Středa, 10. prosince 2008Tiskové zprávy
– 10. prosince 2008 –
Naprostá většina obyvatel považuje úsilí v otázce dodržování práv lidí za důležité.
Česká republika by podle veřejného mínění měla věnovat větší pozornost ochraně sociálních práv, včetně práva na lékařskou péči, vzdělání či práci.
Téměř dvě třetiny občanů považují za správné, aby se Česká republika zapojovala i do mezinárodních aktivit na ochranu lidských práv.
Reprezentativní výzkumné šetření společnosti Factum Invenio a nevládních organizací Amnesty International, Člověk v tísni, o.p.s., Liga lidských práv a Multikulturní centrum Praha ve spolupráci s Informačním centrem OSN bylo zrealizováno ke dni 60. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv 10. prosince 2008. Výzkumu se zúčastnilo 501 občanů České republiky starších 15 let. Sběr dat probíhal v období od 27. listopadu do 30. prosince 2008 a byl proveden metodou řízených telefonických rozhovorů (CATI – Computer Assisted Telephone Interview).
Naprostá většina (95 %) obyvatel České republiky považuje za důležité, aby ve společnosti bylo aktivně usilováno o dodržování lidských práv. S vyšším věkem obyvatel roste i míra, s jakou lidé vnímají potřebu lidská práva chránit. Zatímco ve skupině mladých lidí ve věku 18-29 považuje ochranu lidských práv za důležitou sedm lidí z deseti (72 %), mezi nejstaršími obyvateli je o tom přesvědčeno již devět lidí z deseti (85 %).
„Šedesát let, jež uplynuly od přijetí základního dokumentu mezinárodního systému ochrany lidských práv, je jistě důvodem k oslavě, ale ještě více k reflexi dodržování lidských práv v současném světě. Zájem občanů České republiky o toto téma nejen doma, ale i v zahraničí, svědčí o univerzalitě lidských práv i o tom, že si lidé uvědomují, že ochrana vlastních práv je úzce spojena s ochranou práv každého člověka kdekoli na světě,“ uvedl Michal Broža, zástupce Informačního centra OSN v Praze.
Lidé dále považují za důležité, aby se česká společnost angažovala i v projektech na ochranu práv lidí v zahraničí. Pozitivně se vůči mezinárodnímu zapojení naší země vyjádřily dvě třetiny (64 %) Čechů a Moravanů. Nejvíce zahraniční aktivity podporují mladí lidé od 18-29 let a lidé se středoškolským vzděláním s maturitou. „Pozitivní vnímání ochrany lidských práv v zahraničí je jistě výsledkem dobré práce neziskových organizací, ale i schopnosti těchto organizací prezentovat svůj úspěch v médiích. V listopadu vznikla platforma českých neziskových organizací, působících v oblasti podpory lidských práv za hranicemi České republiky, pod názvem DEMAS. Slibujeme si od ní zviditelnění práce českých neziskových organizací jak v českém prostředí, tak i v evropských strukturách,“ komentuje výsledky průzkumu Radka Bzonková, vedoucí projektů na podporu lidských práv ve východní Evropě, společnosti Člověk v tísni.
„Věříme, že si výsledků výzkumu všimne také česká vláda. Zájem veřejnosti by měla vnímat jako apel, aby v čase svého předsednictví EU vyvíjela důrazný tlak na dodržování lidských práv za hranicemi Evropy,“ uvedl Jiří Kopal, předseda Ligy lidských práv.
Výzkum se také zaměřil na to, jak lidé hodnotí stav lidských práv a míru jejich dodržování v České republice. Výsledky naznačují, že veřejnost v této otázce není jednotná. Zatímco polovina lidí (48 %) je se stavem lidských práv v naší zemi spokojena, druhá polovina (48 %) tento názor nesdílí a vyjádřila se negativně. Nespokojenost roste ve společnosti především s ohledem na věk občanů. Více než třetina (36 %) občanů starších 60 let se domnívá, že práva na ochranu osobnosti v naší zemi nejsou dodržována. „Ostatně jistý pocit obav mezi nejstarší generací obyvatel České republiky dokládá i rozsáhlý výzkum společností Factum Invenio A.GEneration, který byl zrealizován v první polovině tohoto roku. Tento průzkum nám odhalil, že více než 61 % obyvatel starších 50 let se přímo nebo ve svém okolí setkala s diskriminací kvůli věku,“ upozorňuje Radka Dvořáková ze společnosti Factum Invenio.
