Další úspěšný případ v řízení o odškodnění za protiprávní sterilizaci

Městský soud v Praze dal v rozsudku ze dne 25. července 2025 (sp. zn. 3 Ad 5/2025) za pravdu naší klientce, která v roce 2003 podstoupila sterilizaci bez řádného informovaného souhlasu. Ministerstvo zdravotnictví v létě loňského roku její žádost o odškodnění zamítlo a ministr toto negativní rozhodnutí následně potvrdil. Rozsudek zrušil rozhodnutí ministra zdravotnictví a věc vrátil k dalšímu řízení. Klientku v řízení zastupovala advokátní kancelář Dentons, která s námi dlouhodobě spolupracuje na případech protiprávních sterilizací. 

Co se stalo? 

Naše klientka podstoupila v roce 2003 císařský řez, v té době jí bylo 22 let. Během porodu jí byla zároveň provedena sterilizace, a to navzdory tomu, že nebyla o povaze a důsledcích tohoto zákroku řádně poučena Ve zdravotnické dokumentaci se objevila pouze poznámka „Žádost o sterilizaci“, bez jakýchkoli dalších informací.

V roce 2022 klientka žádala nemocnici o lékařské dokumenty nezbytné k podání žádosti o odškodnění. Nemocnice jí ovšem sdělila, že kompletní zdravotnická dokumentace, včetně porodopisu, byla skartována již v roce 2014. Jediným zachovaným záznamem tak byla kopie operační knihy, v níž je sterilizace uvedena. 

Klientka ve své žádosti popsala, že těsně před operací za ní přišla zdravotnice s dokumenty k podpisu, přičemž jí pouze sdělila, že zákrok bude dobrý pro ni i pro dítě. Pod časovým tlakem a bez řádného vysvětlení údajně předložený dokument podepsala. 

Proč ministerstvo žádost zamítlo? 

Ministerstvo i ministr zdravotnictví žádost o odškodnění zamítli s tím, že tvrzení klientky nejsou dostatečně prokázána, zejména kvůli chybějící zdravotnické dokumentaci. Zároveň odmítlo provést výslech navržené svědkyně – klientčiny sestry. Ministerstvo tvrdilo, že není možné, aby byl souhlas podepsán na operačním sále, čímž zpochybnilo věrohodnost klientčina vyjádření. 

Co řekl soud? 

Soud však jasně uvedl, že přístup ministerstva byl nepřiměřeně formalistický a ignoroval specifika řízení o odškodnění za protiprávní sterilizace. Zdůraznil, že v těchto případech může dojít k tzv. důkazní nouzi – kdy kvůli skartované dokumentaci nelze jednoznačně doložit, za jakých okolností sterilizace proběhla. Přesto však existují indicie, které mohou protiprávnost zákroku nasvědčovat: 

  • Klientce bylo 22 let a porodila teprve druhé dítě. 
  • Sterilizace proběhla během akutního císařského řezu. 
  • Nebyla předložena žádná dokumentace o řádném poučení klientky či rozhodnutí sterilizační komise. 

Soud vyzdvihl, že i v případě skartace dokumentace může být tvrzení žadatelky věrohodné a důkazně podpořené, pokud předloží „plausibilní“ (věrohodné a přiměřeně doložené) tvrzení. Právě za taková soud pouvažoval tvrzení naší klientky. Ministerstvo proto mělo provést výslech navržené svědkyně a dále se pokusit skutkový stav dostatečně objasnit. Ministerstvo tak postupovalo nesprávně, když žádost zamítlo jen proto, že žadatelka sama nebyla schopna poskytnout více důkazů. 

Proč je to důležité? 

Tento případ znovu potvrzuje, že soudy reflektují specifika řízení podle zákona č. 297/2021 Sb. a že formalistický přístup správních orgánů nelze akceptovat. Zároveň vyzdvihuje význam právního zastoupení a podpory ze strany organizací, které ženám pomáhají jejich práva uplatnit. 

Chcete pomoci?

Zvažte prosím finanční podporu naší organizace. Jenom díky dárcům a dárkyním můžeme hájit práva těch, kteří to potřebují. Není to snadná práce, která navíc často trvá dlouhé měsíce a roky. Díky dárcovství nám dává jistotu, že v tom nejsme sami.

Podpořte naši práci

Díky za vaši podporu. Díky ní může dál pracovat a být tak spolu s vámi #BlížeSpravedlnosti

Anna Indra Štefanides, statutární zástupkyně a právnička Ligy lidských práv

Stát uznává chyby: přibývá odškodnění za nezákonné sterilizace

Proces odškodňování žen sterilizovaných bez jejich svobodného a informovaného souhlasu konečně přináší i nadějnější zprávy. V letošním roce evidujeme nárůst počtu úspěšně odškodněných žen a zaznamenali jsme i dva konkrétní případy dokazující, že šanci na úspěch mají  i komplikovanější případy. V jednom případě jde o naší klientku, ve druhém o klientku organizace Romodrom.

