Pondělí, 4. srpna 2008Aktuality
Na základě zkušeností s poskytováním poradenství a právní podpory pacientům, ale také se znalostí problémů, kterým jsou nucena čelit zdravotnická zařízení, vytvořili právníci Ligy analýzu, která je mimo jiné reakcí na přípravu nové zdravotnické legislativy, zejména na návrh zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ale také na návrh zákona o specifických zdravotních službách.
Problematika zdravotní péče je v současné době obsažena v celé řadě právních předpisů, její základ je však obsažen v zákoně č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Tento zákon je již značně zastaralý a jak shrnuje důvodová zpráva k připravované legislativě i přes všechny dosavadní novelizace … zůstala jeho velká část již prakticky nepoužitelná, neboť upravuje „zdraví a potřeby lidu“ a nikoli skutečné potřeby konkrétního pacienta. Tím je významně potlačena možnost pacienta vymáhat svá práva a nároky.
Liga lidských práv vítá snahu ministerstva zdravotnictví nahradit stávající právní úpravu modernější legislativou, zároveň však podle našeho názoru zůstávají některé závažné problémy opomenuty. Analýza Legislativní ochrana práv pacientů se snaží na některá témata poukázat a přenést také příklady jejich regulace v jiných zemích.
Neděle, 3. srpna 2008Zprávy z médií
Praha – Pomáhat a chránit – a ještě navíc zdvořile.
Tak by ideálně měla vypadat práce české policie, pokud by se naplnily vize ministerstva vnitra. Motto „pomáhat a chránit“ je zatím k vidění na dveřích policejních aut, zmíněnou zdvořilost ale policistům nařizuje přímo nový policejní zákon.
Ten zdvořilost označuje jako základní povinnost policisty.
„Policista a zaměstnanec policie jsou při plnění úkolů policie povinni dodržovat pravidla zdvořilosti a dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní,“ píše se v paragrafu devět zákona o policii, kterým se budou muži zákona řídit od ledna příštího roku.
Policie: Jsme zdvořilí už dnes
Podle mluvčího policejního prezidia Davida Kubaláka na slušné chování policisté dbají už dnes.#infobox
„Nic výrazného se pro nás od ledna nezmění. Zdvořilost a slušnost v komunikaci s veřejností je zakotvena i v etickém kodexu policie, který platí od roku 2005,“ říká mluvčí Kubalák.
Podle právníka Jana Kopala z Ligy lidských práv je ale takové zdůraznění zdvořilosti v zákoně správné.
Bude policie blíž lidem?
„I zdánlivé drobnosti jako nápis na policejním autě nebo taková zmínka v zákoně mohou vést ke změně filosofie práce policie. My dlouhodobě prosazujeme, aby se policie u nás přiblížila k modelu community policing. To znamená, aby byla blíže lidem, aby policista měl větší přehled, co se děje v jeho okrsku,“ vysvětluje Kopal.
Žádné sankce za neslušnost v zákoně nejsou. Ty policistu můžou potkat, jen pokud by se nevhodně choval ke kolegovi nebo nadřízenému.
„Tam je to něco jiného, na to jsou interní předpisy, které umožňují takové chování potrestat. To se ale veřejnosti netýká,“ říká Kubalák.
Článek vyšel dne 3. 8. 2008 na www.aktualne.cz, naleznete jej zde.
Sobota, 2. srpna 2008Zprávy z médií
Praha – Fotbalové kluby, bourající řidiči, soudy i exekutoři. Ti všichni byli zvyklí na servis policie. Teď se budou muset naučit obejít v některých situacích bez něj.
Ministr vnitra Ivan Langer má za to, že policie nemá být „holka pro všechno“ nebo „ochranka zadarmo“. A tento plán zapracoval do reformy policie, která začne platit od ledna. Ochránci lidských práv se však obávají, jak se budou chovat ochranky, které policii nahradí.
Smrt Baníku?
Asi nejvýrazněji se změna dotkne fotbalových klubů. O víkendu startuje liga a pořadatelé se musejí do ledna naučit, jak zvládat divoké fanoušky bez mužů v uniformách.