V oblasti ochrany konkrétních práv staví do centra pozornosti přibližně polovina Čechů a Moravanů potřebu věnovat větší pozornost právům na lékařskou péči, na vzdělání, na osobní bezpečnost a právu na práci a sociální zabezpečení. Mezi dalšími akcentovanými právy, o která je třeba usilovat, byla práva na zdravé životní prostředí, svobodu myšlení a svědomí, právo na svobodu vyjadřování a sdružování a právo na ochranu proti diskriminaci. Výše zmíněná práva zmínila vždy přibližně čtvrtina lidí.
„Nízká priorita ochrany proti diskriminaci a především ochrany menšin nás samozřejmě netěší. V této souvislosti je si však třeba uvědomit, že práva s prioritou největší, jako přístup k lékařské péči, jsou zároveň oblastmi, které považují i samotní zástupci menšin za velmi důležité,“ uvedl Jakob Hurrle výkonný ředitel Multikulturního centra Praha.
„V průběhu 60 let od přijetí deklarace učinila naše země velký pokrok. To ale není výmluvou pro to, abychom zavírali oči před problémy, které je třeba řešit. Výsledky výzkumu tedy bereme jako důležité podklady pro naši práci,“ uzavřela Dáša van der Horst, ředitelka české pobočky Amnesty International.
Úterý, 2. prosince 2008Tiskové zprávy
Brno, Budapešť – 2. prosince 2008 – Každoročně 3. prosince si státy připomínají Mezinárodní den osob se zdravotním postižením. Jeho letošní téma zní: „Úmluva o právech osob se zdravotním: důstojnost a spravedlnost pro všechny z nás“. Tato mezinárodní úmluva, přijatá v roce 2006, nově a podrobně stanoví, jak mají státy chránit lidská práva osob se zdravotním postižením. Ještě do konce tohoto roku by vládě měl být předložen návrh na ratifikaci Úmluvy, aby byla právně závazná i pro Českou republiku.
V současné době tvoří přibližně 10 % světové populace osoby se zdravotním postižením. Tomuto počtu odpovídá i situace v České republice, neboť podle zjištění Českého statistického úřadu z května tohoto roku u nás žije přes milion zdravotně postižených. Zdravotním postižením se přitom rozumí nejen postižení fyzické a smyslové, ale i duševní nebo mentální. Lidé se zdravotním postižením ale stále musí čelit bariérám, které brání jejich plnohodnotnému zapojení do společnosti. Často jsou nuceni žít v ústavech, neboť není dostatečně rozvinuta nabídka komunitních sociálních služeb, je jim upíráno právo uplatňovat svou způsobilost k právním úkonům a v důsledku toho i další práva jako například právo volit. O zlepšení postavení zdravotně postižených usiluje právě mezinárodní Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, kterou dosud podepsalo 136 států, včetně České republiky a ratifikovalo 41 států.
Jednou z aktivit, pomocí které se Liga lidských práv a Centrum advokacie duševně postižených (MDAC) snaží dosáhnout souladu českého práva s Úmluvou ještě před její ratifikací, je spolupráce s Ministerstvem spravedlnosti na přípravě návrhu nového občanského zákoníku. Dosud se podařilo prosadit, například aby zákoník upravoval několik nových možností, jak by osoby s duševní poruchou či mentálním postižením mohly uplatňovat svou způsobilost k právním úkonům, aniž by ji soud musel omezit. Jedná se o tzv. předběžné právní prohlášení, nápomoc při rozhodování, zastoupení členem domácnosti a opatrovnictví bez omezení způsobilosti k právním úkonům. Nový občanský zákoník má rovněž podrobněji stanovit povinnosti opatrovníků osob, jejichž způsobilost k právním úkonům byla omezena, a zpřísnit jejich kontrolu.
„Úprava uplatňování způsobilosti k právním úkonům osob s duševní poruchou v návrhu nového občanského zákoníku předpokládá nejen změnu zákona, ale i změnu myšlení soudců. Omezení způsobilosti k právním úkonům v budoucnu nebude přípustné, pokud postačí jiné, mírnější opatření, jako například dohoda osoby s postižením s jinou osobou o poskytování nápomoci při právním jednání.“ Říká právnička MDAC a Ligy Jana Marečková.
Ratifikace Úmluvy o právech osob se zdravotním by měla v České republice přispět například i ke zvyšování nabídky různých komunitních služeb, včetně osobní asistence, které jsou nezbytné pro naplňování práva osob s postižením na nezávislý způsob života a zapojení do společnosti. Liga lidských práv a Centrum advokacie duševně postižených (MDAC) podporují záměr české vlády Úmluvu ratifikovat a budou se i nadále zasazovat i o její včasnou a důslednou implementaci.
Bližší informace poskytne:
Jana Marečková, právnička MDAC/Ligy, mobil: +420 773 621 228.
Sobota, 22. listopadu 2008Zprávy z médií
Praha – Co je to diskriminace, proč bojovat za svobodu projevu, kdo má právo na vzdělání a komu vadí terorismus?
