Příručka pro těhotné ženy

Příručka je určena pro těhotné ženy, které chtějí znát svá práva v oblasti zdravotnictví. Příručka vás provede vašimi právy (a právy vašeho dítěte) v období těhotenství, při porodu i v období těsně po něm. Naleznete zde například informace ohledně doprovodu u porodu, práva na nepřetržitou přítomnost u dítěte, a dále také užitečné vzory a přehled důležité judikatury. 

1. Vztah mezi porodní asistentkou či lékařem a rodičkou

Nejdřív se podívejme na vývoj ve zdravotnictví, který může pomoc zorientovat se v chování všech aktérů. Rozlišujeme dva druhy vztahů mezi poskytovatelem péče a rodičkou. Vztah paternalistický a partnerský. V ideálním případě bychom o paternalismu hovořili jen s...

2. Informovaný souhlas

Právo na ochranu tělesné a duševní integrity (neboli právo na rozhodování o svém těle)  Lidské tělo je chráněno před neoprávněnými zásahy na mezinárodní i národní úrovni. Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod jeho ochranu podřazuje pod právo na...

3. Negativní revers (informovaný nesouhlas)

§ 34 odst. 3 ZZS: Pacientovi, kterému byla podána informace o zdravotním stavu nebo se podání informace podle § 32 odst. 1 vzdal a který odmítá vyslovit souhlas s poskytnutím zdravotních služeb, nejde-li o případ, kdy lze zdravotní služby poskytnout bez souhlasu,...

4. Porodní plán a dříve vyslovené přání

Porodní plán je souhrn přání a názorů rodičky na průběh porodu, na zákroky typicky spojené s porodem, na způsoby tišení bolesti, relaxační techniky a další okolnosti.   Porodní plán i dříve vyslovené přání jsou vyjádřením vůle rodičky, ať už ve formě...

5. Volba poskytovatele péče

Rodičky mají právo na svobodnou volbu poskytovatele zdravotních služeb dle § 28/3 písm. b ZZS. Do tohoto práva spadá jak volba porodnice jako zdravotnického zařízení, tak i volba porodní asistentky či gynekologa jako jejich ošetřujících lékařů během...

6. Doprovod k porodu

Rodičky si často přejí být u porodu doprovázeny otcem dítěte, porodní asistentkou, dulou či jinou osobou. Přítomnost osoby blízké nebo jiné osoby určené pacientem, což je ze zákona možné, dle § 28/3 e ZZS musí to však být v souladu s vnitřním řádem...

7. Nepřetržitá přítomnost u dítěte

Dítě má právo na kontakt se svými rodiči a omezit ji lze jen rozhodnutím soudu na základě zákona. Rodiče vykonávají vůči dítěti rodičovskou odpovědnost dle občanského zákoníku. Přítomnost rodičů u dítěte při poskytování zdravotních služeb upravuje...

8. Ambulantní porod

V současné době je běžné pro rodičku i dítě zůstávat v porodnici 72 hodin od porodu, a to i v případě, že jsou oba zdraví. Právě dřívější odchod před uplynutím oněch 72 hodin se nazývá ambulantní porod. Z pohledu práva se jedná o ukončení hospitalizace a navrhované...

9. Přílohy

Přehled zákonů a jiných právních předpisů  Sdělení č. 96/2001 Sb. m. s., Úmluva o lidských právech a biomedicíně  Usnesení č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod  Zákon č. 372/2011 Sb., zákon o zdravotních službách  Zákon č. 89/2012...

Příručka pro komunitní porodní asistentky

Příručka je určena především pro komunitní porodní asistentky, v některých částech pak i pro jiné zdravotníky pracující v oblasti porodnictví. V příručce najdete nejen informace k praktickým záležitostem jako je získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb, ale i právní výklad týkající se informovaného souhlasu a negativního reversu, užitečné vzory a přehled důležité judikatury. 

1. Oprávnění k poskytování zdravotních služeb

Pokud chcete poskytovat zdravotní služby jako porodní asistentka mimo zaměstnanecký poměr v nemocnici, budete potřebovat oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Toto oprávnění vydává krajský úřad (v případě Prahy Magistrát hlavního města Prahy). Tento krajský...

2. Kontrola od krajského úřadu

Kontrola od krajského úřadu  Potom, co již vykonáváte zdravotní služby, které máte uvedené v oprávnění k poskytování zdravotních služeb, může se stát, že vás navštíví kontrola z krajského úřadu.  Krajský úřad, který vám vydal oprávnění k poskytování...

