Boj Ligy lidských práv proti zákazu otců o porodu

Pondělí, 29. května 2023Aktuality, Otevřené případy, Porodnictví, Práva pacientů, Případy

Již dříve jsme vás informovali o našem boji proti opatřením Ministerstva zdravotnictví, které pod záminkou pandemie onemocnění covid-19 formou mimořádných opatření přistoupilo k neodůvodněnému zákazu otců u porodu (naposledy zde). Od té doby se případ vyvinul, proto jsme níže sepsali celý jeho dosavadní průběh.

Nejprve se jednalo o mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 18. 3. 2020, č. j. MZDR 12344/2020-1/MIN/KAN, které ukládalo plošný zákaz přítomnosti otců u porodu. Posléze bylo toto opatření zrušeno a nahrazeno novým, ze dne 27. 3. 2020, č. j. MZDR 13620/2020-1/MIN/KAN, které stanovovalo výjimku ze zákazu pro zvlášť zranitelné ženy a podmínky pro její uplatnění.

Nové mimořádné opatření se lišilo od toho předchozího tak, že stanovovalo výslovný zákaz poskytovatelům zdravotních služeb umožnit přítomnost třetích osob při porodu s výjimkou rodiček – cizinek, dále výjimkou rodiček se závažným duševním onemocněním nebo zdravotním postižením a s výjimkou porodu mrtvých plodů. Byť se jednalo o mírnější zákaz, pro drtivou většinu partnerských párů zůstal plošný zákaz přítomnosti otců u porodu zachován.

Toto mírnější mimořádné opatření bylo posléze zrušeno dalším mimořádným opatřením, ze dne 15. 4. 2020, č. j. MZDR 16214/2020-1/MIN/KAN, které bylo následně zrušeno mimořádným opatřením ze dne 19. 5. 2020, č. j. MZDR 16214/2020-3/MIN/KAN. Tato mimořádná opatření již plošný zákaz přítomnosti otců u porodu nestanovovala.

Dle našeho názoru opatření stanovující plošný zákaz přítomnosti otců u porodu neměla žádné rozumné opodstatnění z hlediska ochrany veřejného zdraví a měla prokazatelně negativní vliv na průběh a výsledek porodu. Opatření hrubě zasahovala do práv nastávajících rodičů, kterými jsou zejména právo na ochranu soukromého a rodinného života, právo na rodičovskou péči, právo na nepřetržitý kontakt během porodu a po porodu. Jsme přesvědčeni, že tato opatření byla rovněž v rozporu s nejlepším zájmem dítěte.

Stejného názoru byly i desítky rodičů či nastávajících rodičů, kteří se těmito opatřeními cítili bezprostředně dotčeni na svých základních lidských právech. Proti těmto opatřením jsme proto podnikli konkrétní právní kroky, které v tomto shrnujícím článku komplexně popíšeme, společně s průběhem těchto případů. Jednotlivé „větve“ případu si můžete rozkliknout níže.

a) Výzva ke zrušení zákazu přítomnosti otců u porodu adresovaná Ministerstvu zdravotnictví a vládě

Prakticky bezprostředně po vydání prvního mimořádného opatření jsme otevřeným dopisem dne 20. 3. 2020 vyzvali Ministerstvo zdravotnictví a vládu, spolu s dalšími organizacemi a jednotlivci, ke zrušení tohoto opatření. Ministerstvo zdravotnictví ani vláda na tuto výzvu nereagovaly.

b) Žaloba ve správním soudnictví spolu s návrhem na vydání předběžného opatření

Za navrhovatele, nastávající rodiče, jsme ve spolupráci s advokátem Ondřejem Pecákem podali dne 26. 3. 2020 žalobu ve správním soudnictví na zrušení mimořádného opatření plošně zakazující přítomnost otců u porodu. Žalobu jsme podali společně s návrhem na vydání předběžného opatření, kterým by bylo porodnici nařízeno umožnit přítomnost otce dítěte u porodu své partnerky při splnění potřebných hygienických podmínek. K tomuto návrhu se posléze jako osoby zúčastněné na řízení připojily desítky rodičů, kteří se cítili tímto zákazem přímo a bezprostředně dotčeni.

Rodiče podávali tento návrh dva dny před očekávaným dnem porodu a dovolávali se svého základního práva na respektování soukromého a rodinného života, práva na rodičovskou péči a na nepřetržitý kontakt během porodu a po porodu. Také se dovolávali zajištění nejlepšího zájmu nezletilého dítěte.

