Rodiče dostali pokutu za doprovod dětí do školní třídy

Kvůli opakované šikaně začali rodiče doprovázet své děti až do školní třídy a dostali za to od úřadu v Nové Pace  pokutu. Včetně nákladů řízení mají zaplatit šest tisíc korun. Podle Ligy nemohou být rodiče za doprovázení svých dětí do školy odsouzeni a trestáni, a proto jsme nabídli rodině právní pomoc a proti pokutě podali odvolání. Na právní pomoc rodiny jsme vyhlasili sbírkovou kampaň.

Rodičovská práva, do kterých spadá i ochrana dítěte a osobní styk s ním, nejsou nijak omezena školní docházkou a pokud dochází k šikaně ze strany spolužáků i samotné školy, je naopak v zájmu dětí, aby je rodiče doprovázeli. I podle judikatury Ústavního soudu nemůže být výkon ústavně zaručeného práva protiprávním jednáním.

Oba rodiče se podle úřadu opakovaně pohybovali po škole, a to i přes nařízení ředitele školy, kterým v podstatě zakazuje komukoli bez předchozí domluvy vcházet do budovy. Podle ředitele jde o přiměřené opatření k zajištění bezpečnosti všech žáků školy.

Ve skutečnosti rodiče pouze několikrát doprovodili své děti do třídy, kvůli tomu, že se obě ve škole opakovaně setkaly s šikanou jak ze strany svých spolužáků, tak ze strany učitelů. Spolužáci se dívkám různě vysmívali, schovávali jim věci apod. Třídní učitelka mladší dívku nechávala o přestávce dopisovat úkoly, které nestihla v hodině, takže dívka ve stresu vyplňovala úlohy s chybami, za což byla hodnocena stupněm 5. Dále učitelka mladší dívku obvinila z toho, že za ní někdo píše domácí úkoly, a i když to nebyla pravda, donutila ji se k údajnému podvodu přiznat.

Obě sestry byly kázeňsky potrestány za neomluvené hodiny, kdy mladší dostala napomenutí třídního učitele a starší třídní důtku, a to i přesto, že obě dívky měly od rodičů v žákovské knížce předem napsanou omluvenku z důvodu návštěvy zubaře. Podobných situací bylo bohužel více. U některých incidentů dala přitom rodičům za pravdu Policie ČR i Česká školní inspekce. Dívky tyto zkušenosti psychicky negativně poznamenaly a do školy začaly chodit nerady.

Rodiče chtěli své děti ochránit a celou situaci osobně řešit s vyučujícími i s ředitelem, ale bohužel neúspěšně. Ředitel školy na otce dětí zavolal policii, když svou dceru doprovodil do třídy a chtěl šikanu probrat s její třídní učitelkou. Šikana rodiny vyvrcholila peticí, kterou proti rodičům sepsal ředitel, nechal ji podepsat všem rodičům na třídních schůzkách a následně ji odevzdal starostovi obce.

Rodiče nemohou být za doprovázení svých dětí do školy odsouzeni a trestáni

Jednání rodičů nejenom nenaplňuje podstatu přestupku (chybí zde relevantní společenská škodlivost), ale bylo porušeno jejich právo na soukromý a rodinný život (dle čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod), právo na péči a výchovu dětí (dle čl. 32 odst. 4 Listiny) a právo na spravedlivý proces (dle čl. 36 Listiny). Vzhledem k tomu, že správní orgán nevzal v úvahu ani nejlepší zájem dětí, porušil tím závazek státu (vyplývající ze čl. 3 Úmluvy o právech dítěte), který říká, že ve věcech týkajících se dětí musí být jejich zájem předním určovacím hlediskem.

Podniknuté kroky:

Podpořte bezplatnou právní pomoc rodičů v naší sbírkové kampani:

 

Porodní asistentka čelí likvidační pokutě

Liga lidských práv zastupuje bezplatně porodní asistentku Johanku Kubaňovou, která čelí pokutě 80 tísíc korun (původně 120 tisíc korun) za poskytování péče během porodů v domácím prostředí. V této kauze hájíme práva všech porodních asistentek v Česku – aby mohly ženám poskytovat komplexní péči v jejich sociálním prostředí včetně asistence u porodů doma a poskytnutí následné péče novorozencům, jak je to běžné v západní Evropě a jak doporučuje i Světová zdravotnická organizace.

