Liberties: Zpráva o právním státu 2025

Zpráva Liberties o právním státu: Jak funguje a proč je důležitá

Zpráva o právním státu (Liberties Rule of Law Report) je každoroční hodnocení stavu právního státu v členských zemích Evropské unie. Tuto zprávu vydává organizace Liberties (Civil Liberties Union for Europe), která poskytuje nezávislou analýzu a hodnotí stav právního státu v jednotlivých zemích.

Cílem zprávy je monitorovat klíčové oblasti právního státu a poskytnout objektivní zpětnou vazbu jednotlivým státům.

Jak proces hodnocení probíhá?

Každá země EU je hodnocena podle několika hlavních pilířů:

  • Soudní systém – jeho nezávislost, efektivita a dostupnost spravedlnosti.
  • Rámec pro boj proti korupci – legislativa, prevence a vymáhání práva v oblasti korupce.
  • Mediální prostředí a svoboda médií – transparentnost vlastnictví, pluralita a nezávislost.
  • Kontroly a rovnováhy – fungování demokratických institucí a ochrana lidských práv.
  • Občanský prostor – podmínky pro fungování neziskového sektoru.
  • Další oblasti – například ochrana lidských práv nebo rovnost přístupu ke vzdělání.

Kdo se na zprávě podílí?

Zpráva Rule of Law Report organizace Liberties je výstupem spolupráce neziskových organizací, právních expertů a lidskoprávních aktivistů napříč Evropskou unií. Liberties (European Association for the Defense of Human Rights) je platforma, která se zaměřuje na ochranu právního státu a lidských práv v členských státech EU, a její zprávy o právním státě se zaměřují na konkrétní výzvy v jednotlivých zemích.

Liga lidských práv přispěla k letošní zprávě o Česku a budeme nadále sledovat, zda se vláda bude řídit doporučeními k nápravě kritických oblastí.

STAV PRÁVNÍHO STÁTU V ČESKU: KLÍČOVÉ PROBLÉMY A DOPORUČENÍ
Soudní systém

České soudnictví zaznamenalo v roce 2024 určité pokroky, například větší zastoupení žen na Ústavním soudu, reformu státního zastupitelství či mírné zvýšení platů soudního personálu. Důvěra v soudnictví zůstává stabilní, avšak přetrvávají výzvy jako nedokončená digitalizace a kritika zákona o znalcích. Přestože od ledna 2025 vzrostou platy soudního personálu o 5 000 Kč, administrativní pracovníci okresních soudů se potýkají s poklesem o 1 200 Kč. Odbory požadují systémovou reformu včetně zavedení zvláštní platové tabulky.

Doporučení
  • Urychlit digitalizaci soudnictví a zajistit funkčnost plánovaných projektů do konce roku 2026.
  • Zlepšit přístup ke spravedlnosti pro zranitelné osoby prostřednictvím dostupné právní pomoci a pravidelného školení soudců v citlivých řízeních, včetně efektivní komunikace se zranitelnými osobami.
  • Zavést systémová opatření pro důstojné a adekvátní ohodnocení administrativních pracovníků soudů do konce roku 2025.
Protikorupční opatření

V legislativním procesu je první zákon o lobbingu a tzv. otáčivých dveřích, což představuje důležitý krok vpřed. Nicméně zákon obsahuje řadu výjimek, které mohou oslabit jeho dopad. Přetrvávají také problémy s pomalým vyšetřováním korupčních kauz na vysoké úrovni a stále chybí Parlamentní etický kodex.

Doporučení
  • Parlament by měl přijmout zákon o regulaci lobbingu a zahrnout do něj i asistenty poslanců a senátorů.
  • Zajistit efektivnější vyšetřování korupčních případů.
  • Přijmout etický kodex pro obě komory Parlamentu.
Mediální prostředí a svoboda médií

Česko se v roce 2024 umístilo na 17. místě ve světovém žebříčku svobody médií, což znamená pokles o tři příčky oproti předchozímu roku. Mezi klíčové problémy patří vysoká koncentrace vlastnictví médií a narůstající online útoky na novináře. Na druhou stranu byly podniknuty některé legislativní kroky k posílení mediální svobody.

Doporučení
  • Přijmout zákony zajišťující transparentnost vlastnictví médií.
  • Zvýšit poplatky za veřejnoprávní média k posílení jejich nezávislosti a udržitelnosti.
  • Zavést specializované postupy pro mediální fúze, aby byla zajištěna spravedlivá konkurence.
  • Regulovat online média právními předpisy.
Kontrola a rovnováha moci

Stále nebyla zřízena Národní instituce pro lidská práva ani Úřad dětského ombudsmana (!! Nově prezident stvrdil zřízení dětského ombudsmana podpisem, úřad bude v provozu od 1. 7. 2025), i když odpovídající legislativa je v procesu schvalování.

Doporučení
  • Ministerstvo spravedlnosti by mělo urychlit implementaci rozsudků Evropského soudu pro lidská práva.
  • Senát by měl schválit vznik Národní instituce pro lidská práva podle Pařížských principů a zajistit její adekvátní financování.
  • Senát by měl schválit zřízení Úřadu dětského ombudsmana (schváleno, fungování úřadu od 1. 7. 2025).
Občanský prostor
Spolupráce mezi vládou a občanským sektorem funguje, avšak financování neziskových organizací zůstává nevyvážené.
Doporučení
  • Parlament by měl účinně řešit problematiku tzv. průtokových účtů.
  • Vláda by měla zajistit udržitelné financování neziskových organizací z veřejných rozpočtů, zejména pro podfinancovaná témata.
Ignorování lidskoprávních závazků

V roce 2024 došlo k několika významným legislativním změnám, nicméně přetrvávají systémové problémy, které mají negativní dopad na stav právního státu.