3. Vedení zdravotnické dokumentace

Zdravotnická dokumentace  Mezi jednu z vašich povinností jakožto poskytovatele zdravotních služeb patří vedení zdravotnické dokumentace. Jde o soubor osobních údajů pacienta, které zahrnují jeho identifikační údaje, informace o jeho zdravotním stavu, rodinnou...

4. Informovaný souhlas

Informovaný souhlas je jeden z nejdůležitějších institutů ve zdravotnictví. Jednou z vašich povinností jako poskytovatele zdravotní péče je ke každému zákroku získat informovaný souhlas pacienta (pokud nejde o výjimečnou situaci, o tom dále). Informovaný souhlas...

5. Negativní revers

Poskytování zdravotní péče je zpravidla spojeno se zásahem do tělesné integrity pacienta - a často se zásahem značného rozsahu, mnohdy i zásahem představujícím určité riziko. Provádění lékařského zákroku je řazeno mezi okolnosti vylučující protiprávnost...

6. Doprovod k porodu bez smluvního vztahu s porodnicí

Pokud nemáte uzavřený smluvní vztah s porodnicí, a máte klientku, která chce i přesto k porodu do porodnice doprovodit, máte možnost ji doprovodit v pozici konzultanta. Každý má při poskytování zdravotních služeb právo na konzultaci s jiným poskytovatelem...

7. Smluvní vztah s klientkou

Pro poskytování zdravotní péče je vhodné s klientkou uzavřít písemnou smlouvu, která upraví rozsah vaší péče a výši finanční odměny. Typ smlouvy bude smlouva o péči o zdraví podle § 2636 a dále občanského zákoníku. Smlouvu nemusíte ze zákona uzavírat...

8. Druhy smluvních vztahů s porodnicí

Pokud chcete doprovázet své klientky do porodnice a nebýt u jejich porodu v pozici pouhého konzultanta, ale porod i vést, je nutné s porodnicí uzavřít nějaký smluvní vztah. V úvahu připadá nějaká forma pracovněprávního vztahu (nejčastěji v podobě dohody o...

9. Přílohy

Přehled zákonů a jiných právních předpisů  Sdělení č. 96/2001 Sb. m. s., Úmluva o lidských právech a biomedicíně  Usnesení č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod  Zákon č. 372/2011 Sb., zákon o zdravotních službách  Zákon č. 89/2012...

Právní manuál pro svobodné a informované rozhodování o očkování

Manuál pro rodiče, kteří chtějí svobodně rozhodovat o očkování svých dětí. Cílem manuálu je informovat rodiče o jejich právech a právech jejich dětí v kontaktu s lékaři a institucemi a podpořit rodiče v informovaném a svobodném rozhodování o očkování svých dětí.

2. Očkovací kalendář a individuální očkovací plán

V této části manuálu se dozvíte, proti kterým nemocem se v České republice očkuje, jakými vakcínami a v jakých termínech. Zjistíte také, kde si najít aktuální informace o očkování, jelikož očkovací kalendář může procházet změnami. Informace o povinném...

1. úvod

Představujeme vám manuál pro rodiče, kteří chtějí svobodně rozhodovat o očkování svých dětí. Cílem manuálu je informovat rodiče o jejich právech a právech jejich dětí v kontaktu s lékaři a institucemi a podpořit rodiče v informovaném a svobodném...

1. Oprávnění k poskytování zdravotních služeb

Pokud chcete poskytovat zdravotní služby jako porodní asistentka mimo zaměstnanecký poměr v nemocnici, budete potřebovat oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Toto oprávnění vydává krajský úřad (v případě Prahy Magistrát hlavního města Prahy). Tento krajský úřadu vám také přiřadí IČO (identifikační číslo osoby). Toto oprávnění můžete získat jako fyzická osoba nebo jako právnická osoba (například si můžete založit společnost s ručením omezeným). 

Získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb 

Pro získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb se nejprve musíte rozhodnout, v jakém rozsahu a kde chcete služby poskytovat. 

Jako porodní asistentka máte tři možnosti, jaké pracoviště pro poskytování péče si zřídíte: 

  1. Kontaktní pracoviště pro domácí péči 

Takové pracoviště si zřídíte, pokud budete poskytovat zdravotní služby ve vlastním sociálním prostředí klientek. Pokud je kontaktní pracoviště v nemovitosti, kterou vlastníte, bude stačit výpis z katastru nemovitostí. V jiném případě musíte doložit nájemní smlouvu s vlastníkem nemovitosti. Nájemní smlouva by měla obsahovat i účel, ke kterému hodláte nemovitost využívat. Požadavky na vybavení kontaktního pracoviště pro porodní asistenci naleznete v příloze č. 10 vyhlášky č. 92/2012 Sb. (vyhláška o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče). 

