Mladý muž byl tři týdny nedobrovolně hospitalizován bez soudního přezkumu

Mladý muž byl více než tři týdny hospitalizován v psychiatrické nemocnici bez rozhodnutí soudu. Byl tak nezákonně omezen na osobní svobodě. Stát za to odmítá převzít zodpovědnost a nahradit mu utrpěnou nemajetkovou újmu.

Náš klient byl proti své vůli hospitalizován (16. 2.) v Psychiatrické nemocnici v Bohnicích. O tři dny později (19. 2.) Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl, že jeho převzetí do nemocnice naplnilo zákonné předpoklady (viz § 38 odst. 1 zákona o zdravotních službách) a zahájil řízení o nedobrovolné hospitalizaci.

Proti rozhodnutí soudu se klient po deseti dnech (29. 2.) odvolal a ve stejný den byl na žádost rodiny převezen do jiného zařízení – na Psychiatrickou kliniku 1. LF UK a VFN. Nicméně s hospitalizací stále nesouhlasil. Klinika tak dala podnět Obvodnímu soudu pro Prahu 2, aby určil, zda jsou zákonné podmínky nedobrovolné hospitalizace splněny i po převozu klienta. Obvodní soud pro Prahu 2 odmítl zahájit nové řízení o nedobrovolné hospitalizaci (1. 3.), protože o věci stále rozhodoval Obvodní soud pro Prahu 8 (tzv. „překážka věci zahájené“). Ten však den nato (2.3.) řízení o přípustnosti dalšího držení v ústavu zastavil, neboť měl za to, že „převoz“ pacienta = „propuštění“, které je zákonným předpokladem pro zastavení tohoto řízení. Žádné další řízení už Obvodní soud pro Prahu 2 nezahájil, a tak byl náš klient omezen na svobodě bez soudního rozhodnutí až do svého propuštění (25. 3.) z kliniky, tedy celých 23 dnů.

Klient se stal obětí nedokonalého soudního systému

Pochybení spatřujeme u obou obvodních soudů:

  • Obvodní soud pro Prahu 8 špatně použil právní analogii, když dal rovnítko mezi „propuštění“ z nedobrovolné hospitalizace a „převezení“ pacienta do jiného zdravotnického zařízení. Zákon výslovně neříká, jak postupovat v případě přeložení nedobrovolně hospitalizovaného pacienta do jiného zařízení. Je však třeba si uvědomit, že detenční řízení má být zastaveno pouze, pokud dojde k odpadnutí důvodů pro jeho vedení. Jde totiž o soudní ochranu práva na osobní svobodu jedince, který nemá mnoho možností, jak se sám v dané situaci bránit. Přeložením pacienta mu totiž svobodu nevrací. Důvody pro zkoumání přípustnosti nedobrovolné hospitalizace tak neodpadávají, ba naopak by je soud měl zkoumat znovu.
  • Obvodní soud pro Prahu 2 špatně posoudil existenci překážky věci zahájené a nezahájil nové řízení, respektive v něm nepokračoval. K tomu, aby mohl „překážku věci zahájené“ konstatovat, je třeba, aby se obě řízení týkala totožných účastníků a stejná byla i projednávaná věc.

Avšak v těchto případech účastníci nebyli stejní, neboť se změnilo zdravotnické zařízení, v němž hospitalizace probíhala.Stejná nebyla ani projednávaná věc. Proti své vůli může být člověk hospitalizován jen tehdy, pokud jsou splněny najednou tyto tři podmínky:

    • pacient ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí
    • pacient jeví známky duševní poruchy nebo je pod vlivem návykové látky
    • hrozbu ze strany pacienta nelze odstranit jinak

Není tedy možné, aby soud bez bližšího dokazování konstatoval, že situace klienta byla stejná na začátku hospitalizace a v době jeho převozu do jiného zařízení. Obvodní soud pro Prahu 2 podle nás tímto svým (ne)konáním zasáhl do práva klienta na osobní svobodu, jakož i do jeho práva na tělesnou i duševní integritu.

Čeho chceme dosáhnout?

Chceme, aby stát převzal zodpovědnost za nemajetkovou újmu, kterou našemu klientu způsobila činnost obecných soudů ve věci jeho nedobrovolné hospitalizace a tuto mu nahradila v penězích. Proto jsme podali na stát žalobu k náhradě této újmy.

