Lidskoprávní soutěže ovládli studenti z Brna

Liga lidských práv vyhlásila vítěze studentských soutěží Lidskoprávní diplomka a Lidskoprávní Moot Court. Nejlepší prací ročníku 2014/2015 je bakalářská práce Kristýny Maradové o paliativní a hospicové péči. V celostátním finále simulovaného soudního sporu o odškodnění za zdravotní následky po očkování uspěl tým studentů brněnské právnické fakulty ve složení Iva Hauptfleischová, Jana Nováková, Daniel Sapák a Lenka Vavrušová. Ceny všem vítězům předala ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková.

Moot Court – simulovaný soudní proces

Rekordní počet 55 týmů ze tří právnických fakult (Brno, Olomouc, Praha) od loňského listopadu měřil síly v obhajobě i obžalobě případu půlročního chlapce, u něhož se krátce po povinném očkování objevila epilepsie a rodina požadovala po státu odškodnění za vedlejší účinky. Do závěrečného kola měla každá z fakult možnost nominovat dvojici svých nejlepších týmů.

Ve finále, které se konalo v pátek 13. března na Ústavním soudě v Brně se utkaly čtveřice studentů z Prahy (Adéla Jarošová, Lia Junová, Jana Staňková a Klára Strejcová) a Brna (Iva Hauptfleischová, Jana Nováková, Daniel Sapák a Lenka Vavrušová). Porotu složenou ze soudců Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka (oba z Ústavního soudu) a Pavla Simona (Nejvyšší soud), které doplnila advokátka Zuzana Candigliota, která spolupracuje s Ligou lidských práv, nakonec zaujaly argumenty a vedení případu v podání brněnského týmu. Stříbrný tým z Prahy si navíc odnesl ocenění za nejlepší písemné podání a titul nejlepší mluvčí si rozdělily brněnské studentky Iva Hauptfleischová a Jana Nováková.

Lidskoprávní diplomka

Stejně jako v minulých letech převzala záštitu nad soutěží o nejlepší závěrečnou studentskou práci věnovanou problematice lidských práv emeritní místopředsedkyně Ústavního soudu a senátorka Eliška Wagnerová, která se ale ze zdravotních důvodů slavnostního vyhlášení osobně nezúčastnila.

Ze třinácti přihlášených prací vybrali hodnotitelé trojici autorů, klíčovým kritériem hodnocení byly především inovativní přístup a praktický přesah práce. Cenu za první místo převzala Kristýna Maradová za práci „Umírání živýma očima“. Jako druhá se umístila Tereza Raková s prací „Advocating Human Rights: The Case of Freedom of Expression in Morocco“. A oceněna byla také práce Martiny Grochová s názvem „Význam biologických a faktických vazeb při rozhodování o svěření dítěte do péče: pohled ESLP“.

Bližší informace poskytnou:

Kateřina Mášová, koordinátorka soutěže Lidskoprávní diplomka, e-mail: kmasova@llp.cz, tel.: 545 210 446

Kamila Holoubková, koordinátorka soutěže Lidskoprávní Moot Cour, e-mail: kholoubkova@llp.cz, tel.: 545 210 446

Uspořádali jsme kulatý stůl na téma soudnictví ve věcech mládeže

Liga uspořádala na konci ledna kulatý stůl věnovaný procesnímu postavení dětí mladších patnácti let podezřelých z protiprávního jednání (tzv. Juvenile Justice). Našim cílem bylo poukázat na problematické aspekty současného systému z pohledu lidskoprávních standardů. Mezi hosty byl autor zákona o soudnictví ve věcech mládeže Pavel Šámal či advokátka Radka Dohnalová. Pozvali jsme též zástupce soudců, policistů, vlády a ministerstev či orgány sociálně-právní ochrany dětí.

 

 

 

Známe vítěze studentských soutěží

Liga lidských práv vyhlásila vítěze studentských soutěží Lidskoprávní diplomka a Lidskoprávní Moot Court. Lidskoprávní diplomkou roku 2012 se stala práce Tomasze Heczka, který se zabýval omezováním svobody projevu na internetu z důvodu ochrany autorských práv. V celostátním finále Lidskoprávního Moot Courtu pak uspěla dvojice budoucích právniček z Masarykovy univerzity Zuzana Kameníková a Tereza Doležalová.

 

Lidskoprávní diplomka

Stejně jako loni převzala záštitu nad soutěží o nejlepší závěrečnou studentskou práci věnovanou problematice lidských práv emeritní místopředsedkyně Ústavního soudu a senátorka Eliška Wagnerová, která se slavnostního vyhlášení osobně zúčastnila. Z osmnácti přihlášených prací z oborů práva, sociálních i přírodních věd byla oceněna trojice autorů. Cenu za první místo převzal Tomasz Heczko za práci „Omezení svobody projevu na Internetu z důvodu ochrany autorských práv“. Jako druhý se umístil Michal Hájek s prací „Lidskoprávní dopady medializace trestních případů“. A oceněna byla také práce Anny Smutné s názvem „Princip non-refoulement v mezinárodním právu a právu Evropské unie: srovnání“. Klíčovými kritérii, jimž hodnocení podléhalo, byly především inovativní přístup a praktický přesah práce.

