Případ dobré praxe a spolupráce OSPODu s rodiči. Posuzujeme však všechny rodiče stejným metrem?

Čtvrtek, 9. února 2023Aktuality, Poradna, Práva dětí a rodina, Případy, Uzavřené případy

Přinášíme vám případ rodiny, které už Liga lidských práv dříve pomohla. Nejprve zde soud zamítl návrh na nařízení ústavní výchovy a místo toho rozhodl, že děti zůstanou v péči svých rodičů, kterým však stanovil výchovná omezení. Nyní došlo k výraznému zmírnění omezení, a to díky přístupu rodičů, OSPODu (orgán sociálně-právní ochrany dětí) i soudu.

Matka se dlouhodobě ambulantně psychiatricky léčí, bere medikaci, má invalidní důchod a nemůže pracovat. Otec dříve pracoval, ale aby se mohl rodině více věnovat, zaměstnání opustil a pomáhá matce s řízením domácnosti a s péčí o děti. Žijí z invalidního důchodu, dávek a příspěvků. Rodiče vychovávají dvě děti se specifickými potřebami. I přes to všechno jsou ale schopní dětem zajistit dobrou stravu, ošacení, aktivity ke kvalitně strávenému volnému času a dokonce jim spoří.

 

Jaká soud stanovil rodičům výchovná omezení?

Co rodiče nejvíc omezovalo, byla povinnost zajistit v domácnosti třetí plně svéprávnou osobu při onemocnění dětí, a to minimálně na 2 hodiny denně (původně 6 hodin). Rodiče se však již o děti dokáží postarat zcela sami. To potvrdila i pracovnice OSPOD, společně s právníkem Ligy lidských práv a praktickým lékařem dětí. Dále rodiče velmi mrzelo, že nemohou s dětmi trávit dostatek času. Podmínky totiž byly nastaveny tak, že v průběhu školního roku byly obě děti ubytovány na internátu a během letních prázdnin musely být na dětských (alespoň příměstských) táborech. Výjimkou byl pouze jeden týden v červenci a jeden týden v srpnu. Tato dvě výchovná omezení chtěli rodiče zrušit.

Rodiče všechna soudem stanovená omezení řádně plní, snaží se skutečně nic nepodcenit. Spolupracují se všemi zainteresovanými subjekty, se soudem, OSPOD, sociálními službami, školou, pediatrem apod. V počátcích rodičovství potřebovali pomoct s rodičovskými kompetencemi a vedením domácnosti. Zapojili se do různých pomocných programů (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi s poruchami autistického spektra, nácvik domácích prací apod.). Nyní už vše zvládají sami. Když jsou děti nemocné, konzultují situaci s lékařem, když je potřeba tak i s OSPODem. Na léto dětem zajistí různé tábory a další podnětné aktivity.  

Podstatné u tohoto případu je, že se rodiče aktivně snaží a dělají vše pro to, aby dali svým dětem vše potřebné. Plní také veškeré podmínky, které jim soud nařídil. Čas ale plyne, děti jsou starší a rodiče zkušenější. 

Právník Ligy lidských práv proto pomohl rodičům sepsat návrh na změnu rozhodnutí soudu (původní rozhodnutí bylo už jednou změněno – z původně 6 hodin denně přítomnosti třetí osoby, když byly děti nemocné, na 2 hodiny denně). V nynějším návrhu rodiče požadovali zrušení povinnosti přítomnosti třetí osoby v případě nemoci dětí a povinnost zajistit dětem tábory přes léto tak, aby byly děti s rodiči dva týdny v červenci a dva týdny v srpnu. Pracovnice OSPOD i dětský lékař s tímto návrhem souhlasili. 

Jde o případ dobré praxe jak rodičů, tak OSPOD, který s rodinou skutečně spolupracuje a respektuje právo na rodinný život všech jejích členů a nejlepší zájem nezletilých podle Úmluvy o právech dítěte. 