Doporučení
  • Parlament by měl ratifikovat Istanbulskou úmluvu.
  • Ministerstvo zdravotnictví by mělo zajistit efektivní odškodnění obětí protiprávních sterilizací.
  • Ministerstvo školství by mělo ukončit systémovou diskriminaci romských dětí ve vzdělávání a zajistit rovný přístup ke kvalitnímu školství pro všechny.

 

Podrobnosti o zprávě z ČR nebo zprávy dalších států najdete na webové stránce organizace Liberties.

Kontakty:

Liga lidských práv: Anna Indra Štefanides, anna.stefanidesova@llp.cz

LIBERTIES: Valentin Toth, +4915734590281 (Signal, Whatsapp), valentin.toth@liberties.eu

Přelomový rozsudek: Ministerstvo musí přiznat odškodnění na základě svědecké výpovědi rodinného příslušníka

Městský soud v Praze rozhodl o zrušení zamítavého rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ČR ve věci odškodnění za protiprávní sterilizaci v případě žadatelky, které jsme jako Liga lidských práv pomohli s žádostí, rozkladem i podáním žaloby. Soud potvrdil, že ministerstvo nesprávně hodnotilo důkazy a mělo přihlédnout ke svědecké výpovědi sestry žalobkyně. Tento případ je přelomový – vůbec poprvé by mělo být odškodnění přiznáno na základě svědecké výpovědi rodinného příslušníka.

Ministerstvo dosud systematicky odmítalo rodinné příslušníky jako svědky, argumentovalo jejich podjatostí a požadovalo svědectví prakticky „přímo z operačního sálu“. V tomto případě však soud jasně uvedl, že výpověď sestry žalobkyně byla věrohodná a měla být ministerstvem hodnocena jako důležitý důkaz. „Žalobkyně v řízení předestřela plausibilní a hájitelné tvrzení, že byla sterilizována v rozporu s tehdy platným právem, protože nevěděla nic o (ne)reparabilitě zákroku. Její tvrzení potvrzuje též svědecká výpověď její sestry, což soud hodnotí jako významnou indicii svědčící o pravděpodobnosti žalobkyní tvrzených skutečností,“ konstatuje soud v rozsudku.

Soud při posuzování případu také vzal v úvahu kontext místní i časový. Viz bod 35 rozsudku: „Soud právě citovanou pasáž hodnotí jako zcela plausibilní tvrzení, které je v kontextu místním a časovém, jakož i s ohledem na osobu žalobkyně, zcela hájitelné. Žalobkyně byla doslova „prototypem“ osob, na kterých byl v rozhodném období zásah do integrity spočívající v jejich nedobrovolném zneplodnění páchán. Vylíčenou situaci si lze bez obtíží představit. Lze si též představit, že při příležitosti poučení o antikoncepčních prostředcích byla žalobkyni sice nastíněna možnost sterilizace, avšak bez adekvátního upozornění na rizika takového zákroku či jeho důsledky spočívající v nevratnosti takového zákroku. Žalobkyně v účastnickém výslechu uvedla, že nikomu neříkala o tom, že jde na interrupci, ani své sestře, byť se vídaly každý den. Toto tvrzení soud vnímá jako uvěřitelné jednak kvůli tomu, že jde o choulostivou záležitost, kterou ženy často nesdílí ani se svými nejbližšími, a také proto, že žalobkyně původně umělé přerušení těhotenství (natož sterilizaci) podstoupit nechtěla.”

Svědkyně sice nebyla přítomna přímo při zákroku, ale vypověděla, že se o sterilizaci dozvěděla od žalobkyně krátce po operaci a že žalobkyně byla po zjištění její trvalosti nešťastná. Ministerstvo se při hodnocení výpovědi soustředilo na nepodstatné detaily a snažilo se ji znevěrohodnit. Soud se proti tomuto postupu vymezil a zdůraznil, že v případech, kdy zdravotnická dokumentace chybí, je třeba využít jiných důkazních prostředků, včetně svědeckých výpovědí blízkých osob.

Tento rozsudek je důležitým precedentem, protože ukazuje, že ministerstvo nebude moci nadále odmítat žádosti jen kvůli absenci zdravotnické dokumentace a požadovat svědectví od osob, které byly přítomny přímo v operačním sále. „Žalovaný by měl mít neustále na paměti, že jde sice o řízení o žádosti, nicméně v něm jde o snahu státu odčinit křivdy, k nimž se stát sám přihlásil,“ připomněl soud v rozsudku.

Na ústním jednání převzala zastoupení žalobkyně advokátní kancelář Dentons, které tímto děkujeme za spolupráci v oblasti protiprávních sterilizací. Jejich právní podpora významně přispívá k prosazování spravedlnosti pro postižené ženy.

Soud vrátil věc ministru zdravotnictví k novému posouzení v rámci řízení o rozkladu. Ministr bude muset přihlédnout k právnímu názoru soudu a znovu rozhodnout s tím, že žalobkyně předložila věrohodné důkazy o protiprávní sterilizaci.

„Toto rozhodnutí vnímám jako klíčové, protože konečně dává jasné instrukce k tomu, jak postupovat v případě svědeckých výpovědí a jak je hodnotit. Soud tímto rozsudkem opět zdůraznil, že nelze automaticky odmítat svědectví rodinných příslušníků jen proto, že nejsou nezávislými třetími osobami. Ministerstvo dlouhodobě nastavovalo nesplnitelné požadavky na důkazní břemeno obětí protiprávních sterilizací, což tento rozsudek jasně odmítl. Navíc přináší další důležité vodítko – upřesňuje, co znamená hájitelné tvrzení a jaké indicie je třeba brát v úvahu,” říká právnička a statutární zástupkyně Ligy lidských práv Anna Indra Štefanides.

