Pondělí, 5. září 2011Zprávy z médií
Rozhovor Haló novin s Davidem Zahumenským, předsedou Ligy lidských práv
Naposledy jsme spolu hovořili v lednu 2010. Jaké bylo toto období, co považujete za největší úspěchy?
Jednou z nejzranitelnějších skupin naší společnosti jsou lidé s postižením. Mám proto radost, že v několika případech se nám podařilo alespoň dílčím způsobem přispět ke zlepšení životní situace těchto klientů. Před rokem Ústavní soud v naší věci prohlásil, že masivní a automatické zbavování volebního práva u každého, kdo je zbaven způsobilosti k právním úkonům, je neudržitelné. Soud sice nezrušil zákonnou volební překážku, prohlásil ale, že by se mělo v každém individuálním případě posuzovat, zda je daný člověk s postižením schopný volit, nebo není.
Letos jsme po několika letech završili také případ klientky, která byla zcela zbytečně zbavena způsobilosti k právním úkonům. Již dříve jsme dosáhli částečného navrácení »svéprávnosti«, nedávno pak soudy vydaly verdikt, podle kterého má stát za vlastní pochybení v tomto případě klientku odškodnit částkou 200 tisíc korun.
Za velký úspěch považuji i natočení filmu »Školy na férovku«. Na příkladech z praxe se divák může přesvědčit o tom, že je možné poskytnout kvalitní vzdělání i dětem, které se od většiny odlišují barvou pleti nebo jiným handicapem.
A naopak, jakým úskalím Liga lidských práv čelila?
Jako většina neziskových organizací i my pravidelně bojujeme s tím, abychom získali finance a mohli se věnovat tématům, která považujeme za důležitá. Více než dva roky se nám nedařilo intenzivněji se zaměřit na problém nedostatečné podpory rodin v nouzi a nadměrné umisťování dětí do ústavů. Z důvodu ekonomické krize a úsporných opatření se přitom může jednat o stále více rodin. Na druhou stranu se nám přece jenom podařilo převzít zastupování několika případů a v několika již slavíme úspěchy. Od října minulého roku se tomuto tématu jedna z našich právniček věnuje systematicky alespoň na část úvazku.
Každá organizace se mění a vyvíjí. Jak se za dobu vašeho působení změnila Liga?
Věřím, že se nám stále více daří bořit mýtus o tom, že v neziskovém sektoru nejde o výsledky. Třítýdenní stipendijní pobyt v USA, kde jsem díky prestižnímu IVLP programu mohl poznat, jak neziskové organizace fungují za oceánem, mě utvrdil v pohledu, že zaměření na efektivitu je zásadní. Těší mě samozřejmě nadstandardní vztahy, které v našem kolektivu máme, zároveň ale pracujeme na zlepšování vnitřních procesů a vůbec na tom, abychom fungovali více jako firma.
Zároveň věřím, že se nám podařilo udělat další krok v cestě k tomu, aby se Liga stala dobře fungující institucí, která bude mít v naší společnosti své pevně dané místo. S cílem zajistit kontinuitu našich činností, přes výpadky projektového financování, jsme rozvinuli klub »Lidi Ligy«, který představuje platformu našich finančních a ideových podporovatelů. Díky tomu, že se více obracíme na běžné lidi, musíme být přirozeně také transparentnější a srozumitelnější. A to jsou výzvy, kterým stojí za to se postavit.
Jsou v plánu nějaké nové projekty? Jak budou pokračovat ty současné?
Velmi často vyplývají nedostatky při ochraně základních práv spíše z myšlení lidí než pouze ze špatných zákonů. Změny myšlení ale není možné dosáhnout ze dne na den. Proto chceme pokračovat v práci na tématech, kterým se věnujeme dlouhodobě. Vedle poradenství pro pacienty a jejich zastupování v nejzávažnějších případech se chceme zaměřit i na kontrolu činnosti farmaceutických korporací, které mají mnohdy dost prostředků na to, aby si právo ohýbaly, jak se jim to právě hodí. Na podzim bychom chtěli spustit nové webové stránky pro oběti policejní svévole a také pro ty, kteří se potýkají s průtahy v soudních řízeních nebo jiným nesprávným úředním postupem.
