Stát v tichosti plánuje zpřísnění sankcí za povinné očkování

Ministerstvo zdravotnictví hodlá zavést horní věkovou hranici 18 měsíců pro povinné očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím (tzv. MMR vakcína) a tím i novou možnost pokutovat rodiče za její nesplnění. Vyplývá to z návrhu § 5 vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem. U MMR vakcíny dosud nebyl termín očkování omezen a rodiče tak mohli bez hrozby sankce očkování odložit až do doby nástupu dítěte do mateřské školky. Návrh ministerstvo zveřejnilo v tichosti bez možnosti projednání v komisi pro očkování, v níž má zástupce odborná i laická veřejnost a která byla k tomuto účelu zřízena.

Doposud mohl rodič legálně očkování odložit a nemohl za to být sankcionován pokutou. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu mu hrozilo nanejvýš odmítnutí přístupu dítěte k předškolnímu vzdělávání. Rodiče tak byli motivováni naočkovat dítě před vstupem do mateřské školy a naprostá většina rodičů tak učinila.

Liga lidských práv změny navržené ministerstvem kritizuje, podle ní by došlo k velkému zásahu do rodičovských práv, aniž by k tomu byl legitimní důvod. „Někteří rodiče začínají očkovat hexavakcínou ve věku jednoho roku dítěte a MMR vakcínu nechají aplikovat před tím, než dítě nastoupí do mateřské školy. Návrh vyhlášky ale počítá s tím, že všechny dávky hexavakcíny (nově namísto 4 dávek pouze 3 dávky) se musí stihnout do jednoho roku věku dítěte a MMR vakcína do 18. měsíce věku. Návrh tedy paradoxně způsobí největší problémy těm rodičům, kteří očkování neodmítají, ale chtějí individuální přístup,“ komentuje návrh nové úpravy právnička Ligy Zuzana Candigliota.

Změnu ministerstvo odůvodňuje takto: „Nově se stanoví horní věková hranice pro podání první dávky MMR vakcíny, která zabrání snahám rodičů oddalovat podání první dávky MMR vakcíny do pozdějšího věku. Na základě vyhodnocení výsledků sérologického přehledu protilátek proti příušnicím, které se konalo v roce 2013 a které potvrdilo i trend výskytu onemocnění spalničkami i v roce 2015, se upravuje (posunuje) interval podání druhé dávky MMR vakcíny.“

Oficiální statistiky prokazují, že nedošlo k žádné změně epidemiologické situace, která by odůvodňovala zavedení horní věkové hranice, a to navíc zrovna ve věku 18 měsíců. V posledních letech u zarděnek není žádný výskyt tohoto onemocnění, u spalniček byl zvýšený výskyt v roce 2014, ale v dalších letech už bylo jen 9 a 7 výskytů nemoci ročně. U příušnice došlo sice ke zvýšenému výskytu v roce 2016, ale ze statistik lze vyčíst, že se to týká hlavně věkové skupiny 10-19 let.[1] Statistiky neuvádí, kolik nemocných bylo očkováno a kolik nikoliv, ale lze předpokládat, že naprostá většina nemocných byli očkovaní jedinci.

Liga lidských práv rozeslala připomínky k návrhu všem členům očkovací komise a vzhledem k tomu, že není oprávněna návrh oficiálně připomínkovat, vyzvala k tomu Kancelář veřejného ochránce práv.

Bližší informace poskytne:

Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, tel. 607 005 043, e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz

Více informací:

 

[1] Zdroje: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/infekcni-nemoci-drive-prenosne-nemocihttp://www.szu.cz/publikace/data/vybrane-infekcni-nemoci-v-cr-v-letech-2007-2016-absolutne

 

 

 

Soud: ředitel výchovného ústavu musí zajistit dostatečnou podporu odcházejícímu mladému člověku

Krajský soud v Praze v jednom z našich případů minulý týden rozhodl, že ředitel výchovného ústavu se dopustil nezákonného zásahu tím, když nezajistil mladému člověku podporu při odchodu z ústavu do samostatného života. Podle krajského soudu má mladý člověk při odchodu z ústavu soudně vymahatelné veřejné subjektivní právo nejen na věcnou pomoc a jednorázový peněžitý příspěvek (až do výše 25 tis. Kč), ale také na zajištění poradenské pomoci při vyřizování bydlení, práce i řešení jiných tíživých životních situací. Pokud ředitel ústavu nechá dítě odejít bez zajištění této základní podpory, jedná podle soudu nezákonně.

