Případ dobré praxe a spolupráce OSPODu s rodiči. Posuzujeme však všechny rodiče stejným metrem?

Přinášíme vám případ rodiny, které už Liga lidských práv dříve pomohla. Nejprve zde soud zamítl návrh na nařízení ústavní výchovy a místo toho rozhodl, že děti zůstanou v péči svých rodičů, kterým však stanovil výchovná omezení. Nyní došlo k výraznému zmírnění omezení, a to díky přístupu rodičů, OSPODu (orgán sociálně-právní ochrany dětí) i soudu.

Matka se dlouhodobě ambulantně psychiatricky léčí, bere medikaci, má invalidní důchod a nemůže pracovat. Otec dříve pracoval, ale aby se mohl rodině více věnovat, zaměstnání opustil a pomáhá matce s řízením domácnosti a s péčí o děti. Žijí z invalidního důchodu, dávek a příspěvků. Rodiče vychovávají dvě děti se specifickými potřebami. I přes to všechno jsou ale schopní dětem zajistit dobrou stravu, ošacení, aktivity ke kvalitně strávenému volnému času a dokonce jim spoří.

 

Jaká soud stanovil rodičům výchovná omezení?

Co rodiče nejvíc omezovalo, byla povinnost zajistit v domácnosti třetí plně svéprávnou osobu při onemocnění dětí, a to minimálně na 2 hodiny denně (původně 6 hodin). Rodiče se však již o děti dokáží postarat zcela sami. To potvrdila i pracovnice OSPOD, společně s právníkem Ligy lidských práv a praktickým lékařem dětí. Dále rodiče velmi mrzelo, že nemohou s dětmi trávit dostatek času. Podmínky totiž byly nastaveny tak, že v průběhu školního roku byly obě děti ubytovány na internátu a během letních prázdnin musely být na dětských (alespoň příměstských) táborech. Výjimkou byl pouze jeden týden v červenci a jeden týden v srpnu. Tato dvě výchovná omezení chtěli rodiče zrušit.

Rodiče všechna soudem stanovená omezení řádně plní, snaží se skutečně nic nepodcenit. Spolupracují se všemi zainteresovanými subjekty, se soudem, OSPOD, sociálními službami, školou, pediatrem apod. V počátcích rodičovství potřebovali pomoct s rodičovskými kompetencemi a vedením domácnosti. Zapojili se do různých pomocných programů (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi s poruchami autistického spektra, nácvik domácích prací apod.). Nyní už vše zvládají sami. Když jsou děti nemocné, konzultují situaci s lékařem, když je potřeba tak i s OSPODem. Na léto dětem zajistí různé tábory a další podnětné aktivity.  

Podstatné u tohoto případu je, že se rodiče aktivně snaží a dělají vše pro to, aby dali svým dětem vše potřebné. Plní také veškeré podmínky, které jim soud nařídil. Čas ale plyne, děti jsou starší a rodiče zkušenější. 

Právník Ligy lidských práv proto pomohl rodičům sepsat návrh na změnu rozhodnutí soudu (původní rozhodnutí bylo už jednou změněno – z původně 6 hodin denně přítomnosti třetí osoby, když byly děti nemocné, na 2 hodiny denně). V nynějším návrhu rodiče požadovali zrušení povinnosti přítomnosti třetí osoby v případě nemoci dětí a povinnost zajistit dětem tábory přes léto tak, aby byly děti s rodiči dva týdny v červenci a dva týdny v srpnu. Pracovnice OSPOD i dětský lékař s tímto návrhem souhlasili. 

Jde o případ dobré praxe jak rodičů, tak OSPOD, který s rodinou skutečně spolupracuje a respektuje právo na rodinný život všech jejích členů a nejlepší zájem nezletilých podle Úmluvy o právech dítěte. 

Zároveň však z případu vyvstává otázka, zda se u rodičů a jejich schopností a dovedností postarat se o své děti měří stejným metrem. U rodičů s postižením / duševním onemocněním, příp. ze sociálně slabších poměrů vnímáme silný tlak na to, aby vše dělali téměř dokonale, nedocházelo k žádným chybám a přešlapům. Každý přitom máme právo chybovat. Liší se však potřeba podpory či pomoci a její forma. O podobném problému psala již Kancelář veřejného ochránce práv. Říká, že z podnětů na nešetrné či nerovné zacházení, které ombudsmanovi často chodí od rodičů s psychosociálním postižením, a v nichž shledá pochybení, bývá patrné předsudečné uvažování a přístup ze strany OSPOD a např. veřejných opatrovníků. To je mimo jiné dáno nedostatkem informací o možnostech podpory a pomoci takovým rodinám.