Osobně se specializujete na lidská práva ve zdravotnictví. Jakých úspěchů se už dosáhlo?
V Lize jsme dosáhli celé řady soudních rozhodnutí, která nabourávají zažitou nerovnováhu ve vztahu mezi pacientem a lékařem. Ještě před pěti lety nebylo úplně běžné, aby si pacient vyžádal kopii své zdravotní karty, po našem precedentu z roku 2006 a následné změně legislativy je to již norma. Na druhou stranu zdravotnictví je právě tou oblastí, kde změna zákonů nestačí. Během školení v komunikaci, kterých jsme v minulém roce pro zdravotníky několik zorganizovali, se ukazuje, že lékaři jsou sice odborníci ve své specializaci, někteří se ale brání tomu, že by měli každému pacientovi na úvod podat ruku. Těžko se pak můžeme divit, že takoví lékaři chtějí sami rozhodovat o tom, co je pro nás jako pacienty nejlepší a nechtějí nás do takového rozhodování zapojit.
Jste právník, proč jste si vybral práci právě v neziskovém sektoru?
Od okamžiku, kdy jsem se s Ligou lidských práv v roce 2003 potkal poprvé ještě jako student na letní Škole lidských práv v Brně, pro mě byla práce v Lize zcela přirozenou volbou. Jsem přesvědčený o tom, že kvalita života se neodvíjí jen od materiálních hledisek, ale že k ní patří i respektování důstojnosti a základních práv a svobod druhých. Lidé, se kterými jsem se v Lize po mém příchodu setkal, mi pomohli utvrdit se v tomto pohledu a jsem rád, že nyní se mohu jako předseda snažit sám inspirovat ostatní. Vzhledem k tomu, že demokracie je u nás přece jen ještě poměrně mladá a ochrana lidských práv a aktivní účast ve veřejném životě nemá dosud svou tradici, je stále na čem pracovat. Krom toho mě práce, kterou dělám, opravdu baví.
Článek byl publikován dne 5.9.2011 v deníku Haló noviny.
Autorem článku je Zbyšek Kupský, Haló noviny.
Pondělí, 5. září 2011Zprávy z médií
Ústecká nemocnice odpověděla na stížnost. Rodička je připravena i na mezinárodní soud
Ústí nad Labem – Pokud se vám něco nelíbí, běžte rodit jinam. V podstatě takto by se dala shrnout odpověď vedení Masarykovy nemocnice Ústečance Petře Langové. Ta se na něj obrátila se stížností na tisícikorunový poplatek za přítomnost otce u porodu. Nelíbí se jí přehnaná částka ani vyžadování povinného kurzu.
„Pokud chce rodička u porodu otce, musí kurzem projít. Jestliže nesouhlasí, může si vybrat porodnici, kde povolují přítomnost otce u porodu bez kurzu. Moc jich nebude,“ stojí v odpovědi podepsané ředitelem Krajské zdravotní Eduardem Reicheltem.
V Teplicích jen 300
Přitom hned v teplické porodnici kurz nevyžadují a za přítomnost otce chtějí jen 300 korun na nutné náklady. „Proti tomu bych nic nenamítala,“řekla Langová.
Teplická nemocnice, stejně jako ta ústecká, patří pod křídla společnosti Krajská zdravotní. Rozporuplné jsou podle Langové i další závěry Krajské zdravotní.
„Dozvěděla jsem se jen to, že pětistovka z té tisícikoruny je za kurz a druhá za přítomnost otce na sále,“ uvedla Langová. Taková informace jí však nestačí. „Požadovala jsem přesné rozepsání celé částky a vysvětlení, jak mohou kurz vyžadovat jako povinný,“řekla.
„Žádné povinné absolvování kurzu nemůže porodnice chtít,“ potvrdila už dříve právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.