Když druhý pokus vyjde

Prvním příkladem dobré rozhodovací praxe je paní Stránská (jméno bylo změněno), které byla původní žádost o odškodnění zamítnuta. Po roce však podala novou žádost, v níž doplnila další argumenty. Zároveň se odkázala i na změnu právního výkladu [1]. Ministerstvo nakonec uznalo, že došlo ke změně právních okolností, které odůvodňují přiznání nároku. Ačkoliv dokumentace obsahovala žádost o sterilizaci ze stejného dne, kdy proběhl císařský řez a sterilizace samotná, nebylo možné spolehlivě prokázat, že žena byla poučena o nevratnosti zákroku. Ministerstvo tedy její žádost uznalo jako oprávněnou.

Tento případ potvrzuje, že ani zamítnutí nemusí znamenat definitivní konec – a že stát začal ve svých rozhodnutích zohledňovat i judikaturu Městského soudu v Praze i Nejvyššího správního soudu, které se opakovaně staví na stranu obětí protiprávních sterilizací a naopak kladou vyšší nároky v dokazování na stát.

Když rozhoduje svědecká výpověď

Druhou pozitivní zprávou je případ paní Novotné (jméno bylo změněno), která ve své žádosti uvedla, že její  zdravotnická dokumentace byla již skartována. Proto jako důkaz protiprávnosti navrhla svědeckou výpověď svého manžela. Ani to nebylo dříve bez překážek. [2] Provedení zákroku Ministerstvo potvrdilo z kopie záznamu v porodní knize, podle které byla ženě provedena sterilizace zároveň s císařským řezem. Svědectví manžela ale potvrdilo, že paní Novotná nebyla o zákroku plně informována a neposkytla k němu svobodný a informovaný souhlas. Zákrok byl tedy protiprávní.  

Ministerstvo se v rozhodnutí výslovně odkázalo na aktuální rozsudek Nejvyššího správního soudu, podle kterého jsou tvrzení žadatelky „hájitelná a plausibilní a podepřena indiciemi, které ve svém souhrnu nepřipouštějí jiné racionální vysvětlení situace, než že k protiprávní sterilizaci pravděpodobně došlo tak, jak žadatelka tvrdí“. I tato žádost tedy byla uznána jako oprávněná.

Tento případ ukazuje, že důkazní situace nemusí být beznadějná ani v případě, že se nezachovala dokumentace. Výpověď svědka a logické posouzení okolností mohou sehrát klíčovou roli. Ženám v obdobné situaci jako Dominika doporučujeme zkusit i tuto cestu.

Pozitivní trend potvrzují i čísla a politická vůle

V roce 2025 přibylo větší množství rozhodnutí o odškodnění (celkem již bylo přiznáno zhruba 900 odškodnění od roku 2021, z toho 200 v letošním roce) než v předchozích letech. Zejména díky tomu, že se Ministerstvo zdravotnictví začalo více držet výkladu zákona v souladu s judikaturou. Ta potvrzuje, že nelze odmítat žádosti obětí jen kvůli formálním nedostatkům v dokumentaci – zejména tam, kde selhal stát v archivaci či evidenci zdravotnických záznamů. Také říká, že je zapotřebí přijímat i jiné důkazy než jen zdravotnickou dokumentaci.

Významný posun nastal i na politické úrovni. V květnu 2025 vláda schválila navýšení prostředků na odškodňování o dalších 200 milionů korun. To je důležitý signál. Stát tím dává najevo, že s odškodněním počítá i do budoucna a chce vytvořit prostor pro všechny oprávněné žadatelky.Včetně těch, které žádost nestihly podat v termínu a plánují podání až po prodloužení zákona o odškodnění (návrh je nyní v Senátu, prodloužení počítá s možností podávat žádosti až do konce roku 2026).

Dvě radosti, jedna trvající starost 

K pozitivním zprávám je férové upozornit i na jeden přetrvávající nedostatek na Ministerstvu zdravotnictví. To totiž dlouhodobě nestíhá rozhodovat o žádostech ve lhůtách stanovených zákonem. V některých žadatelkách to vyvolává nedůvěru nebo pochopitelné rozladění. Téma je velmi citlivé, proto i nás tato situace trápí a opakovaně na ni ministerstvo upozorňujeme. 

[1] Liga lidských práv. Nejvyšší správní soud: Nedostatečné poučení o všech aspektech sterilizace vede k závěru, že sterilizace proběhla v rozporu s právem. Liga lidských práv. 4. 4. 2025. Dostupné z: https://llp.cz/blog/nejvyssi-spravni-soud-nedostatecne-pouceni-o-vsech-aspektech-sterilizace-vede-k-zaveru-ze-sterilizace-probehla-v-rozporu-s-pravem/

[2] Liga lidských práv. Přelomový rozsudek: Ministerstvo musí přiznat odškodnění na základě svědecké výpovědi rodinného příslušníka. Liga lidských práv. 27. 2. 2025. Dostupné z: https://llp.cz/blog/prelomovy-rozsudek-ministerstvo-musi-priznat-odskodneni-na-zaklade-svedecke-vypovedi-rodinneho-prislusnika/

 

Na podpoře obětí protiprávních sterilizací spolupracujeme s organizací Romodrom, o.p.s. a jsme podpořeni v rámci MARIO programu, který realizuje organizace Minority Rights Group International.

