Neděle, 30. listopadu 2025Aktuality, Analýzy a studie, Projekty, Publikace
Analýza se zabývá výkonem veřejné správy Ministerstva zdravotnictví České republiky v souvislosti se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, zejména ve vztahu k agendě odškodňování protiprávních sterilizací. Na základě konkrétních případů žádostí o informace a následné správní praxe ukazuje, jak neplnění povinností v oblasti evidence a transparentnosti a absence digitalizace znemožňuje efektivní kontrolu výkonu státní správy. Text zdůrazňuje význam práva na informace jako jednoho ze základních pilířů demokratického právního státu a předkládá doporučení pro zlepšení činnosti ministerstva z hlediska dobré správy a přístupu veřejnosti k informacím.
Tato analýza vznikla s podporou programu “Journalists, civic space and tech policy: spaces for coalitions and solidarity between civil society and journalists”, realizovaného organizací ECNL Stichting ve spolupráci s European Digital Rights (EDRi) a Lighthouse Reports, a financovaného Allianz Foundation prostřednictvím EDRi jako vedoucího partnera projektu.
Úterý, 25. listopadu 2025Aktuality, Analýzy a studie, Projekty, Publikace
Za podporu děkujeme Civil Liberties Union for Europe, kteří projekt Digitalisation Delayed, Justice Denied? podpořili v rámci jejich projektu CERV STRIVE 2025 financovaného Evropskou unií.
Pro angličtinu klikněte sem. // For English version click here.
Více podrobností o projektu a jeho výstupech najdete tady.
Digitalizace soudního systému je v České republice tématem posledních dvaceti let, avšak skutečný pokrok zůstává pomalý a roztříštěný. Podle zprávy, kterou Liga lidských práv publikovala v roce 2025, česká justice navzdory dílčím reformám stále nedosahuje evropských standardů a čelí strukturálním problémům, které brání efektivnímu fungování eJustice [1].
- Digitální rámec existuje, ale realita zaostává
Česká republika přijala v posledních letech několik legislativních opatření, která mají digitalizaci podpořit — zejména zákon o právu na digitální služby, reformu zveřejňování soudních rozhodnutí a aktualizované strategické dokumenty Ministerstva spravedlnosti. Přestože tyto kroky představují významné předpoklady, nedaří se je proměnit v konkrétní funkční nástroje [2].
Zásadním nedostatkem zůstává neexistence plně funkčního elektronického soudního spisu (tzv. eSpis). Přestože jeho vývoj probíhá od roku 2008, projekt se systematicky opožďuje a jeho zavedení bylo opakovaně posunuto. Aktuálně je jeho spuštění plánováno až na konec roku 2026 [3]. Bez elektronického spisu však nelze plně digitalizovat další procesy justice, včetně elektronického nahlížení, automatizovaného doručování a efektivního využívání nástrojů umělé inteligence.
Současně se ukazuje, že ICT infrastruktura resortu je roztříštěná, technologicky zastaralá a působí jako limitující faktor pro interoperabilitu napříč systémy [4]. I přes formální strategické závazky tak česká justice zůstává závislá na papírových spisech a manuálních postupech.
- Opožděná digitalizace prodlužuje řízení a komplikuje přístup ke spravedlnosti
Digitalizační zpoždění má konkrétní dopady na účastníky řízení. V praxi narážíme na situace, kdy je fyzické nahlížení do spisu jedinou reálně dostupnou možností — což znamená časové ztráty, zvýšené náklady a zbytečné průtahy. Absence dálkového přístupu omezuje i právní zástupce, kteří musí cestovat za každým úkonem a nejsou schopni efektivně spravovat více řízení současně [5].
Podobně komplikované je využívání elektronických podání. Ačkoli procesní předpisy umožňují zasílání dokumentů elektronicky, pravidla jsou často interpretována formalisticky a nejednotně. V některých případech musí být elektronické podání následně doplněno papírovým originálem, což výrazně snižuje současné přínosy digitalizace [6].
Online jednání, která by mohla zvýšit dostupnost spravedlnosti, narážejí na právní i technické limity. Identita účastníků nemůže být ověřena prostřednictvím eID, a proto je vždy nutná přítomnost pracovníka soudu, což možnost vzdáleného jednání zásadně omezuje [7].
