Úterý, 4. března 2008Aktuality
Ve středu 5. března 2008 začíná v Praze festival dokumentárních filmů Jeden svět, který potrvá celý týden. V rámci festivalu se mohou zájemci zúčastnit filmových projekcí a debaty na téma mezinárodní trestní spravedlnosti.
Na pondělí 10. března jsou v malém sále Městské knihovny v Praze připraveny projekce filmů Miloševič u soudu a Za Dárfúr! Po promítnutí filmů bude následovat diskuse s Essa Faalem z Úřadu prokurátora Mezinárodního trestního soudu, Petrem Válkem z Ministerstva zahraničních věcí a se zástupcem Ligy lidských práv, Janem Kratochvílem. Zabývat se budou otázkou potrestání pachatelů genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů, otázkou angažovanosti mezinárodního společenství na dopadení a odsouzení zločinců a v neposlední řadě problémem podpory Mezinárodního trestního soudu ze strany České republiky.
Mezinárodní trestní soud bude v úterý 11. března tématem také v Poslanecké sněmovně. Po promítnutí filmu Spravedlnost bez hranic mohou poslanci, senátoři a pozvaní hosté diskutovat s JUDr. Ivanou Janů, ústavní soudkyní a někdejší soudkyní Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Debata by se měla týkat otázky smyslu mezinárodní trestní spravedlnosti, problému podpory mezinárodních snah o potrestání zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a pachatelů genocidy ze strany České republiky a otázce ratifikace Mezinárodního trestního soudu Českou republikou. Touto akcí se festival Jeden svět pokusí přiblížit téma mezinárodní trestní spravedlnosti poslancům a senátorům Parlamentu, kteří mají v nejbližší době rozhodovat o přistoupení České republiky k Mezinárodnímu trestnímu soudu.
Součástí festivalu bude výstava Nakreslená genocida. Obrázky dětí ze západosudánského Dárfúru a sousedního Čadu jsou výmluvnou a alarmující výpovědí o konfliktu, který se malým autorům nesmazatelně zapsal do paměti. Kresby budou vystavené v Galerii Langhans od 5. do 13. března. Na tomto místě bude také možné přpojit se podpisem k otevřenému dopisu poslancům a senátorům za ratifikaci Římského statutu. K dopisu se můžete připojit i zaslaním emailu s Vašimi údaji na jkratochvil@llp.cz.
Program a podrobné informace o festivalu najdete zde.
Pátek, 29. února 2008Zprávy z médií
Brno – Co mohou Křížovi udělat pro to, aby získali zpět své děti, které jim před třemi lety odebral soud? Za manžele se postavil i veřejný ochránce práv, když kritizoval postup sociálního odboru Městského úřadu ve Šlapanicích, jenž se o umístění dvojčat do kojeneckého ústavu zasadil. Děti jsou od loňského května v pěstounské rodině, v boji o jejich vrácení rodičům pomáhá i Liga lidských práv.
“Vloni v srpnu podali Křížovi žádost o zrušení ústavní výchovy. Původně ji měl soud projednávat už v prosinci, ale byly nejasnosti kolem toho, kdo bude ustanoven opatrovníkem odebraných dětí,” poznamenala právnička Křížových z Ligy lidských práv Jana Havigerová.
Další termín jednání zatím soud nestanovil. Lýdia a Ivan Křížovi se zatím chystají podat návrh na předběžné opatření, díky kterému by se děti dostaly zpět do své původní rodiny. O tomto opatření musí soud rozhodnout rychle. Pokud by Křížovým vyhověl, zůstala by téměř čtyřletá dvojčata v jejich péči až do pravomocného rozhodnutí soudu o zrušení ústavní výchovy.
“Pokud bychom neuspěli, odvoláme se ke krajskému soudu. Když ani tam nepochodíme, podáme ústavní stížnost či stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva. Rodiče v současné době dokáží dětem poskytnout materiální i citové zázemí a odpírání péče o ně by bylo porušením práva na respektování rodinného života,” doplnila Havigerová.
Zároveň se jménem Křížových chystá podat podnět na ministerstvo práce a sociálních věcí. To by na jeho základě mělo prošetřit postup sociálního odboru Městského úřadu ve Šlapanicích. Manželé mohou po ministerstvu požadovat i “zadostiučinění za psychickou a materiální újmu”.
