7. Smluvní vztah s klientkou

Pro poskytování zdravotní péče je vhodné s klientkou uzavřít písemnou smlouvu, která upraví rozsah vaší péče a výši finanční odměny. Typ smlouvy bude smlouva o péči o zdraví podle § 2636 a dále občanského zákoníku. Smlouvu nemusíte ze zákona uzavírat písemně, přesto písemnou formu doporučujeme. 

Nejdůležitější částí této smlouvy bude finanční stránka vašeho vztahu. Smlouva se tak může lišit podle toho, zdali máte uzavřenou smlouvu s některou zdravotní pojišťovnou nebo ne, případně jestli máte uzavřenou smlouvu s tou konkrétní zdravotní pojišťovnou vaší klientky. 

Úhrady budete zpravidla vyžadovat za jednotlivé úkony, nikoliv za hodinovou sazbu. Je ale možné nastavit obojí – například hodinovou sazbu za konzultace. 

Změna či ukončení smlouvy o péči o zdraví 

Změna či ukončení smlouvy o péči o zdraví nepodléhají při poskytování zdravotních služeb, resp. zdravotní péče, smluvnímu ujednání mezi vámi a ženou. Tato oblast je totiž zcela regulována zákonem o zdravotních službách, který vymezuje podmínky, za kterých můžete, odmítnout přijetí pacienta do péče, resp. ukončit péči o pacienta (viz § 48 zákona o zdravotních službách). Úplný výčet případů, ve kterých může poskytovatel ukončit péči o pacienta, pak vylučuje využití jiných způsobů ukončení smlouvy o péči o zdraví s výjimkou případu uplatnění výhrady svědomí (§ 50 odst. 2 zákona o zdravotních službách). Smluvní volnost je tak v oblasti odmítnutí přijetí pacienta do péče či jejího ukončení i nadále značně limitována zákonem o zdravotních službách. 

Odpovědnost za škodu při poskytování zdravotních služeb 

Smluvní základ poskytování péče o zdraví v případě poskytování zdravotních služeb má význam i pro spory z odpovědnosti za škodu způsobenou při jejich poskytování. 

Nový občanský zákoník rozlišuje náhradu škody způsobené porušením zákonné povinnosti a porušením smluvní povinnosti. Pro vznik povinnosti nahradit škodu způsobenou jinému porušením zákonné povinnosti se v souladu s § 2910 občanského zákoníku vyžaduje zavinění. Naproti tomu odpovědnost za škodu způsobenou porušením smluvní povinnosti je v souladu s § 2913 občanského zákoníku objektivní, a zavinění se tedy pro její vznik nevyžaduje. O absolutní odpovědnost však pochopitelně nejde a § 2913 odst. 2 občanského zákoníku upravuje liberační důvody, na jejichž základě se škůdce může povinnosti škodu nahradit zprostit. 

8. Druhy smluvních vztahů s porodnicí

Pokud chcete doprovázet své klientky do porodnice a nebýt u jejich porodu v pozici pouhého konzultanta, ale porod i vést, je nutné s porodnicí uzavřít nějaký smluvní vztah. V úvahu připadá nějaká forma pracovněprávního vztahu (nejčastěji v podobě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti) nebo smlouva o pronájmu prostor (o té nám není známo, že by byla využívána a dle našeho názoru by bylo vhodné ji výslovně zakotvit do legislativy, ačkoliv jí prakticky nic nebrání). 

Co by ve smlouvě mělo být upraveno? 

  1. Povinné služby a zavedení na oddělení 

Ze strany nemocnic mohou být vyžadovány povinné služby (např. v minimálním rozsahu měsíčně) anebo alespoň ze začátku kvůli orientaci na oddělení a seznámení se s ostatním personálem. Vždy zvažte, co je ve vašich časových možnostech, aby se nestalo, že nebudete moct dostát svým závazkům. 

  1. Vaše postavení mezi ostatním personálem 

Je vhodné ve smlouvě definovat, co vše můžete vykonávat samostatně a k čemu již musíte volat lékaře. 

  1. Standardy péče 

Zde je vhodné mít ve smlouvě zakotveno, zda jsou pro vás závazné interní dokumenty a pravidla, případně v jakém rozsahu. Je možné také například zakotvit závaznost a dodržování některých mezinárodních standardů, například podle WHO. 

