Pondělí, 30. listopadu 2015Aktuality
Poslanecká sněmovna v současné době projednává zákon o veřejném ochránci práv. Součástní vládního návrhu novely je také zavedení institutu žalob ve veřejném zájmu, které by mohly výrazně pomoci prevenci diskriminace v České republice. Liga lidských práv společně s čtrnácti dalšími neziskovými organizacemi působícími v oblasti rovného přístupu ke vzdělání doporučuje poslancům parlamentu České republiky přijetí takového znění novely, která institut actio popularis v oblasti diskriminace zakotvuje.
V současnosti se proti diskriminaci může bránit pouze sama oběť. Cílem obrany je poté obdržet odškodnění za vzniklou újmu, nikoli změnit situaci do budoucna. Je-li obětí člověk se středně těžkým mentálním postižením, který navíc může být dítětem, je současný model již na první pohled zřejmě velmi omezující. Zejména ve vztahu k zranitelným skupinám obyvatel nepředstavuje efektivní ochranu. Z praktického hlediska lze tento nedostatek dobře demonstrovat na příkladu přístupu ke vzdělávání. Česká republika má dlouhodobý systémový problém s diskriminací v oblasti vzdělávání, konkrétně v nadužívání segregovaného vzdělávání, a to jak ve vztahu k romským žákům, tak ve vztahu k žákům se zdravotním postižením. Žaloby proti diskriminace v oblasti vzdělávání přitom byly za posledních pět let podle databáze ministerstva spravedlnosti podány jen tři.
Institut žalob ve veřejném zájmu je zaveden již v 16 evropských zemích, přičemž ve všech těchto zemích je žalobu ve veřejném zájmu umožněno podávat neziskovým organizacím, které pracují v oblasti ochrany práv. V Rakousku a Německu je možné podat žalobu ve veřejném zájmu v případě diskriminace na základě zdravotního postižení.
Pro naši situaci jsou obzvláště zajímavé příklady zavedení žalob ve veřejném zájmu na Slovensku a v Maďarsku, které se potýkají s obdobnými problémy diskriminace. Například první žaloba ve veřejném zájmu na Slovensku byla podána proti základní škole v Šarišských Michal’anoch, v níž byla namítána segregace romských dětí, pro které byly na škole zřízeny speciální třídy. Škola ar- gumentovala, že romské třídy umožňovaly učitelům přistupovat k dětem více individuálně a rea- govat na jejich potřebu zvýšené pozornosti kvůli jejich sociálnímu znevýhodnění. Zároveň měla segregace být prevencí proti negativním reakcím ostatních spolužáků. Soud na základě žaloby shledal diskriminaci na základě etnicity a určil, že škola tím, že dětem nezajistila inkluzivní vzděávání, porušila své povinnosti. Škole bylo uloženo ukončit praxi vytváření segregovaných tříd a zřídit třídy smíšené. V Maďarsku mají s institutem žalob ve veřejném zájmu ještě rozsáhlejší pozitivní zkušenosti; ukončení segregace ve vzdělávání prostřednictvím actio popularis tak bylo dosaženo již nejméně v šesti případech, které se navíc soustředily na povinnost obce zajistit přijatelné vzdělávání pro děti na svém území. Ve třech případech navíc samotné iniciované soudní řízení vedlo obec k tomu, aby k desegregaci škol přistoupila sama.
Domníváme se, že nejvhodnější model je zavedení aktivní legitimace pro podání žaloby ve veřejném zájmu jak pro veřejného ochránce práv, tak pro nevládní neziskové organiace, jejichž účelem je ochrana před diskriminací.
Pondělí, 23. února 2015Tiskové zprávy
Ústavní soud dnes neshledal povinné očkování jako protiústavní. Vyzval ale zákonodárce k zakotvení odpovědnosti státu za poškození zdraví tímto očkováním způsobené. Poslanci mají tuto příležitost právě teď, když se projednává novela zákona o ochraně veřejného zdraví a mohou do ní zapracovat pozměňovací návrh Ligy lidských práv.
„Stačilo by vložení jediného odstavce do zákona a tím by stát převzal odpovědnost za újmu způsobenou očkováním. Není potřeba přijímat žádnou složitou legislativu, nároky by se posuzovaly v režimu jiných již existujících zákonů, zejména dle občanského zákoníku,“ vysvětluje právnička Ligy Zuzana Candigliota.
Ke změně zákona vyzvalo poslance také téměř devět tisíc rodičů, kteří během deseti dnů podepsali petici proti represivnímu návrhu novely zákona o ochraně veřejného zdraví z dílny Ministerstva zdravotnictví.
„Ústavní soud se nicméně odklonil v hodnocení ústavnosti povinného očkování od své vlastní judikatury. V jiných případech striktně vyžaduje, aby byl rozsah práva nebo povinnosti svěřen zákonu a ne pouhé vyhlášce. Na základě toho nedávno zrušil například lázeňskou vyhlášku, ale v případě očkování vyhláška najednou nevadí,“ kritizuje verdikt soudu Candigliota.