Případ se týkal chlapce, který měl odcházet z výchovného ústavu z důvodu blížící se zletilosti. Personál výchovného ústavu přechod chlapce do samostatného života s odkazem na to, že chlapec má matku, která by se o něj měla postarat. S tou však chlapec neměl kontakt. Ačkoli se snažil zajistit si bydlení v domě na půli cesty, nikde se to nepodařilo. Ústav tak opouštěl v situaci, kdy neměl zajištěno bydlení ani práci a jednou dávkou, kterou pobíral byl přídavek na dítě ve výši 700 Kč. Od ústavu mu byla přiznáno odchodné ve výši 2000 Kč a během dvou měsíců  získal ještě mimořádnou okamžitou pomoc ve výši 3 000 Kč. Částky dohromady však v žádném případě nemohly stačit ani na zaplacení kauce k nájemnímu bytu a chlapec tak byl zcela odkázán na pomoc známých.

Nedostatečná podpora mladým dospělým odcházejícím z ústavů, jejichž zranitelnost je zvyšována návykem na ústavní prostředí, které často nevede ke skutečné samostatnosti, není ojedinělým problémem. Mladí dospělí opouštějící ústavní péči tak jsou jednou z skupin nejvíce ohroženou sociálními jevy jako je bezdomovectví či závislost na návykových látkách.
Liga lidských práv snaží upozorňovat vládu a Ministerstvo práce a sociálních věcí, že zde chybí koordinace poskytované podpory a kontrola, zda je podpora skutečně poskytována způsobem odpovídajícím potřebám mladých lidí.

Chcete odložit povinné očkování dítěte?

Klára DOLEŽALOVÁ, moderátorka:
Chcete odložit povinné očkování dítěte, nebo neočkovat vůbec? Najděte si jiného pediatra. To je běžná praxe u dětských lékařů na Plzeňsku. Paní Veronika chtěla první dávku hexavakcíny pouze odložit, lékařka ji prý přesto vyhodila z ordinace. Mladá rodina podala stížnost na lékařskou komoru. Kdo je v právu, zjišťovala Kateřina Lang.

paní Veronika, maminka:
My jsme měli konkrétně problém ten, že jsme ve třech měsících šli na preventivní prohlídku a paní doktorka počítala s tím, že už budeme automaticky očkovat, ale jelikož naše dcera byla opravdu malá, tak jsme se rozhodli, že odložíme.

Kateřina LANG, redaktorka:
A právě tady začal celý problém. I přesto, že podle zákona musí rodič stihnout naočkovat dítě do 18 měsíců věku, byla paní Veronika s tehdy tříměsíční dcerou prý doslova vyhozena z ordinace.

paní Veronika, maminka:
Chtěli jsem vydržet minimálně do půl roku, no a paní doktorka nám řekla, že to si bohužel musíme najít jinýho pediatra, že ona neodkládá, ani neposouvá očkování.

Kateřina LANG, redaktorka:
Rodina proto začala hledat nového pediatra. Podle manžela paní Veroniky to byl obrovský problém. Nikdo je totiž nechtěl přijmout.

manžel paní Veroniky:
Z dvaceti pediatrů jsem byl devatenácti odmítnut, že odkládat se nebude, až na poslední chvíli jsme našli paní doktorku ve Starým Plzenci, která byla jakoby svolná s tím, že nám odloží očkování.

Kateřina LANG, redaktorka:
Jenže podle právníků je odmítnutí péče ze strany pediatra v tomto případě nezákonné.

Zuzana CANDIGLIOTA, právní lídr Ligy lidských práv:
V případě, že rodič odmítne očkování nebo žádá odložení očkování, tak to rozhodně není důvodem, pro který pediatr může vyhodit toho pacienta z péče.

Kateřina LANG, redaktorka:
Bohužel rodina paní Veroniky není jediná, která podobný problém řeší. Stejně je na tom i tato maminka z Plas na Severním Plzeňsku. Žena se totiž rozhodla své dítě prozatím neočkovat vůbec. Reakce dětské lékařky ji prý šokovala.

Barbora KORUNKOVÁ, maminka, Plasy:
No, požádala nás, abysme odešli a že na nás zavolá sociálku. Máme nového pediatra a trvalo mi to asi tři měsíce, než jsem prostě obvolala různá pediatry a nakonec se teda někdo chytil a vzali nás.

Kateřina LANG, redaktorka:
A proč pediatři neočkované děti ve svých ordinacích nechtějí?

Jitka BEZDÍČKOVÁ, pediatrička, Plasy:
Protože já preferuju preventivní medicínu. Pokud budou odmítat trvale očkování, že teda nechtějí očkování a to dítě by bylo zdravý, tak bych asi chtěla, aby teda byli u pediatra, kterej s tím nemá problém.

Kateřina LANG, redaktorka:
Na druhou stranu i rodiče, kteří chtějí očkování odložit, neb neočkovat vůbec, mají ze zákona na pediatrickou péči nárok. Pokud je lékař odmítne, je třeba se obrátit na zdravotní pojišťovnu.