V souvislosti s prací s rodiči s psychosociálním postižením vydala Liga lidských práv edukační video, které vychází z uspořádaného workshopu pro pomáhající profese. Spustíte ho kliknutím na ikonu pravo ➡️

Soud návrhu, který Liga lidských práv pomohla rodičům sepsat, vyhověl, ale stále v této rodině platí další výchovná omezení. Netvrdíme, že je to nutně špatně, ale kdyby rodiče byli v lepším sociálním postavení, neměli by duševní onemocnění, je možné, že by je společnost považovala za velmi vzorné rodiče. Zmíněná rodina může být pod výrazně větším drobnohledem než jiné rodiny, kde se tyto prvky zranitelnosti neobjevují nebo nejsou tak výrazné.

 

Podpořte Ligu lidských práv, protože nebýt lhostejný/á má smysl!

Práva matek s psychosociálním postižením

Právní příručka pro ženy s psychosociálním postižením.

Příručka je určena především pro ženy s psychosociálním postižením, kterým chybí přehledně podané základní informace o jejich právech a možnostech v souvislosti s těhotenstvím, porodem a mateřstvím. Příručka představuje stručný úvod do této problematiky a jejím cílem není poskytnout čtenářce (či čtenáři) široké a komplexní informace. Účelem je spíše předat základní praktické informace, aby byla čtenářka (či čtenář) schopna se v daném tématu lépe zorientovat.

Právní příručka pro ženy s psychosociálním postižením – stručnější verze

Jde o ještě stručnější verzi výše uvedené příručky, která se čte o něco snadněji a obsahuje jen ty nejzákladnější infor 

Krajský úřad zrušil pokutu rodičům, kteří doprovázeli své děti do školy

Krajský úřad Královéhradeckého kraje se zastal rodičů, kteří byli městským úřadem pokutováni za to, že své děti občas doprovázeli až do školní třídy navzdory nařízení ředitele školy. Původní rozhodnutí zrušil a přestupkové řízení zastavil. Právo rodičů na péči a výchovu o jejich děti podle něj může být omezeno jen na základě zákona skrze soudní rozhodnutí.

Rodiče dvou dívek navštěvujících první stupeň základní školy dostali pokutu za to, že své děti několikrát před vyučováním doprovodili až do školní třídy. Městský úřad Nová Paka toto jednání rodičů označil za schválnost, kterou údajně úmyslně narušovali občanské soužití dle zákona o některých přestupcích. Mezi rodinou, učitelským sborem a třídním kolektivem opakovaně docházelo k různým neshodám, na základě kterých se rodiče rozhodli své dcery osobně do školní třídy doprovázet, aby eliminovali vznik dalších možných nepříjemných situací. Celý případ je popsán zde.

Podle Ligy rozhodnutí městského úřadu nemělo oporu v právu, protože rodiče neporušili žádný právní předpis, nikomu neublížili ani nikoho neohrozili. Pouze vykonávali své ústavně zaručené rodičovské právo na péči a výchovu svých dětí. Naopak škola svým jednáním rodičům toto právo v rozporu s právním řádem omezila. Proti rozhodnutí úřadu jsme se s klienty odvolali.

Krajský úřad uznal, že ředitel školy je odpovědný za bezpečnost všech žáků i svých zaměstnanců a za tímto účelem může přiměřeně upravit vnitřní režim školy. Nicméně dodal, že „školní řád nelze chápat jako zákonný podklad pro omezení Listinou zaručených rodičovských práv. Zjednodušeně řečeno, odevzdáním dítěte do vzdělávání ve škole neztrácí rodič své postavení, a tím ani práva vyplývající mu přímo z Listiny.“ K zajištění bezpečnosti ve škole lze využít různé prostředky (kamery u vstupu, elektronický vrátný, bezpečnostní rám apod.), při kterých nemusí docházet k omezování základních práv.

Krajský úřad věc uzavřel s tím, že jednání rodičů postrádalo základní formální znak přestupku, a to protiprávnost, neboť rodiče svým doprovodem nikomu neškodili, nikoho neohrožovali a nenarušovali výuku. Je v pořádku, že ředitel chtěl regulovat pohyb osob ve škole, použil k tomu však nepřiměřené a právem nepodložené metody, kterým zasáhl rodičům dětí do jejich základních práv a svobod.