Článek vyšel dne 29.2.2008 v deníku Mladá fronta DNES.
Čtvrtek, 28. února 2008Tiskové zprávy
Brno – 28. února 2008 – Česko stále pokračuje v praxi odebírání dětí do ústavů pouze proto, že rodina nemá vhodné bydlení. Opakovaná kritika ČR ze strany Evropského soudu pro lidská práva nepomáhá. Liga lidských práv převzala od ombudsmana případ manželů, kteří se již více než dva roky snaží získat své dvě děti zpět do vlastní péče.
Děti byly rodině K. z brněnska odebrány v srpnu 2005 na základě předběžného opatření. Jediným důvodem bylo tehdy nevyhovující bydlení. Rodina v té době žila v podnájmech, které často měnila, a v srpnu 2005 se krátce ocitla zcela bez bydlení. Oba rodiče proto po dohodě se sociálním odborem souhlasili s dočasným umístěním svých malých dvojčat v kojeneckém ústavu do doby, než svou bytovou situaci vyřeší.
Aby dostala děti zpátky, rozhodla se matka, že se s nimi přestěhuje na Slovensko ke svým rodičům. I přesto však sociální odbor podal návrh na předběžné opatření, kterým byly děti svěřeny dočasně do péče kojeneckého ústavu a posléze také návrh na nařízení ústavní výchovy.
Soud o nařízení ústavní výchovy rozhodl velmi rychle, již v září 2005, a to i přesto, že v době vynesení rozsudku měli manželé adekvátní bydlení zajištěno. Soud však konstatoval, že rodina zde bydlí pouze krátce a nestálost jejích bytových poměrů narušuje řádnou výchovu dětí. Sociální pracovnice pak lživě a účelově informovaly rodiče, že pokud se proti tomuto rozhodnutí neodvolají, budou děti nejpozději do vánoc doma.
Po rozhodnutí soudu navštěvovali rodiče své děti v kojeneckém ústavu velmi intenzivně, brali si je na víkendy domů a snažili se o zlepšení svých poměrů. K vhodnému bydlení se podařilo otci sehnat také stálé zaměstnání. Manipulace s rodiči dosáhla svého vrcholu po roce a půl od soudního rozhodnutí, když i přes zřetelné a trvalé zlepšování situace rodiny, rozhodl sociální odbor o předběžném svěření dětí do péče pěstounů.
Rozhodnutí sociálního odboru tak způsobilo, že velmi dobré vztahy rodičů s dětmi umístěnými v kojeneckém ústavu byly násilně zpřetrhány. Pěstouni totiž odmítali s rodiči komunikovat a neumožňovali jim žádný kontakt s dětmi. Šokovaní rodiče pak s vědomím, že mohou své děti natrvalo ztratit, podali soudu návrh na zrušení ústavní výchovy a navrácení dětí zpět do své péče. Návrh na svěření dětí do své péče zároveň podali také pěstouni. O obou návrzích v současnosti rozhoduje soud a Liga v řízení před soudem rodiče zastupuje.
Případ se svou podstatou velmi blízce podobá kauze rodiny Wallových, kterou nakonec musel rozhodnout Evropský soud pro lidská práva. Ten konstatoval, že odebráním dětí Wallovým kvůli nevyhovujícím bytovým podmínkám porušila Česká republika jejich právo na soukromý a rodinný život podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Bohužel ani takové zásadní rozhodnutí dosud nezměnilo praxi rozhodování některých českých soudců ani fungování některých sociálních odborů.
