Delayed digitalisation of the judiciary: impacts, challenges and recommendations

Čtvrtek, 27. listopadu 2025Aktuality

We would like to express our profound gratitude to the Civil Liberties Union for Europe for their invaluable support. The project titled Digitalisation Delayed, Justice Denied? was made possible through the CERV STRIVE 2025 grant initiative, which is financed by the European Union.

You can find more details about the project and its outputs here.

The digitalisation of the court system has been a topic in the Czech Republic for the past twenty years, yet real progress remains rather gradual and fragmented. According to the analysis published by League of Human Rights in 2025, the Czech judiciary  despite certain partial reforms, still faces significant challenges in fully meeting European standards and addressing structural issues that could contribute to the effective functioning of eJustice. [1] 

  1. The digital framework exists, but practice lags behind 

In recent years, the Czech Republic has adopted several legislative measures intended to support digitalisation — in particular the Act on the Right to Digital Services, the reformed approach to the publication of judicial decisions, and updated strategic documents of the Ministry of Justice. While these steps signify essential prerequisites, they have yet to manifest into tangible, functioning tools. [2] 

A fundamental deficiency remains the absence of a fully functioning electronic court file (the so-called eSpis). Although its development has been underway since 2008, the project has been systematically delayed and its implementation repeatedly postponed.  The projected launch date is currently set for 2026. [3]  The absence of an electronic court file system precludes the possibility of comprehensive digitalization of other judicial processes, including remote access to files, automated service of documents, and the effective utilization of artificial intelligence. 

At the same time, the justice sector’s ICT infrastructure is fragmented, technologically outdated, and hinders interoperability across systems [4]. Despite formal strategic commitments, the Czech judiciary thus remains dependent on paper files and manual procedures. 

  1. Delays in digitalisation prolong proceedings and hinder access to justice 

The delays in digitalisation demonstrate tangible impacts on parties to proceedings. In practice, we encounter situations in which physical access to the court file is the only realistically available option — leading to time losses, increased costs, and unnecessary delays. The absence of remote access places limitations also on legal representatives, who are required to travel for every procedural act and find it difficult to effectively manage multiple cases at once [5]. 

The use of electronic submissions similarly presents its own set of challenges. Although procedural rules allow documents to be filed electronically, the relevant provisions are often interpreted in a formalistic and inconsistent manner. In certain instances, an electronic submission has to be subsequently supplemented by a paper original, which significantly undermines the advantages of digitalisation. [6] 

The prospect of remote hearings — which could potentially further increase access to justice — is encumbered by both legal and technical limitations. The identity of participants cannot be verified via eID, and thus the presence of a court employee is always required, limiting the feasibility of remote hearings. [7] 

  1. Publication of decisions has improved, but remains inconsistent and uneven in quality 

Introducing the obligation to publish decisions of all courts is undeniably a positive step. However, practice shows significant differences between individual courts — both in the scope of published decisions and in the quality of anonymisation. [8] A unified methodology is lacking, which would ensure consistent data protection and uniformity of published information. 

The online system for court decisions is also fragmented: some databases are operated by individual courts, others by the Ministry of Justice. The latter poses challenges to effective searchability and overall orientation of the public and professionals when navigating online jurisprudence databases.

  1. European obligations increase the pressure for rapid modernisation 

The situation is further shaped by the European legal framework. The most significant framework is the Regulation (EU) 2023/2844 of the European Parliament and of the Council of 13 December 2023 on the digitalisation of judicial cooperation and access to justice in cross-border civil, commercial and criminal matters, and amending certain acts in the field of judicial cooperation. [9] The latter explicitly obliges Member States to digitalise cross-border proceedings, use the European e-CODEX interface, introduce interoperable videoconferencing, and ensure electronic service of documents. 

The utilisation of artificial intelligence will also be significantly influenced by the Regulation (EU) 2024/1689 of the European Parliament and of the Council of 13 June 2024 laying down harmonised rules on artificial intelligence (Artificial Intelligence Act). [10] Systems used in the area of justice are classified as high-risk systems, which entails strict requirements for their safe use. Moreover, the new regulation simultaneously raises questions about the future development of online dispute resolution. 

For the Czech judiciary, the above development signifies a fundamental shift in perspective, marking the transition from a policy preference to a legal obligation necessitating substantial advancements across technological, procedural, institutional and educational domains. 

  1. What needs to be done: recommendations of League of Human Rights

According to the findings of our analysis, the following steps are imperative for the accelerated and substantial modernization of the Czech judiciary: 

  1. Emphasize the finalisation of the electronic court file as a central project of the Czech digital judiciary. 
  2. Improve the practice of e-filing. 
  3. Modernise procedural rules — eliminate formalism, unify conditions for electronic submissions, and enable digital evidence procedures. 
  4. Develop a unified methodology and database for publishing case law, covering all decisions that must be published by law. 
  5. Improve the quality of anonymisation — ideally through a central anonymisation system supported by AI. 
  6. Introduce remote identity verification using eID for videoconferencing, online hearings, and access to documents. 
  7. Integrate judicial systems with eGovernment. 
  8. Strengthen the role and competencies of the Ministry of Justice’s ICT department, or establish a specialised central IT agency for the judiciary. 
  9. Strengthen standardisation of digital processes across courts. 
  10. Invest in digital education of judges, court staff, lawyers, and other professional groups. 
  11. Develop the use of AI in four areas: anonymisation, transcription of hearings, document organisation and text extraction, and administrative tasks. 
  12. Develop ODR agendas where possible. 
  13. Ensure accessibility for varying levels of IT skills, including support for excluded groups in exercising their right to a fair trial. 
  14. Cooperate with EU and Council of Europe bodies, as well as with national courts of other Member States, in preparing and improving digitalisation processes. 
  15. Modernise the technical equipment of courts. 

The digitalization of the judiciary is not merely a technical project; rather, it is a means to empower individuals‘ rights and foster an effective justice system. If the Czech Republic is to catch up with European standards, it will need to take decisive action. 

Sources 

[1] League of Human Rights: Delayed digitalisation of the judiciary: impacts, challenges and recommendations, 2025.
[2] Act No. 12/2020 Coll., on the Right to Digital Services.
[3] Ministry of Justice — information on the development of eSpis and eISIR (FOIA responses, 2025).
[4] Information Concept of the Ministry of Justice 2023–2028.
[5] Constitutional Court: NaSpis – Remote File Access System (2025).
[6] Code of Civil Procedure — rules for electronic submissions.
[7] Section 102a of the Code of Civil Procedure — videoconferencing.
[8] Decree No. 403/2022 Coll., on the Publication of Judicial Decisions.
[9] Regulation (EU) 2023/2844 of the European Parliament and of the Council of 13 December 2023 on the digitalisation of judicial cooperation and access to justice in cross-border civil, commercial and criminal matters and amending certain acts in the field of judicial cooperation.
[10] Regulation (EU) 2024/1689 of the European Parliament and of the Council of 13 June 2024 laying down harmonised rules on artificial intelligence (Artificial Intelligence Act). 

