Otevřený dopis – Vyhodnocení efektivity zákona o odškodnění za protiprávní sterilizace

Otevřený dopis – Vyhodnocení efektivity zákona o odškodnění za protiprávní sterilizace půl roku po nabytí jeho účinnosti

Vážený pane předsedo vlády, vážený pane ministře zdravotnictví,

dovolte nám, abychom se na Vás obrátili s následujícím sdělením. Považujeme za mimořádně dobrou zprávu, že se Česká republika rozhodla čelit tváři v tvář krutým praktikám protiprávních sterilizací žen, a to přijetím příslušného zákona s drtivou podporou poslanců i senátorů Parlamentu ČR. 

Ženy, které se staly obětmi těchto praktik, jež mají kořeny hluboko v totalitě, bojovaly dlouhých 18 let za spravedlnost. Mnoho z nich je dnes v pokročilém věku a v křehkém zdravotním stavu. Tyto ženy a jejich podporovatelé si velice váží tohoto odvážného rozhodnutí společenské vůle vyrovnat se s minulostí. Jsme hrdi, že Česká republika dokázala přijmout rozhodnutí o jejich odškodnění a zařadit se tím po bok vyspělých demokracií jako je například Švédsko. Pevně věříme, že se rozhodnutí českých zákonodárců stane inspirací pro další země, kde se oběti podobných praktik dodnes nemohly domoci spravedlnosti.

Zákon o odškodnění je v účinnosti již více než 6 měsíců. Naše prvotní hodnocení jeho účinnosti ovšem vede kromě uvedených přínosů i k vážným obavám o dílčí selhání při jeho praktické implementaci. Obracíme se na Vás jménem obětí, které jsou nyní kvůli výkladu a aplikaci předmětného zákona v nejistém postavení.

Hlavní problémy

  1. U většiny žádostí o odškodnění není splněna lhůta daná zákonem pro jejich vypořádání a řízení se protahuje na více měsíců, než kolik stanoví zákon. To samo o sobě podkopává víru žadatelek v tento proces.
  2. Ačkoliv přijatý zákon výslovně umožňuje i jiné důkazy než zdravotnickou dokumentaci, nejsou nám známy takové případy, kde by jiný důkaz byl uznán. To znamená, že žadatelky, jejichž dokumentace byla skartována, odškodnění zatím nezískávají, a to ani v případě, že šlo o skartaci v rozporu se zákonem nebo byly dokumentace ztraceny či zničeny. Zákon přitom přiznává odškodnění za protiprávní sterilizace již od roku 1966. 

K 31. 5. 2022 bylo podáno 261 žádostí a rozhodnuto 74. Z výše uvedených důvodů však bylo úspěšných pouze 35 z těchto rozhodnutých žádostí, což je méně než polovina.

Navrhovaná řešení

K nápravě stávajícího neutěšeného stavu by pomohla změna v provádění zákona v následujících bodech:

  1. Při posuzování jednotlivých žádostí zodpovědnými úředníky mít na paměti účel odškodňovacího zákona a nepostupovat při posuzování žádostí ryze formalisticky. Není chybou žadatelek, že České republice trvalo přijetí odškodňovacího mechanismu tolik let, že jsou jejich zdravotnické dokumentace nenávratně skartovány nebo jinak poškozeny.
  2. Dodržování lhůty pro vyřízení žádostí (tj. do 60 dní, jak předepisuje zákon).
  3. Přijetí metodiky pro určení, zda nepřímý důkaz nemůže stačit k uznávání nároku, by rovněž přispělo k řešení současných problémů. Touto problematikou se již dříve zabýval veřejný ochránce práv v Závěrečném stanovisku z roku 2005.
  4. Navázání intenzivnější spolupráce s odborníky z občanské společnosti, kteří se tématem dlouhodobě zabývají. O tuto formu spolupráce doposud ministerstvo nejevilo dostatečný zájem. 

Jsme přesvědčeni, že Vaše osobní angažmá pomůže současný neuspokojivý stav vyřešit a stát se inspirací ve společenství demokratických zemí, mezi které právem patříme.