  1. Finanční stránka 

Nejdůležitější částí smlouvy bude finanční stránka vašeho vztahu s porodnicí. Porod ve zdravotnickém zařízení je hrazen zdravotní pojišťovnou, je na vás, zda si dohodnete s nemocnicí například hodinovou mzdu. 

  1. Vedení zdravotnické dokumentace 

V případě, že vedete klientkám vlastní zdravotnickou dokumentaci například v těhotenských poradnách před samotným porodem, je vhodné mít se spolupracující nemocnicí dohodnutý způsob, jakým budete tuto zdravotnickou dokumentaci předávat či sdílet při příjezdu do porodnice. 

  1. Předání rodící ženy v případě, že dorazí vaše klientka 

Jedná se sice o nepříliš pravděpodobnou situaci, ale v případě, že máte službu v nemocnici a věnujete se rodící ženě, může přijet s rozjetým porodem také vaše klientka. Pro tento případ je vhodné mít ve smlouvě zakotveno, jak se bude postupovat (jestli předáte rodící ženu jiné porodní asistentce a půjdete se věnovat své klientce, nebo jinak). Zároveň je vhodné tuto možnost mít upravenou ve vaší smlouvě s klientkou. 

9. Přílohy

Přehled zákonů a jiných právních předpisů 

Sdělení č. 96/2001 Sb. m. s., Úmluva o lidských právech a biomedicíně 

Usnesení č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod 

Zákon č. 372/2011 Sb., zákon o zdravotních službách 

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) 

Zákon č. 255/2012 Sb., zákon o kontrole (kontrolní řád)  

Vyhláška č. 92/2012 Sb., vyhláška o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče 

Vyhláška č. 255/2012 Sb., Vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků 

Přehled judikatury 

K otázce informovaného souhlasu 

Nález Ústavního soudu ze dne 2. 1. 2017, sp. zn. I. ÚS 2078/16 

Nález Ústavního soudu ze dne 18. 5. 2001, sp. zn. IV. ÚS 639/2000 

Konovalová proti Rusku (Evropský soud pro lidská práva) 

K otázce negativního reversu 

Nález Ústavního soudu ze dne 21. 3. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3526/16 

K otázce ukončení hospitalizace v porodnici (ambulantní porod) 

Hanzelkovi proti České republice (Evropský soud pro lidská práva) 

1. Vztah mezi porodní asistentkou či lékařem a rodičkou

Nejdřív se podívejme na vývoj ve zdravotnictví, který může pomoc zorientovat se v chování všech aktérů. Rozlišujeme dva druhy vztahů mezi poskytovatelem péče a rodičkou. Vztah paternalistický a partnerský. V ideálním případě bychom o paternalismu hovořili jen s poukazem na dobu minulou. Nicméně v praxi se s ním nebo jeho typickými projevy stále setkáváme, jsou hluboce zakořeněné a mezi zdravotníky se tento přístup k pacientům i rodičkám stále předává, proto má význam se u něj také pozastavit. Nutno dodat, že jej mnohdy očekávají i sami pacienti. 

Paternalismus představuje nadřazené postavení poskytovatele a chybějící dialog s rodičkou. Zjednodušeně řečeno – o všem rozhoduje lékař nebo porodní asistentka, názor rodičky se nevyžaduje a dokonce není brán v potaz. Oproti tomu partnerský přístup je založený na rovnocenném vztahu dvou, kteří spolu diskutují o možných formách péče. Partnerský přístup je typický pro vyspělé demokracie po celém světě a právně tomu není jinak ani v České republice.  

Partnerský přístup je založený na rovnosti stran. Podíváme-li se na zdravotnictví obecně, fakticky je pacient slabší smluvní stranou. K lékaři přichází zpravidla z důvodu nemoci, oslabení či nutnosti dohledu a může pociťovat závislost na lékaři, od něhož očekává pomoc. Z tohoto důvodu právo přináší nástroj, který má přispět k „vyrovnání sil” mezi lékařem a pacientem, stejně tak mezi rodičkou a porodní asistentskou či lékařem. Tímto nástrojem je informovaný souhlas se zákrokem.  

Co přispělo k odklonu? Spolu s rozvojem medicíny, rostoucí vzdělaností a respektem k individualitě každého z nás byla změna nevyhnutelná. Vývoj byl ovlivněn hrůzami druhé světové války a s nimi spojeným uvědoměním si hodnoty jedince a jeho individuality. Jedině partnerský přístup umožňuje rozhodovat o svém těle a zohlednit tak svůj vlastní způsob života. Partnerský přístup je spojený s odpovědností za vlastní rozhodnutí. Základem pro něj je komunikace. Nutno říct, že jej bohužel stále nelze očekávat jako samozřejmost, a proto je dobré znát svá práva a povinnosti, být informovaná a rozhodovat v souladu s vlastními hodnotami. Volte proto dobře svého poskytovatele péče a žádejte, aby respektoval Vaše práva. 

