Středa, 4. září 2024Aktuality
Mohou porodní asistentky nyní asistovat u domácích porodů bez obav ze sankce (pokuty) ze strany státu? Mohou ženy vyhledat porodní asistentku pro asistenci u jejich domácího porodu?
Odpověď na obě otázky je díky rozhodnutí Ústavního soudu jednoduchá a jednoznačná: Ano, mohou. Rozhodnutí přineslo benefity pro matku i dítě, které mohou dostat odbornou péči.
Mohou porodní asistentky transparentně nabízet své služby u domácího porodu?
Ano, porodní asistentka může bez obav své služby nabízet. Stanovit si podmínky služby, cenu a další potřebné informace. Ženy se tak dostanou k potřebným informacím standardní cestou, což doposud nebylo běžné.
Jaké jsou podmínky pro to, aby mohly porodní asistentky u domácích porodů asistovat?
Dle nálezu Ústavního soudu nejsou takové podmínky ničím dány, vyhlášky Ministerstva zdravotnictví se podle něj na domácí porody nevztahují. Porodní asistentky by měly i nadále vycházet z mezinárodních standardů a standardů své profesní organizace.
Jaké mají nyní porodní asistentky kompetence?
Na těchto kompetencích se nic nemění, kompetence porodní asistentka získává vysokoškolským vzděláním ve svém oboru. Pouze z pohledu práva nepůjde při asistenci u domácího porodu o poskytování regulované zdravotní péče. Péči budou porodní asistentky poskytovat na základě soukromoprávní dohody (smlouvy) se ženou. Ta rozhoduje o tom, zda si zvolí tento typ péče se všemi jejími důsledky popsanými níže.
Kdo je porodní asistentka a jaké jsou její kompetence viz například Ministerstvo zdravotnictví: Kdo je porodní asistentka a jak se stát porodní asistentkou? – Ministerstvo zdravotnictví nebo Unie porodních asistentek: Kdo je porodní asistentka – UNIPA
Co rozumíme regulovanou zdravotní péčí?
Stát pro ni stanovuje pravidla a garantuje její kvalitu. Péče porodní asistentky u domácího porodu je podle výkladu Ústavního soudu neregulovanou zdravotní péčí, tj. nemá legislativně stanovená pravidla a stát negarantuje její kvalitu.
Je tento stav trvalý nebo lze očekávat další změny?
Není trvalá, pro praxi přinesl významnou změnu v zastavení hrozby pokutování porodních asistentek za asistenci u domácích porodů, ale Ústavní soud nevyřešil systémové problémy. Stav považujeme za dočasný. Stále směřujeme k plnému uznání porodní asistence a jejímu zařazení do systému veřejného zdravotního pojištění.
Ústavní soud apeluje na stát, aby nepřehlížel problémy, které současná právní úprava v oblasti domácích porodů přináší a aby do budoucna reflektoval vývoj v oblasti porodnictví a v oblasti reprodukčních práv.
Ke dni 4. 9. 2024 zpracovala za Ligu lidských práv Anna Indra Štefanides a Sandra Pašková dle nálezu Ústavního soudu.
Pondělí, 10. července 2023Otevřené případy, Případy
Když se v lednu 2014 narodila v klidu domova zdravá holčička, její rodiče rozhodně neočekávali, že dítě zůstane vinou schválností matrikářek bez rodného listu skoro dva roky. Rodina se soudně domáhala zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem matričního úřadu. I když veřejná ochránkyně práv zjistila pochybení úřadů, soudy žalobu zamítly a naopak rodinu vytrestaly stanovením povinnosti nahradit náklady řízení téměř 84.000 Kč.
Matrika šikanovala rodinu za porod doma
Několik dní po porodu otec oznámil matričnímu úřadu narození dítěte a přiložil k tomu řadu listin. Mimo jiné těhotenský průkaz matky, ve kterém gynekoložka potvrdila odpovídající termín porodu, a souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství z prosince 2013, kdy se žena na úřad dostavila osobně v pokročilém stádiu těhotenství. Dále bylo předloženo čestné prohlášení otce o narození dítěte.
