Má to smysl! Žadatelka uspěla s žádostí podanou až napodruhé

Žádosti o odškodnění za protiprávní sterilizace je možné podávat pouze do konce roku 2024

Současná situace je taková, že zhruba polovině žadatelek (z již vyřízených případů) byla jejich žádost zamítnuta. Pro celkovou statistiku odkazujeme na reportáž z webu iRozhlas ze dne 21. 7. 2024. Níže popisovaný případ ukazuje, že u neúspěšných žádostí má smysl usilovat o přiznání nároku na odškodnění opakovaně!

Klientka, nyní zastoupená Ligou lidských práv, podala sama v březnu roku 2022 žádost o odškodnění adresovanou Ministerstvu zdravotnictví České republiky. Její žádost ministerstvo zamítlo, proto se obrátila na Ligu lidských práv, které podalo proti zamítavému rozhodnutí v říjnu roku 2022 rozklad. Ani ten však nebyl úspěšný.

Jednalo se přitom o žadatelku disponující zdravotnickou dokumentací, která vykazovala značné nedostatky pro to, aby byl daný sterilizační zákrok považován za souladný s tehdy platným právem. V daném případě nebyla především splněna podmínka písemného poučení o nevratnosti zákroku a zároveň zde  figurovala časová tíseň a nátlak při získávání podpisu žádosti o provedení sterilizace. Zásadním nedostatkem byl strojově předpřipravený obecný souhlas “Souhlasím s operací” a podpis žadatelky. Tento souhlas byl přitom zaznamenán na zcela samostatném a jinak prázdném listu papíru a omezoval se pouze na výše uvedená slova bez dalšího upřesnění. O jakékoliv formě poučení o povaze zákroku se dokument vůbec nezmiňoval. Informace o provedení poučení žadatelky nevyplynuly ani z jiných dokumentů doložených ve spise. Přesto ministerstvo i ministr zdravotnictví v původním řízení uvedli, že se klientce nepodařilo protiprávnost prokázat.

Možností je podání nové žádosti o odškodnění

Podle Ligy lidských práv lze uvedené okolnosti považovat za takové, které vážně narušují svobodu a prostotu omylu uděleného souhlasu. Stejně tak Městský soud v Praze několikrát uvedl, že absence poučení o míře reparability sterilizačního zákroku je důvodem pro přiznání odškodnění. Proto po předchozím neúspěšném pokusu dosáhnout na odškodnění klientka ve spolupráci s Ligou lidských práv podala novou žádost o odškodnění. V ní bylo možné navrhovat nové skutečnosti, než které byly uváděny v původní žádosti, a posílit tak argumentaci ohledně oprávněnosti nároku. Ministerstvo usoudilo, že je na místě se jejím případem opětovně zabývat, byť původní žádost předtím zamítlo. Následně ministerstvo přehodnotilo své původní negativní rozhodnutí a došlo k závěru, že klientce má být nárok na odškodnění přiznán.

Zkušenost s opakovanou žádostí u původně neúspěšné klientky dokládá, že i v těchto případech je šance na odškodnění dosáhnout. Do konce roku 2024 je možné podat novou žádost. Největší význam to má u případů, kdy ministerstvo a/nebo ministr zdravotnictví rozhodli v rozporu s rozhodnutími soudů anebo pokud mají ženy nové důkazy, jako jsou např. nově objevené dokumenty, svědecké výpovědi apod. Více se můžete dočíst také v našem článku o rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

 

  • V případech, kdy byla žádost o odškodnění za nedobrovolnou sterilizaci zamítnuta, se klientky mohou stále obracet na Ligu lidských práv. Podání žádosti o odškodnění je možné pouze do konce roku 2024.
  • Projekt s názvem Teď nebo nikdy! je realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky. Výstupy projektu nereprezentují názor Úřadu vlády České republiky a Úřad vlády České republiky neodpovídá za použití informací, jež jsou obsahem těchto výstupů.
  • Pomoci naší práci můžete i vy příspěvkem na portálu Darujme.cz.