Podepsáni:

Gwendolyn Albert, lidskoprávní aktivistka a překladatelka

Alena Drbohlavová Gronzíková, IQ Roma servis, z.s., občanská členka Rady vlády pro  záležitosti romské menšiny

Fedor Gál, sociolog

Monika Granja, Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové

Elena Gorolová, Spolek žen obětí protiprávní sterilizace

Lenka Hečková, ČOSIV, z.s.

Jan Husák, občanský člen Rady vlády pro záležitosti romské menšiny

Božena Jirků, Nadace Charty 77

Ðorđe Jovanović, President of the European Roma Rights Centre

Michal Miko, RomanoNet, z.s.

Ankó Orsós, Amrita OBK Association

Ruben Pellar, překladatel

Čeněk Růžička, Výbor pro odškodnění romského holocaustu v ČR

Zdeněk Ryšavý, ROMEA, o.p.s.

Marta Smolíková, Otevřená Společnost, o.p.s.

Hana Stelzerová, Česká ženská lobby, z.s.

Monika Šimůnková, zástupkyně ombudsmana

Anna Štefanidesová, Liga lidských práv

Kumar Vishwanathan, Vzájemné soužití, o.p.s.

Ladislav Zamboj, Poradna pro občanství/Občanská a lidská práva, z.s.

Otevřený dopis ve formátu PDF:

Otevřený dopis obecná verze

Otevřený dopis ministru zdravotnictví

Otevřený dopis předsedovi vlády

Odpověď ministra zdravotnictví 

Pro více informací můžete kontaktovat právničku Annu Štefanidesovou na tomto e-mailu: anna.stefanidesova@llp.cz

Liga poukázala na deficity české demokracie a vlády práva

Jak si Česká republika vede ve srovnání s jinými unijními státy v otázkách dodržování principů demokracie a právního státu? V čem za ostatními evropskými zeměmi pokulháváme a v čem spatřujeme naději v lepší zítřky? Vše se dozvíte níže v tomto článku a v něm zmíněných dokumentech.

Letos na jaře Liga spojila síly s mezinárodní lidskoprávní organizací Liberties a společně s dalšími organizacemi vytvořily souhrnnou zprávu o stavu demokracie a dodržování principů právního státu za uplynulý rok. Šlo o podklad, na jehož základě Evropská komise k tomuto tématu na konci července vydala vlastní zprávu. Vy si nyní můžete přečíst zprávu Liberties i Evropské komise. Dočtete se v nich, jak (ne)efektivní je (nejen) český justiční systém, na jaké úrovni je korupce, (ne)závislost médií, svoboda slova či přístup k informacím, jak si unijní státy vedou ve vyvažování moci ve státě a vládě práva a v neposlední řadě, jaké byly dopady spojené s pandemií COVID-19.

*Pojem „rule of law“ znamená, že stát funguje na principu „vlády práva“, tzn. právní řád stanoví limity uplatňování státní moci a zároveň umožňuje lidem svobodně žít. Jde o jeden ze základních znaků moderního demokratického státu, stejně jako např. garance základních práv. Právní stát se opírá o efektivní, kvalitní a nezávislý justiční systém, který je schopen garantovat právo EU a justiční ochranu (viz Upholding the Rule of Law, 2021).

Digitalizace justice a nezávislosti médií

Výstupy analýzy efektivity justičního systému poukazují na to, že přestože dochází k digitalizaci soudnictví, úroveň digitalizace, na které se momentálně ČR nachází, je stále pod průměrem EU. Na druhou stranu, výroční statistika ministerstva spravedlnosti naznačuje velký posun ve zkracování délky trvání soudních procesů, přičemž ČR se nachází na 7. místě ve srovnání s ostatními členy EU.

Další oblasti, jež se týkají korupce, nezávislosti médií a přístupu k informacím, vykazují další kritické zjištění. Situace v České republice poukazuje na neuspokojivou podporu investigativní žurnalistiky. Obzvláště alarmujícím je nález Evropské federace novinářů (EFJ), jež poukazuje na to, že premiér ČR Andrej Babiš vlastní až 30 % soukromých médií, což lze vnímat jako střet zájmů.

