Středa, 23. července 2008Zprávy z médií
Otec vypracovává znalecký posudek na práci svého syna, který je obviněn z trestného činu. Zní to jako nesmysl? Přesto k tomu došlo. S takovým případem se setkala Liga lidských práv. Podle ní by se pravidla pro práci soudních znalců měla zpřísnit. Ministerstvo spravedlnosti už na změnách pracuje, zatím ale tají podrobnosti.
„Proti špatné práci lékařů-soudních znalců není obrany. Člověk, kterého poškodili, nemá dovolání,“ říká na základě čtyřicetileté praxe advokátka Marie Cilínková, která se specializuje na spory pacientů o náhradu škody na zdraví.
Znalce totiž nikdo nekontroluje a neodvolává, podle advokátky od roku 1989 o kulaté razítko znalce nikdo nepřišel. „Dozvěděli jsme se o případu, kdy jeden znalec vypracoval v jednom případě zcela různé znalecké posudky pro obě strany sporu. Upozornili jsme na to, nic se ale nestalo, ten člověk je znalcem dál,“ líčí Cilínková.
Zaujatost se nepřiznává
Právníci Ligy lidských práv ve spolupráci s nezávislými odborníky prostudovali několik desítek znaleckých posudků, které jim poslali účastníci soudních sporů. Odhalili v nich mnoho nedostatků. „Znalci často dělají posudky mimo obory, pro které mají kvalifikaci,“ upozorňuje na jeden z problémů právník ligy David Zahumenský.
Může se tak stát, že posudek po zranění pacienta vypracovává místo traumatologa třeba lékař-internista. Tento jev potvrzuje i prezident České lékařské komory Milan Kubek, podle něj ale bývají na vině i soudci. „Mnohdy zadávají posudky bez ohledu na obor, znalec jako znalec,“ říká Kubek. Co liga a právníci navrhují
– měla by vzniknout profesní komora soudních znalců, která by dbala na jejich kvalifikaci, kontrolovala jejich práci a udělovala jim tresty v případě, že nebudou pracovat řádně
– kritéria kvality práce znalců má stanovit zákon či vyhláška (nezaujatost, uvádění zdrojů, z nich znalec vycházel, nepřekračování kvalifikace a podobně)
– znalci by měli být lépe odměňováni: 350 Kč za hodinu není částka, která by ke znalecké práci nalákala špičky jednotlivých oborů
– znalcem by se odborník stával jen na určitou dobu, například na pět let; s tím, že by poté musel projít přezkoušením, aby se mu kvalifikace prodloužila
Dalším problémem je podjatost znalců. „V malé zemi jako je Česko je těžké vyloučit, že znalec nemá vztah třeba k velké nemocnici, kterou má posuzovat. Pak by ale měl vždy do posudku uvést, že by mohl být podjatý a jak,“ navrhuje Zahumenský. Kromě tohoto opatření navrhuje liga i několik dalších, například vznik znalecké profesní komory (viz box).
Špatný posudek? Žalujte ho!
S tím ale nesouhlasí profesor Tomáš Zima, děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, který je také znalcem. „Nejsem si jist, že by komora znalců nebyla jen další orgán pro orgán,“ říká skepticky Zima. Podle něj je velmi obtížné hodnotit kvalitu posudků, přičemž konečné slovo při posuzování by stejně mohl vyřknout až soud. „Náhradu škody za poškození způsobené špatným posudkem mohou lidé žádat už dnes,“ dodává Zima.
Podle Cilínkové ale žaloby proti znalcům neuspějí. „Pochybení se nedá prokázat, vyviní se tím, že prostě napsali svůj odborný názor,“ hájí zpřísnění pravidel advokátka.
Liga lidských práv volá i po tom, aby špatně pracující znalce mohla potrestat lékařská komora. „To je možné i dnes, komora se zabývá všemi stížnostmi na práci lékařů,“ upozorňuje prezident Kubek.