2. Informovaný souhlas

Právo na ochranu tělesné a duševní integrity (neboli právo na rozhodování o svém těle) 

Lidské tělo je chráněno před neoprávněnými zásahy na mezinárodní i národní úrovni. Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod jeho ochranu podřazuje pod právo na soukromý a rodinný život. Listina základních práv a svobod jako vnitrostátní právní předpis nejvyšší právní síly v čl. 7 odst. 1 stanoví nedotknutelnost osoby a jejího soukromí a v čl. 31 právo na ochranu zdraví. Právo zaručuje jeho ochranu (nikoli kvalitu).  

Z těchto ustanovení vyplývá, že nikdo nemůže zasahovat do tělesné integrity, kromě zákonem stanovených výjimek. K nim patří i poskytování zdravotních služeb za předpokladu výslovně stanoveném v Úmluvě o biomedicíně v čl. 5, že jakýkoliv zákrok v oblasti péče o zdraví je možné provést pouze, pokud osoba poskytla svobodný a informovaný souhlas (vyjma specifických situací). Z Úmluvy o biomedicíně vychází i náš vnitrostátní předpis, zákon o zdravotních službách.  

Informovaný souhlas 

§ 28 zákona o zdravotních službách: Zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem, nestanoví-li tento zákon jinak. 

Informovaný souhlas je nástroj k vyjádření Vaší vůle, skrze něj (a jeho protějšek ve formě negativního reversu) ve zdravotnictví rozhodujete o svém těle. 

Svobodný a informovaný souhlas je poněkud nepřesné označení, zahrnuje i dialog mezi poskytovatelem péče a rodičkou, jehož cílem je najít vhodnou léčbu či zákrok odpovídající medicínským poznatkům a individuálním potřebám rodičky. Výstupem je pak informovaný souhlas v pravém slova smyslu tedy souhlas s konkrétním zákrokem. 

Informovaný souhlas není dle § 38/3 ZZS k zákroku potřeba při splnění tří podmínek 1. daný úkon je nezbytný k záchraně života nebo zdraví či tiší náhlou nebo intenzivní bolest 2. je neodkladný 3.  pacient nemůže vyslovit souhlas (bezvědomí, vliv tišících léků atd.) 

Co to tedy v praxi znamená? 

Nejdříve jsou dle § 31/1 a 2 ZZS porodní asistentkou nebo lékařem srozumitelně podány odborné informace v tomto rozsahu:  

  1. Informace o zdravotním stavu, případně prognóze 

V jaké fázi je porod, jaké jsou ozvy dítěte  

  1. Informace o navrženém postupu  

Jaký postup mi nabízí? Vysvětlení, co by se dělo. 

  1. Důsledcích a rizicích 

Co mi to přinese a čeho se lze obávat? Vyjmenovat musí nejčastější a nejzávažnější rizika 

  1. Alternativách 

Jaké mám jiné možnosti? Co mi medicína nabízí (včetně alternativ mimo tuto nemocnici a mimo zdravotní pojištění) 

  1. Následné léčbě a omezeních a doporučeních do budoucna 

Jaké ošetření či omezení mě čekají v budoucnu 

* Součástí práva rozhodovat o sobě je i možnost vzdát se práva na informace a nechtít být informován nebo určit osobu, která má být informována za ni.  

Veškeré tyto informace musí zdravotník podat aktivně, nikoli až po vyzvání rodičkou. 

Doplňující otázky 

Po sdělení těchto informací má rodička dle §  právo se ptát na další otázky, aby dostatečně porozuměla a mohla se rozhodnout zda chce a) nabízený zákrok podstoupit b) vybrat si některou z alternativ c) zcela odmítnout.  

Rozhodnutí 

Po zodpovězení případných dotazů udělí rodička informovaný souhlas se zákrokem nebo zákrok odmítne (v takovém případě může dojít k podpisu negativního reversu, o němž píši níže). Souhlas můž mít ústní i písemnou formu. Zákon písemnou formu zpravidla nevyžaduje, kromě souhlasu s hospitalizací. Souhlas jde udělit i konkludentně, čím se myslí např. nastavením ruky, připravením se k vyšetření dle pokynů a podobně.  