Likvidační pokutu jí Krajský úřad Středočeského kraje vyměřil za poskytování zdravotní péče během porodů v domácím prostředí. Tato praxe je přitom v západoevropských zemích legální a výzkumy potvrzují, že je tento typ péče u žen s nízkým rizikem srovnatelně bezpečný pro dítě jako porod v nemocnici, ale je významně zdravotně výhodnější pro matky.

Původní pokutu ve výši 120 tisíc korun Ministerstvo zdravotnictví na základě našeho odvolání zrušilo a případ vrátilo zpět úřadu. Ten letos udělil porodní asistentce pokutu znovu, ale tentokrát ve výši 80 tisíc korun. I proti tomuto rozhodnutí úřadu jsme podali odvolání.

Johanka Kubaňová k řízení uvádí: „Žena má svobodu volby místa porodu. Nemohu ji tedy nutit jít rodit do zdravotnického zařízení. Kdybych odešla od rodící ženy a u porodu s odmítnutím mé asistence pak nastaly komplikace, mohla bych čelit trestněprávnímu řízení za neposkytnutí péče a první pomoci. Ale ani etika mi nedovoluje opustit rodící ženu. Jsem přece porodní asistentka vyškolená právě k asistenci u porodu.“

Veřejnost vytvořila na podporu porodní asistentce web http://podporajohance.cz a na její právní zastupování vybrala téměř 120 tis. Kč. Johanka Kubaňová zároveň před dvěma roky podala žalobu kvůli tomu, že jí správní orgány bez zákonného důvodu omezily oprávnění k poskytování zdravotních služeb tak, aby nemohla poskytovat péči u porodů v domácím prostředí. Právní zastupování obou případů Johanky Kubaňové můžete podpořit v této kampani.

 

Podniknuté kroky

  • červen 2018 – Krajský úřad Středočeského kraje vyměřil klientce pokutu ve výši 120 tisíc korun za poskytování zdravotní péče během porodů v domácím prostředí.
  • srpen 2018 – Klientka s pomocí Ligy lidských práv podala odvolání.
  • listopad 2018 – Ministerstvo zdravotnictví rozhodnutí úřadu zrušilo pro nedostatek důvodů a vrátilo mu věc k novému projednání.
  • říjen 2020 – Krajský úřad klientce vyměřil pokutu znovu, tentokrát ve výši 80 tisíc korun.
  • listopad 2020 – Podali jsme odvolání.

Právní pomoc pro porodní asistenku můžete podpořit v kampani Ligy lidských práv

 

Přemrštěná pokuta porodní asistentce byla prozatím zrušena

Ministerstvo zdravotnictví zrušilo medializované rozhodnutí o pokutě 120.000 Kč porodní asistentce Johance Kubaňové za to, že měla poskytovat péči při porodech doma. Věc se vrátila Krajskému úřadu Středočeského kraje k novému projednání. Ministerstvo shledalo vady jak v dokazování, tak i v právním hodnocení. Podle ministerstva nemůže být odborná první pomoc protiprávním jednáním.

Krajský úřad porodní asistentce vytýkal ve svém rozhodnutí z června 2018 zejména poskytování zdravotních služeb, které nebyly uvedeny v oprávnění o poskytování zdravotních služeb – vedení fyziologického porodu ve vlastním sociálním prostředí klientek. Na námitku porodní asistentky, že poskytovala odbornou první pomoc a neodkladnou péči, úřad uvedl, že o první pomoc nejde v případě, kdy je pomoc dosažitelná obvyklým způsobem, ale rodička ji odmítá (odvoz do nemocnice, přivolání záchranné služby).

Obviněná porodní asistentka podala prostřednictvím Ligy lidských práv rozsáhlé odvolání, jehož hlavním argumentem bylo to, že péči poskytovala odborně, s pomocí potřebného vybavení a při respektování práv ženy a dítěte na zdravotní péči a etických principů a svého svědomí. Svou péčí zvyšovala bezpečí porodů. Taková péče nemůže být protiprávním jednáním.

