Návrh změn v inkluzi odporuje mezinárodním závazkům, tvrdí ministerstva

Některé změny ve vyhlášce o společném vzdělávání dětí ve školách, jak je navrhuje ministerstvo školství, možná nejsou v souladu s mezinárodními úmluvami. Odporují zřejmě i rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Tvrdí to ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo spravedlnosti v připomínkách k návrhu novely.

(Pokračování textu…)

Krajský soud v Brně porušoval práva účastníků řízení, nikdo potrestán nebude

Půl roku trvalo ministerstvu spravedlnosti, než vyřídilo stížnost proti nezákonným praktikám na Krajském soudu v Brně, který svévolně zakazoval pořizování nahrávek z jednání. Podle šalamounského verdiktu ministerstva sice nelze nahrávání zakazovat s poukazem na údajnou ochranu osobnosti, jak činil krajský soud, ale když to soudce udělá, tak nejde o kárné provinění. Liga lidských práv vyzývá soud, aby se za porušování práv účastníků řízení veřejně omluvil. (Pokračování textu…)

U malých dětí, kterým ještě nebylo 15 let, jsou v Česku porušována práva

U malých dětí, kterým ještě nebylo 15 let, jsou v Česku porušována práva. Upozorňují na to už delší dobu nejen neziskové organizace, ale také výbor OSN pro lidská práva. Když se děti dostanou do problémů a dopustí se něčeho, co by mohlo být i trestným činem, jejich následný výslech u policie není prý v mnoha případech úplně v pořádku. Navíc se i kvůli menšímu problému dostanou až k soudu. Během vyšetřování je nezastupuje advokát a také rodiče v některých případech ani nemohou nahlížet do spisů a nedozví se tak všechny potřebné informace. Ministerstvo spravedlnosti chce proto tuto praxi změnit. Téma pro dnešní pořad Zaostřeno, u kterého vás vítá Petra Benešová.

(Pokračování textu…)

Krajský soud v Brně svévolně zakazuje pořizování nahrávek z jednání. Čelí proto stížnosti k ministerstvu spravedlnosti.

Místopředseda Krajského soudu v Brně Pavel Bachratý doporučil soudcům, aby zakazovali pořizování zvukových záznamů ze soudních jednání. Takový postup je podle Ligy lidských práv v rozporu se zákonem, ústavními principy veřejnosti a transparentnosti soudního řízení, ale i s ustálenou soudní praxí. Advokát spolupracující s Ligou proto podal na postup soudu stížnost k ministerstvu spravedlnosti.

Se zákazem pořizování nahrávek se setkal pro bono advokát Mgr. Robert Cholenský, Ph.D. U soudu zastupoval muže s duševním onemocněním, který se přel s léčebnou za ponižující zacházení. Kvůli zákazu pořizování nahrávek podal na soudkyni Dagmar Bastlovou stížnost. Soud ji ale smetl ze stolu pro nepřípustnost. Vedení soudu argumentovalo údajným zneužitím nahrávek v minulosti osobami z řad veřejnosti, které Bachratý označil za „samozvané aktivisty či strážce zákonnosti“.

Podle zákona má přitom účastník řízení, advokát nebo veřejnost na pořizování nahrávek právo. Soudce může tuto možnost vyloučit jen tehdy, pokud by to narušovalo průběh a důstojnost jednání. Krajský soud tvrdí, že zákazem chrání soukromí účastníků řízení, ale nemá ke svému jednání žádnou oporu v zákoně. Navíc v případě klienta Ligy nemohlo být žádné soukromí psychiatrické léčebny dotčeno.

„Nahrávání jednání má sloužit k ochraně klienta, neboť pokud soudce nesprávně protokoluje výpovědi svědků nebo má nevhodné komentáře, má advokát důkaz, co skutečně u soudu zaznělo,“ vysvětluje právní ředitelka Ligy Zuzana Candigliota. K nesrovnalostem v protokolu z jednání v tomto případě skutečně došlo. Podle právničky je postup soudu svévolný a hrubým způsobem narušuje důvěru veřejnosti v soudnictví.