 

Podpořit naši práci můžete na portálu Darujme.cz. Buďte s námi blíže spravedlnosti, protože nebýt lhostejný*á má smysl!

Český digitální dohled stále nefunguje. Pravidla EU platí, ale v Česku je nikdo nevymáhá

Evropský Akt o digitálních službách (DSA) platí už rok, ale Česká republika stále nemá zákon, který by ho převedl do praxe. Poslanci už dvakrát odložili jeho projednání, a český Koordinátor digitálních služeb (ČTÚ) zatím nefunguje – chybí mu potřebné pravomoci. Výsledkem je, že digitální pravidla platná v celé EU u nás zatím nikdo nekontroluje ani nevymáhá.

Česko je pozadu. Ukázala to i nová monitorovací zpráva

Organizace Liberties se podívala na to, jak jednotlivé státy EU plní povinnosti vyplývající z DSA. Výzkum sledoval šest zemí – Bulharsko, Chorvatsko, Česko, Německo, Itálii a Rumunsko. Za Českou republiku zprávu zpracovala Liga lidských práv, konkrétně naše právnička a statutární zástupkyně Anna Indra Štefanides.

Hlavní zjištění? Česko je ve zpoždění a není schopno vymáhat unijní pravidla.

  • Český zákon o digitální ekonomice stále neprošel Poslaneckou sněmovnou.
  • Český telekomunikační úřad (ČTÚ) není formálně ustanoven jako koordinátor DSA.
  • Neexistuje žádný mechanismus, jak dohlížet na dodržování pravidel online platforem.

Zatímco v jiných zemích už regulace probíhá, Česko stojí na místě. Mezitím se uživatelé na digitálních platformách potýkají s manipulativní reklamou, šířením dezinformací nebo nejasnými pravidly mazání obsahu.

Co s tím? Česko musí urychleně jednat

  • Poslanecká sněmovna musí schválit zákon o digitální ekonomice – jinak nebude možné pravidla DSA vymáhat.
  • ČTÚ musí být ustanoven jako nezávislý koordinátor digitálních služeb a získat pravomoci ke kontrole platforem.
  • Výběr vedení regulátora musí být transparentní a založený na odbornosti, ne politických zájmech.
  • Stát musí zavést jasný dohled nad platformami a zajistit účinné sankce za porušování pravidel.
  • Veřejnost a experti by měli mít možnost sledovat, jak digitální regulace funguje, a aktivně se zapojovat do kontroly.

Bez těchto kroků zůstane digitální prostor v Česku neregulovaný a bez ochrany pro uživatele.

Celou monitorovací zprávu Liberties si můžete přečíst zde.
Více o situaci v ČR najdete v článku na iRozhlas.

Liga lidských práv sleduje vývoj a usiluje o to, aby Česká republika zajistila férová a bezpečná pravidla pro digitální svět.

Bez funkčního dohledu je internet prostorem bez odpovědnosti.

První kopie zdravotnické dokumentace zdarma: Co byste měli vědět

Pacienti mají právo získat první kopii své zdravotnické dokumentace zdarma. Rozhodl tak Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 26. října 2023, který zdůraznil, že právo na přístup k osobním údajům podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) zahrnuje i bezplatné poskytnutí první kopie zdravotnické dokumentace.

Tento závěr vychází z toho, že zdravotnická dokumentace obsahuje osobní údaje pacienta, a její vydání proto spadá pod právo na přístup k těmto údajům. Pacient nemusí žádost o zdravotnickou dokumentaci nijak odůvodňovat. Poskytovatelé zdravotních služeb tedy nemohou požadovat úhradu za vyhotovení první kopie dokumentace. Další kopie však mohou být zpoplatněny přiměřeným poplatkem. 

Podle § 66 odst. 3 zákona o zdravotních službách, může poskytovatel v případě opakované žádosti požadovat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout součet účelně vynaložených nákladů na pořízení výpisu nebo kopie zdravotnické dokumentace a za jejich odeslání. Poskytovatel nemůže poskytnutí výpisu nebo kopie ze zdravotnické dokumentace podmínit předchozím poskytnutím úhrady podle věty druhé.

Vnitrostátní právní úprava nemůže uložit pacientovi povinnost uhradit poplatek za první kopii jeho zdravotnické dokumentace, a to ani za účelem ochrany hospodářských zájmů ošetřujících osob.

Pacient má rovněž právo získat kompletní kopii všech dokumentů obsažených ve své zdravotnické dokumentaci, pokud je to nezbytné k plnému pochopení osobních údajů, které tyto dokumenty obsahují. To zahrnuje přístup ke všem informacím souvisejícím s jeho zdravotním stavem: diagnózy, výsledky vyšetření, zprávy od ošetřujících lékařů, podrobnosti o provedené léčbě, ošetřeních a zákrocích.

Rozhodnutí Soudního dvora EU má zásadní význam pro ochranu práv pacientů. Zajišťuje, že každý má snadný a bezplatný přístup k informacím o svém zdravotním stavu, což přispívá k větší transparentnosti a posiluje postavení pacientů v systému zdravotní péče.

Pokud vám poskytovatel zdravotní péče odmítne první kopii dokumentace vydat zdarma nebo požaduje nepřiměřenou úhradu za další kopie, můžete se bránit. Na našem webu najdete jednoduchý návod na podání stížnosti: Stížnost proti poskytovateli zdravotních služeb snadno a efektivně.

