Úterý, 20. ledna 2026Aktuality
ESLP vynesl v listopadu 2025 rozsudek ve věci A. R. proti Polsku, který zásadně ovlivňuje vnímání právní jistoty. Soud konstatoval, že Polsko porušilo právo na respektování soukromého života, které každému garantuje možnost činit autonomní rozhodnutí o vlastním těle a rodině bez svévolných zásahů státu. Jádrem sporu nebylo jen samotné zpřísnění interrupční legislativy, ale především procesní chaos a nejistota, do které stát uvrhl ženu v kritické životní situaci.
Diagnóza v právním vakuu
Všechno začalo v roce 2020 u stěžovatelky A. R., která během plánovaného těhotenství obdržela tragickou zprávu, že plod trpí trisomií 18, tedy genetickou poruchou s malou prognózou na přežití známou jako Edwardsův syndrom. Ta byla podle tehdy platného polského práva jednoznačným důvodem pro legální ukončení těhotenství.
V téže době však do osudu stěžovatelky zasáhla politika, kdy se Polsko nacházelo v bezprecedentní situaci. Ústavní soud sice již v říjnu 2020 vynesl rozsudek, jímž takové interrupce (z důvodu ,,poškození plodu”) prohlásil za neústavní, ale k jeho oficiálnímu zveřejnění došlo až na konci ledna následujícího roku. Mezitím vzniklo tříměsíční právní vakuum, v jehož pasti se stěžovatelka ocitla. Chtěla podstoupit interrupci, na kterou měla podle platných zákonů stále právo, ale v zemi vládl chaos. Nemocnice pod vlivem politického tlaku a v obavách z budoucích postihů odmítaly zákrok provést, přestože starý zákon formálně stále platil. V atmosféře nejistoty, strachu lékařů a hrozící uzávěry hranic kvůli pandemii koronaviru nakonec žena, zbavená možnosti legální péče ve své vlasti, musela narychlo vycestovat na kliniku do Nizozemska, kde interrupci podstoupila.
Nelegitimní soudci a princip právní jistoty
ESLP se při posuzování věci nezaměřil na debatu o interrupcích jako takovou, nýbrž na dodržování základních principů právního státu. Aby mohl stát zasáhnout do soukromí jednotlivce, musí tak učinit „v souladu se zákonem“. V tomto případě však Polsko podle ESLP selhalo hned ve dvou rovinách.
Prvním problémem byla samotná legitimita orgánu, který změnu v Polsku spustil. Soud odkázal na své předchozí závěry a konstatoval, že složení polského Ústavního soudu bylo nezákonné. V rozhodujícím senátu totiž zasedali lidé jmenovaní na místa soudců, která již byla legálně obsazena. Protože o omezení práv stěžovatelky rozhodovalo těleso, které neodpovídalo kritériím soudu zřízeného zákonem, nebyla splněna základní podmínka zákonnosti zásahu.
Druhým pilířem rozsudku byla naprostá nepředvídatelnost práva. Soud zdůraznil, že pokud stát mění pravidla v tak citlivé oblasti, musí být jasná a srozumitelná. Tříměsíční prodleva mezi vynesením a zveřejněním rozsudku vytvořila nepřípustné právní vakuum. Stát podle ESLP nesmí přenášet chaos ve svých institucích na bedra občanů, kteří pak v krizových momentech netuší, jaká mají práva a co jim hrozí.
Náhrada za způsobenou újmu
ESLP v rozsudku zdůraznil, že tato procesní anomálie, kdy země několik měsíců otálela se zveřejněním soudního rozhodnutí, přímo zasáhla do práv stěžovatelky. Tato prodleva následně vytvořila stav, kdy nemocnice z důvodu své opatrnosti odmítaly poskytovat péči, na kterou vznikal podle stále platných zákonů nárok.
Soud připomněl, že prvořadou povinností státu je garantovat srozumitelné a stabilní právní prostředí. Stát nesmí dopustit, aby se jednotlivci ocitli v právním vakuu a nesli následky nelegitimních mocenských procesů. Jako kompenzaci za toto selhání přiznal ESLP stěžovatelce náhradu škody ve výši 1 495 EUR, čímž Polsku uložil povinnost uhradit náklady na její cestu, ubytování a provedení zákroku v zahraničí. Vedle toho soud stanovil odškodnění ve výši 15 000 EUR za nemajetkovou újmu, které má stěžovatelce vykompenzovat hluboký stres a úzkost vyvolané dlouhodobou nejistotou, do níž ji stát uvrhl.
Polsko je nyní povinno tyto částky vyplatit do tří měsíců od nabytí právní moci rozsudku, jinak mu hrozí úroky z prodlení (stanovené Evropskou centrální bankou navýšené o tři procentní body). Přestože oficiální vyjádření polských představitelů zatím chybí, finanční kompenzace jsou pro členské státy Rady Evropy právně závazné a v individuálních případech bývají standardně vypláceny, což dává stěžovatelce reálnou naději, že své prostředky skutečně obdrží.
Rozhodnutí ve věci A. R. však přesahuje hranice Polska a potvrzuje univerzální význam právní jistoty pro každého jednotlivce. Jasně stvrzuje, že ochrana lidské důstojnosti v demokratické společnosti vyžaduje srozumitelné prostředí, v němž občané nenesou následky selhání státních institucí nebo nepředvídatelných změn pravidel. Tento verdikt je tak zásadním příspěvkem k ochraně základních práv před systémovou nejistotou a svévolí moci.
Markéta Křenková, studentka právnické fakulty MUNI a dobrovolnice Ligy lidských práv
Úterý, 30. prosince 2025Aktuality
Informovaný souhlas není formalita. Je to proces, dialog mezi odborníkem na danou zdravotní službu, například na odborné vyšetření a vámi – odborníkem či odbornicí na vlastní tělo, jeho reakce a také na vlastní názory a hodnoty.
Jak na to?
Před podpisem informovaného souhlasu si jako pacient ověřte klíčové body, které zajistí, že vaše rozhodnutí je skutečně svobodné a informované. Liga lidských práv vytvořila přehledný checklist (seznam jednotlivostí), který celý proces pomáhá strukturovat. Rozdělený do dvou hlavních oblastí: okolnosti souhlasu a podrobnosti o samotné zdravotní službě. Dodržením těchto kroků minimalizujete rizika nedorozumění a posílíte svou autonomii v tomto procesu.
Ověření okolností souhlasu
Než cokoli podepíšete, zhodnoťte si, zda jste měli skutečně férový prostor pro rozhodnutí. Přečtěte si celé znění souhlasu pečlivě, abyste přesně věděli, co podepisujete. Ke čtení přistupujte vlastním tempem. Doptejte se na všechny nejasnosti a ujistěte se, že odpovědi chápete. Nebojte se klást doplňující otázky, ideálně ty otevřené: ,,Co by znamenalo, kdyby…” a ujišťujte se, že rozumíte: ,,Chápu správně, že…”. Zamyslete se, zda jste měli dostatek času na rozmyšlenou, bez pocitu nátlaku z omezeného času nebo na základě očekávání personálu. Neuspěchejte své rozhodnutí jen proto, že nechcete zdržovat.