Opožděná digitalizace justice: dopady, výzvy a doporučení

Úterý, 25. listopadu 2025Aktuality, Analýzy a studie, Projekty, Publikace

Za podporu děkujeme Civil Liberties Union for Europe, kteří projekt Digitalisation Delayed, Justice Denied? podpořili v rámci jejich projektu CERV STRIVE 2025 financovaného Evropskou unií.  

Pro angličtinu klikněte sem. // For English version click here.

Více podrobností o projektu a jeho výstupech najdete tady.

Digitalizace soudního systému je v České republice tématem posledních dvaceti let, avšak skutečný pokrok zůstává pomalý a roztříštěný. Podle zprávy, kterou Liga lidských práv publikovala v roce 2025, česká justice navzdory dílčím reformám stále nedosahuje evropských standardů a čelí strukturálním problémům, které brání efektivnímu fungování eJustice [1]. 

  1. Digitální rámec existuje, ale realita zaostává

Česká republika přijala v posledních letech několik legislativních opatření, která mají digitalizaci podpořit — zejména zákon o právu na digitální služby, reformu zveřejňování soudních rozhodnutí a aktualizované strategické dokumenty Ministerstva spravedlnosti. Přestože tyto kroky představují významné předpoklady, nedaří se je proměnit v konkrétní funkční nástroje [2]. 

Zásadním nedostatkem zůstává neexistence plně funkčního elektronického soudního spisu (tzv. eSpis). Přestože jeho vývoj probíhá od roku 2008, projekt se systematicky opožďuje a jeho zavedení bylo opakovaně posunuto. Aktuálně je jeho spuštění plánováno až na konec roku 2026 [3]. Bez elektronického spisu však nelze plně digitalizovat další procesy justice, včetně elektronického nahlížení, automatizovaného doručování a efektivního využívání nástrojů umělé inteligence. 

Současně se ukazuje, že ICT infrastruktura resortu je roztříštěná, technologicky zastaralá a působí jako limitující faktor pro interoperabilitu napříč systémy [4]. I přes formální strategické závazky tak česká justice zůstává závislá na papírových spisech a manuálních postupech.

  1. Opožděná digitalizace prodlužuje řízení a komplikuje přístup ke spravedlnosti

Digitalizační zpoždění má konkrétní dopady na účastníky řízení. V praxi narážíme na situace, kdy je fyzické nahlížení do spisu jedinou reálně dostupnou možností — což znamená časové ztráty, zvýšené náklady a zbytečné průtahy. Absence dálkového přístupu omezuje i právní zástupce, kteří musí cestovat za každým úkonem a nejsou schopni efektivně spravovat více řízení současně [5]. 

Podobně komplikované je využívání elektronických podání. Ačkoli procesní předpisy umožňují zasílání dokumentů elektronicky, pravidla jsou často interpretována formalisticky a nejednotně. V některých případech musí být elektronické podání následně doplněno papírovým originálem, což výrazně snižuje současné přínosy digitalizace [6]. 

Online jednání, která by mohla zvýšit dostupnost spravedlnosti, narážejí na právní i technické limity. Identita účastníků nemůže být ověřena prostřednictvím eID, a proto je vždy nutná přítomnost pracovníka soudu, což možnost vzdáleného jednání zásadně omezuje [7]. 

  1. Zveřejňování rozhodnutí se zlepšilo, ale není jednotné ani kvalitní

Pozitivním krokem bylo zavedení povinnosti zveřejňovat rozhodnutí všech soudů. Nicméně praxe ukazuje značné rozdíly mezi jednotlivými soudy, a to jak v rozsahu publikovaných rozhodnutí, tak v kvalitě anonymizace [8]. Chybí jednotná metodika, která by zajistila konzistentní ochranu údajů i jednotnost zveřejňovaných informací. 

Online systém rozhodnutí je navíc roztříštěný: některé databáze provozují soudy samostatně, jiné Ministerstvo spravedlnosti. To komplikuje vyhledávání, ztěžuje orientaci a snižuje transparentnost. 

  1. Evropské závazky zvyšují tlak na rychlou modernizaci

Situaci mění evropský právní rámec. Nejvýznamnějším dokumentem je Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2844 ze dne 13. prosince 2023 o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce [9]. Toto nařízení ukládá členským státům povinnost digitalizovat přeshraniční řízení, používat evropské rozhraní e-CODEX, zavést interoperabilní videokonference a elektronické doručování. 

Další proces digitalizace výrazně ovlivní také Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 ze dne 13. června 2024, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci (Akt o umělé inteligenci) [10]. Systémy využívané v oblasti justice jsou podle něj zařazeny mezi systémy s vysokým rizikem, což znamená přísné požadavky na jejich bezpečné využití. 

Pro českou justici to znamená jediné: digitalizace již není modernizační volbou, ale v jistém rozsahu i právní povinností, která vyžaduje zásadní posun v technologické, procesní, institucionální a nakonec i lidské oblasti. 

  1. Co je potřeba udělat: doporučení Ligy lidských práv

Na základě naší analýzy jsou pro rychlou a smysluplnou modernizaci českého soudnictví nutné následující kroky: 

  1. Zavést elektronický soudní spis jako centrální projekt české justice. 
  2. Zkvalitnit praxi e-filingu. 
  3. Modernizovat procesní předpisy — odstranit formalismus, sjednotit podmínky elektronických podání, umožnit digitální důkazní řízení. 
  4. Vytvořit jednotnou metodiku a databázi zveřejňování judikatury pokrývající všechna rozhodnutí veřejně publikovatelná ze zákona. 
  5. Zlepšit kvalitu anonymizace — ideálně zavést centrální anonymizační systém s podporou AI. 
  6. Zavést dálkové ověřování identity pomocí eID pro videokonference, online jednání a přístup k dokumentům. 
  7. Propojit justiční systémy s eGovernmentem. 
  8. Posílit role a kompetence ICT oddělení Ministerstva spravedlnosti, případně vytvořit specializovanou centrální agenturu pro IT v justici. 
  9. Upevnit standardizaci digitálních procesů napříč soudy. 
  10. Investovat do digitálního vzdělávání soudců, úředníků, advokátů a dalších profesních skupin. 
  11. Rozvíjet využití AI ve čtyřech oblastech: anonymizace, přepis jednání, organizace dokumentů a vytěžování textu, administrativní úkony. 
  12. Rozvíjet ODR ve vybraných agendách. 
  13. Přizpůsobit přístupnost pro různé úrovně IT dovedností, včetně podpory vyloučených skupin při domáhání se práva na spravedlivý proces. 
  14. Spolupracovat s orgány Evropské unie a Rady Evropy, a také s vnitrostátními soudy členských států, na přípravě a zkvalitňování procesů digitalizace. 
  15. Modernizovat technické vybavení soudů. 