Městský soud v Praze usnesením návrh nastávajících rodičů odmítl. Stejně tak odmítl vydat předběžné opatření. Dle odůvodnění soudu není možné brojit proti již zrušenému opatření ministerstva, ale ani není možné návrh doplnit a brojit jím proti novému opatření. Hned na druhý den po podání našeho návrhu totiž ministerstvo původní opatření, proti kterému návrh směřoval, zrušilo a nahradilo novým opatřením se stejným zákazem, ale s výjimkami pro zvlášť zranitelné ženy. Přestože advokát zastupující navrhovatele na tuto skutečnost obratem reagoval doplněním návrhu na zrušení i nového opatření s odkazem na judikaturu Ústavního soudu, soud se s tímto doplněním nevypořádal a ani se nevypořádal s lidskoprávní argumentací rodičů. Odmítl se tak návrhem zabývat a fakticky vyloučil toto opatření zasahující do základních lidských práv navrhovatelů ze soudního přezkumu.

Vzhledem k tomu, že rodiče rozhodnutí považovali za nezákonné, brojili proti němu kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu. Nejvyšší správní soud dal rodičům za pravdu a shledal nezákonnost odmítnutí návrhu Městským soudem. Nejvyšší správní soud uvedl, že „v případě tvrzeného zásahu do ústavně zaručených práv a svobod je úkolem soudů důsledně strážit, aby jejich procesním postupem nedošlo k odepření spravedlnosti (denegatio iustitiae), tím spíše za situace zvýšeného rizika pro zachování práv a svobod v mimořádných stavech.“ Nejvyšší správní soud proto věc vrátil zpět k Městskému soudu v Praze k projednání. V době rozhodování Městského soudu v Praze již nebylo v účinnosti žádné mimořádné opatření stanovující plošný zákaz otců při porodu. Aktuální mimořádné opatření naproti tomu upravovalo především přísnější hygienická opatření, např. dezinfekce hygienických ploch, apod.

Rodiče nicméně trvali na soudním přezkumu předchozích mimořádných opatření a stanovení jejich nezákonnosti, byť již nebylo možné tato opatření zrušit.

Městský soud návrh rodičů přesto odmítl. Dle tvrzení soudu totiž na věc aplikovatelný zákon neumožňuje, aby soud posuzoval zákonnost opatření, které již není platné (bylo v mezidobí ministerstvem zrušeno). Soud se tak opět pod záminkou formálních důvodů rozhodl vyhnout přezkumu opatření, které naprosto evidentně zasáhlo do života a práv rodičů a nastávajících rodičů.

Ústavní stížnost

Vzhledem k množství párů, kterým zákaz otců u porodu připadal nepřiměřený a pociťovali jej jako nepřípustný zásah do svých rodičovských práv, jsme za desítky rodičů nebo nastávající rodičů, podali dne 15. 4. 2020 Ústavní stížnost.

Byť jsme Ústavní stížnost podávali v době, kdy Ministerstvo zdravotnictví zrušilo plošný zákaz doprovodu u porodu, resp. jej s účinností od 16. 4. 2020 nahradilo opatřením stanovující podmínky pro výjimky ze zákazu, pro drtivou většinu rodičů se opět jednalo o nepřiměřené opatření zasahující do jejich základních lidských práv. Proto jsme trvali na přezkumu Ústavním soudem.

V Ústavní stížnosti jsme namítali, že mimořádnými opatřeními došlo k zásahu do práv rodičů na respektování soukromého a rodinného života a do jejich rodičovských práv. Rovněž jsme namítali, že výkonem mimořádných opatření došlo k zásahu do práva rodiček před nelidským a ponižujícím zacházením ze strany personálu v souvislosti s větším výskytem porodnického násilí, které v rámci svého působení zaznamenáváme. Dále jsme upozorňovali na to, že i když je potřeba vzít v potaz zájem na ochranu zdraví rodiček, dětí a personálu, tohoto cíle lze dosáhnout i jinými způsoby než plošným zákazem přítomnosti doprovodu u porodu. Navíc do práva na zdraví rodiček a novorozenců zasahuje samotný zákaz doprovodu u porodu, protože na základě studií to vede k častějším komplikacím. Odkázali jsme v tomto ohledu na náš otevřený dopis a na otevřené dopisy řady dalších organizací, kterými jsou např. Unie porodních asistentek, organizace sdružující duly, Česká ženská lobby. Podotýkali jsme též, že zásah byl ministerstvem učiněn bez jakýchkoli odborných podkladů. Na naši žádost o informace, na základě jakých podkladů ministerstvo zakázalo přítomnost doprovodu u porodu, nás ministerstvo odbylo jen obecným sdělením, že je „takřka notorietou, že šlo o reakci na aktuální nepříznivou epidemiologickou situaci stran šíření nového koronaviru a onemocnění COVID-19 v České republice a snahu minimalizovat rizika pro zdravotníky a další pacienty.“ Odpověď ale neobsahovala žádné konkrétní odborné podklady nebo stanoviska.

