Pátek, 20. března 2020Tiskové zprávy
Liga lidských práv v otevřeném dopise vyzývá Ministerstvo zdravotnictví a vládu, aby zrušily středeční zákaz přítomnosti otců u porodu, protože nemá žádné rozumné opodstatnění z hlediska ochrany veřejného zdraví a hrubě zasahuje do práva nastávajících rodičů na ochranu soukromého a rodinného života a prokazatelně má negativní dopad na průběh a výsledek porodu. Dále je vyzýváme, aby řešily jiná a mnohem závažnější rizika nemocničního provozu pro matky a novorozence, která nejsou ze strany nemocnic řešena. Plně podporujeme petice a otevřené dopisy rodičů a nabízíme jim právní pomoc a možnost obrátit se na soudy.
Ministerstvo toto pro rodiny velmi drastické opatření nijak neodůvodnilo, proto jsme podali žádost o informace s otázkami, z jakých podkladů vycházelo a jak se vypořádalo s podstatnými okolnostmi tohoto zákazu. Naprosto zásadní je skutečnost, že podle ministerstvem zřizované Fakultní nemocnice v Ostravě je přítomnost otce u porodu neriziková. Podle ní je partner stejně rizikový jako rodička, protože s ní žije, a za dodržení určitých podmínek (zdravotní stav, ochranné pomůcky, omezení pohybu po nemocnici) je jeho přítomnost u porodu neriziková. Nemocnice naopak vyzdvihuje důležitost otce u porodu z důvodu psychické pohody rodičky. Rovněž Světová zdravotnická organizace doporučuje přítomnost rodičkou zvoleného doprovodu u porodu, protože to má podle studií pozitivní vliv na průběh porodu a zvyšuje to pravděpodobnost, že se porod nezkomplikuje a že se dítě narodí v dobrém zdravotním stavu.
Také je potřeba upozornit na absurditu spočívající v tom, že zatímco přítomnost u porodu byla otcům zakázána, nadále platí výjimka ze zákazu návštěv pro nezletilé pacienty, na které se tedy zákaz nevztahuje. Okamžikem narození se dítě stává nezletilým pacientem, ke kterému má otec rodičovskou odpovědnost, která zahrnuje právo osobního styku s dítětem, péči o jeho zdraví a v ochraně dítěte. Nemocnice tak nesmí otci zakazovat přítomnost u narozeného dítěte, což potvrzuje i stanovisko advokátní kanceláře Holubová advokáti zpracované pro spolek Juno Moneta, který prosazuje práva rodičů ve zdravotnictví.
Když vše shrneme, tak z medicínského hlediska otec u porodu nezvyšuje riziko nákazy, ale jeho přítomnost je prokazatelně v zájmu rodičky a dítěte a jejich zdraví. Přítomnost otce u porodu je zakázána, ale hned jak dítě přijde na svět, tak otec k němu může a nemocnice mu to musí umožnit. Opatření ministerstva tedy nedává žádnou logiku, jde proti zdravému rozumu i proti lidskosti a je zjevně nepřiměřené.
V případě, který zastupovala Liga v minulosti, už Evropský soud pro lidská práva řekl, že v tak zásadním životním momentu, jako je narození dítěte a období po porodu, musí být pro zásah do rodinného života prokázána existence obzvláště naléhavých důvodů a stát se musí zabývat tím, zda nelze použít nějaký méně extrémní zásah do rodinného života (případ Hanzelkovi proti České republice, stížnost č. 43643/10). „To, že je vyhlášen stav nouze, neznamená, že vláda může nepřiměřeně a bez jakéhokoliv rozumného zdůvodnění zasahovat do základních lidských práv“, vysvětluje Zuzana Candigliota, advokátka a právnička Ligy.