Zlepšení na obzoru
Mnohé z toho, co Liga lidských práv kritizuje, by se mohlo už brzy vyřešit. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil totiž má do října navrhnout vládě novelu zákona o znalcích. „Měly by se zpřesnit předpoklady pro jmenování znalců i pro jejich vyškrtnutí ze seznamu znalců,“ říká mluvčí resortu Zuzana Steinerová. Znalci by se také museli průběžně vzdělávat a pojistit pro případ, že by při výkonu své funkce způsobili škodu.
„Naším cílem je, aby znalce dělali opravdu ti nejlepší z nejlepších,“ shrnuje nadneseně Pospíšilovy reformní cíle Steinerová. K tomu, zda se zvýší i odměny pro znalce, se ale ministerstvo odmítlo konkrétně vyjádřit.
Článek vyšel dne 23.7.2008 na www.tyden.cz, naleznete jej zde.
Středa, 23. července 2008Zprávy z médií
Ochránci práv i odborníci ale varují před násilím a neodborností členů soukromých ochranek
Od 1. ledna příštího roku vyklidí policie fotbalové stadióny a o bezpečnost na zápasech se začnou starat samotné kluby.
Ministr vnitra Ivan Langer včera předal jejich funkcionářům manuál, ve kterém jim radí pořídit kamery a zlepšit kontroly u vchodu. Pozdvižení však vyvolalo jeho doporučení, aby na chuligány použili pouta.
“Při analýze současné legislativy jsme vycházeli z toho, že každý občan, který se stane svědkem páchání trestného činu, může dotyčnou osobu zadržet na dobu nezbytně nutnou. Proto se domníváme, že bezpečnostní služba může použít pouta na zadržení pachatele před jeho předáním policii,” vysvětlil včera šéf odboru bezpečnostní politiky ministerstva Martin Linhart.
Hrozí i zdravotní rizika
Dosud pouta patřila do výbavy především policistů, kteří jsou speciálně vyškolení. “Cítím tam nejen právní, ale i zdravotní rizika. Spoutaný člověk může zkolabovat, pokud jsou mu pouta nasazena neodborně. Když má problémy s oběhovým systémem, může dojít k řadě komplikací,” řekl Právu expert na extremismus z Policejní akademie Marián Brzybohatý.
“Vedeme debaty o tom, zda má městská policie měřit rychlost na silnicích, ale pokud jde o základní hodnoty, jako je omezení osobní svobody, standardy se snižují,” reagoval na navýšení pravomocí soukromníků Jiří Kopal z Ligy lidských práv. “Pořadatelé na stadiónu nebo soukromá bezpečnostní služba, to je z hlediska občana to samé. Jejich pracovníci nemají žádné zvláštní pravomoci,” upozornil s tím, že liga často řeší případy lidí, kteří si stěžují na násilné chování členů soukromých ochranek v některých obchodech.
Advokátka Klára Veselá-Samková je zase přesvědčená, že použití pout nelze pořadatelům svěřit bez úpravy zákona. “Představte si, že pořadatelé někoho zmlátí a nasadí mu pouta tak neodborně, že mu přitom zlomí zápěstí. A to je velmi dobře možné. Vždyť víme, jací lidé v bezpečnostních agenturách pracují,” míní advokátka.
V budoucnu by se ale podle ČTK nemělo stát, že na stadiónech budou proti fanouškům zasahovat osoby, které mají kriminální minulost, neboť soukromé bezpečnostní služby na základě novely živnostenského zákona smějí od ledna 2009 přijímat do svých řad pouze bezúhonné a odborně a také zdravotně způsobilé pracovníky.
Podle ministerstva vnitra není třeba kvůli poutání fanoušků na zápasech změna zákona. Jedinou legislativní změnou, kterou chce Langer v souvislosti s problematikou fotbalového násilí prosadit, je zavedení výtržnosti na stadiónu jako nové skutkové podstaty do trestního zákona.
Desetiletý zákaz vstupu na stadión
Odsouzení by v rámci alternativního trestu nesměli až deset let navštěvovat fotbalové zápasy, v časech jejich konání by se hlásili u pracovníků probační a mediační služby.