Zároveň však z případu vyvstává otázka, zda se u rodičů a jejich schopností a dovedností postarat se o své děti měří stejným metrem. U rodičů s postižením / duševním onemocněním, příp. ze sociálně slabších poměrů vnímáme silný tlak na to, aby vše dělali téměř dokonale, nedocházelo k žádným chybám a přešlapům. Každý přitom máme právo chybovat. Liší se však potřeba podpory či pomoci a její forma. O podobném problému psala již Kancelář veřejného ochránce práv. Říká, že z podnětů na nešetrné či nerovné zacházení, které ombudsmanovi často chodí od rodičů s psychosociálním postižením, a v nichž shledá pochybení, bývá patrné předsudečné uvažování a přístup ze strany OSPOD a např. veřejných opatrovníků. To je mimo jiné dáno nedostatkem informací o možnostech podpory a pomoci takovým rodinám.

V souvislosti s prací s rodiči s psychosociálním postižením vydala Liga lidských práv edukační video, které vychází z uspořádaného workshopu pro pomáhající profese. Spustíte ho kliknutím na ikonu pravo ➡️

Soud návrhu, který Liga lidských práv pomohla rodičům sepsat, vyhověl, ale stále v této rodině platí další výchovná omezení. Netvrdíme, že je to nutně špatně, ale kdyby rodiče byli v lepším sociálním postavení, neměli by duševní onemocnění, je možné, že by je společnost považovala za velmi vzorné rodiče. Zmíněná rodina může být pod výrazně větším drobnohledem než jiné rodiny, kde se tyto prvky zranitelnosti neobjevují nebo nejsou tak výrazné.

 

Podpořte Ligu lidských práv, protože nebýt lhostejný/á má smysl!

Práva matek s psychosociálním postižením

Čtvrtek, 2. února 2023Manuály, Poradna, Práva dětí a rodina, Práva lidí s postižením, Práva pacientů, Publikace

Právní příručka pro ženy s psychosociálním postižením.

Příručka je určena především pro ženy s psychosociálním postižením, kterým chybí přehledně podané základní informace o jejich právech a možnostech v souvislosti s těhotenstvím, porodem a mateřstvím. Příručka představuje stručný úvod do této problematiky a jejím cílem není poskytnout čtenářce (či čtenáři) široké a komplexní informace. Účelem je spíše předat základní praktické informace, aby byla čtenářka (či čtenář) schopna se v daném tématu lépe zorientovat.

Stáhnout

Právní příručka pro ženy s psychosociálním postižením – stručnější verze

Jde o ještě stručnější verzi výše uvedené příručky, která se čte o něco snadněji a obsahuje jen ty nejzákladnější infor 

Stáhnout

Právník Ligy lidských práv se zúčastnil kulatého stolu k přítomnosti blízkých osob u hospitalizovaných dětí

Středa, 1. února 2023Aktuality

Karel Lach, právník Ligy lidských práv, se minulý čtvrtek (26. 1. 2023) zúčastnil kulatého stolu s názvem “Děti potřebují své blízké, během hospitalizace zejména. Fakta, zkušenosti a léčebný efekt”. Akce proběhla na půdě Poslanecké sněmovny ČR a pořádala ji místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová ve spolupráci s poslankyní Martinou Ochodnickou, členkou Výboru pro sociální politiku a Výboru pro zdravotnictví.

S příspěvkem, především o výhodách bondingu, vystoupil Lumír Kantor, senátor a místopředseda Výboru pro zdravotnictví a primář novorozeneckého oddělení Fakultní nemocnice Olomouc.

Gynekologicko-porodnické oddělení Nemocnice Havířov reprezentovala vrchní sestra Ivona Mikulenková, jejíž zkušenosti byly ukázkou dobré praxe. V Havířově nabízí například společnou hospitalizaci dítěte se všemi členy primární rodiny.