- Zveřejňování rozhodnutí se zlepšilo, ale není jednotné ani kvalitní
Pozitivním krokem bylo zavedení povinnosti zveřejňovat rozhodnutí všech soudů. Nicméně praxe ukazuje značné rozdíly mezi jednotlivými soudy, a to jak v rozsahu publikovaných rozhodnutí, tak v kvalitě anonymizace [8]. Chybí jednotná metodika, která by zajistila konzistentní ochranu údajů i jednotnost zveřejňovaných informací.
Online systém rozhodnutí je navíc roztříštěný: některé databáze provozují soudy samostatně, jiné Ministerstvo spravedlnosti. To komplikuje vyhledávání, ztěžuje orientaci a snižuje transparentnost.
- Evropské závazky zvyšují tlak na rychlou modernizaci
Situaci mění evropský právní rámec. Nejvýznamnějším dokumentem je Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2844 ze dne 13. prosince 2023 o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce [9]. Toto nařízení ukládá členským státům povinnost digitalizovat přeshraniční řízení, používat evropské rozhraní e-CODEX, zavést interoperabilní videokonference a elektronické doručování.
Další proces digitalizace výrazně ovlivní také Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 ze dne 13. června 2024, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci (Akt o umělé inteligenci) [10]. Systémy využívané v oblasti justice jsou podle něj zařazeny mezi systémy s vysokým rizikem, což znamená přísné požadavky na jejich bezpečné využití.
Pro českou justici to znamená jediné: digitalizace již není modernizační volbou, ale v jistém rozsahu i právní povinností, která vyžaduje zásadní posun v technologické, procesní, institucionální a nakonec i lidské oblasti.
- Co je potřeba udělat: doporučení Ligy lidských práv
Na základě naší analýzy jsou pro rychlou a smysluplnou modernizaci českého soudnictví nutné následující kroky:
- Zavést elektronický soudní spis jako centrální projekt české justice.
- Zkvalitnit praxi e-filingu.
- Modernizovat procesní předpisy — odstranit formalismus, sjednotit podmínky elektronických podání, umožnit digitální důkazní řízení.
- Vytvořit jednotnou metodiku a databázi zveřejňování judikatury pokrývající všechna rozhodnutí veřejně publikovatelná ze zákona.
- Zlepšit kvalitu anonymizace — ideálně zavést centrální anonymizační systém s podporou AI.
- Zavést dálkové ověřování identity pomocí eID pro videokonference, online jednání a přístup k dokumentům.
- Propojit justiční systémy s eGovernmentem.
- Posílit role a kompetence ICT oddělení Ministerstva spravedlnosti, případně vytvořit specializovanou centrální agenturu pro IT v justici.
- Upevnit standardizaci digitálních procesů napříč soudy.
- Investovat do digitálního vzdělávání soudců, úředníků, advokátů a dalších profesních skupin.
- Rozvíjet využití AI ve čtyřech oblastech: anonymizace, přepis jednání, organizace dokumentů a vytěžování textu, administrativní úkony.
- Rozvíjet ODR ve vybraných agendách.
- Přizpůsobit přístupnost pro různé úrovně IT dovedností, včetně podpory vyloučených skupin při domáhání se práva na spravedlivý proces.
- Spolupracovat s orgány Evropské unie a Rady Evropy, a také s vnitrostátními soudy členských států, na přípravě a zkvalitňování procesů digitalizace.
- Modernizovat technické vybavení soudů.
Digitalizace justice nesmí být vnímána jako technický projekt, ale jako nástroj posílení práv občanů a základní podmínka efektivního soudnictví. Bez rozhodného postupu hrozí, že Česká republika bude nadále za evropskými standardy výrazně zaostávat.
Seznam zdrojů
[1] Liga lidských práv: Opožděná digitalizace a její dopad na přístup ke spravedlnosti, 2025.
[2] Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby.
[3] Ministerstvo spravedlnosti — informace k vývoji eSpisu a eISIR (odpovědi na žádosti o informace, 2025).
[4] Informační koncepce Ministerstva spravedlnosti 2023–2028.
[5] Ústavní soud: NaSpis – systém vzdáleného nahlížení (2025).
[6] Občanský soudní řád — pravidla elektronických podání.
[7] § 102a občanského soudního řádu — videokonference.
[8] Vyhláška č. 403/2022 Sb., o zveřejňování soudních rozhodnutí.
[9] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2844 ze dne 13. prosince 2023 o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce.