Středoškolští učitelé a jejich žáci dostali k 17. listopadu, v Den boje za svobodu a demokracii, unikátní příručku, která radí, jak učit o lidských právech.
Mezi autory textů patří například člen Rady vlády pro lidská práva Jan Kratochvíl, zakladatel Ligy lidských práv Jiří Kopal nebo pracovníci sekce pro lidská práva společnosti Člověk v tísni.
Komiksoví hrdinové Dáša a Bohouš zpřístupňují v českých školách často opomíjenou nebo zanedbávanou tématiku. „Pojem lidská práva je dosud často nejasný a nejednoznačný,“ vysvětlují autoři příručky důvod jejího vzniku.
Dvanáct kapitol se věnuje tématům jako diskriminace, svoboda projevu, práva dětí nebo dodržování práv při válečných konfliktech. „Výukový text je doplněn aktivitou, kterou mohou učitelé zařadit do výuky,“ říká ředitelka vzdělávacího programu Varianty společnosti Člověk v tísni Petra Skalická.
Lidská práva – nic pro Čechy
Nedávný průzkum společnosti Median u příležitosti olympijských her v Pekingu ukázal, že Čechy lidská práva jejich dodržování ve světě moc netrápí. Pouhá pětina obyvatel nesouhlasila s konáním her v zemi, která současně poručuje lidská práva.
Příručka pro školy je jedním z výstupů projektu Světová škola, do kterého je v současnosti zapojeno více než 200 škol z šesti evropských zemí a Thajska. Devět českých škol už nyní může používat i stejnojmennou certifikovanou značku, která v rámci projektu vznikla.
Tyto školy musí splňovat speciální kritéria. Nejdříve si udělaly vnitřní audit toho, jak například nakládají s odpady, zda nakupuje výrobky, za které dostali jejich producenti zaplaceno, tzv. fair-tradeové výrobky, nebo jak se angažuje v oblasti ochrany lidských práv.
Na audit pak navazují školní projekty, které přirozeně zapadají do nového způsobu výuky v rámci kurikulární reformy.
Další projekty
Příručku v on-line verzi, která pomáhá při výuce lidských práv, publikovala již v roce 2003 také česká pobočka Amnesty International. Jmenuje se Průvodce po stopách lidských práv.
Také obdobu certifikátu Světové školy už české vzdělávací ústavy znají. Je jím projekt Férové školy. Toto označení mohou dostat školy, které nabízejí dětem individuální přístup a angažují se na poli integrace znevýhodněných dětí, například dětí z vyloučených romských lokalit nebo postižených dětí.
Webové stránky
Více informací o zmíněných projektech lze nalézet na internetocýh stránkách:
Světová škola: www.globalactionschools.org
Férová škola: http://www.ferovaskola.cz
Průvodce po stopách lidských práv: http://www.amnesty.cz/pruvodce/
Článek vyšel dne 22. 11. 2008 na www.aktualne.centrum.cz, nalezenete jej zde.
Středa, 19. listopadu 2008Tiskové zprávy
Brno – 19. listopadu 2008 – Vlády nám už řadu let slibují nový zdravotnický zákon, který by lépe zakotvil práva pacientů. Dnes by měla vláda na svém odloženém zasedání projednat zákon o zdravotních službách a také tři další zákony, které tvoří první část reformy zdravotnictví. Právě na dnešním jednání vlády by se mělo ukázat, zda se ministru Julínkovi podaří prosadit alespoň její část.
Přestože v navrhovaném zákoně o zdravotních službách chybí to, co ODS před volbami slibovala, tedy možnost rodičů být ve zdravotnickém zařízení společně se svým hospitalizovaným dítětem, přináší reforma pacientům řadu pozitivních změn. Jednou z nich je například právo na „názor druhého lékaře“ v případě, že pacient není s navrhovaným postupem spokojen. Reforma by měla přinést nemocným nově také možnost rozhodovat pomocí takzvaného „dříve vysloveného přání“ o tom, jak s ním bude zacházeno v případě, že se dostane do stavu, kdy si lékaři nebudou moci vyžádat jeho souhlas se zákrokem.
„Ani lepší právní úprava však nevyřeší všechny současné problémy. Občanům České republiky bohužel stále chybí dostatek informací o tom, jaká mají práva a možnosti je uplatnit. Zdravotnická zařízení se také často z obavy ze soudního sporu vyhýbají otevřené komunikaci s pacientem a jakékoli případné pochybení se snaží ututlat a zakrýt. Lidé by se tedy o svá práva měli více zajímat a trvat na jejich respektování.“ Uvedl David Zahumenský, právník Ligy lidských práv. Liga v této souvislosti upozorňuje na potřebu zaměřit se na dialog mezi pacientem a lékařem a posílit pozici pacienta v tomto dialogu. S cílem dát pacientům více informací o jejich právech Liga spustila internetové stránky www.ferovanemocnice.cz, které mají pacientům i lékařům jejich práva a povinnosti přiblížit.