Ústavní soud naši stížnost z formálních důvodů odmítl. Své odůvodnění založil na skutečnosti, že předmětná mimořádná opatření v době rozhodování již pozbyla platnosti, protože je ministerstvo v mezidobí zrušilo. Ústavní soud tak shledal, že není k projednání stížnosti příslušný, neboť nemůže zrušit již zrušené právní akty. Opět tak došlo k vyloučení přezkumu těchto opatření před soudem.

Podniknuté kroky

březen 2020 – Ministerstvo zdravotnictví vydalo mimořádné opatření stanovující plošný zákaz otců u porodu. V reakci na toto opatření jsme ministerstvo a vládu otevřeným dopisem vyzvali ke zrušení mimořádného opatření, avšak žádnou reakci jsme neobdrželi. Za nastávající rodiče jsme ve spolupráci s advokátem Ondřejem Pecákem podali žalobu ve správním soudnictví na zrušení mimořádného opatření, s návrhem na vydání předběžného opatření. Soud návrh rodičů odmítl.

duben 2020 – Za desítky rodičů dotčených mimořádnými opatřeními jsme podali Ústavní stížnost.

květen 2020 – Ústavní soud naši stížnost z formálních důvodů odmítl.

srpen 2020 – Za rodiče, kteří neuspěli s návrhem na zrušení mimořádného opatření a vydání předběžného opatření, jsme ve spolupráci s advokátem Ondřejem Pecákem podali kasační stížnost

červen 2020 – Nejvyšší správní soud dal rodičům za pravdu, zrušil usnesení Městského soudu v Praze a vrátil mu jej k dalšímu řízení.

červenec 2020 – Městský soud v Praze návrh rodičů podrobit přezkumu mimořádné opatření opětovně odmítl.

c) Žaloba na náhradu nemajetkové újmy v civilním soudnictví

Za tentýž pár (za který jsme ve spolupráci s advokátem brojili ve správním soudnictví) a jejich narozenou nezletilou dceru, jsme rovněž dne 30. 3. 2021 k Obvodnímu soudu pro Prahu 2 podali žalobu na náhradu nemajetkové újmy, která byla mimořádným opatřením plošně zakazujícím přítomnost otců u porodu způsobena. Žaloba byla podána podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

Vzhledem ke skutečnosti, že rodiče neuspěli u Městského soudu v Praze, který usnesením odmítl jejich návrh na zrušení mimořádného opatření a rovněž odmítl vydat předběžné opatření, došlo k tomu, že matka byla nucena rodit bez přítomnosti otce. Bylo proto namítáno, že v důsledku této skutečnosti bylo zasaženo do práva na respektování rodinného života a dále do rodičovských práv. Matka také namítala, že mimořádným opatřením jí bylo zasaženo do práva na ochranu zdraví. Rodiče dále argumentovali, že bylo zasaženo i do práva jejich dítěte, aby vše, co se jej týká, bylo posuzováno především hlediskem jeho nejlepšího zájmu. Všichni tři žalobci se tudíž domáhali náhrady nemajetkové újmy ve výši 50 000 Kč pro každého z nich.

Obvodní soud nároku žalobců nevyhověl a žalobu svým rozsudkem zamítl s tím, že nárok nelze pod citovaný zákon podřadit. Jednak proto, že mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví nemělo dle soudu povahu rozhodnutí (ale spíše opatření obecné povahy či právního předpisu), a jednak proto, že citovaný zákon k takovému uplatnění požaduje, aby bylo navíc takové rozhodnutí (pokud by se o rozhodnutí opravdu jednalo) zrušeno či změněno v jiném soudním řízení. Žalobci dále dle soudu nesplnili ani podmínku účasti v předchozím řízení, ve kterém bylo opatření vydáno, protože vydání mimořádného opatření je řízením beznávrhovým a žádné účastníky nemá. Zároveň soud odmítl aplikovat i odpovědnost státu dle tzv. krizového zákona, protože stát podle jeho slov nenese právní odpovědnost za široce působící normotvorbu a za chování osob, které dodržují právní předpisy, ale toliko za konkrétní krizová opatření individuální povahy proti konkrétním adresátům. Tedy že plošná omezení dle soudu odškodňovat nelze.