 

Podniknuté kroky:

    • leden 2017žaloba proti státu na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávním úředním postupem
    • listopad 2017 – Obvodní soud pro Prahu 2 žalobu zamítl s tím, že soudy ve věci postupovaly správně a v souladu s právním řádem
    • prosinec 2017 – podali jsme odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně
    • červenec 2019 – Městský soud v Praze potvrdil rozsudek soudu prvního stupně s tím, že se plně ztotožňuje s jeho výrokem i s odůvodněním
    • říjen 2019 – podali jsme dovolání k Nejvyššímu soudu

Ústavní soud se zastal seniora, který se zatím marně soudí kvůli zásahu strážníků

V případu 73letého Františka P., který se už tři roky marně soudí s městem Znojmo o omluvu a odškodnění za nezákonný postup strážníků, došlo podle ústavního soudu k zásahu do práva na spravedlivý proces. Vinou nesprávného postupu soudů ještě neproběhlo ani jedno jednání, přestože v případě pokročilého věku účastníků řízení musí soudy věnovat zvláštní péči, aby nedocházelo k průtahům.

(Pokračování textu…)

Dva měsíční platy za 6 let nezákonného omezení práv

Začátkem listopadu rozhodl Obvodní soud pro Prahu 2 o odškodnění pro pana Adama, který byl více než šest let nezákonně omezen ve způsobilosti k právním úkonům. Pan Adam byl považován za kverulanta, který „obtěžuje“ úředníky, a tak mu byl rozhodnutím Okresního soudu ve Znojmě přístup k úřadům i soudu omezen. Díky tomuto verdiktu pak téměř přišel o střechu nad hlavou. Rozsudek byl evidentně v rozporu se zákonem, soudy jej však zrušily až po šesti letech. Pražský soud nyní panu Adamovi za prodělané útrapy přiznal směšné odškodnění ve výši 50 tisíc korun.

Pan Adam byl celý život aktivní v ochraně svých zájmů. Jeho časté stížnosti a právní podání považovaly soudy za obtěžující, a proto mu rozhodnutím o omezení způsobilosti k právním úkonům v jednání s úřady a soudy zabránily. A to i přes to, že takovou praxi označil za nezákonnou Nejvyšší i Ústavní soud. Praxe soudů ve zbavování se nepohodlných lidí prostřednictvím omezování jejich způsobilosti k právním úkonům v procesní oblasti byla poměrně častá u vykonstruovaných politických procesů v období komunismu. V demokratickém zřízení jsou však takové praktiky zcela nepřijatelné.

Panu Adamovi byla nakonec způsobilost navrácena a původní rozhodnutí prohlášeno za nezákonné. Neoprávněné omezení jeho procesních práv se však podepsalo na jeho zdraví i majetku. Po dlouhá léta se například nemohl domoci vystěhování neplatícího nájemníka ve vlastním domě, a tak přišel i o střechu nad hlavou.

Soud však újmu, která byla panu Adamovi způsobena protiprávním rozhodnutím, nepovažoval za natolik závažnou, aby vyžadovala odškodnění ve výši požadovaných 250 tisíc korun a přiznal panu Adamovi 50 tisíc, což je částka rovnající se přibližné výši dvou průměrných měsíčních platů v České republice. Přestože Evropský soud pro lidská práva pro podobné případy přiznává částky ve výši stovek tisíců, české soudy přistupují k náhradě nemajetkové újmy velmi opatrně. „Částka, kterou soud v řízení panu Adamovi přiznal, je opravdu směšná v porovnání s újmou, která panu Adamovi vznikla. Po dobu šesti let musel trpět nedůstojné jednání a bez možnosti domoci se svých práv, a to kvůli jednomu nesprávnému rozsudku. Stát musí v takových případech nést odpovědnost a zaručit se, že se podobné jednání nebude opakovat,“ říká k případu Zuzana Durajová, právnička Ligy lidských práv a Centra advokacie duševně postižených (MDAC). Pan Adam podal prostřednictvím Ligy a MDAC odvolání, teď mu nezbývá než čekat na rozhodnutí Krajského soudu.

Bližší informace poskytnou:

Zuzana Durajová, právnička MDAC a Ligy lidských práv, tel.: 773 692 282; 545 210 446, email: zdurajova@mdac.info

Barbora Rittichová
, právnička MDAC a Ligy lidských práv, tel.: 773 621 228; 545 210 446, email: brittichova@mdac.info

Centrum advokacie duševně postižených (Mental Disability Advocacy Center, MDAC) podporuje lidská práva dospělých a dětí se skutečným či domnělým mentálním či psychosociálním postižením. Zaměřuje se na oblast Evropy a střední Asie a používá právní nástroje k podpoře rovnosti a sociálního začleňování. Vizí MDAC je svět, v němž si lidé váží emocionálních, duševních nebo v učení spočívajících odlišností ostatních a respektují autonomii a důstojnost každého jednotlivce. MDAC má status přidružené organizace Rady Evropy. www.mdac.info