Digitalizace justice nesmí být vnímána jako technický projekt, ale jako nástroj posílení práv občanů a základní podmínka efektivního soudnictví. Bez rozhodného postupu hrozí, že Česká republika bude nadále za evropskými standardy výrazně zaostávat. 

Seznam zdrojů 

[1] Liga lidských práv: Opožděná digitalizace a její dopad na přístup ke spravedlnosti, 2025.
[2] Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby.
[3] Ministerstvo spravedlnosti — informace k vývoji eSpisu a eISIR (odpovědi na žádosti o informace, 2025).
[4] Informační koncepce Ministerstva spravedlnosti 2023–2028.
[5] Ústavní soud: NaSpis – systém vzdáleného nahlížení (2025).
[6] Občanský soudní řád — pravidla elektronických podání.
[7] § 102a občanského soudního řádu — videokonference.
[8] Vyhláška č. 403/2022 Sb., o zveřejňování soudních rozhodnutí.
[9] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2844 ze dne 13. prosince 2023 o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce.
[10] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 ze dne 13. června 2024, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci (Akt o umělé inteligenci). 

Kdy podat druhou žádost o odškodnění za protiprávní sterilizaci? 

Čtvrtek, 20. listopadu 2025Aktuality, Nedobrovolné sterilizace

Odškodňování protiprávně sterilizovaných žen probíhá od roku 2022. Ze statistik dlouhodobě vyplývá, že zhruba 40 % dosud vyřízených žádostí, skončilo pro žadatelky negativně[1] (ať už zamítnutím, nebo zastavením řízení). Tím se však ženám cesta pro získání odškodnění zcela neuzavírá. Neúspěšné žadatelky mohou žádosti podávat opakovaně. Níže shrnujeme, za jakých podmínek má smysl druhou žádost podat. 

Žadatelkám doporučujeme se obrátit na sociální pracovnici či pracovníka nebo některou z pomáhajících organizací, která se protiprávními sterilizacemi zabývá. Základní dotazy zodpovídáme i v naší poradně na e-mailové adrese poradna@llp.cz. 

Na úvod je třeba uvést, že překážka, kterou představuje pravomocné rozhodnutí v dané věci,[2] se vztahuje pouze na „pozitivní“ správní rozhodnutí, tedy pouze na takové, kterým bylo přiznáno určité právo. Rozhodnutí „negativní“ (nevyhovění žádosti) proto podání nové (opakované) žádosti nebrání.[3] 

Samotná možnost podat druhou žádost je sice stěžejním, ale ne jediným předpokladem pro získání odškodnění. Pokud Ministerstvo zdravotnictví dojde k tomu, že ani podruhé žádosti nevyhoví, protože podmínky pro přiznání odškodnění žadatelka opět nesplnila, řízení zastaví.[4] Pokud by naopak ministerstvo žádosti vyhovělo, vydalo by tzv. nové rozhodnutí, kterým odškodnění žadatelce přizná.[5] 

Za jakých okolností tedy ministerstvo vydá nové vyhovující rozhodnutí?  

Je třeba splnit následující podmínky:  

  • původní řízení bylo skončeno pravomocným správním rozhodnutím (ministerstvo již rozhodlo a toto rozhodnutí nabylo právní moci, nebo, pokud byl podán rozklad, ministr již rozhodl o tomto rozkladu) a 
  • existují okolnosti, které odůvodňují vyhovění žádosti – tato podmínka je složitější, proto se jí níže věnujeme podrobněji. 

Okolnosti, které odůvodňují vyhovění žádosti
Žadatelka musí v nové žádosti tvrdit takové skutečnosti a navrhovat takové důkazy, na základě kterých ministerstvo rozhodne, že podmínky pro přiznání odškodnění splňuje. Nové rozhodnutí lze vydat i tehdy, pokud nedošlo ke změně skutkových nebo právních okolností, ale žádost byla původně zamítnuta nesprávně. Nicméně právě změna těchto okolností bude v praxi zpravidla právě tím, co ministerstvo povede k vyhovění žádosti.[6] 

Co tedy mohou být okolnosti, které odůvodňují vyhovění žádosti?  

  • nově uváděná tvrzení namítající nesplnění (některou z) podmínek sterilizace podle platného práva v době provedení zákroku; 
  • nově navrhované důkazní prostředky – zdravotnická dokumentace a jiné listiny, svědecká výpověď apod.; 
  • nově uváděná či doplněná právní argumentace; 
  • změna rozhodovací praxe ministerstva či správních soudů – Za přelomové rozhodnutí lze považovat rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 7. 2024 č. j. 9 As 61/2023-65, v němž soud poprvé jasně a podrobně popsal, jakým způsobem má ministerstvo při rozhodování o žádostech postupovat (v podrobnostech odkazujeme na náš dřívější článek). Na něj pak navazuje celá řada soudních rozhodnutí, které v naprosté většině vyznívají ve prospěch neúspěšných žadatelek. Pokud byla původní žádost zamítnuta ještě před tímto důležitým rozsudkem, nebo sice po něm, ale ministerstvo rozhodlo v rozporu s ním, doporučujeme na současnou judikaturu správních soudů v nové žádosti poukazovat. 

Na podpoře obětí protiprávních sterilizací spolupracujeme s organizací Romodrom, o.p.s. a jsme podpořeni v rámci MARIO programu, který realizuje organizace Minority Rights Group International. 

We support victims of unlawful sterilisation in cooperation with Romodrom, o.p.s. and with the support of the MARIO programme implemented by Minority Rights Group International. 

 

Seznam zdrojů: 

[1] Nejaktuálnější veřejně dostupná statistická data jsou dostupná zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-chybi-penize-pro-protipravne-sterilizovane-ma-je-dodat-vlada-287151#utm_content=ribbonnews&utm_term=sterilizace&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz 

[2] Tzv. překážka věci pravomocně rozhodnuté – res iudicata. 

[3] Uvedené vyplývá ze soudní judikatury (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 22. 1. 2019 sp. zn. II. ÚS 752/18 nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 3. 2021 sp. zn. 6 As 94/2020) i odborné literatury [viz JEMELKA, L., PONDĚLÍČKOVÁ, K., BOHADLO, D. § 48 (Překážky řízení). Správní řád. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 354; POTĚŠIL, L., HEJČ, D., RIGEL, F., MAREK, D. § 48 (Překážky řízení). Správní řád. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 291.]. 

[4] § 102 odst. 4 správního řádu. 

[5] § 101 písm. b) správního řádu. 

[6] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 3. 2025 sp. zn. 5 As 202/2024, bod 30. Viz také POTĚŠIL, L., HEJČ, D., RIGEL, F, MAREK, D. § 101 (Nové rozhodnutí). Správní řád. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 570. 