Další informace k problematice a uvedenému případu poskytne:
Liga lidských práv, Jana Havigerová, Záhřebská 50, Praha 2, tel.: 224 816 765, mobil: 777 621 217, e-mail: jhavigerova@llp.cz
Poznámka pro editory:
Zprávu o tomto případu přinesla také MF Dnes:
http://zpravy.idnes.cz/manzele-bojuji-o-dvojcata-prisli-o-ne-kvuli-bydleni-f8b-/domaci.asp?c=A080227_135106_domaci_dmk
Středa, 27. února 2008Aktuality
Rada vlády pro lidská práva schválila podnět prosazující státem zajišťovanou právní pomoc pro chudé. Po letech lhostejnosti k tomuto tématu začalo ministerstvo spravedlnosti nad ustavením efektivního systému poskytování právní pomoci konečně vážněji uvažovat. Zmocněnec pro lidská práva by měl na základě mandátu od Rady iniciativně spolupracovat s ministerstvem spravedlnosti na přípravě nového zákona ošetřujícího systém bezplatné právní pomoci nemajetným. Podnět vzešel z iniciativy Poradny pro občanství, občanská a lidská práva , jejíž experti se touto problematikou podrobně zabývají.
Česká republika je jednou z posledních zemí EU, která nemá kvalitní komplexní systém právní pomoci nemajetným. Například na Slovensku fungují od roku 2005 čtyři speciální centra, která rozdělují poptávku nemajetných občanů po bezplatné právní pomoci mezi advokáty, právníky nebo mediátory. Ti je zastupují zejména v civilních sporech.
Bezplatnou právní pomoc poskytují pouze advokáti skrze Českou advokátní komoru. Také její představitelé však nejsou se současným systémem zajišťování právní pomoci nemajetným spokojeni. Nepomohou zde ani nevládní organizace, které mají možnost alespoň v omezeném počtu zaměstnat právníky. Jednak jsou vždy specificky zaměřené a navíc nedisponují dostatkem finančních či lidských zdrojů na to, aby mohly zastupovat všechny nemajetné. Lidé, kteří potřebují efektivní právní pomoc zdarma nebo za sníženou odměnu, se tak často nemají na koho obrátit. Velmi palčivý je tento problém zejména tam, kde žijí lidé s nižšími příjmy, v regionech mimo Prahu a Brno.
Liga lidských práv dlouhodobě podporuje aktivity nevládních organizací pro ustavení nového systému právní pomoci nemajetným, a proto v úvodní fázi připomínkovala i aktuálně schválený podnět. Argumenty zástupců Poradny k tomuto podnětu jsme podpořili také ve Výboru pro lidská práva a biomedicínu a v Radě vlády pro lidská práva, kde zasedají naši členové a spolupracovníci.
Kromě státem zajišťované právní pomoci, která přes svou důležitost závisí na jisté libovůli a finančních prostředcích státu, propagujeme právní pomoc pro bono. S pro bono se setkáváme v rozvinutých právních kulturách, kde v závažných případech poskytují bohaté advokátní kanceláře nemajetným právní pomoc zdarma jako součást svojí korporátní identity. Tak tomu je v masovém měřítku například ve Spojených státech a Velké Británii.
Sobota, 23. února 2008Zprávy z médií
Do prvního ročníku holešovské policejní školy nastoupí v září sedmdesát mladých cizinců.
Jaký je rozdíl mezi západoevropskou a českou policií? Snadná odpověď: policejní uniformy na západ od našich hranic oblékají muži a ženy různých barev pleti. V českém čtyřicetitisícovém sboru se počítají na prstech obou rukou. Možná se už ale blýská na časy: do prvního ročníku holešovské policejní školy nastoupí v září sedmdesát mladých cizinců.
Už tři roky se daří Duong Duc Thinhovi utíkat před spravedlností. Muže, který do Čech přicestoval na falešný pas a rozjel v Praze podnikání ve velkém, ve Vietnamu poslal soud na deset let za mříže. Čeští policisté po něm vyhlásili celostátní pátrání. Bez úspěchu.
I samotní policejní šéfové připouštějí, že dopadení by mohlo být otázkou několika dní. Kdyby ovšem čtyřicetitisícový policejní sbor tak zoufale nepostrádal muže a ženy různých barev pleti. Právě příslušníci patřící k národnostním menšinám by ulehčili vyšetřování zločinů uvnitř jednotlivých komunit. Znají totiž jejich mentalitu, zvyky, jazyk. A je pro ně mnohem jednodušší získat si jejich důvěru. Když dnes detektivové začnou objasňovat třeba násilnou smrt mezi vietnamskými trhovci, mohou se spolehnout na jediné – nikdo z této komunity se s nimi bavit nebude. „Pomohli by nám proniknout do zločineckých gangů, kam se bílí policisté dostávají jen obtížně,“ říká dlouholetý policista a ředitel policejní školy v Holešově Jiří Veselý.