We support victims of unlawful sterilisation in cooperation with Romodrom, o.p.s. and with the support of the MARIO programme implemented by Minority Rights Group International.

 

Péče o ženy po porodu neexistuje. Proč ji stát odmítá zaplatit?

Sandry Paškové, právničky Ligy lidských práv se ptala Markéta Braunová  

Sandro, nedávno ses zúčastnila jednání pracovní skupiny k porodnictví pod Úřadem vlády. O co šlo?

Hlavním tématem byla nedostupnost péče porodních asistentek (PA) v šestinedělí. V současné chvíli je tato péče hrazená pojišťovnami v naprostém minimu případů. Porodní asistentky, a tím vlastně i jejich klientky, čelí několika překážkám. První překážkou je nutnost mít jako PA smlouvu s pojišťovnou, která jim výkony proplatí. Druhou překážkou je povinná indikace lékařem. Což znamená, že aby žena mohla službu porodní asistentky využít, musí jí lékař napsat žádanku.   

Co to v praxi znamená? Je snadné najít PA, která má smlouvu s mojí pojišťovnou?

Porodních asistentek, které mají smlouvu s pojišťovnou, je opravdu velmi málo. Pojišťovny tyto smlouvy ani moc nechtějí uzavírat. Argumentují přitom, že o službu není zájem. To zaznělo i na pracovní skupině. Bylo to podpořeno daty, kolik žen tuto službu využilo v minulém roce. V Jihomoravském kraji se jednalo se asi o 25 žen, což je ve srovnání s 10 000 porody v kraji naprosto marginální číslo. Já se ovšem domnívám, že to jsou zkreslená data. Reprezentují totiž ty ženy, které opravdu tu službu využily, navzdory překážkám. Ty ostatní jí také využívají, ale mimo ten složitý systém. Sama zástupkyně pojišťovny na pracovní skupině zmínila, že služby PA proplácejí v rámci bonusových programů. Třeba konkrétně Česká průmyslová pojišťovna má programy Manažerka mateřství a další. Zástupkyně dodala, že v rámci těch bonusových programů je o tuto službu je velký zájem. To jenom dokládá, že problém jsou ty překážky, ne nezájem o služby.
Podstatná je neochota pojišťoven zařadit tyto služby do veřejného zdravotního pojištění. Přestože víme, že to má obrovské benefity pro matku i dítě, to je potvrzeno daty. Navíc jde o péči, která je v důsledku i levnější. Zároveň bychom proplácením této péče jednali v souladu se současnými vědeckými poznatky. 

O jakých překážkách se bavíme? Smlouva s pojišťovnou, indikace lékařem a dál?

Abychom si to dokázali představit v praxi. Jedním z největších benefitů péče porodní asistentky je to, že se odehrává ve vlastním sociálním prostředí rodičky. Tedy ta žena po porodu, třeba i po císařském řezu nebo jiném komplikovaném porodu, by nemusela nikam docházet, nemusela by toho novorozence ani sebe nikam vypravovat nebo ho opouštět.  

Jak to tedy funguje v současnosti?

Teď porodní asistentka dochází ve chvíli, kdy má žena žádanku od lékaře. To znamená, že tenhle skvělý benefit může využít až po tom, co se k němu vypravila a lékař byl ochotný jí tu žádanku vystavit. Pravděpodobnost, že se to stane, je prostě malá. Není vůbec s podivem, že v současné chvíli tu péči v rámci systému veřejného zdravotního pojištění využívá tak málo žen. My bychom se měli ptát opačně. Jak péči zpřístupnit, jak nabídnout tuto možnost, která je v souladu s vědeckými poznatky? Jak ji udělat součástí systému?
Bohužel s klesajícím počtem porodů jsou PA a gynekologové trochu v konkurenčním postavení. Mnohdy je velmi těžké přesvědčit gynekologa, aby tu žádanku vůbec vystavil. Řada jich to příliš dělat nechce. V minulosti se i Česká gynekologická a porodnická společnost vyjádřila, že tato služba nemá být podporována, což je opravdu v rozporu s mezinárodními výzkumy.
Samozřejmě si k sobě domů můžu pozvat PA, ale jako samoplátkyně. Tam se bavíme o tisícových částkách.  

Jak je to u porodních asistentek pracujících tzv. pod nemocnicí? Jak to ony mají se smlouvami s pojišťovnami?

