Nevládní organizace vyzývají poslance ke schválení novely zákona o veřejném ochránci práv bez pozměňovacích návrhů

K podpoře novely zákona o veřejném ochránci práv vyzývá poslance 33 významných neziskových organizací, které se v Česku zabývají ochranou lidských práv a ochranou proti diskriminaci. Zaslaly také otevřený dopis premiérovi Bohuslavu Sobotkovi.

Organizace apelují na poslance, aby novelu zákona, která je zařazena ve třetím čtení na schůzi Poslanecké sněmovny a bude projednána v pátek 27. 5., přijali bez pozměňovacích návrhů podle původního návrhu vlády ČR, který veřejnému ochránci práv dává právo podat antidiskriminační žalobu ve veřejném zájmu či možnost podat návrh na zrušení zákona porušujícího základní lidská práva a svobody.

Při projednávání novely představili nejen opoziční, ale i koaliční poslanci, řadu pozměňovacích návrhů, které novelu oslabují. Vláda se přitom ve svém programovém prohlášení zavázala posílit možnosti obrany proti diskriminaci, a to i posilováním možnosti podávat návrh na zrušení protiústavního zákona Ústavnímu soudu. „Problematické pozměňovací návrhy se týkají především úplného zamítnutí rozšíření pravomocí veřejného ochránce práv nebo schválení minimalistické varianty, která pravomoc podat žalobu odsouvá až po vyčerpání všech dostupných prostředků. To však pro oběti diskriminačního jednání znamená, že se při obvyklých procesních průtazích nemusí ochrany vůbec dočkat,“ vysvětluje Kateřina Kňapová z Alternativy 50+. „Objevil se i absurdní pozměňovací návrh zakotvení možnosti odvolání ochránce pro závažné pochybení Poslaneckou sněmovnou. Tento návrh vychází z osobních antipatií některých poslanců vůči ombudsmance a jde zcela mimo smysl této novely a závazku vlády posilovat ochranu proti diskriminaci.“

Antidiskriminační žaloba ve veřejném zájmu není v evropském kontextu ničím výjimečným, existuje v 16 evropských zemích.

„V Česku mohou neziskové organizace podávat žalobu ve veřejném zájmu například na ochranu spotřebitele. Není proto důvod, aby ochrana spotřebitele měla větší váhu, než ochrana základních lidských práv a ochrana proti diskriminaci,“ uvedl Štěpán Vidím Drahokoupil z Nadace Open Society Fund Praha.

Podle průzkumu agentury FOCUS se v České republice setkává s diskriminací přibližně 11% lidí.

Oběti často diskriminaci chápou jako něco nevyhnutelného, proti čemu nemá smysl bojovat. Právě v tom by antidiskriminační žaloba ve veřejném zájmu mohla výrazně pomoci, ovšem jako první, nikoliv jako poslední možná volba.

Výzvu poslancům a premiérovi na podporu kvalitnější ochrany práv zvlášť zranitelných skupin občanů České republiky podepsalo 33 organizací, které působí v oblastech práv seniorů, zdravotně postižených, ženských práv, romské menšiny, LGBT práv, HIV pozitivních, obětí trestných činů, uprchlíků, inkluzivního vzdělávání a dalších skupin lidských práv.

Za níže uvedené organizace:

Klára Laurenčíková (Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání)
Jan Kozubík (Platforma PROUD)
Štěpán Vidím Drahokoupil (Nadace Open Society Fund Praha)
Šárka Dušková (Liga lidských práv)
Kateřina Kňapová (Alternativa 50+)

Kontakty:

Šárka Dušková, sarka.duskova@llp.cz,  734 158 282
Kateřina Kňapová, knapova.katerina@gmail.com, 776 046 060

Seznam organizací:

Alternativa 50+ (senioři)
Amnesty International Česká republika (lidská práva)
Asistence (lidé se zdravotním postižením)
Awen Amenca (romská menšina)
Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (inkluzivní vzdělávání)
Česká společnost AIDS pomoc (AIDS)
Česká ženská lobby (gender, ženská práva)
Český helsinský výbor (lidská práva)
Český svaz žen (ženská práva)
Evropské centrum pro práva Romů (romská menšina)
Fórum 50 % (ženská práva)
Fórum pro lidská práva (lidská práva)
In IUSTITIA (oběti trestných činů)
IQ Roma servis (romská menšina)
Liga lidských práv (lidská práva)
Multikulturní centrum Praha (multikulturalismus)
Nadace Open Society Fund Praha (lidská práva)
Organizace pro pomoc uprchlíkům (uprchlíci)
Otevřená společnost (lidská práva, tolerance)
Poradna pro občanství, občanská a lidská práva (občanská a lidská práva)
Prague Pride (LGBT)
Profem (ženská práva)
PROUD (LGBT práva)
Rodiče za inkluzi (inkluzivní vzdělávání)
Romea (romská menšina)
Rozkoš bez rizika (prevence pohlavních chorob)
Sdružení mladých sklerotiků (pacienti s roztroušenou sklerózou)
SLOVO 21 (romská menšina)
Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice (lidé s mentálním postižením)
Step by step (vzdělávání)
Trans*parent (práva trans* osob)
Vteřina poté ( děti vyrůstající v dětských domovech)
Život 90 (senioři)

Liga podporuje rozšíření pravomoci Veřejného ochránce práv

Připojili jsme se k otevřenému dopisu 33 neziskových organizací předsedovi vlády ve věci rozšíření pravomocí veřejného ochránce práv. Široká koalice nevládních organizací pracujících v různých oblastech upozorňuje především na nízkou úroveň ochrany proti diskriminaci v České republice a podporuje zavedení možnosti podávat žaloby na ochranu proti diskriminaci ve veřejném zájmu. Plné znění otevřeného dopisu si můžete přečíst zde.

 

 

O pomoc požádalo ombudsmana za 15 let zhruba 100.000 lidí

Ombudsman chrání obyvatele České republiky před byrokratickým přístupem státu 15 let a za tu dobu se na něj obrátilo s žádostí o pomoc zhruba 100.000 lidí. Pokud zákon ochránci práv nedovoluje zabývat se některou ze stížností, právníci jeho kanceláře lidem aspoň radí, jak mohou při ochraně svých práv postupovat. Veřejnost institut ochránce práv v ČR přijala a stále více chápe jeho poslání. ČTK to dnes řekli bývalí představitelé úřadu i nezávislí odborníci.

(Pokračování textu…)

Podporujeme zavedení antidiskriminačních žalob ve veřejném zájmu

Poslanecká sněmovna v současné době projednává zákon o veřejném ochránci práv. Součástní vládního návrhu novely je také zavedení institutu žalob ve veřejném zájmu, které by mohly výrazně pomoci prevenci diskriminace v České republice. Liga lidských práv společně s čtrnácti dalšími neziskovými organizacemi působícími v oblasti rovného přístupu ke vzdělání doporučuje poslancům parlamentu České republiky přijetí takového znění novely, která institut actio popularis v oblasti diskriminace zakotvuje.

V současnosti se proti diskriminaci může bránit pouze sama oběť. Cílem obrany je poté obdržet odškodnění za vzniklou újmu, nikoli změnit situaci do budoucna. Je-li obětí člověk se středně těžkým mentálním postižením, který navíc může být dítětem, je současný model již na první pohled zřejmě velmi omezující. Zejména ve vztahu k zranitelným skupinám obyvatel nepředstavuje efektivní ochranu. Z praktického hlediska lze tento nedostatek dobře demonstrovat na příkladu přístupu ke vzdělávání. Česká republika má dlouhodobý systémový problém s diskriminací v oblasti vzdělávání, konkrétně v nadužívání segregovaného vzdělávání, a to jak ve vztahu k romským žákům, tak ve vztahu k žákům se zdravotním postižením. Žaloby proti diskriminace v oblasti vzdělávání přitom byly za posledních pět let podle databáze ministerstva spravedlnosti podány jen tři.

Institut žalob ve veřejném zájmu je zaveden již v 16 evropských zemích, přičemž ve všech těchto zemích je žalobu ve veřejném zájmu umožněno podávat neziskovým organizacím, které pracují v oblasti ochrany práv. V Rakousku a Německu je možné podat žalobu ve veřejném zájmu v případě diskriminace na základě zdravotního postižení.