Vedení nemocnice v tom podle dopisu nemá jasno. Nejdřív uvedlo, že na proškolení otce trvají, protože neinformovaný a stresovaný partner ztěžuje práci na porodním sále.
Dále v textu však stojí:„Kurz nikomu nenutíme, každá matka má právo vybrat porodnici, i kde kurz absolvuje. A u nás platit jen za přítomnost blízké osoby.“
Za co? Za mundúr
Langová této verzi však nevěří. „Navíc pět set korun jen za přítomnost je stále dost, když si uvědomím, že manžel nemocnici stál jen jednorázový mundúr a nic víc,“zdůraznila.
Připravuje kroky, které podle ní mohou vést až k mezi národní žalobě. „V naší legislativě se musí něco změnit, aby se nemocnice na rodičích bezdůvodně neobohacovaly a nedělaly z porodů byznys. Připravuji petici, tohle nevzdám,“ rozčilovala se Langová. „Věřím, že se to nelíbí převážné většině žen. Od toho, aby proti tomu vystoupily, je ale odrazuje řada věcí.
Do nemocnice totiž třeba půjdou rodit znovu a nechtějí konflikty se zdravotníky,“ doplnila právnička Candigliota.
Článek byl publikován dne 5.9.2011 na www.denik.cz.
Autorkou článku je Veronika Udatná, www.denik.cz.
Čtvrtek, 1. září 2011Tiskové zprávy
Prvním školním dnem vcházejí v platnost novelizace vyhlášek 72/2005 Sb. a 73/2005 Sb. týkajících se škol v České republice. Ty do českého školství přinesou několik zásadních změn. Školy tak již nebudou moci například samostatně rozhodovat o nepřijetí žáka či jeho přeřazení.
Novelizace vyhlášek je výsledkem dlouhodobého procesu, který dostal impuls v roce 2007. Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku tehdy kritizoval Českou republiku za to, že diskriminuje Romy v přístupu ke vzdělání. Dosud totiž mnoho českých škol zařazovalo romské žáky do takzvaných speciálních škol, což odůvodňovali nedostatečnými podmínkami a možnostmi pro jejich vzdělávání. Analogicky tak přistupovaly mnohé školy k žákům zdravotně znevýhodněným či postiženým.
Nové právní dokumenty proto upravují zejména podmínky pro přijímání žáků do základních škol. „Ustanovení, které tento postup dříve umožňovalo, bylo zrušeno. Jediným důvodem pro odmítnutí žáka tedy zůstává kapacitní naplněnost školy,“ uvedla právnička Ligy lidských práv Iva Pikalová.
Školy musí rodiče žáků informovat
Školy dále nebudou moci samovolně přeřazovat žáky do škol, tříd, studijních skupin zařízených pro žáky se zdravotním postižením nebo do speciálních vzdělávacích programů. Ode dneška je totiž nutné o přesunu dostatečně informovat a poučit rodiče žáka, kteří pak mají právo s přeřazením souhlasit či jej odmítnout.
Dříve školy nebyly povinny rodičům podávat informace a důvody k přeřazení jejich dítěte. V takových případech stačil pouze jejich souhlas. „Neinformovaný souhlas rodičů o přeřazení jejich dítěte byl dalším bodem kritiky štrasburského soudu. Rodiče totiž často podepsali papír, z něhož nebylo jasné, co pro dítě a jeho vzdělání znamená,“ vysvětlila Pikalová.
Speciální školy budou sloužit pouze žákům s postižením
Důležitou novinkou je také úprava struktury tříd ve speciálních školách. Podle nových vyhlášek již školy nemohou doplnit třídu nebo studijní skupinu zřízenou pro žáky se zdravotním postižením žáky zdravými. Nová právní úprava totiž umožňuje zaplnit takovou třídu pouze žáky s jiným typem handicapu či zdravotním znevýhodněním, a to jen ze čtvrtiny celkového počtu žáků.