Fotbalové kluby se připravují na to, že začnou samy rozhodovat o tom, kdo a za jakých podmínek bude vpuštěn na utkání a kdo bude naopak vyveden. Za zajištění klidného průběhu zápasu přitom ponesou odpovědnost, jejíž neplnění může vyústit až v uzavření stadiónu.
Hlavní oporou pořadatelů má být návštěvnický řád, jehož vzor vypracuje ČMFS a doporučuje uvést stručný výtah z něj na zadní straně každé vstupenky na utkání. “Svaz taky počítá s pravidelným školením pořadatelů, po němž získají certifikát, který si budou muset obnovovat,” uvedl bezpečnostní manažer ČMFS Miroslav Platil.
Připustil, že důkladnější prohlídky návštěvníků mohou zpočátku vést k prodloužení front před stadióny. “Situace se zlepší, až se podaří eliminovat problémové fanoušky,” doufal. Pořadatelé sice nezískávají právo požadovat doklady po člověku, kterého už na stadión vpustili, mohou ale nevhodně se chovajícího návštěvníka vyvést na základě porušení návštěvnického řádu a požádat o zjištění jeho totožnosti policistu.
Na 17 fotbalových stadiónech už je připraven kamerový systém, který pořadatelům i policii pomůže výtržníky identifikovat. Hlavním cílem nových opatření je ovšem to, aby se agresívní fanoušci na stadióny vůbec nedostali.
Sparta si to neumí bez policie představit
Platil dodal, že nová opatření se na fotbalových stadiónech začnou zavádět už od startu letošní ligové soutěže, byť k zásadní změně odpovědnosti klubů a pořádkové služby dojde až k 1. lednu 2009. “Zatím si moc neumím představit některá riziková utkání bez přítomnosti policie,” přiznává tiskový mluvčí Sparty Jakub Otava.
Součástí policejní prevence by měl být i zpřísněný doprovod fanoušků cestujících na venkovní zápasy, tady mají podle názoru vnitra část odpovědnosti převzít České dráhy. Údaje z jarní části ligy policie ještě nezpracovala, ale v podzimní části minulého ligového ročníku řešila v souvislosti s fotbalem celkem 75 trestných činů a 168 přestupků. Fanoušky doprovázela v 590 případech a při utkáních bylo nasazeno přes 14 tisíc policistů.
***
Doporučení kontrol z ministerského manuálu * Pořadatel musí oznámit, které diváky pustí na stadión a koho ne * Vstup nelze povolit zjevně opilým divákům či těm, kteří mají u sebe nebezpečné předměty * Kontroly u vchodů musí být kvalitní, případně i osobní prohlídky * Je třeba zabránit přeplnění sektorů stadiónu a promíchání rizikových fanoušků obou týmů
Povinnosti pořadatelské služby * Vpouštění diváků a dohled nad nimi * Prohlídka stadiónu před zápasem a po něm * Provádění kontroly příchozích diváků * Zabránění vstupu veřejnosti do zakázaných prostor * Poskytnutí všech relevantních informací týkajících se diváků, kteří mohou narušovat pořádek, Policii ČR * Provádění všech nezbytných opatření a vyčerpání všech existujících oprávnění před vyžádáním zásahu Policie ČR
Článek vyšel dne 23.7.2008 v deníku Právo.
Středa, 23. července 2008Tiskové zprávy
Praha – 23. července 2008 – Občané mají problémy se znaleckými posudky. Na názoru znalce přitom často závisí výsledek soudního řízení. Lékaři se znaleckým razítkem rozhodují o tom, zda člověka zavřou na psychiatrii, jestli jej zbaví způsobilosti k právním úkonům, hodnotí i to, zda jiný lékař operaci provedl správně nebo pochybil. Stejně tak znalecký posudek ovlivní, jaké odškodné za pokaženou operaci u soudu dostanete.