UZAVŘENO Hledáme právničku / právníka do našeho týmu

Máte vzdělání v oboru právo a chuť měnit svět k lepšímu? Liga lidských práv hledá posilu do týmu se zaměřením na zdravotnické právo, porodnictví a protiprávní sterilizace. Staňte se součástí lidskoprávní organizace, která usiluje o systémové změny a pomáhá zvláště zranitelným osobám. Pozice je vhodná i pro čerstvé absolventy a absolventky.

Co u nás najdete:

  • Úvazek: 0,5–1, podle dohody.
  • Mzda: 35 000–45 000 Kč (dle zkušeností).
  • Benefity:
    • 25 dní dovolené.
    • Možnost práce z domova (s podmínkou práce v naší brněnské kanceláři alespoň jeden den v týdnu, v případě práce na poradně alespoň dva dny v týdnu).
    • Flexibilní pracovní doba.
    • Kancelář v centru Brna u Lužánek.

Hledáme někoho…

  • s ukončeným magisterským vzděláním v oboru právo,
  • se zájmem o problematiku lidských práv, zejména v oblasti porodnictví, nedobrovolných sterilizací a zdravotnického práva.
  • kdo je týmový hráč, který umí zároveň pracovat samostatně.
  • výhodou je předchozí praxe v právní oblasti.

Na čem budete pracovat:

Obsazujeme dvě pozice, proto bude vaše zaměření variabilní:

  • Právní pomoc obětem protiprávních sterilizací.
  • Právo v oblasti porodnictví.
  • Vedení právní poradny a koordinace dobrovolníků.
  • Spolupráce na projektech zaměřených na rule of law (např. Zpráva o právním státu).
  • Aktivní účast na kampaních a vzdělávacích aktivitách organizace.
  • Reprezentace Ligy lidských práv na výborech a zasedáních organizací, ve kterých jsme členem.

Jak se přihlásit:

Pošlete svůj životopis a maximálně jednu normostranu o tom, proč byste u nás chtěli pracovat a jaká témata vás zajímají na adresu anna.stefanidesova@llp.cz. Rádi vás poznáme!

Cesta k odškodnění: Jak Ministerstvo zdravotnictví rozhoduje o nárocích sterilizovaných žen

Tato analýza se zabývá rozhodovací praxí Ministerstva zdravotnictví ve věci odškodnění protiprávně sterilizovaných žen. Zkoumá, jakým způsobem ministerstvo posuzuje jednotlivé žádosti, jaké argumenty používá při zamítání či schvalování nároků a jaká jsou hlavní problematická místa v procesu rozhodování. Cílem analýzy je poskytnout ucelený pohled na dosavadní postupy, identifikovat systémové nedostatky a přispět k zajištění spravedlivého a transparentního procesu odškodňování.

Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky. Výstupy projektu nereprezentují názor Úřadu vlády České republiky a Úřad vlády České republiky neodpovídá za použití informací, jež jsou obsahem těchto výstupů.

Cesta k odškodnění: Jak Ministerstvo zdravotnictví rozhoduje o nárocích sterilizovaných žen (CZ verze):

Analýza rozhodovací praxe v odškodnění nedobrovolných sterilizací_LLP

The Path to Compensation: How the Ministry of Health Decides on the Claims of Sterilized Women (EN version):

Analysis of decision-making_Involuntary sterilisation_LLP

Stínová zpráva o plnění Úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW): Problémy v porodnictví a v odškodňování protiprávních sterilizací v ČR

Zveřejňujeme stínovou zprávu o plnění Úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW), která hodnotí stav práv žen v České republice. Dokument se zaměřuje na klíčová témata českého porodnictví a problematiku odškodňování protiprávních sterilizací. Tato zpráva byla vypracována jako alternativní pohled k oficiální vládní zprávě pro Výbor OSN pro odstranění diskriminace žen (CEDAW).

Na vypracování stínové zprávy se podílely právničky Sandra Pašková a Anna Indra Štefanides organizace Liga lidských práv a výkonná ředitelka Asociace pro porodní domy a centra (APODAC) Lenka Laubrová Žirovnická.

Klíčové problémy v porodnictví

Zpráva upozorňuje na několik zásadních problémů v českém porodnictví:

  • Nedostatečné respektování práv a přání rodiček
  • Omezená možnost volby místa porodu (absence zdravotní péče u domácích porodů, v ČR neexistují samostatně stojící porodní domy)
  • Nadměrná medikalizace a rutinní zákroky bez informovaného souhlasu, například nadužívání epiziotomií.
  • Nedostatek porodních asistentek a omezení jejich kompetencí, včetně administrativních překážek ve výkonu jejich profese.
  • Separace novorozenců od matek, zejména po císařských řezech.

Následkem těchto systémových problémů je, že dochází k porušování práv žen a dětí během těhotenství, porodu a šestinedělí. Stínová zpráva zdůrazňuje potřebu zásadních systémových změn v českém porodnictví.

Klíčové problémy v oblasti odškodňování protiprávních sterilizací

V oblasti odškodnění obětí protiprávních sterilizací zpráva identifikuje následující problémy:

  • Nedodržování lhůt Ministerstvem zdravotnictví při zpracování žádostí o odškodnění (místo 60 dnů jde v některých případech i o rok a více)
  • Nepřijímání jiných důkazů než zdravotnické dokumentace (jiný důkaz byl přijat jen v jednotkách případů a šlo vždy o jiný dokument, Ministerstvo zdravotnictví navzdory doporučením soudů neakceptuje svědectví)
  • Nedostatečná komunikace s žadatelkami a neprůhledný proces zpracování žádostí.