Bližší informace poskytne:
Iva Pikalová, právnička Ligy lidských práv, tel.: 777 621 227, mail: ipikalova@llp.cz
Středa, 31. srpna 2011Tiskové zprávy
Tréninkový trávník fotbalového klubu 1. FC Zbrojovka Brno se stane v sobotu 3. září dějištěm benefičního turnaje v malé kopané, při němž se utkají týmy zaměstnanců brněnských firem. Vítěze navíc čeká ještě exhibiční zápas proti hvězdnému týmu herců divadla Husa na provázku. Výtěžek této sportovní události nazvané Liga Cup 2011 bude věnován na záchranu fungování bezplatné právní poradny pro pacienty. Akci pořádá nezisková organizace Liga lidských práv.
BVV, GE Money Bank, FNZ, Fortuna a další brněnské firmy proti sobě a nakonec i proti hercům divadla Husa na provázku. Brněnské Ivanovice, kde se turnaj koná, tak zažijí v sobotu od 9 do 17 hodin divácky atraktivní podívanou. Fanoušci a rodiny doprovázející firemní týmy se ale také nudit nebudou. Mohou si totiž užít mnoha atrakcí a pestrého doprovodného programu.
Akce však není pořádána pouze za účelem zábavy a zvýšení sportovního adrenalinu, ale zejména kvůli podpoře dobré věci. Získané peníze totiž Liga poskytne na chod bezplatné právní poradny pro pacienty, která už dva roky funguje v rámci programu Férová nemocnice.
„Férová nemocnice bohužel nebyla pro příští rok podpořena z nadací. Proto pevně věříme, že s pomocí brněnských firem se nám podaří získat takovou částku, která zajistí její další fungování,“ vysvětlil důvod pořádání turnaje Petr Jeřábek z Ligy lidských práv.
Jednou z firem, která se turnaje zúčastní, je sázková kancelář Fortuna. „Fortuna se rozhodla podpořit Ligu lidských práv zejména proto, že aktivity Ligy jsou plně v souladu se základními hodnotami společnosti, tedy zajištění férového soupeření a rovných příležitostí pro všechny,“ uvedl manažer sponzoringu společnosti Pavel Landa.
Férová nemocnice radí a pomáhá pacientům i lékařům
V rámci tohoto unikátního projektu zodpověděli odborníci již přes 1 500 dotazů k problematice práv pacientů, proškolili lékaře a další zdravotnický personál, vydali užitečné manuály a nabídli zdarma právní pomoc i zastoupení. Protože pouze pacient dostatečně informovaný o svém zdravotním stavu a právech může být lékařům partnerem.
Právníci Férové nemocnice se denně věnují případům, kdy se na ně obrátí pacienti i lékaři s prosbou o pomoc. Každý den se zabývají případy těch, kteří se ve své situaci cítí bezmocní. Posledním takovým případem byl spor brněnské záchranné služby se ženou, která porodila svého synka doma. Zdravotníci, které žena následně přivolala, aby novorozence zkontrolovali, však na ni poslali policii. Ta ji donutila odjet se zdravým dítětem do porodnice, což pro čerstvou matku představovalo nepříjemný až traumatický zážitek. S právním zastoupením právničky Ligy lidských práv se však rodičce podařilo spor vyhrát. Komentář k případu naleznete zde.
Další, kdo se na právníky Férové nemocnice obrací, jsou ženy, které nedobrovolně prodělaly sterilizaci. Ve všech takových případech je scénář téměř shodný – těsně před porodem lékař „podstrčí“ ženě pod vlivem prášků formulář s žádostí o sterilizaci, aniž by si byly rodičky plně vědomy toho, co podepisují. Konkrétní případy naleznete zde.
Turnaj pořádá Liga lidských práv, nezisková organizace, která již od roku 2002 hájí férové a důstojné podmínky pro život v České republice. Liga provozuje bezplatnou právní poradnu, vyhrává soudní spory na straně slabších a pomáhá zlepšit práci zdravotníků, učitelů, soudců
i policistů.
Bližší informace poskytne:
Petr Jeřábek,
koordinátor dárcovství Ligy lidských práv
tel.: 776 234 446
mail: pjerabek@llp.cz
Pozvánku na Liga Cup 2011 najdete zde.