Úřednice matriky městyse Choltice ovšem s otcem od počátku jednala velmi arogantně z toho důvodu, že si rodiče zvolili domácí porod, například se ho ptala, zda jsou v nějaké sektě. Úřednice po otci neustále požadovala další neexistující doklady k prokázání toho, že žena dítě porodila. Nebyla ale schopna specifikovat, jaké doklady požaduje, nebo požadovala doklady, které nebyly způsobilé prokázat, která žena dítě porodila. Dále matrikářka vyvíjela nátlak na sdělení jména porodní asistentky, která u porodu poskytovala péči. Rodiče ale odmítli jméno porodní asistentky sdělit, aby ji nevystavili riziku pokuty s ohledem na represivní politiku státu vůči porodním asistentkám.
Bezprostředně po nahlášení narození dítěte podala úřednice matriky podnět na OSPOD, aniž by cokoliv nasvědčovalo zanedbávání dítěte. Následovalo několik návštěv sociálních pracovnic, první proběhla ještě v den oznámení narození dítěte, což bylo pro matku několik dní po porodu velmi stresující a pro oba rodiče ponižující.
S ohledem na jednání matrikářky otec trval na další komunikaci výhradně přes datovou schránku a také trval na vydání rodného listu s tím, že již všechny potřebné doklady byly předloženy a že již rodiče nemají co dokládat. Matrika si z vlastní iniciativy vyžádala informace od gynekoložky, která potvrdila, že v 32. týdnu těhotenství matku vyšetřila. Ze zprávy lékařky jednoznačně vyplývalo, že žena musela porodit. Úřad ovšem nadále nepřistoupil k vydání rodného listu a vytvářel další obstrukce, kterými obtěžoval rodinu. Například úřednice se starostou chtěli kontrolovat, zda dítě existuje, přitom existence dítěte byla zjištěna při šetření OSPOD. Nakonec úřad zamítl zápis dítěte do knihy narození, rodiče podali odvolání, ale ani s tím neuspěli. Naopak se setkali se šikanózním jednáním pracovníků Krajského úřadu Pardubického kraje, kteří opět činili nátlak na udání porodní asistentky a vyhrožovali “sociálkou”.
Rodiče se rozhodli svůj případ medializovat, aby poukázali na absurditu postupu státu vůči nim a jejich dítěti. Mezitím se věc vrátila z krajského úřadu zpět na matriční úřad, ale ten ani poté nevydal rodný list a namísto toho věc “přepinkl” soudu podnětem k zahájení řízení o určení mateřství. Soud rozhodl, že žena je matkou dítěte, a to aniž by byly prováděny nové důkazy a aniž by bylo nutné odhalit totožnost porodní asistentky, na což úřady tak tlačily. Nakonec po 20 měsících se dítě dočkalo rodného listu, ale i ten museli rodiče několik měsíců po rozhodnutí soudu urgovat.
Veřejná ochránkyně práv zjistila pochybení
Rodiče se v průběhu řízení obrátili na veřejnou ochránkyni práv, která shledala řadu pochybení matričního a krajského úřadu (zpráva o šetření, konečné hodnocení). Nahlášení rodiny na OSPOD bylo podle ní nezákonné. Matriční úřad podle ochránkyně pochybil tím, že na základě podkladů, které shromáždil, nezapsal dítě do knihy narození a nevydal rodný list. Naopak to, že úřad dal podnět soudu k řízení o určení mateřství, vnímala ochránkyně jen jako sankci vůči rodičům za jejich nesoučinnost. Rodiče ovšem neodmítali součinnost, pouze po svých zkušenostech s úřednicemi odmítali dokládat svévolně požadované podklady, které nesloužily k prokázání toho, kdo je matkou dítěte.
Rodina požaduje odškodnění za způsobenou újmu
Rodina se rozhodla požadovat za postup matričního úřadu náhradu újmy, neboť kvůli tomu měla obtíže se zajištěním zdravotní péče dítěti, rodiče nemohli dítěti uzavřít pojistku ani spoření a celá rodina nemohla cestovat. Hlavně ale rodina žila ve stresu, zejména z možných pokusů o odebrání dítěte, kterým jim bylo opakovaně vyhrožováno. Navíc úřední svévole matričního úřadu byla i v rozporu s praxí jiných matričních úřadů, které na základě obdobných dokladů v případě jiných rodin vydávaly rodné listy. Rodina ale také chtěla přispět k tomu, aby se podobný postup úřadu neopakoval jak vůči nim, tak vůči jiným rodinám.