S tímto výsledkem jsme nesouhlasili, a proto jsme podali odvolání. Argumentovali jsme, že vyloučení odpovědnosti státu za daná opatření je ústavně nekonformní, neboť ve správním soudnictví se rodičům žádné ochrany z ryze formálních důvodů (zrušení mimořádného opatření ministerstvem) nedostalo. Prokazatelně přitom došlo k zásahu do práv žalobců, a to v přímé příčinné souvislosti s vydaným opatřením. Proto jsme odvolací soud varovali před uplatněním přílišného formalismu a navrhovali, aby naopak přistoupil k interpretaci podústavního práva v souladu s principy spravedlnosti.

Odvolací Městský soud v Praze však odvolání nevyhověl a rozsudek soudu prvního stupně v září 2022 potvrdil. V odůvodnění se přitom přidržel právě argumentace Obvodního soudu pro Prahu 2 a dodal, že daný nárok nemůže být projednatelný ani dle odpovědnosti vyplývající z krizového zákona či občanského zákoníku. Závěrem odvolací soud konstatoval, že možnost otce být u porodu nepředstavuje základní právo.

Ústavní stížnost

Ve věci byla dne 5. 12. 2022 podána ústavní stížnost, kde byl namítán zásah do práva na spravedlivý proces, účinnou soudní ochranu a do práva na náhradu škody způsobenou orgánem veřejné správy. Ve stížnosti jsme se nejprve ostře vyhradili vůči právnímu posouzení odvolacího soudu zpochybňující právo otců být u porodu. Jednalo se totiž o názor soudu, který je v rozporu se soudní judikaturou a pojímáním rodičovství v soudobé demokratické společnosti. Dále bylo ve stížnosti uvedeno, že se rodiče mimořádným opatřením pokoušeli bránit skrze správní soudnictví, ale věcný soudní přezkum jim z ryze formálních důvodů umožněn nebyl. Nic jiného, než se pokusit obrany skrze civilní soudnictví a žalobou na náhradu nemajetkové újmy, jim proto nezbylo.

V ústavní stížnosti tak bylo upozorněno, že v podmínkách moderní demokratické společnosti zaležené na respektu k právu není možné, aby se dotčené osoby nemohly za zásah veřejné moci domoci soudní ochrany skrze žádnou větev soudnictví (s výjimkou trestního soudnictví, kam však daný případ nespadal). Nebyla-li tak právní úprava v tehdy platné podobě na situaci spojenou s pandemií covid-19 připravena, je třeba ji vykládat ústavně-konformním způsobem a ochranu dotčených osob – rodičů a dětí – dovodit výkladem soudů. Nadto bylo poukázáno na soudní judikaturu i odbornou literaturu, která odškodnění za opatření obecné povahy (právě tomu se vydávaná mimořádná opatření nejvíce podobala) umožňovala. Dále bylo uvedeno, že pokud nebyla z procesních důvodů nezákonnost opatření konstatována v jiném soudním řízení, měl si tuto otázku jako otázkou předběžnou posoudit právě soud rozhodující o žalobě na odškodnění. Obdobně pak měl odškodňovací soud dle nás postupovat i u namítané chybějící účasti rodičů ve správním řízení během vydávání opatření ministerstvem.

Později byla ústavní stížnost doplněna o argumentaci odkazující na usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 4. 2023, sp. zn. IV. ÚS 722/23. Právě v tomto usnesení totiž Ústavní soud potvrdil, že pokud se dotčená osoba v podobném případě nemůže domoci satisfakce za zásah do svých práv v rámci správního soudnictví, nejde ještě o zbavení soudní ochrany, neboť nárok včetně zadostiučinění lze řešit právě před soudy civilními. Ústavní soud pak potvrdil, že mimořádné opatření ministerstva je pro tyto případy plně projednatelné dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Zároveň bylo potvrzeno, že pokud některé podmínky pro uplatnění takového nároku nejsou před odškodňovacím zákonem z různých důvodů splněny, musí si je daný soud posoudit jako otázku předběžnou. Ústavní soud tak de facto popřel úvahy obecných civilních soudů, když dovodil, že daná opatření ministerstva jsou v rámci civilního soudnictví pro účely odškodnění přezkoumatelná.

O ústavní stížnosti bude Ústavní soud rozhodovat dne 31. 5. 2023 nálezem pod sp. zn. III. ÚS 3319/22.