Úterý, 30. srpna 2011Zprávy z médií
Na úvod příklad – 16letý puberťák navštíví kožního kvůli vyrážce v intimní oblasti. Lékař ho dosud mohl bez problémů vyšetřit a předepsat léčivý přípravek. Nově ovšem bude i k nejbanálnějšímu ošetření potřeba souhlas rodičů. Co je ovšem horší – se závažnými a nevratnými zákroky, jako je psychochirurgická operace nebo výzkum nevyzkoušených lékařských metod, může dát souhlas zákonný zástupce, aniž by měl nezletilý právo veta.
Chystá se ovšem i nesvéprávnost dospělých, a to v otázce očkování. V současnosti vás může hlavní hygienik sebevíc lákat na kontroverzní nevyzkoušenou vakcínu proti prasečí, ptačí či kočičí chřipce, ale vy můžete s díky odmítnout. Brzy ale má být možné jakékoli očkování, které ministerstvo vsune do vyhlášky, vykonat takzvaně „bez souhlasu“, jinými slovy proti vůli osoby. Třeba i za asistence policie, která pomáhá zdravotníkům péči „bez souhlasu“ vynucovat. Je to sci-fi? Nikoliv, jde o návrhy zdravotnických zákonů, které právě v druhém čtení projednává sněmovna.
I když návrh legislativy v některých oblastech zlepšuje postavení pacienta, např. upravuje možnost předem sepsat přání v otázkách léčby do budoucna, ve výše popsaných případech se nevracíme do doby totality, ale přímo do středověku.
Jak by měl vypadat moderní přístup k pacientovi, zjistíme ideálně tak, že se podíváme do západních demokracií. Tam je samozřejmé, že nezletilý pacient rozhoduje o podstoupení zdravotní péče podle své vyspělosti. Například ve Spojeném království a Norsku se u pacientů od 16 let dokonce předpokládá způsobilost dát informovaný souhlas s lékařskými zákroky. Na stejném principu v ČR funguje zákon u umělém přerušení těhotenství, který umožňuje dívkám od 16 let jít na potrat i bez vědomí rodičů. Není tedy absurdní, aby všechnu ostatní i mnohem banálnější péči museli odsouhlasit rodiče? Jak budou v praxi dodržovat zákon lékaři? Budou téměř dospělé pacienty bez doprovodu rodičů odmítat? Pak mladí lidé s citlivým problémem kolikrát raději zůstanou bez potřebné péče, než aby se vystavovali studu a svěřovali se rodičům.
Ještě kontroverznějším tématem je povinné očkování. Otázka nezní, zda očkování ano, nebo ne, ale zda očkování povinně, násilně a všemi vakcínami, které farmaceutický průmysl zrovna potřebuje prodat. K zodpovězení této otázky se stačí opět podívat k našim sousedům na západ, kde je téměř všude očkování na bázi dobrovolnosti, přesto se u závažných infekcí daří dosahovat vysoké proočkovanosti. V České republice bylo dosud očkování „povinné“ v tom smyslu, že bylo možné jeho nesplnění trestat pokutou, ale nikoliv chytit člověka a naočkovat ho proti jeho vůli. Je tedy evidentní, že ona povinnost nyní dostává zcela jiný rozměr. Ministerstvo zdravotnictví ale hraje nechápavého a prostřednictvím svého mluvčího vzkázalo, že přece povinné očkování už podle současné úpravy existuje, takže „důvod kritiky není jasný“. Jde skutečně o nechápavost nebo o snahu udržet si netransparentní rozhodování o ziscích farmaceutických korporací?
Liga lidských práv zpracovala připomínky k těmto i dalším nedostatkům navrhované úpravy z hlediska práv pacientů pod názvem Desatero překvapeného pacienta. Poslanci je obdrželi a teď je na nich, zda zastaví záměr omezovat práva a svobody pacientů.
Článek byl publikován dne 30. 8. 2011 na blog.aktualne.cz a naleznete jej zde.
Autorkou článku je Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv.