Evropská unie se detailně zabývala porodnickým a gynekologickým násilím v členských zemích

Porodnické a gynekologické násilí v EU – výskyt, právní rámce a vzdělávací pokyny pro prevenci a eliminaci
(v originále Obstetric and gynaecological violence in the EU – Prevalence, legal frameworks and educational guidelines for prevention and elimination)

 

Výbor pro práva žen Evropského parlamentu a rovnosti žen a mužů (FEMM) představil studii „Porodnické a gynekologické násilí v EU – výskyt, právní rámce a vzdělávací pokyny pro prevenci a eliminaci“.

Studie shrnuje téma porodnického a gynekologického násilí ve členských státech Evropské unie a na úrovní Evropské unie. Identifikuje shodné problémy, shrnuje národní studie, dává doporučení a přináší také přehled národních iniciativ, které se tématem zabývaly nebo zabývají. Za Českou republiku studie zmiňuje osvětovou kampaň “Už dost!”, kterou podpořil Nadační fond Propolis 33, projekt Ligy lidských práv, který podpořily Norské fondy “Vypořádejme se s porodnickým násilím”, festival organizace Hnutí za aktivní mateřství “Respekt k porodu” nebo akci “Růže obětem porodnického násilí” České ženské lobby, dále zmiňuje organizace Aperio a Unii porodních asistentek, které se tématem dlouhodobě zabývají.

Porodnické a gynekologické násilí zatím není legislativně upraveno v žádném členském státě EU, nicméně Evropský parlament v usnesení ze dne 24. června 2021 o stavu sexuálního a reprodukčního zdraví a práv v EU v rámci zdraví žen vyzval k tomu, aby proti němu státy bojovaly posílením postupů zaručujících respektování svobodného a předem informovaného souhlasu a ochranou před nelidským a ponižujícím zacházením ve zdravotnických zařízeních.

Podle studie představuje porodnické a gynekologické násilí sociální a systémový fenomén, který má základ ve dvou strukturálních krizí: diskriminaci na základě pohlaví a nedostatečném financování zdravotnických systémů a institucí.

Zpráva se krátce věnuje i vlivu COVID-19, kdy bylo rozšíření porodnického a gynekologického násilí zřejmé ve více státech. Zákazy doprovodu a požadavky na nošení roušek v průběhu porodu byly zavedeny ve více státech jako například Francie, Slovensko a také Česká republika (viz nedávné rozhodnutí v případu Ligy lidských práv o odškodnění za zákaz přítomnosti otce u porodu).

Migrantky a ženy z menšin jsou podle studie zvláště ohroženy. Zmíněny jsou i protiprávní sterilizace, které postihly (zejména romské) ženy v ČR (a které jsou nyní odškodňovány ze strany státu) a na Slovensku. Diskriminace se dotýká i žen s nadváhou, postižením či odlišnou sexuální orientací.

Studie také upozorňuje na to, že pojem porodnické a gynekologické násilí není přijímán ze strany odborné veřejnosti (poskytovatelů zdravotní péče) nejlépe a v mnoha státech je vyvíjen tlak na to, aby se ustoupilo z používání slova “násilí”.

Závěrečná doporučení jsou zaměřena na různé zúčastněné strany, a to především:

– instituce a orgány Evropské unie

– členské státy 

– poskytovatele zdravotní péče 

– skupiny/organizace zabývající se právy žen

 

Doporučení jsou rozdělena následovně:

1. Doporučení pro lepší pochopení a rozpoznání porodnického a gynekologického násilí

  • Vytvoření jednotné definice porodnického a gynekologického násilí na EU úrovni
  • Zlepšení měření a sběru dat týkající se porodnického a gynekologického násilí
  • Podpora iniciativ na zvýšení povědomí o porodnickém a gynekologickém násilí

2. Doporučení ke zlepšení právního rámce použitelného na porodnické a gynekologické násilí a přístupu ke spravedlnosti

  • Zlepšení mechanismů hlášení na národní úrovni (stížnostní mechanismy musí být dostupné a dobře srozumitelné, a to i pro marginalizované skupiny, které mají přístup ke spravedlnosti ještě ztížený)

