U malých dětí, kterým ještě nebylo 15 let, jsou v Česku porušována práva. Upozorňují na to už delší dobu nejen neziskové organizace, ale také výbor OSN pro lidská práva. Když se děti dostanou do problémů a dopustí se něčeho, co by mohlo být i trestným činem, jejich následný výslech u policie není prý v mnoha případech úplně v pořádku. Navíc se i kvůli menšímu problému dostanou až k soudu. Během vyšetřování je nezastupuje advokát a také rodiče v některých případech ani nemohou nahlížet do spisů a nedozví se tak všechny potřebné informace. Ministerstvo spravedlnosti chce proto tuto praxi změnit. Téma pro dnešní pořad Zaostřeno, u kterého vás vítá Petra Benešová.

Zprávu odvysílal Český rozhlas dne 24. února 2014, autorkou reportáže je Petra Benešová.

O tom, že syn má ve škole problémy, se jeho rodiče dozvěděli pozdě. Chlapec jim doma neřekl o šikaně, kvůli které ho ještě s dalšími spolužáky vyslýchala policie.

otec agresora

Z mého pohledu jako otce ten případ začal v září roku 2012, kdy nás škola informovala o tom, že ve škole probíhá šikana, již dva roky a že náš syn je agresorem této šikany. A 14 dní po tomto sdělení, kdy jsem se snažil navíc opakovaně setkat se školou a nabídnout spolupráci, škola neumožnila toto setkání osobní a 14 dní poté, co nám to oznámila, tak předala věc Policii České republiky.

Petra Benešová, moderátorka

Chlapci ve věku 11 let prý šikanovali spolužáka. Otec si nepřál sdělit jméno, ani další podrobnosti případu, protože stále pokračuje soudní řízení. Proto ani nechtěl zveřejnit místo a jméno základní školy. Chování svého syna neschvaluje, ale na druhou stranu se mu také nelíbí, jak vypadalo celé vyšetřování.

otec agresora

Tím, že se to dostalo k policii, tak jsem neměl možnost se žádné informace dozvídat, neboť to podléhalo v rámci toho justičního procesu, který je nastaven pro děti do 15 let utajení, ani advokát náš nesměl nahlédnout do spisu. A což mně připadá úplně neuvěřitelné, tak tato doba od předání policie po první soudní stání byla 1 rok a 2 měsíce.

Petra Benešová, moderátorka

Navíc samotný výslech byl prý pro děti traumatizující. Rodiče u něj nesměli být se synem a čekali před zavřenými dveřmi policejní služebny. Podle otce selhala částečně i škola, když rodiče včas o šikaně neinformovala a neřešila to s nimi.

otec agresora

Rodiče měli být informováni o tom podezření, už v páté třídě měla škola požádat rodiče, aby o tom doma s dětmi promluvili, tedy nespoléhat se pouze jenom na výsledky nějakého sociometrického šetření. A pokud se přesuneme do té šesté třídy, opět si myslím, že měli být nejdříve zapojeni rodiče. Mohlo dojít k setkání s těmi obětmi a agresory a mohlo dojít podle mého názoru k naprosto přátelskému řešení. Od toho září roku 2012 ta šikana v té třídě vymizela.

Petra Benešová, moderátorka

Soudní řízení zřejmě potrvá ještě do poloviny roku. Podle Ligy lidských práv není takových případů, kdy jsou vyšetřovány děti bez advokátů a rodiče nedostávají žádné informace v Česku málo. Anna Hofschneiderová právnička neziskové organizace připomíná, že malé děti nemají stejná práva jako mladiství starší 15 let.