Ministerstvo zdravotnictví je ve zprávě kritizováno za přístup k implementaci odškodňovacího zákona. Dokument apeluje na státní orgány, aby přijaly proaktivní opatření k nápravě historických nespravedlností.

Celý text stínové zprávy k CEDAW je k dispozici ke stažení zde

Součástí naší zprávy je také video pro Výbor CEDAW, které jsme zaslali jako naše vyjádření do Ženevy. Video naleznete na YouTube.

Pomozte Kristýně najít spravedlnost po traumatu v porodnici

Naše klientka vstupovala v roce 2022 do jihočeské porodnice s očekáváním, že bude respektována a v rukou odborníků. Co zažila, by ale neměla zažít žádná žena. Když porodní asistentky zavolaly primáře, zda kvůli nepostupujícímu porodu a odhadu velké porodní váhy dítěte (na kterou upozorňovala opakovaně také naše klientka) není lepší provést císařský řez, odpověděl primář, “Nebudu řezat do mladý holky”. Později jí ale vyčítali, že si císařský řez sama dostatečně nevyžádala, a tím se snažili přenést odpovědnost za svoje rozhodnutí na ni.

Během porodu jí bez vysvětlení tlačili na břicho, což je invazivní a bolestivý zásah, který má vážná zdravotní rizika. Následně došlo k manuální lýze placenty (ruční vybavení placenty) bez anestezie. Tento postup i podle nezávislého odborníka nemá v moderní medicíně místo. Standardním postupem je provést tento zákrok v lokální nebo dokonce celkové anestezii. Bez umrtvení klientce taktéž přes hodinu zašívali poporodní poranění, a přitom jí sdělovali poznámky, které ji hluboce ranily, například „Máte ji jak trhací kalendář.“ Provedení těchto bolestivých zákroků bez umrtvení bylo odůvodněno tak, že došel Entonox a žádná další varianta anestezie klientce nebyla navržena.

Naše klientka dnes trpí fyzickými i psychickými následky jako je prolaps pochvy, pokles dělohy a trauma, které jí vzalo nejen zdraví, ale i touhu mít další děti. Ostatně vzhledem k fyzickému stavu jí to ani lékaři nedoporučují.

Bolestivé zákroky bez umrtvení jsou mezinárodními orgány vnímány jako ponižující zacházení

Naše klientka nechtěla pochybení lékaře nechat bez odezvy a podala nemocnici odůvodněnou stížnost. Místo uznání pochybení a omluvy se setkala s nepochopením a sekundární viktimizací. Proto se obrátila na Ligu lidských práv, aby ji zastoupila v řízení o stížnosti proti nemocnici u krajského úřadu.

Žena ve stížnosti argumentovala primárně tím, že nebyla dostatečně informována o průběhu porodu, tak jak požaduje zákon. Byla jí podána medikace, aniž by o tom byla předem informována, natož s tím udělila souhlas. Až později se dozvěděla, že kombinace léků měly za následek zpomalení postupu porodu. I přes dotazy a námitky jí nebylo vysvětleno, z jakého důvodu jí je tlačeno během porodu na břicho. Nejenom, že nebyla předem informována, že jí budou provedeny velmi bolestivé zákroky, ale ani ji nebyla nabídnuta žádná alternativa chybějícího anestetika v podobě Entonoxu.

Pacient má v první řadě podle zákona nárok na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni. K tomu v případě naší klientky zjevně nedošlo. Zároveň může být pacientovi/pacientce poskytnuta tato zdravotní služba pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem.

Poskytovatel je “povinen zajistit, aby byl pacient srozumitelným způsobem v dostatečném rozsahu informován o svém zdravotním stavu a o navrženém individuálním léčebném postupu a všech jeho změnách.” Také musí pacientovi “umožnit klást doplňující otázky vztahující se k jeho zdravotnímu stavu a navrhovaným zdravotním službám.” Ani k tomuto v případě naší klientky nedošlo.

Vyhodnocení stížnosti krajským úřadem bylo nedostatečné. Ten totiž pouze zprostředkoval závěry nezávislého odborníka a sám se s argumenty naší klientky nevypořádal. V konečném důsledku tak o stížnosti klientky rozhodl pouze nezávislý odborník. Nadto se krajský úřad odmítl zabývat jedním ze stěžejních důkazů, a to audio nahrávkou ze schůzky klientky s nemocnicí. Všechna tato pochybení potvrdil i ombudsman, na kterého se naše klientka následně obrátila.

Stížnost České lékařské komoře

Kromě stížnosti na nemocnici se klientka rozhodla podat i stížnost České lékařské komoře na postup lékaře, který vedl porod. Porodník totiž nejen, že postupoval v rozporu se standardními postupy moderní medicíny, ale k tomu se choval ke klientce velmi nevhodně a neeticky.

Klientka však nemá vyhráno ani v řízení u České lékařské komory. V čele posudkové komise, která má její stížnost řešit, totiž stojí zaměstnanec právě té nemocnice, kde porod proběhl. Její námitku podjatosti neshledala revizní komise komory jako důvodnou. Podle ní není zaměstnanec stejné nemocnice podjatý, když pracuje na jiném oddělení a může tedy stát v čele komise, která rozhoduje o jeho kolegovi. Naše klientka se dále potýká s nepřiměřenou délkou řízení, nedostatečným informováním o průběhu řízení a nemožností nahlížet do spisu. To vše je částečně zapříčiněno nedostatečnou procesní úpravou disciplinárního řízení v zákoně o České lékařské komoře. To nechává poměrně široké pole působnosti stavovskému předpisu.