Právní odbor ministerstva se ve svém rozhodnutí z listopadu 2018 neztotožnil s argumentací krajského úřadu. Podle ministerstva je vedení fyziologického porodu činnosti, pro niž jsou porodní asistentky odborně kvalifikovány a za stanovených podmínek i oprávněny. Poskytnutí odborné první pomoci v mezích odborností poskytovatele zdravotní služby nemůže být podle ministerstva protiprávním jednáním, a tedy ani přestupkem.

Podle ministerstva se krajský úřad nevypořádal s tím, zda obviněná překročila rámec odborné první pomoci a jaké zdravotní služby u porodů vůbec poskytovala. Krajský úřad nezjistil řádně skutkový stav, nevyslechl všechny svědky, ale také se v rozporu s judikaturou správních soudů nezabýval majetkovými a osobními poměry obviněné a tím, zda uložená pokuta pro ni nemá likvidační charakter.

Johanka Kubaňová k řízení uvádí: „Žena má svobodu volby místa porodu. Nemohu ji tedy nutit jít rodit do zdravotnického zařízení. Kdybych odešla od rodící ženy a u porodu s odmítnutím mé asistence pak nastaly komplikace, mohla bych čelit trestněprávnímu řízení za neposkytnutí péče a první pomoci. Ale ani etika mi nedovoluje opustit rodící ženu. Jsem přece porodní asistentka vyškolená právě k asistenci u porodu.“

Poskytování péče porodními asistentkami u porodů ve vlastním sociálním prostředí je v západních evropských zemích legální a výzkumy potvrzují, že je tento typ péče u žen s nízkým rizikem srovnatelně bezpečný pro dítě jako porod v nemocnici, ale je významně zdravotně výhodnější pro matky. Veřejnost vytvořila na podporu porodní asistentce web http://podporajohance.cza na její právní zastupování vybrala téměř 120 tis. Kč. Johanka Kubaňová zároveň před dvěma roky podala žalobu kvůli tomu, že jí správní orgány bez zákonného důvodu omezily oprávnění k poskytování zdravotních služeb tak, aby nemohla poskytovat péči u porodů.

Více informací poskytne:

Zuzana Candigliota, advokátka a právnička Ligy lidských práv, tel. 607 005 043, e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz

Porodní asistentko, utíkej!

Krátké zamyšlení naší právničky Sandry Paškové pro emagazín a2larm.cz o historicky první pokutě za asistenci u domácího porodu.

Rok 2018 představuje historický milník porodní asistence v České republice. Krajský úřad Středočeského kraje udělil historicky první pokutu porodní asistentce za poskytování péče během porodu doma. A při zemi se rozhodně nedržel, pokuta ve výši 120 000 Kč je likvidační.

Kdo vlastně je porodní asistentka? Chce se mi odpovědět: štvaná zvěř. Porodní asistentka je odbornice na péči o zdravou ženu během těhotenství, porodu a šestinedělí. Její péče je kontinuální, založená na systému „one to one“ (během celého těhotenství a porodu o ženu pečuje jedna osoba). K tomu, aby péči mohla porodní asistentka vykonávat samostatně, musí jí být udělena registrace krajským úřadem. Předpisy upravující porodní asistenci nejsou zcela jednoznačné, ovšem troufám si říct, že ministerstvo zdravotnictví se rozhodlo pořádně je ohnout. A krajské úřady kráčí v jeho stopách, což není nijak překvapivé.

Domácí porod je podle ministerstva riziko. Proč se tedy snaží zamezit zdravotníkům, aby toto riziko snižovali?

Tak začaly i peripetie porodní asistentky Johanky Kubáňové. V roce 2015 obdržela omezenou registraci s dovětkem „vyjma vedení fyziologického porodu“. Přistoupíme-li na to, že krajský úřad je oprávněn porodní asistentku takto omezit, může Johanka Kubáňová ženám poskytovat péči s výjimkou vedení porodu. Otázky, kde je jeho hranice a zda může s ženou trávit první dobu porodní doma, či nikoli, nebyly krajský úřad ani ministerstvo zdravotnictví s to zodpovědět. Porodní asistentky tak zůstávají v nejistotě. Ostatně ani do porodnic ženy neodjíždějí hned na začátku porodu, a pokud ano, jsou často odeslány domů. Z toho lze vyvodit, že trávit první dobu porodní doma není rizikové – a už vůbec ne s odbornicí. Porodní asistentka tedy nadále poskytovala ženám péči před samotným porodem i po něm. Největší dilema nastává ve chvíli, kdy žena odmítne na závěr porodu odjet do porodnice. Porodní asistentka v tu chvíli musí řešit hned několik zásadních právních i morálních otázek. Někteří však mají jasno.