Anna Hofschneiderová, právnička Ligy lidských práv

Děti pokud tedy jsou řešeny před policií, nemají zaručena dostatečná procesní práva. Na rozdíl třeba od starších a trestně odpovědných mladistvých nebo dospělých. Ty děti vlastně během celé té doby, co ten případ řeší policie, pokud teda je zde podezření, že se ty děti dopustily něčeho, co by u dospělých nebo u dětí starších 15 let mohlo být tedy trestným činem. Nemají obhájce, je jim často odepíráno nahlédnout do spisů, není jim zasíláno vlastně to vyrozumění té policie, že už teda to skončila tu věc, že to uzavřela teda se závěrem, že dítě se toho dopustilo, ale pro nedostatek věku nelze zahájit trestní stíhání, takže proti tomu zas se vůbec nemohou bránit. Každý jednotlivý případ, pokud se tady to vyhodnotí, že dítě spáchalo protiprávní jednání. Musí být řešený před soudem pro mládež.

Petra Benešová, moderátorka

Řízení s dětmi není trestní, ale občanskoprávní s opatrovníkem. Důkazy, které policie získá, soud následně vyhodnotí. Ne vždy je ale podle právničky vše v pořádku.

Anna Hofschneiderová, právnička Ligy lidských práv

Co byl náš případ, který řešila Liga lidských práv, to bylo provedení rekonstrukce, kdy byl chlapec těžce mentálně postižený, tak byl k tomu činu vyslýchán, ten výslech trval zhruba 4,5 hodiny a během toho výslechu oni ho ještě dovedli na místo činu, tam mu dali figurínu a vlastně neukončili ten výslech než on jim na té figuríně demonstroval, jakým způsobem teda k tomu činu došlo. A neměl tam advokáta, neměl tam psychologa, ani dokonce, i když byl takto těžce mentálně postižený.

Petra Benešová, moderátorka

Na situaci v České republice už upozorňoval také výbor OSN pro lidská práva, který kritizoval české soudnictví. Liga lidských práv také podávala na konci ledna ústavní stížnost, ve které poukazuje na porušování práv malých dětí. Změnit by se prý měl zákon o soudnictví ve věcech mládeže, který v Česku funguje už 10 let.

Anna Hofschneiderová, právnička Ligy lidských práv

Základní cíl je, že přemýšlet nad tím, jak ten systém reformovat a aby nebyl natolik formální, aby ty děti nekončily před soudem pro mládež vždy, aby spíš naopak to byly zcela výjimečné případy. Anebo jestli i třeba by nebylo na místě tu příslušnou část toho zákona zcela zrušit a vrátit ty věci do toho obecného systému sociálně právní ochrany dětí, kdy by se to tedy řešilo buď tedy u orgánů sociálně právní ochrany dětí, anebo u rodinného soudu.

Petra Benešová, moderátorka

Pokud také policie děti vyslýchá jako podezřelé a hrozí jim například i ochranná výchova nebo léčení v ústavu, měly by mít podle Anny Hofschneiderové vždy u sebe právního zástupce. Ministryně spravedlnosti Helena Válková z hnutí ANO proto plánuje, že se posílí práva malých dětí.

Helena Válková, ministryně spravedlnosti /ANO/

Určitě. V současné době není dobře zajištěno to právo na právní pomoc v podobě, kterou známe v trestním řízení. To znamená obhájce. To dítě sice samozřejmě může mít někoho, kdo ho doprovází, ale nemá právo na to, aby se od začátku zúčastňoval všech úkonů, je to neveřejné řízení, takže já rozhodně jsem pro to, aby v tomto směru se zlepšila ta práva dětí.

Petra Benešová, moderátorka

Rozšíří se také pravomoc advokátů, kteří budou zastupovat děti během celého vyšetřování i soudního řízení.

Helena VÁLKOVÁ, ministryně spravedlnosti /ANO/

Zvolením nějakého jiného termínu, který by více vyjadřoval, že jde o takového kvazi obhájce dítěte, bychom mohli docílit lepšího výsledku.

Petra Benešová, moderátorka

Podle některých soudců i pracovníků probační a mediační služby, kteří s dětmi pracují, ale systém funguje dobře. A práva dětí nejsou primárně porušována. I v dnešní době už prý mají nezletilí nárok na advokáta. A díky zákonu o soudnictví ve věcech mládeže se snížila kriminalita dětí mladších 15 let.

O tématu teď budeme mluvit s hostem pořadu Zaostřeno předsedkyní senátu Nejvyššího soudu pro mládež Miladou Šámalovou. Dobrý den.

