Lékaři nerespektovali přání rodičky a provedli nástřih hráze proti její vůli

Úterý, 24. března 2020Otevřené případy

Lékař z nemocnice v Rychnově nad Kněžnou nerespektoval přání rodičky a i přes její výslovný nesouhlas provedl nástřih hráze a předčasně přestřihl pupeční šňůru. Dítě navíc odnesli ihned po porodu, aniž by ho ukázali rodičům. Došlo tak k zásadnímu porušení rodičovských práv a práva na informovaný souhlas.

Na podzim roku 2007 byla do nemocnice v Rychnově nad Kněžnou přijata žena s rozběhnutým porodem. Rodička si přála normální přirozený porod bez nadbytečných lékařských zásahů. Chtěla si dopředu připravit tzv. porodní plán, který by obsahoval soupis přání a preferencí během porodu. Nemocnice to však neumožňovala, rodička tedy požádala personál ústně, aby ji informoval o veškerých zákrocích a o důvodech jejich provedení.

Lékař toto přání nerespektoval a pokusil se během vyšetření svévolně o protržení vaku blan, přestože k tomu nebyl žádný zdravotní důvod. Žena si včas všimla, že doktor chce tento zákrok provést a odmítla jej. V konečné fázi porodu lékař provedl na rodičce tzv. epiziotomii (nástřih hráze) i přes její výslovný nesouhlas.

Rodičům nebyl umožněn kontakt s dítětem

Ihned po narození dítěte lékař přestřihl pupeční šňůru, přestože si rodiče okamžité přestřižení nepřáli a chtěli nechat pupečník nejprve dotepat. Lékař opět ignoroval tento požadavek, pupeční šňůru přestřihl a poté primář odnesl zdravé dítě bez jediného slova pryč od rodičů, aniž by jim dítě ukázal. Dítě se přitom narodilo zcela v pořádku, což bylo následně dokázáno provedenými testy. Rodiče se navíc výslovně vyjádřili, že si přejí mít dítě ihned po porodu u sebe.

Následně lékař přistoupil k rodičce a bez jejího souhlasu začal tahat za pupeční šňůru, což rodička odmítla, jelikož si přála vyčkat na přirozený porod placenty. Až poté lékař zkontroloval, zda je placenta odloučená, a začal tahal za pupečník.

Rutinní praxe nerespektuje přání pacientek

Žena byla nucena podřídit se rutinní praxi nemocnice bez ohledu na svá legitimní přání, o kterých opakovaně svého lékaře a nemocniční personál informovala. Personál do porodu zasahoval bez jakéhokoliv zdravotního důvodu. Nástřih hráze způsobil ženě komplikace dlouho po porodu a přístup personálu na ní zanechal hlubokou nedůvěru ve zdravotnictví.

Ve zdravotnické dokumentaci byla rodička označena jako „nespolupracující konfliktní rodička“, přitom to byl personál, který odmítal s rodičkou spolupracovat a respektovat ji. Byla porušena práva ženy na ochranu osobnosti, její právo na informovaný souhlas a rodičovská práva k dítěti. Pacientka podala stížnost na postup lékařů a následně byla nucena obrátit se na soud.

 

Podniknuté kroky:

  • březen 2008 – Byla podána stížnost na postup lékařů.
  • červen 2008 – Česká lékařská komora posoudila stížnosti jako nedůvodné.
  • prosinec 2009 – Byla podána žaloba na ochranu osobnosti na Oblastní nemocnici Rychnov nad Kněžnou.
  • červenec 2012 – Soud žalobu zamítl s odůvodněním, že péče údajně byla lege artis, nicméně se nevypořádal s tím, zda byla poskytnuta s informovaným souhlasem.
  • srpen 2012 – Bylo podáno odvolání proti rozsudku.
  • červenec 2014 – Vrchní soud v Praze rozsudek zrušil pro nepřezkoumatelnost a vrátil věc soudu prvního stupně.
  • listopad 2014 – U Krajského soudu v Hradci Králové po odchodu předchozí soudkyně do důchodu převzal věc jiný soudce a proběhla nová jednání.
  • leden 2015 – Krajský soud žalobu zamítl. Následně bylo podáno odvolání k Vrchnímu soudu v Praze.
  • říjen 2016 – Vrchní soud v Praze potvrdil zamítavý rozsudek soudu prvního stupně. Podali jsme dovolání k Nejvyššímu soudu.
  • červen 2018 – Nejvyšší soud dovolání odmítl.
  • říjen 2018 – Podali jsme ústavní stížnost.
  • březen 2020 – Ústavní soud stížnost odmítl. Připravujeme stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
  • září 2020 – podali jsme stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva doplněnou o další argumentaci
  • prosinec 2020 – Evropský soud pro lidská práva naši stížnost odmítl

Tiskové zprávy:

Podpořit zastupování tohoto případu a změnit praxi českých porodnic můžete v naší dárcovské kampani.