Ověřte si, že znáte jméno osoby, která zákrok provede, a potvrďte si, že můžete navrhovaný postup odmítnout bez obav z negativních reakcí nebo zhoršení péče.
Nakonec mějte na paměti, že souhlas lze kdykoli odvolat, což je vaše právo i po podpisu souhlasu.
Podrobnosti o zdravotní službě
Jádrem informovaného souhlasu je zdravotní služba, tedy například vyšetření, zákrok nebo léčba. Aby byl souhlas svobodný a informovaný, musíte plně chápat, co vás čeká. Měli byste znát podstatu toho, co vás čeká. A to včetně přesného průběhu a cíle, proč je vám právě toto řešení navrhováno. Znejte přínosy: co vám to přinese v podobě zlepšení zdraví nebo kvality života. Prozkoumejte rizika a možné komplikace, včetně toho, co se může zkomplikovat a jak pravděpodobné to je, abyste věděli, co očekávat v nejhorším případě. Nezapomeňte na alternativy – zeptejte se na jiné možnosti, včetně volby „nedělat nic“, a porovnejte jejich výhody a nevýhody. Nakonec si nechte vysvětlit další kroky: co bude následovat po zákroku, jaká je plánovaná další léčba a doporučení pro rekonvalescenci.
Tento systematický přístup zajišťuje, že váš souhlas není jen formální akt, ale promyšlené rozhodnutí založené na úplných informacích.
👉 stáhněte si checklisty do mobilu nebo je mějte s sebou vytištěné
Upozornění: V článku popisujeme proces informovaného souhlasu se zdravotní službou pro lidi plnoleté, bez omezení práv a při vědomí. Jiným případům, například informovanému souhlasu u nezletilých, jsme se věnovali na našich sociálních sítích. Celý seriál najdete na našem facebooku nebo instagramu.
Za finanční podporu děkujeme projektu Jihomoravského kraje Lidská práva v porodnictví: Informovaný souhlas a mediace ve zdravotnictví č.j. JMK32325/2025 podporovaném z dotačního titulu „Program podpory činnosti nestátních neziskových organizací působících v oblasti zdravotní osvěty a prevence na území Jihomoravského kraje“.
Pondělí, 1. prosince 2025Aktuality
Na jaře 2025 se konal interaktivní workshop s právníkem a porodním asistentem Paulem Goldenem. Workshop byl určen pro lidi z praxe a pro studující (zejména medicíny, porodní asistence a práva). Výsledkem byla skupina přibližně 50 účastníků a účastnic, ve které zaznívaly různé pohledy na přednášenou problematiku a která se vzájemně v mnohém obohacovala.
Paul pochází z Velké Británie, kde studoval ošetřovatelství, následně se zajímal o alternativní medicínu na Srí Lance, v Austrálii a Asii, a mezitím se také stal porodním asistentem. Paul na workshopu sdílel své dlouholeté zkušenosti z více než 30leté praxe. Expertem je především na porody koncem pánevním, neonatologii a pediatrii. Zkušenosti porodního asistenta u domácích porodů kombinuje i s právním oborem. Je soudním znalcem a mediátorem sporů z oblasti reprodukčních práv a regulace porodní péče napříč celým světem.
Přinášíme vám shrnutí přednáškové části workshopu
Paul je velkým zastáncem přirozených porodů a domnívá se, že klíčem k dobrému průběhu porodu –i všemu po něm – je především klidné prostředí a podpora matky. „Tělo ženy samo o sobě je přizpůsobeno k tomu, aby porodilo dítě, a matka tak nejlépe vycítí, co právě v daný okamžik potřebuje,“ říká Paul a dále pokračuje: „pokud přijdou komplikace, jsou to pak odborníci, ať už lékaři, či porodní asistenti, kteří buď ženu navedou, nebo jí při závažnějších potížích pomohou, aby se nikomu nic nestalo. Je důležité s matkou mluvit, ptát se, zda je v pořádku, jak se cítí. Není žádoucí, aby lékař dával ženě léky k potlačení bolesti, o které nestojí, nebo prováděl jakékoli zákroky, o kterých nebyla informována, nebo s nimi nesouhlasila. Sama žena by měla mít možnost si vybrat, jakým způsobem chce přivést své dítě na svět, ať už přirozeným porodem, nebo císařským řezem, ať už při tom chce ležet na zádech, na čtyřech, nebo mít porod v bazénku, ať už v porodnici, nebo u sebe doma.“
Drsná realita penalizací za domácí porody
V mnoha zemích, ve kterých Paul pracoval jako porodní asistent, však k domácím porodům není přistupováno jako k něčemu, co je právo ženy. Naopak je to něco, co stát nepodporuje. v Brazílii byl jeden lékař odsouzen k čtrnácti letům vězení za domácí porod své ženy. Díky ě intervenci do případu soud změnil názor a pustil lékaře z vězení, avšak on sám neví, jak bude případ dál probíhat v odvolacím řízení. Další věcí, kterou ve své praxi řeší, je nepříjemný narativ: pokud se novorozenému dítěti něco stane, může za to podle lékařů v nemocnici domácí porod, ačkoli to spolu nemusí mít žádnou souvislost. Přístup se také liší stát od státu, ať k sobě mají blíže sebevíc, což je případ konkrétně Německa a Rakouska. V Německu je podle Paula normální, že má žena domácí porod, a třeba pokud předtím rodila císařským řezem, v Rakousku tohle povoleno není.
raumatický porod = trauma pro široké okolí
Paul zároveň mluví o tom, že traumatický porod nemá dopad jen na matku a dítě, ale i na toho, kdo je při tom s nimi a nemůže nijak pomoct. Nejčastěji jde o otce. Upozorňuje, že trauma z porodu zasahuje i do vztahů mezi matkou, dítětem a otcem, či kýmkoli jiným, kdo byl u porodu přítomen. Důležitá je zde otázka informovaného souhlasu se zdravotním zákrokem. Informovaný souhlas je svobodné rozhodnutí podstoupit zákrok po tom, co byla osoba srozumitelně poučena o nadcházejícím lékařském úkonu a souvisejících informacích, jako jsou například rizika či trvalé následky zákroku. Zajímavé přirovnání, které Paul udává, je, že pokud žena s něčím vyjádří nesouhlas mimo nemocnici, je to respektováno nebo přijdou, následky. ,,Když ale žena řekne ne v nemocnici, tak to lékaře nezajímá,” říká smutně Paul. To byl případ jednadvacetileté ženy v Americe, které lékař řekl, že jí bude proveden nástřih. Ačkoli opakovala, ať to nedělají, neposlechli ji. A to vedlo ke sporu, který nakonec vyřešili mimosoudně, protože absence informovaného souhlasu má za následek to, že lékaři či zdravotnický personál postupoval protiprávně. A takové případy se řeší častěji, než si lidé uvědomují.