Podniknuté kroky:
- březen 2015 – podána žaloba na náhradu škody a újmy způsobené nesprávným úředním postupem proti České republice, zastoupené Ministerstvem vnitra
- prosinec 2019 – Obvodní soud pro Prahu 7 (soudkyně Kaňáková) rozsudkem žalobu zamítl s tím, že to údajně byli rodiče, kdo matričnímu úřadu neposkytl potřebnou součinnost, a uložil žalobcům nahradit náklady řízení ve výši téměř 30.000 Kč vedlejšímu účastníku řízení – městysu Choltice, proti kterému ani žalobci nepodali žalobu
- leden 2020 – žalobci podali proti rozsudku odvolání, ve kterém upozornili na tendenční přístup soudu prvního stupně a nesprávné posouzení případu
- prosinec 2020 – Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, kromě toho, že zvýšil částku, kterou mají žalobci zaplatit vedlejšímu účastníku – městysu Choltice na nákladech řízení. Celková částka nákladů řízení tak přesáhla 56.000 Kč.
- duben 2021 – bylo podáno dovolání k Nejvyššímu soudu, ovšem pouze za nezletilou, které bylo odpíráno vydání rodného listu, a to z důvodu soudního poplatku, který za jednoho žalobce činí 14.000 Kč
- únor 2022 – Nejvyšší soud svým rozsudkem zrušil napadená rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, a to z důvodu vady řízení (nerozlišení nároků z titulu nezákonného rozhodnutí a nesprávného úředního postupu)
- září 2022 – Obvodní soud pro Prahu 7 žalobu opět zamítl s tím, že k žádnému nesprávnému úřednímu postupu nedošlo a uložil nezletilé žalobkyni povinnost zaplatit státu a městysu Choltice na nákladech řízení téměř 16.000 Kč
- říjen 2022 – nezletilá žalobkyně proti rozsudku podala odvolání
- březen 2023 – Městský soud v Praze potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a uložil nezletilé žalobkyni povinnost uhradit na nákladech řízení dalších téměř 12.000 Kč
- červen 2023 – nezletilá proti rozsudkům podala ústavní stížnost a namítala porušení ochrany jejího nejlepšího zájmu, jejího práva na náhradu nemajetkové újmy a jejího vlastnického práva
Náhledový obrázek od Priscilla Du Preez – Unsplash
Pondělí, 22. května 2023Aktuality, Otevřené případy
Podpořte právní pomoc ženě, která byla obžalována a postavena před soud za to, že své dítě porodila doma
Zastavme snahu orgánů činných v trestním řízení stíhat ženy za jejich rozhodování o svém porodu. Žádná žena by neměla v průběhu porodu prožívat obavy, že za odmítnutí zákroku na svém těle doporučovaného zdravotníky jí hrozí trestní stíhání a snad i vězení. Strach z trestu k porodu rozhodně nepatří, k porodu patří pouze respekt k rodící ženě a její volbě, ať je jakákoliv.
V médiích proběhla v únoru 2023 zpráva o trestním stíhání rodičky, která odmítla císařský řez a porodila doma za přítomnosti manžela. Novorozenec se kvůli přidušení během porodu narodil ve vážném stavu a nakonec asi za měsíc zemřel. Podle policie se žena měla dopustit trestného činu usmrcení z nedbalosti.
Policie zahájila trestní stíhání rodičky, kterého se měla dopustit tím, že nerespektovala doporučení zdravotníků k císařskému řezu a odjela z porodnice domů, kde porodila. Nedostatečné zajištění péče novorozenci po jeho narození jí vytýkáno nebylo.