  1. Pracoviště porodní asistentky, kde nejsou vedeny porody 

V případě pracoviště, kde nejsou vedeny porody, budete poskytovat ambulantní péči. I zde je potřeba doložit vaše právo užívat nemovitost – buď výpisem z katastru nemovitostí nebo nájemní smlouvou. Vaše pracoviště bude muset být technicky a věcně vybaveno k poskytování zdravotních služeb – co vše musíte mít najdete v příloze č. 2 vyhlášky č. 92/2012 Sb. (konkrétně bod 2.11.1). Budete muset také zpracovat návrh provozního řádu, který schvaluje rozhodnutím příslušný orgán ochrany veřejného zdraví (§ 15 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví). Příslušným orgánem bude krajská hygienická stanice, pod kterou spadá adresa vašeho pracoviště. Formulář pro žádost o schválení provozního řádu (nebo jeho změny) zpravidla naleznete na stránkách dané krajské hygienické stanice. 

  1. Pracoviště porodní asistentky, kde jsou vedeny porody 

V takovém případě se jedná o porodní dům nebo porodní centrum. Stejně jako v předchozích případech budete dokládat právo užívat nemovitost (výpisem z katastru nemovitostí nebo nájemní smlouvou). Na toto pracoviště jsou kladeny nejvyšší nároky z hlediska technického a věcného vybavení – výčet naleznete v příloze č. 2 vyhlášky č. 92/2012 Sb. (bod 2.11.2). Stejně jako u předchozího pracoviště vám musí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví (krajská hygienická stanice podle adresy vašeho pracoviště) schválit návrh provozního řádu. 

Kompetence porodních asistentek jsou vyjmenovány v § 5 vyhlášky č. 55/2011 Sb. o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. 

Postup k získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb 

Prvním krokem, jak jsme již zmínili, je výběr typu pracoviště, které chcete provozovat – kontaktní pracoviště, pracoviště, ve kterém nejsou vedeny porody nebo pracoviště, ve kterém jsou vedeny porody. 

Dále potřebujete vyplnit formulář žádosti k udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Ten naleznete na stránkách krajského úřadu, u kterého budete o oprávnění žádat. Místně příslušným krajským úřadem bude podle § 15 odst. 1 písm. a) zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách ten, v jehož správním obvodu bude zdravotnické zařízení, v němž budou zdravotní služby poskytovány – tj. vaše pracoviště. V případě poskytování domácí péče se při výběru krajského úřadu budete řídit adresou vašeho kontaktního pracoviště. 

Náležitosti, které musí žádost obsahovat, jsou vyjmenovány v § 18 odst. 1 zákona o zdravotních službách. Budete je vyplňovat do formuláře příslušného krajského úřadu. Pokud již máte přidělené identifikační číslo (například vlastníte živnostenské oprávnění), do formuláře vyplníte již přidělené. V opačném případě vám bude přiděleno při získání oprávnění. 

Pro porodní asistenci platí, že jde o: 

Obor zdravotní péče:  Porodní asistentka  

Druh zdravotní péče:  Ošetřovatelská péče 

Forma zdravotní péče – zde záleží, jaké zřizujete pracoviště: 

  1. Kontaktní pracoviště: zdravotní péče poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí pacienta, domácí péče – ošetřovatelská 
  1. Pracoviště porodní asistentky, kde nejsou vedeny porody: ambulantní péče 
  1. Pracoviště porodní asistentky, kde jsou vedeny porody: jednodenní péče 

Dále ve formuláři budete uvádět datum, ke kterému chcete začít s poskytováním péče. Budete žádat o oprávnění na dobu neurčitou, nemusíte proto uvádět datum skončení poskytování zdravotních služeb. 

K žádosti budete muset předkládat také určité dokumenty. Jejich výčet naleznete v § 18 odst. 2 zákona o zdravotních službách

  1. Doklad o odborné způsobilosti k poskytování zdravotní péče 

Odbornou způsobilost k výkonu povolání porodní asistentky lze podle § 6 zákona č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních získat absolvováním: 

a) nejméně tříletého akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu porodních asistentek, 

b) tříletého studia v oboru diplomovaná porodní asistentka na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004, 

c) střední zdravotnické školy v oboru ženská sestra nebo porodní asistentka, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 1996/1997. 