Mají ženy rodit doma samy?

Je opravdu cílem Ministerstva zdravotnictví ponechat rodící ženy bez péče a donutit porodní asistentky, aby ve chvíli samotného narození dítěte, tedy když jsou nejvíce potřebné, odešly v obavě, že by mohly porušit předpisy? Nebo jen ministerští úředníci nedomysleli důsledky svého postoje k domácím porodům? Tento postoj lze shrnout takto: Ženy mohou rodit doma, ale samy.

Absurditu celé situace nelze vyjádřit lépe, než to v crowdfundingové kampani na právní zastupování učinila sama Johanka Kubáňová: „Jsem tedy v paradoxní a neřešitelné situaci: Když se žena rozhodne při započetí svého porodu neodejít do zdravotnického zařízení a já od ní odejdu, čelím trestní odpovědnosti i občanskoprávní odpovědnosti, prohřešuji se i proti zákonu o zdravotních službách, v neposlední řadě čelím i vlastnímu etickému přesvědčení. A když u ženy zůstanu, čelím zase přestupkovému řízení.“

Částka na právní zastupování pokutované porodní asistentky byla vybrána v rekordním čase, stačil jediný den. Lidé přispívají dále, čímž nejen že vyjadřují podporu Johance Kubáňové, ale také tím dávají najevo, že si přejí zrušení absurdních omezení porodní asistence.

Jaký cíl vlastně ministerstvo zdravotnictví svými regulacemi sleduje? Zamýšlím se nad tím od doby, kdy začalo omezovat registrace porodních asistentek a současně tvrdit, že porod doma je legitimní volbou ženy. A abych nezapomněla: jde prý o ochranu dětí. Domácí porod je podle ministerstva riziko. Proč se tedy snaží zamezit zdravotníkům, aby toto riziko snižovali? Něco mi zřejmě uniká.

Společensky škodlivé jednání

Johanka Kubáňová se měla dopustit přestupku, tedy protiprávního jednání, jehož znakem je společenská škodlivost. Právě ta však v tomto případě chybí. Odborně poskytnutou péči od vysokoškolsky vzdělané odbornice na vedení fyziologického porodu nelze označit za společensky škodlivou. Žena, která se rozhodne přivést své dítě na svět v domácím prostředí, má právo na zdravotní péči a stejně tak i novorozenec. A tak si troufám říct, že jediného škodlivého jednání se dopouští ministerstvo zdravotnictví, když svým výkladem znemožňuje asistenci u domácích porodů, čímž vystavuje rodičky i jejich děti mnoha rizikům.

Volba místa a způsobu porodu je často důsledkem traumatického zážitku spojeného s porodnickým násilím, jindy vychází z přesvědčení rodičky. Žen, které hledají porodní asistentku, je mnoho a ani po regulačních opatřeních ministerstva zdravotnictví jich zřejmě neubývá. A tak nezbývá než ministerským úředníkům vysvětlit, že porodní asistentky tu nejsou od toho, aby přesvědčovaly ženy, že by neměly rodit ve zdravotnickém zařízení, ale aby pomáhaly těm, které se pro domácí porod svobodně rozhodnou. Sledují tedy legitimní cíl: ochranu žen a dětí. Můžeme jen doufat, že nám nezačnou utíkat tam, kde si jejich práce váží.

Autorka je právnička Ligy lidských práv.

První pokuta za domácí porody. Asistentka má platit 120 tisíc

Ve sporu, zda v Česku umožnit vedení plánovaných domácích porodů vyškoleným porodním asistentkám, padla první pokuta pro jednu z nich. Hana Johanka Kubaňová má podle rozhodnutí Středočeského kraje platit 120 tisíc korun za několik porodů, u kterých od roku 2016 asistovala. K jednomu nechala přivolat záchranku, novorozence sama úspěšně resuscitovala.

(Pokračování textu…)