Úterý, 20. května 2014Aktuality
Tři naši právníci se vydali 9. května do Ženevy na zasedání výboru pro hospodářská, sociální a kulturní práva OSN, aby přesvědčili mezinárodní experty o důležitosti apelu na českou vládu v oblasti dodržování lidských práv. Už před časem vydala Liga stínovou zprávu o stavu lidských práv v České republice, kterou jsme předložili právě OSN. V tomto dokumentu jsme kritizovali především umisťování znevýhodněných dětí do speciálních škol, porušování lidských práv v oblasti zdravotnictví a zacházení s dětmi v konfliktu se zákonem.
Kampaň s paní Hrazdírovou
Původně jsme s sebou chtěli vzít i naši klientku paní Hrazdírovou, která se léta potýkala s problémem zařazení svého autistického syna do běžné školy. Na naši cestu jsme dokonce vytvořili kampaň, v níž se podařilo od našich podporovatelů vybrat přes 4500 korun na cestovní náklady. Paní Hrazdírová se nakonec cesty kvůli nemoci neúčastnila, ale všichni dárci souhlasili s využitím darů na cestovní náklady našich právníků.
Slyšení u výboru
Na slyšení s našimi právníky byla nadprůměrná účast členů výboru (přišlo jich celkem devět – tedy polovina výboru, běžná účast na podobných setkáních je přitom výrazně nižší). Přítomní členové byly našim tématům nakloněni a měli řadu doplňujících otázek nejen k inkluzivnímu vzdělávání. Fotku ze zasedání výboru můžete vidět například na našem facebooku.
Po skončení našeho slyšení se členové výboru doptávali zástupců české vlády. V této fázi vznášeli členové výboru velice často dotazy na témata, která jsme jim přednesli. Záznam si můžete přehrát ve videoarchivu OSN. Stručně alespoň několik otázek, které položil výbor vládě k tématu inkluze:
– Navrhuje vláda zákon, který by zamezil a učinil nezákonnou jakoukoli segregaci na základě postižení?
– Co vláda dělá na poli inkluzivního vzdělání?
– Činí vláda nějaké kroky, aby zmírnila předsudky většinové společnosti k lidem s postižením?
– Existují stále speciální školy, či již byly zavřeny?
– Jaký je rozpočet na akční plány pro inkluzivní vzdělávání a boj se sociálním vyloučením?
Věříme, že jsme účastí na zasedání posílili naše námitky a námi zdůrazňovaná témata se objeví v doporučení OSN pro Českou republiku, které očekáváme koncem května.
Pondělí, 19. května 2014Tiskové zprávy
Návrh zákona o dětské skupině, který by mohl rodinám pomoci skloubit rodinný a pracovní život, počítá s dostupností služby pouze pro kompletně očkované děti. Autoři tak převzali úpravu, která se vztahuje na mateřské školy. Požadavek není medicínsky odůvodněn a vedl by k vyloučení dětí s individuálním očkovacím kalendářem z dětského kolektivu. Liga lidských práv a sdružení ROZALIO považují plošnou podmínku očkování za nepřiměřenou a diskriminační a poslancům navrhují, aby rozhodnutí o ní ponechali na poskytovateli služby.
MUDr. Jan Vavrečka, Ph.D., který se zabývá ochranou spotřebitele ve sdružení Unicampus, upozorňuje na chybějící odůvodnění medicínské nezbytnosti opatření a toho, koho má vůbec chránit: „Vynucování povinného očkování dítěte jako podmínka jeho začlenění do dětských skupin dosud nebylo medicínsky řádně odůvodněno. Jedná se o ochranu zdraví dítěte neočkovaného, před rizikem očkovaného kolektivu dětí, nebo je považováno za rizikové neočkované dítě pro kolektiv dětí očkovaných? Koho taková opatření vlastně mají chránit na jeho zdraví a proto i jeho právech? Považuji za zcela nepřípustné, aby v důsledku porušení zákona rodičem, bylo sankcionováno samotné dítě na svých vlastních právech, aniž by takový stav někdo odůvodnil skutečně naléhavou medicínskou potřebou.“
Nejde ovšem jen o zcela neočkované děti, ty tvoří spíše výjimku, ale hlavně o děti s šetrnějším schématem očkování. Pro něj se rozhodují zejména vzdělanější a informovaní rodiče, kterým měly dětské skupiny ulehčit návrat do práce. Nepřiměřenost podmínky kompletního očkování potvrzuje situace v sousedním Německu a Rakousku, kde nejsou žádná očkování podmínkou přístupu do mateřské školy, ani do malé dětské skupiny. Ani z dosavadních zkušeností s neformálními dětskými skupinami v podobě mateřských klubů či univerzitních dětských koutků nejsou poznatky o tom, že by přítomnost nekompletně očkovaných dětí přinášela jakékoliv problémy.
