Zločiny policistů mají šetřit jejich kolegové

Přestože se vláda s opozicí shodují v tom, že trestnou činnost policistů by měl vyšetřovat nezávislý orgán, výsledek hlasování poslanců o změti pozměňovacích návrhů k reformě policie je zcela opačný.

Sněmovna totiž omylem schválila, že zločiny policistů budou vyšetřovat samotní policisté. „Je to nesmysl a to tam nemůže zůstat. Přinejmenším toto je důvod, proč se zákon musí vrátit zpátky do Sněmovny, a dojde k nějaké prodlevě,“ uvedl v neděli v České televizi ministr vnitra Ivan Langer (ODS). Vládní návrh původně počítal s tím, že by se posílily pravomoci současné Inspekce ministra vnitra, která by tak mohla policisty nejen prověřovat, ale také obviňovat a podávat návrhy na jejich obžalobu. Opozice naproti tomu chtěla zachovat nynější stav, kdy mají toto právo pouze speciální státní zástupci, kteří podle současné právní úpravy vedou vyšetřování.

Může to ohrozit nezávislost vyšetřování

Příslušný pozměňovací návrh poslankyně Kateřiny Jacques (SZ) měl zachovat současnou praxi, ale opozice ho neschválila a poslanci si zároveň nevšimli, že tím pádem neplatí ani původní návrh ministerstva vnitra, a veškeré pravomoci tak spadnou do klína policii. Podle ministra Langra může tato situace ohrozit nezávislost vyšetřování. Souhlasí s tím i Jan Kratochvíl z Ligy lidských práv: „Taková situace by byla zcela absurdní a zjevně v rozporu s našimi mezinárodními závazky, které vyžadují, aby trestné činy policistů vyšetřoval nezávislý orgán. Doufejme, že Senát tuto sněmovní kuriozitu napraví.“ Zástupci resortu vnitra nicméně uklidňují, že i v případě, že reformu schválí i Senát a podepíše ji prezident, o zásadní zásah do nezávislosti vyšetřování nepůjde. „Je to řešitelné i tak. Státní zástupce má totiž možnost si vyšetřování kdykoli vést sám, což by se zřejmě v těchto případech využívalo,“ vysvětlil Právu Karel Bačkovský z ministerského odboru bezpečnostní politiky.

Problém bude řešit Generální inspekce

Zároveň dodal, že definitivní řešení by mělo přinést plánované zřízení samostatné Generální inspekce, pod kterou bude spadat nejen Inspekce ministra vnitra, ale také kontrolní orgány celníků, vězeňské služby a justiční stráže. Langer se po dohodě s opozicí zavázal, že příslušný zákon předloží parlamentu do konce letošního roku, nový úřad by mohl teoreticky začít fungovat od ledna 2010. Kromě sporné úpravy o vyšetřování trestné činnosti policistů prošel ve středu Sněmovnou i původní návrh ministerstva, který dává resortní inspekci větší pravomoci při vyhledávání policejních zločinců. Zákon totiž dává inspekci do rukou nový nástroj – tzv. testy integrity. Inspektoři by při nich mohli např. schválně spáchat dopravní přestupek a následně čekat, zda si policista neřekne při jeho řešení o úplatek. „Nejde o provokaci, příslušníci inspekce by např. nemohli úplatky sami nabízet,“ upřesnil k tomu Langer. Sněmovna v této souvislosti schválila také návrh stínového ministra vnitra za ČSSD Františka Bublana, aby takový test vždy podléhal souhlasu státního zástupce. Kromě zvýšení svých pravomocí by se na druhou stranu měla inspekce dostat pod větší kontrolu – poslanci totiž schválili zřízení stálé sněmovní komise pro dohled nad její činností. Šéfa inspekce by také měla nově jmenovat vláda na návrh ministra vnitra, což by podle Langra mělo zajistit větší nezávislost této instituce na „mateřském“ resortu.