Nejenže zákazem otce u porodu ministerstvo ohrožuje zájem žen a dětí na hladkém průběhu porodu, ale také nijak neřeší nepřiměřené riziko, které pro ně představuje nastavení nemocničního provozu. Rodička a novorozenec přijdou zbytečně do kontaktu s velkým množstvím personálu, navíc ne každá nemocnice má dostatek ochranných pomůcek, takže pravděpodobnost nakažení personálem je mnohonásobně vyšší než ze strany otce. V řadě vyspělých zemích je přitom i za normálního stavu standardem, že v případě nekomplikovaného porodu péči poskytuje jedna porodní asistentka, což je typ péče, která vykazuje nejlepší výsledky. Stejně tak prostředí nemocnice je samo o sobě rizikové, což by vyřešila nabídka okamžitého propuštění po porodu – tzv. ambulantního porodu, který je opět ve vyspělých systémech běžný. Ministerstvo nečiní žádná opatření k ochraně rodiček a novorozenců a některé nemocnice se namísto přijetí opatření k minimalizaci rizika uchylují k dalším svévolným zásahům do práv rodiček a dětí, např. k odebírání dětí matkám po porodu.
Proti nesmyslnému opatření se rodiče oprávněně začali bouřit – nejprve se začal šířit otevřený dopis jednoho z dotčených otců ministerstvu, který má téměř 300 sdílení, následně vznikla petice „Pusťte tatínky k porodu“, která nasbírala už více než 24.000 podpisů a ty nadále narůstají. Rodiče se také začali na nás a další spolky obracet s žádostí o radu. „Iniciativu rodičů plně podporujeme, doporučujeme jim individuálně psát ministerstvu a požadovat zrušení zákazu a zájemcům nabízíme právní pomoc buď s podáním návrhu na předběžné opatření soudu k umožnění přítomnosti v konkrétní porodnici nebo se správní žalobou přímo proti opatření ministerstva“, vysvětluje právnička Ligy Anna Štefanidesová. Správní žalobu proti nepřiměřeným opatřením vlády již podal advokát David Zahumenský, Liga proto plánuje podat podobnou žalobu zaměřenou na otázku nepřiměřenosti zákazu otců u porodu.
Více informací poskytne:
Zuzana Candigliota, e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz, tel. 607 005 043
Úterý, 4. června 2019Tiskové zprávy
Liga lidských práv dnes podala stížnost Úřadu pro ochranu osobních údajů na nezákonné metody využívané v reklamním průmyslu. Bez souhlasu uživatelů internetu jsou sdíleny informace o historii prohlížení, poloze, ale i sexuální orientaci. Podobné stížnosti dnes v rámci kampaně #StopSpyingOnUs podalo 14 organizací v devíti zemích EU koordinovaných sítí Liberties – kromě Česka také v Německu, Belgii, Francii, Itálii, Estonsku, Bulharsku, Maďarsku a Slovinsku.
Kampaň žádá evropské a národní orgány pro ochranu údajů, aby zahájily vyšetřování probíhajícího masivního narušení dat, ke kterému dochází v počtu stovek milionů denně, a může ovlivnit každého, kdo navštíví webovou stránku.
„Tato kampaň spojí síly organizací a jednotlivců k ochraně osobních informací, které mohou být sdíleny bez našeho souhlasu, jako je historie prohlížení a poloha, ale také sexuální orientace a jedinečné identifikační kódy. Stížnosti předložené orgánům pro ochranu údajů poukazují na to, že reklama reálném čase může sdílet osobní údaje uživatelů stovkám nebo tisícům společností. Tato reklamní metoda jasně porušuje nařízení EU o ochraně údajů (GDPR),“ říká právní expertka sítě Liberties Eva Simon.
Kromě oficiálních stížností podaných organizacemi pro lidská práva a digitální práva připravila Liberties a její partneři stížnosti ve více jazycích pro jednotlivce, kteří se chtějí zapojit do kampaně #StopSpyingOnUs. V některých zemích mohou jednotlivci tuto snahu podpořit pouhým odesláním stížnosti vnitrostátním orgánům pro ochranu údajů pomocí vzorového dopisu, který je k dispozici na stránkách Liberties.eu.
„Chceme, aby byl hlas lidí slyšet, a proto jim poskytujeme všechny nástroje, které potřebují, aby pomohli zastavit porušování svých práv v online reklamním ekosystému. Pokud někdo sdílí naše osobní údaje bez svolení, měli bychom jim být schopni říci, že o to nestojíme a zastavit to,“ říká advokační obhájkyně Liberties Orsolya Reich.