Advokát Cholenský proto podal na postup soudu stížnost k Ministerstvu spravedlnosti. Zapravdu mu dal i odbor vnější a vnitřní legislativy České advokátní komory, podle kterého soud zákazem nepřiměřeně zasahuje do práv účastníků řízení a postupuje „zřetelně mimo svou pravomoc“.

 

Bližší informace poskytnou:

Mgr. Robert Cholenský, Ph.D., advokát, tel. 608 967 423

Zuzana Candigliota, právní ředitelka Ligy lidských práv, tel. 607 005 043

Česká advokátní komora, kontakt viz stanovisko níže.

 

Odkazy:

Stížnost na soudkyni

Odpověď místopředsedy Krajského soudu v Brně

Stížnost k Ministerstvu spravedlnosti

Stanovisko odboru vnější a vnitřní legislativy České advokátní komory

Pospíšil chce výrazně zdražit soudní poplatky, za smír dá lidem slevu

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil navrhuje razantně zvýšit některé soudní poplatky. Dražší má být rozvod nebo zápis do obchodního rejstříku. Nově by naopak nemusela poplatky hradit oběť domácího násilí, která chce, aby soud nařídil vystěhovaní trýznitele. O změnách bude ve středu jednat vláda.

Podle ministerstva je změna nutná, protože poplatky se naposledy upravovaly v roce 2000. „Vzhledem k růstu průměrné hrubé měsíční mzdy soudní poplatky ve své stávající výši dostatečně neplní svoji regulační a preventivní funkci a nebrání podávání šikanózních návrhů,“ píše se v důvodové zprávě ke změně zákona.

Zdražení by mohlo být v některých případech i více než dvojnásobné. Za první zápis akciové společnosti do obchodního rejstříku by se mělo platit dvanáct tisíc místo dosavadních pěti, za návrh na zahájení rozvodového řízení dva tisíce místo jednoho. Raději se dohodněte

Ministerstvo tak na jedné straně může získat desítky milionů korun do rozpočtu, ale Pospíšil by přivítal i jiný efekt – mnohem méně zbytečných soudních sporů. Návrh má motivovat obě strany, které se soudí, aby spor „nehrotily“ a raději se dohodly, právnicky řečeno, uzavřely smír. Pokud se totiž ještě před konečným verdiktem soudu účastníci dohodnou, dostanou zpět až 80 procent zaplacených peněz.

„Možnost vrácení části soudního poplatku po smírném uzavření věci představuje motivační faktor, který v konečném důsledku může podstatně přispět k odbřemenění soudní agendy,“ tvrdí předkladatel. Připomínky měli odboráři i ochránci práv

Některé poplatky budou nové, dosud se neplatily. Jde například o případy, kdy je člověk umístěný do vazby přesvědčený, že se tak stalo nezákonně, a stěžuje si na to u soudu. V takových kauzách navrhuje ministerstvo paušální poplatek dva tisíce korun.

Proti tomuto návrhu už v připomínkovém řízení protestovala Liga lidských práv. Úředníci ale její námitky nepřijali. „Jde o agendu, která je v široké míře zneužívána k podávání šikanózních návrhů,“ míní resort.

Stejně tak naložilo ministerstvo s námitkou odborářů, kteří zase žádali, aby byly od soudních poplatků osvobozeny všechny pracovněprávní spory.

Další novinkou jsou změny poplatků u sporů, ve kterých jde o velké částky peněz. Pokud se strany soudí o více než 20 tisíc korun, bude poplatek 5 procent. Pokud bude předmětem sporu částka vyšší než 40 milionů, bude poplatek dva miliony plus jedno procento z částky převyšující.

Tak budou odevzdávané peníze stoupat až do 250 milionů, kde ministerstvo stanovilo finanční strop pro placení. Maximální poplatek tak bude 4,1 milionu korun.


Článek byl publikován dne 8. 2. 2011 na zpravy.idnes.cz a naleznete jej zde.

Autorem článku je Jiří Šťastný, zpravy.idnes.cz.