[10] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 ze dne 13. června 2024, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci (Akt o umělé inteligenci).
Pátek, 13. června 2025Aktuality, Nedobrovolné sterilizace, Projekty
Proces odškodňování žen sterilizovaných bez jejich svobodného a informovaného souhlasu konečně přináší i nadějnější zprávy. V letošním roce evidujeme nárůst počtu úspěšně odškodněných žen a zaznamenali jsme i dva konkrétní případy dokazující, že šanci na úspěch mají i komplikovanější případy. V jednom případě jde o naší klientku, ve druhém o klientku organizace Romodrom.
Když druhý pokus vyjde
Prvním příkladem dobré rozhodovací praxe je paní Stránská (jméno bylo změněno), které byla původní žádost o odškodnění zamítnuta. Po roce však podala novou žádost, v níž doplnila další argumenty. Zároveň se odkázala i na změnu právního výkladu [1]. Ministerstvo nakonec uznalo, že došlo ke změně právních okolností, které odůvodňují přiznání nároku. Ačkoliv dokumentace obsahovala žádost o sterilizaci ze stejného dne, kdy proběhl císařský řez a sterilizace samotná, nebylo možné spolehlivě prokázat, že žena byla poučena o nevratnosti zákroku. Ministerstvo tedy její žádost uznalo jako oprávněnou.
Tento případ potvrzuje, že ani zamítnutí nemusí znamenat definitivní konec – a že stát začal ve svých rozhodnutích zohledňovat i judikaturu Městského soudu v Praze i Nejvyššího správního soudu, které se opakovaně staví na stranu obětí protiprávních sterilizací a naopak kladou vyšší nároky v dokazování na stát.
Když rozhoduje svědecká výpověď
Druhou pozitivní zprávou je případ paní Novotné (jméno bylo změněno), která ve své žádosti uvedla, že její zdravotnická dokumentace byla již skartována. Proto jako důkaz protiprávnosti navrhla svědeckou výpověď svého manžela. Ani to nebylo dříve bez překážek. [2] Provedení zákroku Ministerstvo potvrdilo z kopie záznamu v porodní knize, podle které byla ženě provedena sterilizace zároveň s císařským řezem. Svědectví manžela ale potvrdilo, že paní Novotná nebyla o zákroku plně informována a neposkytla k němu svobodný a informovaný souhlas. Zákrok byl tedy protiprávní.
Ministerstvo se v rozhodnutí výslovně odkázalo na aktuální rozsudek Nejvyššího správního soudu, podle kterého jsou tvrzení žadatelky „hájitelná a plausibilní a podepřena indiciemi, které ve svém souhrnu nepřipouštějí jiné racionální vysvětlení situace, než že k protiprávní sterilizaci pravděpodobně došlo tak, jak žadatelka tvrdí“. I tato žádost tedy byla uznána jako oprávněná.
Tento případ ukazuje, že důkazní situace nemusí být beznadějná ani v případě, že se nezachovala dokumentace. Výpověď svědka a logické posouzení okolností mohou sehrát klíčovou roli. Ženám v obdobné situaci jako Dominika doporučujeme zkusit i tuto cestu.
Pozitivní trend potvrzují i čísla a politická vůle
V roce 2025 přibylo větší množství rozhodnutí o odškodnění (celkem již bylo přiznáno zhruba 900 odškodnění od roku 2021, z toho 200 v letošním roce) než v předchozích letech. Zejména díky tomu, že se Ministerstvo zdravotnictví začalo více držet výkladu zákona v souladu s judikaturou. Ta potvrzuje, že nelze odmítat žádosti obětí jen kvůli formálním nedostatkům v dokumentaci – zejména tam, kde selhal stát v archivaci či evidenci zdravotnických záznamů. Také říká, že je zapotřebí přijímat i jiné důkazy než jen zdravotnickou dokumentaci.
Významný posun nastal i na politické úrovni. V květnu 2025 vláda schválila navýšení prostředků na odškodňování o dalších 200 milionů korun. To je důležitý signál. Stát tím dává najevo, že s odškodněním počítá i do budoucna a chce vytvořit prostor pro všechny oprávněné žadatelky.Včetně těch, které žádost nestihly podat v termínu a plánují podání až po prodloužení zákona o odškodnění (návrh je nyní v Senátu, prodloužení počítá s možností podávat žádosti až do konce roku 2026).