„Machiavellistický přístup školy a městského úřadu k zajištění bezpečnosti žáků i zaměstnanců je v demokratickém právním státě nepřijatelný. Zvlášť když existuje řada mírnějších prostředků k zajištění bezpečnosti, než je zákaz vstupu rodičů do školy bez předchozí domluvy. Krajský úřad se k věci postavil čelem a správně dovodil, že škola nemůže zasahovat do základních práv a svobod rodičů a jejich dětí, která jim garantuje Listina. Ta může omezit jen soud na základě zákona. Rozhodnutí a zveřejnění případu je důležité proto, aby se podobné incidenty již neopakovaly, a to jak v této konkrétní škole, tak jakékoli jiné škole,“ říká právník Ligy Karel Lach.

Stát v tichosti plánuje zpřísnění sankcí za povinné očkování

Ministerstvo zdravotnictví hodlá zavést horní věkovou hranici 18 měsíců pro povinné očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím (tzv. MMR vakcína) a tím i novou možnost pokutovat rodiče za její nesplnění. Vyplývá to z návrhu § 5 vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem. U MMR vakcíny dosud nebyl termín očkování omezen a rodiče tak mohli bez hrozby sankce očkování odložit až do doby nástupu dítěte do mateřské školky. Návrh ministerstvo zveřejnilo v tichosti bez možnosti projednání v komisi pro očkování, v níž má zástupce odborná i laická veřejnost a která byla k tomuto účelu zřízena.

Doposud mohl rodič legálně očkování odložit a nemohl za to být sankcionován pokutou. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu mu hrozilo nanejvýš odmítnutí přístupu dítěte k předškolnímu vzdělávání. Rodiče tak byli motivováni naočkovat dítě před vstupem do mateřské školy a naprostá většina rodičů tak učinila.

Liga lidských práv změny navržené ministerstvem kritizuje, podle ní by došlo k velkému zásahu do rodičovských práv, aniž by k tomu byl legitimní důvod. „Někteří rodiče začínají očkovat hexavakcínou ve věku jednoho roku dítěte a MMR vakcínu nechají aplikovat před tím, než dítě nastoupí do mateřské školy. Návrh vyhlášky ale počítá s tím, že všechny dávky hexavakcíny (nově namísto 4 dávek pouze 3 dávky) se musí stihnout do jednoho roku věku dítěte a MMR vakcína do 18. měsíce věku. Návrh tedy paradoxně způsobí největší problémy těm rodičům, kteří očkování neodmítají, ale chtějí individuální přístup,“ komentuje návrh nové úpravy právnička Ligy Zuzana Candigliota.

Změnu ministerstvo odůvodňuje takto: „Nově se stanoví horní věková hranice pro podání první dávky MMR vakcíny, která zabrání snahám rodičů oddalovat podání první dávky MMR vakcíny do pozdějšího věku. Na základě vyhodnocení výsledků sérologického přehledu protilátek proti příušnicím, které se konalo v roce 2013 a které potvrdilo i trend výskytu onemocnění spalničkami i v roce 2015, se upravuje (posunuje) interval podání druhé dávky MMR vakcíny.“

Oficiální statistiky prokazují, že nedošlo k žádné změně epidemiologické situace, která by odůvodňovala zavedení horní věkové hranice, a to navíc zrovna ve věku 18 měsíců. V posledních letech u zarděnek není žádný výskyt tohoto onemocnění, u spalniček byl zvýšený výskyt v roce 2014, ale v dalších letech už bylo jen 9 a 7 výskytů nemoci ročně. U příušnice došlo sice ke zvýšenému výskytu v roce 2016, ale ze statistik lze vyčíst, že se to týká hlavně věkové skupiny 10-19 let.[1] Statistiky neuvádí, kolik nemocných bylo očkováno a kolik nikoliv, ale lze předpokládat, že naprostá většina nemocných byli očkovaní jedinci.

Liga lidských práv rozeslala připomínky k návrhu všem členům očkovací komise a vzhledem k tomu, že není oprávněna návrh oficiálně připomínkovat, vyzvala k tomu Kancelář veřejného ochránce práv.

Bližší informace poskytne:

Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, tel. 607 005 043, e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz

Více informací:

 

[1] Zdroje: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/infekcni-nemoci-drive-prenosne-nemoci, http://www.szu.cz/publikace/data/vybrane-infekcni-nemoci-v-cr-v-letech-2007-2016-absolutne

 

 

 

(Ne)bezpečné očkování?

Svobodná volba v otázce očkování u nás možná není. Nejde ale jen o to, zda očkovat. Nálepkuje se: lékaři pro a rodiče proti. Naprostá většina rodičů své děti očkovat chce. Požadují ale individuální přístup a to, aby se očkovalo bezpečně. Dokument v širším kontextu mapuje nejnovější události kolem očkování.

(Pokračování textu…)