Žena podala proti trestnímu stíhání obsáhlou stížnost
Žena s pomocí své advokátky podala proti zahájení trestního stíhání obsáhle odůvodněnou stížnost. V ní argumentovala primárně tím, že české právo je založeno na svobodě rodičky rozhodnout o okolnostech svého porodu včetně volby porodu doma, což tvrdila i česká vláda před Evropským soudem pro lidská práva. Proto nelze ženu trestně stíhat za to, že porodí doma a nevyužije péče porodnice. Dále poukázala na skutečnost, že usmrcení „jiného“ z nedbalosti se dle judikatury nevztahuje na plod v těle matky a že na jakýkoliv zákrok na těle rodící ženy se vztahuje svobodný a informovaný souhlas:
„Z hlediska práva je třeba respektovat svobodnou volbu ženy ohledně okolností porodu včetně místa porodu a včetně rozhodnutí přivést dítě na svět fyziologicky a bez zásahů na těle matky, i když to s sebou nese rizika, ostatně i zásahy do těla matky s sebou nesou rizika, která matka není povinna nést.“
Ve stížnosti také žena namítala, že je nepřijatelné její volbu hodnotit ex post se znalostí výsledku, jak tendenčně činily některé posudky zpracované pro policii. V nemocnici se jí kontrakce zastavily a už znovu nerozběhly, personál jí navrhoval císařský řez, ale žena chtěla dát šanci rozběhnutí přirozeného porodu, čemuž bránilo nemocniční prostředí. Vyšetřením bylo zjištěno, že je plod v dobrém stavu, stejně jako rodička po celou dobu těhotenství. Žena byla poučena o rizicích odmítnutí císařského řezu, ale i samotný císařský řez je spojen s vážnými riziky. Situace rozhodně nebyla taková, že by plod byl akutně ohrožen a že by odmítnutí císařského řezu automaticky znamenalo úmrtí plodu.
Závěrem poukázala na judikaturu Ústavního soudu, podle které některé události mají objektivně nešťastnou nebo i tragickou povahu, ale to neznamená, že se ze škodlivého následku musí dovozovat závěr o trestněprávním zavinění nějaké osoby.
Státního zástupce argumentace nezajímala a postavil ženu před trestní soud
Stížnost ženy o rozsahu 13 stran státní zástupce zamítl s odůvodněním v rozsahu pouhých dvou odstavců, ve kterých se vůbec nevypořádal s její argumentací a opět hodnotil událost ex post a z tragického následku dovozoval odpovědnost matky. Obratem na matku podal obžalobu k soudu.
Namísto toho, aby věc byla odložena, neboť i přes tragický následek zjevně nejde o trestný čin (stejně jako nejde o trestné činy v případě asi 600 ročně v České republice mrtvě narozených nebo do měsíce života zemřelých dětí), tak se orgány činné v trestním řízení snaží bezprecedentně šikanovat matku, které se přihodila osobní tragédie a která si již prožila velkou bolest. Součástí této šikany a hyenismu je i medializace ze strany policie a její snaha, aby matka, která nemá žádný majetek větší hodnoty, musela hradit náklady na zdravotní péči o novorozence ve výši 1,5 milionu Kč.
Případ této ženy si již vyžádal desítky hodin práce její advokátky Zuzany Candigliota, dalších právníků a externích konzultantů s cílem zastavit trestní stíhání. Vzhledem k tomu, že žena byla obžalována a věc bude řešit soud, vyžádá si případ další desítky hodin práce odborníků nejen z oboru práva, ale i medicíny a statistiky apod. Navíc dopředu nelze odhadovat, zda případ neskončí až u Ústavního soudu jako případ porodní asistentky Ivany Königsmarkové, kterou osvobodil až Ústavní soud.
Zaplacení dalších právních služeb a konzultací je mimo finanční možnosti dotčené ženy. Přitom její případ je důležitý nejen pro ni, ale pro všechny rodící ženy, které by se měly v průběhu porodu cítit bezpečně a rozhodovat se podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a na základě svobodného a informovaného souhlasu, a ne pod nátlakem a hrozbou trestního stíhání.
Vzhledem k náročnosti případu a zapojení dalších právníků a odborníků do obhajoby vybíráme na tento případ částku 250.000 Kč. Jde o přímý útok na svobodu rodících žen, a tomu chceme zabránit.
Případ je v současné době v citlivé úvodní fázi, proto ze strategických důvodů nyní bližší informace o případu nezveřejňujeme, bližší informace budou sděleny následně.O průběhu případu vás budeme průběžně informovat.
Přispět můžete na portálu Darujme.cz
Děkujeme vám za podporu případu!
V případě dotazů ohledně této kampaně pište na adela.holecek@llp.cz.
Na činnost Ligy lidských práv v podobě administrativního zajištění FR kampaně a informování veřejnosti o průběhu případu využijeme max. 20% z vybrané částky.
