Ombudsman: Ministerstvo zdravotnictví nedodržuje zákonné lhůty při vyřizování žádostí o odškodnění za protiprávní sterilizace

„Ministerstvo zdravotnictví nedodržuje zákonné lhůty při vyřizování žádostí o odškodnění za protiprávní sterilizace a nejedná s žadatelkami vstřícně“, zjistil ombudsman. 

Veřejný ochránce práv z vlastní iniciativy prověřoval postup Ministerstva zdravotnictví v řízeních o odškodnění protiprávně sterilizovaných žen. Pro tento krok se rozhodl poté, co se na něj od 1. 1. 2022 obrátilo několik desítek žen, které nebyly se svou žádostí o odškodnění úspěšné. Tyto ženy si stěžovaly nejen na výsledky řízení, ale také na samotný postup ministerstva při vyřizování jejich žádostí. Také Liga lidských práv podala 3 podněty, ve kterých jsme upozorňovali na špatný postup ministerstva i ministra.

Veřejný ochránce práv se zaměřil konkrétně na formální postup Ministerstva zdravotnictví při vyřizování žádostí o odškodnění protiprávních sterilizací. Jeho zjištění odpovídají problémům, se kterými se společně s našimi klientkami potýkáme i my.

Ombudsman zejména zjistil, že ministerstvo nevyřizuje žádosti ve stanovené zákonné lhůtě 60 dnů a uvádí, že v některých případech ji překročilo i trojnásobně. Veřejný ochránce práv takto dlouhé čekání žadatelek na rozhodnutí o žádosti vnímá jako neúměrné a zbytečné. S tím naprosto souhlasíme. Žadatelky nemají jak jinak dosáhnout na finanční satisfakci i samotné uznání pochybení státu a jeho omluvu než skrze ministerstvo. Pro žadatelky je velmi důležité, aby stát uznal, že připustil takto závažné porušení zákona, jehož následky si nesou celý život. Ministerstvo veřejně přiznává, že nemá dostatek pracovníků vyřizujících žádosti o odškodnění, a že mu dorazilo více žádostí o odškodnění, než se kterými počítalo. Jsme však přesvědčeni, že nepřipravenost ministerstva nemůže jít k tíži žadatelkám.

Ke zjištěním Veřejného ochránce práv dodáváme, že některé naše klientky čekají na rozhodnutí i více než rok. Mnoho z nich je pokročilého věku i špatného zdravotního stavu. Dvě naše klientky zemřely předtím, než bylo o jejich žádosti rozhodnuto. Toto čekání plné nejistoty je pro žadatelky velice náročné. Souhlasíme se závěry ombudsmana, že tím, že dlouhodobě nevyřizuje žádosti o odškodnění protiprávních sterilizací, porušuje zásady činnosti správních orgánů i principy dobré správy, konkrétně princip včasnosti. 

Ombudsman proto navrhuje: Za této specifické situace, kdy dochází k překračování zákonných lhůt, by mělo ministerstvo zvážit možnost ve výjimečných případech, tj. u žadatelek pokročilého věku nebo se závažnými diagnózami ohrožení života, vyřizovat jejich žádosti nikoliv dle pořadí, jak byly doručeny, nýbrž přednostně před ostatními.”

Ombudsman dále zjistil, že ze strany zaměstnanců ministerstva dochází k nevstřícné komunikaci, když nereagují na e-maily, nezvedají telefony a nejsou ochotni sdělit prostřednictvím telefonu bližší informace ke stavu řízení. Toto se neděje pouze v komunikaci s žadatelkami, jelikož i zaměstnankyně KVOP se ne vždy na ministerstvo dovolají. Vzhledem k tomu, že i našim klientkám odmítají zaměstnanci ministerstva opakovaně sdělit jakékoli bližší informace ke stavu řízení, se závěry ombudsmana plně souhlasíme.

Celou zprávu si můžete přečíst zde: https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/12232 

Pomozte nám v našem úsilí o spravedlivější společnost na: nebýt lhostejný*á má smysl!

Proč a jak podat podnět k ombudsmanovi v případě nezákonné sterilizace?

Kdo je ombudsman

Ombudsman (můžete se setkat i s jinými názvy, jako je Veřejný ochránce práv, popřípadě zkratka VOP) je člověk, který s pomocí svého týmu chrání vaše práva a svobody, konkrétně v situacích, kdy s vámi úřady nejednají správně. Není podřízený žádného úřadu ani ministerstva, na které si chcete stěžovat, takže si můžete být jisti jeho nestranností a nezávislostí.

Kdy podat podnět k ombudsmanovi?

Podnět podejte, pokud máte tyto problémy:

  • nesouhlasíte s rozhodnutím nebo postupem Ministerstva zdravotnictví;
  • Ministerstvo zdravotnictví nevydalo rozhodnutí ve stanovené lhůtě nebo řízení vůbec nezahájilo;
  • úřad nebo úředník se chovají nevhodně, arogantně.