Tato odborná způsobilost je jednou ze základních podmínek pro získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb a při žádosti ji musíte doložit úředně ověřenou kopií diplomu. 

  1. Doklad o zdravotní způsobilosti k výkonu povolání. 

Nesmí být starší než 90 dní ke dni podání žádosti. Jde o lékařský posudek od vašeho praktického lékaře. Formulář má obvykle krajský úřad na svých stránkách ke stažení a praktický lékař ho pouze vyplní. Bývá zpoplatněn. 

  1. Doklad o bezúhonnosti 

Musíte doložit výpis z evidence rejstříku trestů, také nesmí být starší než 90 dní ke dni podání žádosti. Pokud v žádosti uvedete údaje o rodném příjmení, rodném čísle a místu/okresu narození, může výpis zajistit správní orgán příslušný k vydání oprávnění k poskytování zdravotních služeb. 

  1. Prohlášení, že netrvá žádná z překážek pro udělení oprávnění 

Formulář pro toto prohlášení zpravidla naleznete na stránkách vašeho příslušného krajského úřadu. Jeho prostřednictvím prohlašujete, že u vás netrvá žádná z překážek, kvůli které by vám nebylo možné oprávnění udělit. Výčet překážek naleznete v § 17 zákona o zdravotních službách

  1. Seznam zdravotnických a jiných odborných pracovníků, kteří budou vykonávat zdravotnické povolání v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k žadateli 

V případě, že budete pracovat sama, budete uvádět pouze sebe. 

  1. Prohlášení, že zdravotnické zařízení je pro poskytování zdravotních služeb technicky a věcně vybavené 

Technické a věcné vybavení je různé podle toho, jaký si vyberete druh pracoviště (viz výše). 

  1. Doklad, z něhož vyplývá oprávnění žadatele užívat prostory k poskytování zdravotních služeb 

Jde o již zmiňovaný výpis z katastru nemovitostí nebo nájemní smlouvu, dokládající vaše oprávnění nemovitost užívat. 

  1. Rozhodnutí o schválení provozního řádu zdravotnického zařízení 

V případě, že zřizujete jiné pracoviště porodní asistentky než kontaktní pracoviště, budete potřebovat i rozhodnutí o schválení provozního řádu zdravotnického zařízení. 

Nyní máte vyplněný formulář a všechny potřebné dokumenty. Formulář i dokumenty pošlete na příslušný krajský úřad doporučeně, datovou schránkou nebo osobně. Po přijetí vaší žádosti obdržíte informace k platbě správního poplatku, který činí 1000 Kč. Můžete ho uhradit buď převodem nebo hotově přímo na krajském úřadě. Ať už zvolíte jakýkoliv způsob, pro doručení rozhodnutí doporučujeme zvolit zaslání poštou nebo do datové schránky, nikoliv osobně. Usnadní vám to případné odvolání. 

Lhůta pro vydání rozhodnutí činí 30 dní, případně až 60 dní v komplikovaných případech (např. pokud je třeba nařídit ústní jednání nebo místní šetření). Obecně však platí lhůta 30 dní podle § 71 odst. 3 správního řádu

Jakmile je vám rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb doručeno, začíná následující den po doručení běžet lhůta 15 dní pro podání odvolání. Lhůta je procesní, to znamená, že než uběhne, musí být do půlnoci posledního dne podáno odvolání na poště nebo zasláno na úřad prostřednictvím datové schránky.  

V odvolání popište, s čím v rozhodnutí nesouhlasíte a proč. Odvolání budete podávat skrz příslušný krajský úřad (ten, který vám vydal rozhodnutí o oprávnění) k Ministerstvu zdravotnictví. To má opět lhůtu 30 dní na jeho vyřízení. Odvolání má v tomto případě odkladný účinek – nemůžete začít poskytovat služby, dokud o něm nebude rozhodnuto. 

Po získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb máte povinnost sjednat si pojištění. Povinnost poskytovatele zdravotních služeb uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění své odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, a to v rozsahu, v jakém lze rozumně předpokládat, že by jej mohla taková odpovědnost postihnout, je stanovena ustanovením § 45 odst. 2 písm. n) zákona o zdravotních službách; toto pojištění musí trvat po celou dobu poskytování zdravotních služeb; kopii pojistné smlouvy je poskytovatel povinen zaslat příslušnému správnímu orgánu nejpozději do 15 dnů ode dne zahájení poskytování zdravotních služeb. 

2. Kontrola od krajského úřadu

Kontrola od krajského úřadu 

Potom, co již vykonáváte zdravotní služby, které máte uvedené v oprávnění k poskytování zdravotních služeb, může se stát, že vás navštíví kontrola z krajského úřadu. 