 

 

Nejsou to jenom slova. Co všechno zaznělo v předvolební kampani? 

Středa, 1. října 2025Aktuality

Tyto volby mohou být v mnohém rozhodující. Trendy úpadku demokracie a právního státu ve střední a východní Evropě jsou alarmující. Proto nás zajímalo, jak jednotliví kandidující přistupují ke klíčovým otázkám demokracie, právního státu, lidským právům, ale i mezinárodního ukotvení práva. Věříme tomu, že rétorické útoky mohou předznamenávat ty reálné. Naším úkolem je na ně upozorňovat a přispět k obraně základních hodnotových pilířů našeho státu. 

Od začátku volební kampaně naše organizace monitorovala narativy ohrožující demokracii, lidská práva a právní stát napříč politickým spektrem. Sledovali jsme média, sociální sítě i podcasty. Do monitoringu jsme zahrnuli kandidáty a kandidátky do Poslanecké sněmovny a soustředili jsme se především na politické subjekty, které měly reálnou šanci do ní proniknout. 

Na monitoringu jsme společně s dobrovolníky a dobrovolnicemi strávili mnoho hodin. Dlouhodobě sledujeme stav právního státu v České republice a každoročně připravujeme hodnotící zprávu pro Evropskou komisi. Předvolební kampaně jsme přitom vnímali jako klíčový moment, kdy se narativy, jež mohou právní stát oslabovat, nejvýrazněji projevují. 

Při vyhodnocení jsme identifikovali opakující se narativy. Do našeho výběru se dostaly ty, které se objevovaly nejčastěji a které podle nás nejvíce ohrožují demokratické principy a právní stát. 

O jaké narativy jde?

  • Zmanipulované nebo ukradené volby. 
  • Vystoupení z EU a NATO, podněcovaní k neplnění mezinárodních závazků. 
  • Útoky na soudnictví. 
  • Omezení občanské společnosti nebo rušení neziskových organizací. 
  • Konec podpory Ukrajině, protiimigrační politika. 
  • Zrušení inkluze, omezení práva na vzdělání. 
  • Útok na veřejnoprávní média, legitimizace alternativních médií.   

Níže přikládáme výběr konkrétních výroků politiků a političek ucházejících se o poslanecký mandát. Některé výroky pokrývají více narativů. 

Zmanipulované nebo ukradené volby 

Narativ předem zpochybňuje průběh voleb, a tím i jejich legitimitu. 

„Jediné, co by nám řekli, by bylo: Na co ještě čekáte? Čekáme na letošní podzimní volby. Ale pokud nám tyto volby ukradnou, pokud bude jasné, že ve volbách není možné změnit směřování naší země, pak je evidentní, že nazrál čas pro čtvrtý domácí odboj. Za vlast, za pravdu, za budoucnost bez novodobého otroctví.“ [1] 

Michal Klusáček, Stačilo! 

,,To, že se tajné služby v součinnosti s Ústavním soudem pokusí o protidemokratický postup jako v Rumunsku v roce 2024, je možné. Je to nebezpečí pro naši demokracii. … Nebezpečí spočívá v kombinaci moci Ústavního soudu, který již zrušením voleb v roce 2009, jež se měly konat na základě speciálního ústavního zákona, prokázal, že je ochoten zrušit volby, přestože jde o základní kámen demokracie, a že se necítí být vázán ústavou. Zrušením ústavního zákona totiž překročil svou pravomoc. Pokud máme orgán, který nectí ústavu, a pokud máme tajné služby, které již prokázaly, že kašlou na ústavní práva občanů, jak se to projevilo v roce 2022, když Vojenské zpravodajství iniciovalo vypnutí Fialově vládě nepohodlných webů, tak může být jejich vzájemná součinnost pro demokracii smrtící.” [2] 

Zdeněk Koudelka, SPD

Vystoupení z EU a NATO, podněcovaní k neplnění mezinárodních závazků 

Narativ ohrožuje mezinárodních závazky státu. Může mít ekonomické následky, ale i ohrozit mezinárodní spolupráci – například tajných služeb.  

 „Vystoupení z Evropské unie je pouze prostředkem, mechanismem a nástrojem k tomu, abychom mohli zničit Green Deal, abychom mohli zničit genderismus, abychom mohli zničit neřízenou imigraci, tedy všechna ta bezpečnostní rizika.” [3] 

Markéta Šichtařová, SPD 

,,…neptejme se pořád na nebezpečí, co budeme dělat bez NATO, protože být v NATO je pro mě takřka stoprocentní jistotou toho, že budeme zneužití jako země a budeme se účastnit konfliktu, který přijde.” [4] 

,,K tomu, aby vzniklo referendum, by nejdřív musel vzniknout ústavní zákon o referendu, protože ústava nemá zákon o obecném referendu. K tomu, aby vznikl ústavní zákon o referendu o vystoupení z Evropské unie, by pro něj musel hlasovat Senát ústavní většinou tří pětin, což není možné, protože v Senátu je 80 senátorů, z nichž 61 jsou senátoři koalice Spolu. Tam nemůže projít ten zákon. Takže vystoupit z Evropské unie skrze referendum není možné, proto my vůbec nepřemýšlíme o cestě referenda. Žijeme v demokracii, minimálně legislativně jsme v demokracii, to znamená, že platí vůle většiny. Když se 50 procent plus rozhodne ve volbách, že podpoří hnutí Česká republika na 1. místě!, kde kandiduji s doktorem Miroslavem Sládkem, doktorkou Vladimírou Vítovou a dalšími. Když 50 procent lidí dá hlas tomu, že chce vystoupit z Evropské unie ve volbách, tak to plně nahrazuje referendum.” [4] 

Ladislav Vrabel, Česká republika na 1. místě! 

Útoky na soudnictví 

Narativ přímo útočí na důvěru v soudní moc a tím přispívá k její deligitimizaci.  

,,Rozhodně by měl být v rámci ministerstva spravedlnosti zřízen nezávislý inspekční orgán, který by se systematicky zabýval nekvalitní prací soudců a státních zástupců, zejména v souvislosti s rostoucími náhradami škod.“ [5] 

Renáta Vesecká, Motoristé sobě  

 „Chystáme právo na bezplatné zastupování. A nechceme doživotní nominování soudců. Myslím, že se to Pavlu Blažkovi (ministru spravedlnosti za ODS, pozn. red.) ani soudcům nebude líbit. To bude dobré.“ [5] 

Kateřina Konečná, Stačilo! 

„Ale my si myslíme, a inspirovali jsme se v USA a v Japonsku, že soudci by měli ve svých funkcích být potvrzováni nějakým odborným minireferendem. Tím nemluvím o zbavování funkce, ale soudce by si jednou za nějaký čas měl jít pro potvrzení k určité skupině občanů proto, zda má soudit dál. A tam by se vážilo, jak je pilný, kolik případů odmítl, jak zdůvodňuje své rozsudky,“ [5] 

Jana Bobošíková, Stačilo! 