Pro naši situaci jsou obzvláště zajímavé příklady zavedení žalob ve veřejném zájmu na Slovensku a v Maďarsku, které se potýkají s obdobnými problémy diskriminace. Například první žaloba ve veřejném zájmu na Slovensku byla podána proti základní škole v Šarišských Michal’anoch, v níž byla namítána segregace romských dětí, pro které byly na škole zřízeny speciální třídy. Škola ar- gumentovala, že romské třídy umožňovaly učitelům přistupovat k dětem více individuálně a rea- govat na jejich potřebu zvýšené pozornosti kvůli jejich sociálnímu znevýhodnění. Zároveň měla segregace být prevencí proti negativním reakcím ostatních spolužáků. Soud na základě žaloby shledal diskriminaci na základě etnicity a určil, že škola tím, že dětem nezajistila inkluzivní vzděávání, porušila své povinnosti. Škole bylo uloženo ukončit praxi vytváření segregovaných tříd a zřídit třídy smíšené. V Maďarsku mají s institutem žalob ve veřejném zájmu ještě rozsáhlejší pozitivní zkušenosti; ukončení segregace ve vzdělávání prostřednictvím actio popularis tak bylo dosaženo již nejméně v šesti případech, které se navíc soustředily na povinnost obce zajistit přijatelné vzdělávání pro děti na svém území. Ve třech případech navíc samotné iniciované soudní řízení vedlo obec k tomu, aby k desegregaci škol přistoupila sama.

Domníváme se, že nejvhodnější model je zavedení aktivní legitimace pro podání žaloby ve veřejném zájmu jak pro veřejného ochránce práv, tak pro nevládní neziskové organiace, jejichž účelem je ochrana před diskriminací.

Plénum Ústavního soudu: Povinné očkování je v pořádku, ale stát by měl odškodňovat nežádoucí účinky

Ústavní soud dnes neshledal povinné očkování jako protiústavní. Vyzval ale zákonodárce k zakotvení odpovědnosti státu za poškození zdraví tímto očkováním způsobené. Poslanci mají tuto příležitost právě teď, když se projednává novela zákona o ochraně veřejného zdraví a mohou do ní zapracovat pozměňovací návrh Ligy lidských práv

„Stačilo by vložení jediného odstavce do zákona a tím by stát převzal odpovědnost za újmu způsobenou očkováním. Není potřeba přijímat žádnou složitou legislativu, nároky by se posuzovaly v režimu jiných již existujících zákonů, zejména dle občanského zákoníku,“ vysvětluje právnička Ligy Zuzana Candigliota.

Ke změně zákona vyzvalo poslance také téměř devět tisíc rodičů, kteří během deseti dnů podepsali petici proti represivnímu návrhu novely zákona o ochraně veřejného zdraví z dílny Ministerstva zdravotnictví.

„Ústavní soud se nicméně odklonil v hodnocení ústavnosti povinného očkování od své vlastní judikatury. V jiných případech striktně vyžaduje, aby byl rozsah práva nebo povinnosti svěřen zákonu a ne pouhé vyhlášce. Na základě toho nedávno zrušil například lázeňskou vyhlášku, ale v případě očkování vyhláška najednou nevadí,“ kritizuje verdikt soudu Candigliota.

Na tento deficit upozorňuje ve svém vyjádření veřejná ochránkyně práv i soudkyně Kateřina Šimáčková ve svém excelentním odlišném (disentním) stanovisku připojeném k nálezu ústavního soudu (začíná na straně 25 nálezu).

Případ našich klientů rozhodnutím pléna nekončí

I když právní úprava povinného očkování zrušena nebyla, tříčlenný senát soudců ještě posoudí, zda v jejich případě dostane před povinným očkováním výhrada svědomí. Matka dítěte totiž pracuje jako terapeutka autistických dětí a na základě svých dlouholetých zkušeností je přesvědčena o spojitosti autismu s očkováním. Rodičům proto jejich svědomí nedovolilo dceru nechat očkovat.

Více informací poskytne:

Zuzana Candigliota, advokátka spolupracující s Ligou lidských práv, e-mail zcandigliota@llp.cz, tel. 607 005 043

Přílohy:

Pozměňovací návrh k povinnému očkování dětí