Tato online reklamní metoda je využívána mnoha klíčovými hráči v digitální sféře, jako je Google, což vede k vysokému počtu lidí vystavených sdílení dat. Například služba DoubleClick od společnosti Google (nedávno přejmenovaná na „autorizovaný kupující“) je aktivní na 8,4 milionu webových stránek a vysílá osobní údaje o návštěvnících těchto stránek více než 2000 společnostem.
Pro vice detailů o kampani kontaktujte:
Éva Simon – eva.simon@liberties.eu
Advokační obhájkyně pro soukromí a svobodu projevu – Liberties
Pro další dotazy týkající se Liberties, prosím kontaktujte:
Vanja Prokic – v.prokic@liberties.eu
Vedoucí komunikace – Liberties
Pátek, 31. května 2019Tiskové zprávy
V úterý 4. června 2019 bude dvanáct organizací působících v oblasti lidských práv a digitálních práv koordinovaných sítí Liberties současně podávat v devíti zemích EU svým příslušným vnitrostátním orgánům stížnosti na nezákonné techniky používané v odvětví behaviorální reklamy. V Česku stížnost podá Liga lidských práv.
Stížnosti předznamenávají zahájení kampaně Liberties a jejích partnerů #StopSpyingOnUs. Cílem kampaně je upozornit evropské orgány pro ochranu údajů na pokračující, masivní narušení dat, které postihuje každého, kdo používá internet.
Právní expertka Liberties, Eva Simon, vysvětluje: „Pokaždé, když někdo navštíví webovou stránku a zobrazí se mu „behaviorální“ reklama, jeho osobní údaje, jako je historie procházení nebo poloha, ale také sexuální orientace nebo dokonce jedinečné identifikační kódy, jsou v reálném čase sdíleny s tisíci společnostmi. Digitální reklamní společnosti mohou tyto údaje vysílat prostřednictvím „požadavku“, na prodej reklamního prostoru na webové stránce, kterou navštěvujete. Tato reklamní metoda jasně porušuje nařízení EU o ochraně údajů (GDPR).“
Součástí kampaňě #StopSpyingOnUs je i výzva všem občanům EU, aby se připojili se svou vlastní individuální stížností na ochranů svých online údajů. Na internetových stránkách Liberties budou připraveny ke stažení stížnosti přeložené do děvíti jazyků. „Chtěli bychom lidem umožnit, aby mohli zastavit porušování svých práv v online reklamním ekosystému, kde existuje jen několik málo nástrojů na ochranu,“ říká Orsolya Reich, advokační obhájkyně Liberties.
Nadcházející vlna stížností bude od září již třetí. První stížnosti inicioval Dr. Johnny Ryan z Brave, soukromého webového prohlížeče, Jim Killock, výkonný ředitel Open Rights Group a Michael Veale z University College London.
Pro vice detailů o kampani, prosím kontaktujte:
Éva Simon – eva.simon@liberties.eu
Advokační obhájkyně pro soukromí a svobodu projevu – Liberties
Pro další dotazy týkající se Liberties, prosím kontaktujte:
Vanja Prokic – v.prokic@liberties.eu
Vedoucí komunikace – Liberties
Středa, 3. dubna 2019Tiskové zprávy
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje, která spatřovala porušení práva na spravedlivý proces v rozhodování obecných soudů. Ty přiznaly omluvu a odškodnění matce a dítěti v souvislosti s nuceným transportem do nemocnice po porodu doma a podchlazením dítěte během tohoto transportu. Případ je tak definitivně po 9 letech od události u konce. Případ je podle Ligy významný tím, že přináší do českého práva respekt k autonomii jednotlivců a odmítnutí lékařského paternalismu přetrvávajícího z minulého režimu.
Ústavní soud připomněl svoji předchozí judikaturu, podle které obecně vzato platí, že zásahy bez svobodného a informovaného souhlasu, které nejsou přiměřené k ochraně zdraví a života dítěte, představují porušení osobnostních práv. Rozhodnutí lékaře jednat bez souhlasu rodičů nelze považovat za rozhodnutí orgánu veřejné moci, za které by nesl odpovědnost stát, jak se snažila argumentovat záchranná služba. Podle soudců jde o pečovatelský úkon, proti kterému je prostředkem ochrany žaloba na ochranu osobnosti.