+function(w, d, s, u, a, b) { w['DarujmeObject'] = u; w[u] = w[u] || function () { (w[u].q = w[u].q || []).push(arguments) }; a = d.createElement(s); b = d.getElementsByTagName(s)[0]; a.async = 1; a.src = "https:\\/\\/www.darujme.cz\\/assets\\/scripts\\/widget.js"; b.parentNode.insertBefore(a, b); }(window, document, 'script', 'Darujme'); Darujme(1, "irzaw4f9w3g8z072", 'render', "https:\\/\\/www.darujme.cz\\/widget?token=irzaw4f9w3g8z072", "270px");

Chlapce, který ochrnul po povinném očkování, stát odmítá odškodnit

Pondělí, 24. února 2020Otevřené případy

Čtyřměsíční Honzík z Jihomoravského kraje ochrnul v roce 2015 po druhé dávce hexavakcíny na polovinu tvářičky. Odborní lékaři shledali, že jde o postižení v důsledku očkování a že i přes léčbu a rehabilitaci nelze očekávat zlepšení. Ministerstvo zdravotnictví ale žádost rodiny o mimosoudní odškodnění odmítlo. Za doživotní újmu tak podle státu nenese nikdo odpovědnost. S tím se rodiče nechtěli smířit a s pomocí Ligy lidských práv podali proti státu žalobu o náhradu újmy.

Chlapeček byl zcela zdravý, když byl ve věku 4 měsíců očkován druhou dávkou hexavakcíny. Na druhý den si jeho matka všimla nepatrného nedovírání očička, po týdnu mu ochrnula celá polovina tvářičky. Odborní lékaři shledali, že jde o postižení v důsledku očkování a že i přes veškerou léčebnou a rehabilitační péči nelze očekávat zlepšení. Proto rodiče chtějí pro svého synka spravedlivou kompenzaci trvalých následků, ale také kompenzaci za vynaložené náklady související s dosavadní léčbou.

„Podle starého občanského zákoníku nesl odpovědnost za nežádoucí účinky očkování lékař, i když při aplikaci vakcíny nepochybil. Nový občanský zákoník tuto tzv. objektivní odpovědnost zrušil, ale zároveň nebyla výslovně přenesena na stát, čímž vznikla nepřijatelná situace, že se k odpovědnosti nehlásí nikdo. Domníváme se, že odpovědnost státu vyplývá z obecných právních ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti, z práva na ochranu zdraví i z mezinárodních úmluv. Stát očkování nařizuje jako povinné bez možnosti volby, tak také musí nést odpovědnost za jím způsobené negativní důsledky,“ uvádí k případu advokátka Zuzana Candigliota, která rodinu zastupuje.

Právní pomoc Honzíkovi můžete podpořit v kampani Ligy lidských práv.

Ústavní soud řadu let volal po tom, aby byl v Česku přijat zákon o odpovědnosti státu za újmu na zdraví vzniklou povinným očkováním. Návrh zákona předložila vláda na jaře 2019. Zákon č. 116/2020 Sb., o náhradě újmy způsobené povinným očkováním, byl přijat s účinností od 8. 4. 2020.