Liga lidských práv je nevládní organizace, která pro zlepšení kvality a důstojnosti života prosazuje v české společnosti lidská práva za pomoci výzkumu, vzdělávání, vedení strategických případů právní cestou, předkládání argumentů a řešení. Liga je členem Mezinárodní federace lidských práv (FIDH) založené v roce 1922 v Paříži. www.llp.cz

Soud uznal, že i člověk s duševním postižením má právo žít po svém

Krajský soud v Brně konečně ukončil přes pět let trvající spor, v němž se město snažilo zbavit „nepřizpůsobivou“ ženu způsobilosti k právním úkonům. Svým rozhodnutím potvrdil, že institut zbavení způsobilosti k právním úkonům nemůže být nástrojem pro kontrolu lidí, kteří žijí jinak. Skutečnost, že paní Eva trpí duševní poruchou, podle soudu nedává státu automaticky právo rozhodovat o tom, jak má žít.

Paní Eva žije ve vlastním domě blízko centra Brna a již několik let hromadí na své zahradě různé věci. Toto chování se nelíbilo úředníkům městské části, protože dle jejich mínění „narušuje vzhled obce“. Po několika ne příliš úspěšných opatřeních se proto rozhodli přistoupit k návrhu na zbavení způsobilosti k právním úkonům. Jejich návrhu vyhověl brněnský městský soud v roce 2005 a po úspěšném odvolání znovu v roce 2008. V řízení byl vypracován psychiatrický i psychologický znalecký posudek, podle kterých paní Eva trpí duševní poruchou. Podle názoru obou znalců může pouze zbavení způsobilosti k právním úkonům a posléze soudem ustanovený opatrovník zajistit dodržování hygienických návyků a zdravotní, zejména psychiatrickou péči.

V lednu letošního roku Krajský soud v Brně projednával odvolání proti rozsudku o zbavení způsobilosti k právním úkonům. Soud zdůraznil, že samotná přítomnost duševní poruchy nemusí automaticky vést k omezení nebo zbavení způsobilosti. Rozhodnutí o zbavení způsobilosti k právním úkonům neslouží k tomu, aby následně vedlo k pomyslné stabilizaci zdravotního stavu člověka, zlepšení jeho hygieny nebo sociální či kulturní úrovně života. „V řízení o způsobilosti k právním úkonům musí vždy soud posuzovat, jestli takové opatření slouží skutečně k ochraně práv člověka. Opatrovník má za člověka s postižením činit právní úkony a pomáhat mu například při nakládání s majetkem. Nedovedu si představit, že by se rozhodnutím o zbavení způsobilosti paní Evy k právním úkonům situace nějak změnila, například, že by opatrovník za ní uklízel její zahradu,“ vysvětluje právnička MDAC a Ligy lidských práv Zuzana Durajová.

Krajský soud v Brně rovněž zdůraznil, že způsob života paní Evy je jejím svobodným rozhodnutím a pokud závažným způsobem nezasahuje do práv jiných osob nebo nikoho neohrožuje, stát by neměl mít právo do něj zasahovat „Krajský soud v Brně po pěčlivém dokazování fakticky prolomil znalecké posudky proti paní Evě. To považujeme za velmi důležité, protože okresní soudy velmi často nekriticky přejímají závěry znalců. Je tedy třeba brát v úvahu fakt, že znalci často neznají sociální situaci lidí s postižením a nerozumí institutu zbavení způsobilosti k právním úkonům, jak to bylo i v případě paní Evy,“ hodnotí rozsudek Krajského soudu právník MDAC a Ligy Maroš Matiaško.

Bližší informace poskytnou:

Maroš Matiaško, právnik MDAC a Ligy lidských práv, tel.: 773 621 228; 545 210 446, email: mmatiasko@mdac.info

Zuzana Durajová, právnička MDAC a Ligy lidských práv, tel.: 773692 282; 545 210 446, email: zdurajova@mdac.info

Centrum advokacie duševně postižených (Mental Disability Advocacy Center, MDAC) podporuje lidská práva dospělých a dětí se skutečným či domnělým mentálním či psychosociálním postižením. Zaměřuje se na oblast Evropy a střední Asie a používá právní nástroje k podpoře rovnosti a sociálního začleňování. Vizí MDAC je svět, v němž si lidé váží emocionálních, duševních nebo v učení spočívajících odlišností ostatních a respektují autonomii a důstojnost každého jednotlivce. MDAC má status přidružené organizace Rady Evropy. www.mdac.info

Liga lidských práv je nevládní organizace, která pro zlepšení kvality a důstojnosti života prosazuje v české společnosti lidská práva za pomoci výzkumu, vzdělávání, vedení strategických případů právní cestou, předkládání argumentů a řešení. Liga je členem Mezinárodní federace lidských práv (FIDH) založené v roce 1922 v Paříži. www.llp.cz