Svoboda, aneb absence nátlaku 

Nutné je aby byla splněna i druhá podmínka, tedy svobodné udělení souhlasu. Zdravotníci se musí vyvarovat jakémukoliv nátlaku na rodičku. Fyzický nátlak netřeba rozebírat, komlikovanější je určit ten psychický. Mezi takový nátlak patří: 

  1. vyjmenovávání rizik jako faktu Jestli chcete, aby Vám umřelo … budete se počůrávat celý život a další informace, které nejsou objektivní,  
  1. citově zabarvené informace přece máte ráda svoje miminko, tak to vydržíte  
  1. nátlak ve formě přistoupení k zákroku jako samozřejmosti, např. přichystání nástrojů k přímému použítí po vyslovení nesouhlasu, přichystání věcí na operaci na pokoj, 
  1. informování ve chvíli, kdy už má rodička pocit, že je zákrok nevyhnutelný, např. při cestě na operační sál, 
  1. působení na osobu blízkou, aby ona vytvářela nátlak  

a celá řada dalších způsobů, kterými je rodička manipulována k určitému rozhodnutí. 

Doba informování 

Důležité je také načasování informování. O zdravotním stavu by Vás porodní asistentka nebo lékař měli vždy, když Vás přijímají do péče a pak tehdy je-li to účelné. Informovaný souhlas je nutné získat před každým zákrokem, vyjma situací na které se podíváme v kapitole zákroky, k nimž není informovaný souhlas potřebný.  

V praxi se lze setkat s podepisováním balíčku informovaných souhlasů při přijetí do porodnice. Zpravidla obsahuje souhlas s hospitalizací, informovaný souhlas s porodem a vzorový porodní plán. Nezapomínejte na své právo být informován ústně, dokumenty si v klidu prostudujte, doptejte se a podepište jen to, s čím skutečně souhlasíte. Nesouhlasné a nepravdivé informace vyškrtejte.  

Souhlas s hospitalizací (Informovaný souhlas kromě zákroků uděluje rodička také k hospitalizaci, tedy pobytu v nemocnici. Hospitalizace bez něj není až na výjimky (např. duševní onemocnění či bezvědomí) není možná. Hospitalizací se rozumí pobyt delší než 24 hodin během něhož je pacientovi poskytována lůžková péče.  

Jen při splnění všech výše vyjmenovaných podmínek můžeme hovořit o platném svobodném a informovaném souhlasu. Jen s ním je možné zasáhnout do těla ženy, a to za podmínky, že je daný zákrok lege artis. 

Lege artis neboli podle pravidel lékařské vědy znamená, že daný zákrok je indikovaný (laicky řečeno sto dosáhnout daného účelu) a je proveden v souladu s medicínskými poznatky. Jak jsem psala výše, žena si vybírá, který zákrok podstoupí a který ne. Tento výběr však není neomezený a je potřeba se pohybovat v mezích indikovaných zákroků. Nelze tedy říct, že amputace nohy je lege artis nebo není lege artis, to můžeme určit až ve vztahu ke konkrétnímu případu. Vztah mezi porodní asistentkou či lékařem a rodičkou je vztahem soukromoprávním, rodička přijímá službu, za kterou si nepřímo platí skrze zdravotní pojištění. Přesto je například od vztahu s kadeřníkem odlišný. Své limity má právě v tom, co může klient od zdravotníků žádat.  

Informovaný souhlas lze kdykoliv odvolat, vyjma případů, kdy už zákrok započal a došlo by k vážnému porušení zdraví nebo ohrožení života.  

Jak informovaný souhlas nevypadá?  

Informovaný souhlas není „papír”, který Vám zdravotníci dají jen podepsat. Bez dalšího je takový dokument neplatný! Nutné je, aby s Vámi vše zdravotník probral a umožnil Vám klást doplňující otázky. A nespraví to ani větička, že s Vámi lékař vše probral a umožnil Vám klást doplňující otázky.  

Informovaný souhlas není ani prohlášení typu teď Vám dáme něco proti bolesti nebo tady si lehněte a my Vás vyšetříme.  

Žádejte po tom, kdo Vás ošetřuje, aby vyžadoval a respektoval Váš názor. Porodní asistentka či lékař mohou být vedeni dobrými úmysly a snahou Vám poskytnout tu nejlepší možnou péči dle svého uvážení, přesto musí respektovat i právo na (dle nich) špatná rozhodnutí. Právo rozhodovat o vlastním těle musí být povýšeno nad zájmy zdravotnického personálu.  