Tereza Jandová, ředitelka Dětského domova SOS, hovořila o hospitalizovaných dětech z ústavní výchovy, které v některých případech rodiče nemají. Také o dětech z (před)pěstounské péče. Zde se totiž často stává, že dojde k vakuu, kdy není jasné, kdo by u dítěte mohl a měl být. Někdy mají rodiče stále rodičovskou odpovědnost, ale o dítě se reálně stará někdo jiný. Proto bývá s dítětem hospitalizován například pracovník daného ústavního zařízení nebo i dobrovolník.

Josef Pavlovic, náměstek ministra zdravotnictví, promluvil o připravované metodice k přítomnosti zákonných zástupců a dalších blízkých osob u hospitalizovaných dětí. Měla by být komplexní, zatím je v procesu dokončování a interně se připomínkuje v rámci Ministerstva zdravotnictví.

Cennou součástí kulatého stolu byly také ženy, které sdílely zkušenost s hospitalizací svých dětí nebo s vlastní hospitalizací.

Ředitel Fakultní nemocnice Motol, Miloslav Ludvík, upozornil, že rodiče mají nejen práva, ale také povinnosti.

Součástí závěrečné diskuze bylo prohlášení vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové, ve kterém přímo vyzvala ředitele FN Motol k hledání společných cest k dobré praxi na všech odděleních nemocnice a nikoliv důvodů, proč někdy přítomnost zákonných zástupců či jiných osob blízkých u hospitalizovaných dětí není možná. Vládní zmocněnkyně také dodala, že si velmi váží práce a odbornosti všech zdravotníků. Praxe umožnění společné hospitalizace by však měla být možná všude. A právě FN Motol by se mohla stát dalším ostrovem dobré praxe.

Vyjádření Ligy lidských práv ke změně koncepce tzv. asistenta pedagoga

Úterý, 29. listopadu 2022Aktuality

V současné době je v připomínkovém řízení návrh novely školského zákona a zákona o pedagogických pracovnících. Nově se má zásadním způsobem změnit koncepce využívání tzv. asistenta pedagoga, a to ne zcela vhodným způsobem. V důsledku navrhovaných změn může být mnoha žákům se speciálními vzdělávacími potřebami ztížen přístup ke vzdělání.

Asistent pedagoga nyní již nebude považován za podpůrné opatření doporučené školským poradenským zařízením (ŠPZ) konkrétnímu žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). Nově chce Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovi stanovit maximální počet hodin přímé pedagogické činnosti asistenta pedagoga, a to pro každou školu na základě předem určených koeficientů. Základním kritériem bude počet tříd ve škole a jejich průměrné obsazení, včetně zohlednění počtu a stupně znevýhodnění. Určené koeficienty by měly k účinnosti novely (tj. od roku 2024) odpovídat stavu z roku 2021, což nepovažujeme za vhodné vzhledem k rostoucímu počtu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Takto získaná data nebudou v roce 2024 aktuální.

Ředitel školy bude mít povinnost využít podporu asistenta pedagoga, bude-li to nezbytné. Není však jasné, podle jakých kritérií by měli tuto “nezbytnost” posuzovat, resp. jak široká je zde míra uvážení. Předpokládáme, že tato otázka bude řešena metodicky, což však nepovažujeme za dostatečné. Ze zkušenosti totiž víme, že se ředitelé metodikou (jakožto právně nezávazným dokumentem) odmítají řídit např. v situacích, kdy s jejím obsahem nesouhlasí. Dále není jasné, jak často by měl ředitel “nezbytnost” vyhodnocovat, zda jednorázově či periodicky např. před zahájením školního roku. 

Dále chceme poukázat na možný problém kompetence a odbornosti ředitele rozhodnout, zda s ohledem na složení konkrétní třídy bude potřeba přijmout asistenta pedagoga a na jak vysoký úvazek. Rozumíme tomu, že současné nastavení v podobě doporučení ŠPZ je pro poradenská zařízení administrativně náročná. Odhlédneme-li však od tohoto faktoru a od skutečnosti, že ne každá metodika vyhodnocování potřebnosti konkrétního podpůrného opatření pro konkrétní dítě se SVP může být vhodně nastavena, stále v ŠPZ pracuje multioborový kolektiv odborníků, který je pravděpodobně schopen lépe vyhodnotit, zda je podpora asistenta pedagoga nezbytná či nikoli, příp. v jaké míře.