Podniknuté kroky

březen 2021 – V reakci na výsledek správního soudnictví, které odmítlo žaloby proti mimořádným opatřením, jsme podali civilní žalobu na náhradu nemajetkové újmy dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

květen 2022 – Obvodní soud pro Prahu 2 žalobu zamítl s tím, že daný nárok a odškodnění nelze pod uvedený zákon podřadit.

červen 2022 – Podali jsme odvolání k Městskému soudu v Praze.

září 2022 – Městský soud v Praze prakticky překopíroval původní odůvodnění Obvodního soudu pro Prahu 2 a jeho zamítavý rozsudek potvrdil.

prosinec 2022 – Proti výše uvedeným rozhodnutím jsme podali ústavní stížnost.

duben 2023 – Vzhledem k vývoji soudní judikatury jsme ústavní stížnost doplnili odkazem na nedávné usnesení Ústavního soudu dotýkající se dané problematiky.

Zrušte zákaz otců u porodu, vyzýváme vládu a nabízíme rodičům právní pomoc

Pátek, 20. března 2020Tiskové zprávy

Liga lidských práv v otevřeném dopise vyzývá Ministerstvo zdravotnictví a vládu, aby zrušily středeční zákaz přítomnosti otců u porodu, protože nemá žádné rozumné opodstatnění z hlediska ochrany veřejného zdraví a hrubě zasahuje do práva nastávajících rodičů na ochranu soukromého a rodinného života a prokazatelně má negativní dopad na průběh a výsledek porodu. Dále je vyzýváme, aby řešily jiná a mnohem závažnější rizika nemocničního provozu pro matky a novorozence, která nejsou ze strany nemocnic řešena. Plně podporujeme petice a otevřené dopisy rodičů a nabízíme jim právní pomoc a možnost obrátit se na soudy.

Ministerstvo toto pro rodiny velmi drastické opatření nijak neodůvodnilo, proto jsme podali žádost o informace s otázkami, z jakých podkladů vycházelo a jak se vypořádalo s podstatnými okolnostmi tohoto zákazu. Naprosto zásadní je skutečnost, že podle ministerstvem zřizované Fakultní nemocnice v Ostravě je přítomnost otce u porodu neriziková. Podle ní je partner stejně rizikový jako rodička, protože s ní žije, a za dodržení určitých podmínek (zdravotní stav, ochranné pomůcky, omezení pohybu po nemocnici) je jeho přítomnost u porodu neriziková. Nemocnice naopak vyzdvihuje důležitost otce u porodu z důvodu psychické pohody rodičky. Rovněž Světová zdravotnická organizace doporučuje přítomnost rodičkou zvoleného doprovodu u porodu, protože to má podle studií pozitivní vliv na průběh porodu a zvyšuje to pravděpodobnost, že se porod nezkomplikuje a že se dítě narodí v dobrém zdravotním stavu.

Také je potřeba upozornit na absurditu spočívající v tom, že zatímco přítomnost u porodu byla otcům zakázána, nadále platí výjimka ze zákazu návštěv pro nezletilé pacienty, na které se tedy zákaz nevztahuje. Okamžikem narození se dítě stává nezletilým pacientem, ke kterému má otec rodičovskou odpovědnost, která zahrnuje právo osobního styku s dítětem, péči o jeho zdraví a v ochraně dítěte. Nemocnice tak nesmí otci zakazovat přítomnost u narozeného dítěte, což potvrzuje i stanovisko advokátní kanceláře Holubová advokáti zpracované pro spolek Juno Moneta, který prosazuje práva rodičů ve zdravotnictví.

Když vše shrneme, tak z medicínského hlediska otec u porodu nezvyšuje riziko nákazy, ale jeho přítomnost je prokazatelně v zájmu rodičky a dítěte a jejich zdraví. Přítomnost otce u porodu je zakázána, ale hned jak dítě přijde na svět, tak otec k němu může a nemocnice mu to musí umožnit. Opatření ministerstva tedy nedává žádnou logiku, jde proti zdravému rozumu i proti lidskosti a je zjevně nepřiměřené.

V případě, který zastupovala Liga v minulosti, už Evropský soud pro lidská práva řekl, že v tak zásadním životním momentu, jako je narození dítěte a období po porodu, musí být pro zásah do rodinného života prokázána existence obzvláště naléhavých důvodů a stát se musí zabývat tím, zda nelze použít nějaký méně extrémní zásah do rodinného života (případ Hanzelkovi proti České republice, stížnost č. 43643/10). „To, že je vyhlášen stav nouze, neznamená, že vláda může nepřiměřeně a bez jakéhokoliv rozumného zdůvodnění zasahovat do základních lidských práv“, vysvětluje Zuzana Candigliota, advokátka a právnička Ligy.