Nevyužívejte ale ombudsmana jako prvního způsobu obrany. Je nutné, abyste nejprve podali žádost o odškodnění. Pokud Ministerstvo zdravotnictví vaši žádost zamítne a vy s rozhodnutím nesouhlasíte, musíte podat rozklad (to je něco jako odvolání a s jeho sepsáním vám můžeme pomoci). Teprve následně je možné podat podnět k ombudsmanovi, ne dříve. 

Jak vám může ombudsman pomoci?

Ombudsman vyšetří, jestli Ministerstvo zdravotnictví udělalo chybu, kterou v podnětu popisujete. Pokud zjistí, že ano, vysvětlí ministerstvu, kde chybu udělalo a požádá ho, aby se do 30 dnů vyjádřilo, jestli provedlo, provádí nebo provede opatření, která napraví současnou situaci.

Pokud ministerstvo situaci nenapraví nebo se vůbec nevyjádří, ombudsman sám navrhne, která opatření má ministerstvo provést. I v této situaci musí ministerstvo ombudsmanovi říct, jestli tato opatření provedl. Pokud to neudělá tak, aby byl ombudsman spokojený, informuje o tom ombudsman nadřízený úřad. Taky může informovat veřejnost skrze média. 

Upozorňujeme, že Ministerstvo zdravotnictví není povinno ombudsmana poslechnout a provést, co mu doporučil.

Jak vám ombudsman pomoci nemůže?

Ombudsman nemůže rozhodnout o přiznání peněžité náhrady místo Ministerstva zdravotnictví nebo soudu, nemůže Vás zastupovat, ani vám poskytnout právní poradenství. Taky nemůže rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví měnit nebo rušit (nemůže rozhodovat o tom, jestli a jakým způsobem budete odškodněni). Nemůže dávat Ministerstvu pokuty a nemůže měnit/rušit zákony ani navrhovat jejich změnu.

Kdy podnět k ombudsmanovi nepodávat?

Nepodávejte podnět, pokud:

  • nesouhlasíte se soudními rozhodnutími;
  • nesouhlasíte se zákonem (chcete změnit, zrušit zákon nebo jeho části).

Nepodávejte podnět, pokud si chcete stěžovat na:

  • Parlament
  • vládu
  • prezidenta
  • Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)
  • zpravodajské služby (BIS, Vojenské zpravodajství, Úřad pro zahraniční styky a informace)
  • Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS)
  • zahraniční úřady

Jak podat podnět?

Podnět můžete podat třemi způsoby: písemně, elektronicky nebo osobně. Za podání nic neplatíte.

V případě elektronického podání můžete využít tři varianty. Podnět lze podat on-line zde, e-mailem na adresu podatelna@ochrance.cz, popřípadě datovou schránkou (ID datové schránky: jz5adky).

V případě, že podáváte podnět poštou, zasílejte ho na adresu: Kancelář Veřejného ochránce práv, Údolní 39, 602 00 Brno. Můžete využít náš vzor podnětu: Podnět KVOP_obecný k tisku

Na výše uvedené adrese můžete podat podnět osobně. V tomto případě je možné podnět sepsat s právničkou nebo právníkem na místě každý všední den od 8 do 16 hod. Upozorňujeme, že Kancelář veřejného ochránce práv neslouží jako právní poradenství a může pouze přijmout váš podnět. Samozřejmě můžete na podatelnu donést podnět již sepsaný.

K podnětu přiložte všechny důkazy, které máte k dispozici: komunikaci s úřadem i rozhodnutí a vše další, co považujete za důležité.

Obětem protiprávní sterilizace pomáháme díky projektu financovaného z Norských fondů.

Nevládní organizace vyzývají poslance ke schválení novely zákona o veřejném ochránci práv bez pozměňovacích návrhů

K podpoře novely zákona o veřejném ochránci práv vyzývá poslance 33 významných neziskových organizací, které se v Česku zabývají ochranou lidských práv a ochranou proti diskriminaci. Zaslaly také otevřený dopis premiérovi Bohuslavu Sobotkovi.

Organizace apelují na poslance, aby novelu zákona, která je zařazena ve třetím čtení na schůzi Poslanecké sněmovny a bude projednána v pátek 27. 5., přijali bez pozměňovacích návrhů podle původního návrhu vlády ČR, který veřejnému ochránci práv dává právo podat antidiskriminační žalobu ve veřejném zájmu či možnost podat návrh na zrušení zákona porušujícího základní lidská práva a svobody.