Dvě radosti, jedna trvající starost
K pozitivním zprávám je férové upozornit i na jeden přetrvávající nedostatek na Ministerstvu zdravotnictví. To totiž dlouhodobě nestíhá rozhodovat o žádostech ve lhůtách stanovených zákonem. V některých žadatelkách to vyvolává nedůvěru nebo pochopitelné rozladění. Téma je velmi citlivé, proto i nás tato situace trápí a opakovaně na ni ministerstvo upozorňujeme.
[1] Liga lidských práv. Nejvyšší správní soud: Nedostatečné poučení o všech aspektech sterilizace vede k závěru, že sterilizace proběhla v rozporu s právem. Liga lidských práv. 4. 4. 2025. Dostupné z: https://llp.cz/blog/nejvyssi-spravni-soud-nedostatecne-pouceni-o-vsech-aspektech-sterilizace-vede-k-zaveru-ze-sterilizace-probehla-v-rozporu-s-pravem/
[2] Liga lidských práv. Přelomový rozsudek: Ministerstvo musí přiznat odškodnění na základě svědecké výpovědi rodinného příslušníka. Liga lidských práv. 27. 2. 2025. Dostupné z: https://llp.cz/blog/prelomovy-rozsudek-ministerstvo-musi-priznat-odskodneni-na-zaklade-svedecke-vypovedi-rodinneho-prislusnika/
Na podpoře obětí protiprávních sterilizací spolupracujeme s organizací Romodrom, o.p.s. a jsme podpořeni v rámci MARIO programu, který realizuje organizace Minority Rights Group International.
We support victims of unlawful sterilisation in cooperation with Romodrom, o.p.s. and with the support of the MARIO programme implemented by Minority Rights Group International.
Středa, 7. října 2020Projekty
Lidskoprávní moot court je celostátní soutěž týmů studentů práv, která nabízí souboj argumentů v simulovaném soudním procesu.
Studenti změří síly v obhajobě i obžalobě případu týkajícího se témat, kterým se v Lize lidských práv věnujeme. Na hodnocení se podílejí soudci Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu.
Soutěž pořádá Liga lidských práv ve spolupráci s brněnskou Katedrou ústavního práva a státovědy a s finanční podporou Masarykovy univerzity a Univerzity Palackého v Olomouci.
Aktuální případ
Pětiletý Jiřík podstoupil plánovanou operaci srdce. Na JIPce s ním matka nemohla zůstat přes noc a velmi neklidného Jiříka museli utlumit léky. Incident měl za následek regres ve vývoji chlapce a odklad jeho nástupu do školy. Jiřík se púomočuje, v noci se budí s kříkem a bojí se cizích lidí. Dřív takové problémy neměl. Pochybila nemocnice, když chlapce od matky odloučila?
Jak se přihlásit?
- členem soutěžního týmu se může stát pouze student, který navštěvuje některou z forem studia na právnické fakultě kterékoliv vysoké školy v České republice
- týmy musí být složeny minimálně ze dvou a maximálně ze čtyř členů
- neplatíte žádný registrační poplatek
- přihlášky posílejte do konce října 2020 na e-mail lpmoot@llp.cz
Harmonogram soutěže
- uzávěrka přihlášek – konec října 2020
- termín odevzdání písemných podání – konec listopadu 2020
- fakultní kola – do 15. ledna 2021 (bude upřesněno později dle aktuálního stavu epidemiologických opatření)
- finále – 6. března 2021 (účastníkům bude upřesněno koncem února dle aktuálního stavu epidemiologických opatření)
Ke stažení
Fakultní koordinátoři
- Právnická fakulta MU Brno | JUDr. Kateřina Šimáčková, Ph.D.
- Právnická fakulta UP Olomouc | Mgr. Zdeněk Červínek
- Právnická fakulta UK Praha | JUDr. Jan Exner
Předchozí ročníky
1. ročník - akademický rok 2012 / 2013
Do 1. ročníku Lidskoprávního Moot Courtu – soutěže v simulovaném soudní řízení se na podzim 2012 zapojilo
29 týmů právnických fakult z Brna, Olomouce, Plzně a Prahy, přičemž do finálového kola měla každá z fakult možnost nominovat dvojici svých nejlepších týmů.
Studenti měřili síly v obhajobě i obžalobě případu matky, která se domáhala práva na výchovu svého dítěte umístěného do ústavu.