Milada ŠÁMALOVÁ, předsedkyně senátu Nejvyššího soudu pro mládež

Dobrý den.

Petra Benešová, moderátorka

Paní doktorko, Liga lidských práv už delší dobu upozorňuje na to, že systém soudnictví ve věcech mládeže přiznává dětem mladším 15 let méně práv než mají mladiství. A myslíte si, že je špatně nastaven zákon? Nebo jaká je dosavadní praxe podle vás?

Milada ŠÁMALOVÁ, předsedkyně senátu Nejvyššího soudu pro mládež

Pokud jde o tyto tendence zástupců Ligy lidských práv o to, aby dítě mladší 15 let v řízení o činu jednak trestném, jehož se dopustilo mělo víc práv než je doposud zajištěno našimi právními předpisy. A aby se dostalo na určitou úroveň shodnou s tím, jako mají mladiství podle stejného zákona, tak o tom samozřejmě vím. Setkala jsem se s tímto názorem. Ale nemyslím si, že by byl zcela jednoznačně tak, jak je prezentován, akceptován. Respektive, že by ta soudní praxe, s níž já mám zkušenosti, takové problémy vykazovala.

Petra Benešová, moderátorka

To znamená, že si myslíte, že děti mají dostatek práv během toho řízení i během výslechu policie, protože třeba liga uváděla některé příklady, že tam děti neměly žádného právního zástupce, rodiče se to dozvěděli pozdě, nebo rodiče nemohli nahlížet do spisů. Je tohle to podle vás třeba výjimečné, že ta policie v některých případech pochybila, nebo že to je běžná praxe?

Milada ŠÁMALOVÁ, předsedkyně senátu Nejvyššího soudu pro mládež

Já bych chtěla nejdřív trošku vyjasnit ten problém řízení ve věcech dětí mladších 15 let. Spáchá-li takové dítě čin jinak trestný, to je takový čin, který jinak vykazuje znaky trestného činu, ale protože jej spáchalo dítě trestně neodpovědné, tak se nazývá činem jinak trestným, tak to spáchání tohoto činu musí policie šetřit. Když policie zjistí, že čin spáchalo dítě mladší 15 let, tak dál v tomto řízení nepokračuje a vlastně to řízení buďto odloží nebo zastaví, podle stavu věci. A následuje potom to, že věc se předloží státnímu zástupci, který ten čin jinak trestný předloží státnímu zástupci, který posoudí věc a shledá-li všechny okolnosti potřebné pro to, aby byl podán návrh na uložení opatření podle třetí hlavy zákona o soudnictví ve věcech mládeže, tak takovým způsobem postupuje a věc se pak dostává k soudu. To řízení je specielním řízením, není to trestní řízení, protože pachatelem je osoba trestně neodpovědná a neplatí zde tedy žádná pravidla jinak uplatňovaná v rámci trestního řízení. Pokud jde o tu část toho policejního objasňování toho činu jinak trestného, tak v tom případě dítě podává vysvětlení, tak jako každý jiný občan. Je povinnost policie, když vyslýchá takovéto dítě, přizval jeho zákonné zástupce. Ta povinnost vyplývá z tohoto ustanovení, takže je v tom ustanovení současně stanovena výjimka, že tak postupovat nemusí. A nemusí k takovému výslechu toho zákonného zástupce přizvat, ale to je jenom ve výjimečných případech, tak jak zákon stanoví. Proto já se osobně domnívám, že nastane-li situace, že rodiče nejsou přizváni k takovému výslechu a nejsou tam splněny ty výjimečné okolnosti, proč se tak nemusí dělat, tak vždycky musí ovšem ta policie vědět, proč takto postupuje a i těm rodičům dodatečně takovou informaci podat. Rovněž je pak potřeba si uvědomit, že i při výslechu dítěte mladšího 15 let je to specifický výslech, podle kterého se postupuje. A v tom případě by měl být vždycky přítomna takovému výslechu osoba, která pracuje s dětmi. Ať je to učitel, ať je to orgán sociální péče, nebo kdokoliv jiný, kdo nějakým způsobem není ani policistou, není rodičem, ale nějakým způsobem tam zajišťuje tu právní pomoc, kterou podle úmluvy o právech dítěte je takové dítě vždycky povinno mít.