Kde končí práva matky a začínají práva nenarozeného dítěte? 

V této otázce nemá právo doposud jasno. V současné chvíli se vychází z názoru Ústavního soudu ČR. V případě bezprostředního akutního ohrožení života plodu během porodu mohou zdravotníci jednat i bez souhlasu či dokonce přes nesouhlas ženy. Jde ale o výjimečné případy skutečného či vysoce pravděpodobného ohrožení života a zdraví plodu. Nepostačuje hypotetické ohrožení. Zákrok pak musí být přiměřený, čímž se myslí co nejšetrnější zákrok, který je dostatečný k ochraně plodu. 

Informovaný souhlas u dětí, co je jinak? 

Nejdříve jen krátce oběcně k právům děti a rodičů. Rodiče mají vůči svému dítěti různá práva a povinnosti, které tvoří rodičovskou odpovědnost (§ 858 občanského zákoníku). Především jde o právo a zároveň povinnost o své dítě pečovat včetně péče o jeho zdraví, ale také dítě chránit a udržovat s ním osobní styk aj. Platí to také opačně, tedy i děti mají právo na péči svých rodičů a kontakt s nimi. Tato práva jsou zaručena také Listinou základních práv a svobod a platí, že omezit je smí jen soud (čl. 32 odst. 4). K Tomu blíže v kapitole práva na nepřetržitý kontakt. 

Z toho vyplývá, že odpovědnost za péči o zdraví nezletilého leží na rodičích, tedy zákonných zástupcích. Ti rozhodují o zdraví a léčbě svého dítěte formou informovaného souhlasu se zákroky. Lékař odpovídá pouze za svou odbornou práci. Jinak je tomu v případech, kdy se informovaný souhlas nevyžaduje. 

Obecně lze nezletilému poskytnout zdravotní služby pouze s informovaným souhlasem jeho samotného (pokud je dostatečně rozumově vyspělý, aby daný zákrok posoudil) nebo zákonného zástupce. Vyjma případů chránících vážné poškození zdraví a život. 

Pro účely této publikace se budeme zabývat IS uděleným rodičem, v porodnictví jen stěží dítě udělí samo souhlas. Rodiče jako zákonní zástupce dítěte volí péči a udělují informovaný souhlas obdobně jako v případě informovaného souhlasu dospělé osoby.  

Rozdíl je v tom, že u své osoby mají právo odmítnout péči i tam, kde hrozí vážné poškození zdraví či je ohrožen jejich život. V těchto případech zákon nezletilé chrání a zasahuje do rodičovské odpovědnosti. Lékař tedy musí jednat, odpovědnost v tomto případě leží na něm.  

Kdy mohou zdravotníci jednat bez souhlasu rodičů? 

Jde-li o neodkladnou péči nezbytnou k záchraně života nebo zamezení vážného poškození zdraví. V těchto případech zdravotníci mohou jednat ihned, a to i navzdory nesouhlasu rodičů. Důležité je, že se jedná o případy, kdy nebezpečí skutečně hrozí, nejde tedy o situace, kdy by hypoteticky mohlo vzniknout. V takovém případě by byl názor rodičů vyžadován.  

Právo ale přiznává zdravotníků právo konat bez souhlasu i v dalších případech, rozdíl je v tom, že se musí pokusit získat souhlas rodičů, pokud jej lze získat bez zbytečného odkladu. Pokud ne a nemůže rozhodnout nezletilý, mohou zdravotní služby poskytnout v těchto případech:  

1. případy neodkladné péče spočívající omezení nebo zamezení vzniku náhlých stavů, které způsobují náhlou nebo intenzivní bolest nebo náhlé změny chování, které by ohrožovalo pacienta nebo okolí. Laicky řečeno, zdravotníci mohou předcházet vzniku náhlé a intenzivní bolesti a takovému chování, kterým by se dítě ohrozilo (např. vytažením nitrožilního vstupu) nebo okolí, což není pro porodnictví relevantní. 

2. akutní péče, která vede k odvrácení vážného zhoršení zdravotního stavu nebo snížení tohoto rizika a spočívá v zajištění skutečností nutných ke stanovení nebo změně léčebného postupu nebo opět sloužící k tomu, aby se pacient nedostal do stavu ohrožujícího sebe nebo okolí. V praxi si pod tím jde představit nutná vyšetření.  

