Čtvrtek, 4. září 2008Aktuality
Centrum advokacie duševně postižených a Liga lidských práv připravily ve spolupráci s dalšími jedenácti organizacemi připomínky k částem návrhu občanského zákoníku, které se týkají omezení a zbavení svéprávnosti a opatrovnictví člověka. Připomínky podpořila rovněž Národní rada zdravotně postižených ČR a také některá oficiální připomínková místa.
Připomínky směřují zejména k nápravě následujících nedostatků návrhu zákona:
- návrh nedostatečně upravuje alternativní opatření k uplatňování způsobilosti k právním úkonům, která by měla být využívána přednostně před opatřeními, která vycházejí z principu náhradního rozhodování,
- návrh umožňuje, aby docházelo k úplnému zbavení způsobilosti k právním úkonům, což představuje neproporcionální zásah do základních práv,
- návrh nedostatečně upravuje postavení, práva a povinnosti opatrovníků,
- mechanismy kontroly opatrovníka a zapojení opatrovance do těchto mechanismů jsou upraveny nedostatečně,
- návrh nepočítá s reformou procesních předpisů, která by měla jít ruku v ruce s reformou práva hmotného tak, aby všechna práva související s uplatňováním způsobilosti k právním úkonům, moha být efektivně realizována.
Organizace, které se věnují problematice práv osob s mentálním postižením či duševní nemocí, společně usilují o to, aby nový občanský zákoník napravil nedostatky současné právní úpravy. Reforma by měla zajistit také naplnění závazků, které pro Českou republiku vyplynou po ratifikaci Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením.
Společný dopis ministrovi spravedlnosti s podpisy jednotlivých organizací naleznete zde. Návrh občanského zákoníku je zveřejněn na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR.
Středa, 23. července 2008Tiskové zprávy
Praha – 23. července 2008 – Občané mají problémy se znaleckými posudky. Na názoru znalce přitom často závisí výsledek soudního řízení. Lékaři se znaleckým razítkem rozhodují o tom, zda člověka zavřou na psychiatrii, jestli jej zbaví způsobilosti k právním úkonům, hodnotí i to, zda jiný lékař operaci provedl správně nebo pochybil. Stejně tak znalecký posudek ovlivní, jaké odškodné za pokaženou operaci u soudu dostanete.
Vliv znalců je veliký a soudy i policie na ně rádi přenášejí odpovědnost za otázky, které by měli řešit sami. Činnost znalců je přitom regulována nedostatečně, zákon z šedesátých let byl dosud novelizován jen jednou (přičemž se jednalo pouze o technickou novelu týkající se DPH). Nikdo nedohlíží na to, jestli mají znalci dostatečnou kvalifikaci a dále se vzdělávají. Znalci nejsou disciplinárně odpovědní a občan si tak nemá na nekvalitně provedený posudek kde stěžovat. Množí se také stížnosti na porušení objektivity a nestrannosti znalců.
Liga lidských práv na základě odborné literatury i zahraničních zdrojů vytvořila kritéria pro hodnocení znaleckých posudků a vyzvala občany i advokátní kanceláře, aby jí zaslali znalecké posudky, které jsou něčím výjimečné a ovlivnily lidské životy. Komise složená z odborníků z oblasti práva (advokátka JUDr. Marie Cilínková, advokát JUDr. Ondřej Dostál), medicíny (MUDr. David Marx) a etiky (Doc. PhDr. Jana Kutnohorská) pak hodnotila více než 20 posudků. Závěry jsou jednoznačné: znalci neuvádějí v posudcích, mají-li dostatečnou kvalifikaci a zkušenosti, zda je jejich odborný názor na věc jediný možný, a často vůbec nevíme, z čeho vlastně vycházeli. Setkali jsme se posudkem plným gramatických chyb, jindy zase bylo příjmení znalce shodné s příjmením lékaře, jehož práci hodnotil – znalec se přitom nevyjádřil k tomu, jestli nemůže být podjatý nebo je to jen náhoda.