„Podmínka očkování nepřispěje k deklarované ochraně zdraví dětí, ale přesně naopak. Povede k obcházení zákona, falšování zdravotnické dokumentace a ke zkreslení údajů o proočkovanosti. V případě rozšíření některé nemoci tak nebudou k dispozici informace o skutečné proočkovanosti a nebudou moci být přijata vhodná opatření k prevenci nákazy,“ varuje před negativními dopady právní úpravy právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota. Liga lidských práv ve spolupráci s ROZALIem proto zpracovaly pro poslance pozměňovací návrh s bližším odůvodněním.
Bližší informace poskytnou:
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, e-mail zcandigliota@llp.cz, tel. 607 005 043
Martina Suchánková, ROZALIO – Rodiče za lepší informovanost a svobodnou volbu v očkování, e-mail martina.suchankova@rozalio.cz, tel. 605 214 798
Jan Vavrečka, Unicampus, e-mail: info@unicampus.cz
Ke stažení:
Podmínka očkování pro přijetí dítěte do dětské skupiny – pozměňovací návrh vládního návrhu zákona
Čtvrtek, 15. května 2014Analýzy a studie, Práva dětí a rodina
Cílem této analýzy je poskytnout ucelený přehled závazných i doporučujících mezinárodních dokumentů, upravujících problematiku práv dětí v konfliktu se zákonem, které byly přijaty na půdě OSN a Rady Evropy, včetně judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Analýza si dále klade za cíl demonstrovat, že tyto dokumenty, navzdory svému často nepřesnému překladu, se v českém kontextu nevztahují pouze na mladistvé, ale jsou stejně relevantní též ve vztahu k dětem mladším 15 let, které čelí podezření ze spáchání činu jinak trestného. Analýza je určená především právníkům, ale věříme, že může být zajímavá i pro odborníky jiného profesního zaměření, především pro kurátory mládeže a probační úředníky, pro které se může stát užitečným podkladem a pomocníkem na cestě k zajištění vyšší ochrany práv dětí v konfliktu se zákonem.
Středa, 14. května 2014Zprávy z médií
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost rodičů, kteří nenechali syna naočkovat povinnou hexavakcínou. Oba za to dostali šestitisícovou pokutu. Nové usnesení, které ústavní soudci zveřejnili ve své databázi, je v souladu s dalšími verdikty ve sporech kvůli očkování. Například Nejvyšší správní soud (NSS) nedávno v jiné kauze uvedl, že negativní názor na očkování a obava z možných rizik nevyvazuje rodiče z povinnosti umožnit vakcinaci dětí.
(Pokračování textu…)
Úterý, 6. května 2014Zprávy z médií
Praha – Přítomnost otce u porodu, co nejméně umělých zásahů či setrvání rodičů s dítětem i po narození. To jsou některé z požadavků, které dnes vyslovují maminky při příchodu do porodnice. Neodmyslitelně k nim patří i přání rodit pouze s porodní asistentkou – a právě toto povolání připomíná dnešní mezinárodní den.
Pondělí, 5. května 2014Zprávy z médií
Praha – Letošní rok přeje porodním asistentkám i v dalším bodě: po čtyřech letech soudních tahanic minulý týden definitivně skončil spor o to, kdo může za zpackaný domácí porod, po němž přišlo dítě o život. Pražský městský soud totiž definitivně zprostil viny porodní asistentku Ivanu Königsmarkovou, která před časem dostala pětiletý zákaz činnosti, podmínku a pokutu 2,7 milionu korun. (Pokračování textu…)
Pondělí, 5. května 2014Zprávy z médií
Rozhovor České televize s právničkou Ligy lidských práv Annou Hofschneiderovou v pořadu Týden v regionech – Jižní Morava ze dne 3. května 2014.