Jiný kraj, jiná policie
Podle statistik ministerstva vnitra na území České republiky dnes žije přes tři sta tisíc cizinců. Toto číslo se však ani v nejmenším neodráží ve složení policejního sboru.
Kolik lidí jiné barvy pleti nosí policejní uniformy, nikdo neví. Dokonce ani policejní bossové. „Uvádět u policistů národnost nesmíme s ohledem na zákon o ochraně osobních údajů. Víme ale, že Vietnamců, Ukrajinců nebo Romů je u policie pořád zoufale málo,“ říká David Kubalák z Policejního prezidia.
V západoevropských policejních sborech si ale na ochranu osobních dat nehrají. Naopak pečlivě sledují, zda uniformy oblékají i zástupci menšin. „Ke konci letošního února zaměstnávala londýnská policie necelých dvanáct procent příslušníků jiných etnik a národností,“ hlásí Andrew Spencer z londýnské policie. Číslo, které české policie sháněla x dní, zjistil během pár minut.
Statistikou to přitom začíná, přidávají se nevládní organizace. „Když neznáme čísla, nevíme ani, jak velký je problém,“ stěžuje si Michal Tošovský ze sdružení Otevřená společnost, které se věnuje mimo jiné také situaci v české policii.
ČTĚTE TAKÉ: Bílá vrána v policii: černý mezi bílými
Zatímco česká policie organizuje masové náborové kampaně, Britové se soustředí na jednotlivce. „Příslušníci menšin musí projít stejnými testy jako ostatní. Děláme ale vše pro to, abychom je vybavili potřebnými dovednostmi. Pracujeme s nimi individuálně, aby u policie uspěli,“ dodává Spencer.
A česká zkušenost? „Když se přidá k policii Rom, často velmi rychle odpadne. Jednak je v menšině. Navíc mu nikdo nepodá pomocnou ruku. Několik takových případů jsme v minulosti řešili,“ vzpomíná Tošovký. A přítom vláda slibovala „maximální přístup romským uchazečům ke studiu na středních policejních školách“ už v roce 1997. Politické sliby ovšem žádný zásadní průlom nepřinesly. „Lákání cizinců k policii se tak u nás omezuje na letáčkovou kampaň, což je naprosto nedostačující,“ krčí rameny Tošovský.
Holešovský zázrak
Přes neúspěšnou bilanci současní velitelé věří, že tvář českého policejního sboru se již brzy začne měnit. „V příštích letech by už nemuselo být tak nezvyklé potkat na ulici Asiata v uniformě,“ míní David Kubalák z Policejního prezidia.
Rozšířit policejní řady by totiž mohli studenti, kteří v září usednou do školních lavic policejní školy v Holešově na Kroměřížsku. „Letos jsme přijali do prvního ročníku asi 70 uchazečů. Jsou mezi nimi Romové, Ukrajinci, Vietnamci, Gruzínci a řada dalších národností,“ popisuje ředitel Veselý. „Snad z nich vychováme policisty,“ věří Veselý.
Aktivitu policie kvitují také občanská sdružení, která se zabývají rovnými příležitostmi. „Je dobře, že se alespoň něco děje. Na druhou stranu je to strategie, která se projeví až za několik let. A možná také nikdy,“ komentuje počin Jiří Kopal ze sdružení Liga lidských práv.
Článek vyšel dne 23.2.2008 na www.tyden.cz, naleznete jej zde.
Pondělí, 18. února 2008Aktuality
Dne 11. března 2008 pořádá Public Interest Lawyers Association ve spolupráci s Ligou lidských práv a CEELI Institute kulatý stůl pro advokáty, právní firmy a právníky nevládních organizací. Cílem akce je zhodnotit stav poskytování pro bono advokátních služeb v ČR, představit zahraniční zkušenosti, zvážit jejich přenositelnost do českých podmínek a projednat konkrétní možnosti podpory konceptu pro bono v České republice.