Zadání případu
„Svobodná matka Diana Safinová nezvládá výchovu své dcery Anety a pro její dobro ji dobrovolně umístí do Koaly, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Odtud ji Aneta každý víkend navštěvuje. Když ale paní Safinová začne propadat nespořádanému životu a výchovu dcery během víkendových návštěv zanedbávat, pracovníci zařízení se rozhodnou zakročit. Dceru víc k matce nepustí. Diana Safinová se však hodlá bránit…“
Zda zvítězí právo matky na výchovu Anety, nebo potřeba ochrany dítěte už bylo v rukou soutěžních týmů. O průběhu a organizaci celé akce se můžete více dozvědět z vysílání pořadu „Zaostřeno na lidská práva“ Českého rozhlasu 6.
Finále
Samotné finále probíhalo na Nejvyšším správním soudě v Brně. Soudcovskému senátu předsedala soudkyně NSS Kateřina Šimáčková, kterou doplnili advokáti Lucie Atkins a David Zahumenský. Na soudce nejvíce zapůsobil výkon dvojice budoucích právniček z Masarykovy univerzity Zuzany Kameníkové a Terezy Doležalové. V kategorii nejlepšího písemného podání uspěl naopak tým studentek z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve složení Patrícia Poláčková, Andrea Bartošová, Romana Skácelová a Andrea Kneiflová. Ocenění za nejlepší řečnický výkon si odnesla Šárka Ošťádalová z Univerzity Karlovy v Praze.
Vyhlášení výsledků
Slavnostní vyhlášení vítězného týmu soutěže se uskutečnilo ve čtvrtek 13. prosince 2012 v brněnské restauraci Sunset. V rámci večera bylo možné si neformálně popovídat nejen se studenty a pořadateli, ale také se soudci Nejvyššího správního soudu a emeritní soudkyní Ústavního soudu Eliškou Wagnerovou. Součástí programu bylo také ocenění účastníků naší další soutěže – Lidskoprávní diplomky.
O zkušenostech a dojmech účastníků soutěže se můžete více dozvědět z vysílání pořadu „Česká justice“ Českého rozhlasu 6.
Ke stažení – kompletní zadání případu a přílohy.
2. ročník - akademický rok 2013 / 2014
Studenti měřili síly v obhajobě i obžalobě případu žáka, který byl vyloučen ze školy.
Zadání případu
„Konec hry. Nebo spíše konec studia? Osmnáctiletý Lukáš Tynkr patří na veřejném Voltairově gymnáziu k nejlepším studentům v ročníku. Zároveň však vedení školy znepokojuje svými kontroverzními názory, které se nebojí vyjadřovat veřejně. Přes řadu kázeňských opatření se nicméně Lukáš ve svých projevech nijak nemírní, a když do školy přijde v tričku s podobiznou norského vraha Breivika a nápisem „Game over, bitches“, vedení definitivně dojde trpělivost a Lukáše ze školy vyloučí. Ten však vyloučení považuje za nespravedlivé a nehodlá se s ním smířit.“
Měla škola právo Lukáše vyloučit? Do jaké míry lze omezit studentovu svobodu projevu? To už bylo v rukou studentů, kteří museli vypracovat písemná podání, jak z pozice žalovaného, tak z pozice žalobce. Rozlosováním bylo poté určeno, za jakou stranu bude jejich tým ve finále jednat.
Finále
Finále v pořadí druhého ročníku soutěže v simulovaném soudním procesu se uskutečnilo v pátek 14. března 2014 v budově Ústavního soudu v Brně. Po univerzitních kolech vyslala každá z právnických fakult z Brna, Prahy a Olomouce své dva nejlepší týmy do boje před skutečnými soudci – Kateřinou Šimáčkovou z Ústavního soudu, Vojtěchem Šimíčkem a Zdeňkem Kühnem z Nejvyššího správního soudu a advokátem Davidem Zahumenským.
Vyhlášení výsledků
Slavnostní vyhlášení proběhlo v kavárně Ottoman Trumpet naproti Ústavnímu soudu. Po vyhlášení výsledků a předání cen se nesl večer v neformálním duchu, kdy mohli studenti, jak mezi sebou, tak i se samotnými soudci, rozebrat problematiku nejen soutěžního případu.
