Pondělí, 21. dubna 2008Tiskové zprávy
V úterý 22. dubna 2008 v 16:00 se na Staroměstském náměstí v centru Prahy v restauraci Kovárna setkají světoví diktátoři a dají si společně kávu. Poté předají představitelům ČR dopis, ve kterém jim poděkují za to, že naše země doposud nepřistoupila k Mezinárodnímu trestnímu soudu, který má stíhat pachatele nejvážnějších zločinů. ČR tak pro ně zůstává posledním bezpečným státem EU.
Mezi diktátory, kteří do Prahy zavítají, budou Pol Pot z Kambodži, Kim Čong-il ze Severní Koreje, Mengistu Haile Mariam z Etiopie a Charles Taylor z Libérie.
Happening předchází projednávání Mezinárodního trestního soudu v Poslanecké sněmovně a Senátu na jejich schůzích, které začínají v úterý 22. dubna, respektive ve středu 23. dubna 2008.
K Mezinárodnímu trestnímu soudu doposud přistoupilo 106 států po celém světě a všechny členské státy EU, kromě ČR. „To, že Česká republika doposud Mezinárodní trestní soud aktivně nepodporuje, snižuje prestiž naší zahraniční politiky, protože lidská práva mají být jednou z jejích hlavních priorit,“ říká Magdaléna Lásková z Amnesty International ČR.
Vznik Mezinárodního trestního soudu je přitom mezníkem ve vývoji mezinárodního práva, který umožňuje stíhání osob zodpovědných za válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu. Bez existence tohoto orgánu by mohli pachatelé vážných zločinů dál unikat spravedlnosti. „Na několika místech světa jsou v tomto momentě páchány válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Ženy, děti a muži jsou masakrováni, znásilňováni a vyháněni ze svých domovů. Nemohou čekat další měsíce. Každý nový stát, který přistoupí k Mezinárodnímu trestnímu soudu, posiluje jeho účel, kterým je těmto zločinům zabránit,“ uvedl Jan Kratochvíl z Ligy lidských práv.
Mezinárodní trestní soud v tuto chvíli vyšetřuje situaci ve čtyřech afrických státech – Demokratické republice Kongo, Středoafrické republice, Súdánu a Ugandě. V únoru letošního roku byl soudu předán třetí obviněný Mathieu Ngudjolo Chui, který je obžalován z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti během násilí v Demokratické republice Kongo.
Happening pořádají organizace Amnesty International, Člověk v Tísni, Liga lidských práv, Česká ženská lobby a Český červený kříž.
Bližší informace poskytne:
Jan Kratochvíl, Liga lidských práv, jkratochvil@llp.cz, tel. 608 021 038
Středa, 16. dubna 2008Zprávy z médií
Připravovaná novela zákona o policii vadí ochráncům lidských práv
PRAHA Novela zákona o policii se dostala pod palbu kritiky ochránců lidských práv. Podle nich totiž nová norma, která už prošla prvním čtením ve sněmovně, zasahuje do práv občanů. Policii prý dává širší pravomoci, než umožňuje Evropská úmluva o lidských právech.
Podle předsedy Ligy lidských práv Jiřího Kopala lze chystané novele vytknout tři základní body: “Především nezavádí nezávislou kontrolu policie, příliš zasahuje do soukromí občanů a policii dává nepřiměřené pravomoci pro omezování osobní svobody občanů,” vyjmenoval Kopal.
Kromě toho vytýkají ochránci lidských práv ministru vnitra Ivanu Langrovi, že zákon nedává inspekci, která vyšetřuje zločiny policistů, dostatečnou nezávislost. Postavení inspekce se podle aktivistů mělo změnit tak, aby nespadala pod pravomoc vnitra.
Mluvčí ministerstva Jana Malíková ale upozornila, že úředníci připravují takzvanou generální inspekci. Ta by měla být v budoucnu podřízena přímo vládě a měla by kontrolovat i ostatní bezpečnostní složky.
Nevládní organizace také chtějí, aby v inspekci nepracovali jen policisté. “Měla by tak jako v zahraničí absorbovat i civilní prvek: právníky nebo investigativní žurnalisty,” řekl Kopal.
Aktivisté Českého helsinského výboru však nekritizují jen kontrolní systém policie. Poukazují také na nebezpečnost elektrických paralyzérů, které už v zahraničí způsobili smrt lidí. Hrozí prý, že tzv. taser budou policisté používat nadmíru.
“Posvítí” si na konta V bezpečnostní legislativě se chystá ještě jedna velká změna: připravovaný nový zákon o tajných službách počítá s tím, že by zpravodajci mohli získávat informace o soukromých kontech z bank a dalších finančních institucí. Dosud mohou zpravodajské služby získávat údaje jen od orgánů veřejné správy.
Odborníci návrh odůvodňují především nutností sledovat peníze určené na podporu terorismu. Přesuny peněz jsou přitom často klíčem k odhalení nejen terorismu, ale i organizovaného zločinu a dalších kriminálních aktivit. Návrh věcného záměru zákona zatím schválila Bezpečnostní rada státu a nyní čeká na projednání vládou.
Článek vyšel dne 16.4.2008 v Lidových novinách.