Nejenže zákazem otce u porodu ministerstvo ohrožuje zájem žen a dětí na hladkém průběhu porodu, ale také nijak neřeší nepřiměřené riziko, které pro ně představuje nastavení nemocničního provozu. Rodička a novorozenec přijdou zbytečně do kontaktu s velkým množstvím personálu, navíc ne každá nemocnice má dostatek ochranných pomůcek, takže pravděpodobnost nakažení personálem je mnohonásobně vyšší než ze strany otce. V řadě vyspělých zemích je přitom i za normálního stavu standardem, že v případě nekomplikovaného porodu péči poskytuje jedna porodní asistentka, což je typ péče, která vykazuje nejlepší výsledky. Stejně tak prostředí nemocnice je samo o sobě rizikové, což by vyřešila nabídka okamžitého propuštění po porodu – tzv. ambulantního porodu, který je opět ve vyspělých systémech běžný. Ministerstvo nečiní žádná opatření k ochraně rodiček a novorozenců a některé nemocnice se namísto přijetí opatření k minimalizaci rizika uchylují k dalším svévolným zásahům do práv rodiček a dětí, např. k odebírání dětí matkám po porodu.

Proti nesmyslnému opatření se rodiče oprávněně začali bouřit – nejprve se začal šířit otevřený dopis jednoho z dotčených otců ministerstvu, který má téměř 300 sdílení, následně vznikla petice „Pusťte tatínky k porodu“, která nasbírala už více než 24.000 podpisů a ty nadále narůstají. Rodiče se také začali na nás a další spolky obracet s žádostí o radu. „Iniciativu rodičů plně podporujeme, doporučujeme jim individuálně psát ministerstvu a požadovat zrušení zákazu a zájemcům nabízíme právní pomoc buď s podáním návrhu na předběžné opatření soudu k umožnění přítomnosti v konkrétní porodnici nebo se správní žalobou přímo proti opatření ministerstva“, vysvětluje právnička Ligy Anna Štefanidesová. Správní žalobu proti nepřiměřeným opatřením vlády již podal advokát David Zahumenský, Liga proto plánuje podat podobnou žalobu zaměřenou na otázku nepřiměřenosti zákazu otců u porodu.

Více informací poskytne:

Zuzana Candigliota, e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz, tel. 607 005 043

Jedna ze tří porodnic v Brně zrušila poplatek za otce u porodu

Úterý, 22. května 2012Zprávy z médií

Nemocnice Milosrdných bratří v Brně zrušila jako jediná ze tří porodnic v Brně poplatek za otce u porodu. ČTK to potvrdil primář gynekologicko – porodnického oddělení Ivan Huvar s tím, že důvody zrušení poplatku nezná. Další dvě porodnice patří Fakultní nemocnici Brno a otec či další osoba u porodu tu zaplatí 500 korun.

„Poplatek za otce u porodu pan ředitel zrušil,“ potvrdil Huvar. Kromě nemocnice Milosrdných bratří mohou ženy v Brně rodit v porodnicích na Obilním trhu či v Bohunicích. Obě patří Fakultní nemocnici Brno a zrušení poplatku se tu neplánuje.

Podle mluvčí Fakultní nemocnice Anny Mrázové poplatek 500 korun odpovídá výdajům, které nemocnice s další osobou na sále má. „Jde o úklid, použité prádlo a další výdaje,“ popsala Mrázová s tím, že na sále nemusí být jen otec, ale například i matka nebo jiná blízká osoba rodící ženy. Duly, neboli profesionální porodní asistentky, ale zaplatí dvakrát více, tedy 1000 korun. „Mají na tom postavenou živnost, proto je poplatek větší,“ zdůvodnila Mrázová.

Zora Javorská z České asociace dul k poplatku ČTK řekla, že je zcela nepřiměřený a nemocnice na něj nemá nárok. „Za asociaci jsme se ptali, za co peníze vybírají, a oni napsali soupis, kde jedna položka zněla ‚nahlížení do zdravotnické dokumentace v ceně 250 korun‘. Což je nezákonné,“ uvedla. Zdůraznila, že nemocnice bez souhlasu rodičky nemůže nikomu její zdravotnickou dokumentaci ukazovat.