Krajský úřad, který vám vydal oprávnění k poskytování zdravotních služeb, je věcně a místě příslušný správní orgán, který je podle § 107 odst. 1 písm. b) zákona o zdravotních službách oprávněn vykonávat kontrolu poskytovatelů zdravotních služeb nebo jiných osob v souvislosti s činnostmi, k nimž je třeba udělení souhlasu, oprávnění k činnosti nebo jiného obdobného povolení podle zákona o zdravotních službách. 

Kontroly se realizují na základě každoročního plánu kontrol (podle § 27 kontrolního řádu) nebo ad hoc na základě podnětu konkrétního pacienta, jiného správního orgánu či na základě skutečností zjištěných z vlastní úřední činnosti (například při šetření stížnosti) a skutečností dostupných z veřejných zdrojů (například medializované události). 

Krajský úřad bude při kontrole zkoumat především to, zdali plníte své povinnosti jako poskytovatel zdravotních služeb. Kromě věcného a technického vybavení, které se liší podle druhu vašeho pracoviště, může kontrolu zajímat také například, jak vedete zdravotnickou dokumentaci a jak plníte jiné povinnosti, které jako poskytoval zdravotních služeb máte (§ 45 a dál zákona o zdravotních službách). 

Vaše povinnosti jako poskytovatele zdravotní péče se v některých věcech liší podle druhu vašeho pracoviště, respektive formy zdravotní péče. Nejméně povinností máte v případě, že vykonáváte domácí ošetřovatelskou péči. 

Další případy, za které může hrozit uložení sankce: 

  • poskytování zdravotních služeb neuvedených v oprávnění k poskytování zdravotních služeb, 
  • nesplnění oznamovací povinnosti správnímu orgánu v případě změny údajů uvedených v oprávnění k poskytování zdravotních služeb (do 15 dnů od změny), 
  • poskytnutí zdravotních služeb bez souhlasu pacienta, aniž jsou splněny podmínky stanovené zákonem, 
  • neinformování pacienta o ceně poskytovaných zdravotních služeb, nebo nevystavení účtu za tyto služby, 
  • neposkytnutí součinnosti správnímu orgánu při šetření stížnosti, 
  • nevedení evidence o podání stížnosti a způsobu jejich vyřízení (v případě, že poskytujete ambulantní péči), 

a další. 

Práva a povinnosti kontrolního orgánu 

Postup při kontrole se řídí zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (neboli kontrolní řád). Tento zákon opravňuje kontrolní orgán k činnostem, které jsou zapotřebí k výkonu kontroly. 

Kontrolní orgán může například k účasti na kontrole v zájmu dosažení jejího účelu přizvat fyzickou osobu (§ 6 kontrolního řádu). V případě, že poskytujete služby jako porodní asistentka, by to mohla být například některá z vašich klientek. Kontrolující je oprávněn vstoupit do prostoru, který užíváte k podnikání, tedy k poskytování zdravotních služeb. V případě, že poskytujete domácí péči, má přístup na vaše kontaktní místo. 

Další práva kontrolujícího jsou vyjmenována v § 8 kontrolního řádu – kontrolující může například požadovat prokázání totožnosti fyzické osoby, jež je přítomna na místě kontroly, pořizovat obrazové a zvukové záznamy a vyžadovat od kontrolované osoby další součinnost potřebnou k výkonu kontroly. 

Kontrolující má zároveň i určité povinnosti, které jsou definovány v § 9 kontrolního řádu. Kontrolující vám musí například vydat potvrzení o zajištěných originálních podkladech a jakmile pominou důvody, kvůli kterým je zajistil, tak je musí neprodleně vrátit. Dále vám musí umožnit účastnit se kontrolních úkonů při výkonu kontroly na místě a vyhotovit protokol o kontrole a doručit vám jeho stejnopis. 

Mezi povinnosti kontrolujícího patří také povinnost mlčenlivosti. Tato povinnost mlčenlivosti se vztahuje na všechny skutečnosti, které se kontrolující dozvěděl v souvislosti s kontrolou nebo s úkony předcházejícími kontrole. Kontrolující nesmí takto získaných informací zneužívat (§ 20 kontrolního řádu). 

Práva a povinnosti kontrolované osoby 

Nejen kontrolující orgán má práva a povinnosti. Jako kontrolovaná osoba můžete požadovat po kontrolujícím, aby předložil pověření ke kontrole, můžete namítat podjatost kontrolujícího nebo přizvané osoby, seznámit se s obsahem protokolu o kontrole nebo podávat námitky proti kontrolním zjištěním, které jsou uvedeny v protokolu o kontrole (§ 10 kontrolního řádu). 