V boji proti COVIDu

Zvláštní apel se kladl na pandemii COVID-19 a dopady souvisejících restriktivních opatření. Liga zde poukazovala na opakující se přešlapy ze strany vlády, resp. ministerstva zdravotnictví, při vydávání mimořádných opatření. Jednou takovou kauzou byl i zákaz přítomnosti otců u porodu během nouzového stavu, jež zavedlo mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví z 18. 3. 2020, a o kterém jsme vás průběžně informovali (viz zde). Ve zprávě zmiňujeme několik dalších případů kterým jsme se v souvislosti s pandemií minulý rok věnovali, resp. aktivně stále věnujeme (například případ chlapce, který nemůže ze zdravotních důvodů nosit roušku a stát mu brání ve vzdělávání).

Pozitivně lze hodnotit snahu ministerstva zdravotnictví, vytvořit přehledné webové stránky se všemi aktuálními opatřeními (byť s několikaměsíčním zpožděním). Ministerstvo vnitra ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictvím dodatečně zveřejnilo také nejčastěji vyskytované dezinformace, čímž se snaží vyvracet lži a mýty v souvislosti s pandemií a vakcínami.

Co na to Evropská komise?

Jak jsme již uvedli, zpráva o stavu fungování právního státu, kterou jsme s Liberties vytvořili, posloužila Evropské komisi k tvorbě její vlastní souhrnné zprávy o stavu fungování a dodržování principů právního státu v zemích EU. Ve své zprávě EK celkově pozitivně hodnotí demokratické směřování členských států (např. v souvislosti s vytýkanými body z předchozího roku), avšak přesto upozorňuje na řadu problematických aspektů dodržování principů demokratického právního státu (např. na otázku nezávislosti soudnictví a médií). V tiskové zprávě EK potom uvádí hlavní problematické oblasti a doporučené budoucí kroky ze strany členských států. Tisková zpráva taktéž obsahuje výstupy a komentáře relevantních komisařů – např. komisařky pro Hodnoty a Transparentnost Věry Jourové a komisaře pro Spravedlnost Didiera Reynderse, kteří ve výročních zprávách spatřují potenciál pro členské státy. Dle obou komisařů je zpráva příležitostí pro progres, dialog a debatu, jak posílit “rule of law”* napříč celou EU (2021 Rule of law, 2021).

Členské státy EU také dostaly prostor vyjádřit se k probíraným bodům zprávy EK. Jednotlivá vyjádření můžete najít na webových stránkách EK zde. Vláda ČR se ve svém vstupu extenzivně vyjadřuje ke všem kritériím odkazováním se na doposud vydané zákony.

Zpráva EK je důležitým dokumentem, díky němuž se může občanská společnost aktivně zapojovat jak do dění ve své zemi, tak do dění Evropské unie, a spolu s EK vytvářet konstruktivní zpětnou vazbu pro členské státy EU. Liga sehrála tuto roli za občanskou společnost, když se svými připomínky přispěla do zprávy pro Liberties.

(ilustrační fotografie převzata z webu Evropské komise)

 

 

 

Komisařka Rady Evropy pro lidská práva vyzvala také senátory k odškodnění sterilizací

Komisařka Rady Evropy pro lidská práva vyzvala po poslancích také senátory k odškodnění sterilizací. Zákon mají projednávat již zítra.

Originál dokumentu najdete zde, níže je neoficiální překlad, za nějž děkujeme Rubenu Pellarovi.

 

Pan Miloš VYSTRČIL
Předseda Senátu České republiky

Paní Miluše HORSKÁ
Předsedkyně výboru pro sociální politiku

Pan Jiří DRAHOŠ
Předseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu České republiky

Pan Tomáš GOLÁŇ
Předseda Ústavně-právního výboru Senátu České republiky

Paní Miroslava NĚMCOVÁ
Zpravodajka k senátním tiskům (tisk č. 119)

Štrasburk, 8. července 2021

Vážení pane předsedo Senátu, pánové předsedové a paní předsedkyně výborů, paní zpravodajko,

jako komisařka Rady Evropy pro lidská práva mám za úkol pečovat o účinné dodržování lidských práv ve všech 47 členských státech Rady Evropy. Důležitou součástí mé práce v tomto ohledu je vést dialog s vládami a parlamenty členských států a být jim nápomocna při řešení případných nedostatků v jejich zákonech a postupech.

