Analýza: Ministerstvo zdravotnictví a zákon 106/1999 Sb. ve věcech protiprávních sterilizací

Neděle, 30. listopadu 2025Aktuality, Analýzy a studie, Projekty, Publikace

Stáhnout

Analýza se zabývá výkonem veřejné správy Ministerstva zdravotnictví České republiky v souvislosti se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, zejména ve vztahu k agendě odškodňování protiprávních sterilizací. Na základě konkrétních případů žádostí o informace a následné správní praxe ukazuje, jak neplnění povinností v oblasti evidence a transparentnosti a absence digitalizace znemožňuje efektivní kontrolu výkonu státní správy. Text zdůrazňuje význam práva na informace jako jednoho ze základních pilířů demokratického právního státu a předkládá doporučení pro zlepšení činnosti ministerstva z hlediska dobré správy a přístupu veřejnosti k informacím.

Tato analýza vznikla s podporou programu “Journalists, civic space and tech policy: spaces for coalitions and solidarity between civil society and journalists”, realizovaného organizací ECNL Stichting ve spolupráci s European Digital Rights (EDRi) a Lighthouse Reports, a financovaného Allianz Foundation prostřednictvím EDRi jako vedoucího partnera projektu.

Opožděná digitalizace justice: dopady, výzvy a doporučení

Úterý, 25. listopadu 2025Aktuality, Analýzy a studie, Projekty, Publikace

Za podporu děkujeme Civil Liberties Union for Europe, kteří projekt Digitalisation Delayed, Justice Denied? podpořili v rámci jejich projektu CERV STRIVE 2025 financovaného Evropskou unií.  

Pro angličtinu klikněte sem. // For English version click here.

Více podrobností o projektu a jeho výstupech najdete tady.

Digitalizace soudního systému je v České republice tématem posledních dvaceti let, avšak skutečný pokrok zůstává pomalý a roztříštěný. Podle zprávy, kterou Liga lidských práv publikovala v roce 2025, česká justice navzdory dílčím reformám stále nedosahuje evropských standardů a čelí strukturálním problémům, které brání efektivnímu fungování eJustice [1]. 

1. Digitální rámec existuje, ale realita zaostává

Česká republika přijala v posledních letech několik legislativních opatření, která mají digitalizaci podpořit — zejména zákon o právu na digitální služby, reformu zveřejňování soudních rozhodnutí a aktualizované strategické dokumenty Ministerstva spravedlnosti. Přestože tyto kroky představují významné předpoklady, nedaří se je proměnit v konkrétní funkční nástroje [2]. 

Zásadním nedostatkem zůstává neexistence plně funkčního elektronického soudního spisu (tzv. eSpis). Přestože jeho vývoj probíhá od roku 2008, projekt se systematicky opožďuje a jeho zavedení bylo opakovaně posunuto. Aktuálně je jeho spuštění plánováno až na konec roku 2026 [3]. Bez elektronického spisu však nelze plně digitalizovat další procesy justice, včetně elektronického nahlížení, automatizovaného doručování a efektivního využívání nástrojů umělé inteligence. 

Současně se ukazuje, že ICT infrastruktura resortu je roztříštěná, technologicky zastaralá a působí jako limitující faktor pro interoperabilitu napříč systémy [4]. I přes formální strategické závazky tak česká justice zůstává závislá na papírových spisech a manuálních postupech.

2. Opožděná digitalizace prodlužuje řízení a komplikuje přístup ke spravedlnosti

Digitalizační zpoždění má konkrétní dopady na účastníky řízení. V praxi narážíme na situace, kdy je fyzické nahlížení do spisu jedinou reálně dostupnou možností — což znamená časové ztráty, zvýšené náklady a zbytečné průtahy. Absence dálkového přístupu omezuje i právní zástupce, kteří musí cestovat za každým úkonem a nejsou schopni efektivně spravovat více řízení současně [5]. 

Podobně komplikované je využívání elektronických podání. Ačkoli procesní předpisy umožňují zasílání dokumentů elektronicky, pravidla jsou často interpretována formalisticky a nejednotně. V některých případech musí být elektronické podání následně doplněno papírovým originálem, což výrazně snižuje současné přínosy digitalizace [6]. 

Online jednání, která by mohla zvýšit dostupnost spravedlnosti, narážejí na právní i technické limity. Identita účastníků nemůže být ověřena prostřednictvím eID, a proto je vždy nutná přítomnost pracovníka soudu, což možnost vzdáleného jednání zásadně omezuje [7]. 

