Poslanecká sněmovna schválila koncem listopadu návrh zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním. Byl by to pozitivní krok, pokud by zároveň nebyl schválen i nekoncepční a nesmyslný pozměňovací návrh, který omezuje rozsah náhrady újmy. Dalším nedostatkem zákona je to, že nepamatuje na náhradu újmy vzniklé v „hluchém“ období, které nastalo s účinností nového občanského zákoníku a v kterém odpovědnost nenese výslovně nikdo.
Liga lidských práv od počátku sleduje vznik návrhu zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním, který Ministerstvo zdravotnictví roky připravovalo pod tlakem stížností před Evropským soudem pro lidská práva a výzvy Ústavního soudu. Návrh zákona jsme pomáhali připomínkovat spolku Rozalio, se kterým spolupracujeme.
Když po dlouhých odborných diskuzích a připomínkách do Poslanecké sněmovny dorazil obstojný návrh zákona, zasáhli do něj poslanci přijetím pozměňovacího návrhu poslanců ANO Adámkové, Farhana, Janulíka a poslance ČSSD Běhounka, který výrazně omezuje rozsah náhrady majetkové a nemajetkové újmy. Pozmeňovací návrh tak vypouští například náhradu bolestného a zužuje i další majetkovou a nemajetkovou újmu, například ušlý výdělek. Expert na zdravotnické právo Tomáš Doležal označil pozměňovací návrh a jeho odůvodnění za „flagrantní neznalost právní úpravy“. Rovněž advokát Ondřej Strava pozměňovací návrh kritizoval jako nedostatečně a zmateně odůvodněný. Podle všeho navrhovatelka Adámková ani nevěděla, co přesně navrhuje a jaké to bude mít dopady.
Zásadním nedostatkem zákona je ovšem i to, že nepamatuje na odškodnění těch, kterým vznikla újma v období od účinnosti nového občanského zákoníku (1. 1. 2014) do budoucí účinnosti odškodňovacího zákona. Jak je ostatně uvedeno i v důvodové zprávě, starý občanský zákoník upravoval objektivní, tedy i nezaviněnou, odpovědnost poskytovatele zdravotních služeb za škodu způsobenou vakcínou. Tato odpovědnost ale nebyla do nového občanského zákoníku převzata, tudíž od 1. 1. 2014 odpovědnost za vzniklou újmu nenese nikdo. Ovšem podle Úmluvy o biomedicíně má stát závazek zajistit spravedlivou náhradu újmy způsobené lékařským zákrokem a měl by tedy svou legislativou pokrýt i toto mnohaleté „hluché“ období.
Právě v tomto období došlo v důsledku očkování k ochrnutí poloviny obličeje nezletilého Honzíka z Jihomoravského kraje, kterému Liga lidských práv zajišťuje právní služby. Soud žalobu na náhradu újmy zamítl právě z důvodu, že podle něj stát za újmu kvůli neexistenci odškodňovacího zákona nenese odpovědnost. Proti tomu jsme podali odvolání a nyní čekáme na rozhodnutí odvolacího soudu.
Právně vadný návrh zákona nyní bude projednávat Senát, který jej může vrátit k projednání do Poslanecké sněmovny s návrhem na schválení v původním rozsahu odškodnění a s návrhem na stanovení účinnosti zákona zpětně tak, aby se vztahoval i na případy újmy vzniklé po 1. 1. 2014.
Mladý muž byl více než tři týdny hospitalizován v psychiatrické nemocnici bez rozhodnutí soudu. Byl tak nezákonně omezen na osobní svobodě. Stát za to odmítá převzít zodpovědnost a nahradit mu utrpěnou nemajetkovou újmu.
Náš klient byl proti své vůli hospitalizován (16. 2.) v Psychiatrické nemocnici v Bohnicích. O tři dny později (19. 2.) Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl, že jeho převzetí do nemocnice naplnilo zákonné předpoklady (viz § 38 odst. 1 zákona o zdravotních službách) a zahájil řízení o nedobrovolné hospitalizaci.