Petra Benešová, moderátorka

Když vy říkáte, že by to podle práva tedy v tom neměl být problém, aby to dítě tedy bylo vyslýcháno, mělo by mít tedy i právní zastoupení, ty rodiče by tam mohli být přítomni, tak nicméně i z těch příkladů, které právě liga uváděla, tak tam bylo, že některé ty případy by se mohly řešit v rámci školy, v rámci sociálního pracovníka. Oni kritizují, že to dojde až k tomu soudu, že to, že to dítě může být traumatizováno. Myslíte si, že to je oprávněná kritika, nebo že by každý případ k tomu soudu měl dojít?

Milada ŠÁMALOVÁ, předsedkyně senátu Nejvyššího soudu pro mládež

Já osobně podle praxe, kterou vlastně těch 10 let je zákon o soudnictví ve věcech mládeže účinný, tak mohu posoudit, že výsledky právě toho, že to konečné jednání, které vlastně slouží k tomu, aby ten soud uvážil, jestli uloží opatření, nebo od něho upustí, je právě před tím soudem. Protože jednak už samo o sobě ta autorita toho soudu může daleko v největší míře splnit to, co předpokládá vlastně účel a smysl zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Protože účelem toho řízení není vlastně jako potrestat to dítě jako způsobem, tak jak je tomu u dospělých pachatelů. Ale to projednání vlastně má a uložení toho opatření má nakonec i v souladu s tím, jak to stanoví úmluva o právech dítěte, zajistit takový přístup a taková opatření, která povedou k tomu, že to dítě bude schopno si uvědomit svůj čin, bude schopno se pro svůj další život vyvarovat obdobného jednání. A že celé to řízení přispěje k tomu, aby se nadále páchání protiprávního činu zdrželo a našlo si ve společnosti odpovídající uplatnění. Pokud se jaksi projevuje, nakonec i to vyplývá z podaných ústavních stížností, že ta práva těch dětí především v tom policejním řízení, při objasňování činu nemá dostatek právní pomoci tak, aby nedocházelo možná právě k těm excesům, o nichž mluvíte. A které nikdy nelze vyloučit, tak se v rámci rekodifikace trestního řádu, která je připravovaná, nebo na níž se začíná pracovat, se uvažuje, že by právě ta právní pomoc ve vztahu k dětem mladším 15 let byla posílena. Takže to, jakou formou, jak dalece tyto nové úvahy posilující právní pomoc dětí mladších 15 let zabudují, to je teprve otázka celé té přípravy trestního řádu. Ale rozhodně se s takovými změnami do budoucna a v nejbližší budoucnosti uvažuje.

Petra Benešová, moderátorka

Vlastně jste mi naznačovala, že by se mohla změnit i některá pravidla, co se týče státních zastupitelství, že by to nemuselo dojít vlastně až k soudu. O čem se tam uvažuje?

Milada ŠÁMALOVÁ, předsedkyně senátu Nejvyššího soudu pro mládež

Pravda je, že současná praxe spočívá v tom, že když policie odloží nebo zastaví to trestní stíhání, tu věc, protože čin spáchalo trestně neodpovědné dítě mladší 15 let, tak celý ten spis předloží státnímu zástupci. Podle stávající praxe a zákona o soudnictví ve věcech mládeže má státní zástupce povinnost podat návrh na uložení opatření podle hlavy třetí zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Pokud existují určité tendence, že by se mohlo ještě předtím, než bude takový obligatorní návrh státním zástupcem podán, zvažovat to, že by byla posílena práva státního zástupce v tom směru, aby i on měl možnost ještě před tím soudním řízením uložit nějaké opatření, nebo činit nějaké úkony, tak i takový postup se zvažuje, nikoliv však v rekodifikaci trestního řádu, ale v rámci zákona a změn zákona o státním zastupitelství, kde by vlastně se ta práva a pravomoce státního zástupce v rámci toho celého řízení týkající se dětí mladších 15 let v určitém směru rozšířila nebo posílila, či doplnila.