Dejte ženám možnosti a prostor, ony se rozhodnou
Je proto důležité se žen ptát, jak si přejí, aby porod probíhal, informovat je o tom, co děje a co je potřeba k tomu, aby matka i dítě byly v pořádku. Dát jim možnosti, ze kterých si mohou svobodně vybrat, a být při porodu v klidném prostředí. Nechat ženám právo se rozhodnout, co chtějí, a přenechat jim za to odpovědnost. Všechny tyto nástroje pomohou jak ženám, tak jejich rodinám, ale i lékařům a porodním asistentům k tomu, aby se přístup k porodu vyvíjel co nejlepším směrem. To je poselství, které si z přednášky mohli odnést všichni zúčastnění.
Adéla Holubová, studentka právnické fakulty MUNI a dobrovolnice Ligy lidských práv
Událost byla součástí projektu Jihomoravského kraje Lidská práva v porodnictví: Informovaný souhlas a mediace ve zdravotnictví č.j. JMK32325/2025 podporovaném z dotačního titulu „Program podpory činnosti nestátních neziskových organizací působících v oblasti zdravotní osvěty a prevence na území Jihomoravského kraje“.
Neděle, 30. listopadu 2025Aktuality, Tiskové zprávy
Liga lidských práv představuje novou analýzu „Opožděná digitalizace a její dopad na přístup ke spravedlnosti“. Analýza předkládá shrnutí současného stavu digitalizace justice, přehled unijních závazků a sadu doporučení pro Ministerstvo spravedlnosti.
Klíčová zjištění analýzy:
- Nefunkční eSpis: Zpoždění klíčového projektu eSpis brzdí vývoj dalších prvků eJustice, nově ministerstvo směřuje k termínu prosinec 2026.
- Povinnosti plynoucí z EU legislativy: V minulém roce Evropská unie představila balíček pro digitalizaci justice. Ten má usnadnit přeshraniční spolupráci i zavést jednotný informační systém.
- Modernizace je nutná: Naše justice stále velmi minimálně využívá moderních technologií a přístupů.
- Dopady na občany: Nedostatek online služeb komplikuje přístup k jednoduchým právním úkonům, prodlužuje řízení a zvyšuje náklady.
Viktória Alžbeta Sutórisová, právnička a autorka analýzy říká: „Naše zjištění ukazují, že česká justice má již nyní velmi dobré předpoklady k tomu, aby se stala moderním a digitálně zralým systémem. Aby byl však proces digitalizace úspěšně dokončen, je v této chvíli zásadní posílit koordinační roli ministerstva a prohloubit dialog mezi všemi dotčenými aktéry – tedy nejen představiteli justice, ale také akademiky, informatiky a odbornou veřejností. Digitalizace musí být zároveň vnímána jako integrální reforma, nikoli jako série izolovaných technologických iniciativ.“
Tempo digitalizace bude mít vliv na vývoj justice v příštích desetiletích. Analýza ukazuje, že Česko má vizi a dobrý směr. Pokud chce Ministerstvo spravedlnosti splnit závazky a zvýšit dostupnost soudní ochrany, nesmí ve snahách polevit.
Celou analýzu i doprovodné materiály najdete zde.
Kontakt pro média:
Anna Indra Štefanides
anna.stefanides@llp.cz
Neděle, 30. listopadu 2025Aktuality, Tiskové zprávy
Liga lidských práv analyzovala reakce ministerstva na žádosti z občanského sektoru, od novinářů i neziskových organizací. Přinášíme analýzu, která odhaluje systémové nedostatky v přístupu Ministerstva zdravotnictví k poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Zjištění ukazují na netransparentnost, nepředvídatelnost a neúměrné finanční bariéry, které komplikují přístup veřejnosti k informacím.
Impulsem pro zpracování analýzy byla dlouhodobá zkušenost nás i jiných aktérů (pomáhající organizace, novinářstvo) s tím, že ministerstvo nedodržuje zákonné lhůty a požaduje nepřiměřeně vysoké úhrady za vyhledání informací. Extrémní je případ, kdy ministerstvo požadovalo po novináři Jakubu Zelenkovi (Page Not Found) za informace téměř čtvrt milionu.
Poskytování informací je také nekonzistentní. První odpověď obvykle dorazí v zákonné lhůtě. Po zaplacení částky požadované ministerstvem může trvat i několik měsíců, než žadatel data obdrží. Přitom pouze z dat lze vyčíst, jak ministerstvo rozhoduje, jak naplňuje zákon nebo dodržuje zákonné lhůty.
Anna Indra Štefanides, právnička LLP říká: ,,Ptali jsme se ministerstva na jednoduchou věc: chtěli jsme znát počet aktivních soudních sporů v agendě odškodňování protiprávních sterilizací. Tato data nám dříve bez problému sdělilo. Při opětovném dotazu nám ovšem z ministerstva přišla zpráva, že dříve tyto informace znali prostě proto, že sporů bylo málo a „referenti je měli v patrnosti“. Pokud ministerstvo takto přistupuje k evidenci, je těžké věřit, že má data skutečně pod kontrolou. A pokud je má, pak je odmítá poskytovat. Obě možnosti jsou problém.”
Hlavní problémy dle analýzy:
- Vysoké úhrady i za informace, které by měly být běžně dostupné.
- Absence základní statistické evidence – ministerstvo například neumí sdělit počet podaných rozkladů (odvolání) či aktivních soudních sporů v konkrétní agendě bez ručního procházení spisů.
- Porušování zákonných lhůt.
Celá analýza je dostupná zde.
Za finanční podporu děkujeme Civic Journalism Coalition vedenému European Digital Rights – EDRi, European Center for Not-for-Profit Law (ECNL) a Lighthouse Reports.
Kontakt pro média:
Markéta Braunová
marketa.braunova@llp.cz
(+420) 773 621 228
Neděle, 30. listopadu 2025Aktuality, Analýzy a studie, Projekty, Publikace
Analýza se zabývá výkonem veřejné správy Ministerstva zdravotnictví České republiky v souvislosti se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, zejména ve vztahu k agendě odškodňování protiprávních sterilizací. Na základě konkrétních případů žádostí o informace a následné správní praxe ukazuje, jak neplnění povinností v oblasti evidence a transparentnosti a absence digitalizace znemožňuje efektivní kontrolu výkonu státní správy. Text zdůrazňuje význam práva na informace jako jednoho ze základních pilířů demokratického právního státu a předkládá doporučení pro zlepšení činnosti ministerstva z hlediska dobré správy a přístupu veřejnosti k informacím.
Tato analýza vznikla s podporou programu “Journalists, civic space and tech policy: spaces for coalitions and solidarity between civil society and journalists”, realizovaného organizací ECNL Stichting ve spolupráci s European Digital Rights (EDRi) a Lighthouse Reports, a financovaného Allianz Foundation prostřednictvím EDRi jako vedoucího partnera projektu.