Andrea PAVELKOVÁ, redaktorka
——————–
Záběry šikany šokují vždycky. Jeden z mnoha případů, tentokrát ze Zlínska. Dvanáctiletý kluk skončil jako podezřelý na policii. K jeho několikahodinovému výslechu nesměl otec a ani obhájce, na kterého děti mladší 15 let nemají ze zákona nárok. Paradoxně tak mají menší práva než mladiství pachatelé. Liga lidských práv chce tuto českou praxi změnit.
Anna HOFSCHNEIDEROVÁ, Liga lidských práv
——————–
My se domníváme, že třeba pro děti obětí organizace existují, právě dětských pachatelů se nezabývá dneska nikdo a přitom z našeho pohledu i dětští pachatelé jsou ohrožené děti, které potřebují podporu, takže pro nás je to věc principu, i když jsme si vědomi toho, že za to jsme kritizovaní a že společnost to nevidí ráda, že to často ani nechápe proč.
Andrea PAVELKOVÁ, redaktorka
——————–
Co v těchto konkrétních případech děláte? Co vlastně můžete udělat?
Anna HOFSCHNEIDEROVÁ, Liga lidských práv
——————–
Například v případě třináctiletého chlapce, který byl podezřelý z krádeže, jsme zastupovali jeho maminku potom v řízení před soudem pro mládež, kde jsme se snažili poukazovat právě na nepoužitelnost těch důkazů shromážděných policií a soud opravdu shledal, že tam není dostatek důkazů, na základě kterých by bylo možné konstatovat, že chlapec se toho činu dopustil, avšak nekonstatoval, že ten chlapec měl mít advokáta, v tomhle jsme tedy neuspěli.
Andrea PAVELKOVÁ, redaktorka
——————–
Proč si myslíte, že v českém zákoně právo na obhájce pro děti mladší 15 let, které spáchají trestný čin nebo obdobu trestného činu, vlastně není?
Anna HOFSCHNEIDEROVÁ, Liga lidských práv
——————–
Já si myslím, že ty důvody jsou historické. Když se přijímala ta právní úprava, tak ta představa byla taková, že ty děti nebudou ani vyslýchány policií a rovnou půjdou před soud pro mládež, kde už zastoupení opatrovníkem z řad advokátů jsou, ale bohužel není v silách soudu vyšetřit trestnou činnost, takže ta praxe je taková, že policie provádí úkony trestního řízení, nevznáší obvinění, ale dítě vyslýchá, shromažďuje jiné důkazy a potom ten spis předá soudu pro mládež.
Andrea PAVELKOVÁ, redaktorka
——————–
Na rodinu dvanáctiletého chlapce ze Zlínska dnes dohlíží sociálka a soud s ním dosud neskončil. To, co udělal, už nikdy nezopakoval. Následky z policejního výslechu si ale nese dodnes. Jak to tedy vypadá na té policejní služebně po těch vašich zkušenostech? Skutečně ty děti nedostanou právníka a měly by na něj mít nárok?
Anna HOFSCHNEIDEROVÁ, Liga lidských práv
——————–
Právníka nedostanou, protože tam je opravdu chyba v právní úpravě nebo právní úprava toto neřeší, na rozdíl od starších mladistvých, kteří toho právníka dostanou automaticky. I ty děti do 15 mají právo na advokáta, ale toho by musely aktivně žádat, samy si ho zajistit a zaplatit.
Andrea PAVELKOVÁ, redaktorka
——————–
A dělají to?
Anna HOFSCHNEIDEROVÁ, Liga lidských práv
——————–
Nedělají, protože ono je to v podstatě iluzorní. To dítě třeba třináctileté si neuvědomí význam přítomnosti právníka u výslechu, ani si neuvědomí, když už tam sedí naproti tomu policistovi, že může říct: „Já nebudu vypovídat, dokud mi nezajistíte tu možnost spojit se s advokátem.“
Andrea PAVELKOVÁ, redaktorka
——————–
Myslíte si, že máte šanci uspět u obecných soudů s tímto tématem, protože přece jenom je to kontroverzní téma. Ty děti, které spáchají trestný čin, i když jsou mladší 15 let, budou pro společnost darebáci.
