Mladý muž byl více než tři týdny hospitalizován v psychiatrické nemocnici bez rozhodnutí soudu. Byl tak nezákonně omezen na osobní svobodě. Stát za to odmítá převzít zodpovědnost a nahradit mu utrpěnou nemajetkovou újmu.

Náš klient byl proti své vůli hospitalizován (16. 2.) v Psychiatrické nemocnici v Bohnicích. O tři dny později (19. 2.) Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl, že jeho převzetí do nemocnice naplnilo zákonné předpoklady (viz § 38 odst. 1 zákona o zdravotních službách) a zahájil řízení o nedobrovolné hospitalizaci.

Proti rozhodnutí soudu se klient po deseti dnech (29. 2.) odvolal a ve stejný den byl na žádost rodiny převezen do jiného zařízení – na Psychiatrickou kliniku 1. LF UK a VFN. Nicméně s hospitalizací stále nesouhlasil. Klinika tak dala podnět Obvodnímu soudu pro Prahu 2, aby určil, zda jsou zákonné podmínky nedobrovolné hospitalizace splněny i po převozu klienta. Obvodní soud pro Prahu 2 odmítl zahájit nové řízení o nedobrovolné hospitalizaci (1. 3.), protože o věci stále rozhodoval Obvodní soud pro Prahu 8 (tzv. „překážka věci zahájené“). Ten však den nato (2.3.) řízení o přípustnosti dalšího držení v ústavu zastavil, neboť měl za to, že „převoz“ pacienta = „propuštění“, které je zákonným předpokladem pro zastavení tohoto řízení. Žádné další řízení už Obvodní soud pro Prahu 2 nezahájil, a tak byl náš klient omezen na svobodě bez soudního rozhodnutí až do svého propuštění (25. 3.) z kliniky, tedy celých 23 dnů.

Klient se stal obětí nedokonalého soudního systému

Pochybení spatřujeme u obou obvodních soudů:

  • Obvodní soud pro Prahu 8 špatně použil právní analogii, když dal rovnítko mezi „propuštění“ z nedobrovolné hospitalizace a „převezení“ pacienta do jiného zdravotnického zařízení. Zákon výslovně neříká, jak postupovat v případě přeložení nedobrovolně hospitalizovaného pacienta do jiného zařízení. Je však třeba si uvědomit, že detenční řízení má být zastaveno pouze, pokud dojde k odpadnutí důvodů pro jeho vedení. Jde totiž o soudní ochranu práva na osobní svobodu jedince, který nemá mnoho možností, jak se sám v dané situaci bránit. Přeložením pacienta mu totiž svobodu nevrací. Důvody pro zkoumání přípustnosti nedobrovolné hospitalizace tak neodpadávají, ba naopak by je soud měl zkoumat znovu.
  • Obvodní soud pro Prahu 2 špatně posoudil existenci překážky věci zahájené a nezahájil nové řízení, respektive v něm nepokračoval. K tomu, aby mohl „překážku věci zahájené“ konstatovat, je třeba, aby se obě řízení týkala totožných účastníků a stejná byla i projednávaná věc.

Avšak v těchto případech účastníci nebyli stejní, neboť se změnilo zdravotnické zařízení, v němž hospitalizace probíhala.Stejná nebyla ani projednávaná věc. Proti své vůli může být člověk hospitalizován jen tehdy, pokud jsou splněny najednou tyto tři podmínky:

    • pacient ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí
    • pacient jeví známky duševní poruchy nebo je pod vlivem návykové látky
    • hrozbu ze strany pacienta nelze odstranit jinak

Není tedy možné, aby soud bez bližšího dokazování konstatoval, že situace klienta byla stejná na začátku hospitalizace a v době jeho převozu do jiného zařízení. Obvodní soud pro Prahu 2 podle nás tímto svým (ne)konáním zasáhl do práva klienta na osobní svobodu, jakož i do jeho práva na tělesnou i duševní integritu.

Čeho chceme dosáhnout?

Chceme, aby stát převzal zodpovědnost za nemajetkovou újmu, kterou našemu klientu způsobila činnost obecných soudů ve věci jeho nedobrovolné hospitalizace a tuto mu nahradila v penězích. Proto jsme podali na stát žalobu k náhradě této újmy.

 

Podniknuté kroky:

    • leden 2017žaloba proti státu na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávním úředním postupem
    • listopad 2017 – Obvodní soud pro Prahu 2 žalobu zamítl s tím, že soudy ve věci postupovaly správně a v souladu s právním řádem
    • prosinec 2017 – podali jsme odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně
    • červenec 2019 – Městský soud v Praze potvrdil rozsudek soudu prvního stupně s tím, že se plně ztotožňuje s jeho výrokem i s odůvodněním
    • říjen 2019 – podali jsme dovolání k Nejvyššímu soudu

nedobrovolná hospitalizace, omezení práv, osobní svoboda, psychiatrická nemocnice