„Pro podzimní část chceme zabezpečit maximální výkon pořadatelské služby. Ta nesmí být tolerantní k opilcům či pyrotechnice. Naším plánem je vytlačit skupinu lidí, která nemá na stadionech co dělat,“ řekl tento týden na tiskové konferenci bezpečnostní manažer Českomoravského fotbalového svazu Miroslav Platil.
Policie počítá i s tím, že se v okolí stadionů pro jistotu bude pohybovat i po prvním lednu 2009. Postupně se ale chce stáhnout. „Zkušenosti například z Nizozemí nám dokazují, že je to možné a že pořadatelé mohou fanoušky zvládnout,“ říká šéf pořádkové policie Petr Sehnoutka.
Černí šerifové mají střežit stadiony podle pravidel „pána domu“, ochránci lidských práv z toho mají strach.
„Už teď se setkáváme s případy, kdy ochranka někoho brutálně napadne například v hypermarketu. Mám obavy z toho, že omezování osobní svobody lidí se dostává do rukou privátní sféry,“ říká předseda Ligy lidských práv Jiří Kopal.
Ministerstvo radí: Pouta se budou hodit
V příručce, jak zvládat fanoušky, kterou ministerstvo vnitra pro kluby vydalo, je například rada, aby kluby využívaly stávající trestní zákoník. Ten dává například komukoli možnost omezit osobní svobodu člověka, který spáchal trestný čin, do doby, než zasáhne policie.
Ministerstvo přitom nabádá k poměrně razantnímu postupu, když kapitolu opatřilo titulkem: Pořadatelské službě se mohou hodit i pouta.
ČMFS i ministerstvo tvrdí, že obavy z agresivity pořadatelů nejsou na místě – jednak proto, že reforma policie zpřísnila pravidla pro zaměstnance bezpečnostních agentur (například musejí být bezúhonní), a za druhé proto, že na výcviku pořadatelů se bude podílet přímo policie.
„Je důležité, aby pořadatelé byli dobře vycvičeni, na tom se bude podílet i samotná policie,“ uvedl Martin Linhart z ministerstva vnitra. Už v září čeká pořadatelské služby velké školení na policejní akademii.
Bez policie: doručování pro soudy i menší nehody
Stadiony nejsou jedinými místy, kde budou policisté od ledna chybět. Bez jejich přítomnosti se budou muset obejít menší nehody, kde nebude zraněný a škoda nepřesáhne sto tisíc korun.
Policisté už také nebudou soudům pomáhat s doručováním písemností, například předvolání k soudu. Vše budou muset zvládnout soudní doručovatelé nebo justiční stráž.
„V některých oblastech Prahy už nám policie odmítá s doručováním vypomáhat teď, takže tam to nebude žádná změna. Jinde se s tím budeme muset vypořádat, posílit soudní doručovatele. Je ale pravda, že policista uspěje při doručování někdy lépe, má psychologickou výhodu, autoritu, a je to zákonem chráněná osoba,“ říká mluvčí Městského soudu v Praze Jiří Kulawiak.
Podle něj je ale možné, že se problémy s doručováním brzy vyřeší jinak.
„Dojde-li však v souvislosti s připravovaným zákonem k zavedení povinné doručovací adresy, pak obtíže s nedoručitelností písemností ( při nichž policie byla nejčastěji využívána) snad pominou zcela,“ dodává.
Článek vyšel dne 2.8.2008 na www.aktualne.cz, naleznete jej zde.
Neděle, 27. července 2008Zprávy z médií
Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
——————–
Liga lidských práv chce po ministru spravedlnosti, aby zabránil praktikám některých soudních znalců. Jde o to, že jejich práci vlastně nikdo nekontroluje, a tak liga sesbírala asi padesát posudků z oblasti zdravotnictví a nechala je prověřit nezávislými experty. A ti zjistili celou řadu chyb.
Veronika LUDVÍKOVÁ, redaktorka
——————–
Posudek má velkou moc, někdy dokáže zvrátit i rozsudek soudu. Může někoho poslat do vězení nebo třeba připravit o dítě. A právě proto by měli znalci pracovat nestranně, jenže jejich kontrola téměř neexistuje.