3. Zveřejňování rozhodnutí se zlepšilo, ale není jednotné ani kvalitní

Pozitivním krokem bylo zavedení povinnosti zveřejňovat rozhodnutí všech soudů. Nicméně praxe ukazuje značné rozdíly mezi jednotlivými soudy, a to jak v rozsahu publikovaných rozhodnutí, tak v kvalitě anonymizace [8]. Chybí jednotná metodika, která by zajistila konzistentní ochranu údajů i jednotnost zveřejňovaných informací. 

Online systém rozhodnutí je navíc roztříštěný: některé databáze provozují soudy samostatně, jiné Ministerstvo spravedlnosti. To komplikuje vyhledávání, ztěžuje orientaci a snižuje transparentnost. 

4. Evropské závazky zvyšují tlak na rychlou modernizaci

Situaci mění evropský právní rámec. Nejvýznamnějším dokumentem je Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2844 ze dne 13. prosince 2023 o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce [9]. Toto nařízení ukládá členským státům povinnost digitalizovat přeshraniční řízení, používat evropské rozhraní e-CODEX, zavést interoperabilní videokonference a elektronické doručování. 

Další proces digitalizace výrazně ovlivní také Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 ze dne 13. června 2024, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci (Akt o umělé inteligenci) [10]. Systémy využívané v oblasti justice jsou podle něj zařazeny mezi systémy s vysokým rizikem, což znamená přísné požadavky na jejich bezpečné využití. 

Pro českou justici to znamená jediné: digitalizace již není modernizační volbou, ale v jistém rozsahu i právní povinností, která vyžaduje zásadní posun v technologické, procesní, institucionální a nakonec i lidské oblasti. 

5. Co je potřeba udělat: doporučení Ligy lidských práv

Na základě naší analýzy jsou pro rychlou a smysluplnou modernizaci českého soudnictví nutné následující kroky: 

1. Zavést elektronický soudní spis jako centrální projekt české justice. 
2. Zkvalitnit praxi e-filingu. 
3. Modernizovat procesní předpisy — odstranit formalismus, sjednotit podmínky elektronických podání, umožnit digitální důkazní řízení. 
4. Vytvořit jednotnou metodiku a databázi zveřejňování judikatury pokrývající všechna rozhodnutí veřejně publikovatelná ze zákona. 
5. Zlepšit kvalitu anonymizace — ideálně zavést centrální anonymizační systém s podporou AI. 
6. Zavést dálkové ověřování identity pomocí eID pro videokonference, online jednání a přístup k dokumentům. 
7. Propojit justiční systémy s eGovernmentem. 
8. Posílit role a kompetence ICT oddělení Ministerstva spravedlnosti, případně vytvořit specializovanou centrální agenturu pro IT v justici. 
9. Upevnit standardizaci digitálních procesů napříč soudy. 
10. Investovat do digitálního vzdělávání soudců, úředníků, advokátů a dalších profesních skupin. 
11. Rozvíjet využití AI ve čtyřech oblastech: anonymizace, přepis jednání, organizace dokumentů a vytěžování textu, administrativní úkony. 
12. Rozvíjet ODR ve vybraných agendách. 
13. Přizpůsobit přístupnost pro různé úrovně IT dovedností, včetně podpory vyloučených skupin při domáhání se práva na spravedlivý proces. 
14. Spolupracovat s orgány Evropské unie a Rady Evropy, a také s vnitrostátními soudy členských států, na přípravě a zkvalitňování procesů digitalizace. 
15. Modernizovat technické vybavení soudů. 

Digitalizace justice nesmí být vnímána jako technický projekt, ale jako nástroj posílení práv občanů a základní podmínka efektivního soudnictví. Bez rozhodného postupu hrozí, že Česká republika bude nadále za evropskými standardy výrazně zaostávat. 

Seznam zdrojů 

[1] Liga lidských práv: Opožděná digitalizace a její dopad na přístup ke spravedlnosti, 2025.
[2] Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby.
[3] Ministerstvo spravedlnosti — informace k vývoji eSpisu a eISIR (odpovědi na žádosti o informace, 2025).
[4] Informační koncepce Ministerstva spravedlnosti 2023–2028.
[5] Ústavní soud: NaSpis – systém vzdáleného nahlížení (2025).
[6] Občanský soudní řád — pravidla elektronických podání.
[7] § 102a občanského soudního řádu — videokonference.
[8] Vyhláška č. 403/2022 Sb., o zveřejňování soudních rozhodnutí.
[9] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2844 ze dne 13. prosince 2023 o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce.
[10] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 ze dne 13. června 2024, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci (Akt o umělé inteligenci).