 

Moot Court – simulovaný soudní proces

Další z akcí podporující vysokoškolské studenty byla soutěž týmů v simulovaném soudním řízení řešící možný zásah do lidských práv. Studenti od listopadu letošního roku měřili síly v obhajobě i obžalobě případu matky, která se domáhala práva na výchovu svého dítěte umístěného do ústavu. Do soutěže se zapojilo 29 týmů právnických fakult z Brna, Olomouce, Plzně a Prahy, přičemž do finálového kola měla každá z fakult možnost nominovat dvojici svých nejlepších týmů.

Samotné finále probíhalo na Nejvyšším správním soudě v Brně. Soudcovskému senátu předsedala soudkyně NSS Kateřina Šimáčková, kterou doplnili advokáti Lucie Atkins a David Zahumenský. Na soudce nejvíce zapůsobil výkon dvojice budoucích právniček z Masarykovy univerzity Zuzany Kameníkové a Terezy Doležalové. V kategorii nejlepšího písemného podání uspěl naopak tým studentek z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve složení Patrícia Poláčková, Andrea Bartošová, Romana Skácelová a Andrea Kneiflová. Ocenění za nejlepší řečnický výkon si odnesla Šárka Ošťádalová z Univerzity Karlovy v Praze.

 

Bližší informace poskytnou:

Kateřina Mášová, koordinátorka soutěže Lidskoprávní diplomka

e-mail: kmasova@llp.cz, tel.: 545 210 446

 

Marek Zemský, koordinátor soutěže Lidskoprávní Moot Court

e-mail: mzemsky@llp.cz, tel.: 545 210 446

Za soudní průtahy bude odškodné 15 až 20 tisíc

Nejvyšší soud určil novým stanoviskem přiměřenou výši odškodného za průtahy v justici a na úřadech. Za jeden rok průtahů v řízení stanovil částku v rozmezí 15 až 20 tisíci korunami. Cílem stanoviska je, aby české soudy při rozhodování o nárocích na odškodnění nevycházely z nereálných abstraktních částek. Ocenilo jej i ministerstvo spravedlnosti.

Nejvyšší soud zdůraznil, že při rozhodování o odškodnění za průtahy nebo nepřiměřenou délku řízení je vždy nutné zohlednit individuální okolnosti případu. Neexistuje žádná předem daná přiměřená doba, po jejímž překročení lze automaticky hovořit o průtazích. „Jinak je vždy nutno přihlédnout ke složitosti případu, chování poškozeného, postupu příslušných orgánů a k významu předmětu řízení pro poškozeného,“ stojí ve stanovisku.

Rozmezí pro výši odškodnění určilo ve středu občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu. Vztahuje se na průtahy v soudních i správních řízeních. Soudy podle NS musejí nadále přesně vysvětlovat, jak ke konkrétní výši odškodného dospěly.

Soud nechce trestat, ale zrychlit řízení

Důležitější než samotné odškodňování je podle Nejvyššího soudu prevence průtahů. „Zjednodušeně řečeno, centrální orgány, které posléze odškodňují, by měly vytvořit takové materiální, finanční a personální podmínky pro práci soudů či jiných správních orgánů, aby ke zbytečným průtahům vůbec nemohlo dojít,“ uvedl mluvčí soudu Petr Knötig.

Průtahy v řízení patří podle dřívější zprávy Ligy lidských práv k nejčastějším důvodům stížností, jež podávají účastníci soudních sporů. Soudy je přitom často odmítají jako nedůvodné. Například v roce 2008 Česká republika vyplatila jako odškodnění za průtahy téměř 45 milionů korun.

Stanovisko je pro soudy přínosné

Ministerstvo spravedlnosti podle své mluvčí Terezy Palečkové považuje sjednocující stanovisko Nejvyššího soudu za přínos, který ocení především soudy, u nichž se problematika nároků na odškodnění objeví pouze nárazově. „Soudy s bohatší zkušeností s odškodňováním rozhodují v intencích stanoviska Nejvyššího soudu v zásadě již nyní,“ dodala Palečková. Mluvčí také uvedla, že nejen soudy, ale i ministerstvo dosud přiznávalo nárok na odškodnění v podobné výši, k jaké dospěl NS.

Článek byl publikován dne 14. 4. 2011 na ct24.cz a naleznete jej zde.