Anna HOFSCHNEIDEROVÁ, Liga lidských práv
——————–
Já si myslím, že šanci máme, protože my vycházíme především z mezinárodních úmluv a tam já si myslím, že je ta situace poměrně jasná a zároveň, kde si myslím, že máme šanci, je v současnosti ministerstvo spravedlnosti, kde paní ministryně se tomuto tématu ještě před tím na akademické půdě velmi věnovala, takže věříme, že právě ona tady té problematice rozumí a že může slyšet na ty naše názory.
Čtvrtek, 24. dubna 2014Zprávy z médií
Soudy musejí nechat u znalců znovu prověřit více než třicet tisíc lidí s omezenou právní způsobilostí. Pokud to do konce roku 2016 nestihnou, tak ti, co přezkumem neprojdou, se bez ohledu na svůj skutečný stav stanou od 1. ledna 2017 automaticky plně způsobilými. Nařizuje to nový občanský zákoník (NOZ). (Pokračování textu…)
Úterý, 15. dubna 2014Tiskové zprávy
Liga lidských práv podala před měsícem trestní oznámení směřující proti Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) kvůli systémovým závažným pochybením při vyšetřování, ale i kvůli podezření ze zneužívání rozpočtu a majetku GIBS. Státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze Ivona Horská ovšem nyní odpověděla, že podezření z majetkové trestné činnosti vůbec nebude řešit a prý má Liga podat žádost o informace nebo se obrátit na kontrolní komisi Poslanecké sněmovny.
Městské státní zastupitelství, kterému bylo trestní oznámení postoupeno Nejvyšším státním zastupitelstvím, tak samo selhává ve své základní funkci – řešit trestnou činnost. V případě Generální inspekce bezpečnostních sborů má Liga informace z více zdrojů, že tam lidově řečeno dochází mimo jiné k rozkrádání milionů z tzv. zvláštních finančních prostředků určených na odhalování trestné činnosti. „To je podezření, které musí vyšetřit státní zastupitelství ve spolupráci s kriminalisty specializovanými na korupci a finanční kriminalitu. Není možné odkazovat neziskovou organizaci, aby tak závažné podezření řešila přes žádosti o informace!“, komentuje reakci úřadu právnička Ligy Zuzana Candigliota.
Na Stálou komisi pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů se Liga také nemůže obrátit, a to jednak proto, že tato komise není příslušná k vyšetřování trestné činnosti, ale také vedení komise (předseda Klučka za ČSSD a místopředsedkyně Černochová z ODS) je ve střetu zájmů. Mají vazby na ředitele GIBS Ivana Bílka, hrozí u nich úniky informací z komise směrem k řediteli i řádný a nestranný výkon kontrolní činnosti. Liga lidských práv proto na konci března vyzvala předsedy klubů těchto politických stran i předsedu vlády Sobotku, aby střet zájmů u svých poslanců řešili. Zatím ale tato výzva zůstala bez odpovědi.
Vítáme prohlášení ministra Chovance, že činnost GIBS prověří, ovšem kromě šikanózních stíhání policistů je potřeba prověřit i nečinnost při vyšetřování policejního násilí i zmíněné hospodaření GIBS.
Více informací poskytne:
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, tel. 607 005 043, e-mail: zcandigliota@llp.cz
Přílohy tiskové zprávy:
Trestní oznámení Ligy lidských práv
Vyrozumění Nejvyššího státního zastupitelství
Vyrozumění Městského státního zastupitelství v Praze
Odkazy:
Analýza – Generální inspekce bezpečnostních sborů – utržená ze řetězu právního státu
Stínová výroční zpráva Generální inspekce bezpečnostních sborů
Pátek, 4. dubna 2014Aktuality
Ve dnech 7. – 8. dubna se v norském Oslu potkají akademičtí pracovníci, zaměstnanci Rady Evropy, zástupce států a evropské nevládní organizace, aby diskutovali na konferenci věnované budoucnosti Evropského soudu pro lidská práva. Při této příležitosti se Liga připojila k prohlášení nevládních organizací z východní a střední Evropy, ve kterém vyslovují obavy o další fungování ESLP. Vyzýváme účastníky konference, aby se nečinili kroky, které by mohli zhoršit postavení našeho nejefektivnějšího mechanismu ochrany lidských práv.