Tam to funguje maličko jinak, protože tu smlouvu s pojišťovnou uzavírá poskytovatel péče. A to je právě buď osoba, která pracuje sama na sebe. Nebo je tím poskytovatelem péče nemocnice. Ta má nasmlouvané výkony s pojišťovnou a může vyslat svoje zaměstnankyně, aby tuto službu vykonaly. A my skutečně takové nemocnice máme, ale je to záležitost posledních pár let.
Navíc ty nemocnice otevřeně uvádí, že tuto službu poskytují spíše proto, že jim to přivádí další rodičky. Je to pro ně zajímavé PR. Skutečně dnes máme boj o každý porod. To vede nemocnice k tomu, že samy nabídku svých služeb rozšiřují. Důležité je tady zmínit, že každá taková práce má být finančně ohodnocená a těm nemocnicím se to absolutně nevyplácí, protože ty úhrady od pojišťoven jsou velmi nízké. Dotují to tak ze svého, protože jim to právě přivádí další rodičky. Často jde o ženy, které využívají i jiné nadstandardní služby nemocnice. Třeba možnost mít svou porodní asistentku, nadstandardní nebo rodinný pokoj a další. A to je zase dalším zdrojem příjmů.  

To znamená, že poptávka po alternativě existuje a nemocnice na ni reagují rychleji než právě pojišťovny?

Není to poptávka po alternativě, to by muselo jít o alternativu k něčemu, ne k absentující péči. Jde spíš o poptávku po péči jako takové. Dnes žena odchází z porodnice zpravidla po 72 hodinách. A potom zůstává bez péče až do konce šestinedělí. To znamená, že její poporodní poranění, případně jizva po císařském řezu nebo komplikace spojené s kojením nikdo nekontroluje, nikdo o ni ze zdravotnického pohledu nepečuje. Péče se dostává novorozenému dítěti u pediatra, ale žena samotná je bez péče. Nejedná se tedy o něco navíc, ale je to něco, co tady prostě chybí.
Přitom historicky jsme to tady měly. Porodní báby vyjížděly k ženám domů a pak se nám to ze systému někam vytratilo. Ve chvíli, kdy třeba ne všechno probíhá úplně optimálně, se zase obloukem vracíme k těm financím. Zanedbaná péče může ve finále vést k velkým výdajům z veřejného zdravotního pojištění. Ať už na zákroky týkající se fyzického zdraví, ale určitě nejde opomíjet ani zdraví psychické a psychickou pohodu.  

Představuju si, že třeba prvorodička si často s něčím neví rady. Potřebuje se zeptat, ujistit, jestli tohle a tamto je OK. Jestli to, co se mi děje, je ještě v pořádku, nebo už bych měla vyhledat pomoc lékaře. Kam takové ženy sahají pro radu, jaké mají možnosti? 

Jejich možnosti jsou právě v tuto chvíli dost omezené. Ve chvíli, kdy nechtějí nebo nemohou využít tu hrazenou službu mimo systém veřejného zdravotního pojištění, mohou ke svému gynekologovi nebo na pohotovost.
Pak je otázkou, zda dlouho neotálejí, nechtějí vážit tu cestu, dokud například ta bolest není nesnesitelná. O tom opakovaně ze své zkušenosti hovoří porodní asistentky. A to zmiňujeme fyzické problémy. Důležitá je i péče o psychické zdraví a prevenci v této oblasti. A ano, některé ženy potřebují i radu a ujištění. Mohou potřebovat ujištění, jak o dítě pečovat a nemají se koho zeptat. V takových případech jsou zkušené porodní asistentky k nezaplacení.  

Porodní asistentky také mohou pomoci s kojením. Místo hledání laktační poradkyně tak může žena dostat oboje v jedné osobě.

Ano. To je také hodně důležité zmínit. Kojení má obrovské benefity jak pro matku, tak pro dítě. Z praxe víme, že je velký rozdíl mezi pobytem v nemocnici a přechodem do vlastního sociálního prostředí. Mnoho žen potřebuje právě doma tu podporu a ujištění, a to je zase trochu jiný typ péče. Velká výhoda péče porodních asistentek je v kontinuitě té péče. To znamená, že péče začíná už v těhotenství, pokračuje porodem a následně po porodu. Jejím stěžejním benefitem je komplexní přístup, protože porodní asistentka dobře zná tu ženu, zná její anamnézu i třeba rodinnou situaci.  

Můžeme přiblížit, co znamená období šestinedělí pro tu rodičku? Jakou péči potřebuje a jakou může nabídnout právě porodní asistentka?

Skvělý je k tomuto tématu dokument Šestinedělí napospas s porodní asistentkou Janou Riedlovou. Ten hezky dokládá, jak ta péče porodní asistentky vypadá ve vlastním sociálním prostředí rodičky. Moc hezky popisuje i potřeby těch žen, které v šestinedělí mají a které jsou velmi různorodé. Dokument je dostupný na iVysilani.cz. Spoustu informací je i na stránce iniciativy Chci svoji porodní asistentku, případně na našem webu či sociálních sítích.  