Při projednávání novely představili nejen opoziční, ale i koaliční poslanci, řadu pozměňovacích návrhů, které novelu oslabují. Vláda se přitom ve svém programovém prohlášení zavázala posílit možnosti obrany proti diskriminaci, a to i posilováním možnosti podávat návrh na zrušení protiústavního zákona Ústavnímu soudu. „Problematické pozměňovací návrhy se týkají především úplného zamítnutí rozšíření pravomocí veřejného ochránce práv nebo schválení minimalistické varianty, která pravomoc podat žalobu odsouvá až po vyčerpání všech dostupných prostředků. To však pro oběti diskriminačního jednání znamená, že se při obvyklých procesních průtazích nemusí ochrany vůbec dočkat,“ vysvětluje Kateřina Kňapová z Alternativy 50+. „Objevil se i absurdní pozměňovací návrh zakotvení možnosti odvolání ochránce pro závažné pochybení Poslaneckou sněmovnou. Tento návrh vychází z osobních antipatií některých poslanců vůči ombudsmance a jde zcela mimo smysl této novely a závazku vlády posilovat ochranu proti diskriminaci.“

Antidiskriminační žaloba ve veřejném zájmu není v evropském kontextu ničím výjimečným, existuje v 16 evropských zemích.

„V Česku mohou neziskové organizace podávat žalobu ve veřejném zájmu například na ochranu spotřebitele. Není proto důvod, aby ochrana spotřebitele měla větší váhu, než ochrana základních lidských práv a ochrana proti diskriminaci,“ uvedl Štěpán Vidím Drahokoupil z Nadace Open Society Fund Praha.

Podle průzkumu agentury FOCUS se v České republice setkává s diskriminací přibližně 11% lidí.

Oběti často diskriminaci chápou jako něco nevyhnutelného, proti čemu nemá smysl bojovat. Právě v tom by antidiskriminační žaloba ve veřejném zájmu mohla výrazně pomoci, ovšem jako první, nikoliv jako poslední možná volba.

Výzvu poslancům a premiérovi na podporu kvalitnější ochrany práv zvlášť zranitelných skupin občanů České republiky podepsalo 33 organizací, které působí v oblastech práv seniorů, zdravotně postižených, ženských práv, romské menšiny, LGBT práv, HIV pozitivních, obětí trestných činů, uprchlíků, inkluzivního vzdělávání a dalších skupin lidských práv.

Za níže uvedené organizace:

Klára Laurenčíková (Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání)
Jan Kozubík (Platforma PROUD)
Štěpán Vidím Drahokoupil (Nadace Open Society Fund Praha)
Šárka Dušková (Liga lidských práv)
Kateřina Kňapová (Alternativa 50+)

Kontakty:

Šárka Dušková, sarka.duskova@llp.cz, 734 158 282
Kateřina Kňapová, knapova.katerina@gmail.com, 776 046 060

Seznam organizací:

Alternativa 50+ (senioři)
Amnesty International Česká republika (lidská práva)
Asistence (lidé se zdravotním postižením)
Awen Amenca (romská menšina)
Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (inkluzivní vzdělávání)
Česká společnost AIDS pomoc (AIDS)
Česká ženská lobby (gender, ženská práva)
Český helsinský výbor (lidská práva)
Český svaz žen (ženská práva)
Evropské centrum pro práva Romů (romská menšina)
Fórum 50 % (ženská práva)
Fórum pro lidská práva (lidská práva)
In IUSTITIA (oběti trestných činů)
IQ Roma servis (romská menšina)
Liga lidských práv (lidská práva)
Multikulturní centrum Praha (multikulturalismus)
Nadace Open Society Fund Praha (lidská práva)
Organizace pro pomoc uprchlíkům (uprchlíci)
Otevřená společnost (lidská práva, tolerance)
Poradna pro občanství, občanská a lidská práva (občanská a lidská práva)
Prague Pride (LGBT)
Profem (ženská práva)
PROUD (LGBT práva)
Rodiče za inkluzi (inkluzivní vzdělávání)
Romea (romská menšina)
Rozkoš bez rizika (prevence pohlavních chorob)
Sdružení mladých sklerotiků (pacienti s roztroušenou sklerózou)
SLOVO 21 (romská menšina)
Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice (lidé s mentálním postižením)
Step by step (vzdělávání)
Trans*parent (práva trans* osob)
Vteřina poté ( děti vyrůstající v dětských domovech)
Život 90 (senioři)

Liga podporuje rozšíření pravomoci Veřejného ochránce práv

Připojili jsme se k otevřenému dopisu 33 neziskových organizací předsedovi vlády ve věci rozšíření pravomocí veřejného ochránce práv. Široká koalice nevládních organizací pracujících v různých oblastech upozorňuje především na nízkou úroveň ochrany proti diskriminaci v České republice a podporuje zavedení možnosti podávat žaloby na ochranu proti diskriminaci ve veřejném zájmu. Plné znění otevřeného dopisu si můžete přečíst zde.

 

 

O pomoc požádalo ombudsmana za 15 let zhruba 100.000 lidí

Ombudsman chrání obyvatele České republiky před byrokratickým přístupem státu 15 let a za tu dobu se na něj obrátilo s žádostí o pomoc zhruba 100.000 lidí. Pokud zákon ochránci práv nedovoluje zabývat se některou ze stížností, právníci jeho kanceláře lidem aspoň radí, jak mohou při ochraně svých práv postupovat. Veřejnost institut ochránce práv v ČR přijala a stále více chápe jeho poslání. ČTK to dnes řekli bývalí představitelé úřadu i nezávislí odborníci.

(Pokračování textu…)