Vliv znalců je veliký a soudy i policie na ně rádi přenášejí odpovědnost za otázky, které by měli řešit sami. Činnost znalců je přitom regulována nedostatečně, zákon z šedesátých let byl dosud novelizován jen jednou (přičemž se jednalo pouze o technickou novelu týkající se DPH). Nikdo nedohlíží na to, jestli mají znalci dostatečnou kvalifikaci a dále se vzdělávají. Znalci nejsou disciplinárně odpovědní a občan si tak nemá na nekvalitně provedený posudek kde stěžovat. Množí se také stížnosti na porušení objektivity a nestrannosti znalců.
Liga lidských práv na základě odborné literatury i zahraničních zdrojů vytvořila kritéria pro hodnocení znaleckých posudků a vyzvala občany i advokátní kanceláře, aby jí zaslali znalecké posudky, které jsou něčím výjimečné a ovlivnily lidské životy. Komise složená z odborníků z oblasti práva (advokátka JUDr. Marie Cilínková, advokát JUDr. Ondřej Dostál), medicíny (MUDr. David Marx) a etiky (Doc. PhDr. Jana Kutnohorská) pak hodnotila více než 20 posudků. Závěry jsou jednoznačné: znalci neuvádějí v posudcích, mají-li dostatečnou kvalifikaci a zkušenosti, zda je jejich odborný názor na věc jediný možný, a často vůbec nevíme, z čeho vlastně vycházeli. Setkali jsme se posudkem plným gramatických chyb, jindy zase bylo příjmení znalce shodné s příjmením lékaře, jehož práci hodnotil – znalec se přitom nevyjádřil k tomu, jestli nemůže být podjatý nebo je to jen náhoda.
„Současná praxe je nevyhovující. I vládní nařízení z roku 1939 upravovalo znaleckou činnost lépe než současný zákon. Problémem je zejména absence disciplinární odpovědnosti znalce. Soud či ministerstvo spravedlnosti může znalce napomenout, či jej dokonce vyškrtnout ze seznamu, není však nikdo, kdo by objektivně činnost znalce hodnotil. Stát proto své pravomoci vůči znalcům v podstatě nevyužívá.“ Říká David Zahumenský, právník Ligy lidských práv, který poznatky z hodnocení znaleckých posudků shrnul do systémového doporučení. Jako pomůcku pro kultivaci činnosti znalců Liga vedle dalšího nabízí začlenění kritérií pro vypracování posudku do zákona.
Liga lidských práv zašle vypracovanou analýzu a doporučení Ministerstvu spravedlnosti i dalším subjektům. Navrhuje, aby činnost znalců byla kontrolována a nedostatky sankcionovány, aby soudy neustanovovaly znalce dříve, než shromáždí další důkazy, aby byl přijat etický kodex znalce a kritéria, která pomohou soudům i jednotlivcům znalecké posudky hodnotit. Znalci by měli být objektivní, nestranní a neměli by se dělit na ty, kteří straní lékařům či pojišťovně a na ty, kteří stojí na straně pacienta.
Bližší informace poskytne:
Mgr. David Zahumenský, právník, Liga lidských práv, 608 719 535, dzahumensky@llp.cz.
Poznámka pro editory:
Analýzu Problémy v činnosti soudních znalců z oboru zdravotnictví naleznete zde.
Pátek, 18. července 2008Tiskové zprávy
Liga lidských práv si Vás dovoluje pozvat na tiskovou konferenci, která se uskuteční dne 23. července 2008 v 11:00 hod v prostorách Advokátní kanceláře Holubová – Za Poříčskou bránou 21/365, Praha 8.
Tiskové konference se zúčastní:
Mgr. Jiří Kopal, předseda Ligy lidských práv
Mgr. David Zahumenský, právník Ligy lidských práv
JUDr. Marie Cilínková, advokátka
JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D. LL.M, advokát
Zástupci Ligy společně s dalšími experty na zdravotnické právo představí problémy soudně znalecké činnosti v oblasti zdravotnictví. Veřejný ochránce práv JUDr. Otakar Motejl se vyjádřil, že „případy, kdy soudní znalci pochybili, mívají často za následek zpackaný lidský život, jejich odpovědnost je ale nulová“. Právníci Ligy mají podobnou zkušenost. Proto jsme se obrátili na občany, aby nám zaslali zajímavé znalecké posudky z oboru zdravotnictví. Ty pak hodnotila komise složená z odborníků v oblasti práva i medicíny. Na základě poznatků z řady případů i hodnocení těchto posudků pak právníci Ligy zpracovali analýzu, včetně praktických doporučení pro zlepšení soudně znalecké praxe.