Proti rozhodnutí soudu se klient po deseti dnech (29. 2.) odvolal a ve stejný den byl na žádost rodiny převezen do jiného zařízení – na Psychiatrickou kliniku 1. LF UK a VFN. Nicméně s hospitalizací stále nesouhlasil. Klinika tak dala podnět Obvodnímu soudu pro Prahu 2, aby určil, zda jsou zákonné podmínky nedobrovolné hospitalizace splněny i po převozu klienta. Obvodní soud pro Prahu 2 odmítl zahájit nové řízení o nedobrovolné hospitalizaci (1. 3.), protože o věci stále rozhodoval Obvodní soud pro Prahu 8 (tzv. „překážka věci zahájené“). Ten však den nato (2.3.) řízení o přípustnosti dalšího držení v ústavu zastavil, neboť měl za to, že „převoz“ pacienta = „propuštění“, které je zákonným předpokladem pro zastavení tohoto řízení. Žádné další řízení už Obvodní soud pro Prahu 2 nezahájil, a tak byl náš klient omezen na svobodě bez soudního rozhodnutí až do svého propuštění (25. 3.) z kliniky, tedy celých 23 dnů.
Klient se stal obětí nedokonalého soudního systému
Pochybení spatřujeme u obou obvodních soudů:
Obvodní soud pro Prahu 8 špatně použil právní analogii, když dal rovnítko mezi „propuštění“ z nedobrovolné hospitalizace a „převezení“ pacienta do jiného zdravotnického zařízení. Zákon výslovně neříká, jak postupovat v případě přeložení nedobrovolně hospitalizovaného pacienta do jiného zařízení. Je však třeba si uvědomit, že detenční řízení má být zastaveno pouze, pokud dojde k odpadnutí důvodů pro jeho vedení. Jde totiž o soudní ochranu práva na osobní svobodu jedince, který nemá mnoho možností, jak se sám v dané situaci bránit. Přeložením pacienta mu totiž svobodu nevrací. Důvody pro zkoumání přípustnosti nedobrovolné hospitalizace tak neodpadávají, ba naopak by je soud měl zkoumat znovu.
Obvodní soud pro Prahu 2 špatně posoudil existenci překážky věci zahájené a nezahájil nové řízení, respektive v něm nepokračoval. K tomu, aby mohl „překážku věci zahájené“ konstatovat, je třeba, aby se obě řízení týkala totožných účastníků a stejná byla i projednávaná věc.
Avšak v těchto případech účastníci nebyli stejní, neboť se změnilo zdravotnické zařízení, v němž hospitalizace probíhala.Stejná nebyla ani projednávaná věc. Proti své vůli může být člověk hospitalizován jen tehdy, pokud jsou splněny najednou tyto tři podmínky:
pacient ohrožuje bezprostředně a závažnýmzpůsobemsebe nebo svéokolí
pacient jeví známky duševníporuchy nebo je pod vlivemnávykovélátky
hrozbu ze strany pacienta nelze odstranit jinak
Není tedy možné, aby soud bez bližšího dokazování konstatoval, že situace klienta byla stejná na začátku hospitalizace a v době jeho převozu do jiného zařízení. Obvodní soud pro Prahu 2 podle nás tímto svým (ne)konáním zasáhl do práva klienta na osobní svobodu, jakož i do jeho práva na tělesnou i duševní integritu.
Čeho chceme dosáhnout?
Chceme, aby stát převzal zodpovědnost za nemajetkovou újmu, kterou našemu klientu způsobila činnost obecných soudů ve věci jeho nedobrovolné hospitalizace a tuto mu nahradila v penězích. Proto jsme podali na stát žalobu k náhradě této újmy.
Podniknuté kroky:
leden 2017 – žaloba proti státu na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávním úředním postupem
listopad 2017 – Obvodní soud pro Prahu 2 žalobu zamítl s tím, že soudy ve věci postupovaly správně a v souladu s právním řádem
prosinec 2017 – podali jsme odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně
červenec 2019 – Městský soud v Praze potvrdil rozsudek soudu prvního stupně s tím, že se plně ztotožňuje s jeho výrokem i s odůvodněním
říjen 2019 – podali jsme dovolání k Nejvyššímu soudu
Zajímají tě lidská práva? Chceš získat zajímavé zkušenosti a dovednosti při činnosti, která dává smysl a přispívá ke spravedlivější společnosti?