Podle Ústavního soudu nejenže nebylo prokázáno bezprostřední ohrožení dítěte na životě a na zdraví, ale ani žádné jiné naléhavé důvody, pro které by dítě mělo být okamžitě i s matkou i přes její nesouhlas převezeno do porodnice. Na argument záchranné služby, že rozhodnutí v dané věci představuje obecnou hrozbu, neboť se lékaři budou zdráhat zasáhnout bez souhlasu rodičů ve prospěch záchrany života a zdraví nezletilých dětí, Ústavní soud odpovídá, že ke každému případu se přistupuje individuálně a s ohledem na konkrétní okolnosti dané věci.
Ústavní soud vysvětluje, že „…v případě odnětí dítěte matce proti její vůli ihned po narození nutné prokázat existenci zvláště naléhavých důvodů pro takový postup, resp. prokázat, že je skutečně (alespoň s vysokou pravděpodobností) život a zdraví plodu bezprostředně ohrožen a provedené zákroky jsou přiměřené sledovanému účelu záchraně života a zdraví nenarozeného dítěte. Dodržení této podmínky je pak nutné zkoumat v každém jednotlivém případě. Závěr vyslovený Ústavním soudem není tedy možné paušálně vykládat tak, jak se zjevně domnívá stěžovatelka (pozn. – záchranná služba), tj. že pro lékaře je vhodnější v případě ohrožení života a zdraví dítěte nezasahovat, aby se lékař nebo jeho zaměstnavatel vyhnul odpovědnosti za případný neoprávněný zásah.“
Podle Ligy lidských práv je tento případ významný z toho důvodu, že vyvrací několik zažitých mýtů, kterým stále zdravotníci věří a které se týkají použití negativního reversu, odpovědnosti rodičů za dítě, podmínka skutečného a reálného ohrožení dítěte pro poskytování zdravotní péče bez souhlasu rodičů – viz předchozí tisková zpráva k případu.
Popis případu a rozhodnutí soudů naleznete zde.
Bližší informace poskytne:
Zuzana Candigliota
právnička Ligy lidských práv
tel. 607 005 043
e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz
Pátek, 29. března 2019Tiskové zprávy
Ústavní soud dnes vyhověl části stěžovatelů – účastníků blokády na Šumavě, které policie měla podrobit dušení, škrcení, způsobení bolesti a poranění. Podle soudu bylo u dvou z pěti stěžovatelů postupem Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), Krajského státního zastupitelství v Plzni a Vrchního státního zastupitelství v Praze porušeno jejich právo na účinné vyšetřování nelidského a ponižujícího zacházení. Ústavní soud kritizoval i to, že zásah policistů vůči stěžovatelům nebyl natočen na kameru, přestože byl přítomen policejní kameraman. Liga lidských práv, která stěžovatelům zajistila právní pomoc, vybízí k systémovým změnám, které by podobným případům do budoucna zabránily.
Jednalo se již o druhou stížnost proti nedostatečnému vyšetřování špatného zacházení s účastníky blokády na Šumavě. Již v prvním nálezu (sp. zn. I. ÚS 1042/15) Ústavní soud konstatoval porušení práva na účinné vyšetřování a tehdy také zakázal Generální inspekci bezpečnostních sborů pokračovat v tomto porušování práv stěžovatele. Tentokrát už Ústavní soud zakazující výrok nepřipojil, protože je podle něj vysoce nepravděpodobné, že by další vyšetřování přineslo nové skutečnosti. Místo toho odkázal úspěšné stěžovatele na řízení o náhradu nemajetkové újmy proti státu.
Ústavní soud kritizuje policii za chybějící videozáznamy policejních
zákroků
Ústavní soud několikrát zopakoval, že klíčové zákroky policie nebyly zachyceny na kameru, i když byl policejní kameraman přítomen a nic nenasvědčovalo tomu, že by nějaké zvláštní okolnosti v pořízení či pokračování záznamu bránily. To podle Ústavního soudu vzbuzuje pochybnosti o přiměřenosti zákroku policie. Policie tímto postupem také prakticky znemožňuje státu prokázat, že byl zásah přiměřený a v souladu se zákonem. Ústavní soud připomíná, že v těchto situacích je to stát, který musí prokázat, že ke špatnému zacházení nedošlo.