Pondělí, 30. listopadu 2020Otevřené případy
Liga lidských práv zastupuje bezplatně porodní asistentku, která čelí pokutě 120 tísíc korun za poskytování péče během porodů v domácím prostředí. V této kauze hájíme práva všech porodních asistentek v Česku – aby mohly ženám poskytovat komplexní péči v jejich sociálním prostředí včetně asistence u porodů doma a poskytnutí následné péče novorozencům, jak je to běžné v západní Evropě a jak doporučuje i Světová zdravotnická organizace. Likvidační pokutu 120 tisíc korun V roce 2018 ji navíc Krajský úřad Středočeského kraje vyměřil pokutu ve výši 120 tisíc korun za poskytování zdravotní péče během porodů v domácím prostředí. Asistentka podala s pomocí právníků Ligy odvolání k Ministerstvu zdravotnictví, které rozhodnutí úřadu zrušilo pro nedostatek důvodů a vrátilo mu věc k novému projednání. Více informací o této kauze v tiskové zprávě. Poskytování péče porodními asistentkami u porodů ve vlastním sociálním prostředí je v západních evropských zemích legální a výzkumy potvrzují, že je tento typ péče u žen s nízkým rizikem srovnatelně bezpečný pro dítě jako porod v nemocnici, ale je významně zdravotně výhodnější pro matky.
Podniknuté kroky – kauza pokuta
- červen 2018 – Krajský úřad Středočeského kraje vyměřil klientce pokutu ve výši 120 tisíc korun za poskytování zdravotní péče během porodů v domácím prostředí.
- srpen 2018 – Klientka s pomocí Ligy lidských práv podala odvolání.
- listopad 2018 – Ministerstvo zdravotnictví rozhodnutí úřadu zrušilo pro nedostatek důvodů a vrátilo mu věc k novému projednání.
Úterý, 29. září 2020Otevřené případy
Zastupujeme bezplatně porodní asistentku, které stát znemožňuje asistovat u fyziologických porodů tím, že ji omezuje v registraci. Klientka nebojuje jen za sebe, ale za práva všech porodních asistentek v Česku – aby mohly ženám poskytovat komplexní péči v jejich sociálním prostředí včetně asistence u porodů doma a poskytnutí následné péče novorozencům, jak je to běžné v západní Evropě a jak doporučuje i Světová zdravotnická organizace.
Naše klientka je od roku 2015 registrovaná na Ministerstvu zdravotnictví jako odbornice v oboru porodní asistentka pracující bez odborného dohledu. Krajský úřad jí ale možnost poskytovat ženám kompletní péči porodní asistentky odepřel, když v jejím oprávnění uvedl dodatek: „vyjma vedení fyziologického porodu„. Tím jí výrazně omezil rozsah poskytované péče a fakticky znemožnil výkon její profese, jelikož poskytování péče u porodu je hlavní podstatou práce porodní asistentky.
Porodní asistentka se proti rozhodnutí úřadů několikrát odvolala a žádala o zrušení omezení své registrace, ale Ministerstvo zdravotnictví sporné rozhodnutí úřadu potvrdilo. Její zastoupení jsme proto převzali a pomohli jí proti rozhodnutí ministerstva podat správní žalobu, na jejímž základě soud rozhodnutí obou úřadů zrušil. Úřady poté žádost o rozšíření registrace i napotřetí zastavily. V listopadu 2019 jsme proto podali další správní žalobu.
Omezení oprávnění k poskytování zdravotních služeb se bezprostředně dotýká i dalších osob – žen, které mají zájem o péči poskytovanou porodní asistentkou. Z tohoto důvodu jsme vyzvali ženy, které se tímto cítí dotčeny na svých právech (tj. ženy, které chtěly v minulosti nebo budoucnosti využít tohoto druhu péče), aby se přihlásily o práva osob zúčastněných. Několik žen se skutečně chtělo připojit jako osoby zúčastněné. Soud ale rozhodl, že nesplnily podmínky pro přiznání postavení osob zúčastněných na řízení. S takovým právním posouzením nesouhlasíme, a proto jsme podali kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který zatím ve věci osob zúčastněných nerozhodl.
Podniknuté kroky:
- prosinec 2014 – podána žádost o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb v „oboru porodní asistentka, pro druh zdravotní péče ošetřovatelská péče poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí pacienta“.