Jsme Liga lidských práv a ani po všech předchozích právních krocích se nevzdáváme. Připravujeme pro naši klientku žalobu, kterou chceme dosáhnout toho, aby nemocnice přijala odpovědnost a naše klientka konečně dosáhla spravedlnosti. Potřebujeme vaši pomoc na náklady právního zastoupení, které by jinak nemohla sama financovat. Přitom její případ je důležitý nejen pro ni, ale pro všechny rodící ženy, které by se měly v průběhu porodu cítit bezpečně a dostávat zdravotní péči na náležité odborné úrovni.

“Všichni mi říkají, že se nic hrozného nestalo. Chci to dotáhnout do konce, ale jsem už velmi vyčerpaná.”

Vaše podpora je klíčová – díky ní můžeme stát po boku těch, kteří to sami nezvládnou. Pomozte nám zajistit, aby práva naší klientky nebyla dále opomíjena, a přidejte se k boji za bezpečné porodnictví, které respektuje důstojnost a zdraví žen. Mnoho případů porodnického násilí se před soud nedostane, přitom výsledkem soudního řízení může být nejen samotné odškodnění pro rodičku, ale taktéž může rozsudek přimět nemocnici změnit svou praxi.

Sbírka pro tento strategický případ je již uzavřena, naši práci, ve které bojujeme za důstojnější zdravotnictví můžete podpořit příspěvkem na portálu Darujme.cz.

Chceme, aby byla respektována práva rodiček, aby jim byla poskytována evidence-based péče na vysoké úrovni, a aby měly možnost volby dle informovaného souhlasu.

Chceme spravedlnost pro naši klientku a tím také pro všechny další ženy!

Bližší informace pro média poskytne Jana Řepová: jana.repova@llp.cz 

Podniknuté kroky v případu:

  • 2. 1. 2022 porod
  • 13. 2. 2022 podána stížnost nemocnici
  • 14. 11. 2022 schůzka s nemocnicí
  • 3. 1. 2023 podána stížnost ČLK
  • 10. 2. 2023 stížnost KÚ
  • 26. 4. 2023 přerušení šetření o stížnosti k ČLK
  • 4. 10. 2023 rozhodnutí KÚ
  • 21. 12. 2023 podnět ombudsmanovi
  • duben 2024 obnova šetření ČLK
  • 18. 8. 2024 stížnost pro podjatost předsedy komise ČLK
  • 4. 9. 2024 zamítnutí stížnosti pro podjatost
  • 8. 10. 2024 zpráva ombudsmana o šetření
  • 13. 11. 2024 zasedání čestné rady OS ČLK

O dalších krocích vás budeme informovat.

Novinky a aktuality v případu k 27. 1. 2025

V případu naší klientky, o kterém jsme Vás informovali v tomto článku, došlo od začátku kampaně k pokroku.

Česká lékařská komora vydala rozhodnutí, ve kterém shledala, že lékař nepostupoval v souladu s pravidly lékařské vědy, když při manuálním vybavení placenty a následném ošetření rozsáhlého poporodního poranění klientce neposkytl celkovou ani lokální anestezii. Za to byla lékaři udělena důtka.

Žádná z institucí, na kterou jsme se doposud obrátili (krajský úřad, ombudsman ani Česká lékařská komora), nemůže nemocnici nařídit, aby klientce poskytla náhradu nemajetkové újmy a nemocnice toto sama nenabídla. Proto na konci roku byla ve spolupráci s advokátkou Zuzanou Candigliotou podána žaloba. V té se klientka domáhá svého nároku na náhradu nemajetkové újmy, kterou jí nemocnice způsobila. Úspěšné uzavření tohoto případu pomůže nejenom naší klientce, která se dočká finanční kompenzace za neodborné a zraňující jednání, kterého se v nemocnici dočkala. Náhrada újmy má působit i preventivně, aby další ženy nemusely zažívat podobné jednání.

Zároveň byla podána předžalobní výzva nemocnici, ve které se s nemocnicí pokoušíme domluvit mimosoudně na zaplacení náhrady nemajetkové újmy. Klientka preferuje vyřešit tuto záležitost mimosoudně a pokud by nemocnice byla ochotná zaplatit požadovanou částku, žalobu by stáhla.

Děkujeme vám – jste součástí změny, kterou tato země potřebuje. Podpořit naši práci a boj za důstojné zdravotnictví můžete stále na portálu Darujme.cz!

Liga lidských práv vyzývá vládu k předložení návrhu k prodloužení účinnosti zákona o odškodnění obětí nedobrovolné sterilizace. 

Liga lidských práv představila nová data a zdůraznila přetrvávající nedostatky týkající se procesu odškodnění obětí nedobrovolných sterilizací. Vyzývá vládu k předložení návrhu k prodloužení účinnosti zákona o odškodnění. 

Praha, 8. října 2024 – Na tiskové konferenci v prostorách Britské ambasády právnička LLP Sandra Pašková, členka Výboru proti mučení, nelidskému a krutému zacházení, který sdílí obavy popsané Veřejným ochráncem práv uvedla: „Výbor se rozhodl doporučit vládě prodloužení zákonné lhůty pro uplatnění nároku na odškodnění minimálně o jeden rok. S ohledem na rozsah problému je tento krok zcela oprávněný a legislativně proveditelný.“

Elena Gorolová, aktivistka, oběť nedobrovolné sterilizace, která se za práva žen zasazuje již více než 18 let, zdůraznila: “Ženy jsou z chování ministerstva nešťastné, potřebují odpovědi na jejich otázky a hlavně potřebují rozhodnutí včas. Mnoho z nich je nemocných a část již zemřela.”