Náš nový právní tým hledá dobrovolníky, kteří by mu byli oporou v naší právní poradně. Řešíme primárně právní problémy s lidskoprávním přesahem, zejména se zaměřením na práva dětí, práva pacientů a práva lidí s postižením. Náplní tvé práce bude zejména zodpovídání dotazů našich klientů a komunikace s nimi. Dostat se můžeš také ke zpracování jednodušších právních podání pro klienty, zpracování manuálů na web nebo k překladům do angličtiny.
Co ti nabízíme?
Kromě toho, že tvá práce bude dávat smysl, si zlepšíš své právní i komunikační dovednosti, bude se Ti věnovat mentor z řad právníků Ligy, který Ti bude poskytovat pravidelnou zpětnou vazbu, a navíc budeš pracovat v přátelském a neformálním prostředí neziskové organizace. Činností pro nás si také můžeš splnit část povinné školní praxe.
Jak si tě představujeme?
Studuješ alespoň 2. ročník právnické fakulty, máš zájem se nám věnovat 1-2 dny v týdnu alespoň do konce školního roku 2019/2020, nechybí ti odhodlání dělat svět lepším a pomáhat lidem s jejich lidskoprávními problémy. Zároveň pečlivost, spolehlivost a chuť učit se novým věcem patří mezi tvé silné stránky.
Pokud máš zájem s námi spolupracovat, pošli nám do 31. 10. 2019 na e-mail karel.lach@llp.cz svůj strukturovaný životopis, motivační dopis (max. 1 normostrana) a zpracování tohoto případu (max. 2500 znaků vč. mezer). Do 5. 11. 2019 se ti ozveme a vybrané zájemce pozveme na pohovor.
Nucené sterilizace a potraty, omezení pohybu a kurtování či rostoucí počet císařských řezů bez zdravotního opodstatnění. Tak popsala zvláštní zpravodajka OSN proti násilí na ženách Dubravka Šimonović aktuální problémy v porodnictví. Zprávu o lidskoprávním přístupu ke špatnému zacházení a násilí na ženách v reproduktivním zdravotnictví se zaměřením na porod a porodnické násilí sestavila v červenci 2019 na základě informací od 128 subjektů – států, nevládních organizací, nezávislých institucí a akademiků.
Ačkoliv je Česká republika ve zprávě výslovně zmíněna jen v kontextu dvou rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (Hanzelkovi proti České republice a Dubská a Krejzová proti Českého republice), zpráva obecně upozorňuje na problémy, které se týkají i českého porodnictví. Jedná se například o provádění zákroků, které nemají medicínské opodstatnění, ale poškozují ženu nebo plod, jako například Kristellerova exprese.
Pro Česko je relevantní i část dokumentu věnující se problematice informovaného souhlasu, kdy jsou prováděny zákroky buď úplně bez informovaného souhlasu ženy nebo se ho nemocnice snaží obejít univerzálním souhlasem podepisovaným při přijetí (informovaný souhlas má být poskytnutý ke každému zákroku samostatně). Dále pak hrubé narušování soukromí při porodu, bolestivé zákroky bez anestezie, znemožnění rozhodování rodičky o porodu včetně volby polohy při porodu a také ponižování a urážky žen.
Zpráva zmiňuje i další problémy porodnictví a projevy porodnického násilí – nucené sterilizace a nucené potraty v rámci některých menšin (např. romské ženy), fyzické znehybnění při porodu či použití roubíků, rostoucí počet císařských řezů i bez zdravotní indikace či vysoké procento užití epiziotomií.
Vydání zprávy předcházelo setkání expertů na dané téma organizované ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací v dubnu 2019 v Ženevě. Zvláštní zpravodajka poté vydala výzvu k dodání informací ohledně forem špatného zacházení, informovaného souhlasu, mechanismů odpovědnosti a příkladů národních zdravotnických reakcí na násilí proti ženám.