Omezení občanské společnosti nebo rušení neziskových organizací 

Narativ přináší snahu delegitimizovat neziskové organizace a občanskou společnost. To ohrožuje občanský sektor a může vést k jeho eliminaci. 

,,To znamená minus 80 tisíc lidí, které nabraly na státní výplatnici poslední vlády, jako třeba školní asistenti kvůli inkluzi. A když seškrtáme i politické neziskovky a nesmyslné dotace, jsme na cestě k vyrovnanému rozpočtu.“ … „V Chebu je divadelní představení pro děti, kde běhají plyšáci vypadající jako penisy a údy. A tohle stát dotuje. To jsou přeci věci, které musíme škrtnout.“ [6]
Libor Vondráček, Svobodní (na kandidátce SPD)

“Potom tady máme velmi oblíbené neziskovky, které vždycky způsobí hysterii ve vládních řadách. Počet zaměstnanců neziskovek 118 000 zhruba. Jejich propuštění rovná se úspora na hrubých mzdách přes 38 miliard.” [7] 

Markéta Šichtářová, SPD 

“Veřejné peníze by měly dostávat jen neziskovky, které jsou opravdu veřejně prospěšné. Veřejnou prospěšnost je potřeba konečně definovat zákonem.” [8]

Kateřina Jurigová, SPOLU 

Konec podpory Ukrajině, protiimigrační politika 

Narativ přispívá ke strachu ve společnosti a stigmatizuje vybrané skupiny. 

„Místo, aby podpořili české ženy, aby měly děti tady doma, chtějí motivovat cizinky, aby zůstaly a rodily. Ale my říkáme jasně, uprchlíci, až skončí válka, se mají vrátit domů.“ [9] 

Andrej Babiš, ANO 

„My říkáme nulová tolerance nelegální migraci. Schengen je děravý jako cedník, evropské řešení neexistuje. Je potřeba důsledně znovu obnovit ochranu našich hranic. Tím neříkáme ostnatý drát, ale bavíme se o tom, že by měla být kontrola na všech dálničních a silničních přechodech a na letištích, která bude kontrolovat dodávky a podezřelá vozidla. A druhá věc je urychlit i hodnocení žádostí o azyl. Kdo nesplní podmínky, tak bude repatriován do země, ze které přijel.“ [10] 

Radovan Vích, SPD  

Zrušení inkluze, omezení práva na vzdělání 

Narativ ohrožuje právo dětí se speciálními potřebami na rovný přístup ke vzdělávání.

„Ne inkluzi, ne neziskovkám. Chceme se vrátit ke školství tak, jak bylo, než to, k čemu je vedeno.“ … “Mým ideálem by bylo Rakousko-Uherské školství. Od té doby se ve školství propadáme v žebříčcích.” [11] 

Daniel Sterzik, Stačilo!

“Naše bezpodmínečná věc, za kterou půjdeme na barikády, je zrušení inkluze. Všechno ostatní je nějaká cesta, ke které budeme směřovat.” [12] 

Matěj Gregor, Motoristé sobě

️Útok na veřejnoprávní média, legitimizace alternativních médií  

Narativ útočí na profesionalitu veřejnoprávních médii. Ohrožuje jejich nezávislost. Zároveň legitimizuje alternativní nebo antisystémová média, která často nepodléhají pravidlům o novinářské etice. 

,,Mám problém s tím, co v České televizi neříkají, Trikolora chce od začátku zrušit koncesionářské poplatky.“ ,,Média hlavního proudu, vlajkovou lodí je zpravodajství České televize, ale jsou to dvě třetiny novinářů, si při volbě prezidenta oblékají flanelky, hájí naprosto nepokrytě všechny činy současné vlády. Ale strašně málo novinářů si uchovalo novinářskou čest.“ [13] 
Zuzana Majerová, Trikolora (na kandidátce SPD) 

“Od 4.10. nastane v ČR doba SUNDÁVÁNÍ. Nejdřív sundáme Fialu. Pak ukrajinské vlajky ze státních budov. Pak politické neziskovky a Českou televizi.” [14] 

Jindřich Rajchl, PRO (na kandidátce SPD) 

Zdroje 

[1] Pokud nám volby ukradnou, nazrál čas na odboj, vyzval lídr Stačilo! Své příznivce cvičí se zbraní. Novinky.cz. 10. 7. 2025. Dostupné z: https://www.novinky.cz/clanek/domaci-pokud-nam-volby-ukradnou-nazral-cas-na-odboj-vyzval-lidr-stacilo-sve-priznivce-cvici-se-zbrani-40529562  

[2] Politická cenzura jako za Jakeše a Husáka. Hrozí nám puč přes soudy? Ústavní právník varuje. ParlamentníListy.cz. 16. 9. 2025. Dostupné z: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Politicka-cenzura-jako-za-Jakese-a-Husaka-Hrozi-nam-puc-pres-soudy-Ustavni-pravnik-varuje-779899  

[3] Šichtařová: Vystoupení z EU je prostředkem pro zničení Green Dealu. Pravdive.eu. 25. 7. 2025. Dostupné z: https://pravdive.eu/news/116997/sichtarova-vystoupeni-z-eu-je-prostredkem-pro-zniceni-green-dealu  

[4] „Jako premiér napíšu do EU a NATO, že vystupujeme,“ říká Vrábel z České republiky na 1. místě. iROZHLAS.cz. 18. 9. 2025. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/volby/jako-premier-napisu-do-eu-a-nato-ze-vystupujeme-rika-vrabel-z-ceske-republiky-na_2509181900_dci  

[5] Bič na soudce: Po jejich větší kontrole volají kromě Stačilo! i Motoristé. Mluví o nové inspekci. CNN Prima NEWS. 7. 5. 2025. Dostupné z: https://cnn.iprima.cz/bic-na-soudce-po-jejich-vetsi-kontrole-volaji-krome-stacilo-i-motoriste-mluvi-o-nove-inspekci-473590  

[6] Vondráček proti vládnímu utrácení: Minus 80 tisíc úředníků a pryč s plyšovými penisy. ParlamentníListy.cz. 24. 9. 2025. Dostupné z: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Vondracek-proti-vladnimu-utraceni-Minus-80-tisic-uredniku-a-pryc-s-plysovymi-penisy-780334  

[7] Šichtařová: Neziskovky nemají od státu dostat ani korunu. Neznáte realitu, obořil se Jurečka. CNN Prima NEWS. 28. 9. 2025. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=NuDZ8h8n0qI

[8] Devátý bod svého programového desatera věnuji konceptu veřejné prospěšnosti. Kateřina Jurigová (SPOLU). Facebook. 23. 9. 2025. Dostupné z: https://www.facebook.com/photo?fbid=24615180451426474&set=a.820087564695763  