Podle Zuzany Candiglioty z Ligy lidských práv lze poplatek odmítnout. Když ženy nechtějí ve vypjaté situaci před porodem jít do konfliktu s nemocničními zaměstnanci, mohou podle ní zaplatit. „Pak lze peníze vymáhat na nemocnici jako její bezdůvodné obohacení. Troufnu si tvrdit, že takové vymáhání by bylo úspěšné, není právní důvod peníze chtít,“ uvedla Candigliota.

Zprávu vydala agentura ČTK, dne 22. května 2012 ji zveřejnil server Zdravotnické noviny.

Otcové budou navzdory zákonu u porodu na jihu Moravy platit dál

Pondělí, 2. dubna 2012Zprávy z médií

Jihomoravské porodnice nezruší od neděle poplatek za přítomnost otce u porodu. Jeho vybírání kritizuje Liga lidských práv, podle níž nemocnice na peníze od dubna, kdy platí nový zákon, nemají nárok. Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv ČTK řekla, že rodičky mají právo na přítomnost otce u porodu.

Jihomoravské porodnice nezruší od neděle poplatek za přítomnost otce u porodu. Jeho vybírání kritizuje Liga lidských práv, podle níž nemocnice na peníze od dubna, kdy platí nový zákon, nemají nárok. Nemocnice však zákon vykládají jinak a ani ministerstvo zdravotnictví jim nedalo pokyn peníze přestat vybírat.

Jediná nemocnice, kde uvažují o změně, jsou brněnští Milosrdní bratři. Budeme o tom jednat v pondělí na poradě vedení, řekl ČTK ředitel Josef Drbal. Ženy, které porodí do té doby, podle něj ještě platit budou.

Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv ČTK řekla, že právo na přítomnost otce u porodu mají rodičky stejně jako právo na důstojné zacházení. „Představte si, že by někdo chtěl poplatek za důstojné zacházení navíc,“ podotkla.

Z rodinné legislativy podle ní zase vyplývá, že otec jako zákonný zástupce dítěte má právo tuto svou roli plnit hned od první vteřiny narození syna či dcery. „Je to stejné, jako kdyby měl dítě hospitalizované v nemocnici, chtěl za ním přijít a oni řekli: ‚nezlobte se, jen když zaplatíte‘,“ uvedla.

Podle mluvčí Fakultní nemocnice Brno (FNB) Anny Mrázové však jde o službu navíc jako každou jinou. „Vznikají nám náklady na úklid, hygienu, navíc to, že se navyšuje počet přítomných (u porodu), představuje zátěž pro naše pracoviště,“ řekla.

Hrazených 500 korun podle ní vychází z propočtu tamního ekonomického oddělení. Další porodnice argumentovaly i tím, že otci zapůjčují návštěvnický plášť nebo operační prádlo.

Podle kritiků poplatku si však nemocnice mohou naúčtovat pouze cenu, která těmto nákladům skutečně odpovídá. Například jeden cyklus pronájmu a vyprání nemocniční haleny a kalhot vyjde asi na 30 korun, zjistila ČTK u prádelenské firmy v regionu.

Candigliota se domnívá, že lidé mohou nemocnici dát sponzorský dar, a ocenit tak třeba příjemný personál. Platba však musí být dobrovolná. Pokud někdo s poplatkem za přítomnost otce u porodu nesouhlasí, platit podle ní nemá.

Mrázová uvedla, že v tom případě bude FNB chtít podepsat formulář uznání dluhu a peníze bude obvyklou cestou vymáhat. Candigliota radí takový dokument rozhodně nepodepisovat. „Měl by tam určitě napsat, že uznává, že u porodu byl jako doprovod, ale že šlo o výkon práva rodičky a rodina s dluhem nesouhlasí,“ řekla.

Další porodnice většinou dosud nevyřešily, jak budou v případě odmítnutí poplatku postupovat. Dosud se s tím nesetkaly, řekli ČTK mluvčí znojemské i břeclavské nemocnice Pavel Jajtner a Radomíra Schweitzerová.

Ředitel Nemocnice Ivančice Jaromír Hrubeš uvedl, že otce by k porodu i v tom případě pustili, jen by nedostal obvykle podávané občerstvení. V ivančické porodnici je platba nejnižší z porodnic v regionu, činí 202 korun.

Článek byl publikován dne 30. 3. 2012 na www.tribune.cz a najdete jej zde.

Autorkou článku je Lucie Kučerová, ČTK.

Nechceme platit za přítomnost otce u porodu!