David ZÁHUMENSKÝ, právník, Liga lidských práv
——————–
Současný stav vede k tomu, že znalci jsou v podstatě neodpovědní.
Jiří POSPÍŠIL, ministr spravedlnosti /ODS/
——————–
Současná situace je naprosto neuspokojivá.
Veronika LUDVÍKOVÁ, redaktorka
——————–
Na znalce si stěžuje čím dál víc lidí, třeba u ombudsmana. Narůstá počet uplacených a zmanipulovaných posudků.
Jiří ŠVARC, primář oddělení ochranné léčby PL Bohnice, soudní znalec
——————–
Se stává to, že například advokáti obcházejí, obtelefonovávají znalce a ptají se, zda napíšu privátní posudek tak, aby byl ušit na míru té obhajobě.
Marie CILÍNKOVÁ, advokátka
——————–
Jsem se setkala i s případem, kdy znalec vyhotovil dva protichůdné posudky v téže věci u jednoho poškozeného.
Veronika LUDVÍKOVÁ, redaktorka
——————–
Nesprávným posudkům nahrává benevolentní zákon.
David ZÁHUMENSKÝ, právník, Liga lidských práv
——————–
Znalecký zákon je zcela nedostatečný a už měl být dávno změněn nebo nahrazen novým.
Veronika LUDVÍKOVÁ, redaktorka
——————–
Jenže ministerstvo spravedlnosti čtyřicet jedna let starý předpis ani nenovelizovalo. Teď chystá nový, ten by měl výrazně zpřísnit odpovědnost znalců.
Jiří POSPÍŠIL, ministr spravedlnosti /ODS/
——————–
Pokud pochybí, pak musí být potrestán, a to i tak, že přijde o možnost vykonávat soudní znalectví.
Veronika LUDVÍKOVÁ, redaktorka
——————–
Jen zákon ale nestačí, ten totiž nemůže dát znalcům napříč všemi obory vodítko, jak mají při své práci postupovat. Liga lidských práv proto chce po resortu spravedlnosti, aby vytvořil i etický kodex znalce. Další možností by mohl být vznik komory s povinným členstvím, jakou mají notáři nebo advokáti, která by na práci znalců dohlížela. Veronika Ludvíková, Česká televize.
Textový záznam televizní reportáže v pořadu Události na ČT 1 ze dne 27.7.2008.
Čtvrtek, 24. července 2008Zprávy z médií
Praha/ Po běžném rentgenu cév se paní Lence zalila břišní dutina krví, na chvíli se zastavilo srdce a dodnes trpí trvalými fyzickými i psychickými následky.
Nejprve z toho byla obviňována lékařka, která špatně vpíchla kontrastní látku, až důsledný soudní znalec prokázal, že hlavní chyba byla v tom, že Lenku několik hodin po vyšetření nikdo nekontroloval. Lékařka měla štěstí, její posudek byl objektivní. V opačném případě by jí hrozila vysoká pokuta a možná i vězení. Jenže takových posudků je čím dál méně.
“Lékařští soudní znalci jsou neobjektivní, nejsou nestranní, většinou se s lékaři znají, a tak jim často pomáhají vybruslit z problémů,” říká právník David Zahumenský z Ligy lidských práv.
“Není se ale čemu divit, současné zákony jsou naprosto nevyhovující, i nařízení z roku 1939 upravovalo znaleckou činnost lépe než teď,” dodává Zahumenský. Znalec totiž může dostat napomenutí nebo být vyškrtnut ze seznamu, pořád ale neexistuje žádný kontrolní orgán, který by jeho činnost kontroloval.
“Poslali jsme řadu stížností na ministerstvo spravedlnosti, ale kvůli absenci kontroly znalců stát své pravomoci vůbec nevyužívá,” vysvětluje advokátka Marie Cilínková. Situace by se dala řešit jedině radikální změnou systému. “Je třeba změnit zákony, zorganizovat vzdělání znalců a především zřídit dohled. Měly by se zvýšit i odměny, znalci teď mají často pocit, že to dělají z dobré vůle, a tak si leccos dovolí,” říká advokát Ondřej Dostál.