Koncept pro bono představí účastníkům ředitel PILA Vítězslav Dohnal, který také zhodnotí situaci v České republice. Přínosu pro bono pro advokáty se bude věnovat Michael Haroz, partner právní firmy Goulston&Storrs, a zkušenosti z Maďarska a Polska popíše Atanas Politov z Public Interest Law Institute v Budapešti. Právnička Ligy Veronika Kristková svým příspěvkem zahájí diskusi o praktických krocích a spolupráci neziskových organizací s advokátními kancelářemi na podpoře rozvoje pro bono aktivit.
Více informací poskytne Vítězslav Dohnal, vdohnal@pilaw.cz, tel.: 776 834 534, nebo Veronika Kristková, vkristkova@llp.cz, tel: +420 545 210 446.
Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
Neděle, 17. února 2008Tiskové zprávy
Praha – 13. února 2008 – Druhá diskuse u kulatého stolu věnovaná problematice obětí trestného činu a návrhům systémových změn v této oblasti proběhla dne 13.2.2008 v prostorách Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy v Praze. Kulatý stůl uspořádala pod záštitou ministra spravedlnosti JUDr. Jiřího Pospíšila Liga lidských práv ve spolupráci s Public Interest Lawyers Association.
Zástupci Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva vnitra, Probační a mediační služby, akademické obce a nevládních organizací diskutovali na základě předložené právní analýzy o doporučeních Ligy k přijetí legislativních opatření týkajících se bezplatné právní pomoci obětem, odškodňování morální újmy v adhezním řízení, finanční pomoci obětem od státu a zlepšení informovanosti obětí o jejich právech.
Z právní analýzy Ligy vyplývá, že poškození, kteří utrpěli pouze morální újmu mají v současné době nedostatečný přístup k bezplatné právní pomoci. Jedná se často o oběti závažných trestných činů, jako je například znásilnění nebo sexuální zneužívání.
Aby se do jisté míry předešlo takzvané sekundární viktimizaci – stavu, kdy je oběť trestného činu znovu vystavována nepřiměřenému psychickému tlaku v průběhu vyšetřování nebo trestního řízení – považuje Liga lidských práv za důležité zastoupení oběti násilného trestného činu zmocněncem.
Liga kritizuje také fakt, že není možné odškodnit morální újmy oběti v adhezním řízení. Poškozenému pak nezbývá jiná možnost, než uplatnit nárok na přiměřené zadostiučinění v občansko-právním řízení, což je však značně obtížné. Účastníci považovali za nutné zakotvit možnost odškodnění nemateriální újmy oběti v adhezním řízení. Jako nejlepší řešení se zde jeví stanovit minimální paušální částky odškodnění nemateriální újmy.
Systémové změny navrhuje Liga dále v oblasti státní finanční pomoci obětem. Zásadně zlepšit by se měla také informovanost obětí o jejich právech a dostupné psychosociální pomoci. Účastníci diskuse se shodli na tom, že by oběť měla být informována co nejdříve po spáchání trestného činu. Za její poučení by proto měla být primárně odpovědná policie.
Kontroverzní otázkou zůstala bezplatná právní pomoc obětem, které nemají nárok na náhradu škody v adhezním řízení a obětem zvlášť závažných trestných činů.
Vybraná doporučení Ligy k legislativním změnám:
Bezplatná právní pomoc
-
umožnit přístup všech poškozených k bezplatné právní pomoci
-
zakotvit právo obětí úmyslných násilných trestných činů a sexuálních trestných činů na bezplatné zastoupení advokátem bez ohledu na finanční situaci, pokud o to oběť požádá a pokud to okolnosti vyžadují
Morální újma a přiměřené zadostiučinění
-
upravit v právním řádu efektivní řešení otázky přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemateriální újmu včetně možnosti rozšíření adhezního řízení v tomto smyslu, (zvážit přijetí vyhlášky, která by stanovovala minimální výši přiměřeného zadostiučinění za morální újmu v případech jednotlivých trestných činů pro potřeby trestního řízení, poškozený by pak byl ve zbytku nároku odkázán na řízení před civilním soudem)
Informovanost obětí trestných činů
-
Doporučujeme zakotvit povinnost orgánů činných v trestním řízení při prvním kontaktu oběť trestného činu poučit o dostupných psychosociálních a jiných podpůrných službách obětem, o podmínkách přiznání bezplatné právní pomoci (ustanovení zmocněnce) a dostupnosti jiné formy bezplatného právního poradenství a pomoci, o nároku na náhradu škody od pachatele (včetně možnosti uplatnit nárok v občanskoprávním řízení), o možnostech poskytnutí peněžité pomoci od státu a jak o ni požádat, o průběhu následujícího trestního řízení a roli oběti v něm, o možnostech a podmínkách poskytnutí ochrany
Případné dotazy zodpoví:
právnička Veronika Kristková, Liga lidských práv, Cejl 43, 602 00 Brno, tel.: 545 210 446, mobil: 724 033 052, mail: vkristkova@llp.cz, http://www.llp.cz
Partnerem projektu Public Interest Lawyers Association (PILA). 
Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské spoleČnosti.
Úterý, 12. února 2008Aktuality
V závěru minulého týdne Legislativní rada vlády projednala návrh zákona o Policii České republiky a Inspekci policie a doporučila ho schválit pouze v případě zapracování řady změn, které budou do návrhu doplněny v následujících dnech. Liga lidských práv se zaujetím sleduje neuvěřitelně ostudné peripetie nového návrhu zákona o policii, který měl být jednou z hlavních součástí reformy policie. Podle programového prohlášení i volebních programů všech tří stran v současné vládě měla být Inspekce ministra vnitra postavena mimo toto ministerstvo a být tak nezávislou jak na něm, tak na policii spadající pod stejného ministra.
Celý legislativní proces je dosti nedůstojný od samého počátku. Ministerstvo vnitra právě s návrhem nového policejního zákona nejprve vzorově porušilo Legislativní pravidla vlády, neboť k němu nevypracovalo věcný záměr. Navíc k zákonu přiložená důvodová zpráva má s bídou něco přes třicet stran a většinou nevysvětluje změny oproti zákonu starému.
Nové, nezávislejší fungování inspekce by přitom spočívalo pouze ve jmenování jejího ředitele vládou namísto ministrem vnitra a v návratu systému, kde fázi vyšetřovaní podle trestního řádu vede místo státních zástupců inspekce tak, jako tomu bylo před přijetím novely trestního řádu v roce 2001. Návrh byl natolik nepromyšlený a nepodařený, že Legislativní rada vlády raději doporučila, aby se dočasně zůstalo u systému současného. Ani návrh ani současný stav však nemají s vládním slibem nezávislého vyšetřování policistů pranic společného.
Z dalších úskalí nového policejního zákona se sluší vyzdvihnout zejména problémy v oblasti ochrany dat a soukromí, na které dlouhodobě upozorňuje také nevládní organizace Iuridicum Remedium. Policii by podle návrhu zákona měla být rovněž nadále ponechána neomezená možnost perlustrování občanů a také omezování jejich osobní svobody způsobem, který je v rozporu s čl. 5 Evropské úmluvy o lidských právech. Tento článek zaručuje osobní svobodu osob ve všech zemích, které tuto Úmluvu přijaly a musí tak respektovat judikaturu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Pondělí, 4. února 2008Aktuality
Liga a MDAC připravují na březen a duben 2008 kulaté stoly věnované problematice osob s duševním onemocněním, mentálním postižením, ale také problematice drogově závislých a dalších skupin. Diskuse, k níž budou přizváni zástupci neziskových organizací, by se měla týkat především nedostatků v současné úpravě omezování a zbavování způsobilosti k právním úkonům. Novým trendem v této oblasti je takzvané podporované rozhodování, které by mělo zajistit dotčeným osobám adekvátní podporu při respektování jejich autonomie.
Jako podklad pro odbornou diskusi o výše uvedených problémech vydala Liga a MDAC v lednu tohoto roku systémové doporučení č. 6 – Rozhodování osob s duševní poruchou: zásady pro poskytování asistence. Setkání se zástupci neziskových organizací u kulatých stolů by měla přispět k obohacení tohoto materiálu o zkušenosti dalších subjektů a pohled samotných uživatelů.