Na tento deficit upozorňuje ve svém vyjádření veřejná ochránkyně práv i soudkyně Kateřina Šimáčková ve svém excelentním odlišném (disentním) stanovisku připojeném k nálezu ústavního soudu (začíná na straně 25 nálezu).
I když právní úprava povinného očkování zrušena nebyla, tříčlenný senát soudců ještě posoudí, zda v jejich případě dostane před povinným očkováním výhrada svědomí. Matka dítěte totiž pracuje jako terapeutka autistických dětí a na základě svých dlouholetých zkušeností je přesvědčena o spojitosti autismu s očkováním. Rodičům proto jejich svědomí nedovolilo dceru nechat očkovat.
Více informací poskytne:
Zuzana Candigliota, advokátka spolupracující s Ligou lidských práv, e-mail zcandigliota@llp.cz, tel. 607 005 043
Přílohy:
Pozměňovací návrh k povinnému očkování dětí
Čtvrtek, 30. října 2014Zprávy z médií
Současné právní předpisy podle ombudsmanky poskytovatelům zdravotních služeb neumožňují stanovení jakékoli úhrady, byť sloužící pouze k pokrytí nákladů, za umožnění přítomnosti jakékoli blízké či rodičkou určené osoby u porodu.
(Pokračování textu…)
Středa, 2. dubna 2014Tiskové zprávy
Rodiče dětí se zdravotním postižením, kterým kraj nepřizná nárok na asistenta pedagoga, se můžou bránit antidiskriminační žalobou. Vyplývá to ze stanoviska ombudsmanky Anny Šabatové k případu autistického žáka z Olomouce. Školák, který chodil od první třídy do běžné základní školy a učivo zvládal s podporou asistenta pedagoga, podle kraje na druhém stupni nárok na jeho podporu neměl. Aby mohl jejich syn zůstat na škole, dotovali rodiče plat asistenta z vlastní kapsy formou finančního daru škole. S žádostí o pomoc se obrátili na veřejnou ochránkyni práv, která ve svém stanovisku uvedla, že v jejich případě došlo k diskriminaci.
Příběh z Olomouce není jedinečný – naopak jde o dlouhodobý systémový problém, na který poslance upozornila kancelář veřejného ochránce práv už v lednu. I když stát musí zajistit, aby žáci se zdravotním postižením měli k asistentům přístup, právní úprava dosud neumožňovala rodičům, aby se tohoto práva přímo domáhali. „Rozhodování o tom, kdo a v jaké výši má na asistenta nárok probíhá mezi školou a krajem, žáci a rodiče jsou z tohoto rozhodnutí prakticky vyloučeni,“ vysvětluje situaci právnička Ligy Zuzana Durajová. Ombudsmanka to kritizuje a požaduje, aby se rodiče mohli odvolat v případě, že kraj nárok na asistenta nepřizná.
Česká vláda sice deklaruje, že má zájem na tom, aby se všechny děti vzdělávali společně a bez segregace, na druhou stranu však nedělá nic, aby odstranila praktické překážky. Systém financování školství dlouhodobě zvýhodňuje speciální školy, naopak školy, které se snaží podporovat inkluzivní vzdělávání, narážejí na nedostatek prostředků pro financování asistentů, či speciálních pomůcek. Podle Zuzany Durajové jde ze strany státu o diskriminaci dětí, které se vzdělávají v běžném školství. „Vylučování dětí z běžného kolektivu na základě diagnózy má dalekosáhlé následky pro ně i pro jejich vrstevníky. Děti se zdravotním postižením jsou na celý život stigmatizované svou zkušeností v segregovaném školství a ostatní děti zase přicházejí o příležitost vytvořit si pozitivní vztah k lidem, kteří jsou nějak odlišní,“ dodává Durajová.
Stanovisko Veřejné ochránkyně práv poprvé dává možnost, aby se rodiče proti diskriminující praxi bránili antidiskriminační žalobou. Při příležitosti dnešního Mezinárodního dne autismu je také třeba si připomínat překážky, které brání autistickým dětem v plném zapojení do společnosti. Je pravděpodobné, že jedna z nejzávažnějších bariér, tedy nerovný přístup ke vzdělání, bude v budoucnu díky postoji ombudsmanky odstraněna.
Bližší informace poskytne
Zuzana Durajová, právnička Ligy lidských práv, tel.: 773 692 282
Úterý, 11. března 2014Zprávy z médií
Dočkají se Iveta Červeňáková, Helena Ferenčíková a další desítky převážně romských žen, které se v uplynulých čtyřiceti letech podrobily nedobrovolné sterilizaci, také finančního odškodnění? Omluvy od české vlády se jim již dostalo, když před pěti lety vyjádřil politování Fischerův kabinet. Ženy však nepovažují morální satisfakci za dostatečnou a žádají i peníze. A protože u českých soudů neuspěly, obrátily se na Evropský soud pro lidská práva. (Pokračování textu…)