Článek vyšel dne 24.7.2008 v Havlíčkobrodském, Moravskoslezském a Hradeckém deníku.
Středa, 23. července 2008Zprávy z médií
Otec vypracovává znalecký posudek na práci svého syna, který je obviněn z trestného činu. Zní to jako nesmysl? Přesto k tomu došlo. S takovým případem se setkala Liga lidských práv. Podle ní by se pravidla pro práci soudních znalců měla zpřísnit. Ministerstvo spravedlnosti už na změnách pracuje, zatím ale tají podrobnosti.
„Proti špatné práci lékařů-soudních znalců není obrany. Člověk, kterého poškodili, nemá dovolání,“ říká na základě čtyřicetileté praxe advokátka Marie Cilínková, která se specializuje na spory pacientů o náhradu škody na zdraví.
Znalce totiž nikdo nekontroluje a neodvolává, podle advokátky od roku 1989 o kulaté razítko znalce nikdo nepřišel. „Dozvěděli jsme se o případu, kdy jeden znalec vypracoval v jednom případě zcela různé znalecké posudky pro obě strany sporu. Upozornili jsme na to, nic se ale nestalo, ten člověk je znalcem dál,“ líčí Cilínková.
Zaujatost se nepřiznává
Právníci Ligy lidských práv ve spolupráci s nezávislými odborníky prostudovali několik desítek znaleckých posudků, které jim poslali účastníci soudních sporů. Odhalili v nich mnoho nedostatků. „Znalci často dělají posudky mimo obory, pro které mají kvalifikaci,“ upozorňuje na jeden z problémů právník ligy David Zahumenský.
Může se tak stát, že posudek po zranění pacienta vypracovává místo traumatologa třeba lékař-internista. Tento jev potvrzuje i prezident České lékařské komory Milan Kubek, podle něj ale bývají na vině i soudci. „Mnohdy zadávají posudky bez ohledu na obor, znalec jako znalec,“ říká Kubek. Co liga a právníci navrhují
– měla by vzniknout profesní komora soudních znalců, která by dbala na jejich kvalifikaci, kontrolovala jejich práci a udělovala jim tresty v případě, že nebudou pracovat řádně
– kritéria kvality práce znalců má stanovit zákon či vyhláška (nezaujatost, uvádění zdrojů, z nich znalec vycházel, nepřekračování kvalifikace a podobně)
– znalci by měli být lépe odměňováni: 350 Kč za hodinu není částka, která by ke znalecké práci nalákala špičky jednotlivých oborů
– znalcem by se odborník stával jen na určitou dobu, například na pět let; s tím, že by poté musel projít přezkoušením, aby se mu kvalifikace prodloužila
Dalším problémem je podjatost znalců. „V malé zemi jako je Česko je těžké vyloučit, že znalec nemá vztah třeba k velké nemocnici, kterou má posuzovat. Pak by ale měl vždy do posudku uvést, že by mohl být podjatý a jak,“ navrhuje Zahumenský. Kromě tohoto opatření navrhuje liga i několik dalších, například vznik znalecké profesní komory (viz box).
Špatný posudek? Žalujte ho!
S tím ale nesouhlasí profesor Tomáš Zima, děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, který je také znalcem. „Nejsem si jist, že by komora znalců nebyla jen další orgán pro orgán,“ říká skepticky Zima. Podle něj je velmi obtížné hodnotit kvalitu posudků, přičemž konečné slovo při posuzování by stejně mohl vyřknout až soud. „Náhradu škody za poškození způsobené špatným posudkem mohou lidé žádat už dnes,“ dodává Zima.
Podle Cilínkové ale žaloby proti znalcům neuspějí. „Pochybení se nedá prokázat, vyviní se tím, že prostě napsali svůj odborný názor,“ hájí zpřísnění pravidel advokátka.
Liga lidských práv volá i po tom, aby špatně pracující znalce mohla potrestat lékařská komora. „To je možné i dnes, komora se zabývá všemi stížnostmi na práci lékařů,“ upozorňuje prezident Kubek.