Závěrečná doporučení
Závěr zprávy obsahuje výčet doporučení pro státy a jiné zainteresované subjekty, jak situaci zlepšit. Doporučení, která se vztahují i na ČR, se týkají mj. informovaného souhlasu, prevence porodnického násilí, odpovědnosti.
Informovaný souhlas
zajistit účinné a správné uplatňování informovaného souhlasu v souladu s lidskoprávními standardy;
přijmout účinnou právní úpravu a strategii pro uplatňování informovaného souhlasu ve všech službách reprodukčního zdraví a zaručit předchozí, svobodný a informovaný souhlas pro císařské řezy, epiziotomie a jiné invazivní zákroky během porodu
respektovat autonomii, integritu a schopnost žen činit informovaná rozhodnutí o svém reprodukčním zdraví;
Prevence porodnického násilí
zaručit právo ženy zvolit si doprovod k porodu zákonem i v praxi
zvážit možnost povolit domácí porody a vyhnout se kriminalizaci domácích porodů
monitorovat zdravotnická zařízení a každoročně sbírat a zveřejňovat data o procentech císařských řezů, vaginálních porodů a epiziotomií a dalších zákrocích týkajících se porodů a služeb reprodukčního zdraví
uplatňovat lidskoprávní nástroje a WHO standardy vztahující se k respektující porodnické péči a násilí na ženách,
řešit nevyužívání anestezie a léků proti bolesti, neumožnění volby polohy při porodu a nedostatek respektující péče
Odpovědnost
ustanovit mechanismy odpovědnosti založené na lidských právech, které zajistí obětem špatného zacházení a násilí zadostiučinění včetně finanční náhrady, uznání pochybení, formální omluvy a záruky, že se pochybení nebude opakovat.
zajistit profesní odpovědnost a sankce profesních komor v případech špatného zacházení a přístup k soudu v případech porušování lidských práv;
zaručit úplné a spravedlivé vyšetřování v případech oznámení špatného zacházení a násilí na ženách při porodu;
zajistit, aby byly ženám, které jsou oběťmi porušování práv, poskytnuty odpovídající prostředky k nápravě, které mohou mít podobu mj. finanční kompenzace a záruk, že se nebude pochybení opakovat;
zajistit, aby dotčené orgány včetně veřejného ochránce práv, etických komisí a národní orgány k ochraně lidských práv měly kompetence a zdroje k výkonu dohledu nad veřejnými a soukromými poskytovateli porodní péče, aby bylo zaručeno právo žen na respektování autonomie a soukromí;
zvyšovat informovanost soudců, advokátů a veřejnosti o lidských právech žen v kontextu porodu, aby bylo zajištěno účinné využívání právních prostředků k nápravě.
Liga lidských práv dnes podala stížnost Úřadu pro ochranu osobních údajů na nezákonné metody využívané v reklamním průmyslu. Bez souhlasu uživatelů internetu jsou sdíleny informace o historii prohlížení, poloze, ale i sexuální orientaci. Podobné stížnosti dnes v rámci kampaně #StopSpyingOnUs podalo 14 organizací v devíti zemích EU koordinovaných sítí Liberties – kromě Česka také v Německu, Belgii, Francii, Itálii, Estonsku, Bulharsku, Maďarsku a Slovinsku.
Kampaň žádá evropské a národní orgány pro ochranu údajů, aby zahájily vyšetřování probíhajícího masivního narušení dat, ke kterému dochází v počtu stovek milionů denně, a může ovlivnit každého, kdo navštíví webovou stránku.
„Tato kampaň spojí síly organizací a jednotlivců k ochraně osobních informací, které mohou být sdíleny bez našeho souhlasu, jako je historie prohlížení a poloha, ale také sexuální orientace a jedinečné identifikační kódy. Stížnosti předložené orgánům pro ochranu údajů poukazují na to, že reklama reálném čase může sdílet osobní údaje uživatelů stovkám nebo tisícům společností. Tato reklamní metoda jasně porušuje nařízení EU o ochraně údajů (GDPR),“ říká právní expertka sítě Liberties Eva Simon.