Jak dát vědět do Senátu, že podporujete péči porodních asistentek (nejen) v šestinedělí?

Pokud znáte svého senátora nebo svou senátorku, napište jim napřímo. Můžete oficiálně e-mailem, ale fungovat mohou i sociální sítě. 

Nevíte, kdo v Senátu reprezentuje váš obvod? Nevadí. 

→ na webu Senátu najdete jmenný seznam 

→ najděte svůj obvod (pomůže zkratka Ctrl+F) a u každého profilu najdete e-mailovou adresu 

→ napište všem z vašeho obvodu nebo jen někomu. Každá zpráva se počítá!

Hledáte inspiraci, co napsat? Může vám pomoci náš vzor: Vzor dopisu

TIP: Oslovte senátory jménem a uveďte, proč je téma pro vás důležité. Nezapomeňte zmínit, že píšete z jejich volebního obvodu. 

TIP 2: Když vzorový text poupravíte, vyhnete se zapadnutí e-mailu do hromadných zpráv nebo do spamu.

TIP 3: Pro usnadnění můžete uvést, že jde o pozměňovací návrh zákona 48/1997 Sb. (senátní tisk č. 103)

 

Dopis odeslaný Annou Indra Štefanides dne 6. 6. 2025:

Předmět: Návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění

Vážený pane senátore,

obracím se na Vás v souvislosti s blížícím se předložením návrhu (ve středu 11. 6. 2025, předkladatelkou je senátorka Adéla Šípová) na zrušení povinnosti indikace lékařem k péči porodní asistentky hrazené ze zdravotního pojištění.

Já sama jsem si před rokem tuto péči zaplatila a vím, jak moc pro mě znamenala. Pomoc s kojením, kontrola jizvy, možnost si popovídat s někým, kdo se mě opravdu zeptá, jak se mám – to všechno mi pomohlo zvládnout šestinedělí důstojně a bez zbytečného stresu.

Pro mnohé ženy je ale tato péče finančně nedostupná, přestože může být hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Jenže kvůli požadavku na žádanku (indikaci) od lékaře se k ní většina žen vůbec nedostane.

Porodní asistentky jsou kvalifikované odbornice, které mohou ženám po porodu nabídnout komplexní péči, kterou lékař v domácím prostředí běžně neposkytuje. Povinnost žádanky je zbytečná a brání dostupnosti péče, kterou české právo formálně umožňuje, ale fakticky znemožňuje.

Proto Vás žádám, abyste podpořil zrušení této překážky a umožnil ženám po porodu skutečný přístup k péči, na kterou mají nárok.

Děkuji, že se zasazujete o dostupné a férové zdravotnictví.

S pozdravem

Anna Indra Štefanides

Právnička a máma

Svoboda médií v EU čelí krizi. Nová zpráva Liberties ukazuje prohlubující se autoritářské tendence

Svoboda a pluralita médií v Evropě je v ohrožení, varuje nová Zpráva o svobodě médií 2025, kterou vydala síť Liberties ve spolupráci s 43 organizacemi z 21 zemí EU, včetně Ligy lidských práv. Zpráva upozorňuje na nárůst násilí vůči novinářům, zastrašování, netransparentní vlastnictví médií i nedostatečný přístup k informacím.

Nezávislá a pluralitní média jsou základním článkem fungující demokracie. Liberties propojuje nevládní organizace napříč Evropou, aby svobodu médií bránily společně,“ komentuje právnička Ligy lidských práv Viktória Alžběta Sutórisová.

Česká republika: rizika netransparentnosti a regulace

Ačkoli se ČR v některých oblastech drží nad vodou, chybí jí jasná a účinná pravidla. „Média napříč Evropou jsou pod tlakem. Česká republika potřebuje jasná pravidla, která zvýší transparentnost vlastnictví médií a zajistí účinnou regulaci online prostoru,“ doplňuje Sutórisová.

Zpráva rovněž varuje, že členské státy nejsou připravené – nebo ochotné – plně a účinně uplatnit nová pravidla podle Evropského aktu o svobodě sdělovacích prostředků (EMFA), který vstoupí v platnost v srpnu 2025.

Co zjistila zpráva?

  • Napadání novinářů: Policie zasahovala proti novinářům při demonstracích ve Francii, Německu, Řecku, Maďarsku či Španělsku. Ženy novinářky čelí nepřiměřenému množství útoků, včetně online šikany.

  • Zneužívání veřejných médií a dotací: Vlády v některých zemích (např. Maďarsko, Slovensko, Bulharsko) ovládají veřejnoprávní média a přidělují veřejné peníze pouze loajálním médiím.

  • SLAPP žaloby: Novináři čelí strategickým žalobám proti veřejné účasti. V jedné kauze na Slovensku figuroval jako žalobce sám premiér.