Jakub Troníček

Článek vyšel v deníku Právo dne 30. 6. 2008

Podceněné hrozby policejního zákona

Sněmovna přijala po sedmnácti letech nový policejní zákon, který má ambici vyšlapat cestu pro reformu policie. Obecně je nutno modernizaci činnosti policie podpořit. To se projevuje i v reakcích většiny médií, která jsou ráda, že se s policií konečně něco děje.
Příliš se tak nezabývají „detaily“, jaké představuje prostor pro zásahy do občanských svobod. V tom totiž zákon kopíruje negativní trendy v západní Evropě. A to nejen s ohledem na zásahy do našeho soukromí. I počet donucovacích prostředků v rukou policistů stoupá, obdobně jako počet druhů hraček pro děti v obchodech. Stejně jako děti někdy přistupují policisté k vynucování toho, proč tu nebo onu hračku ve svých rukách nutně potřebují a nezkoumají její zdravotní závadnost.

Opět mohou vždy přiléhavě argumentovat, že tyto prostředky zavedly před námi země, které pro nás byly v řadě ohledů v minulých desetiletích vzorem. Bude zřejmě trvat ještě pár let „paralyzujících“ zkušeností a kritického přemýšlení, které moderní vynálezy je lépe do výstroje naší policie nepřebírat. V částečně širší podobě než v minulosti zůstávají možnosti policie omezovat osobní svobodu občanů. I pro pouhá „podezření ze spáchání přestupku“. Tato hojně zneužívaná pravomoc se podceňuje. To je nebezpečné jak pro každodenní kontakt s policisty, tak pro situace, kdy vedení policie sahá k represivnějším metodám. Vzhledem k rétorice, kterou používá pro úspěch v politickém boji Strana zelených, je zajímavé vědět, že k rozšíření těchto pravomocí přispěl – zdržením hlasování – tento poslanecký klub. Ten je, zdá se, schopen se sjednotit alespoň tehdy, když jde o to, umožnit omezovat osobní svobodu občanů.

Proto je spravedlivé vyzdvihnout, že hodnotu osobní svobody v souladu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv chápou vedle poslanců opozice také dva poslanci KDU-ČSL. Občanům lze v případě předvedení na policejní služebnu doporučit právní kroky končící stížností k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Nejpikantnější je pak skutečnost, že od 1. ledna nebude moci vést vyšetřování o trestných činech policistů ani Inspekce ministra vnitra, ani státní zástupci. Je to neodpustitelná chyba v hlasování. A to z toho důvodu, že byla spojena s nedůstojným přístupem poslanců, kteří hlasovali o důležitých zákonech úmyslně překotně. Snad s motivací dostat se co nejrychleji na dovolenou? Doufejme, že senátoři se stihnou v moři vykoupat již předtím, než se dostanou k opravám školáckých chyb svých kolegů ze Sněmovny.

Jiří Kopal

Článek vyšel v deníku Právo dne 30. 6. 2008

Jaké možnosti vzdělání mají u nás romské děti?

Debata se konala 28. března 2007 v Galerii Langhans. Hosty byli Michal Čermák z Ligy lidských práv, Zuzana Kaprová a Marie Ruchová z ministerstva školství, Jana Straková z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy a dlouholetý streetworker Kumar Vishwanathan. Debatu moderoval Martin Veselovský a nenechalo si ji ujít přibližně sedmdesát posluchačů.
Moderovaná diskuse hledala odpovědi na otázky, zda v Česku dochází k předčasné segregaci romských dětí do zvláštních škol a proč a jak tomu lze bránit.
Byl probírán i nový školský zákon a příklady dobré praxe. Kumar Vishwanathan, bývalý učitel fyziky, spolu s diváky litoval faktu, že naše české děti se učitelé často nesnaží získat pro předmět, jako je fyzika či matematika, a vzbudit v nich zájem, ale snaží se pouze naučit objem učiva podle osnov i za cenu toho, že se děti předmětu bojí a nemají jej rády. Praxe v Indii je zcela opačná. Třeba se jí také časem přiučíme…

Text je součástí článku Debaty podpořené z Matra KAP grantu, který vyšel dne 30.6.2008 v Lidových novinách.

Poslanci pro policii

Úpravy policejního zákona jsou zmatečné a dávají policii nesmyslná práva.