Podniknuté kroky

  • červen 2016 > Rodiče chlapce požádali stát o náhradu újmy a zdraví ve výši 2 miliony korun.
  • prosinec 2016 > Ministerstvo zdravotnictví žádost o mimosoudní vyrovnání odmítlo.
  • březen 2017 > Rodiče chlapce podali s pomocí Ligy lidských práv žalobu o náhradu újmy na zdraví.
  • listopad 2017 > Vyjádření Ministerstva zdravotnictví k žalobě.
  • březen 2018 > Liga lidských práv předložila soudu odborný článek prof. JUDr. Ivo Telce, CSc. „Spravedlivá náhrada újmy způsobené veřejným očkováním“.
  • duben 2019 > Obvodní soud pro Prahu 2 (soudkyně Jana Hercíková) žalobu zamítl s odůvodněním, že neexistuje právní úprava, která by vymezovala odpovědnost státu za újmu na zdraví způsobenou povinným očkováním.
  • září 2019 > Rodiče chlapce podali s pomocí Ligy lidských práv odvolání k Městskému soudu v Praze.
  • únor 2020 > Městský soud v Praze (soudci Vladimír Fučík, Eliška Mrázková a Pavel Vlach) potvrdil rozsudek Obvodního soudu a našemu klientovi pouze zrušil povinnost uhradit protistraně náklady řízení.
  • červen 2020 > Za chlapce jsme podali dovolání k Nejvyššímu soudu s argumentací, že nižší soudy rozhodly formalisticky a nezbývaly se výkladem, který umožňuje nahradit dítěti újmu
  • červen 2021 > Doložili jsme Nejvyššímu soudu komunikaci rodičů chlapce s ministrem Adamem Vojtěchem, který odmítl přezkoumání jejich žádosti i jejich podnět ke změně odškodňovacího zákona.
  • srpen 2021 > Nejvyšší soud (soudci Robert Waltr, Martina Vršanská a Petr Vojtek) zvolil takový výklad právní úpravy, který umožňuje odškodnění v případech újmy způsobené povinným očkováním, rozsudky nižších soudů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně.
  • prosinec 2021 > Ministerstvo podalo proti rozsudku Nejvyššího soudu ústavní stížnost a namítalo porušení práva státu na spravedlivý proces a dalších práv, stížnost však byla Ústavním soudem obratem odmítnuta jako nepřípustná a předčasná.
  • od ledna 2021 > Věc před Obvodním soudem pro Prahu 2 byla přidělena jinému soudci. Soudce Ivo Krýsa nejprve vyzval strany ke smíru, který ale nebyl s ohledem na postoj ministerstva možný. Od května 2022 soud činil kroky k zadání znaleckého posudku. Dokonce ustanovil jeden znalecký ústav, ale následně ho znaleckého úkolu zprostil kvůli pozastavení znalecké činnosti. Následně soud informoval účastníky, že řada znalců či znaleckých ústavů či možných znalců ad hoc z různých důvodů odmítla zpracovat znalecký posudek nebo nereagovala. Soud požadoval součinnost po účastnících řízení k nalezení znalce, která byla poskytnuta.
  • listopad 2023 > Nakonec soud ustanovil ad hoc znalkyní dětskou lékařku Hanu Cabrnochovou, která je vysoce problematickou osobou kvůli svým vazbám na výrobce vakcín, ale i kvůli chybějící odbornosti pro znalecký úkol. Žalobce proti jejímu ustanovení podal námitky.
  • rok 2024 > Případ chlapce převzala nová soudkyně Kateřina Pelišová a v únoru 2024 zprostila výkonu znalecké činnosti dětskou lékařku Cabrnochovou a zároveň ustanovila novým znalcem ad hoc dětského lékaře Daniela Dražana, který je z hlediska konfliktu zájmů i chybějící odbornosti stejně problematický jako Cabrnochová. Opět jsme podali námitky, a to jak proti znalci, tak i námitku podjatosti proti soudkyni, neboť ustanovení další takové osoby nelze chápat jinak, než jako schválnost. Námitku proti znalci jsme ještě podrobně odůvodnili. Soudkyně byla shledána nepodjatou, následně soudkyně rozhodla o vyloučení znalce Dražana. Doplnili jsme do spisu odborný článek, ve kterém je popsán z medicínského hlediska případ nezletilého. Soudkyně ustanovila jiného znalce, proti kterému jsme již neměli námitky.
  • prosinec 2024 > Byl nám doručen znalecký posudek, jehož závěrem je, že příčinou postižení chlapce je podání vakcíny Infanrix Hexa.

Tiskové zprávy k případu a mediální ohlasy

Mladý muž byl tři týdny nedobrovolně hospitalizován bez soudního přezkumu

Středa, 30. října 2019Otevřené případy

Mladý muž byl více než tři týdny hospitalizován v psychiatrické nemocnici bez rozhodnutí soudu. Byl tak nezákonně omezen na osobní svobodě. Stát za to odmítá převzít zodpovědnost a nahradit mu utrpěnou nemajetkovou újmu.