3. Negativní revers (informovaný nesouhlas)

§ 34 odst. 3 ZZS: Pacientovi, kterému byla podána informace o zdravotním stavu nebo se podání informace podle § 32 odst. 1 vzdal a který odmítá vyslovit souhlas s poskytnutím zdravotních služeb, nejde-li o případ, kdy lze zdravotní služby poskytnout bez souhlasu, je opakovaně podána informace o jeho zdravotním stavu v rozsahu a způsobem, ze kterého je zřejmé, že neposkytnutí zdravotních služeb může vážně poškodit jeho zdraví nebo ohrozit život. Jestliže pacient i nadále odmítá vyslovit souhlas, učiní o tom písemné prohlášení (revers). 

Opakem informovaného souhlasu je informovaný nesouhlas s poskytnutím navrhovaných zdravotních služeb známý jako negativní revers.  

Negativní revers slouží i pro vyjádření nesouhlasu s hospitalizací či jejím pokračováním.  

Nechtějí Vás pustit bez reversu, a přesto Vám jej nechtějí vydat? Negativní revers není vynutitelný. Pokud jej naopak odmítá podepsat pacient, zákon zdravotníkovi umožňuje jej poučit za přítomnosti svědka a informaci o odmítnutí zaznamenat do dokumentace a podepsat spolu se svědkem.  

Pokud Vám bylo navrženo vyšetření či zákrok se kterým nesouhlasíte, můžete (nikoli musíte) podepsat negativní revers. Účelem tohoto nástroje je získat důkaz o tom, že porodní asistentka či lékař navrhovali určité vyšetření nebo zákroky a žena je odmítla. Vyžadovat by jej tedy měli zdravotníci, pro rodičku má zanedbatelný význam. Jeho podepsáním tak pacient zbavuje odpovědnosti lékaře, neboť ten není oprávněn provést zdravotní službu, pokud s tím výslovně nesouhlasí pacient. 

Domnívám se, že je zdravou protiváhou informovaného souhlasu a přispívá k jistotě zdravotníků, a tím respektu k názoru rodiček. Využívání institutů informovaného souhlasu a negativního reversu může přispět k vytvoření respektujícího bezpečného prostředí 

Negativní revers v praxi 

Nejdříve je nutné si uvědomit, že zpravidla dochází k udělení negativního reversu po tom, co proběhl proces popsaný u informovaného souhlasu. Tedy došlo k informování o zdravotním stavu, zákroku, rizicích, alternativách a dalších. Jestliže nesouhlasíte, musí Vás lékař opakovaně podat informaci o zdravotním stavu v rozsahu a způsobem, ze kterého je zřejmé, že neposkytnutí zdravotních služeb může vážně poškodit Vaše zdraví nebo ohrozit život. Jestliže Vás ani tentokrát nepřesvědčil, měl by Vám dát k podpisu negativní revers.  

Negativní revers nemůže být dán u zákroků, které lze provést bez souhlasu – tedy těch které odvrací bezprostřední poškození zdraví či ohrožují život v situaci, kdy nemůžete dát informovaný souhlas. 

Jak má vypadat platný negativní revers?  

Negativní revers musí být písemný a mít tyto náležitosti: 

a) poučit o aktuálním zdravotním stavu, 

b) opakované (tj. alespoň dvakrát) vysvětlit jaké důsledky neprovedení zákroku bude mít 

c)  vyjmenovat hrozící rizika (nejčastější a nejzávažnější), 

d)  místo prohlášení a podpis pacienta. 

Negativní revers u dítěte 

V případech, kdy rodič nesouhlasí s navrhovanou péčí může za dítě podepsat revers. Formálně je vše stejné jako u běžného reversu. Rozdíl je v podmínkách, kdy jej nelze podepsat. Z logiky věci není možné udělit informovaný nesouhlas v případech, kdy ani samotný souhlas není vyžadovaný. Pro připomenutí, jde o neodkladné úkony, které mají odvrátit závažné poškození zdraví nebo ochránit život.  

Důležité je si uvědomit, že rodič má odpovědnost plynoucí z povinnosti pečovat o zdraví dítěte. V případě, že podepíše negativní revers nese případné riziko poškození jeho zdraví či ohrožení života. Co to znamená?  Pokud by neposkytnutí nabízených služeb mělo přímou souvislost s dopady na zdraví a život dítěte, budete za toto jednání odpovídat.  

O negativním reversu u propuštění z nemocnice se více dozvíte v kapitole ambulantní porod.