- leden 2015 – Krajský úřad Středočeského kraje klientce udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb v „oboru porodní asistentka (vyjma fyziologického porodu) pro druh zdravotní péče ošetřovatelská péče poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí pacienta“, proti kterému klientka podala odvolání s námitkou, že o omezení služeb nežádala
- březen 2015 – Ministerstvo zdravotnictví napadené rozhodnutí úřadu potvrdilo s tím, že omezení je dáno přímo zákonem o zdravotních službách a že úřad omezení uvedl, aby ze strany klientky předešel případnému protiprávnímu jednání.
- červen 2015 – Klientka podala žádost o udělení, respektive rozšíření oprávnění i pro vedení fyziologického porodu.
- červenec 2015 – Krajský úřad klientku vyzval k doložení dokladů o technickém a personálním zabezpečení požadovaných služeb a po reakci klientky, že nehodlá zřizovat zdravotnické zařízení a tedy není co dokládat, řízení zastavil pro nedoložení dokladů. Naše klientka se proti tomuto odvolala.
- listopad 2015 – Ministerstvo zdravotnictví usnesení úřadu zrušil a vrátil k opětovnému projednání s odůvodněním, že úřad žádost klientky nesprávně posoudil jako žádost o změnu oprávnění ve smyslu jeho rozšíření o pracoviště porodní asistentky, kde jsou vedeny fyziologické porody.
- leden 2016 – Na výzvu úřadu k odstranění nejasností v žádosti klientka upřesnila, že hodlá poskytovat „zdravotní péči ve vlastním sociálním zázemí pacienta“.
- únor 2016 – Krajský úřad řízení opět zastavil s odůvodněním, že o žádosti klientky o „udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb v oboru porodní asistentka, pro druh zdravotní péče ošetřovatelská péče v souvislosti s porodem a těhotenstvím, forma péče poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí pacienta“, již bylo dříve rozhodnuto.
- duben 2016 – Proti usnesení úřadu podala klientka odvolání, které ale Ministerstvo zdravotnictví svým rozhodnutím zamítlo a napadené usnesení potvrdilo.
- červen 2016 – Klientka s pomocí Ligy lidských práv podala správní žalobu proti rozhodnutí ministerstva.
- duben 2019 – Krajský soud v Praze rozhodnutí ministerstva i usnesení Krajského úřadu Středočeského kraje zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení s odůvodněním, že v případě řízení o žádosti se překážka věci rozhodnuté vztahuje pouze na pozitivní správní rozhodnutí, tj. pouze na takové, kterým bylo určité právo přiznáno, nikoliv na rozhodnutí negativní.
- červen 2019 – Krajský úřad Středočeského kraje řízení potřetí zastavil s odůvodněním, že žádost je právně nepřípustná, neboť ze zákona o zdravotních službách a souvisejících prováděcích právních předpisů lze dovodit, že ve vlastním sociálním prostředí pacienta nelze fyziologický porod vést. V odůvodnění úřad odkázal i na rozsudek Nejvyššího soudu z roku 2016, dle kterého „v České republice nemůže porodní asistentka získat oprávnění k samostatnému vedení fyziologického porodu v domácím prostředí“. I proti tomuto usnesení se klientka odvolala.
- srpen 2019 – Ministerstvo zdravotnictví odvolání jako nedůvodné zamítlo a napadené usnesení úřadu o zastavení řízení potvrdilo s odůvodněním, že úřad správně odkázal na právní předpisy, jež jasně deklarují, že péče spočívající ve vedení porodu je podmíněna existencí zdravotnického zařízení s personálním a věcným vybavením, kterážto právní úprava neumožňuje poskytovat tuto péči a tyto výkony pro jejich rizikovost pro pacienty (ženy i děti) ve vlastním sociálním prostředí pacienta.
- listopad 2019 – Klientka s pomocí Ligy lidských práv podala správní žalobu proti rozhodnutí ministerstva.
- květen 2020 – Klientka obdržela vyjádření protistrany ke znění správní žaloby.
- červenec 2020 – Přihlášení několika žen o práva osob zúčastněných na řízení, u nichž soud rozhodl, že nesplňují podmínky.
- srpen 2020 – Podali jsme kasační stížnost proto usnesení soudu ohledně práv osob zúčastněných, kterou jsme později doplnili o právní argumentaci.