Čtvrtek, 27. listopadu 2025Aktuality
We would like to express our profound gratitude to the Civil Liberties Union for Europe for their invaluable support. The project titled Digitalisation Delayed, Justice Denied? was made possible through the CERV STRIVE 2025 grant initiative, which is financed by the European Union.
You can find more details about the project and its outputs here.
The digitalisation of the court system has been a topic in the Czech Republic for the past twenty years, yet real progress remains rather gradual and fragmented. According to the analysis published by League of Human Rights in 2025, the Czech judiciary despite certain partial reforms, still faces significant challenges in fully meeting European standards and addressing structural issues that could contribute to the effective functioning of eJustice. [1]
- The digital framework exists, but practice lags behind
In recent years, the Czech Republic has adopted several legislative measures intended to support digitalisation — in particular the Act on the Right to Digital Services, the reformed approach to the publication of judicial decisions, and updated strategic documents of the Ministry of Justice. While these steps signify essential prerequisites, they have yet to manifest into tangible, functioning tools. [2]
A fundamental deficiency remains the absence of a fully functioning electronic court file (the so-called eSpis). Although its development has been underway since 2008, the project has been systematically delayed and its implementation repeatedly postponed. The projected launch date is currently set for 2026. [3] The absence of an electronic court file system precludes the possibility of comprehensive digitalization of other judicial processes, including remote access to files, automated service of documents, and the effective utilization of artificial intelligence.
At the same time, the justice sector’s ICT infrastructure is fragmented, technologically outdated, and hinders interoperability across systems [4]. Despite formal strategic commitments, the Czech judiciary thus remains dependent on paper files and manual procedures.
- Delays in digitalisation prolong proceedings and hinder access to justice
The delays in digitalisation demonstrate tangible impacts on parties to proceedings. In practice, we encounter situations in which physical access to the court file is the only realistically available option — leading to time losses, increased costs, and unnecessary delays. The absence of remote access places limitations also on legal representatives, who are required to travel for every procedural act and find it difficult to effectively manage multiple cases at once [5].
The use of electronic submissions similarly presents its own set of challenges. Although procedural rules allow documents to be filed electronically, the relevant provisions are often interpreted in a formalistic and inconsistent manner. In certain instances, an electronic submission has to be subsequently supplemented by a paper original, which significantly undermines the advantages of digitalisation. [6]
The prospect of remote hearings — which could potentially further increase access to justice — is encumbered by both legal and technical limitations. The identity of participants cannot be verified via eID, and thus the presence of a court employee is always required, limiting the feasibility of remote hearings. [7]
- Publication of decisions has improved, but remains inconsistent and uneven in quality
Introducing the obligation to publish decisions of all courts is undeniably a positive step. However, practice shows significant differences between individual courts — both in the scope of published decisions and in the quality of anonymisation. [8] A unified methodology is lacking, which would ensure consistent data protection and uniformity of published information.
The online system for court decisions is also fragmented: some databases are operated by individual courts, others by the Ministry of Justice. The latter poses challenges to effective searchability and overall orientation of the public and professionals when navigating online jurisprudence databases.
- European obligations increase the pressure for rapid modernisation
The situation is further shaped by the European legal framework. The most significant framework is the Regulation (EU) 2023/2844 of the European Parliament and of the Council of 13 December 2023 on the digitalisation of judicial cooperation and access to justice in cross-border civil, commercial and criminal matters, and amending certain acts in the field of judicial cooperation. [9] The latter explicitly obliges Member States to digitalise cross-border proceedings, use the European e-CODEX interface, introduce interoperable videoconferencing, and ensure electronic service of documents.
The utilisation of artificial intelligence will also be significantly influenced by the Regulation (EU) 2024/1689 of the European Parliament and of the Council of 13 June 2024 laying down harmonised rules on artificial intelligence (Artificial Intelligence Act). [10] Systems used in the area of justice are classified as high-risk systems, which entails strict requirements for their safe use. Moreover, the new regulation simultaneously raises questions about the future development of online dispute resolution.
For the Czech judiciary, the above development signifies a fundamental shift in perspective, marking the transition from a policy preference to a legal obligation necessitating substantial advancements across technological, procedural, institutional and educational domains.
- What needs to be done: recommendations of League of Human Rights
According to the findings of our analysis, the following steps are imperative for the accelerated and substantial modernization of the Czech judiciary:
- Emphasize the finalisation of the electronic court file as a central project of the Czech digital judiciary.
- Improve the practice of e-filing.
- Modernise procedural rules — eliminate formalism, unify conditions for electronic submissions, and enable digital evidence procedures.
- Develop a unified methodology and database for publishing case law, covering all decisions that must be published by law.
- Improve the quality of anonymisation — ideally through a central anonymisation system supported by AI.
- Introduce remote identity verification using eID for videoconferencing, online hearings, and access to documents.
- Integrate judicial systems with eGovernment.
- Strengthen the role and competencies of the Ministry of Justice’s ICT department, or establish a specialised central IT agency for the judiciary.
- Strengthen standardisation of digital processes across courts.
- Invest in digital education of judges, court staff, lawyers, and other professional groups.
- Develop the use of AI in four areas: anonymisation, transcription of hearings, document organisation and text extraction, and administrative tasks.
- Develop ODR agendas where possible.
- Ensure accessibility for varying levels of IT skills, including support for excluded groups in exercising their right to a fair trial.
- Cooperate with EU and Council of Europe bodies, as well as with national courts of other Member States, in preparing and improving digitalisation processes.
- Modernise the technical equipment of courts.
The digitalization of the judiciary is not merely a technical project; rather, it is a means to empower individuals‘ rights and foster an effective justice system. If the Czech Republic is to catch up with European standards, it will need to take decisive action.
Sources
[1] League of Human Rights: Delayed digitalisation of the judiciary: impacts, challenges and recommendations, 2025.
[2] Act No. 12/2020 Coll., on the Right to Digital Services.
[3] Ministry of Justice — information on the development of eSpis and eISIR (FOIA responses, 2025).
[4] Information Concept of the Ministry of Justice 2023–2028.
[5] Constitutional Court: NaSpis – Remote File Access System (2025).
[6] Code of Civil Procedure — rules for electronic submissions.
[7] Section 102a of the Code of Civil Procedure — videoconferencing.
[8] Decree No. 403/2022 Coll., on the Publication of Judicial Decisions.
[9] Regulation (EU) 2023/2844 of the European Parliament and of the Council of 13 December 2023 on the digitalisation of judicial cooperation and access to justice in cross-border civil, commercial and criminal matters and amending certain acts in the field of judicial cooperation.
[10] Regulation (EU) 2024/1689 of the European Parliament and of the Council of 13 June 2024 laying down harmonised rules on artificial intelligence (Artificial Intelligence Act).
Úterý, 25. listopadu 2025Aktuality, Analýzy a studie, Projekty, Publikace
Za podporu děkujeme Civil Liberties Union for Europe, kteří projekt Digitalisation Delayed, Justice Denied? podpořili v rámci jejich projektu CERV STRIVE 2025 financovaného Evropskou unií.
Pro angličtinu klikněte sem. // For English version click here.
Více podrobností o projektu a jeho výstupech najdete tady.
Digitalizace soudního systému je v České republice tématem posledních dvaceti let, avšak skutečný pokrok zůstává pomalý a roztříštěný. Podle zprávy, kterou Liga lidských práv publikovala v roce 2025, česká justice navzdory dílčím reformám stále nedosahuje evropských standardů a čelí strukturálním problémům, které brání efektivnímu fungování eJustice [1].
- Digitální rámec existuje, ale realita zaostává
Česká republika přijala v posledních letech několik legislativních opatření, která mají digitalizaci podpořit — zejména zákon o právu na digitální služby, reformu zveřejňování soudních rozhodnutí a aktualizované strategické dokumenty Ministerstva spravedlnosti. Přestože tyto kroky představují významné předpoklady, nedaří se je proměnit v konkrétní funkční nástroje [2].
Zásadním nedostatkem zůstává neexistence plně funkčního elektronického soudního spisu (tzv. eSpis). Přestože jeho vývoj probíhá od roku 2008, projekt se systematicky opožďuje a jeho zavedení bylo opakovaně posunuto. Aktuálně je jeho spuštění plánováno až na konec roku 2026 [3]. Bez elektronického spisu však nelze plně digitalizovat další procesy justice, včetně elektronického nahlížení, automatizovaného doručování a efektivního využívání nástrojů umělé inteligence.
Současně se ukazuje, že ICT infrastruktura resortu je roztříštěná, technologicky zastaralá a působí jako limitující faktor pro interoperabilitu napříč systémy [4]. I přes formální strategické závazky tak česká justice zůstává závislá na papírových spisech a manuálních postupech.
- Opožděná digitalizace prodlužuje řízení a komplikuje přístup ke spravedlnosti
Digitalizační zpoždění má konkrétní dopady na účastníky řízení. V praxi narážíme na situace, kdy je fyzické nahlížení do spisu jedinou reálně dostupnou možností — což znamená časové ztráty, zvýšené náklady a zbytečné průtahy. Absence dálkového přístupu omezuje i právní zástupce, kteří musí cestovat za každým úkonem a nejsou schopni efektivně spravovat více řízení současně [5].
Podobně komplikované je využívání elektronických podání. Ačkoli procesní předpisy umožňují zasílání dokumentů elektronicky, pravidla jsou často interpretována formalisticky a nejednotně. V některých případech musí být elektronické podání následně doplněno papírovým originálem, což výrazně snižuje současné přínosy digitalizace [6].
Online jednání, která by mohla zvýšit dostupnost spravedlnosti, narážejí na právní i technické limity. Identita účastníků nemůže být ověřena prostřednictvím eID, a proto je vždy nutná přítomnost pracovníka soudu, což možnost vzdáleného jednání zásadně omezuje [7].
- Zveřejňování rozhodnutí se zlepšilo, ale není jednotné ani kvalitní
Pozitivním krokem bylo zavedení povinnosti zveřejňovat rozhodnutí všech soudů. Nicméně praxe ukazuje značné rozdíly mezi jednotlivými soudy, a to jak v rozsahu publikovaných rozhodnutí, tak v kvalitě anonymizace [8]. Chybí jednotná metodika, která by zajistila konzistentní ochranu údajů i jednotnost zveřejňovaných informací.
Online systém rozhodnutí je navíc roztříštěný: některé databáze provozují soudy samostatně, jiné Ministerstvo spravedlnosti. To komplikuje vyhledávání, ztěžuje orientaci a snižuje transparentnost.
- Evropské závazky zvyšují tlak na rychlou modernizaci
Situaci mění evropský právní rámec. Nejvýznamnějším dokumentem je Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2844 ze dne 13. prosince 2023 o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce [9]. Toto nařízení ukládá členským státům povinnost digitalizovat přeshraniční řízení, používat evropské rozhraní e-CODEX, zavést interoperabilní videokonference a elektronické doručování.
Další proces digitalizace výrazně ovlivní také Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 ze dne 13. června 2024, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci (Akt o umělé inteligenci) [10]. Systémy využívané v oblasti justice jsou podle něj zařazeny mezi systémy s vysokým rizikem, což znamená přísné požadavky na jejich bezpečné využití.
Pro českou justici to znamená jediné: digitalizace již není modernizační volbou, ale v jistém rozsahu i právní povinností, která vyžaduje zásadní posun v technologické, procesní, institucionální a nakonec i lidské oblasti.
- Co je potřeba udělat: doporučení Ligy lidských práv
Na základě naší analýzy jsou pro rychlou a smysluplnou modernizaci českého soudnictví nutné následující kroky:
- Zavést elektronický soudní spis jako centrální projekt české justice.
- Zkvalitnit praxi e-filingu.
- Modernizovat procesní předpisy — odstranit formalismus, sjednotit podmínky elektronických podání, umožnit digitální důkazní řízení.
- Vytvořit jednotnou metodiku a databázi zveřejňování judikatury pokrývající všechna rozhodnutí veřejně publikovatelná ze zákona.
- Zlepšit kvalitu anonymizace — ideálně zavést centrální anonymizační systém s podporou AI.
- Zavést dálkové ověřování identity pomocí eID pro videokonference, online jednání a přístup k dokumentům.
- Propojit justiční systémy s eGovernmentem.
- Posílit role a kompetence ICT oddělení Ministerstva spravedlnosti, případně vytvořit specializovanou centrální agenturu pro IT v justici.
- Upevnit standardizaci digitálních procesů napříč soudy.
- Investovat do digitálního vzdělávání soudců, úředníků, advokátů a dalších profesních skupin.
- Rozvíjet využití AI ve čtyřech oblastech: anonymizace, přepis jednání, organizace dokumentů a vytěžování textu, administrativní úkony.
- Rozvíjet ODR ve vybraných agendách.
- Přizpůsobit přístupnost pro různé úrovně IT dovedností, včetně podpory vyloučených skupin při domáhání se práva na spravedlivý proces.
- Spolupracovat s orgány Evropské unie a Rady Evropy, a také s vnitrostátními soudy členských států, na přípravě a zkvalitňování procesů digitalizace.
- Modernizovat technické vybavení soudů.
Digitalizace justice nesmí být vnímána jako technický projekt, ale jako nástroj posílení práv občanů a základní podmínka efektivního soudnictví. Bez rozhodného postupu hrozí, že Česká republika bude nadále za evropskými standardy výrazně zaostávat.
Seznam zdrojů
[1] Liga lidských práv: Opožděná digitalizace a její dopad na přístup ke spravedlnosti, 2025.
[2] Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby.
[3] Ministerstvo spravedlnosti — informace k vývoji eSpisu a eISIR (odpovědi na žádosti o informace, 2025).
[4] Informační koncepce Ministerstva spravedlnosti 2023–2028.
[5] Ústavní soud: NaSpis – systém vzdáleného nahlížení (2025).
[6] Občanský soudní řád — pravidla elektronických podání.
[7] § 102a občanského soudního řádu — videokonference.
[8] Vyhláška č. 403/2022 Sb., o zveřejňování soudních rozhodnutí.
[9] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2844 ze dne 13. prosince 2023 o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce.
[10] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 ze dne 13. června 2024, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci (Akt o umělé inteligenci).
Čtvrtek, 20. listopadu 2025Aktuality, Nedobrovolné sterilizace
Odškodňování protiprávně sterilizovaných žen probíhá od roku 2022. Ze statistik dlouhodobě vyplývá, že zhruba 40 % dosud vyřízených žádostí, skončilo pro žadatelky negativně[1] (ať už zamítnutím, nebo zastavením řízení). Tím se však ženám cesta pro získání odškodnění zcela neuzavírá. Neúspěšné žadatelky mohou žádosti podávat opakovaně. Níže shrnujeme, za jakých podmínek má smysl druhou žádost podat.
Žadatelkám doporučujeme se obrátit na sociální pracovnici či pracovníka nebo některou z pomáhajících organizací, která se protiprávními sterilizacemi zabývá. Základní dotazy zodpovídáme i v naší poradně na e-mailové adrese poradna@llp.cz.
Na úvod je třeba uvést, že překážka, kterou představuje pravomocné rozhodnutí v dané věci,[2] se vztahuje pouze na „pozitivní“ správní rozhodnutí, tedy pouze na takové, kterým bylo přiznáno určité právo. Rozhodnutí „negativní“ (nevyhovění žádosti) proto podání nové (opakované) žádosti nebrání.[3]
Samotná možnost podat druhou žádost je sice stěžejním, ale ne jediným předpokladem pro získání odškodnění. Pokud Ministerstvo zdravotnictví dojde k tomu, že ani podruhé žádosti nevyhoví, protože podmínky pro přiznání odškodnění žadatelka opět nesplnila, řízení zastaví.[4] Pokud by naopak ministerstvo žádosti vyhovělo, vydalo by tzv. nové rozhodnutí, kterým odškodnění žadatelce přizná.[5]
Za jakých okolností tedy ministerstvo vydá nové vyhovující rozhodnutí?
Je třeba splnit následující podmínky:
- původní řízení bylo skončeno pravomocným správním rozhodnutím (ministerstvo již rozhodlo a toto rozhodnutí nabylo právní moci, nebo, pokud byl podán rozklad, ministr již rozhodl o tomto rozkladu) a
- existují okolnosti, které odůvodňují vyhovění žádosti – tato podmínka je složitější, proto se jí níže věnujeme podrobněji.
Okolnosti, které odůvodňují vyhovění žádosti
Žadatelka musí v nové žádosti tvrdit takové skutečnosti a navrhovat takové důkazy, na základě kterých ministerstvo rozhodne, že podmínky pro přiznání odškodnění splňuje. Nové rozhodnutí lze vydat i tehdy, pokud nedošlo ke změně skutkových nebo právních okolností, ale žádost byla původně zamítnuta nesprávně. Nicméně právě změna těchto okolností bude v praxi zpravidla právě tím, co ministerstvo povede k vyhovění žádosti.[6]
Co tedy mohou být okolnosti, které odůvodňují vyhovění žádosti?
- nově uváděná tvrzení namítající nesplnění (některou z) podmínek sterilizace podle platného práva v době provedení zákroku;
- nově navrhované důkazní prostředky – zdravotnická dokumentace a jiné listiny, svědecká výpověď apod.;
- nově uváděná či doplněná právní argumentace;
- změna rozhodovací praxe ministerstva či správních soudů – Za přelomové rozhodnutí lze považovat rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 7. 2024 č. j. 9 As 61/2023-65, v němž soud poprvé jasně a podrobně popsal, jakým způsobem má ministerstvo při rozhodování o žádostech postupovat (v podrobnostech odkazujeme na náš dřívější článek). Na něj pak navazuje celá řada soudních rozhodnutí, které v naprosté většině vyznívají ve prospěch neúspěšných žadatelek. Pokud byla původní žádost zamítnuta ještě před tímto důležitým rozsudkem, nebo sice po něm, ale ministerstvo rozhodlo v rozporu s ním, doporučujeme na současnou judikaturu správních soudů v nové žádosti poukazovat.
Na podpoře obětí protiprávních sterilizací spolupracujeme s organizací Romodrom, o.p.s. a jsme podpořeni v rámci MARIO programu, který realizuje organizace Minority Rights Group International.
We support victims of unlawful sterilisation in cooperation with Romodrom, o.p.s. and with the support of the MARIO programme implemented by Minority Rights Group International.
Seznam zdrojů:
[1] Nejaktuálnější veřejně dostupná statistická data jsou dostupná zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-chybi-penize-pro-protipravne-sterilizovane-ma-je-dodat-vlada-287151#utm_content=ribbonnews&utm_term=sterilizace&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz
[2] Tzv. překážka věci pravomocně rozhodnuté – res iudicata.
[3] Uvedené vyplývá ze soudní judikatury (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 22. 1. 2019 sp. zn. II. ÚS 752/18 nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 3. 2021 sp. zn. 6 As 94/2020) i odborné literatury [viz JEMELKA, L., PONDĚLÍČKOVÁ, K., BOHADLO, D. § 48 (Překážky řízení). Správní řád. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 354; POTĚŠIL, L., HEJČ, D., RIGEL, F., MAREK, D. § 48 (Překážky řízení). Správní řád. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 291.].
[4] § 102 odst. 4 správního řádu.
[5] § 101 písm. b) správního řádu.
[6] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 3. 2025 sp. zn. 5 As 202/2024, bod 30. Viz také POTĚŠIL, L., HEJČ, D., RIGEL, F, MAREK, D. § 101 (Nové rozhodnutí). Správní řád. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 570.
Středa, 1. října 2025Aktuality
Tyto volby mohou být v mnohém rozhodující. Trendy úpadku demokracie a právního státu ve střední a východní Evropě jsou alarmující. Proto nás zajímalo, jak jednotliví kandidující přistupují ke klíčovým otázkám demokracie, právního státu, lidským právům, ale i mezinárodního ukotvení práva. Věříme tomu, že rétorické útoky mohou předznamenávat ty reálné. Naším úkolem je na ně upozorňovat a přispět k obraně základních hodnotových pilířů našeho státu.
Od začátku volební kampaně naše organizace monitorovala narativy ohrožující demokracii, lidská práva a právní stát napříč politickým spektrem. Sledovali jsme média, sociální sítě i podcasty. Do monitoringu jsme zahrnuli kandidáty a kandidátky do Poslanecké sněmovny a soustředili jsme se především na politické subjekty, které měly reálnou šanci do ní proniknout.
Na monitoringu jsme společně s dobrovolníky a dobrovolnicemi strávili mnoho hodin. Dlouhodobě sledujeme stav právního státu v České republice a každoročně připravujeme hodnotící zprávu pro Evropskou komisi. Předvolební kampaně jsme přitom vnímali jako klíčový moment, kdy se narativy, jež mohou právní stát oslabovat, nejvýrazněji projevují.
Při vyhodnocení jsme identifikovali opakující se narativy. Do našeho výběru se dostaly ty, které se objevovaly nejčastěji a které podle nás nejvíce ohrožují demokratické principy a právní stát.
O jaké narativy jde?
- Zmanipulované nebo ukradené volby.
- Vystoupení z EU a NATO, podněcovaní k neplnění mezinárodních závazků.
- Omezení občanské společnosti nebo rušení neziskových organizací.
- Konec podpory Ukrajině, protiimigrační politika.
- Zrušení inkluze, omezení práva na vzdělání.
- Útok na veřejnoprávní média, legitimizace alternativních médií.
Níže přikládáme výběr konkrétních výroků politiků a političek ucházejících se o poslanecký mandát. Některé výroky pokrývají více narativů.
Zmanipulované nebo ukradené volby
Narativ předem zpochybňuje průběh voleb, a tím i jejich legitimitu.
„Jediné, co by nám řekli, by bylo: Na co ještě čekáte? Čekáme na letošní podzimní volby. Ale pokud nám tyto volby ukradnou, pokud bude jasné, že ve volbách není možné změnit směřování naší země, pak je evidentní, že nazrál čas pro čtvrtý domácí odboj. Za vlast, za pravdu, za budoucnost bez novodobého otroctví.“ [1]
Michal Klusáček, Stačilo!
,,To, že se tajné služby v součinnosti s Ústavním soudem pokusí o protidemokratický postup jako v Rumunsku v roce 2024, je možné. Je to nebezpečí pro naši demokracii. … Nebezpečí spočívá v kombinaci moci Ústavního soudu, který již zrušením voleb v roce 2009, jež se měly konat na základě speciálního ústavního zákona, prokázal, že je ochoten zrušit volby, přestože jde o základní kámen demokracie, a že se necítí být vázán ústavou. Zrušením ústavního zákona totiž překročil svou pravomoc. Pokud máme orgán, který nectí ústavu, a pokud máme tajné služby, které již prokázaly, že kašlou na ústavní práva občanů, jak se to projevilo v roce 2022, když Vojenské zpravodajství iniciovalo vypnutí Fialově vládě nepohodlných webů, tak může být jejich vzájemná součinnost pro demokracii smrtící.” [2]
Zdeněk Koudelka, SPD
Vystoupení z EU a NATO, podněcovaní k neplnění mezinárodních závazků
Narativ ohrožuje mezinárodních závazky státu. Může mít ekonomické následky, ale i ohrozit mezinárodní spolupráci – například tajných služeb.
„Vystoupení z Evropské unie je pouze prostředkem, mechanismem a nástrojem k tomu, abychom mohli zničit Green Deal, abychom mohli zničit genderismus, abychom mohli zničit neřízenou imigraci, tedy všechna ta bezpečnostní rizika.” [3]
Markéta Šichtařová, SPD
,,…neptejme se pořád na nebezpečí, co budeme dělat bez NATO, protože být v NATO je pro mě takřka stoprocentní jistotou toho, že budeme zneužití jako země a budeme se účastnit konfliktu, který přijde.” [4]
,,K tomu, aby vzniklo referendum, by nejdřív musel vzniknout ústavní zákon o referendu, protože ústava nemá zákon o obecném referendu. K tomu, aby vznikl ústavní zákon o referendu o vystoupení z Evropské unie, by pro něj musel hlasovat Senát ústavní většinou tří pětin, což není možné, protože v Senátu je 80 senátorů, z nichž 61 jsou senátoři koalice Spolu. Tam nemůže projít ten zákon. Takže vystoupit z Evropské unie skrze referendum není možné, proto my vůbec nepřemýšlíme o cestě referenda. Žijeme v demokracii, minimálně legislativně jsme v demokracii, to znamená, že platí vůle většiny. Když se 50 procent plus rozhodne ve volbách, že podpoří hnutí Česká republika na 1. místě!, kde kandiduji s doktorem Miroslavem Sládkem, doktorkou Vladimírou Vítovou a dalšími. Když 50 procent lidí dá hlas tomu, že chce vystoupit z Evropské unie ve volbách, tak to plně nahrazuje referendum.” [4]
Ladislav Vrabel, Česká republika na 1. místě!
Útoky na soudnictví
Narativ přímo útočí na důvěru v soudní moc a tím přispívá k její deligitimizaci.
,,Rozhodně by měl být v rámci ministerstva spravedlnosti zřízen nezávislý inspekční orgán, který by se systematicky zabýval nekvalitní prací soudců a státních zástupců, zejména v souvislosti s rostoucími náhradami škod.“ [5]
Renáta Vesecká, Motoristé sobě
„Chystáme právo na bezplatné zastupování. A nechceme doživotní nominování soudců. Myslím, že se to Pavlu Blažkovi (ministru spravedlnosti za ODS, pozn. red.) ani soudcům nebude líbit. To bude dobré.“ [5]
Kateřina Konečná, Stačilo!
„Ale my si myslíme, a inspirovali jsme se v USA a v Japonsku, že soudci by měli ve svých funkcích být potvrzováni nějakým odborným minireferendem. Tím nemluvím o zbavování funkce, ale soudce by si jednou za nějaký čas měl jít pro potvrzení k určité skupině občanů proto, zda má soudit dál. A tam by se vážilo, jak je pilný, kolik případů odmítl, jak zdůvodňuje své rozsudky,“ [5]
Jana Bobošíková, Stačilo!
Omezení občanské společnosti nebo rušení neziskových organizací
Narativ přináší snahu delegitimizovat neziskové organizace a občanskou společnost. To ohrožuje občanský sektor a může vést k jeho eliminaci.
,,To znamená minus 80 tisíc lidí, které nabraly na státní výplatnici poslední vlády, jako třeba školní asistenti kvůli inkluzi. A když seškrtáme i politické neziskovky a nesmyslné dotace, jsme na cestě k vyrovnanému rozpočtu.“ … „V Chebu je divadelní představení pro děti, kde běhají plyšáci vypadající jako penisy a údy. A tohle stát dotuje. To jsou přeci věci, které musíme škrtnout.“ [6]
Libor Vondráček, Svobodní (na kandidátce SPD)
“Potom tady máme velmi oblíbené neziskovky, které vždycky způsobí hysterii ve vládních řadách. Počet zaměstnanců neziskovek 118 000 zhruba. Jejich propuštění rovná se úspora na hrubých mzdách přes 38 miliard.” [7]
Markéta Šichtářová, SPD
“Veřejné peníze by měly dostávat jen neziskovky, které jsou opravdu veřejně prospěšné. Veřejnou prospěšnost je potřeba konečně definovat zákonem.” [8]
Kateřina Jurigová, SPOLU
Konec podpory Ukrajině, protiimigrační politika
Narativ přispívá ke strachu ve společnosti a stigmatizuje vybrané skupiny.
„Místo, aby podpořili české ženy, aby měly děti tady doma, chtějí motivovat cizinky, aby zůstaly a rodily. Ale my říkáme jasně, uprchlíci, až skončí válka, se mají vrátit domů.“ [9]
Andrej Babiš, ANO
„My říkáme nulová tolerance nelegální migraci. Schengen je děravý jako cedník, evropské řešení neexistuje. Je potřeba důsledně znovu obnovit ochranu našich hranic. Tím neříkáme ostnatý drát, ale bavíme se o tom, že by měla být kontrola na všech dálničních a silničních přechodech a na letištích, která bude kontrolovat dodávky a podezřelá vozidla. A druhá věc je urychlit i hodnocení žádostí o azyl. Kdo nesplní podmínky, tak bude repatriován do země, ze které přijel.“ [10]
Radovan Vích, SPD
Zrušení inkluze, omezení práva na vzdělání
Narativ ohrožuje právo dětí se speciálními potřebami na rovný přístup ke vzdělávání.
„Ne inkluzi, ne neziskovkám. Chceme se vrátit ke školství tak, jak bylo, než to, k čemu je vedeno.“ … “Mým ideálem by bylo Rakousko-Uherské školství. Od té doby se ve školství propadáme v žebříčcích.” [11]
Daniel Sterzik, Stačilo!
“Naše bezpodmínečná věc, za kterou půjdeme na barikády, je zrušení inkluze. Všechno ostatní je nějaká cesta, ke které budeme směřovat.” [12]
Matěj Gregor, Motoristé sobě
️Útok na veřejnoprávní média, legitimizace alternativních médií
Narativ útočí na profesionalitu veřejnoprávních médii. Ohrožuje jejich nezávislost. Zároveň legitimizuje alternativní nebo antisystémová média, která často nepodléhají pravidlům o novinářské etice.
,,Mám problém s tím, co v České televizi neříkají, Trikolora chce od začátku zrušit koncesionářské poplatky.“ ,,Média hlavního proudu, vlajkovou lodí je zpravodajství České televize, ale jsou to dvě třetiny novinářů, si při volbě prezidenta oblékají flanelky, hájí naprosto nepokrytě všechny činy současné vlády. Ale strašně málo novinářů si uchovalo novinářskou čest.“ [13]
Zuzana Majerová, Trikolora (na kandidátce SPD)
“Od 4.10. nastane v ČR doba SUNDÁVÁNÍ. Nejdřív sundáme Fialu. Pak ukrajinské vlajky ze státních budov. Pak politické neziskovky a Českou televizi.” [14]
Jindřich Rajchl, PRO (na kandidátce SPD)
Zdroje
[1] Pokud nám volby ukradnou, nazrál čas na odboj, vyzval lídr Stačilo! Své příznivce cvičí se zbraní. Novinky.cz. 10. 7. 2025. Dostupné z: https://www.novinky.cz/clanek/domaci-pokud-nam-volby-ukradnou-nazral-cas-na-odboj-vyzval-lidr-stacilo-sve-priznivce-cvici-se-zbrani-40529562
[2] Politická cenzura jako za Jakeše a Husáka. Hrozí nám puč přes soudy? Ústavní právník varuje. ParlamentníListy.cz. 16. 9. 2025. Dostupné z: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Politicka-cenzura-jako-za-Jakese-a-Husaka-Hrozi-nam-puc-pres-soudy-Ustavni-pravnik-varuje-779899
[3] Šichtařová: Vystoupení z EU je prostředkem pro zničení Green Dealu. Pravdive.eu. 25. 7. 2025. Dostupné z: https://pravdive.eu/news/116997/sichtarova-vystoupeni-z-eu-je-prostredkem-pro-zniceni-green-dealu
[4] „Jako premiér napíšu do EU a NATO, že vystupujeme,“ říká Vrábel z České republiky na 1. místě. iROZHLAS.cz. 18. 9. 2025. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/volby/jako-premier-napisu-do-eu-a-nato-ze-vystupujeme-rika-vrabel-z-ceske-republiky-na_2509181900_dci
[5] Bič na soudce: Po jejich větší kontrole volají kromě Stačilo! i Motoristé. Mluví o nové inspekci. CNN Prima NEWS. 7. 5. 2025. Dostupné z: https://cnn.iprima.cz/bic-na-soudce-po-jejich-vetsi-kontrole-volaji-krome-stacilo-i-motoriste-mluvi-o-nove-inspekci-473590
[6] Vondráček proti vládnímu utrácení: Minus 80 tisíc úředníků a pryč s plyšovými penisy. ParlamentníListy.cz. 24. 9. 2025. Dostupné z: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Vondracek-proti-vladnimu-utraceni-Minus-80-tisic-uredniku-a-pryc-s-plysovymi-penisy-780334
[7] Šichtařová: Neziskovky nemají od státu dostat ani korunu. Neznáte realitu, obořil se Jurečka. CNN Prima NEWS. 28. 9. 2025. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=NuDZ8h8n0qI
[8] Devátý bod svého programového desatera věnuji konceptu veřejné prospěšnosti. Kateřina Jurigová (SPOLU). Facebook. 23. 9. 2025. Dostupné z: https://www.facebook.com/photo?fbid=24615180451426474&set=a.820087564695763
[9] Podpora má jít českým rodinám. Volební video Andreje Babiše. Facebook. 11. 6. 2025. Dostupné z: https://www.facebook.com/watch/?ref=embed_video&v=751401990577520
[10] Ne ilegální migraci. Schengen je děravý jako cedník, říká lídr SPD Vích. iDNES.cz. 24. 9. 2025. Dostupné z: https://www.idnes.cz/volby/liberec/volby-poslanecka-snemovna-2025-radovan-vich-lidr-spd-rozhovor.A250924_871605_liberec-zpravy_lav
[11] Předseda Stačilo!: Rusko ve válce zvítězí. Dokážu analyzovat jeho postoje. CNN Prima NEWS. 10. 9. 2025. Dostupné z: https://cnn.iprima.cz/sterzik-485070
[12] Chceme zavést speciální třídy na běžných školách, říká Motorista Gregor. Seznam Zprávy (podcast Ptám se já). 25. 8. 2025. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-ptam-se-ja-za-zruseni-inkluze-pujdeme-na-barikady-rika-expert-motoristu-na-skolstvi-284628
[13] Majerová: Dekadentní doba, nesuverénní Česko a katastrofa jménem inkuze | Chuť moci. YouTube. 3. 9. 2025. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=buKYTTaCYOA
[14] Jindřich Rajchl. Facebook (oficiální stránka). 15. 7. 2025. Dostupné z: https://www.facebook.com/share/p/1BwgJWPg9m/?mibextid=wwXIfr