Bližší informace poskytne:
Mgr. David Zahumenský, Liga lidských práv, 608 719 535, dzahumensky@llp.cz
Liga lidských práv se problematice znaleckých posudků věnuje v rámci projektu podpořeného nadací CEE Trust.
Čtvrtek, 17. července 2008Aktuality
Na svém zasedání 25. června 2008 schválila Poslanecká sněmovna nový policejní zákon, který v tomto týdnu v rámci svých výborů projednává Senát. Liga lidských práv dlouhodobě prosazovala vhodnější úpravu v oblasti práv občanů a doporučovala změny, z nichž některé se objevily hned v prvních návrzích Ministerstva vnitra a některé pak schválili poslanci.
V poslední fázi vypracovala Liga lidských práv k návrhu zákona schválenému vládou čtrnáct pozměňovacích návrhů, které se vztahují k jeho nejspornějším částem. Změny by se měly odehrát zejména ve třech oblastech. Liga doporučila především omezit příliš široké pravomoci policie předvádět osoby na policejní stanici a redukovat používání donucovacích prostředků (zvláště odstranění taseru ze seznamu povolených donucovacích prostředků). Vznesli jsme také námitky vůči navrácení pravomoci vést vyšetřování trestných činů policistů ze státního zastupitelství zpět na Inspekci ministra vnitra.
Pozměňovací návrhy byly rozeslány členům všech poslaneckých výborů, které zákon projednávaly (Výbor pro bezpečnost, Ústavně-právní výbor a Petiční výbor). Liga je pak osobně prezentovala na jednání Podvýboru pro lidská práva. Některé návrhy představil zástupce Ligy také dalším poslancům a poslankyním.
Ministerstvo vnitra k jednotlivým návrhům vypracovalo svá stanoviska, které byly projednány na schůzi Petičního výboru a byly uplatněny také poslanci v dalších výborech. Petiční výbor nakonec schválil pozměňovací návrh jasně vymezující, že v případě předvedení osoby na stanici za účelem zjištění její totožnosti nesmí takové zbavení svobody přesáhnout dobu nezbytně nutnou pro dosažení tohoto účelu. Maximální doba předvedení – 24 hodin – zůstává zachována.
V dalších fázích projednávaní se Liga zaměřila na otázky vyšetřování trestných činů policistů a otázky osobní svobody, kde je vládní návrh, podle našeho názoru, v rozporu s Evropskou úmluvou na ochranu lidských práv. Tyto pozměňovací návrhy byly ve druhém čtení návrhu ve Sněmovně adoptovány a uplatněny paní poslankyní Orgoníkovou, předsedkyní Podvýboru pro lidská práva.
Návrhy, které by umožnili policii zajistit osobu podezřelou ze spáchání přestupku pouze tehdy, když by dalšímu páchání přestupku nebylo možno zabránit jinak, nakonec ve třetím čtení neprošly těsným rozdílem pěti hlasů. V případě používaní taseru poslanci schválili kompromisní návrh, který opravňuje policii použít taser pouze v případě, že by jiné donucovací prostředky nestačily, návrh na jeho úplné vypuštění opět těsně neprošel. V případě vyšetřování trestných činů policistů byl hlasy všech přítomných poslanců schválen návrh na zachování současného stavu, vyšetřování tedy zůstává v rukou nezávislých státních zástupců. Při hlasování o doprovodném zákonu, bohužel, došlo k chybě a související ustanovení trestního řádu nebyla upravena. Toto pochybení je třeba napravit při projednávání v Senátu a s tímto požadavkem Liga také oslovuje senátory.