V tomto případě se na Vás obracím, abych vyjádřila svou podporu Návrhu zákona o jednorázovém finančním odškodnění osob, které se staly obětí protiprávní sterilizace (senátní tisk č. 119). Potěšilo mne, že návrh zákona nedávno přijala Poslanecká sněmovna a následně byl postoupen do Senátu k dalšímu projednání.

Ve svém dopise Poslanecké sněmovně ze září 2020, který naleznete zde, jsem uvedla, že návrh zákona poskytuje zvoleným zástupcům v České republice významnou příležitost vyřešit historickou nespravedlností vůči ženám, zejména ženám romského původu, které se staly oběťmi nucených a násilných sterilizací. Konkrétně by návrh zákona představoval významný krok k vytvoření dostupného a účinného mechanismu, který by zajistil, že oběti obdrží odškodnění za utrpěnou újmu, jak to vyžadují závazky České republiky v oblasti lidských práv. Vyzývám proto členy Senátu, aby návrh zákona přijali, a využili tak vhodnou příležitosti, kterou poskytuje, aby se oběti mohly dočkat určité míry spravedlnosti a posunuly se vpřed.

Byla bych vděčna, kdybyste mohli tento dopis sdílet se všemi členy Senátu, včetně členů Vašich příslušných výborů.

S úctou,

Dunja Mijatović

Jak si nenechat líbit neprofesionální jednání úřednice při vyřizování stížnosti proti nemocnici

Právnička Ligy lidských práv nedávno doprovodila klientku na ústní projednání její stížnosti proti nemocnici kvůli porušení práva na nepřetržitý kontakt dítěte s rodičem. Stížnost byla podána k odboru zdravotnictví Krajského úřadu Jihomoravského kraje, kde jednání proběhlo. S ohledem na naprosto neprofesionální jednání úřednice a porušování práv klientky jsme se rozhodli tímto příspěvkem informovat o tomto jednání jako o příkladu špatné praxe a zároveň veřejnost informovat, jaká má práva při vyřizování stížnosti krajským úřadem a jak si nenechat líbit porušování práv ze strany nekompetentních úředníků.

Šlo o případ matky s dnes již osmiletou dcerou, kterou po úrazu oka na začátku dubna 2020 doprovodila do Dětské nemocnice v Brně. Tamější lékaři matce sdělili, že by její dcera měla být na pár dní hospitalizována. Matka se proto vrátila domů sbalit dceři nějaké oblečení a další osobní věci. Když se do nemocnice vrátila, zdravotnický personál ji již k dceři nechtěl pustit s odkazem na nebezpečí nákazy virem covid-19. Matka si pohotově začala celou situaci nahrávat na diktafon a v klidu se snažila s personálem nemocnice domluvit a vysvětlit, že má právo být se svým dítětem. To bohužel k ničemu nevedlo, proto zavolala na Policii ČR, která jí potvrdila, že nemocnice nesmí bránit rodiči ve styku s jeho dítětem. V tu chvíli k matce přistoupili strážníci městské policie, které přivolala vrchní sestra, aby ji z nemocnice vyvedli. Nakonec se matce podařilo domluvit se se zdravotní sestrou a strážníky tak, že dceři mohla zdálky alespoň zamávat a pozdravit ji. Poté nemocnici opustila.

Po stížnosti se nemocnice omluvila, ale chybu nepřiznala

Matka proti postupu nemocnice podala stížnost ve smyslu § 93 a násl. ZZS, kterou adresovala přímo nemocnici (více ke stížnostem ve zdravotnictví zde). Ta se matce sice omluvila, avšak svou chybu nepřiznala. Postup svých zaměstnanců odůvodnila mimořádným protiepidemiologickým opatřením. Tato opatření však nikdy nezasahovala do práva dítěte na nepřetržitý kontakt (§ 28 odst. 3 písm. e) bod 1 zákona o zdravotních službách – dále jen „ZZS“), naopak Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodiku, která nepřetržitý kontakt dětí a rodičů i v době nouzového stavu plně podporuje. Postup nemocnice byl proto v rozporu se zákonem. K právu dítěte na nepřetržitý kontakt se svým zákonným zástupcem více v našem článku zde.