Máte samozřejmě také právo nahlížet do spisu. Z nahlížení do spisu jsou ale v tomto případě vyloučeny dokumenty nebo jejich části, ze kterých by bylo možné zjistit totožnost osoby, která ke kontrole podala podnět (§ 22 kontrolního řádu). 

Naopak vám kontrolní řád ukládá i některé povinnosti, které navíc v případě nesplnění mohou být samy o sobě přestupkem a kontrolní úřad za ně může uložit pokutu (§ 15 kontrolního řádu). 

Vaší povinností je především to, aby byly pro výkon kontroly vytvořeny podmínky a kontrolujícímu byl umožněn výkon jeho oprávnění stanovených kontrolním řádem. Dále je nutné kontrolnímu orgánu poskytovat potřebnou součinnost. Kontrolující vás může požádat o písemnou zprávu ohledně odstranění nebo prevence nedostatků, které zjistil kontrolou, a v takovém případě vám vzniká povinnost mu tuto zprávu podat. Lhůtu pro tuto písemnou zprávu vám určí sám kontrolující (§ 10 odst. 3 kontrolního řádu). 

Protokol o kontrole a námitky 

Po kontrole musíte obdržet protokol o kontrole, který musí správní orgán podle § 12 odst. 2 kontrolního řádu vyhotovit ve lhůtě 30 dnů ode dne provedení posledního kontrolního úkonu (ve zvláště složitých případech až 60 dnů). 

Pokud chcete zkontrolovat minimální náležitosti protokolu, jsou vyjmenovány v § 12 odst. 1 kontrolního řádu. 

Pokud nesouhlasíte s kontrolním zjištěním, které je uvedené v protokolu, můžete podat námitky. Jak vyplývá z § 13 kontrolního řádu, námitky se podávají písemně kontrolnímu orgánu ve lhůtě 15 dní od doručení protokolu. V protokolu o kontrole může být stanovena i delší lhůta, ale nikdy ne kratší. V námitkách musí být jasně uvedeno, proti jakému kontrolnímu zjištění směřují (tedy s čím přesně nesouhlasíte) a zároveň odůvodnění tohoto nesouhlasu (proč a na základě čeho nesouhlasíte). 

Co se týče vyřizování námitek, je zde několik lhůt. Prvně se vašimi námitkami zabývá kontrolující (nebo vedoucí kontrolní skupiny). Pokud ve lhůtě 7 dnů vašim námitkám nevyhoví, vyřídí je nadřízený kontrolujícího, která musí rozhodnout ve lhůtě 30 dnů ode dne jejich doručení. Může vašim námitkám buď vyhovět úplně, jen částečně, nebo je úplně zamítnout. Ve zvláště složitých případech je možné lhůtu pro vyřízení námitek prodloužit o dalších 30 dnů, musí vás o tom ale předem informovat (§ 14 odst. 1 kontrolního řádu). 

Jinak se bude postupovat v případě, že před vyřízením námitek je s vámi jako kontrolovanou osobou zahájeno správní řízení (například o uložení sankce). V takovém případě je možné vyřídit námitky v rámci tohoto správního řízení. Pokud je ke správnímu řízení příslušný jiný správní orgán než ten, který vykonal kontrolu, je nutné námitky tomuto správnímu orgánu předat. O jejich předání vás opět musí informovat. Vyřízení námitek pak najdete v odůvodnění rozhodnutí, které bude vydáno v rámci správního řízení (§ 14 odst. 3 kontrolního řádu). 

Ukončení kontroly 

K ukončení kontroly může dojít několika způsoby (§ 18 kontrolního řádu): pokud se rozhodnete nepodat námitky, končí marným uplynutím lhůty k jejich podání. Totéž platí v případě, že se práva podat námitky vzdáte. Pokud se rozhodnete námitky podat, pak je kontrola ukončena ke dni, kdy vám je doručeno jejich vyřízení. Poslední možností je, že kontrola končí dnem, kdy jsou vaše námitky předány k vyřízení správnímu orgánu (ve výše zmiňovaném případě, kdy je zahájeno správní řízení). 

Pokud jsou zjištěny nesprávnosti v protokolu o kontrolu, je možné je opravit i po ukončení kontroly. Kontrolní orgán je upraví formou dodatku k protokolu o kontrole a tento dodatek vám musí být doručen (§ 21 kontrolního řádu). Pokud k jejich opravě dochází na základě podaných námitek nebo je to z nějakého důvodu k opravě potřeba, provádí se došetření věci kontrolním orgánem (§ 21 odst. 2 kontrolního řádu). 