3. Doporučení ke zlepšení prevence a k poskytování ohleduplnější péče

  • Omezení nadměrné medikalizace s cílem znovu humanizovat porodnickou a gynekologickou péči
  • Přidělit porodnické a gynekologické péči odpovídající lidské a finanční zdroje (např. členské státy by měly podle studie financovat pilotní iniciativy, které lépe reagují na potřeby žen v oblasti porodnické a gynekologické péče (např. porodní domy)

 

Zajímavé konkrétní doporučení je například pro Evropskou komisi, které je v dokumentu doporučeno předložit otázku porodnických a gynekologických služeb na pořad jednání nově zřízené sítě EU pro prevenci gynekologického a porodnického násilí na základě pohlaví a domácího násilí (2023). Dále by Evropská komise a Rada měly vyzvat členské státy a zúčastněné strany, aby diskutovaly o otázkách v rámci v souvislosti s definicí, prevencí, jakož i k výměně poznatků a osvědčených postupů a praxe, a aby posoudily, jakým způsobem by se Istanbulská úmluva mohla vztahovat na některé formy porodnického a gynekologického násilí.

Můžeme shrnout, že situace v členských státech Evropské unie je v mnoha aspektech podobná. Zhodnocení situace však ztěžuje nedostatek komplexních studií a dat, které nám stále chybí. Nejdůležitější bude především sjednotit přístup k problematice na úrovni celé Evropské unie. 

Více informací ke studii poskytne právnička a statutární zástupkyně Ligy lidských práv Anna Indra Štefanides: anna.stefanidesova@llp.cz

 

Zastavme kriminalizaci rodiček za volbu porodu

Podpořte právní pomoc ženě, která byla obžalována a postavena před soud za to, že své dítě porodila doma

Zastavme snahu orgánů činných v trestním řízení stíhat ženy za jejich rozhodování o svém porodu. Žádná žena by neměla v průběhu porodu prožívat obavy, že za odmítnutí zákroku na svém těle doporučovaného zdravotníky jí hrozí trestní stíhání a snad i vězení. Strach z trestu k porodu rozhodně nepatří, k porodu patří pouze respekt k rodící ženě a její volbě, ať je jakákoliv.

V médiích proběhla v únoru 2023 zpráva o trestním stíhání rodičky, která odmítla císařský řez a porodila doma za přítomnosti manžela. Novorozenec se kvůli přidušení během porodu narodil ve vážném stavu a nakonec asi za měsíc zemřel. Podle policie se žena měla dopustit trestného činu usmrcení z nedbalosti.

Policie zahájila trestní stíhání rodičky, kterého se měla dopustit tím, že nerespektovala doporučení zdravotníků k císařskému řezu a odjela z porodnice domů, kde porodila. Nedostatečné zajištění péče novorozenci po jeho narození jí vytýkáno nebylo.

Žena podala proti trestnímu stíhání obsáhlou stížnost

Žena s pomocí své advokátky podala proti zahájení trestního stíhání obsáhle odůvodněnou stížnost. V ní argumentovala primárně tím, že české právo je založeno na svobodě rodičky rozhodnout o okolnostech svého porodu včetně volby porodu doma, což tvrdila i česká vláda před Evropským soudem pro lidská práva. Proto nelze ženu trestně stíhat za to, že porodí doma a nevyužije péče porodnice. Dále poukázala na skutečnost, že usmrcení „jiného“ z nedbalosti se dle judikatury nevztahuje na plod v těle matky a že na jakýkoliv zákrok na těle rodící ženy se vztahuje svobodný a informovaný souhlas:

„Z hlediska práva je třeba respektovat svobodnou volbu ženy ohledně okolností porodu včetně místa porodu a včetně rozhodnutí přivést dítě na svět fyziologicky a bez zásahů na těle matky, i když to s sebou nese rizika, ostatně i zásahy do těla matky s sebou nesou rizika, která matka není povinna nést.“