Matka se proto s novou stížností obrátila na Krajský úřad Jihomoravského kraje, který požádala o uložení povinnosti nemocnici přijmout nápravná opatření k tomu, aby se podobné situace již nestávaly. Pro účely doplnění informací ke stížnosti a vyjasnění některých nesrovnalostí svolala vedoucí oddělení správních činností odboru zdravotnictví Krajského úřadu Jihomoravského kraje PhDr. Jarmila Pavlíková s matkou a zdravotní sestrou příslušné nemocnice, která byla u incidentu přítomna, osobní setkání.

Způsob, jakým pracovnice krajského úřadu jednání vedla a jak komunikovala se stranami, byl naprosto neprofesionální a v rozporu s principy správního řízení:

1. Bránění právnímu zastoupení stěžovatelky

Úřednice se hned v úvodu rozhořčila nad tím, že naše klientka nepřišla sama, ale se svou právní zástupkyní (právničkou Ligy lidských práv). Tu třikrát za sebou vyzvala, aby “zůstala za dveřmi”, a až když chtěla právní zástupkyně písemné potvrzení o odmítnutí její přítomnosti na jednání, úřednice ustoupila. Klientce přitom vyčetla, že doteď právního zástupce neměla a nyní chce prostřednictvím tohoto zastoupení vyvolávat konflikt. Jde přitom o manipulaci, kterou se úřednice snažila odradit klientku od využití svého ústavně zaručeného práva na právní pomoc (čl. 37 Listiny základních práv a svobod, § 33 správního řádu). Účelem právního zastoupení je efektivně chránit práva a zájmy zastoupeného (tj. klientky), nikoli vyvolávat konflikty. Jediný, kdo hned na začátku vyvolával konflikt, byla úřednice.

2. Zaujaté vedení celého jednání

Úřednice několikrát během jednání zmínila, že je v roli mediátora celého sporu a chce dát stranám prostor vyjádřit se k němu. Mediátor je nestranným profesionálem, který dá oběma stranám sporu prostor se vyjádřit, vyslechne je, pracuje s jejich emocemi, pojmenovává vzniklé problémy, ale nehodnotí je a nenabízí stranám řešení (viz Asociace mediátorů ČR). V tomto případě však úřednice nebyla nestranná. Zcela očividně favorizovala zdravotní sestru, která se schůzky účastnila za nemocnici. Dala jí dostatečný prostor k vyjádření, dávala najevo souhlas s ní a vyzdvihovala náročnost práce zdravotníků v této krizové době. Naopak naší klientce a její právní zástupkyni mnohdy nechtěla dát vůbec prostor k vyjádření, nenechala klientku dokončit myšlenku, skákala jí do řeči, výpověď klientky zlehčovala a negativně hodnotila. Úřednice už na první pohled neměla nestranný přístup a jednala neprofesionálně.

3. Nepravdivé informace ohledně procesních práv klientky

Úřednice opakovaně klientce sdělovala informace, které neměly oporu v právním řádu, případně s ním byly přímo v rozporu. Kromě toho, že na jednání nejprve nechtěla vpustit právní zástupkyni klientky, nechtěla ani uznat sepsanou plnou moc, kterou klientka zmocnila právničku Ligy k zastupování. Když chtěla právnička nechat do spisu zaprotokolovat, že ji úřednice nechtěla na jednání vpustit, bylo jí řečeno, že žádný spis neexistuje, protože pro tyto věci se spisy nezakládají. Toto tvrzení se nezakládá na pravdě, protože přímo ze zákona o zdravotních službách vyplývá právo stěžovatele nahlížet do stížnostního spisu a pořizovat z něj kopie, z čehož logicky vyplývá, že se spis musí vždy založit (§ 94 odst. 1 písm. e) ZZS).