Náš klient byl proti své vůli hospitalizován (16. 2.) v Psychiatrické nemocnici v Bohnicích. O tři dny později (19. 2.) Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl, že jeho převzetí do nemocnice naplnilo zákonné předpoklady (viz § 38 odst. 1 zákona o zdravotních službách) a zahájil řízení o nedobrovolné hospitalizaci.

Proti rozhodnutí soudu se klient po deseti dnech (29. 2.) odvolal a ve stejný den byl na žádost rodiny převezen do jiného zařízení – na Psychiatrickou kliniku 1. LF UK a VFN. Nicméně s hospitalizací stále nesouhlasil. Klinika tak dala podnět Obvodnímu soudu pro Prahu 2, aby určil, zda jsou zákonné podmínky nedobrovolné hospitalizace splněny i po převozu klienta. Obvodní soud pro Prahu 2 odmítl zahájit nové řízení o nedobrovolné hospitalizaci (1. 3.), protože o věci stále rozhodoval Obvodní soud pro Prahu 8 (tzv. „překážka věci zahájené“). Ten však den nato (2.3.) řízení o přípustnosti dalšího držení v ústavu zastavil, neboť měl za to, že „převoz“ pacienta = „propuštění“, které je zákonným předpokladem pro zastavení tohoto řízení. Žádné další řízení už Obvodní soud pro Prahu 2 nezahájil, a tak byl náš klient omezen na svobodě bez soudního rozhodnutí až do svého propuštění (25. 3.) z kliniky, tedy celých 23 dnů.

Klient se stal obětí nedokonalého soudního systému

Pochybení spatřujeme u obou obvodních soudů:

  • Obvodní soud pro Prahu 8 špatně použil právní analogii, když dal rovnítko mezi „propuštění“ z nedobrovolné hospitalizace a „převezení“ pacienta do jiného zdravotnického zařízení. Zákon výslovně neříká, jak postupovat v případě přeložení nedobrovolně hospitalizovaného pacienta do jiného zařízení. Je však třeba si uvědomit, že detenční řízení má být zastaveno pouze, pokud dojde k odpadnutí důvodů pro jeho vedení. Jde totiž o soudní ochranu práva na osobní svobodu jedince, který nemá mnoho možností, jak se sám v dané situaci bránit. Přeložením pacienta mu totiž svobodu nevrací. Důvody pro zkoumání přípustnosti nedobrovolné hospitalizace tak neodpadávají, ba naopak by je soud měl zkoumat znovu.
  • Obvodní soud pro Prahu 2 špatně posoudil existenci překážky věci zahájené a nezahájil nové řízení, respektive v něm nepokračoval. K tomu, aby mohl „překážku věci zahájené“ konstatovat, je třeba, aby se obě řízení týkala totožných účastníků a stejná byla i projednávaná věc.

Avšak v těchto případech účastníci nebyli stejní, neboť se změnilo zdravotnické zařízení, v němž hospitalizace probíhala.Stejná nebyla ani projednávaná věc. Proti své vůli může být člověk hospitalizován jen tehdy, pokud jsou splněny najednou tyto tři podmínky:

    • pacient ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí
    • pacient jeví známky duševní poruchy nebo je pod vlivem návykové látky
    • hrozbu ze strany pacienta nelze odstranit jinak

Není tedy možné, aby soud bez bližšího dokazování konstatoval, že situace klienta byla stejná na začátku hospitalizace a v době jeho převozu do jiného zařízení. Obvodní soud pro Prahu 2 podle nás tímto svým (ne)konáním zasáhl do práva klienta na osobní svobodu, jakož i do jeho práva na tělesnou i duševní integritu.

Čeho chceme dosáhnout?

Chceme, aby stát převzal zodpovědnost za nemajetkovou újmu, kterou našemu klientu způsobila činnost obecných soudů ve věci jeho nedobrovolné hospitalizace a tuto mu nahradila v penězích. Proto jsme podali na stát žalobu k náhradě této újmy.

 

Podniknuté kroky:

    • leden 2017 – žaloba proti státu na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávním úředním postupem
    • listopad 2017 – Obvodní soud pro Prahu 2 žalobu zamítl s tím, že soudy ve věci postupovaly správně a v souladu s právním řádem
    • prosinec 2017 – podali jsme odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně
    • červenec 2019 – Městský soud v Praze potvrdil rozsudek soudu prvního stupně s tím, že se plně ztotožňuje s jeho výrokem i s odůvodněním
    • říjen 2019 – podali jsme dovolání k Nejvyššímu soudu