„Současná praxe je nevyhovující. I vládní nařízení z roku 1939 upravovalo znaleckou činnost lépe než současný zákon. Problémem je zejména absence disciplinární odpovědnosti znalce. Soud či ministerstvo spravedlnosti může znalce napomenout, či jej dokonce vyškrtnout ze seznamu, není však nikdo, kdo by objektivně činnost znalce hodnotil. Stát proto své pravomoci vůči znalcům v podstatě nevyužívá.“ Říká David Zahumenský, právník Ligy lidských práv, který poznatky z hodnocení znaleckých posudků shrnul do systémového doporučení. Jako pomůcku pro kultivaci činnosti znalců Liga vedle dalšího nabízí začlenění kritérií pro vypracování posudku do zákona.
Liga lidských práv zašle vypracovanou analýzu a doporučení Ministerstvu spravedlnosti i dalším subjektům. Navrhuje, aby činnost znalců byla kontrolována a nedostatky sankcionovány, aby soudy neustanovovaly znalce dříve, než shromáždí další důkazy, aby byl přijat etický kodex znalce a kritéria, která pomohou soudům i jednotlivcům znalecké posudky hodnotit. Znalci by měli být objektivní, nestranní a neměli by se dělit na ty, kteří straní lékařům či pojišťovně a na ty, kteří stojí na straně pacienta.
Bližší informace poskytne:
Mgr. David Zahumenský, právník, Liga lidských práv, 608 719 535, dzahumensky@llp.cz.
Poznámka pro editory:
Analýzu Problémy v činnosti soudních znalců z oboru zdravotnictví naleznete zde.
Pátek, 27. června 2008Aktuality
Autoři analyzují praxi českých soudů, které zastavují řízení o vyslovení přípustnosti převzetí do ústavu zdravotnické péče, pokud je pacient propuštěn ještě před tím, než soud stihne o zákonnosti převzetí rozhodnout. Tento postup je podle autorů v rozporu s Listinou základních práv a svobod i Evropskou úmluvou o lidských právech a současně znemožňuje odškodnění osob nezákonně hospitalizovaných proti jejich vůli.
- Mgr. David Zahumenský, Pohled středoevropských ústavních soudů na otázku zbavování způsobilosti, Soudní rozhledy, 5/2008, s. 164-168.
Článek se zabývá nedávnými rozhodnutími ústavních soudů České republiky, Slovinska a Polska, které se dotýkají problematiky zbavování způsobilosti k právním úkonům. Ze všech těchto rozhodnutí vyplývá, že paternalistický a formalistický přístup obecných soudů ke zbavování či omezování způsobilosti typický právě pro středoevropský region je nadále neudržitelný. Tento trend odpovídá i nové mezinárodní Úmluvě o právech osob s postižením, která jde ještě dál a předpokládá, že ke zbavování způsobilosti k právním úkonům by vůbec nemělo docházet. Osobám s postižením, jejichž schopnost samostatně činit právní úkony je snížena, by při rozhodování měla být naopak poskytována podpora, což přispěje i k jejich větší samostatnosti a sociálnímu začleňování.
Úterý, 6. května 2008Tiskové zprávy
Brno, Budapešť – 6. května 2008 – V sobotu 3. května 2008 vstoupila v platnost Úmluva o právech osob se zdravotním postižením poté, co ji 3. dubna ratifikoval dvacátý stát. Znamená to, že Úmluva samotná i její Opční protokol se staly právně závaznými. Dalších 106 států, mezi nimi i Česká republika, již Úmluvu podepsalo a vyjádřilo tak vůli stát se v budoucnu jejími smluvními stranami. Úmluva byla otevřena k podpisu 30. března 2007. V platnost tedy vstoupila velmi rychle, což svědčí o její významnosti a vůli členských států OSN plnit závazky, které z jejího textu vyplývají.
Cílem Úmluvy je odstranit existující překážky, které brání osobám se zdravotním postižením, ať už se jedná o postižení fyzické, duševní, mentální nebo smyslové, zapojit se do plnohodnotného života. Jednotlivá ustanovení Úmluvy ukládají státům povinnost zabránit diskriminaci osob se zdravotním postižením v různých oblastech života, kde podle mezinárodních zkušeností k jejich diskriminaci nejčastěji dochází. Jedná se například o právo na vzdělání, právo na práci, právo na začlenění do společnosti a přístup ke komunitním službám a právo na uznání způsobilosti k právním úkonům ve všech oblastech života na rovnoprávném základě s ostatními.
