
Advokátka kritizuje konflikt zájmů náměstka Prymuly v případu
Advokátka chlapce Zuzana Candigliota také v řízení upozorňovala na konflikt zájmů zpracovatele vyjádření ve prospěch Ministerstva zdravotnictví – Romana Prumuly. Ten se krátce po jeho zpracování za Českou vakcinologickou společnost stal náměstkem ministra. „Právník ministerstva sice na jednání argumentoval, že pan Prymula není v konfliktu zájmů, protože se stal náměstkem až poté, co sepsal vyjádření ve prospěch ministerstva, ale to je nesmysl – z hlediska důvěryhodnosti není o nic méně problematické to, že někdo nejdříve koná ve prospěch ministerstva a pak na ministerstvu dostane funkci. Navíc je skandální, že vyjádření ignoruje medicínské poznatky a je hrubě zkreslené.“ uvádí advokátka, které už Prymula v minulosti vyhrožoval žalobou za to, že upozorňovala na jeho konflikt zájmů. Liga lidských práv už před sedmi lety upozornila v analýze Vliv farmaceutických společností, očkování a reklama na konflikt zájmů a na vazby Romana Prymuly a České vakcinologické společnosti na výrobce vakcín.
Více informací poskytne:
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv a advokátka, tel. 607 005 043, e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz
Identita a její různé podoby v globalizovaném světě 21. století – to je téma, které se rozhodl prozkoumat letošní ročník festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět pod heslem Bezpečná blízkost. Akci pořádá Člověk v tísni a do Brna jej v termínu 21. – 29. března přináší Liga lidských práv. Festival letos nabízí projekce i pro diváky s postižením, seniory nebo rodiny s dětmi.
Jubilejní 20. ročník festivalu Jeden svět Brno odstartuje v kině Scala filmem Na jejích bedrech, který sleduje příběh bojovnice za práva jezídů a žen v ozbrojených konfliktech Nadji Muradové. Držitelka Nobelovy ceny za mír se nebojí otevírat staré rány a připomínat celému světu zvěrstva, které páchal Islámský stát na ní a její rodině. Na film naváže debata s blízkovýchodním expertem Markem Čejkou.
Brněnský festival nabídne před 50 projekcí v kině Scala, Café Práh, klubu Leitnerova a kavárně Trojka. Přivítá desítky hostů – například válečnou reportérku Markétu Kutilovou, novinářku Fatimu Rahimi, urbanistu Osamu Okamuru nebo datového žurnalistu Michala Zlatkovského.
Jeden svět pro všechny
Letos je festival ještě dostupnější všem skupinám diváků. Nabízíme speciální projekce pro seniory (včetně asistovaného odvozu do a z kina), tři typy projekcí pro rodičesdětmi (MamaTata kino, projekce s dílničkami a pásma dětských filmů) a zpřístupnili jsme projekce lidem s postižením či psychickým onemocněním:
17 filmů promítáme se speciálními titulkyproneslyšící
zahájení festivalu a další dvě debaty navíc tlumočímedoznakovéhojazyka
kino Scala bude vybaveno indukčnísmyčkou
4 filmy promítáme s audiopopisem pro nevidomé
nabízíme dvě relaxovanéprojekce – tomto aranžmá (tišší zvuk, více světla, možnost pohybu v sále a projekce bez reklam) si mohou dokumenty vychutnat například lidé s mentálním postižením, autismem či epilepsií
většina projekčních míst je bezbariérová
Jeden svět na školách
Festival již tradičně v dopoledních hodinách promítá pro publikum základních a středních škol z Brna a okolí. Dětem od 8 do 14 let promítáme série krátkých filmů, pro starší studenty a studentky pak vybrané středometrážní snímky z programu pro veřejnost. Nedílnou součástí každé projekce je diskuze, kde se mladí diváci dozví více o tématu filmu a mají možnost vyjádřit svůj názor.