Poslanecká sněmovna ve středu ve třetím čtení schválila zbrusu nový policejní zákon a zároveň zákon doprovodný, novelizující přes padesát jiných předpisů. Poslanci hlasovali o desítkách pozměňovacích návrhů a procedura se protáhla až do deváté hodiny večerní. Při hlasování o změti pozměňovacích návrhů došlo i k některým zásadním chybám. Vyšetřování trestných činů policistů patří k těm kuriozním, byť s potenciálně tragickými důsledky pro právní stát.
V rámci samotného zákona o Policii ČR poslanci nejdříve jednohlasně schválili pozměňovací návrh, který odnímal pravomoc vést fázi vyšetřování trestných činů policistů současné Inspekci ministra vnitra, jak navrhovalo původně Ministerstvo vnitra.
Pár hodin na to však poslanci neschválili související pozměňovací návrh v doprovodném tisku, který oproti návrhu vnitra pravomoc vyšetřování policistů vracel státním zástupcům. Ta je totiž upravena podrobně v trestním řádu. Nepovedlo se to ani na třetí pokus, když první dvě hlasování o pozměňovacím návrhu byla zpochybněna. Pro návrh nehlasovali zástupci opozičních stran a ani někteří koaliční poslanci.
V důsledku tak od ledna 2009, bude-li takto zákon schválen, nebude podle jedné interpretace v České republice orgán s pravomocí vyšetřovat trestné činy spáchané policisty. Podle druhého názoru to může být jedině sama Policie ČR. To by však vedlo k tomu, že by prohřešky policistů vyšetřovali sami policisté, což je v diametrálním rozporu s programovým prohlášením vlády. Taková situace by byla zcela absurdní a zjevně v rozporu s mezinárodními závazky České republiky, které vyžadují, aby trestné činy policistů vyšetřoval nezávislý orgán.
V rámci hlasování nebyly také schváleny pozměňovací návrhy týkající se omezení širokých pravomocí policie předvádět na stanice osoby i při podezření z páchání přestupku. Měly uvést původní vládní návrh do souladu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv. Pro návrh však hlasovali jen zástupci opozice a dva lidovci, poslanci Strany zelených se zdrželi, čímž policii umožnili pokračovat v porušování práva na osobní svobodu. Návrh tak těsně neprošel a česká vláda se nadále zbytečně vystavuje nebezpečí odsuzujících rozsudků u Evropského soudu pro lidská práva.
Jan Kratochvíl

Článek vyšel dne 30.6.2008 v Literárních novinách.

Přečtěte si nejnovější články expertů Ligy a MDAC na práva osob s duševním postižením.

Autoři analyzují praxi českých soudů, které zastavují řízení o vyslovení přípustnosti převzetí do ústavu zdravotnické péče, pokud je pacient propuštěn ještě před tím, než soud stihne o zákonnosti převzetí rozhodnout. Tento postup je podle autorů v rozporu s Listinou základních práv a svobod i Evropskou úmluvou o lidských právech a současně znemožňuje odškodnění osob nezákonně hospitalizovaných proti jejich vůli.

  • Mgr. David Zahumenský, Pohled středoevropských ústavních soudů na otázku zbavování způsobilosti, Soudní rozhledy, 5/2008, s. 164-168.

Článek se zabývá nedávnými rozhodnutími ústavních soudů České republiky, Slovinska a Polska, které se dotýkají problematiky zbavování způsobilosti k právním úkonům. Ze všech těchto rozhodnutí vyplývá, že paternalistický a formalistický přístup obecných soudů ke zbavování či omezování způsobilosti typický právě pro středoevropský region je nadále neudržitelný. Tento trend odpovídá i nové mezinárodní Úmluvě o právech osob s postižením, která jde ještě dál a předpokládá, že ke zbavování způsobilosti k právním úkonům by vůbec nemělo docházet. Osobám s postižením, jejichž schopnost samostatně činit právní úkony je snížena, by při rozhodování měla být naopak poskytována podpora, což přispěje i k jejich větší samostatnosti a sociálnímu začleňování.