Zlepšení na obzoru
Mnohé z toho, co Liga lidských práv kritizuje, by se mohlo už brzy vyřešit. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil totiž má do října navrhnout vládě novelu zákona o znalcích. „Měly by se zpřesnit předpoklady pro jmenování znalců i pro jejich vyškrtnutí ze seznamu znalců,“ říká mluvčí resortu Zuzana Steinerová. Znalci by se také museli průběžně vzdělávat a pojistit pro případ, že by při výkonu své funkce způsobili škodu.
„Naším cílem je, aby znalce dělali opravdu ti nejlepší z nejlepších,“ shrnuje nadneseně Pospíšilovy reformní cíle Steinerová. K tomu, zda se zvýší i odměny pro znalce, se ale ministerstvo odmítlo konkrétně vyjádřit.
Článek vyšel dne 23.7.2008 na www.tyden.cz, naleznete jej zde.
Středa, 23. července 2008Zprávy z médií
Ochránci práv i odborníci ale varují před násilím a neodborností členů soukromých ochranek
Od 1. ledna příštího roku vyklidí policie fotbalové stadióny a o bezpečnost na zápasech se začnou starat samotné kluby.
Ministr vnitra Ivan Langer včera předal jejich funkcionářům manuál, ve kterém jim radí pořídit kamery a zlepšit kontroly u vchodu. Pozdvižení však vyvolalo jeho doporučení, aby na chuligány použili pouta.
“Při analýze současné legislativy jsme vycházeli z toho, že každý občan, který se stane svědkem páchání trestného činu, může dotyčnou osobu zadržet na dobu nezbytně nutnou. Proto se domníváme, že bezpečnostní služba může použít pouta na zadržení pachatele před jeho předáním policii,” vysvětlil včera šéf odboru bezpečnostní politiky ministerstva Martin Linhart.
Hrozí i zdravotní rizika
Dosud pouta patřila do výbavy především policistů, kteří jsou speciálně vyškolení. “Cítím tam nejen právní, ale i zdravotní rizika. Spoutaný člověk může zkolabovat, pokud jsou mu pouta nasazena neodborně. Když má problémy s oběhovým systémem, může dojít k řadě komplikací,” řekl Právu expert na extremismus z Policejní akademie Marián Brzybohatý.
“Vedeme debaty o tom, zda má městská policie měřit rychlost na silnicích, ale pokud jde o základní hodnoty, jako je omezení osobní svobody, standardy se snižují,” reagoval na navýšení pravomocí soukromníků Jiří Kopal z Ligy lidských práv. “Pořadatelé na stadiónu nebo soukromá bezpečnostní služba, to je z hlediska občana to samé. Jejich pracovníci nemají žádné zvláštní pravomoci,” upozornil s tím, že liga často řeší případy lidí, kteří si stěžují na násilné chování členů soukromých ochranek v některých obchodech.
Advokátka Klára Veselá-Samková je zase přesvědčená, že použití pout nelze pořadatelům svěřit bez úpravy zákona. “Představte si, že pořadatelé někoho zmlátí a nasadí mu pouta tak neodborně, že mu přitom zlomí zápěstí. A to je velmi dobře možné. Vždyť víme, jací lidé v bezpečnostních agenturách pracují,” míní advokátka.
V budoucnu by se ale podle ČTK nemělo stát, že na stadiónech budou proti fanouškům zasahovat osoby, které mají kriminální minulost, neboť soukromé bezpečnostní služby na základě novely živnostenského zákona smějí od ledna 2009 přijímat do svých řad pouze bezúhonné a odborně a také zdravotně způsobilé pracovníky.
Podle ministerstva vnitra není třeba kvůli poutání fanoušků na zápasech změna zákona. Jedinou legislativní změnou, kterou chce Langer v souvislosti s problematikou fotbalového násilí prosadit, je zavedení výtržnosti na stadiónu jako nové skutkové podstaty do trestního zákona.
