Praha – 23. července 2008 – Občané mají problémy se znaleckými posudky. Na názoru znalce přitom často závisí výsledek soudního řízení. Lékaři se znaleckým razítkem rozhodují o tom, zda člověka zavřou na psychiatrii, jestli jej zbaví způsobilosti k právním úkonům, hodnotí i to, zda jiný lékař operaci provedl správně nebo pochybil. Stejně tak znalecký posudek ovlivní, jaké odškodné za pokaženou operaci u soudu dostanete.

Vliv znalců je veliký a soudy i policie na ně rádi přenášejí odpovědnost za otázky, které by měli řešit sami. Činnost znalců je přitom regulována nedostatečně, zákon z šedesátých let byl dosud novelizován jen jednou (přičemž se jednalo pouze o technickou novelu týkající se DPH). Nikdo nedohlíží na to, jestli mají znalci dostatečnou kvalifikaci a dále se vzdělávají. Znalci nejsou disciplinárně odpovědní a občan si tak nemá na nekvalitně provedený posudek kde stěžovat. Množí se také stížnosti na porušení objektivity a nestrannosti znalců.
Liga lidských práv na základě odborné literatury i zahraničních zdrojů vytvořila kritéria pro hodnocení znaleckých posudků a vyzvala občany i advokátní kanceláře, aby jí zaslali znalecké posudky, které jsou něčím výjimečné a ovlivnily lidské životy. Komise složená z odborníků z oblasti práva (advokátka JUDr. Marie Cilínková, advokát JUDr. Ondřej Dostál), medicíny (MUDr. David Marx) a etiky (Doc. PhDr. Jana Kutnohorská) pak hodnotila více než 20 posudků. Závěry jsou jednoznačné: znalci neuvádějí v posudcích, mají-li dostatečnou kvalifikaci a zkušenosti, zda je jejich odborný názor na věc jediný možný, a často vůbec nevíme, z čeho vlastně vycházeli. Setkali jsme se posudkem plným gramatických chyb, jindy zase bylo příjmení znalce shodné s příjmením lékaře, jehož práci hodnotil – znalec se přitom nevyjádřil k tomu, jestli nemůže být podjatý nebo je to jen náhoda.

„Současná praxe je nevyhovující. I vládní nařízení z roku 1939 upravovalo znaleckou činnost lépe než současný zákon. Problémem je zejména absence disciplinární odpovědnosti znalce. Soud či ministerstvo spravedlnosti může znalce napomenout, či jej dokonce vyškrtnout ze seznamu, není však nikdo, kdo by objektivně činnost znalce hodnotil. Stát proto své pravomoci vůči znalcům v podstatě nevyužívá.“ Říká David Zahumenský, právník Ligy lidských práv, který poznatky z hodnocení znaleckých posudků shrnul do systémového doporučení. Jako pomůcku pro kultivaci činnosti znalců Liga vedle dalšího nabízí začlenění kritérií pro vypracování posudku do zákona.

Liga lidských práv zašle vypracovanou analýzu a doporučení Ministerstvu spravedlnosti i dalším subjektům. Navrhuje, aby činnost znalců byla kontrolována a nedostatky sankcionovány, aby soudy neustanovovaly znalce dříve, než shromáždí další důkazy, aby byl přijat etický kodex znalce a kritéria, která pomohou soudům i jednotlivcům znalecké posudky hodnotit. Znalci by měli být objektivní, nestranní a neměli by se dělit na ty, kteří straní lékařům či pojišťovně a na ty, kteří stojí na straně pacienta.

Bližší informace poskytne:
Mgr. David Zahumenský, právník, Liga lidských práv, 608 719 535, dzahumensky@llp.cz.

Poznámka pro editory:
Analýzu Problémy v činnosti soudních znalců z oboru zdravotnictví naleznete zde.

lékař, pacient, policie, zdravotnictví, způsobilost