  • Nedostatek transparentnosti: V mnoha státech chybí veřejně přístupné databáze vlastnictví médií, jak požaduje EMFA.

Svobodná média dnes potřebují přeshraniční podporu víc než kdy dřív. Organizace Liberties propojuje mimovládní organizace z celé Evropy a pomáhá jim dostat svůj hlas až do Bruselu,“ uzavírá Sutórisová.

📄 Celou zprávu najdete zde: Liberties Media Freedom Report 2025

Přidej se k nám. Hledáme do týmu finančního manažera*ku

Orientuješ se ve světě účetnictví? Nebojíš se mzdové agendy? Láká tě práce v organizaci zaměřené na ochranu lidských práv a prosazování systémových změn? 

Jsme Liga lidských práv a hledáme právě tebe!

Jaká bude tvoje náplň práce?

  • účtování a administrativa veškerých dokladů (včetně cestovních příkazů) a mzdová agenda v účetním programu Keloc Software
  • pravidelné měsíční hlášení úřadům a komunikace s nimi
  • příprava podkladů pro případné kontroly ZP, ČSSZ, FÚ a ÚP, případně účast na kontrolách
  • odesílání tuzemských i zahraničních plateb, účtování bankovních výpisů
  • tvorba a dohled nad cash flow organizace
  • finanční management a administrativa projektů organizace, spolutvorba rozpočtu pro podávané projekty
  • zpracování účetní závěrky
  • hlášení na statistický úřad
  • aktivní zapojení do chodu organizace
  • objem práce: 10 hodin týdně (0,25 úvazek, ideálně na DPP). Výhledově možnost navýšení úvazku.

Co potřebujeme?

  • SŠ/VŠ vzdělání ekonomického směru
  • znalost podvojného účetnictví
  • zkušenost s účetním softwarem Keloc výhodou
  • praxe v oblasti účtování neziskové organizace výhodou
  • znalost MS Excel
  • příjemné vystupování, aktivní přístup, spolehlivost, komunikativnost, samostatnost, ale i schopnost a ochotu pracovat v týmu

Co nabízíme?

Odměna: 10 000 – 11 500 Kč měsíčně podle zkušeností a dohody.

  • pružnou pracovní dobu a možnost částečné práce z domova (práce je vhodná jako přivýdělek při rodičovské dovolené, práci nebo studiu)
  • dovolenou 25 dní za rok
  • dog friendly kancelář v centru Brna

Nástup možný ihned nebo dle dohody

Zaujala tě naše nabídka? Pošli motivační dopis spolu s životopisem do 10. 5. 2025 na adresu: anna.stefanidesova@llp.cz

Hledáme PR a fundraising manažera*ku

Chceš svou prací přispět k tomu, aby naše společnost byla spravedlivější? Umíš vyprávět příběhy, které hýbou světem? Liga lidských práv hledá nového kolegu či kolegyni, který/á nám pomůže prosazovat lidská práva i mimo soudní síň – prostřednictvím veřejnosti, médií a podpory dárců.

Kdo jsme

Jsme nevládní organizace, která už více než 20 let brání lidská práva v Česku. Pomáháme lidem, jejichž práva byla porušena – ve zdravotnictví, školství, při ochraně dětí, práv menšin nebo lidí v těžké sociální situaci. Věříme, že spravedlnost má být dostupná pro všechny. Spojujeme právní expertízu, advokacii a veřejné kampaně. Vedeme strategické případy, provozujeme bezplatnou právní poradnu a měníme zákony i zaběhlé praktiky.

Co tě u nás čeká

  • správa sociálních sítí a webu

  • komunikace s médii, psaní tiskových zpráv a článků

  • plánování a realizace kampaní (např. Už dost! proti porodnickému násilí, dárcovské sbírky na Darujme.cz)

  • péče o dárce a rozvoj vztahů s komunitou

  • spolupráce s právníky na storytellingu právních případů

  • organizace akcí: tiskové konference, benefice, letní škola pro studenty/ky práv a medicíny

Koho hledáme

  • máš zkušenosti s PR a fundraisingem

  • nebojíš se komunikace ani analytického myšlení

  • zvládneš psát srozumitelně i o složitých tématech

  • zajímáš se o společenské dění a lidská práva

  • jsi samostatný/á, ale týmová práce ti není cizí

  • výhodou (nikoli podmínkou) je znalost: Canva, CRM (např. Péče o dárce), WordPress, Meta Business

Co nabízíme

  • pracovní úvazek 0,5–0,75

  • mzda 30 000–38 000 Kč (při plném úvazku, poměrně upraveno dle úvazku a zkušeností)

  • možnost práce z domova, ale i kancelář v Brně u Lužánek (dog-friendly!)