Dále bylo klientce řečeno, že krajský úřad nemá pravomoc nemocnici cokoli přikazovat a zakazovat, proto úřednice chtěla od klientky vědět, co vlastně po krajském úřadu požaduje. Zákon přitom výslovně stanoví, že pokud krajský úřad při šetření stížnosti zjistí, že došlo k porušení práv či zájmů pacienta, uloží nemocnici nápravná opatření a stanoví lhůtu pro jejich splnění, popřípadě podá podnět jinému orgánu (např. České lékařské komoře) a o uložených nápravných opatřeních nebo podnětu informuje zdravotní pojišťovnu pacienta (§ 96 ZZS).

Doporučení pro jednání o stížnosti

Způsob, jakým úřednice krajského úřadu jednání vedla, je učebnicovým příkladem špatné praxe, kterou je potřeba změnit. Pokud se tedy s podobným jednáním setkáte, nenechte si ho líbit. Po přečtení tohoto textu a našich dalších článků (např. k právu na nepřetržitý kontakt nebo k tomu, jak správně podávat stížnosti ve zdravotnictví) budete vědět, na co si dát pozor. Nyní jen pár bodů k připomenutí:

 

  • Vždy jednejte v klidu, slušně a s respektem, a to i když s vámi druhá strana komunikuje způsobem zcela opačným.
  • Rozhovory se zdravotníky a posléze s pracovníky krajského úřadu si nahrávejte na diktafon. Nemusíte se ptát, zda můžete zapnout nahrávání a nemusíte to ani oznamovat. Na pořizování zvukového záznamu pro ochranu svých práv máte právo (§ 88 odst. 1 občanského zákoníku).
  • Do stížnosti nezapomeňte uvést, co po nemocnici, případně po krajském úřadu, požadujete. Pokud nemocnice či konkrétní lékař udělali chybu, požadujte nápravu a přijetí opatření, která zaručí, že se podobná situace nebude opakovat (například proškolení zaměstnanců). Po nemocnici můžete také požadovat omluvu. Do stížnosti také uveďte, že si přejete být vyrozuměni o způsobu vyřízení stížnosti a o přijatých nápravných opatřeních. Vše pište srozumitelně a výstižně.
  • Nebudete-li spokojeni se způsobem vyřízení stížnosti směřované poskytovateli zdravotních služeb, podejte druhou stížnost krajskému úřadu. Nebudete-li spokojeni ani s vyřízením stížnosti krajským úřadem, můžete si na postup krajského úřadu stěžovat u veřejného ochránce práv (víc v letáku ombudsmana Stížnosti ve zdravotnictví).

Panelová debata nad rozsudkem ESLP o povinném očkování v Česku a jeho dopadech

Liga lidských práv pořádá v návaznosti na nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva nad šesticí stížností na systém povinného očkování v Česku panelovou debatu o dopadech verdiktu.

Panelovou debatu budeme ve čtvrtek 29. dubna od 16:30 živě streamovat na Facebooku a zveřejníme také její záznam. Zájemci mohou už nyní pokládat dotazy pro hosty panelu ve FB události. Dotazy bude možno pokládat i během panelu v diskuzi pod přenosem.

Hosté panelové debaty:

  • Barbara Havelková – docentka na Právnické fakultě Oxfordské univerzity, která se zaměřuje na gender a právo a antidiskriminační právo
  • Zuzana Vikarská – vyučuje ústavní právo a lidská práva na Právnické fakultě MU v Brně, na téma rozsudku napsala článek
  • Adéla Hořejší – advokátka, která se mj. věnuje lidským právům ve zdravotnictví
  • Jan Vavrečka – lékař, který se tématu očkování dlouhodobě věnuje, publikuje kritické články a před vnitrostátními soudy zastupoval dva ze stěžovatelů
  • Martina Suchánková – předsedkyně spolku Rozalio, který Štasburskému soudu předal amicus curiae, v němž poukázal na situaci českých rodin v souvislosti s povinným očkováním
  • Zuzana Candigliota – advokátka spolupracující s Ligou lidských práv, která stěžovatele před ESLP společně zastupovala

Debatu bude moderovat Zuzana Durajová, právnička Kanceláře veřejného ochránce práv, která dříve pracovala v Lize lidských práv.