Kompletní program festivalu, aktuální seznam hostů a všechny další informace jsou dostupné na webu www.jedensvet.cz/brno
Pro více informací či žádosti o novinářské akreditace kontaktujte koordinátora festivalu Dana Petruchu na tel. +420 602 618 909 nebo emailu dan.petrucha@jedensvetbrno.cz
Turnaj firem v malé kopané, beachvolejbalu a volejbalu Liga Cup, který pořádáme na podporu naší bezplatné právní poradny pro pacienty Férová nemocnice, má nového partnera. Děkujeme firmě Expodum.cz, která nám pro pohodovou organizaci dalších ročníků turnaje nezištně věnovala dva rozkládací velkoplošné party stany v „ligové“ modré barvě. Díky tomu můžeme pro naše dlouhodobé partnery pořádat další teambuildingové a sportovní aktivity za každého počasí.
Procesní práva optikou kamery. Audiovizuální nahrávání výslechů v EU.
Procedural rights observed by the Camera – Audiovisual recording of interrogations in the EU.
Cíle projektu:
mapování vztahu mezi využíváním audiovizuálního záznamu u výslechu a dodržováním práv obžalovaných (zejména patřících do některé ze skupin zranitelných osob) s ohledem na doporučení Komise č. C (2013) 8178/2 (S3§13)
zjištění role kamerového záznamu při zajišťování práv garantovaných směrnicí č. 2013/48
identifikace dobré praxe využívaní kamerových záznamů u výslechu napříč státy Evropské unie
porozumění případných obav z využívání kamerových záznamů
Aktivity:
říjen 2017: Zahajovací setkání s partnery projektu v Budapešti
listopad 2018: Experience Exchange Meeting v Paříži – setkání na výměnu zkušeností a příkladů dobré praxe s relevantními osobami z jednotlivých zemí a experty na problematiku nahrávání výslechů z Francie, Velké Británie, USA a dalších států
červen 2019: Konference v Bruselu shrnující závěry z jednotlivých zemí před lokálními hosty, včetně představitelů Evropské komise
červen 2019: Kulatý stůl pro seznámení s průběhem projektu a sdílení zkušeností s osobami z praxe v České republice
červenec 2019: Publikace národní zprávy a srovnávací zprávy
Publikace jako výstup projektu:
Dílčím výstupem projektu je národní zpráva pro Českou republiku, shrnující poznatky z výzkumu sestávajícího z:
Rešerše veřejně dostupných zdrojů
Analýzy relevantní legislativy a judikatury
Podání žádosti o informace k relevantním orgánům (Policejní prezidium, Ministerstvo vnitra)
Semistrukturovaných rozhovorů s osobami se zkušenostmi s policejními výslechy
Hlavním výstupem projektu je srovnávací zpráva postavená na komparaci legislativy a praxe nahrávání výslechů ve všech zúčastněných zemích, včetně stručných shrnutí národních zpráv. Tato zpráva je dostupná v angličtině zde.
Projekt koordinuje Maďarský helsinský výbor a je podpořen Evropskou komisí.
Tento web používá soubory cookie k vylepšení vašeho zážitku při procházení webem. Mimo to jsou některá cookie uložena ve vašem prohlížeči, protože nezbytná pro fungování základních funkcí webu. Používáme také cookie třetích stran, které nám pomáhají analyzovat a porozumět tomu, jak používáte tento web. Tyto cookies budou uloženy ve vašem prohlížeči pouze s vaším souhlasem. Máte také možnost souhlas s ukládáním těchto cookies odhlásit, to ale může může ovlivnit váš zážitek z procházení těchto webových stránek.
Nezbytné cookies jsou naprosto klíčové pro správné fungování webových stránek. Tato kategorie zahrnuje pouze soubory cookie, které zajišťují základní funkce a bezpečnostní funkce webových stránek. Tyto cookies neukládají žádné osobní údaje.
Jakékoli soubory cookie, které nemusí být nezbytně nutné pro fungování webových stránek a jsou používány konkrétně ke shromažďování osobních údajů uživatelů prostřednictvím analytiky, reklam a dalšího vloženého obsahu, jsou označovány jako nepotřebné soubory cookie. Před spuštěním těchto souborů cookie na tomto webu je nutné získat souhlas uživatele.