Ve velkém finále se utkaly týmy ve složení Petra Kalenská a Šárka Ošťádalová z Karlovy univerzity v Praze a Martin Hostinský s Šárkou Duškovou z brněnské Masarykovy univerzity. O tom, že se jednalo o velmi vyrovnané a kvalitní finále svědčí i fakt, že nejlepším řečníkem se stala Šárka Dušková z brněnského týmu a soutěž o nejlepší písemné podání vyhrály budoucí právničky z týmu pražského. Z konečného vítězství se nakonec radovali studenti Masarykovy univerzity.
Více informací se můžete dozvědět z pořadu ČT1: Události v regionech: Brno – Souboj paragrafů – právníci soutěžili v soudní síni.
Ke stažení – kompletní zadání případu a přílohy
3. ročník - akademický rok 2014 / 2015
Studenti měřili síly v obhajobě i obžalobě případu ochrnutí půlročního dítětě krátce po povinném očkování.
Zadání případu
„Půlroční chlapec krátce po povinném očkování ochrnul, vrátil se zpět ve vývoji, objevila se mu epilepsie. Rodiče chtějí odškodnění po státu, který očkování nařizuje.“
Způsobilo ale postižení dítěte opravdu očkování. A i kdyby ani, má stát povinnost rodinu odškodnit? To už bylo v rukou studentů, kteří museli vypracovat písemná podání, jak z pozice žalovaného, tak z pozice žalobce. Rozlosováním bylo poté určeno, za jakou stranu bude jejich tým ve finále jednat.
Finále
Ve finále, které se konalo v pátek 13. března 2015 na Ústavním soudě v Brně se utkala čtveřice studentek z Prahy ve složení Adéla Jarošová, Lia Junová, Jana Staňková a Klára Strejcová a brněnský tým ve složení Iva Hauptfleischová, Jana Nováková, Daniel Sapáka Lenka Vavrušová.
Porotu složenou ze soudců Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka (oba z Ústavního soudu) a Pavla Simona (Nejvyšší soud), které doplnila advokátka Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv, nakonec nejvíce zaujaly argumenty a vedení případu v podání brněnského týmu. Stříbrný tým z Prahy si navíc odnesl ocenění za nejlepší písemné podání a titul nejlepší mluvčí si rozdělily brněnské studentky Iva Hauptfleischová a Jana Nováková.
Ke stažení
4. ročník - akademický rok 2015 / 2016
Studenti měřili síly v obhajobě i obžalobě případu rodičů, kteří se domáhali péče pro svého postiženého syna v domácím prostředí.
Zadání případu
„Rodiče třináctiletého Davida, který trpí poruchou autistického spektra, hledají alternativu k jeho dlouhodobému pobytu v psychiatrické léčebně. Na vyšetření u ambulantního psychiatra zaměřeného na péči o děti a dorost budou čekat měsíce. A ačkoli předpisy počítají s možností návštěv terénním specialistou u nich doma, její poskytnutí není reálně možné, protože není pojišťovnami nasmlouvané s žádným poskytovatelem.“
Mohou se manželé Mlynářovi soudně domoci kvalitnější péče pro svého syna, umožňující mu život v rodinném prostředí? To už bylo v rukou studentů, kteří museli vypracovat písemná podání, jak z pozice žalovaného, tak z pozice žalobce. Rozlosováním bylo poté určeno, za jakou stranu bude jejich tým ve finále jednat.
Finále
V celorepublikovém finále, které se konalo 7. března 2016 na Ústavním soudu, zvítězil tým z brněnské právnické fakulty ve složení Petr Jedlička, Kamila Abbasi, Markéta Špetíková a Ondřej Špetík. Na druhém místě skončil tým Univerzity Palackého v Olomouci, jmenovitě Leontýna Bártová, Tereza Heroutová, Jana Nováková, Jan Hudáč a Miroslav Tichý.
Jako nejlepší řečníky ocenila porota dvojici studentů pražské právnické fakulty Lucii Škapovou a Filipa Jelínka. Nejlepší písemné podání odevzdal brněnský tým ve složení Tereza Cahlová, Martina Fojtová, Lea Majerová a Hana Šerá.
O výsledcích rozhodoval senát složený ze soudkyně Kateřiny Šimáčkové, soudce Vojtěcha šimíčka (oba z Ústavního soudu), soudce Filipa Dienstbiera z Nejvyššího správního soudu a advokátky Zuzany Candiglioty z Ligy lidských práv.