Poslední důležitou věcí jsou náklady kontroly. Náklady vzniklé kontrolnímu orgánu nese sám kontrolní orgán, naopak náklady vzniklé vám jako kontrolované osobě nesete vy (§ 23 kontrolního řádu). 

3. Vedení zdravotnické dokumentace

Zdravotnická dokumentace 

Mezi jednu z vašich povinností jakožto poskytovatele zdravotních služeb patří vedení zdravotnické dokumentace. Jde o soubor osobních údajů pacienta, které zahrnují jeho identifikační údaje, informace o jeho zdravotním stavu, rodinnou anamnézu a další. 

Legislativně je zdravotnická dokumentace upravena v § 53 a násl. zákona o zdravotních službách a ve vyhlášce č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci. Zdravotnická dokumentace podle účelu jejího zaměření obsahuje (§ 53 odst. 2 zákona o zdravotních službách): 

  • identifikační údaje pacienta, jako jsou jméno a příjmení, datum narození, rodné číslo, číslo pojištěnce veřejného zdravotního pojištění, adresa místa trvalého pobytu,  
  • pohlaví pacienta,  
  • identifikační údaje poskytovatele zdravotních služeb, jako jsou jméno a příjmení, adresa místa poskytování zdravotních služeb, příp. obchodní firma či název poskytovatele, adresa sídla či místa podnikání, IČO, název oddělení,  
  • informace o zdravotním stavu pacienta, o průběhu a výsledku poskytovaných zdravotních služeb a o dalších významných okolnostech souvisejících se zdravotním stavem pacienta a s postupem při poskytování zdravotních služeb,  
  • údaje zjištěné z rodinné, osobní a pracovní anamnézy pacienta, a je-li to důvodné, též údaje ze sociální anamnézy  
  • údaje vztahující se k úmrtí pacienta,  
  • další údaje podle zákona o zdravotních službách či vyhlášky o zdravotnické dokumentaci.  

Forma zdravotnické dokumentace 

Dle ustanovení § 54 odst. 1 zákona o zdravotních službách může být zdravotnická dokumentace vedena v listinné nebo elektronické podobě, příp. v kombinaci obou těchto forem. 

Nejste povinni převádět zdravotnickou dokumentaci v listinné podobě na zdravotnickou dokumentaci v elektronické podobě. Pokud byste však měli zájem o takový postup, musí být dodrženy následující požadavky podle § 6 vyhlášky o zdravotnické dokumentaci: 

Převádění zdravotnické dokumentace, která byla původně pořízena v listinné podobě a kterou jste jako poskytovatel zdravotních služeb sami pořídili nebo obdrželi, na dokument v elektronické podobě, se provádí postupem zaručujícím věrohodnost původu dokumentu, neporušitelnost obsahu, čitelnost dokumentu a bezpečnost procesu převádění. 

Takto vytvořený dokument v elektronické podobě musíte opatřit doložkou. Doložku podepíše osoba odpovědná za převedení kvalifikovaným elektronickým podpisem nebo ji můžete zapečetit kvalifikovanou elektronickou pečetí a dále je vždy doložku nutné opatřit kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. 

Dokument v listinné podobě, který jste převedli na dokument v elektronické podobě, jste oprávněni zničit. 

Zdravotnickou dokumentaci musíte vést průkazně, pravdivě, čitelně a musí být průběžně doplňována. 

Uchovávání zdravotnické dokumentace 

Zdravotnickou dokumentaci musíte vést a uchovávat v souladu se zásadami stanovenými v příloze č. 2 a s podmínkami dle přílohy č. 3 vyhlášky o zdravotnické dokumentaci. 

Jak dlouho musíte zdravotnickou dokumentaci uchovávat, je opět závislé na tom, jakou formu zdravotní péče a na jakém pracovišti vykonáváte. 

V případě, že poskytujete domácí péči a máte zřízené pouze kontaktní pracoviště, týká se vás obecná doba uchovávání, kterou je 5 let (§ 5 odst. 2 vyhlášky o zdravotnické dokumentaci). 