Ve stížnosti také žena namítala, že je nepřijatelné její volbu hodnotit ex post se znalostí výsledku, jak tendenčně činily některé posudky zpracované pro policii. V nemocnici se jí kontrakce zastavily a už znovu nerozběhly, personál jí navrhoval císařský řez, ale žena chtěla dát šanci rozběhnutí přirozeného porodu, čemuž bránilo nemocniční prostředí. Vyšetřením bylo zjištěno, že je plod v dobrém stavu, stejně jako rodička po celou dobu těhotenství. Žena byla poučena o rizicích odmítnutí císařského řezu, ale i samotný císařský řez je spojen s vážnými riziky. Situace rozhodně nebyla taková, že by plod byl akutně ohrožen a že by odmítnutí císařského řezu automaticky znamenalo úmrtí plodu.

Závěrem poukázala na judikaturu Ústavního soudu, podle které některé události mají objektivně nešťastnou nebo i tragickou povahu, ale to neznamená, že se ze škodlivého následku musí dovozovat závěr o trestněprávním zavinění nějaké osoby.

Státního zástupce argumentace nezajímala a postavil ženu před trestní soud

Stížnost ženy o rozsahu 13 stran státní zástupce zamítl s odůvodněním v rozsahu pouhých dvou odstavců, ve kterých se vůbec nevypořádal s její argumentací a opět hodnotil událost ex post a z tragického následku dovozoval odpovědnost matky. Obratem na matku podal obžalobu k soudu.

Namísto toho, aby věc byla odložena, neboť i přes tragický následek zjevně nejde o trestný čin (stejně jako nejde o trestné činy v případě asi 600 ročně v České republice mrtvě narozených nebo do měsíce života zemřelých dětí), tak se orgány činné v trestním řízení snaží bezprecedentně šikanovat matku, které se přihodila osobní tragédie a která si již prožila velkou bolest. Součástí této šikany a hyenismu je i medializace ze strany policie a její snaha, aby matka, která nemá žádný majetek větší hodnoty, musela hradit náklady na zdravotní péči o novorozence ve výši 1,5 milionu Kč.

Případ této ženy si již vyžádal desítky hodin práce její advokátky Zuzany Candigliota, dalších právníků a externích konzultantů s cílem zastavit trestní stíhání. Vzhledem k tomu, že žena byla obžalována a věc bude řešit soud, vyžádá si případ další desítky hodin práce odborníků nejen z oboru práva, ale i medicíny a statistiky apod. Navíc dopředu nelze odhadovat, zda případ neskončí až u Ústavního soudu jako případ porodní asistentky Ivany Königsmarkové, kterou osvobodil až Ústavní soud.

Zaplacení dalších právních služeb a konzultací je mimo finanční možnosti dotčené ženy. Přitom její případ je důležitý nejen pro ni, ale pro všechny rodící ženy, které by se měly v průběhu porodu cítit bezpečně a rozhodovat se podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a na základě svobodného a informovaného souhlasu, a ne pod nátlakem a hrozbou trestního stíhání.

Vzhledem k náročnosti případu a zapojení dalších právníků a odborníků do obhajoby vybíráme na tento případ částku 250.000 Kč. Jde o přímý útok na svobodu rodících žen, a tomu chceme zabránit.

Případ je v současné době v citlivé úvodní fázi, proto ze strategických důvodů nyní bližší informace o případu nezveřejňujeme, bližší informace budou sděleny následně.O průběhu případu vás budeme průběžně informovat.

Přispět můžete na portálu Darujme.cz

Děkujeme vám za podporu případu! 

V případě dotazů ohledně této kampaně pište na adela.holecek@llp.cz.

Na činnost Ligy lidských práv v podobě administrativního zajištění FR kampaně a informování veřejnosti o průběhu případu využijeme max. 20% z vybrané částky.