Petra Benešová, moderátorka

Myslíte si, že by bylo i potřeba, protože paní ministryně Válková o tom mluvila, že v tom zákonu o odpovědnosti mládeže, že by tam bylo dobré v rámci toho řízení, v rámci toho výslechu ten opatrovník, aby měl vlastně práva jako advokát, aby se tam posílily jeho práva a zastával to dítě. Je to podle vás potřeba tohle to rozšiřovat?

Milada ŠÁMALOVÁ, předsedkyně senátu Nejvyššího soudu pro mládež

Pokud jde o opatrovníka dítěte pro řízení ve věcech mladších 15 let, tak v ustanovení paragrafu 91 odstavec 2 tohoto zákona se uvádí, že opatrovníkem dítěte pro řízení ustanoví soud pro mládež advokáta. A advokát tu vykonává svá oprávnění i po dosažení zletilosti dítěte až do skončení řízení ve věci dítěte mladšího 15 let. To je specielní ustanovení, které vlastně oproti občanskému soudnímu řádu, podle něhož probíhá řízení podle hlavy třetí zákona o soudnictví ve věcech mládeže, tak to vymezuje, kdo je opatrovníkem a jakým způsobem to dítě hájí. Pokud jde o ty konkrétní povinnosti, které jako advokát vůči dítěti mladšímu 15 let v tomto řízení má, ten zákon je blíže nevymezuje, protože počítá s tím, že ta práva a povinnosti vyplývají jednak z toho řízení samotného, ale především má ty povinnosti jako má každý jiný advokát podle zákona o advokacii. Nevylučuji možnost, že by se v rámci úvah, nějakých změn přímo do zákona o soudnictví ve věcech mládeže upravila konkrétněji některá významná práva toho advokáta tak, aby se speciálně ty jeho povinnosti ve vztahu k dítěti mladšímu 15 let upravily. Zatím jsem o těchto tendencích neslyšela, ale dokážu si celkem představit, že by toto poměrně jinak stručné ustanovení ta práva v širší míře rovněž specielně právě s ohledem na toho specifického účastníka dítě mladší 15 let vymezilo.

Petra Benešová, moderátorka

Když to vezmeme teď z vaší praxe, myslíte si, že vůbec ten zákon o mládeži, že se to osvědčilo? Že třeba klesla kriminalita těch dětí do 15 let?

Milada ŠÁMALOVÁ, předsedkyně senátu Nejvyššího soudu pro mládež

Já osobně si myslím, že ta stávající desetiletá praxe rozhodně celkově společnosti prospěla právě tím, že dokáže díky tomu zákonu ten soud reagovat na, ať už činy jinak trestné dětí mladších 15 let, ale i na samozřejmě na delikventní mládež, to znamená osoby, které jsou už trestně odpovědné od 15 do 18 let. Je nepochybně patrné, že kriminalita mladistvých za poslední roky u nás klesla. Dá se říct, že klesla celkově, samozřejmě pak jsou určitý výkyvy v některém období. Některý druh kriminality naroste, někdy zase klesne. Obdobně je to podle věcí, které asi nelze jednoznačně nějak vymezit. Ale jednoznačně lze říct, že kriminalita v počtu pachatelů, kteří se dopustili činů jinak trestných nebo provinění za ty poslední léta se snižuje. A dá se říct, že to snížení je výrazný.

Petra Benešová, moderátorka

To byla předsedkyně senátu Nejvyššího soudu pro mládež Milana Šámalová. Děkuji a na slyšenou.

Milada ŠÁMALOVÁ, předsedkyně senátu Nejvyššího soudu pro mládež

Mockrát děkuji za pozvání a na shledanou.

Petra Benešová, moderátorka

Končí Zaostřeno. U dalších pořadů přeje příjemný poslech Petra Benešová.

juvenile justice, ministerstvo spravedlnosti, práva dětí