Vyhlášení výsledků
Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže se uskutečnilo ve stejný den večer v brněnském jazzovém klubu Music Lab. V rámci večera bylo možné si neformálně popovídat nejen se studenty a pořadateli, ale také se soudci, kteří zasedli v senátu. Součástí programu večera bylo již tradičně také ocenění účastníků naší další soutěže – Lidskoprávní diplomky.
Ke stažení
5. ročník - akademický rok 2016 / 2017
Studenti změří síly v obhajobě i obžalobě případu týkajícího se tématu rodičovské odpovědnosti při přístupu dítěte do povinného školní docházky a inkluzivního vzdělávání.
Zadání případu
„Rodiče přehlásili svého syna z běžné školy do školy speciální v domnění, že v ní bude šťastnější. Sociální pracovnice z místního úřadu má ale za to, že je tento postup v rozporu s nejlepším zájmem dítěte. Iniciovala proto řízení o omezení rodičovské odpovědnosti, aby bylo možné rozhodnutí rodičů o přehlášení dítěte do speciální školy zvrátit.“
Co je v této věci nejlepším zájmem dítěte? A kdo by měl o těchto otázkách rozhodovat?
Finále
V celorepublikovém finále, které se konalo 3. března 2017 na Ústavním soudu, zvítězil tým z brněnské právnické fakulty ve složení Filip Vlček, Marek Pivoda, Zdeněk Odehnal, Jaroslav Hroch. Na druhém místě skončil tým taktéž z Brna, jmenovitě Tomáš Vohrabal, Jan Šlajs, Roman Šafář, Břetislav Chod.
Jako nejlepšího řečníka ocenila porota studenta Břetislava Choda z brněnské právnické fakulty. Nejlepší písemné podání odevzdal opět brněnský tým ve složení Tomáš Vohrabal, Jan Šlajs, Roman Šafář, Břetislav Chod.
O výsledcích rozhodoval senát složený ze soudkyně Kateřiny Šimáčkové, soudce Vojtěcha Šimíčka (oba z Ústavního soudu), soudce Lubomíra Ptáčka z Nejvyššího soudu a advokátky Zuzany Candiglioty z Ligy lidských práv.
- Podívejte se na fotografie z finálového klání na Ústavním soudu a vyhlašovacího večírku zde.
Vyhlášení výsledků
Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže se uskutečnilo ve stejný den večer v brněnském jazzovém klubu Music Lab. V rámci večera bylo možné si neformálně popovídat nejen se studenty a pořadateli, ale také se soudci, kteří zasedli v senátu. Součástí programu večera bylo již tradičně také ocenění účastníků naší další soutěže – Lidskoprávní diplomky.
Ke stažení
6. ročník - akademický rok 2017 / 2018
Studenti změřili síly v roli žalobce a žalovaného v případu týkajícího se nároku na hrazení nákladné a mimořádné zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění.
Zadání případu
Nina má 32 let a umírá na rakovinu. Šance na její vyléčení jsou podle lékařů mizivé. Nina je smířená s tím, že zemře, ale chce žít co nejdéle, aby její dvouletý syn měl šanci, zapamatovat si mámu. Lékaři ji proto předepsali nový lék, který jí může proti stávající léčbě život o půl roku prodloužit, ale také snížit jeho kvalitu. Lék není běžně hrazen z veřejného zdravotního pojištění a revizní lékař pojišťovny jeho proplacení nedoporučil.
Má Nina nárok na úhradu nového léku z veřejného zdravotního pojištění? Jak dosáhnout rozhodnutí rychle, aby pro Ninu mělo smysl? Na který soud se má obrátit?
Finále
Dne 23. února 2018 se konalo na Ústavním soudu celorepublikové finále. V simulovaném soudním procesu si šest týmu studentů ze tří právnických fakult vyzkoušelo zastupování stran sporu týkajícího se úhrady mimořádné a velmi nákladné zdravotní péče z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
Jádro sporu spočívalo v aplikaci § 16 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění a na modelový případ, umírající matky, které mohla léčba prodloužit život. Zákon stanoví: „Příslušná zdravotní pojišťovna hradí ve výjimečných případech zdravotní služby jinak zdravotní pojišťovnou nehrazené, je-li poskytnutí takových zdravotních služeb jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce.“
Ve své argumentaci studenti museli vyřešit mimo jiné to, jak se pozná, že je případ konkrétního pojištěnce výjimečný i to co znamená spojení „jediná možnost z hlediska zdravotního stavu pojištěnce“.