Úterý, 15. dubna 2008Aktuality
V měsíci dubnu a květnu proběhnou na základních školách Zlínského a Jihomoravského kraje v rámci projektu Férová škola zbývající semináře na téma diskriminace.
Na květen dále připravujeme zveřejnění informací o certifikátu Férová škola spolu s plným zněním standardů Certifikátu v pedagogických časopisech, na webových stránkách Metodického portálu a na portálech krajů. Základní školy se tak mohou dozvědět více o tom, jak se do projektu přihlásit a co je pro získání titulu „Férová škola“ potřeba udělat.
6. května 2008 uvedeme do provozu internetové stránky Férové školy s veškerými informacemi k projektu včetně standardů Certifikátu a kurikulární části s návrhy konkrétních aktivit odkud mohou učitelé čerpat inspiraci pro výuku žáků prvního a druhého stupně. Na stránkách www.ferovaskola.cz bude k dispozici také on-line přihlašovací formulář, číslovaný seznam certifikovaných škol, nabídka vzdělávacích kurzů, informace o komisi, rozhovory s řediteli škol a další zajímavosti.
Úterý, 15. dubna 2008Zprávy z médií
Iveta TOUŠLOVÁ; moderátorka
——————–
Organizace, které hájí lidská práva, se opřely do nového policejního zákona, zejména do pasáží o používání zpravodajské techniky. Varují, že by mohla být zneužita.
Tereza KRUČINSKÁ; redaktorka
——————–
Další kritika na hlavu nového zákona o policii je tentokrát spojena s obavou o ochranu soukromí. Policisté by podle ní nově mohli mít přístup k citlivým informacím od tajných služeb.
Jiří KOPAL; právník, Liga lidských práv
——————–
Riziko je v tom, že policie by si navzájem se zpravodajskými službami mohly předávat informace tak, že o tom nebude žádná kontrola a nebude jasně vymezen legitimní účel k předávání těchto informací.
Miroslav KRUTINA; právník, Český helsinský výbor
——————–
Chtěli bychom slyšet nějaké garance, že nebude probíhat, já nevím, plošný monitoring, zneužívání zpravodajských informací, které obecně jsou shromažďovány samozřejmě v mnohem větším rozsahu.
Tereza KRUČINSKÁ; redaktorka
——————–
Nedostatečnou kontrolu spolupráce policie a tajných služeb kritizuje také opozice.
Jeroným TEJC; poslanec; bezpečnostní expert strany /ČSSD/
——————–
Nemůžeme uvažovat o žádném zvýšení využití zpravodajských služeb, ani ve spolupráci s policií pokud nebude zajištěna větší kontrola zpravodajských služeb.
Tereza KRUČINSKÁ; redaktorka
——————–
Ministr vnitra Ivan Langer kritizovanou pasáž policejního zákona brání. Riziko zneužití podle něj nehrozí.
Ivan LANGER; ministr vnitra /ODS/
——————–
Jsou okamžiky, kdy spolu musí být policie a zpravodajské služby schopny reagovat ve vteřinách, to nic nemění na tom, že každé takovéto jednání musí být následně podrobeno kontrole.
Tereza KRUČINSKÁ; redaktorka
——————–
Obavy ze zneužití zpravodajských služeb nejsou na místě ani podle Bezpečnostní informační služby.
Jan ŠUBERT; mluvčí, Bezpečnostní informační služba
——————–
Pokud někdo není špion, terorista, velký tunelář, neohrožuje demokracii, není ve spojení s organizovaným zločinem, tak se sebemenšího zájmu naší služby o svojí osobu nemusí obávat.
Tereza KRUČINSKÁ; redaktorka
——————–
Nový policejní zákon je teď ve sněmovně ve druhém čtení. Pokud parlamentem projde úspěšně a podepíše ho prezident, začne platit na začátku roku 2009.
Textový záznam televizní relace v pořadu Události na ČT1 ze dne 15.4.2008.
Úterý, 8. dubna 2008Aktuality
Na konci minulého týdne se v Ostravě uskutečnilo setkání nezákonně sterilizovaných žen z České republiky a Slovenska.
Asi dvě desítky žen, z nichž většina přijela ze Slovenska, se sešly, aby si vyjádřily vzájemnou podporu. Ženy hovořily zejména o potřebě vytrvale upozorňovat na protizákonné praktiky páchané na romských ženách v minulých letech, a předejít tak do budoucna podobnému zacházení. Sterilizované ženy se kvůli svému boji musí vyrovnávat rovněž s určitým tlakem médií a popularitou, která s sebou zvláště na Slovensku nese další nepříjemné zkušenosti. Mediálně zkresleným obrazem jejich osobního příběhu počínaje a útoky ze stran anonymních jednotlivců konče.
České ženy projevily rozhořčení nad tím, že ačkoli veřejný ochránce práv již na konci roku 2005 konstatoval, že v ČR k nezákonným sterilizacím docházelo, vláda se i přes mezinárodní kritiku tímto problémem dosud nezabývala. Na Slovensku je situace bohužel ještě horší a na politické úrovni otázka nedobrovolných sterilizací téměř úplně absentuje.