[9] Podpora má jít českým rodinám. Volební video Andreje Babiše. Facebook. 11. 6. 2025. Dostupné z: https://www.facebook.com/watch/?ref=embed_video&v=751401990577520 

[10] Ne ilegální migraci. Schengen je děravý jako cedník, říká lídr SPD Vích. iDNES.cz. 24. 9. 2025. Dostupné z: https://www.idnes.cz/volby/liberec/volby-poslanecka-snemovna-2025-radovan-vich-lidr-spd-rozhovor.A250924_871605_liberec-zpravy_lav 

[11] Předseda Stačilo!: Rusko ve válce zvítězí. Dokážu analyzovat jeho postoje. CNN Prima NEWS. 10. 9. 2025. Dostupné z: https://cnn.iprima.cz/sterzik-485070 

[12] Chceme zavést speciální třídy na běžných školách, říká Motorista Gregor. Seznam Zprávy (podcast Ptám se já). 25. 8. 2025. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-ptam-se-ja-za-zruseni-inkluze-pujdeme-na-barikady-rika-expert-motoristu-na-skolstvi-284628  

[13] Majerová: Dekadentní doba, nesuverénní Česko a katastrofa jménem inkuze | Chuť moci. YouTube. 3. 9. 2025. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=buKYTTaCYOA  

[14] Jindřich Rajchl. Facebook (oficiální stránka). 15. 7. 2025. Dostupné z: https://www.facebook.com/share/p/1BwgJWPg9m/?mibextid=wwXIfr

Odškodnění protiprávních sterilizací. Co soudy vytýkají Ministerstvu zdravotnictví?

Středa, 24. září 2025Aktuality, Nedobrovolné sterilizace

Zákon, [1] na základě kterého mohou oběti protiprávních sterilizací [2] žádat stát o finanční odškodnění, je v účinnosti od roku 2022. Nedlouho po nabytí jeho účinnosti se však ukázalo, že jeho interpretace a aplikace na jednotlivé případy bude v praxi činit větší potíže, než se původně předpokládalo. Svůj podíl na tom má i způsob vyřizování žádostí Ministerstvem zdravotnictví, do jehož působnosti tato agenda spadá. Jeho přístup kritizují nejen samotné žadatelky a neziskové organizace, které s podáváním žádostí poškozeným ženám pomáhají. Kritika na ministerstvo míří i ze strany veřejného ochránce práv [3] či správních soudů.  

Ministerstvo ani po kritice praxi nemění  

Právě role soudů je pro naplňování účelu odškodňovacího zákona klíčová. Ministerstvo je povinno respektovat jejich právní názory a promítnout je do své rozhodovací praxe. Do této chvíle Městský soud v Praze vydal zhruba 60 meritorních rozhodnutí o žalobách, kterými se neúspěšné žadatelky brání proti správním rozhodnutím o nepřiznání odškodnění ministerstvem. Postupně přibývají i rozhodnutí Nejvyššího správního soudu rozhodujícího o kasačních stížnostech, které podávají jak žadatelky, tak samotné ministerstvo proti rozsudkům městského soudu.  

Oba zmíněné soudy se konstantě staví na stranu neúspěšných žadatelek a nesouhlasí s přístupem ministerstva při posuzování jednotlivých žádostí. Soudy ministerstvu vytýkají neúměrné požadavky na žadatelky (zejména v rovině dokazování jejich nároku), nevstřícnou komunikaci a nedostatečnou nápomoc v řízení. Dále také pasivitu při zjišťování skutkového stavu věci a jednání v rozporu se zásadou materiální pravdy [4], jakož i postupování v rozporu s dalšími zásadami ovládajícími správní řízení (jako je například zásada vstřícnosti). Ministerstvo je povinno postupovat v souladu se smyslem a účelem zákona o odškodnění a zajistit efektivní prostředek nápravy protiprávního jednání, za něž nese odpovědnost stát.[5]

K jakým právním závěrům soudy dospěly? 

Přinášíme stručný souhrn:

poučovací povinnost (Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 As 290/2022) 

  • Ministerstvo je povinno změnit způsob, kterým poučuje jednotlivé žadatelky o jejich procesních právech. Při plnění poučovací povinnosti je nutné zohlednit osobní poměry žadatelek včetně toho, že se jedná o právní laiky.  
    • Na základě této výtky ministerstvo již poučovací praxi napravilo. 
  • nevstřícná komunikace a nedostatečná nápomoc v řízení (Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 As 290/2022) 
  • Ministerstvo musí postupovat v souladu se zásadou vstřícnosti a v komunikaci se žadatelkami zohlednit jejich osobní poměry. 

svědecká výpověď, osoba blízká není a priori nevěrohodná (Rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 8 Ad 19/2022) 

  • Ministerstvo je povinno přijímat svědecké výpovědi jako relevantní důkazní prostředky, a to i v případě, že se jedná o svědectví pouze zprostředkované.  
  • Pokud je svědek osobou blízkou, nelze jej předem a automaticky považovat za osobu nevěrohodnou pouze pro jeho blízký či příbuzenský vztah se žadatelkou. 

sdílení důkazního břemene – iniciativa na straně ministerstva, plausibilní tvrzení (Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 As 61/2023) 

  • Není možné po žadatelkách požadovat, aby samy jednoznačně prokázaly protiprávnost v minulosti provedeného sterilizačního zákroku. Žadatelky tedy nemusí samy ze své vlastní iniciativy označit a doložit veškeré dokumenty, které budou protiprávnost sterilizace prokazovat. Ministerstvo musí rovněž činit aktivní kroky k ověření, zda žadatelka byla v minulosti podrobena sterilizaci protiprávně.  
  • V případě, že zdravotnická dokumentace jakožto klíčový důkazní prostředek chybí nebo je na první pohled nedůvěryhodná, postačí, když žadatelka uvede tzv. hájitelné tvrzení, že sterilizace byla provedena protiprávně. Poté je na straně ministerstva, aby prokázalo, že k tomu, co žadatelka tvrdí, dojít nemohlo. 

kvalitativní požadavky na informovaný souhlas a poučení ve zdravotnické dokumentaci (Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 As 114/2024) 

  • Pokud se zdravotnická dokumentace žadatelky zachovala, musí na ni ministerstvo klást přísnější obsahové a kvalitativní požadavky. Pouze formálně daný svobodný a informovaný souhlas nelze bez dalšího považovat za dostatečný, pokud další okolnosti naznačují, že žena nebyla řádně poučena o povaze a důsledcích zákroku nebo že například vůbec nevěděla, co podepisuje. 

písemné poučení o reparabilitě zákroku (nejnověji Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 22 As 89/2025) 

