Chlapec nesměl do školky kvůli nekompletnímu očkování

Chlapce v předškolním věku, kterého nechali rodiče po pečlivém uvážení očkovat jen částečně, kvůli tomu odmítly přijmout dvě mateřské školy. Liga lidských práv v tom spatřuje diskriminaci.

Rodiče s vysokoškolským vzděláním v oblasti biologie zvolili po pečlivém uvážení pro své dítě individuální očkovací kalendář. Dítěti nechali aplikovat očkování proti nejzávažnějším nemocem – záškrtu, tetanu, černému kašli, obrně a hemofilovým infekcím. Ostatní očkování se rozhodli odložit na neurčito. Kvůli nekompletnímu očkování však chlapec nebyl přijat k předškolnímu vzdělávání do dvou mateřských škol v místě bydliště.

Jde o diskriminaci, souhlasí veřejná ochránkyně práv

Každé dítě má právo na vzdělání bez diskriminace. Vzhledem k tomu, že v řadě západních států, jako je Německo a Rakousko, není očkování vyžadováno pro přístup k předškolnímu vzdělávání, je důvod se domnívat, že v České republice nejde o nezbytné opatření. Jedná se o diskriminační praktiku, která není odůvodněna ochranou veřejného zdraví, ale má sloužit jako potrestání rodičů. O tom svědčí i skutečnost, že se k předškolnímu vzdělávání vyžaduje i očkování proti nemocem, které nelze přenést na druhé (tetanus), ale také to, že po personálu školek nikdo kompletní očkování nevyžaduje či nezkoumá jejich imunitu proti všem očkovaným nemocem.

S těmito argumenty se ztotožnila i veřejná ochránkyně práv, která podmínku očkování pro přístup k předškolnímu vzdělávání označila za nepřiměřenou a diskriminační.

Podali jsme ústavní stížnost (později doplněnou) obsahující i návrh na zrušení ustanovení zákonů, které stanoví podmínku očkování pro přístup k předškolnímu vzdělávání. Ústavní soud ve svém nálezu pléna návrh zamítl, ale vyzval zákonodárce k zakotvení odpovědnosti státu za poškození zdraví tímto očkováním způsobené. Skutečná lidskoprávní argumentace se bohužel nachází až v disentním (odmítavém) stanovisku soudkyně Kateřiny Šimáčkové, které je připojeno za nálezem (od strany 25).

Zbytek ústavní stížnosti soud odmítl. Obrátili jsme se proto se stížností na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Ten ale porušení práv stěžovatelů neshledal.

Podniknuté kroky:

duben 2010 – rozhodnutí o nepřijetí ze dvou mateřských škol, rodiče se proti rozhodnutí odvolali

květen 2010 – Krajský úřad kraje Vysočina zamítl odvolání rodičů

červenec 2010 – podána správní žaloba ke Krajskému soudu v Brně

říjen 2011 – Krajský soud v Brně žalobu zamítl rozsudkem č. j. 29 A 69/2010 ze dne 20. 10. 2011, proti kterému podali rodiče kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu

březen 2013 – Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl svým rozsudkem 8 As 20/2012 42 ze dne 29. 3. 2013 s odůvodněním, že stěžovatelé netvrdili žádné výjimečné důvody, které by mohly převážit nad ochranou veřejného zdraví. Pouze odlišný názor rodičů podle soudu nedostačuje.

červen 2013 – podána ústavní stížnost (její pozdější doplnění zde) s návrhem na zrušení ustanovení zákonů, které stanoví podmínku očkování pro přístup k předškolnímu vzdělávání.

červen 2014 – návrh na zrušení ustanovení zákonů byl senátem Ústavního soudu postoupen k rozhodnutí plénu Ústavního soudu pod sp. zn. Pl. ÚS 16/14.

červenec 2014 – Veřejná ochránkyně práv vstoupila do řízení jako vedlejší účastník a vyjádřila se, že podmínka povinného očkování pro přístup dítěte do mateřské školy je nepřiměřená a diskriminační. Podle ní stát zneužívá opticky legitimního cíle a dítě si bere jako rukojmí a trestá ho odepřením přístupu ke vzdělání bez posouzení skutečného rizika ohrožení ostatních dětí.

leden 2015 – plénum Ústavního soudu návrh na zrušení ustanovení zákonů zamítl

březen 2015 – Ústavní soud stížnost odmítl

srpen 2015 – podána stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva

červenec 2020 – Veřejné slyšení před velkým senátem Evropského soudu pro lidská práva, který sloučil šest stížností na systém povinného očkování v Česku do jednoho případu

duben 2021 – Velký senát Evropského soudu pro lidská práva většinou 16 soudců ze 17 neshledal porušení práv šesti stěžovatelů

Tiskové zprávy k případu:

červen 2020Štrasburský soud projedná šest stížností na povinné očkování

červenec 2020Evropský soud pro lidská práva dnes projedná šest stížností proti povinnému očkování v ČR

duben 2021Štrasburský soud „posvětil“ systém povinného očkování. Jeden soudce se proti verdiktu ohradil

Další dokumenty:

Vyjádření stěžovatelů ke štrasburskému soudu a jeho přílohy:

Vyjádření a přílohy vlády.

Vyjádření třetích stran (tzv. „amicus curiae“):

Bezplatnou právní pomoc při zastupování tohoto případu u Evropského soudu pro lidská práva můžete podpořit v naší sbírce. Děkujeme!