Právnička a psycholožka Jana Řepová z Ligy lidských práv představila případ klientky, která čekala na první rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví dlouhých 554 dní. Přestože nakonec uspěla, mnoho dalších žen musí podávat rozklad nebo žalobu kvůli zamítnutým žádostem a lhůty jsou ještě delší. Nejdéle čeká na finální rozhodnutí naše klietka 874 dnů. Ženy mnohdy potřebují psychickou podporu v tomto náročném procesu” uvedla Řepová. 

Podle aktuálních údajů bylo k 19. září 2024 podáno téměř 2000 žádostí, což výrazně předčilo očekávání. Přetížené ministerstvo zdravotnictví však nestíhá žádosti zpracovávat v zákonných lhůtách. To negativně dopadá na ženy, které často čekají více než rok, přičemž některé z nich jsou ve špatném zdravotním stavu a nemusí se odškodnění dožít. Bohužel i některé naše klientky se odškodnění nedočkaly. Tento osud může potkat i jinou naši klientku, která je onkologickou pacientkou a stále čeká na finální rozhodnutí”, dodala Řepová. 

Ministerstvo zdravotnictví také nadále staví své rozhodování převážně na zdravotnické dokumentaci, která však byla v mnoha případech nezákonně skartována nebo zničena. Tento přístup odporuje rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, který zdůraznil, že v případě nedostupné dokumentace mají být brány v úvahu i jiné důkazy, jako například svědecké výpovědi.

Ani ženy, které mají kompletní zdravotnickou dokumentaci, však nemají vyhráno, jak dokládá příběh jiné klientky LLP. Ta byla úspěšná až u městského soudu. Tato žena měla ve zdravotnické dokumentaci pouze obecný souhlas s operací. Podle platných právních předpisů v té době však informovaný souhlas se sterilizací musel obsahovat písemné poučení o tom, co sterilizace znamená, zejména pak to, že je to zákrok nevratný. I přesto, že si je této skutečnosti ministerstvo vědomo, napadlo rozhodnutí u vyššího soudu. Žena si tudíž není dodnes jistá, jestli si vyplacené odškodnění bude moci ponechat.

Sandra Pašková, právnička a spoluautorka zákona o odškodnění obětí uvedla, že Ministerstvo zdravotnictví není pouze pod kritikou nevládního sektoru. Opakovaně je podrobeno kritice ze strany Veřejného ochránce práv. “Liga lidských práv se plně ztotožňuje s návrhy veřejného ochránce práv, které navrhuje vládě k uložení ministrovi”, potvrdila Pašková. Jako členka Výboru proti proti mučení a nelidskému zacházení Rady vlády pro lidská práva také ráda uvedla, že Výbor dospěl ke zcela zásadnímu rozhodnutí a sice doporučit vládě navrhnout prodloužení alespoň o 1 rok zákonné lhůty pro uplatnění nároku na poskytnutí jednorázové peněžní částky. Jakkoli byl tento krok ze strany Ministra zdravotnictví na jaře odmítán, ve světle nové judikatury zejména Nejvyššího správního soudu se jeví jako opodstatněný krok a je zvládnutelný v režimu legislativní nouze. 

Zástupkyně romské menšiny, Lucie Fuková, zároveň vyzvala k zahájení dialogu a spolupráci mezi vládními institucemi a postiženými ženami, aby se předešlo dalšímu zpoždění a zvýšila se transparentnost celého procesu.

Omezená data představená na tiskové konferenci. Kompletní data nemohla být prezentována z důvodu neochoty Ministerstva zdravotnictví poskytnout informace na základě zákona o svobodném přístupu informacím v zákonné lhůtě. Požádáno bylo v dubnu tohoto roku.

Ministerstvo zdravotnictví k 19. 9. 2024 eviduje 1971 žádostí. Z toho bylo 1381 žádostí vyřízeno, 656 žádostem vyhověno, v 229 případech řízení zastaveno a 496 žádostí bylo zamítnuto.

Analyzováno celkem 581 rozhodnutí, která si vyžádala  a uhradila organizace Romea.

285 rozhodnuto kladně

130 zamítnuto

166 zastaveno

Průměrná délka řízení:

  • o žádosti: 136 dnů – u klientek LLP 240 dnů
  • o rozkladu u klientek LLP: 154 dnů
  • řízení včetně soudního procesu LLP: 714 dnů

Nejdéle trvající řízení:

  • o žádosti: 554 dnů
  • o rozkladu: 311 dnů
  • řízení před MZ: 874 dnů (žádost – rozklad – vráceno k novému rozhodnutí – opět rozklad)

Dokazování:

  • z 285 kladných rozhodnutí, byly úspěšné pouze 4 ženy, které neměly zdravotnickou dokumentaci, přitom 2 z nich přitom měly alespoň malou část.

Nemocnice s největším počtem zákroků, kde bylo odškodnění přiznáno: 

  • Most (podáno 84 žádostí, z toho úspěšných 80)

Ze zastavených řízení bylo 23 žádostí, které se týkaly sterilizací provedených po 31. 3. 2012.

„Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky. Výstupy projektu nereprezentují názor Úřadu vlády České republiky a Úřad vlády České republiky neodpovídá za použití informací, jež jsou obsahem těchto výstupů“.