V souvislosti s periodikou a způsobem přezkumu “nezbytnosti” zajištění činnosti asistenta pedagoga si také klademe otázku, jak budou řešeny situace, kdy se maximální počet hodin přímé činnosti asistenta pedagoga v dané škole vyčerpá a dojde ke zjištění, že jsou ve škole další žáci se SVP, kteří by podporu asistenta pedagoga potřebovali (ať už půjde o nově přijaté žáky či u žáky stávající). Podpora asistenta pedagoga bude ze státního rozpočtu hrazena jen do předem stanovené maximální výše. Poté bude potřeba hledat financování činnosti asistenta pedagoga jinde. Klademe si otázku, do jaké míry a kde budou ředitelé ochotni takové financování zajistit.

V neposlední řadě chceme upozornit na možný nedostatek asistentů pedagoga v tzv. malotřídkách. Ty budou moci využít činnosti asistenta pedagoga pouze v případě, že vzdělávají žáky se 4. či 5. stupněm znevýhodnění. 

Co se týče změn financování využívání asistenta pedagoga, plně se ztotožňujeme se stanoviskem ČOSIV.

Závěrem chceme doplnit, že rozumíme snaze státu ušetřit finance (novela bohužel působí více jako snaha o finanční škrt, než jako snaha o zajištění kvalitnějšího a inkluzivnějšího vzdělávání pro každé dítě), avšak škrtat v oblasti pomoci zvlášť zranitelným dětem a jejich přístupu ke vzdělání považujeme za skutečně nešťastné řešení. Jsme si také vědomi toho, že ŠPZ nejsou ve své činnosti v souvislosti s doporučováním jednotlivých podpůrných opatření, včetně asistenta pedagoga, jednotná, avšak navrhované řešení situaci pravděpodobně nezlepší. Naopak ve školách, které integrují vyšší počet žáků se SVP a tím pádem i více asistentů pedagoga, o jejichž část nyní nejspíš přijdou, může nastat situace, kdy pedagogové nebudou zvládat zajistit všechny potřeby těchto žáků a v důsledku toho z dané školy například odejít, neboť budou přetíženi. Novela tak může přinést více problémů než užitku.



(ilustrační fotografie převzata z webu Unsplash)

 

 

 

 

 

Jak reagovat, pokud lékař zapsal do zdravotnické dokumentace výkon, který nebyl proveden, a vykázal ho pojišťovně?

Úterý, 8. listopadu 2022Práva pacientů

Nesprávný nebo nepravdivý zápis do zdravotnické dokumentace můžete zjistit, pokud požádáte o umožnění nahlédnutí do zdravotnické dokumentace nebo o její kopie. Neoprávněné vykázání výkonu zdravotní pojišťovně můžete zjistit z přehledu vykázané péče, který pojišťovny zpřístupňují svým klientům on-line nebo ze zákona poskytnou jednou ročně formou výpisu na žádost pojištěnce.

Pokud zjistíte, že do zdravotnické dokumentace byl zapsán výkon, který nebyl proveden, a navíc jeho provedení bylo vykázáno zdravotní pojišťovně, můžete to řešit stížností spojenou se žádostí o opravu záznamu ve zdravotnické dokumentaci. Stížnost se nejprve podává samotnému poskytovateli zdravotních služeb. V případě, že nebudete spokojeni se způsobem vyřízení stížnosti, můžete se obrátit na příslušný krajský úřad. Více informací o tom, jak podat stížnost, se dozvíte v našem článku Stížnost proti poskytovateli zdravotních služeb snadno a efektivně. O neoprávněně vykázané zdravotní péči také můžete informovat svoji zdravotní pojišťovnu.

(zveřejněno dne 13. 1. 2021)