Kromě oficiálních stížností podaných organizacemi pro lidská práva a digitální práva připravila Liberties a její partneři stížnosti ve více jazycích pro jednotlivce, kteří se chtějí zapojit do kampaně #StopSpyingOnUs. V některých zemích mohou jednotlivci tuto snahu podpořit pouhým odesláním stížnosti vnitrostátním orgánům pro ochranu údajů pomocí vzorového dopisu, který je k dispozici na stránkách Liberties.eu.
„Chceme, aby byl hlas lidí slyšet, a proto jim poskytujeme všechny nástroje, které potřebují, aby pomohli zastavit porušování svých práv v online reklamním ekosystému. Pokud někdo sdílí naše osobní údaje bez svolení, měli bychom jim být schopni říci, že o to nestojíme a zastavit to,“ říká advokační obhájkyně Liberties Orsolya Reich.
Tato online reklamní metoda je využívána mnoha klíčovými hráči v digitální sféře, jako je Google, což vede k vysokému počtu lidí vystavených sdílení dat. Například služba DoubleClick od společnosti Google (nedávno přejmenovaná na „autorizovaný kupující“) je aktivní na 8,4 milionu webových stránek a vysílá osobní údaje o návštěvnících těchto stránek více než 2000 společnostem.
Pro vice detailů o kampani kontaktujte:
Éva Simon – eva.simon@liberties.eu Advokační obhájkyně pro soukromí a svobodu projevu – Liberties
Pro další dotazy týkající se Liberties, prosím kontaktujte: Vanja Prokic – v.prokic@liberties.eu Vedoucí komunikace – Liberties
V úterý 4. června 2019 bude dvanáct organizací působících v oblasti lidských práv a digitálních práv koordinovaných sítí Liberties současně podávat v devíti zemích EU svým příslušným vnitrostátním orgánům stížnosti na nezákonné techniky používané v odvětví behaviorální reklamy. V Česku stížnost podá Liga lidských práv.
Stížnosti předznamenávají zahájení kampaně Liberties a jejích partnerů #StopSpyingOnUs. Cílem kampaně je upozornit evropské orgány pro ochranu údajů na pokračující, masivní narušení dat, které postihuje každého, kdo používá internet.
Právní expertka Liberties, EvaSimon, vysvětluje: „Pokaždé, když někdo navštíví webovou stránku a zobrazí se mu „behaviorální“ reklama, jeho osobní údaje, jako je historie procházení nebo poloha, ale také sexuální orientace nebo dokonce jedinečné identifikační kódy, jsou v reálném čase sdíleny s tisíci společnostmi. Digitální reklamní společnosti mohou tyto údaje vysílat prostřednictvím „požadavku“, na prodej reklamního prostoru na webové stránce, kterou navštěvujete. Tato reklamní metoda jasně porušuje nařízení EU o ochraně údajů (GDPR).“
Součástí kampaňě #StopSpyingOnUs je i výzva všem občanům EU, aby se připojili se svou vlastní individuální stížností na ochranů svých online údajů. Na internetových stránkách Liberties budou připraveny ke stažení stížnosti přeložené do děvíti jazyků. „Chtěli bychom lidem umožnit, aby mohli zastavit porušování svých práv v online reklamním ekosystému, kde existuje jen několik málo nástrojů na ochranu,“ říká Orsolya Reich, advokační obhájkyně Liberties.
Nadcházející vlna stížností bude od září již třetí. První stížnosti inicioval Dr. Johnny Ryan z Brave, soukromého webového prohlížeče, Jim Killock, výkonný ředitel Open Rights Group a Michael Veale z University College London.
Pro vice detailů o kampani, prosím kontaktujte: Éva Simon – eva.simon@liberties.eu Advokační obhájkyně pro soukromí a svobodu projevu – Liberties
Pro další dotazy týkající se Liberties, prosím kontaktujte: Vanja Prokic – v.prokic@liberties.eu Vedoucí komunikace – Liberties
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje, která spatřovala porušení práva na spravedlivý proces v rozhodování obecných soudů. Ty přiznaly omluvu a odškodnění matce a dítěti v souvislosti s nuceným transportem do nemocnice po porodu doma a podchlazením dítěte během tohoto transportu. Případ je tak definitivně po 9 letech od události u konce. Případ je podle Ligy významný tím, že přináší do českého práva respekt k autonomii jednotlivců a odmítnutí lékařského paternalismu přetrvávajícího z minulého režimu.