Formalistické rozhodování soudů ve věcech způsobilosti k právním úkonům a nadužívání institutu zbavení způsobilosti kritizoval ve svém nálezu II. ÚS 2630/07 ze dne 13. prosince 2007 Ústavní soud.
Neděle, 3. února 2008Zprávy z médií
Liga lidských práv žádá ústavní stížnost.
Kutná Hora – Případ smrti čtyřletého chlapce z Ovčár na Kutnohorsku uzavřela policie na konci října. Teprve tento čtvrtek začal soud rozhodovat o osudu pachatele čtrnáctiletého bratrance oběti.
Ten se stal podezřelým záhy poté, co bylo v březnu loňského roku objeveno tělo mrtvého dítěte v kaluži na poli. Sociální pracovníci chlapce odebrali rodičům.
Bezmála rok žije v ústavu sociální péče. Nyní má okresní soud v Kutné Hoře posoudit důkazy, které policie shromáždila a na základě toho rozhodnout, do jakého zařízení chlapce umístí.
Liga lidských práv (LLP), která zastupuje matku chlapce, však žádá soud, aby podala stížnost k Ústavnímu soudu.
„Šetření policie bylo protiústavní,“ míní Petr Bittner, právník z LLP. „Byl vyslýchán, aniž by u toho byl právní zástupce, či psycholog.“
Bez úmyslu
Policie vyšetřovala případ půl roku. Na konci září dospěla k závěru, že čin spáchal čtrnáctiletý P. Vzhledem k jeho nezletilosti případ odložili a předali státnímu zástupci.
„Posouzení úmyslu je velmi pofidérní,“ řekl Aktuálně.cz vyšetřovatel Jiří Slovák. „S jeho mentální úrovní o úmyslu nelze hovořit.“
To, zda policejní důkazy dostatečně svědčí o chlapcově vině, začal tento čtvrtek posuzovat okresní soud v Kutné Hoře.
„Odročila jsem to na neurčito,“ uvedla soudkyně Alena Mocková. „Chybí některé důkazy.“
Soudkyně nařídila vytvořit znalecké posudky chlapce a doplnit dokazování. Teprve poté rozhodne, zda ho umístí do ochranného zařízení pasťáku, nebo zvolí jiné řešení.
Do pasťáku ne
Proti svěření P. do pasťáku se však postavil jak ředitel ústavu, kde nyní chlapec žije, tak i Liga lidských práv.
„P. se má skvěle, je v dobré pohodě, chodí do školy, na kozí farmu. To, co se stalo si nevybavuje, má v tom chaos,“ říká ředitel zařízení Jan Souček. „S matkou je v telefonickém kontaktu.“
Podle ředitele by přesun do pasťáku jeho stav zhoršil. „S jeho mentálním postižením by mu to neprospělo,“ míní Souček. „Navrhujeme proto, aby byl svěřen do náhradní rodiny v regionu, kde bydlí jeho matka.“
„Pasťák v žádném případě,“ přitakává Bittner z LLP. „Chlapec s takovýmto postižením potřebuje péči odborníků.“
Neústavní soudnictví
V tuto chvíli však LLP především usiluje o podání ústavní stížnosti. „Tento případ dokládá celkovou neústavnost soudnictví mládeže,“ míní Bittner. „Děti a mladiství nemají na rozdíl od dospělých v rámci vyšetřování právo na advokáta.“
LLP proto podala soudkyni Mockové návrh, aby kvůli tomu, že byl P. dvakrát vyslýchán policií, aniž by měl k dispozici advokáta či psychologa, podala ústavní stížnost.
Soudkyně si dala čas na rozmyšlenou. Rozhodne poté, co budou hotovy znalecké posudky a doplněné dokazování.
Liga lidských práv poukazovala již dříve na pochybení v této kauze. Zástupcům organizace se nelíbilo, že byl chlapec odebrán rodině dávno předtím, než policie vyšetřování uzavřela.
„Předběžné opatření má sloužit k ochraně dětí, nikoliv k ochraně společnosti před dítětem, jako náhrada vazby,“ uvedl tehdy Petr Bittner. „Domnívám se, že v tomto případě bylo předběžné opatření zneužito pro potřeby policie.“
Článek vyšel dne 3.2.2008 na www.aktualne.cz, naleznete jej zde.
.gif)