Sobota, 30. července 2011Zprávy z médií

Ženy si stěžují. U porodu s nimi může být manžel nebo blízká osoba až po absolvování povinného kurzu. Ten stojí tisíc korun.

Na přemrštěné poplatky, které vybírá Masarykova nemocnice za přítomnost otce či jiné blízké osoby u porodu, si stěžují ženy z Ústí. Nemocnice si účtuje tisíc korun za povinný předporodní kurz, který musí nutně absolvovat doprovod rodičky. Podle právníků však na takové nařízení nemá nemocnice právo.

Je nutné školení?

„Není možné, aby nemocnice požadovala proškolení otce, který chce být u porodu. Otcové na přítomnost u takové chvíle mají nárok i bez kurzu,“ řekla Petra Langová, odesílatelka stížnosti a iniciátorka, jež požaduje snížení tisíci korunového poplatku.

„Kurz by měl být dobrovolnou volbou pro nastávající rodiče, nikoli příkazem,“ doplňuje výčet svých požadavků. Právníci jí dávají za pravdu. Podle nich má bezpodmínečný nárok na přítomnost u nekomplikovaného porodu nejen otec, ale i jiná blízká osoba.

Právo na soukromí

„Toto právo sice není nikde výslovně upraveno, ale každá žena má právo na soukromí. Podle Evropského soudu pro lidská práva je součástí tohoto práva rozhodnutí stát se rodičem, právo zvolit si okolnosti a místo porodu a také zahrnuje volbu, s kým bude sdílet tak intimní okamžik,“ potvrdila právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.

Podle ní nemůže porodnice ani požadovat povinné absolvování kurzu, může ho nabízet jen jako možnou nadstandardní službu.

„Samotná přítomnost blízké osoby službou není, zpoplatněno může být poskytnutí jednorázových pomůcek, například návleků, a to v ceně odpovídající nákladům,“ dodala Candigliota.

Langová se domnívá, že tisíc korun, které nemocnice vybírá, neslouží k pokrytí těchto nutných nákladů.

Michal Pohl, právník zabývající se zdravotnickým právem, tvrdí, že nemocnice vybírat poplatky za přítomnost otce u porodu může. Ovšem stejně jako Candigliota souhlasí, že pouze ve výši s tím spojených nákladů. „Zákon o péči o zdraví lidu umožňuje, aby zdravotnická zařízení požadovala úhradu za pobyt v případech, mezi které lze zahrnout i přítomnost otce při porodu. Nicméně měla by vyúčtovat náklady a na základě nich stanovit výši platby,“ vysvětlil Pohl. Jestliže částka účtovaná nemocnicí přesahuje přiměřený zisk, může být podle něj takové jednání v rozporu s příslušnými paragrafy zákona o cenách.

Sami si nevyberou

Od letošního února k tomu Masarykova nemocnice neumožňuje, aby si předporodní kurz rodiče vybrali sami, jak tomu bylo dříve.

Nyní musí otec přípravu absolvovat jedině v nemocnici. „Já jsem se zúčastnila kurzu v centru Srdíčko, který mě stál tisíc korun, ale šlo o opravdové proškolení. V nemocnici za stejné peníze jen pustí video, které muže spíše odradí,“ sdělila ke svým zkušenostem Langová.

Nejen s ostatními rodičkami plánuje sepsat petici, která bude přístupná i v elektronické podobě.

S vybíráním tisíci korunových poplatků, kvůli kterému se podle ní nemocnice na rodičích bezdůvodně obohacuje, se nehodlá jen tak smířit. „Stížnost prošetřujeme a očekáváme vyjádření od odpovědných osob tak do deseti dnů,“ sdělila mluvčí Krajské zdravotní, jež nemocnici provozuje, Markéta Rybínová. Více se vedení Masarykovy nemocnice nevyjádřilo.

V západní Evropě je podle právničky Ligy lidských práv bezplatná přítomnost osoby blízké u porodu samozřejmostí.

Příležitost vydělat

„Několik let nazpátek nebyla přítomnost otců u porodů běžná a když se to začalo umožňovat, nemocnice vycítily, že je to příležitost jak si přivydělat,“ domnívá se Candigliota. „Přítomnost otců patrně braly jako nadstandardní podívanou pro tatínka a nikoliv jako psychickou podporu rodičky,“ dodala. V českých porodnicích se podle jejích informací poplatky vybírají všude, rozdíly jsou jen v jejich výši.

Článek byl publikován dne 30. 7. 2011 v děčínském deníku.