  • Sterilizační směrnice předpokládala, že k poučení ohledně reparability sterilizace dojde až po schválení žádosti sterilizační komisí, a to v písemné podobě před provedením sterilizačního zákroku. Pro závěr o protiprávnosti sterilizace postačuje již samotná absence písemného poučení o míře reparability sterilizačního zákroku. Pro splnění podmínek pro přiznání odškodnění za sterilizaci provedenou v rozporu s právem je existence ústního poučení nerozhodná. 

výklad pojmu sterilizace podle zákona o odškodnění v souvislosti s chirurgickou změnou pohlaví (Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 283/2024) 

  • Pod pojem sterilizace ve smyslu zákona o odškodnění spadají všechny zdravotní výkony trvale zabraňující plodnosti. [6] Aplikaci tohoto zákona nelze omezit pouze na případy, které spadají pod definici sterilizace v zákoně o specifických zdravotních službách, resp. ve směrnici o provádění sterilizací. Z uplatňování nároku na poskytnutí odškodnění proto nelze a priori vyloučit osoby, jimž byly protiprávně provedeny zákroky, které vedly k trvalé ztrátě plodnosti a byly zároveň spojené s poškozením či odstraněním pohlavních žláz. 
  • Skutečnost, že osoba podstoupila operativní změnu pohlaví spojenou s odstraněním pohlavních orgánů (a tudíž došlo k trvalému zabránění plodnosti), nemůže mít vliv na posouzení toho, zda šlo o sterilizaci provedenou v rozporu s právem tak, jak ji zákon o odškodnění definuje, případně na posouzení důkazního břemene. Těmito otázkami se ministerstvo musí při posuzování žádosti řádně zabývat. 

 

[1] Zákon č. 297/2021 Sb., zákon o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem a o změně některých souvisejících zákonů.

[2] Působnost zákona zahrnuje protiprávní sterilizace, k nimž došlo v období od 1. července 1966 do 31. března 2012 ve zdravotnickém zařízení na území, které je součástí území České republiky, sterilizaci v rozporu s právem (viz § 2 zákona o odškodnění).

[3] Tisková zpráva – Shrnutí prohřešků Ministerstva zdravotnictví při odškodňování za protiprávní sterilizace [online]. Veřejný ochránce práv. 2. 10. 2024 [cit. 24. 9. 2025]. https://www.ochrance.cz/aktualne/ombudsman_shrnul_vlade_prohresky_Ministerstva_zdravotnictvi_pri_odskodnovani_za_protipravni_sterilizace_extremni_prutahy_spatne_hodnoceni_dukazu_rozhodovani_v_rozporu_s_nazorem_soudu_i_ignorovani_obsahu_opakovanych_zadosti/

[4] Podle zásady materiální pravdy vyjádřené v § 3 správního řádu platí, že “nevyplývá-li za zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.” Tato zásada je rozvedena v § 50 odst. 2 a 3 správního řádu, ve smyslu kterého je to právě správní orgán, který zásadně opatřuje potřebné podklady pro vydání rozhodnutí a je povinen zjistit všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu. Povinností správního orgánu je z vlastní iniciativy a vlastními prostředky objasňovat sporné, pochybné nebo zpochybněné skutečnosti. Účastníci správního řízení jsou povinni označit důkazní prostředky k prokázání svých tvrzení (§ 52 správního řádu), avšak právě z důvodu uplatnění zásady materiální pravdy není správní orgán návrhy účastníků vázán a není v zásadě zbaven odpovědnosti za dostatečné zjištění skutkového stavu (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2003 č. j.  6 A 114/2000-36). 

[5] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 7. 2024 č. j. 9 As 61/2023-65, bod 22.  

[6] Definici protiprávní sterilizace je obsažena v § 3 odst. 1 zákona o odškodnění, dle něhož se sterilizací v rozporu s právem rozumí ,,zdravotní výkon zabraňující plodnosti, k jehož provedení oprávněná osoba neudělila souhlas, nebo souhlas udělila při takovém porušení právních předpisů upravujících v rozhodném období provedení zdravotního výkonu zabraňujícího plodnosti anebo za takových okolností, jež vylučují nebo vážně narušují svobodu a prostotu omylu uděleného souhlasu.” 

Na podpoře obětí protiprávních sterilizací spolupracujeme s organizací Romodrom, o.p.s. a jsme podpořeni v rámci MARIO programu, který realizuje organizace Minority Rights Group International.

We support victims of unlawful sterilisation in cooperation with Romodrom, o.p.s. and with the support of the MARIO programme implemented by Minority Rights Group International.

Ochrana před šikanózními žalobami je stále v nedohlednu

Úterý, 23. září 2025Aktuality

 

Termínem strategické žaloby proti veřejné účasti (angl. Strategic Lawsuit Against Public Participation, skr. SLAPPs) můžeme obecně označit soubor právních nástrojů, které se šikanózním způsobem využívají proti aktivitám občansky angažované veřejnosti.

Jedná se o nekalé zneužívání právních prostředků namířených proti osobám působícím ve veřejném zájmu. Nejčastěji bývají terčem novináři, nevládní organizace či aktivisté – typicky v oblastech základních práv, ochrany životního prostředí či přístupu k informacím. Evropský soud pro lidská práva v této souvislosti používá označení „hlídací psi“,1 neboť tyto subjekty dohlížejí na zákonný a transparentní chod věcí veřejných. Ačkoli se SLAPPs nejčastěji objevují ve formě civilních žalob, mohou mít i podobu jiných právních prostředků, jako jsou předběžná opatření, soudní příkazy či trestní oznámení apod., přičemž žalobci často neváhají využít více nástrojů současně nebo je uplatňovat opakovaně. Přesto, že SLAPPs můžou mít vícero podob, lze mezi nimi identifikovat několik společných charakteristik: 

  • Represivní cíle: Žalobci podávající strategické žaloby nechodí k soudu, aby se domáhali spravedlnosti. Žalobci podávající strategické žaloby neusilují primárně o dosažení spravedlnosti, jejich skutečným záměrem je zastrašit oponenty a umlčet kritiku a v konečném důsledku a zabránit oponentům v jejich dalším angažovaní ve věcech veřejných. (tzv. chilling effect).2 Toho dosahují zejména prostřednictvím odčerpávání finančních prostředků (náklady na obhajobu), či personálních a časových kapacit protistrany (i neopodstatněná žaloba se může táhnout roky). 
  • Chybějící právní titul: Argumentace žalobců obvykle postrádá pevné právní základy, a proto je jejich úspěšnost před soudem nízká. 
  • Mocenská a ekonomická asymetrie: Žalobcem je obvykle vlivný soukromý subjekt (např. obchodní společnost, politici apod.), zatímco žalovanými jsou často nevládní organizace, nezávislá média, nebo jednotlivý novinář, aktivista či občan. 
  • Celospolečenský dopad: Pod tlakem strategických žalob žalovaní ve svých aktivitách často ustoupí, nebo se dokonce veřejně omluví či opraví prohlášení. Dopad strategických žalob proto přesahuje sféru jednotlivců, jelikož SLAPPs omezují právo na svobodu projevu, zdravou společenskou debatu a celkový dohled veřejnosti nad věcmi veřejnými. 