Desetiletý zákaz vstupu na stadión
Odsouzení by v rámci alternativního trestu nesměli až deset let navštěvovat fotbalové zápasy, v časech jejich konání by se hlásili u pracovníků probační a mediační služby.
Fotbalové kluby se připravují na to, že začnou samy rozhodovat o tom, kdo a za jakých podmínek bude vpuštěn na utkání a kdo bude naopak vyveden. Za zajištění klidného průběhu zápasu přitom ponesou odpovědnost, jejíž neplnění může vyústit až v uzavření stadiónu.
Hlavní oporou pořadatelů má být návštěvnický řád, jehož vzor vypracuje ČMFS a doporučuje uvést stručný výtah z něj na zadní straně každé vstupenky na utkání. “Svaz taky počítá s pravidelným školením pořadatelů, po němž získají certifikát, který si budou muset obnovovat,” uvedl bezpečnostní manažer ČMFS Miroslav Platil.
Připustil, že důkladnější prohlídky návštěvníků mohou zpočátku vést k prodloužení front před stadióny. “Situace se zlepší, až se podaří eliminovat problémové fanoušky,” doufal. Pořadatelé sice nezískávají právo požadovat doklady po člověku, kterého už na stadión vpustili, mohou ale nevhodně se chovajícího návštěvníka vyvést na základě porušení návštěvnického řádu a požádat o zjištění jeho totožnosti policistu.
Na 17 fotbalových stadiónech už je připraven kamerový systém, který pořadatelům i policii pomůže výtržníky identifikovat. Hlavním cílem nových opatření je ovšem to, aby se agresívní fanoušci na stadióny vůbec nedostali.
Sparta si to neumí bez policie představit
Platil dodal, že nová opatření se na fotbalových stadiónech začnou zavádět už od startu letošní ligové soutěže, byť k zásadní změně odpovědnosti klubů a pořádkové služby dojde až k 1. lednu 2009. “Zatím si moc neumím představit některá riziková utkání bez přítomnosti policie,” přiznává tiskový mluvčí Sparty Jakub Otava.
Součástí policejní prevence by měl být i zpřísněný doprovod fanoušků cestujících na venkovní zápasy, tady mají podle názoru vnitra část odpovědnosti převzít České dráhy. Údaje z jarní části ligy policie ještě nezpracovala, ale v podzimní části minulého ligového ročníku řešila v souvislosti s fotbalem celkem 75 trestných činů a 168 přestupků. Fanoušky doprovázela v 590 případech a při utkáních bylo nasazeno přes 14 tisíc policistů.
***
Doporučení kontrol z ministerského manuálu * Pořadatel musí oznámit, které diváky pustí na stadión a koho ne * Vstup nelze povolit zjevně opilým divákům či těm, kteří mají u sebe nebezpečné předměty * Kontroly u vchodů musí být kvalitní, případně i osobní prohlídky * Je třeba zabránit přeplnění sektorů stadiónu a promíchání rizikových fanoušků obou týmů
Povinnosti pořadatelské služby * Vpouštění diváků a dohled nad nimi * Prohlídka stadiónu před zápasem a po něm * Provádění kontroly příchozích diváků * Zabránění vstupu veřejnosti do zakázaných prostor * Poskytnutí všech relevantních informací týkajících se diváků, kteří mohou narušovat pořádek, Policii ČR * Provádění všech nezbytných opatření a vyčerpání všech existujících oprávnění před vyžádáním zásahu Policie ČR
Článek vyšel dne 23.7.2008 v deníku Právo.
Středa, 23. července 2008Tiskové zprávy
Praha – 23. července 2008 – Občané mají problémy se znaleckými posudky. Na názoru znalce přitom často závisí výsledek soudního řízení. Lékaři se znaleckým razítkem rozhodují o tom, zda člověka zavřou na psychiatrii, jestli jej zbaví způsobilosti k právním úkonům, hodnotí i to, zda jiný lékař operaci provedl správně nebo pochybil. Stejně tak znalecký posudek ovlivní, jaké odškodné za pokaženou operaci u soudu dostanete.
Vliv znalců je veliký a soudy i policie na ně rádi přenášejí odpovědnost za otázky, které by měli řešit sami. Činnost znalců je přitom regulována nedostatečně, zákon z šedesátých let byl dosud novelizován jen jednou (přičemž se jednalo pouze o technickou novelu týkající se DPH). Nikdo nedohlíží na to, jestli mají znalci dostatečnou kvalifikaci a dále se vzdělávají. Znalci nejsou disciplinárně odpovědní a občan si tak nemá na nekvalitně provedený posudek kde stěžovat. Množí se také stížnosti na porušení objektivity a nestrannosti znalců.
Liga lidských práv na základě odborné literatury i zahraničních zdrojů vytvořila kritéria pro hodnocení znaleckých posudků a vyzvala občany i advokátní kanceláře, aby jí zaslali znalecké posudky, které jsou něčím výjimečné a ovlivnily lidské životy. Komise složená z odborníků z oblasti práva (advokátka JUDr. Marie Cilínková, advokát JUDr. Ondřej Dostál), medicíny (MUDr. David Marx) a etiky (Doc. PhDr. Jana Kutnohorská) pak hodnotila více než 20 posudků. Závěry jsou jednoznačné: znalci neuvádějí v posudcích, mají-li dostatečnou kvalifikaci a zkušenosti, zda je jejich odborný názor na věc jediný možný, a často vůbec nevíme, z čeho vlastně vycházeli. Setkali jsme se posudkem plným gramatických chyb, jindy zase bylo příjmení znalce shodné s příjmením lékaře, jehož práci hodnotil – znalec se přitom nevyjádřil k tomu, jestli nemůže být podjatý nebo je to jen náhoda.
„Současná praxe je nevyhovující. I vládní nařízení z roku 1939 upravovalo znaleckou činnost lépe než současný zákon. Problémem je zejména absence disciplinární odpovědnosti znalce. Soud či ministerstvo spravedlnosti může znalce napomenout, či jej dokonce vyškrtnout ze seznamu, není však nikdo, kdo by objektivně činnost znalce hodnotil. Stát proto své pravomoci vůči znalcům v podstatě nevyužívá.“ Říká David Zahumenský, právník Ligy lidských práv, který poznatky z hodnocení znaleckých posudků shrnul do systémového doporučení. Jako pomůcku pro kultivaci činnosti znalců Liga vedle dalšího nabízí začlenění kritérií pro vypracování posudku do zákona.
Liga lidských práv zašle vypracovanou analýzu a doporučení Ministerstvu spravedlnosti i dalším subjektům. Navrhuje, aby činnost znalců byla kontrolována a nedostatky sankcionovány, aby soudy neustanovovaly znalce dříve, než shromáždí další důkazy, aby byl přijat etický kodex znalce a kritéria, která pomohou soudům i jednotlivcům znalecké posudky hodnotit. Znalci by měli být objektivní, nestranní a neměli by se dělit na ty, kteří straní lékařům či pojišťovně a na ty, kteří stojí na straně pacienta.
Bližší informace poskytne:
Mgr. David Zahumenský, právník, Liga lidských práv, 608 719 535, dzahumensky@llp.cz.
Poznámka pro editory:
Analýzu Problémy v činnosti soudních znalců z oboru zdravotnictví naleznete zde.
Pátek, 18. července 2008Tiskové zprávy
Liga lidských práv si Vás dovoluje pozvat na tiskovou konferenci, která se uskuteční dne 23. července 2008 v 11:00 hod v prostorách Advokátní kanceláře Holubová – Za Poříčskou bránou 21/365, Praha 8.
Tiskové konference se zúčastní:
Mgr. Jiří Kopal, předseda Ligy lidských práv
Mgr. David Zahumenský, právník Ligy lidských práv
JUDr. Marie Cilínková, advokátka
JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D. LL.M, advokát
Zástupci Ligy společně s dalšími experty na zdravotnické právo představí problémy soudně znalecké činnosti v oblasti zdravotnictví. Veřejný ochránce práv JUDr. Otakar Motejl se vyjádřil, že „případy, kdy soudní znalci pochybili, mívají často za následek zpackaný lidský život, jejich odpovědnost je ale nulová“. Právníci Ligy mají podobnou zkušenost. Proto jsme se obrátili na občany, aby nám zaslali zajímavé znalecké posudky z oboru zdravotnictví. Ty pak hodnotila komise složená z odborníků v oblasti práva i medicíny. Na základě poznatků z řady případů i hodnocení těchto posudků pak právníci Ligy zpracovali analýzu, včetně praktických doporučení pro zlepšení soudně znalecké praxe.
Bližší informace poskytne:
Mgr. David Zahumenský, Liga lidských práv, 608 719 535, dzahumensky@llp.cz
Liga lidských práv se problematice znaleckých posudků věnuje v rámci projektu podpořeného nadací CEE Trust.
Čtvrtek, 17. července 2008Aktuality
Na svém zasedání 25. června 2008 schválila Poslanecká sněmovna nový policejní zákon, který v tomto týdnu v rámci svých výborů projednává Senát. Liga lidských práv dlouhodobě prosazovala vhodnější úpravu v oblasti práv občanů a doporučovala změny, z nichž některé se objevily hned v prvních návrzích Ministerstva vnitra a některé pak schválili poslanci.
V poslední fázi vypracovala Liga lidských práv k návrhu zákona schválenému vládou čtrnáct pozměňovacích návrhů, které se vztahují k jeho nejspornějším částem. Změny by se měly odehrát zejména ve třech oblastech. Liga doporučila především omezit příliš široké pravomoci policie předvádět osoby na policejní stanici a redukovat používání donucovacích prostředků (zvláště odstranění taseru ze seznamu povolených donucovacích prostředků). Vznesli jsme také námitky vůči navrácení pravomoci vést vyšetřování trestných činů policistů ze státního zastupitelství zpět na Inspekci ministra vnitra.
Pozměňovací návrhy byly rozeslány členům všech poslaneckých výborů, které zákon projednávaly (Výbor pro bezpečnost, Ústavně-právní výbor a Petiční výbor). Liga je pak osobně prezentovala na jednání Podvýboru pro lidská práva. Některé návrhy představil zástupce Ligy také dalším poslancům a poslankyním.
Ministerstvo vnitra k jednotlivým návrhům vypracovalo svá stanoviska, které byly projednány na schůzi Petičního výboru a byly uplatněny také poslanci v dalších výborech. Petiční výbor nakonec schválil pozměňovací návrh jasně vymezující, že v případě předvedení osoby na stanici za účelem zjištění její totožnosti nesmí takové zbavení svobody přesáhnout dobu nezbytně nutnou pro dosažení tohoto účelu. Maximální doba předvedení – 24 hodin – zůstává zachována.
V dalších fázích projednávaní se Liga zaměřila na otázky vyšetřování trestných činů policistů a otázky osobní svobody, kde je vládní návrh, podle našeho názoru, v rozporu s Evropskou úmluvou na ochranu lidských práv. Tyto pozměňovací návrhy byly ve druhém čtení návrhu ve Sněmovně adoptovány a uplatněny paní poslankyní Orgoníkovou, předsedkyní Podvýboru pro lidská práva.
Návrhy, které by umožnili policii zajistit osobu podezřelou ze spáchání přestupku pouze tehdy, když by dalšímu páchání přestupku nebylo možno zabránit jinak, nakonec ve třetím čtení neprošly těsným rozdílem pěti hlasů. V případě používaní taseru poslanci schválili kompromisní návrh, který opravňuje policii použít taser pouze v případě, že by jiné donucovací prostředky nestačily, návrh na jeho úplné vypuštění opět těsně neprošel. V případě vyšetřování trestných činů policistů byl hlasy všech přítomných poslanců schválen návrh na zachování současného stavu, vyšetřování tedy zůstává v rukou nezávislých státních zástupců. Při hlasování o doprovodném zákonu, bohužel, došlo k chybě a související ustanovení trestního řádu nebyla upravena. Toto pochybení je třeba napravit při projednávání v Senátu a s tímto požadavkem Liga také oslovuje senátory.