Právnička MDAC a Ligy Jana Marečková upozorňuje na to, že implementace Úmluvy v posledních dvou výše zmíněných oblastech bude v České republice velmi významná: „Klienti sociálních služeb většinou nemají dostatečný přístup ke komunitním službám, včetně osobní asistence, které jsou nezbytné pro nezávislý způsob života a začlenění do společnosti, a proto jsou nuceni setrvávat v institucích ústavního typu. Po přistoupení České republiky k Úmluvě bude mít vláda závazek transformovat systém ústavní péče a zvyšovat nabídku a kvalitu různých komunitních služeb, které ústavní péči nahradí.“
Druhou významnou oblastí implementace Úmluvy bude právní úprava způsobilosti k právním úkonům a systému opatrovnictví. Z Úmluvy vyplývá pro státy povinnost umožnit osobám se zdravotním postižením přístup k asistenci, kterou mohou potřebovat pro uplatnění své způsobilosti k právním úkonům, místo toho, aby byly způsobilosti zbavovány, jak je v České republice běžné. Jakékoliv opatření, které má osobám s postižením v tomto směru pomoci, musí respektovat práva a vůli těchto osob, být přiměřené a trvat jen po nezbytnou dobu. Současná právní úprava v České republice těmto principům neodpovídá, a bude se proto muset po ratifikaci Úmluvy změnit. MDAC ve spolupráci s partnerskými nevládními organizacemi zahájilo minulý měsíc odbornou diskusi k tomuto tématu.
Liga lidských práv a Centrum advokacie duševně postižených (MDAC) vítají vstup v platnost Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, podporují záměr české vlády Úmluvu ratifikovat a budou se zasazovat o její včasnou a důslednou implementaci.
Blližší informace poskytne:
Jana Marečková, právnička MDAC/Ligy, mobil: +420 773 621 228.
Poznámka pro editory:
Centrum advokacie duševně postižených (Mental Disability Advocacy Center, MDAC) podporuje lidská práva dospělých a dětí se skutečným či domělým mentálním či psychosociálním postižením. Zaměřuje se na oblast Evropy a střední Asie a používá právní nástroje k podpoře rovnosti a sociálního začleňování. Vizí MDAC je svět, v němž si lidé váží emocionálních, duševních nebo v učení spočívajících odlišností ostatních a respektují autonomii a důstojnost každého jednotlivce. MDAC má status přidružené organizace Rady Evropy.
Liga lidských práv je nevládní organizace, která pro zlepšení kvality a důstojnosti života prosazuje v české společnosti lidská práva za pomoci výzkumu, vzdělávání, vedení strategických případů právní cestou, předkládání argumentů a řešení. Liga je členem Mezinárodní federace lidských práv (FIDH) založené v roce 1922 v Paříži.
Úterý, 29. dubna 2008Aktuality
Centrum advokacie duševně postižených (MDAC) uspořádalo 24. dubna v Praze první setkání zástupců nevládních organizací. Jeho cílem bylo zahájení odborné diskuse o problémech a nedostatcích současného systému opatrovnictví a řízení o způsobilosti k právním úkonům. Setkání se zúčastnila desítka organizací, které se věnují právům osob s duševním onemocněním, s mentálním postižením ale i klientům se závislostí nebo poškozením mozku následkem úrazu.
Česká republika by měla do konce tohoto roku ratifikovat mezinárodní Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením. Z té mimo jiné vyplývá povinnost stran zajistit, aby způsobilost k právním úkonům osob se zdravotním postižením byla uznána a uplatňována ve všech oblastech života na rovnoprávném základě s ostatními. Další plánovaná setkání MDAC s partnerskými organizacemi tedy budou věnována diskusi o tom, jaké změny by měly proběhnout v systému opatrovnictví, aby právní úprava odpovídala principům této mezinárodní úmluvy.