„Není to poprvé, co vrcholné soudy kritizují chybějící videozáznamy z klíčových okamžiků policejních zásahů. Například podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v kauze squatu Milada působí podezřele a vyvolává přinejmenším určité pochybnosti, pokud se podstatná část zákroku na záznam policie nedostane.“ uvádí advokátka stěžovatelů a právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota. Dřívější veřejný ochránce práv Otakar Motejl už v roce 2006 při prošetřování policejního zásahu proti účastníkům akce CzechTek 2005 upozorňoval na nezájem příslušníků policie zachycovat svá překročení zákonnosti a na to, že když se „něco děje“, tak kamera raději zamíří jinam.
Liga požaduje systémové řešení
Podle Ligy lidských práv měla být už dávno do postupů policie zapracována doporučení ombudsmana a soudů k pořizování videozáznamů při policejních zákrocích. Zejména pak při těch typech zákroků, u kterých policie opakovaně čelí obvinění z nepřiměřených postupů (zásahy proti aktivistům). Pokud záznamy rozhodných okamžiků nejsou bezdůvodně pořízeny, měla by za to konkrétní osoba nést odpovědnost. Častým problémem je také skrývání služebního čísla policistů ve snaze vyhnout se identifikaci a odpovědnosti, za což by podle Ligy rovněž měla být vyvozovány právní důsledky.
Liga lidských práv rovněž požaduje po GIBS a jejím novém řediteli, od kterého se očekává profesionalizace a napravení pověsti GIBS, aby vyhodnotila svůj postup a přijala taková opatření, aby její postupy v případě podezření z nelidského a ponižujícího zacházení odpovídaly požadavkům na účinné vyšetřování a aby tyto případy posílala před trestní soudy.
„V případech znásilnění je to často také „tvrzení proti tvrzení“, ale případ jde před nezávislý soud, který zhodnotí všechny důkazy, věrohodnost svědků a rozhodne buď o odsouzení nebo zproštění viny obžalovaného. Stejně by se mělo postupovat i v případech policejního násilí a ne tak, že GIBS kryje policii a případ rovnou sama zarazí, takže se nemá šanci dostat k soudu.“ uvádí advokátka Zuzana Candigliota. Stěžovatel Jan Skalík upozornil na to, že po prvním rozhodnutí Ústavního soudu byl při výslechu dotazován na nesmysly typu, zda na blokádu přijel autem nebo vlakem, ale podrobný průběh policejního zásahu vyšetřovatelku GIBS příliš nezajímal.
Podle Skalíka lze očekávat, že podobné případy, jako byla
blokáda na Šumavě, budou přibývat s ohledem na stále častější ekologické problémy
a nechuť části veřejnosti k těmto problémům jen přihlížet a s ohledem
na jejich požadavky na efektivní kroky k ochraně životního prostředí.
Proto by si přál, aby jeho případ byl impulsem k přijetí takových změn,
aby se podobné jednání policie už neopakovalo. Úspěšní stěžovatelé zváží
možnost domáhat se odškodnění, jak jim naznačil Ústavní soud, v takovém
případě by získané peníze darovali ekologickým organizacím.
Bližší informace poskytne:
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv a
advokátka, tel. 607 005 043, e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz
Pátek, 22. března 2019Tiskové zprávy
Obvodní soud pro Prahu 2 v úterý 19. 3. zamítl žalobu 4letého Honzíka z Jihomoravského kraje, který podle svých ošetřujících lékařů utrpěl trvalé ochrnutí poloviny obličeje v důsledku očkování hexavakcínou. Rodiče chlapce pro něj za tyto zdravotní následky chtěli získat finanční zadostiučinění, ale podle soudkyně Ivany Hercíkové chybí právní úprava, která by upravovala odpovědnost státu za újmu na zdraví způsobenou povinným očkováním.
Podle posudku ošetřujícího dětského neurologa Milana Vacušky, který byl předložen soudu, je očkování hexavakcínou vysoce pravděpodobná příčina postižení chlapce – levostranné parézy lícního nervu těžkého stupně. Očkování koreluje se vznikem potíží a i přes provedená vyšetření nebyla jiná příčina odhalena. S tímto závěrem se shoduje i lékařská zpráva z Kliniky dětských infekčních nemocí Fakultní nemocnice Brno.