  • flexibilní a podpůrné pracovní prostředí

  • smysluplnou práci s reálným dopadem

 

Nástup možný ihned

  • Pošli text postu na sociální sítě (IG, FB, případně LinkedIn) a text k dárcovské kampani dle tohoto textu tiskové zprávy: https://bit.ly/4lCkf55
  • Pošli nám své CV a krátký motivační dopis do 25. 4. na e-mail: anna.stefanidesova@llp.cz

 

Těšíme se na spolupráci!

 

Nejvyšší správní soud: Nedostatečné poučení o všech aspektech sterilizace vede k závěru, že sterilizace proběhla v rozporu s právem

Nejvyšší správní soud (NSS) rozhodl zamítavě o kasační stížnosti Ministerstva zdravotnictví ČR proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ve věci nepřiznání odškodnění za protiprávní sterilizaci naší žadatelky, ve které se Ministerstvo odchýlilo od předešlé rozhodovací praxe, kde ve skutkově podobných případech odškodnění přiznalo. Případ před NSS zastoupila advokátka Zuzana Candigliota.

Pro přiznání odškodnění za sterilizaci provedenou v rozporu s právem musí být kumulativně splněny čtyři podmínky. Ministerstvo v tomto případě nevyhovělo žádosti žadatelky a ministr zdravotnictví taktéž zamítl rozklad k dané žádosti z důvodu nenaplnění čtvrté podmínky, kterou je provedení sterilizace v rozporu s právem. Dle názoru Ministerstva byla žadatelka o sterilizaci poučena srozumitelným způsobem a v dostatečném rozsahu informována o účelu, povaze a možných důsledcích sterilizace a jiných možnostech řešení jejího zdravotního stavu, a to na základě žádosti o provedení sterilizace ze strany žadatelky. S tímto názorem se Městský soud v Praze ani NSS neztotožnily. 

NSS zaujal shodný postoj s názorem Městského soudu v Praze, dle kterého nelze souhlasit s Ministerstvem, že si žadatelka byla plně vědoma všech důsledků spojených se sterilizací na základě jí podané žádosti o provedení sterilizace a ostatních listin obsažených ve zdravotnické dokumentaci. Z textu žádosti nelze dovodit, že by si žadatelka byla vědoma toho, že se jedná o nevratný zákrok. Pouhá zmínka přání zabránit dalšímu otěhotnění v žadatelčině žádosti o provedení sterilizace, nevyjadřuje srozumění s tím, že pokud by v budoucnu změnila názor, z lékařského hlediska to již nebude možné. 

K podpoře daného závěru o provedení sterilizace v rozporu s právem uvádí NSS také jeho předchozí rozhodnutí (rozsudku č. j. 5 As 95/2024-39), dle kterého NSS konstatoval, že „je třeba striktně trvat na tom, že písemné poučení v rozhodném období bylo nutnou podmínkou k provedení sterilizace v souladu se zákonem. V projednávané věci se přitom ani ve zdravotnické dokumentaci, ani ve správním spise nejenže takové písemné poučení nenachází, ale ani z ní nelze vyčíst skutečnost, že by žalobkyně o reparabilitě sterilizace byla poučena alespoň ústně (i když v kontextu výše uvedeného požadavku na písemnou formu poučení by ani ústní poučení nebylo způsobilé k naplnění třetí podmínky pro zákonnost sterilizace). Nelze proto přisvědčit stěžovateli ohledně toho, že již samotnou žádostí o sterilizaci v kombinaci s jejím schválením sterilizační komisí a nástupem k zákroku samotnému žalobkyně dala najevo, že je s ireparabilitou sterilizace obeznámena a srozuměna.“ Absence takového poučení vedla NSS v citovaném rozsudku (shodně jako v nyní posuzované věci) k závěru, že sterilizace proběhla v rozporu s právem.

Na základě analýzy anonymizovaných rozhodnutí poskytnuté organizací Romea.cz lze předpokládat, že desítky žádostí byly při rozhodování o odškodnění zamítnuty ze stejného důvodu, tedy ačkoliv nebyla splněna podmínka písemného poučení o ireparabilitě. „Pokud dojde k prodloužení lhůty pro podání žádostí, měly by tyto žadatelky rozhodně podat žádost znovu,“ upozorňuje statutární zástupkyně organizace a právnička Anna Indra Štefanides. Zároveň však dodává, že právníci organizace je bez přímého kontaktu bohužel nebudou schopni dohledat. „V ideálním případě by mělo tyto ženy oslovit přímo Ministerstvo zdravotnictví, které má jejich údaje k dispozici,“ doplňuje.

Rozsudek NSS najdete zde: 250319_NSS_rozsudek (2) (1)

Více informací k případu poskytne statutární zástupkyně a právnička Ligy lidských práv:

Anna Indra Štefanides: anna.stefanidesova@llp.cz

Případ popisujeme také v aktualitě.