V případě, že máte pracoviště porodní asistentky, kde nejsou vedeny porody, poskytujete ambulantní péči, je to také 5 let (bod 2, příloha č. 3 k vyhlášce o zdravotnické dokumentaci) 

V případě, že máte pracoviště porodní asistentky, kde jsou vedeny porody, poskytujete jednodenní péči, a zdravotnickou dokumentaci musíte uchovat po dobu 10 let od posledního poskytnutí jednodenní péče nebo od úmrtí pacienta (podle toho, která z těchto událostí nastane dřív), což je stanoveno v bodu 6, přílohy č. 3 k vyhlášce o zdravotnické dokumentaci. 

Nahlížení do zdravotnické dokumentace 

Nejen vaše pacientky mají právo nahlížet do své zdravotnické dokumentace. Do zdravotnické dokumentace může dle § 65 odst. 1 zákona o zdravotních službách za přítomnosti zaměstnance poskytovatele zdravotních služeb nahlédnout, pořídit si kopii nebo výpisy:  

– pacient, zákonný zástupce nebo opatrovník pacienta   

– osoby určené pacientem (dle § 33 odst. 1 zákona o zdravotních službách), zákonným zástupcem nebo opatrovníkem pacienta, pěstoun nebo jiná pečující osoba  

– osoby blízká zemřelému pacientovi  

Před každým nahlédnutím do zdravotnické dokumentace se dle § 66 odst. 5 zákona o zdravotních službách musí dotyčná osoba prokázat průkazem totožnosti. Každé nahlédnutí pak dle odst. 6 uvedeného ustanovení musíte zaznamenat do zdravotnické dokumentace (to platí i v případě poskytnutí informací osobám bez souhlasu pacienta). 

Kdy můžete poskytnout nahlédnutí do zdravotnické dokumentace i bez souhlasu pacienta? Jde o situace, kdy pacient není pro svůj zdravotní stav schopný souhlas poskytnout (je například v bezvědomí). V takovém případě mají dle ustanovení § 33 odst. 3 zákona o zdravotních službách osoby blízké právo na informace o aktuálním zdravotním stavu pacienta, jakož i právo na pořízení výpisů a kopií zdravotnické dokumentace pacienta. 

V souvislosti s poskytováním zdravotních služeb máte jako poskytovatel (jakož i další osoby uvedené v § 51 odst. 5 zákona o zdravotních službách) povinnost zachovávat mlčenlivost. To platí také v souvislosti s vedením a uchováváním zdravotnické dokumentace. Výjimkami může být poskytnutí informací ze zdravotnické dokumentace na základě pacientem uděleného souhlasu nebo situace, kdy souhlas pacienta dle § 65 odst. 2 zákona o zdravotních službách potřeba není (např. při předávání informací mezi zdravotnickými pracovníky při poskytování péče a pro zajištění její návaznosti). Jde např. o revizní lékaře zdravotní pojišťovny, pověřené členy České lékařské komory při prošetřování stížnosti, lékaře orgánu sociálního zabezpečení, soudní znalce apod. Jde ale také o mediky, kteří se na výkon zdravotnické profese teprve připravují. Ti však mohou do zdravotnické dokumentace pacienta nahlížet pouze v rozsahu nezbytně nutném a za předpokladu, že jim pacient nahlédnutí do své zdravotnické dokumentace prokazatelně nezakázal.   

Dalšími výjimkami, kdy není potřeba souhlasu pacienta k poskytnutí informací ze zdravotnické dokumentace, je oznámení spáchání trestného činu orgánům činným v trestním řízení nebo oznámení orgánu sociálněprávní ochrany, když rodiče neplní řádně své povinnosti z rodičovské odpovědnosti. Poskytovatel zdravotních služeb však musí zvážit, zda jde skutečně o zanedbávání péče o dítě. 

Žádost o výpis či kopii zdravotnické dokumentace  

Když si u vás oprávněná osoba nepořídí výpis či kopii zdravotnické dokumentace osobně, dle ustanovení § 66 odst. 1 zákona o zdravotních službách výpis nebo kopii na žádost oprávněné osoby pořídí poskytovatel (tedy vy), přičemž výpis pořídíte jen v případě, je-li to účelnější než pořízení kopie, a to po dohodě s oprávněnou osobou.   

Výpis či kopii je potřeba pořídit do 30 dnů od obdržení žádosti. Za pořízení výpisu nebo kopie zdravotnické dokumentace můžete požadovat úhradu nákladů, avšak bez přirážky (tzn. že můžete chtít uhradit pouze čisté náklady např. na papír a barvu kopírky, příp. za odeslání). 

Pokud zdravotnickou dokumentaci vedete pouze v elektronické podobě může do ní oprávněná osoba nahlédnout pomocí dálkového přístupu, případně na technickém nosiči (např. CD nebo flash disk).