Informace o právech pacientů u nás naleznete na www.ferovanemocnice.cz
Více informací o společném pobytu rodičů s nemocnými dětmi ve zdravotnických zařízeních naleznete na blogu Férové nemocnice:
http://www.ferovanemocnice.cz/pravni-blog/
Další informace poskytne:
David Zahumenský, právník Ligy a koordinátor projektu, tel. 608 719 535, e-mail: dzahumensky(at)llp.cz
Férová nemocnice je projekt Ligy lidských práv, který by měl zlepšit informovanost o právech i povinnostech pacientů a lékařů u nás, a poskytovat řadu informací o zdravotnickém právu. Na www.ferovanemocnice.cz mohou lidé diskutovat o problémech, se kterými se setkali, nebo bezplatně využít poradnu pro pacienty. V právním blogu dostanou prostor advokáti a experti na zdravotnické právo, aby zde přispěli svým komentářem či glosou.
Projekt byl podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
Úterý, 11. listopadu 2008Tiskové zprávy
Ministerstvo spravedlnosti odškodní klienta Centra advokacie duševně postižených (MDAC) a Ligy lidských práv (Liga) za pochybení soudů v řízení o způsobilosti k právním úkonům. Liga se problematikou odškodňování za průtahy v soudním řízení systematicky zabývá. Řízení v případě pana Milana trvalo přes dvanáct let a Městský soud v Brně se během něj dopustil celé řady závažných pochybení. Ministerstvo spravedlnosti mu nyní nabídlo odškodnění za průtahy v řízení 106 000,- Kč a konstatovalo porušení dalších práv.
Soudní řízení o návrhu na zbavení způsobilosti k právním úkonům pana Milana bylo zahájeno v roce 1995. Po pěti letech pak vydal Městský soud v Brně rozsudek o zbavení způsobilosti k právním úkonům, přestože pana Milana nikdy neviděl, nepředvolal ho na jednání a nevyslechl. Rozsudek o zbavení způsobilosti k právním úkonům mu navíc nebyl nikdy doručen a pan Milan se o něm dozvěděl náhodou až po několika měsících. Okamžitě se odvolal ke Krajskému soudu v Brně, ten mu vyhověl a věc Městskému soudu vrátil.
Městský soud však pana Milana opět ignoroval a na základě šest let starého znaleckého posudku znovu rozhodl o zbavení způsobilosti k právním úkonům. Více než rok trvalo, než se pan Milan o tomto rozhodnutí dozvěděl. Následně podal odvolání, kterému Krajský soud v Brně opět vyhověl. Poté, co Krajský soud rozhodnutí Městského soudu dvakrát zrušil, Městský soud v Brně návrh na zbavení způsobilosti k právním úkonům pana Milana na třetí pokus konečně zamítl.
„Případ pana Milana není v České republice vůbec ojedinělý. V řízeních o zbavení způsobilosti k právním úkonům soudy často ignorují lidi s postižením, nepředvolávají je, nevyslýchají je a nedoručují jim rozhodnutí. Taková praxe porušuje jejich právo na spravedlivý proces, což opakovaně zdůraznil i Evropský soud pro lidská práva,“ uvádí právník MDAC a Ligy Maroš Matiaško.
Podle ministerstva spravedlnosti se Městský soud v Brně dopustil nesprávného úředního postupu a za průtahy v řízení nabídlo panu Milanovi odškodnění 106 000, – Kč. Centrum advokacie duševně postižených, které pana Milana zastupuje, požaduje odškodnění také za další pochybení. Zda soud panu Milanovi peníze přizná bude jasné ve středu 12. 11.
Právnička Jana Marečková k tomu dodává: „Věříme, že tato a další pochybení soudů v řízení o způsobilosti k právním úkonům bude částečně řešit nový občanský zákoník společně s novelou procesních předpisů. Průtahy v řízení jsou ale dlouhodobým problémem české justice, který je třeba řešit komplexně.“
Bližší informace o případu poskytne:
Maroš Matiaško
právník MDAC a Ligy lidských práv
tel.: 545 210 446; 773 621 228
e-mail: mmatiasko@mdac.info
Bližší informace o odškodňování za průtahy v soudním řízení poskytne:
Kateřina Červená
právnička Ligy lidských práv
tel.: 545 210 446, 777 189 926
e-mail: kcervena@llp.cz