Žalované Ministerstvo zdravotnictví v řízení předložilo vyjádření předsedy České vakcinologické společnosti Romana Prymuly (současný náměstek pro zdravotní péči), že příčinná souvislost mezi očkováním a vakcínou Infanrix Hexa a obrnou lícního nervu je naprosto nepravděpodobná a prakticky ji můžeme vyloučit. Toto tvrzení ve svém posudku odmítl ošetřující neurolog s tím, že neodpovídá medicínskému poznání a odkázal na odbornou literaturu, která uvádí toto postižení jako vzácnou komplikaci po očkování proti hepatitidě B, což je složka hexavakcíny. Ostatně i příbalová informace k hexavakcíně obsahuje informaci, že ochrnutí může být vzácným nežádoucím účinkem.
Nicméně zdravotní stránka sporu v soudním řízení vůbec řešena nebyla, neboť soudkyně dospěla k názoru, že současná právní úprava odškodňování neumožňuje. Advokátka zastupující chlapce Zuzana Candigliota v řízení poukazovala na právní názor profesora Iva Telce vyjádřený v článku „Spravedlivá náhrada újmy způsobené veřejným očkováním“, podle kterého sice v ČR není speciální právní úprava odškodňování, ale odpovědnost státu lze dovodit z obecných zákonných ustanoveních. Soudkyně ovšem vyjádřila názor, že to tak může posoudit odvolací soud a pokud ten dospěje k závěru, že tady odpovědnost státu je, pak bude žaloba chlapce věcně projednána. Po dohodě s rodiči bude po doručení rozsudku podáno odvolání.
Ani připravovaný odškodňovací zákon by Honzíkovi nepomohl
Soudkyně Hercíková také při odůvodnění rozsudku uvedla, že vyšla spousta článků o tom, že v jiných zemích odpovědnost za následky očkování existuje. Také poukázala na to, že o přijetí speciálního odškodňovacího zákona se mluví už řadu let, ale dodnes zákon nebyl přijat. „Skutečně se už delší dobu připravuje zákon o náhradě újmy způsobené povinným očkováním, ovšem všechny verze návrhu, které jsem četla, počítají s tím, že se odškodnění bude poskytovat pouze za újmu vzniklou po dni účinnosti zákona. Na základě tohoto zákona by tedy Honzík odškodnění získat nemohl,“ upozorňuje advokátka Zuzana Candigliota. Podle ní by bylo vůči poškozeným spravedlivé, aby nový zákon upravoval odpovědnost státu za újmu vzniklou už od roku 2014, kdy přestal platit starý občanský zákoník, který svěřoval objektivní odpovědnost za újmu vzniklou očkováním poskytovatelům zdravotních služeb. Tak by nevzniklo časové období, během kterého odpovědnost nenese nikdo.
Advokátka kritizuje konflikt zájmů náměstka Prymuly v případu
Advokátka chlapce Zuzana Candigliota také v řízení upozorňovala na konflikt zájmů zpracovatele vyjádření ve prospěch Ministerstva zdravotnictví – Romana Prumuly. Ten se krátce po jeho zpracování za Českou vakcinologickou společnost stal náměstkem ministra. „Právník ministerstva sice na jednání argumentoval, že pan Prymula není v konfliktu zájmů, protože se stal náměstkem až poté, co sepsal vyjádření ve prospěch ministerstva, ale to je nesmysl – z hlediska důvěryhodnosti není o nic méně problematické to, že někdo nejdříve koná ve prospěch ministerstva a pak na ministerstvu dostane funkci. Navíc je skandální, že vyjádření ignoruje medicínské poznatky a je hrubě zkreslené.“ uvádí advokátka, které už Prymula v minulosti vyhrožoval žalobou za to, že upozorňovala na jeho konflikt zájmů. Liga lidských práv už před sedmi lety upozornila v analýze Vliv farmaceutických společností, očkování a reklama na konflikt zájmů a na vazby Romana Prymuly a České vakcinologické společnosti na výrobce vakcín.
Více informací poskytne:
Předchozí tisková zpráva k případu:
Zprávy z médií k případu:
