Sídlištní škola je k žákům nejvíc fér

Článek byl publikován dne 8. 10. 2009 v deníku Břeclavský deník a naleznete jej také zde
Břeclavská škola Na Valtické má certifikát Férová škola za odstraňování předsudků. Jako jedna z prvních čtyř v republice.
Nepopulární romská otázka. To byl jeden z důvodů, proč odborná komise neocenila při premiéře projektu Férová škola více škol z Břeclavi. Přihlásilo se do něj celkem dvanáct škol z celé republiky. Z Břeclavi byla hned polovina, ale ve čtveřici nejúspěšnějších se objevila jediná – Základní škola Na Valtické. Podle členů komise vzorně pracuje se školáky a nabízí zajímavé mimoškolní aktivity, které v dětech pěstují zásadní hodnoty.

„Snažíme se sledovat, jestli se školy vyloženě nevyhýbají etnickým menšinám, vzdělávání dětí se zdravotním postižením a tak podobně. Tím samozřejmě neříkáme, že ostatní školy nevzdělávají kvalitně,“ vysvětlila koordinátorka projektu Lucie Obrovská z Ligy lidských práv.

Na jiných břeclavských základních školách byla podle ní při školení pedagogického sboru cítit určitá averze vůči romskému tématu. „Snažíme se v této oblasti pracovat, aby se to změnilo,“ konstatovala.

Škola Na Valtické byla pro tříčlennou komisi, složenou z odborníků v oblasti práva a rovných příležitostí ve vzdělávání, z břeclavských základních škol v mnoha směrech nejkvalitnější. „Je to sídlištní škola, ale dobře se jim daří odstraňovat anonymitu sídliště,“ vyjádřila se Obrovská.

„Nebylo jednoduché získat certifikát. Liga lidských práv poslala do školy inspektorku, která prověřovala způsob vzdělávání a hlavně, jestli je přístup ke všem dětem rovný. Tedy k dětem s hendikepem, s vadami, k romským i k jiným národnostem,“ uvedla ředitelka břeclavské školy Na Valtické Dagmar Krystíková.

Škola, které šéfuje, podle ní nehledá jen talentované děti. Nezabývá se tím, z jakého prostředí do ní přijdou, tamní učitelé se věnují všem stejně.

„Inspekci se asi líbilo i to, že už čtyři roky spolupracujeme na projektu Adopce na dálku. Podporovali jsme tři roky dívku z Ghany, letos poprvé budeme posílat peníze patnáctiletému chlapci. Naši žáci vždycky vyrábí věci, které pak jejich rodiče koupí. A tyto peníze pak posíláme do Ghany,“ přiblížila Krystíková.

Jak dodala, důležité bylo i to, že se ve škole devět let učila zrakově postižená dívka. Měla individuální péči. „Letos máme i přípravnou třídu pro děti ze sociálně znevýhodněných rodin a máme také hodně dětí z azylového domu,“ prozradila ředitelka školy.

Velký počet břeclavských škol zapojených v projektu Férová škola má podle ředitele Základní školy Kupkova Igora Huleji na svědomí nápad břeclavských zastupitelů. Jak říká, byť sám nedrží v ruce certifikát jako jeho kolegyně ze sídliště Na Valtické, netrápí ho to. „Myslím si, že jsme férovou školou tak jako tak. I bez certifikátu. A myslí si to celý náš kolektiv,“ podotkl.

„Z jednání s představitelkou Ligy lidských práv víme, že i další školy měly k získání certifikátu blízko, ale tento rok jej nezískaly. Je nám známo, že školy velmi intenzivně pracují na zlepšování klimatu školy,“ komentovala výsledky projektu vedoucí odboru školství břeclavské radnice Zdeňka Baková.

Ocenění pro školy v Kanicích a v Břeclavi

Článek byl zveřejněn dne 7. 10. 2009 v deníku Brněnský deník.
Mezi první čtveřicí základních škol oceněných Ligou lidských práv jsou dvě jihomoravské. Základní škola Kanice na Brněnsku a Základní škola Břeclav-Na Valtické včera v Praze získaly certifikáty za vynikající péči o žáky se speciálními potřebami.
O jejich udělení rozhodovala v průběhu roku tříčlenná komise, složená z odborníků v oblasti práva a rovných příležitostí ve vzdělávání. „Kanická škola je velice zdatná ve vzdělávání dětí se zdravotním postižením. Břeclavská zas vyniká snahou zapojit do svých aktivit nejen rodiče vzdělávaných dětí, ale i širší břeclavskou veřejnost,“ vysvětlila udělení ceny koordinátorka projektu Lucie Obrovská.

Policie zasahuje – občas však při akci někdo omylem zemře

Článek byl publikován dne 6. 10. 2009 na www.ct24.cz a naleznete jej zde.
Policisté mají za úkol pomáhat a chránit, bohužel někdy při policejní akci zemře nevinný člověk. Poslední takový případ se stal poslední zářijovou sobotu krátce po půlnoci v Krnově. Policisté v autě pronásledovali neukázněného řidiče a srazili při tom dva lidi, kteří přecházeli po přechodu. Mladá dívka zemřela a muž je stále v nemocnici. Podle policie do prostoru mezi pronásledovaným autem a policisty vystoupily z křoví na přechod pro chodce dvě osoby. Nicméně podobných smrtelných omylů je více.
Přítel zraněného muže pochybuje, že policisté měli při akci puštěný maják, neboť každý, když slyší policejní signál, snaží se policejnímu autu vyhnout. Nicméně vyjádření policie je jednoznačné: „Celou dobu pronásledování policisté používali modrý magnetický maják a akustickou signalizaci.“

Policejní verze případu zní: Policisté v neoznačeném autě chodce do poslední chvíle neviděli. Vyšetřovatelé zatím tají, jakou rychlostí při pronásledování jeli. Předpokládejme, že při honičce řidiče se rychlost vyšplhala třeba na 90 kilometrů v hodině. Křoví je ale od místa srážky vzdálené 5 metrů. Proto se objevuje otázka, jak se tak rychle pár z křoví pod kola dostal. Inspekce zatím mlčí, až do ukončení šetření nebude podávat žádné informace.

Třiadvacetiletá dívka srážku s policejním vozem nepřežila. Třicetiletý muž leží na jednotce intenzivní péče – ve stabilizovaném stavu – už otevřel oči, už sám dýchá. „Podstoupil operační zákrok. Momentálně je při vědomí, ale je třeba zdůraznit, že zranění, která utrpěl, jsou mimořádně vážná,“ zdůraznil mluvčí nemocnice.

Smrtelným omylům se u policie nelze vyhnout

Je paradoxní, že v zemi, kde se učí pravidlům silničního provozu i děti, je sama policie občas poruší, a navíc s tak katastrofálními následky. Policejní omyl, tedy zásah, při kterém újmu utrpí i nevinný kolemjdoucí, se v Česku nepřihodil poprvé. Podle Ligy lidských práv se takovým případům nelze vyhnout. „Jde jen o to, aby to policie, když se něco takového stane, nějakým způsobem vyhodnotila, aby se poučila ze svých chyb,“ tvrdí právnička Ligy.

Trestem za zmaření nevinného života je většinou obvinění konkrétního strážce zákona – nejčastěji z ublížení na zdraví s následkem smrti – tedy maximálně pětiletý trest. Celá policie na podobné případy reaguje konstatováním, že podobným případům prostě zabránit nelze.

Policisté na českých silnicích usmrtili od roku 2004 nejmíň pět náhodných chodců. Například v září 2005 srazili sedmaosmdesátiletého muže v Praze na Vinohradech, který zraněním v nemocnici podlehl.

Policie je silová složka

Advokát Václav Vlk pro pořad 168 hodin: „Policie je silová složka a používá běžně násilí. Násilí ve smyslu: jezdit rychle, používat zbraně, vlamovat se do bytů. To znamená, že logicky občas způsobí i škodu. Děje se to naprosto normálně, v běžné míře, která je Čechám odpovídající – i evropskému průměru.“

Chyby se objevují i při použití zbraně

Policisté chybují i jinde než za volantem. Například při používání zbraně – takových případů jsou desítky. V červenci 2001 například dopravní policista z Mělníku omylem při pronásledování odcizeného auta zastřelil šestačtyřicetiletou ženu. Stanislav Gibson ze Sdružení majitelů zbraní k tomu dodává, že samozřejmě dochází k excesům a k nějakým tragédiím, ale je třeba připomenout i situace, kdy se podařilo pachatele zastavit.

Právě použití zbraní v případě dopadení pachatelů je samostatnou kapitolou. Policista by měl umět vyhodnotit situaci a to se ne vždycky daří. Střelba při honičce v autech ne vždy končí dopadením živého a zdravého pachatele. Nejznámější případ se stal před patnácti lety ve Františkových Lázních. Policista zahrozil varovným výstřelem řidiči, který se snažil ujet silniční kontrole. Druhým výstřelem ho pak zastavil nadobro.

Gibson ze Sdružení majitelů zbraní

„Když se loupí, vraždí a krade, tak se taky střílí. To jsou spojité nádoby.“

Tato skutečnost asi nevinné oběti a jejich rodiny příliš neutěší. Navíc na rozdíl například od USA se v Česku odškodnění pro pozůstalé často pohybuje i ve směšných řádech desítek tisíc korun a rodina oběti na něj u soudu čeká i několik let. Za usmrcení čtyřletého chlapce, kterého policista srazil v roce 2002 na okraji Havlíčkova Brodu, dostala jeho matka 62 tisíc.

Nevinné oběti ale počítá často i sama policie. Letošní září si do černé kroniky připsalo život mladého kriminalisty, který v autě honil recidivistu. Zbraně použili strážci zákona až ve chvíli, kdy do jejich vozu začal kriminálník najíždět. Při následné střelbě přišel policista o život.

První Férové školy jsou na světě

Praha – 6. října 2009 – Liga lidských práv za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy dnes udělila Certifikát Férová škola prvním školám. O tom, které ze škol přihlášených do projektu Férová škola Certifikát dostanou, rozhodovala během roku tříčlenná komise složená z odborníků v oblasti práva a rovných příležitostí ve vzdělávání. Oceněny byly zatím čtyři základní školy, které podporují integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
Při návštěvách škol sledovala komise zejména to, jak škola pečuje o děti se speciálními vzdělávacími potřebami a jakým způsobem vyučuje multikulturní výchovu, protože právě ta by měla být zaměřena na odstraňování předsudků a intolerance. Certifikát zatím obdržely dvě školy z kraje jihomoravského, Základní škola Kanice a Základní škola Břeclav – Na Valtické, a dvě školy z Pardubicka, Základní škola Moravská Třebová – Palackého 1351 a Základní škola Svitavy – Lačnov.

Právě o této škole komisařka Olga Kusá z Centra pro inkluzivní vzdělávání říká: „Jde o školu v mnoha směrech mimořádnou. Ve vysoké míře vzdělává děti romské menšiny a učitelé tu k žákům přistupují jako k rovnocenným partnerům. Škola má navíc nadstandardně do výuky začleněný předmět etická výchova.“ Základní škola v Moravské Třebové, která oproti lačnovské pracuje s mnohem větším počtem žáků, je zase pedagogicky i materiálně velice dobře připravená na výuku dětí se zdravotními handicapy.

Podobně je tomu i v menší škole v Kanicích, kde komisařky ocenily především mimořádně odborně zdatný a současně lidský přístup k dětem se zdravotním postižením. Tato škola klade zvláštní důraz na vztahy zdravých žáků k nemocným spolužákům. Břeclavská škola pak vyniká zejména snahou zapojit do svých aktivit nejen rodiče vzdělávaných dětí, ale i širší břeclavskou veřejnost.

Podle koordinátorky Lucie Obrovské je možné o Certifikát Férové školy usilovat i v následujícím období: „Naší snahou je i nadále maximálně podporovat rozvoj inkluzivního vzdělávání na základních školách, a to ve všech regionech České republiky. Věříme, že v budoucnu bude stále více škol sloužit jako příklad pro ty instituce, které zatím mají s dodržováním rovných příležitostí pro všechny děti problémy.“

Bližší informace poskytne:
Lucie Obrovská, koordinátorka projektu Férová škola, +420 777 621 227

Bližší informace o projektu:
Certifikát Férová škola je nástroj, kterým se Liga lidských práv snaží standardizovat podmínky v oblasti lidských práv, diskriminace a inkluzivního vzdělávání v rámci systému českého základního školství. Liga jej vytvořila spolu s renomovanými odborníky v oblasti pedagogiky na základě zkušeností ze zahraničí. Certifikát je udělován těm základním školám, které nabízejí individuální přístup a rovné příležitosti pro všechny děti, snaží se integrovat žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a dodržují lidská práva. Liga lidských práv chce prostřednictvím Certifikátu zajistit, aby šanci zařadit se do hlavního vzdělávacího proudu a rozvinout svůj plný potenciál dostalo větší množství dětí.

www.ferovaskola.cz

Férová škola

Článek byl publikován dne 6. 10. 2009 na www.msmt.cz a naleznete jej zde.
6. října 2009 proběhlo v prostorách MŠMT slavnostní předání certifikátů Férová škola prvním školám. Zástupci MŠMT zde představili opatření na podporu inkluzivního vzdělávání. Certifikát Férová škola je ocenění Ligy lidských práv.
MŠMT podporuje takový přístup škol, který otevírá cestu ke vzdělání a rozvinutí vzdělávacího potenciálu všech dětí, žáků a studentů. Vybudování otevřené školy, která vytváří příležitosti pro každého žáka a žákyni a vychází vstříc jejich vzdělávacím potřebám, vytvoření inkluzivního prostředí v každé škole a zabezpečení vyrovnávacích opatření pro žáky a žákyně, které potřebují speciální podporu, jsou dobrou cestou k tomuto cíli.

MŠMT na akci zastupovala náměstkyně ministryně pro sociální programy ve školství Klára Laurenčíková.

Oceněné školy

Projekt Ligy lidských práv Férová škola je jednou z iniciativ, které vytvářejí standardy pro rozvíjení moderní vzdělávací instituce zajišťující vzdělávání každého dítěte v hlavním vzdělávacím proudu a přirozeném sociálním prostředí. Do projektu Férová škola se může zapojit každá základní škola, která usiluje o naplnění standardů inkluzivní školy.

V roce 2009 získaly certifikát Férová škola tyto ZŠ:

ZŠ Lačnov – Svitavy

WWW stránky školy
Pedagogický sbor k dětem přistupuje jako k rovným partnerům, se kterými spolupracuje na jejich osobnostním rozvoji. Ve škole je nadstandardním způsobem vyučována etická výchova, žáci jsou velmi zdařile vedeni k rozvoji všech klíčových kompetencí. Škola rozvíjí v rámci všech vzdělávacích předmětů multikulturní a osobnostní výchovu. Ve škole jsou vzdělávány i děti, které potřebují vyrovnávací opatření a děti z romské menšiny.

ZŠ Moravská Třebová – Palackého

WWW stránky školy
Škola má nadstandardní přístup k dětem se zdravotními problémy, a to jak po stránce materiální, tak pedagogické. Ocenění si zaslouží dynamicky vedená výuka v jednotlivých předmětech, díky čemuž jsou do vzdělávacího procesu plně zapojovány všechny žákyně a žáci školy.

ZŠ Kanice

WWW stránky školy
Ve výuce stojí za pozornost zejména odborně zdatný a současně lidský přístup k dětem se zdravotním postižením a speciálními potřebami. Pedagogové kladou velký důraz na budování vztahů mezi dětmi ve třídě a ve škole a vytvářejí tak prostředí, v němž jsou pozitivně přijímány všechny děti, včetně těch se zdravotním postižením či z odlišného sociálního a kulturního prostředí.

ZŠ Břeclav – Na Valtické

WWW stránky školy

Jednou z hlavních priorit školy je podpora mimoškolních aktivit a kreativita pedagogů při vedení mimoškolních akcí. Škola se snaží zapojit do svých aktivit nejen rodiče vzdělávaných dětí, ale i širší břeclavskou veřejnost. V tomto ohledu je možné ZŠ Břeclav – Na Valtické vnímat jako komunitní. Škola podporuje vzdělávání dětí se sociálním znevýhodnění a vytváří veškeré potřebné podmínky pro rozvoj osobnosti a vzdělávacího potenciálu všech svých žákyň a žáků.

Je vaše škola férová?

Článek byl publikován dne 6. 10. 2009 na www.zena-in.cz a přečíst si jej můžete zde.
Liga lidských práv za podpory ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR v úterý udělila Certifikát Férová škola prvním školám. Oceněny byly čtyři základní školy, které podporují integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
Certifikát obdržely Základní škola Kamenice a Základní škola Břeclav – Na Valtické z jihomoravského kraje a Základní škola Moravská Třebová – Palackého 1351 a Základní škola Svitavy – Lačnov z Pardubicka.

„Jde o školu v mnoha směrech mimořádnou. Ve vysoké míře vzdělává děti romské menšiny a učitelé tu k žákům přistupují jako k rovnocenným partnerům,“ uvedla o poslední zmíněné škole komisařka Olga Kusá z Centra pro inkluzívní vzdělávání. „Škola má navíc nadstandardně do výuky začleněný předmět etická výchova,“ dodala.

O podstatě projektu Férové školy řekl více předseda Ligy lidských práv Jiří Kopal: „Jde nám především o to, aby školy začleňovaly všechny děti bez rozdílu. Často uvádíme jako příklad děti romské, ty jsou mnohdy opomíjeny.“

Náměstkyně ministryně školství a vedoucí skupiny pro sociální programy ve školství Klára Laurenčíková při předávání ocenění uvedla, že se ministerstvo v poslední době právě na inkluzívní vzdělání snaží zaměřit. „Připravujeme podobu Národního akčního plánu inkluzívního vzdělávání, kterou chceme komunikovat především s lidmi v terénu. Snažíme se na tento typ vzdělávání zaměřit více než dříve,“ uvedla.

Certifikát Férová škola je udělován základním školám nabízejícím individuální přístup a rovné příležitosti, snaží se integrovat žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a dodržují lidská práva. Certifikát je nástroj, kterým se Liga lidských práv snaží standardizovat podmínky v oblasti lidských práv, diskriminace a inkluzívního vzdělávání v rámci systému českého základního školství. Liga jej vytvořila spolu s odborníky v oblasti pedagogiky a na základě zkušeností ze zahraničí.

Myslíte, že i vaše škola je férová?

Čtyři školy získaly certifikát, že jsou „férové“. Začleňují Romy a postižené

Článek byl publikován dne 6. 10. 2009 na zpravy-idnes.cz a naleznete jej zde.
Čtyři základní školy se ode dneška můžou jako první pochlubit tím, že jsou férové. Získaly doklad, že nabízejí individuální přístup a snaží se integrovat znevýhodněné děti, především romské a handicapované. Certifikát Férová škola jim udělila nezisková organizace Liga lidských práv.
„Férová škola“ má pomoct především dětem, které pocházejí ze sociálně a kulturně odlišného prostředí či mají nějaký handicap. O tom, které ze škol přihlášených do projektu certifikát dostanou, rozhoduje tříčlenná komise složená z odborníků v oblasti práva a rovných příležitostí ve vzdělávání.

Jako první získaly certifikát dvě školy z Jihomoravského kraje, Základní škola Kanice a Základní škola Břeclav – Na Valtické, a dvě školy z Pardubicka, Základní škola Moravská Třebová – Palackého a Základní škola Svitavy – Lačnov.

„Proces certifikace je u každé školy jinak dlouhý. Snažíme se přihlížet ke specifikům regionu, například k etnickému rozložení v daném městě. Do škol jezdíme opakovaně, sledujeme výuku a studujeme školské dokumenty, ale to není prioritou, protože formálně to může být správně a realita je pak třeba jiná,“ řekla iDNES.cz při udílení certifikátů koordinátorka projektu Lucie Obrovská.
Certifikát je platný pouze dva roky, pak musí školy zažádat o prodloužení. S certifikovanými školami má Liga lidských práv v plánu spolupracovat, pořádat u nich semináře a společně přicházet na to, jaké jsou nejlepší cesty k integraci.
Pro některé děti není až tak důležitá násobilka

Ukázková „férová“ škola je podle Lucie Obrovské ve Svitavách. „Sice je to malá škola se čtyřiceti žáky, v tom to mají určitě jednodušší, pracují s nimi ale velmi specificky. Téměř neučí frontálně (což znamená, že učitel stojí před tabulí a děti sedí v lavici, pozn. red.), mají skupinovou výuku nebo se chodí učit ven. V osnovách je etická výchova, kdy si povídají o mezilidských vztazích, což je vynikající,“ popsala Obrovská.

Ve svitavské škole je třetina romských školáků. „Začínali jsme z přízviskem ‘cikánská škola’ a od toho jsme se jen těžko odpoutávali,“ vysvětlila ředitelka školy Radoslava Renzová s tím, že příčinou bylo to, že Lačnov je městská část, kam se soustředila malá komunita Romů.

Podle Renzové se u nich na škole klade důraz na to, aby pedagogové neučili stereotypně. „Je důležité si uvědomit, že pro některé děti není důležité umět násobilku nebo vyjmenovaná slova, že je pro ně přínosnější umět pracovat s penězi, naučit se chovat na úřadě nebo umět řešit konflikty mírovou cestou,“ doplnila Renzová.

Škola v Moravské Třebové je podle Ligy lidských práv velice dobře připravena na výuku dětí se zdravotními handicapy. Poradit si dokázala také s dětmi, které do školy docházejí z dětského domova.

Oceněné břeclavské škole se zase daří do výuky zapojit rodiče a veřejnost. „Jsme sídlištní škola a snažíme se, aby anonymita sídliště byla ve škole odstraněna,“ uvedla při přebírání certifikátu ředitelka školy Dagmar Krystíková.
Rovné příležitosti na školách podporuje i ministerstvo

Nad projektem, který odstartoval v loňském roce a v současné době o certifikát usiluje dalších osm škol, převzalo ještě za exministra Ondřeje Lišky záštitu ministerstvo školství.

„Romské děti v minulosti vypadávaly z dohledu ministerstva školství a teď se s tím snažíme něco dělat. Existuje tu celá řada bariér, které se snažíme pojmenovat a hledat cesty a řešit tuto situaci. Jednou z cest je právě spolupráce s neziskovou oblastí,“ řekla náměstkyně ministra školství Klára Laurenčíková.

První čtyři školy mají potvrzení férovosti

Článek a video reportáž byly publikovány dne 6. 10. 2009 na www.ct24.cz a najdete je zde.
Společný projekt Ligy lidských práv a ministerstva školství nazvaný Férová škola, který se snaží zlepšit podmínky v oblasti lidských práv, diskriminace a inkluzivního vzdělávání v českém základním školství, má ode dneška první čtyři certifikované základní školy. Zasloužily si ho právě svým úsilím o individuální přístup k žákům a snahou integrovat různě znevýhodněné děti.
„Vlastně se jedná o první čtyři školy, které byly certifikovány. Jde tu doopravdy o to, aby tu probíhal důkladný proces integrace, aby školy fungovaly férově v každodenní praxi,“ uvedl pro ČT předseda ligy Jiří Kopal. O certifikát Férová škola mohou usilovat jen základní školy. Právě ty jsou podle odborníků pro začleňování znevýhodněných dětí klíčové.
„Na vzdělávání zdravotně znevýhodněných nebo postižených žáků dostávají školy zvýšený finanční normativ. A touto cestou taky mohou financovat asistenta pedagoga,“ dodává náměstkyně ministryně školství Klára Laurenčíková. Projekt Férová škola pokračuje, i v následujících měsících se do něj mohou zapojit všechny základní školy s cílem podporovat rovné příležitosti.

Pomáhat a chránit

Reportáž byla zveřejněna dne 4. 10. 2009 na ČT1v pořadu 168 hodin a naleznete ji zde.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
——————–
Mají za úkol pomáhat a chránit. Někdy přitom zemře nevinný člověk. Poslední takový případ se stal minulou sobotu krátce po půlnoci. Policisté v autě pronásledovali neukázněného řidiče a srazili přitom 2 lidi. Mladá dívka zemřela, muž je stále v nemocnici. Seznam smrtelných omylů policie sestavila Barbora Straňáková.

Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Klasická filmová scéna, padouch před spravedlností unikne, protože policista v posledním okamžiku zabrzdí, aby ochránil nevinného. Realita ale někdy dopadne jinak. Krnov, sobota 26. září. 2 lidi na cestě domů srazilo v noci na osvětleném přechodu neoznačené policejní auto.

Pavla TUŠKOVÁ, mluvčí bruntálské policie
——————–
Do prostoru mezi pronásledovaným a pronásledujícím vozidlem vstoupili zpoza křoví na přechod pro chodce 2 osoby.

kamarád zraněného
——————–
Pochybuji, že měli maják, protože každý člověk, když vidí maják, jde z cesty pryč.

Pavla TUŠKOVÁ, mluvčí bruntálské policie
——————–
Po celou dobu pronásledování policisté používali modrý magnetický maják a akustickou signalizaci.

známý zraněného
——————–
Kdyby policisté houkali a měli na střeše maják, tak při takové brzdné dráze a při tak obrovském nárazu by se maják utrhl.

Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Takže, policejní verze. Policisté v neoznačeném autě chodce do poslední chvíle neviděli. Vyšetřovatelé zatím tají, jakou rychlostí při pronásledování jeli. Předpokládejme, že při honičce řidiče se rychlost vyšplhala třeba na 90 kilometrů v hodině. Křoví je ale od místa srážky vzdálené 5 metrů. I laika proto napadne vlezlá myšlenka. Jak se tak rychle pár z křoví mohl pod kola dostat?

známý zraněného
——————–
Nesmysl, nesmysl absolutní. 2 lidé nevyběhnou z křoví, když byli na přechodu téměř u konce, na druhé straně jako.

Martina LÍDLOVÁ, mluvčí policejní inspekce
——————–
Vzhledem k probíhajícímu šetření my k této nehodě nemůžeme sdělovat bližší informace.

Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Třiadvacetiletá dívka srážku s policejním vozem nepřežila. Třicetiletý muž leží na jednotce intenzivní péče ve stabilizovaném stavu. Žádná sláva to ale není.

bratr zraněného
——————–
Už i otevřel oči, takže už dýchá sám ode dneška, se mi zdá. Akorát necítí levou ruku.

Tomáš OBORNÝ, mluvčí ostravské nemocnice
——————–
Postoupil operační zákrok. Momentálně je při vědomí. Je ovšem potřeba zdůraznit, že zranění, která utrpěl, jsou opravdu velice vážná.

Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Je paradoxní, že v republice, kde se pravidlům silničního provozu učí i děti, je policie občas poruší a s takovými následky. Policejní omyl, tedy zásah, při kterém újmu utrpí i nevinný kolemjdoucí, se v Česku nepřihodil poprvé.

Zuzana CANDIGLIOTA, právnička Ligy lidských práv
——————–
Určitě se tomu nelze vyhnout, ale jde o to, aby, když se něco takového stane, aby to policie nějakým způsobem vyhodnotila, aby se poučila ze svých chyb.

Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Trestem za zmaření nevinného života je většinou obvinění konkrétního strážce zákona. Nejčastěji za ublížení na zdraví s následkem smrti, tedy maximálně pětiletý trest. Celá policie se většinou z chyb nepoučí s tím, že podobným případům prostě zabránit nelze. Policisté na českých silnicích usmrtili od roku 2004 nejmíň 5 náhodných chodců. Například v září 2005 srazili sedmaosmdesátiletého muže v Praze na Vinohradech. Zraněním podlehl v nemocnici.

Václav VLK, advokát
——————–
Policie je silová složka, bezpečnostní složka a používá běžně násilí. Patří to k jejímu oprávnění, násilí ve slova smyslu oprávnění jezdit rychle, používat zbraně, vlamovat se do bytů. To znamená, že logicky občas způsobí i škodu. Děje se to naprosto normálně v běžné míře, která je Čechám odpovídající a je odpovídající i evropskému průměru.

Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Nevinné oběti si policisté připisují i jinde, a to když tasí zbraň. Takových případů jsou desítky. V červenci 2001 například dopravní policista z Mělníka omylem při pronásledování odcizeného auta zastřelil šestačtyřicetiletou ženu.

Stanislav GIBSON, sdružení majitelů zbraní, Lex
——————–
Vy se dozvídáte o věcech, kdy dochází k nějakým excesům, k nějakým tragédiím, ale už nevíte o tom, kolikrát se to podařilo, to vozidlo zastavit, toho pachatele z toho dostat ven.

Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Právě pachatelé jsou v rubrice tasit a pálit další samostatnou kapitolou. Policista by měl umět vyhodnotit situaci a to se ne vždycky daří. Střelba při honičce v autech ne vždy končí happyendem v podobě dopadení živého a zdravého pachatele. Nejznámější případ se stal před 15 lety ve Františkových Lázních. Policista zahrozil varovným výstřelem řidiči, který se snažil ujet silniční kontrole. Druhým výstřelem ho zastavil. Nadobro.

Stanislav GIBSON, sdružení majitelů zbraní, Lex
——————–
Když se loupí, vraždí, krade, tak se holt taky střílí, to jsou spojitý nádoby.

Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Jenže to je pro nevinné oběti a jejich rodiny slabou útěchou. Navíc na rozdíl třeba od USA se v Česku odškodnění pro pozůstalé často pohybuje ve směšných řádech desítek tisíc korun a rodina oběti na něj u soudu čeká i několik let. Za usmrcení čtyřletého chlapce, kterého policista srazil v roce 2002 na okraji Havlíčkova Brodu, dostala jeho matka 62 tisíc.

Václav VLK, advokát
——————–
Problémem je rychlost odškodnění a výše toho odškodnění. To znamená, ten stát se sice k tomu staví pozitivně tak, že přiznává to odškodnění, ale místo aby přispěchal s nějakou nabídkou, pomocnou rukou hned, tak to trvá měsíce a někdy i roky.

Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Nevinné oběti ale počítá často i sama policie. Letošní září si do černé kroniky připsalo život mladého kriminalisty, který v autě honil recidivistu. Zbraně použili strážci zákona až ve chvíli, kdy do jejich vozu začal kriminálník najíždět. Při následné střelbě přišel policista o život. Spravedlnost dokáže být slepá. Střílet slepými ale policisté nemůžou, proto by měli tasit i řídit s očima dokořán. Nevinný život za žádného zatčeného grázla nestojí.

Pozvánka na slavnostní předávání Certifikátů Férová škola

Liga lidských práv ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy si Vás dovolují pozvat na slavnostní předávání Certifikátů Férová škola prvním oceněným školám a s tím spojenou tiskovou konferenci.
Předávání se uskuteční dne 6. října 2009 v 11:00 hod v místnosti E106 budovy Ministerstva školství v Praze Karmelitská 7, Praha 1.
Akce se zúčastní:
Mgr. Jiří Kopal, předseda Ligy lidských práv
Mgr. Klára Laurenčíková, náměstkyně ministryně školství, vedoucí skupiny pro sociální programy ve školství
Mgr. Lucie Obrovská, koordinátorka projektu Férová škola
Komisařky Férové školy
RNDr. Pavla Polechová, CSc., Ministerstvo školství, odbor analyticko-koncepční
Mgr. Olga Kusá, Středisko integrace menšin
Ministerstvo školství zde představí opatření na podporu inkluzivního vzdělávání a spolu se zástupci Ligy slavnostně předá Certifikáty ředitelům prvních oceněných škol z Jihomoravského kraje, z nichž každá dostane prostor ke krátké prezentaci.

Bližší informace poskytne:
Magda Kucharičová, Liga lidských práv, tel. 725258871, email: mkucharicova@llp.cz
Další informace o projektu a oceněných školách naleznete také na www.ferovaskola.cz