Soud: Školka se musí v přijímacím řízení zabývat zdravotními důvody neočkování, i když dítě nemá lékařem potvrzenou trvalou kontraindikaci

Podle přelomového rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové školky nemohou odmítnout přijetí neočkovaného dítěte jen proto, že rodiče nepředložili potvrzení lékaře o trvalé kontraindikaci. Naopak se musí vypořádat s tím, zda nejsou v konkrétním případě naplněny jiné zdravotní důvody pro neočkování. Například předchozí nežádoucí účinky po očkování u sourozenců či rodičů.

Rodiče z Královéhradeckého kraje se rozhodli neočkovat své dvě mladší dcery právě proto, že se u matky dětí a později i u nejstarší dcery objevily v časové souvislosti s očkováním velmi nepříjemné a chronické zdravotní obtíže. Tříletá Verunka i pětiletá předškolačka Evička tak z důvodu chybějícího povinného očkování nebyly přijaty do mateřské školy. Proti tomu rodiče podali žalobu, se kterou nyní uspěli.

Krajský soud v Hradci Králové tento týden vyhlásil rozsudek (spisová značka 30A 95/2016), kterým rozhodnutí o nepřijetí zrušil. Mateřské školy a krajský úřad se totiž v přijímacím řízení nevypořádaly s výhradou svědomí rodičů založenou mimo jiné na negativních zkušenostech rodiny s očkováním, které byly během soudního řízení doloženy zdravotnickou dokumentací.

Na písemné vyhotovení rozsudku má soud měsíc, po jeho doručení nabude rozsudek právní moci a věc se vrátí mateřské škole k novému posouzení. Krajský úřad může sice podat kasační stížnost, to ale nemá vliv na právní moc rozsudku.

Z ústního odůvodnění vyplývá, že soud sice neuznal samotnou výhradu svědomí jako důvod pro přijetí dítěte do mateřské školy, ale své rozhodnutí opřel o nález Ústavního soudu (sp. zn. ÚS 16/14) o širším výkladu trvalé kontraindikace, která je zákonnou výjimkou z povinného očkování. Jinými slovy, k otázce kontraindikace nelze přistupovat pouze formálně na základě toho, zda ji lékař potvrdí v přihlášce konkrétního dítěte, ale školka musí na základě předložených podkladů zkoumat, zda nejsou dány objektivní důvody, které brání očkování dítěte, vysvětluje si rozsudek Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv a zástupkyně rodiny.

Liga lidských práv rozsudek vítá jako další krůček k odstranění nespravedlnosti a diskriminace spojené s vynucováním očkování. V praxi běžně dochází k tomu, že lékaři odmítají uznat zdravotní kontraindikaci i u dětí, které trpí zdravotními problémy nebo u kterých se objevily nežádoucí účinky očkování. Tím spíše nikdo nebere ohled na zdravé děti, v jejichž rodině byly problémy s očkováním. Lékaři i mateřské školy jsou navíc pod nátlakem až šikanou hygienických stanic. Za důstojné řešení považujeme umožnění přístupu do školek všem dětem jako ve všech okolních státech.

Více informací poskytne:

Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, tel. 607 005 043, e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz

Povinná předškolní docházka a očkování?

Poslanci schválili novelu školského zákona, o které se mluví nejčastěji v souvislosti s inkluzivním vzděláváním. Změny se však netýkají pouze inkluze, ale také vzdělávání nejmenších dětí. Novela totiž zavádí povinnou roční předškolní docházku. V případě, že návrh odsouhlasí senát, bude od září 2017 platit, že dítě musí docházet do školky nebo jej rodiče musejí vzdělávat doma.

V případě povinné předškolní docházky nebude vyžadováno, aby bylo dítě řádně očkováno.

Vyplývá to z ustanovení § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví a z důvodové zprávy k tomuto předpisu. Zákon o ochraně veřejného zdraví totiž uvádí, že z povinnosti přijímat jen očkované děti existuje výjimka pro zařízení, do nichž je docházka povinná. V důvodové zprávě k zákonu (na str. 113) se výslovně uvádí, že tato výjimka platí například pro poslední ročník mateřské školy.

Do posledního ročníku školky tedy budou muset ředitelé přijmout dítě i v případě, že nebude zcela očkováno.

Potvrdil to také hlavní hygienik Vladimír Valenta na třetím jednání Komise pro problematiku očkování.

Věříme, že rodiče dětí, které nejsou řádně očkovány dle vyhlášky, tuto změnu uvítají. V případě, že by rodiče preferovali alternativní způsob předškolního vzdělávání v dětském klubu či doma, bude i tato forma vzdělávání možná.

Líbí se vám naše aktivity v problematice povinného očkování? Pomozte nám dosáhnout změny v podobě svobodné volby rodičů. Děkujeme.

Senátoři odmítli zbytečné sankce spojené s očkováním

Senátoři vrátili poslancům novelu zákona o ochraně veřejného zdraví a zároveň schválili pozměňovací návrh, který by umožňoval přístup do školek a na tábory i dětem, které nejsou kompletně očkovány. Obě změny v zákoně dlouhodobě prosazuje i Liga lidských práv. Nyní jsme o krok blíže k tomu, abychom se zařadili mezi většinu zemí Evropy včetně Slovenska, kde chybějící očkování není překážkou pro přístup do dětského kolektivu.

(Pokračování textu…)

Očkování smí nadále zůstat podmínkou pro přijetí dítěte do školky

Očkování smí nadále zůstat podmínkou pro přijetí dítěte do mateřské školy. Ústavní soud dnes nevyhověl návrhu na zrušení sporných paragrafů. Návrh částečně zamítl, částečně odmítl. Už před týdnem soudci jiným nálezem potvrdili, že ministerstvo zdravotnictví může určovat vyhláškou povinné vakcíny a že rodičům hrozí za nedodržení povinnosti pokuta.

(Pokračování textu…)