Jednali jsme s Komisařkou pro lidská práva při Radě Evropy

Právníci Ligy lidských práv se v pondělí a v úterý zúčastnili jednání s Komisařkou pro lidská práva při Radě Evropy, Dunjou Mijatović, a s dalšími odborníky. Diskutovalo se o systémových nedostatcích v oblasti dodržování základních práv především zranitelných skupin osob, jako jsou lidé s postižením či protiprávně sterilizované osoby.

Komisařka pro lidská práva je na návštěvě České republiky, kde kromě zástupců občanské společnosti hovoří i se zástupci vlády a dokonce navštíví i některá sociální a jiná zařízení pomáhající zranitelným osobám. O výsledcích všech jednání bude informovat v oficiální zprávě, kterou vám hned jakmile vyjde zprostředkujeme.

Pondělního jednání týkajícího se protiprávních sterilizací se za Ligu lidských práv zúčastnila její statutární zástupkyně Anna Štefanidesová. Přítomny byly také oběti protiprávních sterilizací, které v čele s Elenou Gorolovou sdílely svou zkušenost. Některé čekají na rozhodnutí o odškodnění dlouho po uplynutí zákonem stanovené lhůty, některé na odškodnění nedosáhnou kvůli skartaci zdravotnické dokumentace.

V úterý se jednání týkalo přístupu vlády k lidem s postižením, vztahu k Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením, situaci v institucích (potažmo deinstitucionalizaci), vzdělávání osob se speciálními vzdělávacími potřebami a nedobrovolných hospitalizací a léčby.

Právník Ligy lidských práv Karel Lach upozornil na problematiku extenzivního využívání omezení svéprávnosti před mírnějšími podpůrnými opatřeními dle občanského zákoníku, rozpor českého práva s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením a problémy v souvislosti s nedobrovolnou hospitalizací v psychiatrických nemocnicích. V průběhu jednání bylo mimo jiné patrné, že odborné i laické veřejnosti chybí dostatek informací o potřebách, právech a zájmech zranitelných osob a respekt k jejich jedinečnosti, důstojnosti a autonomii vůle.

Oficiální stránky Komisařky pro lidská práva při Radě Evropy, Dunji Mijatović naleznete zde:

https://www.coe.int/en/web/commissioner/the-commissioner

Jsme tu pro vás.

Podpořte naši práci, protože nebýt lhostejný/á má smysl!

https://bit.ly/BlizeSpravedlnosti



 

 

 

 

Podpořili jsme otevřený dopis proti odvolání ředitele Agentury pro sociální začleňování Martina Šimáčka

Liga se rozhodla podpořit otevřený dopis proti netransparentnímu procesu odvolání ředitele Agentury pro sociální začleňování ministrem pro lidská práva a rovné příležitosti Jiřím Dienstbierem. Podle nás může vést toto neuvážené rozhodnutí k destabilizaci Agentury a narušit pokračování práce ve vyloučených lokalitách i mimo ně.

Liga především sledovala aktivity Agentury pod vedením Martina Šimáčka v oblasti podpory inkluzivního vzdělávání, tedy v oblasti, kterou se naše organizace zabývá už více než 10 let v projektu Férová škola. Agentura vytvořila mnoho praktických nástrojů, které pomáhají školám a regionům při vytváření inkluzivního prostředí. Například online Příručka pro obce je skvělým materiálem představujícím konkrétní kroky pro práci v obci s vysokou mírou sociálně znevýhodněných občanů.

Další vynikající inspirací byly pilotní projekt slučování škol a změny spádových oblastí v Sokolově s cílem vytvořit školní prostředí, které by odráželo reálné zastoupení všech sociálních skupin ve společnosti, či podpora síťování vzdělávacích a sociálních služeb v ZŠ Poběžovice, která je mimochodem také zapojena do projektu Férová škola. Nelze ani opomenout systémová doporučení, která agentura ve velmi realistických návrzích předkládala v návrzích strategického rozvoje vzdělávací soustavy.

Doufáme, že další rozhodnutí pana ministra a vlády nebudou činěny na úkor kvality aktivit agentury a že se podaří zajistit dostatečnou kontinuitu jejich úspěšných projektů.