V případě zájmu o bližší informace kontaktujte:

V případě zájmu o bližší informace kontaktujte:

Jana Řepová, právnička a psycholožka LLP, e-mail: jana.repova@llp.cz 

Sandra Pašková, právnička LLP, tel.: 733 524 316

 

English version: 

Press Release: The League of Human Rights Presents New Data and Highlights Ongoing Shortcomings in the Compensation Process for Victims of Forced Sterilization, Urges Government to Extend the Compensation Law

Prague, 8th October 2024 – At a press conference hosted at the British Embassy, Sandra Pašková, lawyer from the League of Human Rights (LLP) and member of the Committee Against Torture, shared the committee’s concerns about the compensation process, echoing the sentiments of the Public Defender of Rights. She stated, “The committee has recommended that the government extend the legal deadline for claiming compensation by at least one year. Given the scope of the problem, this is a fully justified and legislatively feasible step.”

Elena Gorolová, activist and victim of forced sterilization, who has been advocating for women’s rights for over 18 years, emphasized, “Women are distressed by the ministry’s actions. They need answers and, more importantly, timely decisions. Many are ill, and some have already passed away.”

Jana Řepová, lawyer and psychologist from LLP, presented a case where a client waited 554 days for the Ministry of Health to make its first decision. While she eventually succeeded, many other women must file appeals or lawsuits after their claims are denied, facing even longer waits. “Our longest-standing case has been pending for 874 days,” Řepová noted. “Many women require psychological support through this challenging process.”

As of 19th September 2024, the Ministry of Health has received nearly 2,000 applications for compensation, far exceeding expectations. However, the ministry is struggling to process the claims within the legal timeframes. This has a severe impact on the women, many of whom wait over a year for a decision, with some in poor health, risking not living long enough to see their compensation. Sadly, some of our clients have already passed away without receiving compensation.

Additionally, the Ministry of Health continues to rely on medical records, many of which were unlawfully destroyed. This contradicts rulings from the Supreme Administrative Court, which has emphasized that alternative evidence, such as witness statements, should be considered when documentation is unavailable. Even women with complete medical documentation are not guaranteed success. One LLP client won her case in court after her medical record contained only a vague consent for surgery, lacking the required detailed explanation about the irreversible nature of sterilization.

Sandra Pašková, co-author of the compensation law, pointed out that the Ministry of Health has been repeatedly criticized, not only by NGOs but also by the Public Defender of Rights. “The League of Human Rights fully supports the Defender’s recommendations to the government,” she confirmed. Pašková, a member of the Committee Against Torture, noted that the committee has reached a crucial decision to recommend that the government extend the deadline for compensation claims by at least one year.

Lucie Fuková, government commissioner for the Roma minority, called for dialogue and collaboration between government institutions and affected women to avoid further delays and increase the transparency of the process.

Despite the limited data presented at the press conference, complete figures were unavailable due to the Ministry of Health’s failure to provide the requested information under the Freedom of Information Act. The request was submitted in April of this year.

As of 19th September 2024, the Ministry of Health had received 1,971 applications, of which 1,381 were processed. Of those, 656 were approved, 229 were halted, and 496 were denied.

The League of Human Rights, along with the Roma organization, analyzed 581 decisions:

  • 285 approved
  • 130 denied
  • 166 halted

Average case processing times:

  • Request: 136 days (240 days for LLP clients)
  • Appeal: 154 days for LLP clients
  • Judicial process for LLP clients: 714 days

Longest case processing times:

  • Initial decision: 554 days
  • Appeal: 311 days
  • Full case before the Ministry: 874 days

The League’s analysis also revealed that only four women without medical records successfully obtained compensation, with two having partial records.

Hospitals with the highest number of successful claims:

  • Most (84 applications filed, 80 successful)

23 halted cases involved sterilizations performed after 31st March 2012, making them ineligible under the compensation law.

This project was funded by the Office of the Government of the Czech Republic. The project’s outcomes do not reflect the views of the Office of the Government, and the office is not responsible for the use of the information provided.

For more information, please contact:

Jana Řepová, Lawyer and Psychologist, LLP: jana.repova@llp.cz

Sandra Pašková, Layer LLP, tel.: 733 524 316

Čekáte na rozhodnutí o odškodnění za protiprávní sterilizaci déle než 2 měsíce? Využijte náš vzor

Na této stránce naleznete vzor „Žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti úřadu podle § 80 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu“. Tento vzor můžete použít, pokud se domníváte, že Ministerstvo zdravotnictví je nečinné v řízení o vaší žádosti o poskytnutí odškodnění, tedy pokud čekáte déle než 60 dní na rozhodnutí od podání žádosti. 

Upozorňujeme, že vás ministerstvo v průběhu řízení může vyzvat k doplnění nebo vám může umožnit vyjádřit se k podkladům, v takovém případě k tomu stanoví lhůtu (v řádu několika dnů). V důsledku toho se lhůta 60 dnů pro rozhodnutí o žádosti prodlužuje o dny, které vám ministerstvo určilo k zaslání odpovědi.

Těchto žádostí o uplatnění opatření proti nečinnosti jsme jako Liga lidských práv podali mnoho a měli jsme s nimi úspěch – rozhodnutí bylo v řádu týdnů vydáno. Zdůrazňujeme, že může dojít i k zamítnutí vaší žádosti, opatření nemá vliv na výsledek.

Pokud se nacházíte ve špatném zdravotním stavu, můžete tuto informaci do žádosti doplnit, avšak je nezbytné ji doložit lékařskou zprávou.

Pro vaše pohodlí nabízíme dokument jak ve formátu Word (k úpravám), tak ve formátu PDF (k tisku). Stačí si stáhnout požadovanou verzi a doplnit potřebné informace dle vaší situace.

Word: Vzor – průtahy (žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti)

PDF: Vzor – průtahy (žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti)