Některé ženy, které chtějí žádat o odškodnění za protiprávně provedenou sterilizaci, mají značně ztížené až znemožněné odškodnění získat. Zdravotnická dokumentace jim totiž byla skartována, některým z nich navíc nezákonně. Jen mezi našimi klientkami jsou jich desítky. Ministerstvo zdravotnictví v současné době drtivou většinu žádostí o odškodnění, u kterých je skartovaná zdravotnická dokumentace, zamítá.

Délka skartační lhůty zdravotnické dokumentace se řídí vyhláškou o zdravotnické dokumentaci. Její nejstarší verzí je vyhláška č. 385/2006 Sb., která byla účinná od 1. 4. 2007. V současné době je účinná vyhláška č. 98/2012 Sb. Obě vyhlášky upravují stejnou skartační lhůtu v případě hospitalizace: 40 let od poslední hospitalizace pacienta ve zdravotnickém zařízení. Porod je v České republice vždy spojen s hospitalizací. Nicméně do dnešní doby existují nemocnice, které skartují porodopisy po kratším časovém období. Nemocnice často jednají na základě zastaralých vnitřních předpisů a jejich skartační plán v některých případech schvaluje městský archiv, jako například v případě Městské nemocnice Ostrava (Fifejdy). Tam se až do podzimu 2022, kdy jsme podali několik stížností na poskytovatele zdravotních služeb, všechny porodopisy skartovaly po 10 letech se souhlasem Archivu města Ostravy.

V této nemocnici podstoupilo zákrok sterilizace více než 20 našich klientek, většina z nich navíc až po roce 1990, někdy dokonce až po roce 2000. Ani tyto zdravotnické dokumentace už neexistují. Tvrzení, že porodopisy mají jinou skartační lhůtu než zdravotnická dokumentace související s hospitalizací, je mylný. Porod ve zdravotnickém zařízení je vždy spojen s hospitalizací, proto by měl být porodopis (a v tomto případě i související zdravotnická dokumentace k provedení sterilizace) uchován v nemocnici 40 let od ukončení hospitalizace (popřípadě 10 let od úmrtí pacienta).

Tuto skutečnost nám potvrdilo Ministerstvo zdravotnictví ČR v reakci na naši žádost o informace:

Porodopis je stejně jako chorobopis soubor informací, údajů, obrazových materiálů apod. vedený o pacientovi, konkrétně o pacientově zdravotním stavu a o postupu zdravotnického zařízení při poskytování zdravotní služeb během hospitalizace pacienta. V případě porodopisu se jedná o matku a novorozence. Porodopis obsahuje např. informace o průběhu porodu, průběhu hospitalizace a další náležitosti jakými jsou např. informované souhlasy. Přijetím těhotné/rodící ženy k porodu dochází v rámci zdravotnického zařízení k přijetí pacientky k hospitalizaci v souvislosti s porodem, tedy k poskytování lůžkové péče v rámci hospitalizace. Na porodopis se tedy vztahuje stejná skartační lhůta, jako je tomu u každé jiné zdravotnické dokumentace při hospitalizace pacienta.“

V případě prvních stížností na Městskou nemocnici Ostrava (Fifejdy), jsme se museli obrátit až ke Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje. Dle nemocnice totiž skartace proběhla v souladu s právem. Krajský úřad nám potvrdil, že skartace s takto krátkou lhůtou je skutečně nezákonná. V poslední odpovědi od Městské nemocnice Ostrava bylo nakonec přislíbeno, že nemocnice upraví skartační plán tak, aby byl v souladu se v současnosti platnou legislativou. Skartované dokumentace jsou však nenávratně ztraceny.

Odpověď z Ministerstva zdravotnictví na žádost o informace

Odpověď z krajského úřadu

Odpověď z Městské nemocnice Ostrava

Obětem protiprávní sterilizace pomáháme díky projektu financovaného z Norských fondů.

ministerstvo zdravotnictví, nezákonná skartace, sterilizace, stížnost