Sterilizace bez skutečného souhlasu: Klientka se po třech letech domohla spravedlnosti

Liga lidských práv zastupovala klientku, která v minulosti prošla nedobrovolnou sterilizací ze strany státu. Nyní jí bylo po dlouhé době přiznáno odškodnění, na které dříve dle Ministerstva zdravotnictví neměla nárok, zastal se jí až Městský soud v Praze.

Klientka v červenci roku 2022 podala žádost o odškodnění dle zákona č. 297/2021 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem (“zákon o odškodnění”). Tato žádost byla však Ministerstvem zdravotnictví zamítnuta s odůvodněním, že sterilizace byla žadatelce provedena na její vlastní žádost a poskytovatel zdravotních služeb postupoval v souladu s tehdy platnou právní úpravou. Klientka se proto obrátila na Ligu lidských práv. Proti tomuto rozhodnutí jsme tedy následně podali rozklad, tedy opravný prostředek, který se využívá ve správním řízení proti rozhodnutí ústředního orgánu státní správy. Rozklad, o kterém rozhodoval ministr zdravotnictví, byl taktéž zamítnut a Ministerstvo v něm opětovně zdůrazňovalo, že z uvedených podkladů a naší argumentace nevyplývá, že by došlo k provedení protiprávní sterilizace tak, jak je definována zákonem o odškodnění. 

Proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o odškodnění i proti rozhodnutí o zamítnutí rozkladu jsme podali žalobu k Městskému soudu v Praze, ve které jsme upozorňovali především na nezákonnost obou rozhodnutí a odchýlení Ministerstva zdravotnictví od předešlé rozhodovací praxe, jelikož ve skutkově podobných případech Ministerstvo již dříve odškodnění přiznalo. Městský soud naší žalobě v květnu 2024 vyhověl a obě zmíněná rozhodnutí zrušil a vrátil věc Ministerstvu k dalšímu řízení. Ve zrušujícím rozsudku Městský soud uvedl, že naše klientka nebyla o podstatě sterilizačního zákroku dostatečně poučena a poukázal na skutečnost, že “argumentace Ministerstva se míjí s účelem zákona o odškodnění a je s ním v přímém rozporu”.

Ministerstvo zdravotnictví následně podalo proti tomuto rozsudku kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který však tuto stížnost zamítl a ztotožnil se s názorem Městského soudu v Praze, který postup Ministerstva zdravotnictví jednoznačně odmítá. 

Ministerstvo zdravotnictví na základě rozsudku Městského soudu v Praze muselo rozhodovat o přiznání odškodnění znovu. Ve svém rozhodnutí ze srpna 2024 Ministerstvo sdělilo, že stále trvá na svém názoru a označilo tvrzení naší klientky za nepravdivé. Uvedlo také, že jelikož je jakožto správní orgán právním názorem soudu vázáno, tak rozhodlo o přiznání odškodnění. 

Naše klientka se tedy nakonec dočkala přiznání odškodnění za protiprávně provedenou sterilizaci.

Stručný postup případu:

  • 13. 7. 2022 podána žádost
  • 11.11. 2022 doručení rozhodnutí o zamítnutí
  • 29. 11. 2022 podán rozklad proti zamítnutí žádosti o odškodnění
  • 29. 3. 2023 vydáno rozhodnutí o zamítnutí rozkladu

Proti oběma rozhodnutím byla podána 13. 5. 2023 žaloba, na základě které byla rozhodnutím Městského soudu v Praze rozsudkem ze dne 21. 5. 2024 zrušena a věc byla vrácena Ministerstvu zdravotnictví k dalšímu řízení. Ministerstvo proti rozsudku MS podalo kasační stížnost k NSS.

  • 15. 8. 2024 Ministerstvo rozhodlo o přiznání odškodnění
  • 19. 3. 2025 NSS zamítl kasační stížnost Ministerstva zdravotnictví

Tiskovou zprávu k tomuto případu najdete zde.

Popořte naši práci! Chraňte s námi spravedlnost pro všechny. Více informací a možnost podpory najdete na Darujme.cz.

Pozvánka: Workshop s Paulem Goldenem

Paul Golden

Paul Golden je britský právník, mediátor a porodní asistent s více než 30letou praxí. Specializuje se na porody koncem pánevním, neonatologii a pediatrii. Poskytuje kurzy resuscitace a supervizi v porodní asistenci. Jako právník se věnuje reprodukčním právům a regulaci porodní péče. Působí jako soudní znalec a vyjednavač ve strategických případech v Evropě.

22. 5. 2025, 10:00 – 18:00

Místo: Ústav zdravotnických věd LF MU, Brno – Univerzitní kampus Bohunice, budova A19 – místnost A19/133

Blok I. Lidská práva v souvislosti s porodem

Blok II. Informovaný souhlas ve zdravotnictví a porodnictví

Blok III. Mediace ve zdravotnictví

Workshop je určen pro studenty a studentky práv, medicíny a porodní asistence. Workshop je zdarma.

Přihlašovací formulář: https://forms.gle/axkBAQorhL1nwdKc6