Marie MAŘÍKOVÁ, vedoucí podpůrné skupiny pro očkování:
Pojišťovna je povinná nalézt pediatra, který vezme do péče ať už očkují, nebo neočkují.

Kateřina LANG, redaktorka:
Kateřina Lang, Prima FTV.

Monitoring Zpráv FTV Prima vysílaných dne 16. 4. 2016.  

Co znamená nález Ústavního soudu k očkování pro rodiče?

Ústavní soud včera poprvé potvrdil, že je možné rodičům udělit výjimku z očkovací povinnosti svých dětí na základě jejich výhrady svědomí. Již v roce 2011 uznal tuto výjimku z důvodu náboženského přesvědčení rodičů. Ovšem v minulém roce plénum Ústavního soudu shledalo, že povinné očkování jako takové je v souladu s Ústavou. Co tedy z nového i předchozích rozhodnutí vyplývá?

  • Očkování zůstává povinné v tom smyslu, že sice není vynutitelné proti vůli rodičů, ale je možné za jeho nesplnění uložit rodičům pokutu a nepřijmout dítě, které není řádně očkované, do mateřské školy či dětské skupiny. Rodiče tedy dosud mohli svoje dítě nenaočkovat z jakýchkoli důvodů, ale museli počítat s možností sankcí.
  • I nadále tedy platí, že kvůli neočkování dítěte může Krajská hygienická stanice s rodiči zahájit správní řízení pro přestupek. Ovšem nově se mohou rodiče odvolávat nejen na své náboženské přesvědčení, ale také mohou uplatnit výhradu svědomí, která má jiný než náboženský nebo spirituální charakter.
  • Výhrada svědomí může mít různé důvody. V případě stěžovatelů, s kterým se můžete seznámit zde, hrála mimo jiné roli skutečnost, že matka pracuje jako terapeutka autistických dětí a měla osobní zkušenost s tím, že se řadě dětí spustil autismus po očkování. Proto jí její svědomí nedovolilo své dítě nechat očkovat. Běžné jsou případy, kdy rodiče mají předchozí negativní zkušenosti s očkováním a mají proto obavy dítě naočkovat nebo v očkování pokračovat. Také dochází k tomu, že zdravotní stav dítěte není v pořádku, ale lékař neuznal zdravotní kontraindikaci, přesto se rodiče obávají očkovat. Například tyto případy by mohly spadat pod výhradu svědomí.
  • V projednávaném případě se jednalo o výjimku z uložení sankce ve formě pokuty, ovšem podle našeho názoru se výjimka z důvodu svědomí může vztáhnout i na přístup dítěte do mateřské školy. Ústavní soud uvedl, že v případě, kdy jsou dány důvody pro výjimku, nesmí orgány veřejné moci povinnost ani jinak vynucovat. Veřejná ochránkyně práv považuje za sankci i odepření přístupu do mateřské školy. Již nyní některé mateřské školy uznávají výjimku z povinnosti očkování, a to nejen na základě Ústavním soudem dříve vyložené náboženské výjimky z povinného očkování, ale též na základě rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, který uznal, že výjimku lze udělit i pro přístup do mateřské školy.

Podle Ústavního soudu může být uznána výjimka z důvodu svědomí rodičů, pouze pokud jsou zároveň splněna tato čtyři kritéria:

> ústavní relevance tvrzení obsažených ve výhradě svědomí
– rodič se dovolává konkrétních svých ústavně zaručených práv, nejen svobody svědomí, ale též např. rodičovských práv, nedotknutelnosti osoby aj.,

> naléhavost důvodů, o které rodič opírá svou výhradu svědomí
– může jít např. o subjektivní přesvědčení, že očkování může trvale poškodit zdraví dítěte,

> konzistentnost a přesvědčivost tvrzení
– přesvědčivost je založena na hodnotách dané osoby, které mají být jednoznačné a srozumitelné, ovšem nevyžaduje se, aby přesvědčení dané osoby bylo objektivně pravdivé, konzistentnost vyžaduje, aby osoba své přesvědčení ospravedlňovala již od prvních fází řízení,

> společenské dopady, jež může konkrétní výhrada svědomí mít
– zohlední se žádoucí míra proočkovanosti obyvatelstva proti přenosným nemocem tak, aby se výjimka nezměnila v pravidlo.

(Ne)bezpečné očkování?

Svobodná volba v otázce očkování u nás možná není. Nejde ale jen o to, zda očkovat. Nálepkuje se: lékaři pro a rodiče proti. Naprostá většina rodičů své děti očkovat chce. Požadují ale individuální přístup a to, aby se očkovalo bezpečně. Dokument v širším kontextu mapuje nejnovější události kolem očkování.

(Pokračování textu…)