Ústavní soud připomněl svoji předchozí judikaturu, podle které obecně vzato platí, že zásahy bez svobodného a informovaného souhlasu, které nejsou přiměřené k ochraně zdraví a života dítěte, představují porušení osobnostních práv. Rozhodnutí lékaře jednat bez souhlasu rodičů nelze považovat za rozhodnutí orgánu veřejné moci, za které by nesl odpovědnost stát, jak se snažila argumentovat záchranná služba. Podle soudců jde o pečovatelský úkon, proti kterému je prostředkem ochrany žaloba na ochranu osobnosti.
Podle Ústavního soudu nejenže nebylo prokázáno bezprostřední ohrožení dítěte na životě a na zdraví, ale ani žádné jiné naléhavé důvody, pro které by dítě mělo být okamžitě i s matkou i přes její nesouhlas převezeno do porodnice. Na argument záchranné služby, že rozhodnutí v dané věci představuje obecnou hrozbu, neboť se lékaři budou zdráhat zasáhnout bez souhlasu rodičů ve prospěch záchrany života a zdraví nezletilých dětí, Ústavní soud odpovídá, že ke každému případu se přistupuje individuálně a s ohledem na konkrétní okolnosti dané věci.
Ústavní soud vysvětluje, že „…v případě odnětí dítěte matce proti její vůli ihned po narození nutné prokázat existenci zvláště naléhavých důvodů pro takový postup, resp. prokázat, že je skutečně (alespoň s vysokou pravděpodobností) život a zdraví plodu bezprostředně ohrožen a provedené zákroky jsou přiměřené sledovanému účelu záchraně života a zdraví nenarozeného dítěte. Dodržení této podmínky je pak nutné zkoumat v každém jednotlivém případě. Závěr vyslovený Ústavním soudem není tedy možné paušálně vykládat tak, jak se zjevně domnívá stěžovatelka (pozn. – záchranná služba), tj. že pro lékaře je vhodnější v případě ohrožení života a zdraví dítěte nezasahovat, aby se lékař nebo jeho zaměstnavatel vyhnul odpovědnosti za případný neoprávněný zásah.“
Podle Ligy lidských práv je tento případ významný z toho důvodu, že vyvrací několik zažitých mýtů, kterým stále zdravotníci věří a které se týkají použití negativního reversu, odpovědnosti rodičů za dítě, podmínka skutečného a reálného ohrožení dítěte pro poskytování zdravotní péče bez souhlasu rodičů – viz předchozí tisková zpráva k případu.
Tento web používá soubory cookie k vylepšení vašeho zážitku při procházení webem. Mimo to jsou některá cookie uložena ve vašem prohlížeči, protože nezbytná pro fungování základních funkcí webu. Používáme také cookie třetích stran, které nám pomáhají analyzovat a porozumět tomu, jak používáte tento web. Tyto cookies budou uloženy ve vašem prohlížeči pouze s vaším souhlasem. Máte také možnost souhlas s ukládáním těchto cookies odhlásit, to ale může může ovlivnit váš zážitek z procházení těchto webových stránek.
Nezbytné cookies jsou naprosto klíčové pro správné fungování webových stránek. Tato kategorie zahrnuje pouze soubory cookie, které zajišťují základní funkce a bezpečnostní funkce webových stránek. Tyto cookies neukládají žádné osobní údaje.
Jakékoli soubory cookie, které nemusí být nezbytně nutné pro fungování webových stránek a jsou používány konkrétně ke shromažďování osobních údajů uživatelů prostřednictvím analytiky, reklam a dalšího vloženého obsahu, jsou označovány jako nepotřebné soubory cookie. Před spuštěním těchto souborů cookie na tomto webu je nutné získat souhlas uživatele.