Poskytne Česká republika obětem  SLAPPs účinnější právní ochranu? 

Počet případů šikanózních žalob cílených na novináře nebo nevládní organizace narůstá i v České republice. Jako příklad můžeme zmínit Deník Referendum, který čelil dvěma dlouhým soudním sporům kvůli kritickým článkům: Podnikatel Ladislav Varmuža se bránil označení za „pochybného podnikatele“ v souvislosti s podezřelým nákupem budovy ve Zlíně, a firma Marbes napadla text o svém softwaru Proxio, který je financován z veřejných prostředků. V prvním případě se podnikatel Ladislav Varmuža bránil proti označení za „pochybného podnikatele“ v souvislosti s podezřelým nákupem budovy ve Zlíně. Ve druhém pak firma Marbes napadla text o svém softwaru Proxio, jehož rozvoj je hrazen z veřejných prostředků. V obou případech soudy uznaly, že redakce popsala situace pravdivě a přiměřeně. Žalobci nakonec nejen prohráli, ale museli také uhradit náklady na právní zastoupení Deníku Referendum.3

Obdobnou zkušenost má i spolek OBRAZ – Obránci zvířat. Ten vedl kampaň „Albertova krutost“ upozorňující na podmínky chovu kuřat, kvůli níž supermarket Albert podal žalobu a požadoval omluvu, stažení kampaně i odebrání domény albertovakrutost.cz.4 Soud sice uznal právo spolku dále užívat doménu a kritické záběry z chovů, zároveň však nařídil omluvu za některé výroky.5 Nicméně, Albert pod tlakem občanské společnosti žalobu stáhl dříve, než rozsudek nabyl právní moci a než se spolek stihl omluvit.6  

Nevyhráli? Nevadí. Šlo jim o něco jiného 

Ačkoli soudy ve většině případů šikanózním žalobám nevyhoví, žalobci často stejně dosáhnou svého hlavního cíle – personálně i finančně zatížit své názorové oponenty. Právní možnosti ochrany „hlídacích psů demokracie“ jsou však nadále velmi limitované. Evropská unie v loňském roce přijala právní úpravu proti šikanózním žalobám (tzv. Anti-SLAPP směrnici),7 Česká republika má nyní povinnost sladit svůj právní řád s touto směrnicí nejpozději do 7. května 2026. Směrnice se však vztahuje jen na šikanózní žaloby, které mají přeshraniční charakter – tedy spory, kdy obě strany nemají bydliště nebo sídlo ve stejném členském státě, jako je soud, který spor projednává. Podmínka přeshraničního řízení pro uplatnění unijní legislativy je tak značně omezující, neboť většina šikanózních žalob v Česku se týká pouze účastníků z jedné země – tedy z České republiky.  

Máme jasné doporučení EU. Co na to budoucí vláda? 

Končící vláda si neurčila zvýšení právní ochrany proti SLAPPs za svou prioritu. Nacházející vláda to už bude mít za povinnost, a to relativně v krátkém časovém období. V této souvislosti vyzýváme budoucí vládu, aby v souladu s usnesením Rady vlády pro lidská práva8 zahrnula do připravovaného legislativního rámce také rozšíření ochrany na vnitrostátní případy, v souladu s doporučením Evropské komise9 a Rady Evropy.10 Tento krok by posílil nejen právní jistotu a skutečnou ochranu členů občanské společnosti, ale také přispěl k rozvoji zdravé a otevřené veřejné debaty v České republice.  

 

Viktória Alžběta Sutórisová, právnička Ligy lidských práv

 

[1] AXEL SPRINGER AG proti Německu, č. 39954/08, rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 7. února 2012, para 79; MAGYAR HELSINKI BIZOTTSÁG proti Maďarsku, č. 18030/11, rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 8. listopadu 2016, paras. 159 a 166.
[2] 2 OOO MEMO proti Rusku, č. 2840/10, rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 15. března 2022, para 45; DYULDIN A KISLOV proti Rusku, č. 25968/02, rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 31. července 2007, para 43.
[3] 3 Redakce DR. (2015, prosinec 23). Deník Referendum vyhrál dva dlouho se vlekoucí soudní spory. Deník Referendum. Dostupné online: https://denikreferendum.cz/clanek/21959-denik-referendum-vyhral-dva-dlouho-se-vlekouci-soudni-spory.
[4] 4 Cibulka, J. (2024, červenec 30). Albert neuspěl ve sporu o adresu albertovakrutost.cz. iROZHLAS. Dostupné online: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/domena-sport-albert-obraz-chov-kurat-krutost_2407300600_cib.
[5] iDNES.cz, & ČTK. (2025, srpen 18). Ukázali podmínky chovu kuřat. Ochránci zvířat se musí omluvit Albertu, řekl soud. iDNES.cz. https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/ukazali-podminky-chovu-kurat-ochranci-zvirat-se-musi-omluvit-albertu-rekl-soud.A250818_102546_domaci_hejj.
[6] iDNES.cz, & ČTK. (2025, 8. září). Albert stáhl žalobu na ochránce zvířat, spolek se ani nestihl omluvit. iDNES.cz. Dostupné online: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/obraz-zvirat-kurata-albert-soud-omluva.A250908_143234_domaci_lysa.
[7] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1069 ze dne 11. dubna 2024 o ochraně osob zapojených do účasti veřejnosti, před zjevně neopodstatněnými žalobními návrhy nebo zneužívajícími soudními řízeními („strategická soudní řízení proti účasti veřejnosti“).
[8] Rada vlády pro lidská práva. (2025, březen 18). Usnesení Rady vlády pro lidská práva k ochraně před šikanózními žalobami. Úřad vlády ČR. https://vlada.gov.cz/assets/ppov/rlp/cinnost-rady/zasedani-rady/Usneseni—sikanozni-zaloby.pdf.
[9] Doporučení Komise (EU) 2022/758 ze dne 27. dubna 2022 o ochraně novinářů a obránců lidských práv, kteří se podílejí na účasti veřejnosti, před zjevně neopodstatněnými nebo zneužívajícími soudními řízeními („strategické žaloby proti účasti veřejnosti“). Dostupné online: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32022H0758.
[10] Recommendation CM/Rec(2024)2 of the Committee of Ministers to member States on countering the use of strategic lawsuits against public participation (SLAPPs) (Adopted by the Committee of Ministers on 5 April 2024 at the 1494th meeting of the Ministers‘ Deputies). Dostupné online v anglickém jazyce: https://rm.coe.int/0900001680af2805.