Nejlepší výkon předvedl na finále tým z pražské právnické fakulty ve složení Artur Šteffek, Jana Cimlerová a Jan Trnovský. Jako nejlepšího řečníka ocenila porota studentku Janu Hajdučkovou z brněnské právnické fakulty. Nejlepší písemné podání vyhrál tým olomoucké právnické fakulty ve složení Jan Hrdáč, Ondřej Pekárek a Anna Marie Hanušová.
O výsledcích rozhodoval senát složený ze soudkyně Kateřiny Šimáčkové z ústavního soudu, soudce Jana Kratochvíla z městského soudu v Praze a advokátky Zuzany Candiglioty spolupracující s Ligou lidských práv.
Finále proběhlo i díky podpoře sponzorů, kteří poskytli ceny pro soutěží, nebo soutěž finančně podpořili:
Advokátní kancelář David Zahumenský, která se specializuje mimo jiné právě na otázky zdravotnického práva
Nakladatelství Wolters Kluwer, které poskytlo knižní ceny pro vítěze
Exit games The Chamber z Prahy, Mistr úniku z Olomouce a BrainFAQ z Brna
Vyhlášení výsledků
Vyhlášení vítězů proběhlo v nově zrekonstruovaných prostorách Tržnice Brno na Zelném trhu
Ke stažení
7. ročník - akademický rok 2018 / 2019
Studenti změřili síly v roli žalobce a žalovaného v případu týkajícího se trestní odpovědnosti za přenos viru HIV z matky na dceru.
Zadání případu
Šárka se při prostituci nakazila virem HIV. Poté, co otěhotněla, nakazila virem také svou dceru. Léčba v průběhu těhotenství mohla riziko nákazy plodu eliminovat. Šárka ale popírala, že by byla nemocná a neléčila se. Teď čelí trestnímu stíhání.
Lze matku trestat za to, že se v průběhu těhotenství chovala způsobem, který fatálně ovlivnil život dítěte?
Finále
Dne 8. března 2019 se konalo na Ústavním soudu celorepublikové finále lidskoprávního moot-courtu, soutěže pro studenty práv, kterou Liga lidských práv organizuje spolu s Právnickou fakultou Masarykovy univerzity.
Po napínavém klání jsme k vítězství mohli pogratulovat plzeňskému týmu ve složení Michal Krajčírovič a Eva Poláková.
Porota byla složena z ústavní soudkyně a zaštiťovatelky celé soutěže, Kateřiny Šimáčkové, vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové, ústavního soudce Vojtěcha Šimíčka a advokátky a právničky Ligy lidských práv Zuzany Candiglioty.
Ke stažení
8. ročník - akademický rok 2019 / 2020
Studenti změřili síly v obhajobě i obžalobě případu zanedbání péče o dítě a hrozbě odebrání z rodiny.
Zadání případu
Mentálně znevýhodněné matce se narodila dcera Ema. Kvůli tomu, ale i pro slabší socio-ekonomické zázemí rodičů dozoroval na jejich péči OSPOD. Poté, co Emu na rodinné oslavě pokousal pes, rozhodl soud na návrh OSPODu o přechodné pěstounské péči. Rodiče však Emu milují a chtějí ji rychle získat zpět.“
Má se Ema vrátit k rodičům, nebo zůstat u pěstounů?
Finále
Závěrečný souboj argumentůl se odehrál na Ústavním soudu v pátek 6. března 2020.
Nejlepší výkon předvedl ve finále tým z „domácí“ právnické fakulty – Sarah Ouředníčková a Josef Bulín, který také vyhrál soutěž o nejleopší písemné podání. Na druhém místě skončil tým pražských studentů ve složení Dominka Drbohlavová a Josef Šimon. Jako nejlepšího řečníka ocenila porota studenta Pavla Linzera z přažské právnické fakulty.
V základních kolech byl senát ve složení Kateřina Šimáčková, soudkyně Ústavního soudu, Lubomír Ptáček, soudce Nejvyššího soudu a Zuzana Candigliota, advokátka a zástupkyně Ligy lidských práv. Finálové kolo spolurozhodoval také Vojtěch Šimíček, soudce Ústavního soudu.
Ke stažení
