Pondělí, 19. srpna 2024Aktuality, Nedobrovolné sterilizace
Žádosti o odškodnění za protiprávní sterilizace je možné podávat pouze do konce roku 2024
Současná situace je taková, že zhruba polovině žadatelek (z již vyřízených případů) byla jejich žádost zamítnuta. Pro celkovou statistiku odkazujeme na reportáž z webu iRozhlas ze dne 21. 7. 2024. Níže popisovaný případ ukazuje, že u neúspěšných žádostí má smysl usilovat o přiznání nároku na odškodnění opakovaně!
Klientka, nyní zastoupená Ligou lidských práv, podala sama v březnu roku 2022 žádost o odškodnění adresovanou Ministerstvu zdravotnictví České republiky. Její žádost ministerstvo zamítlo, proto se obrátila na Ligu lidských práv, které podalo proti zamítavému rozhodnutí v říjnu roku 2022 rozklad. Ani ten však nebyl úspěšný.
Jednalo se přitom o žadatelku disponující zdravotnickou dokumentací, která vykazovala značné nedostatky pro to, aby byl daný sterilizační zákrok považován za souladný s tehdy platným právem. V daném případě nebyla především splněna podmínka písemného poučení o nevratnosti zákroku a zároveň zde figurovala časová tíseň a nátlak při získávání podpisu žádosti o provedení sterilizace. Zásadním nedostatkem byl strojově předpřipravený obecný souhlas “Souhlasím s operací” a podpis žadatelky. Tento souhlas byl přitom zaznamenán na zcela samostatném a jinak prázdném listu papíru a omezoval se pouze na výše uvedená slova bez dalšího upřesnění. O jakékoliv formě poučení o povaze zákroku se dokument vůbec nezmiňoval. Informace o provedení poučení žadatelky nevyplynuly ani z jiných dokumentů doložených ve spise. Přesto ministerstvo i ministr zdravotnictví v původním řízení uvedli, že se klientce nepodařilo protiprávnost prokázat.
Možností je podání nové žádosti o odškodnění
Podle Ligy lidských práv lze uvedené okolnosti považovat za takové, které vážně narušují svobodu a prostotu omylu uděleného souhlasu. Stejně tak Městský soud v Praze několikrát uvedl, že absence poučení o míře reparability sterilizačního zákroku je důvodem pro přiznání odškodnění. Proto po předchozím neúspěšném pokusu dosáhnout na odškodnění klientka ve spolupráci s Ligou lidských práv podala novou žádost o odškodnění. V ní bylo možné navrhovat nové skutečnosti, než které byly uváděny v původní žádosti, a posílit tak argumentaci ohledně oprávněnosti nároku. Ministerstvo usoudilo, že je na místě se jejím případem opětovně zabývat, byť původní žádost předtím zamítlo. Následně ministerstvo přehodnotilo své původní negativní rozhodnutí a došlo k závěru, že klientce má být nárok na odškodnění přiznán.
Zkušenost s opakovanou žádostí u původně neúspěšné klientky dokládá, že i v těchto případech je šance na odškodnění dosáhnout. Do konce roku 2024 je možné podat novou žádost. Největší význam to má u případů, kdy ministerstvo a/nebo ministr zdravotnictví rozhodli v rozporu s rozhodnutími soudů anebo pokud mají ženy nové důkazy, jako jsou např. nově objevené dokumenty, svědecké výpovědi apod. Více se můžete dočíst také v našem článku o rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
- V případech, kdy byla žádost o odškodnění za nedobrovolnou sterilizaci zamítnuta, se klientky mohou stále obracet na Ligu lidských práv. Podání žádosti o odškodnění je možné pouze do konce roku 2024.
- Projekt s názvem Teď nebo nikdy! je realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky. Výstupy projektu nereprezentují názor Úřadu vlády České republiky a Úřad vlády České republiky neodpovídá za použití informací, jež jsou obsahem těchto výstupů.
- Pomoci naší práci můžete i vy příspěvkem na portálu Darujme.cz.
Čtvrtek, 15. srpna 2024Aktuality, Nedobrovolné sterilizace
Po kladném rozhodnutí Městského soudu v Praze přiznalo ministerstvo nárok na odškodnění za protiprávní sterilizaci.
V červnu roku 2022 podala klientka Ligy lidských práv žádost o odškodnění za protiprávní sterilizaci adresovanou Ministerstvu zdravotnictví ČR.
Žádost i následný rozklad byly však zamítnuty
Jednalo se přitom o klientku, jejíž zdravotnická dokumentace obsahující záznamy o provedené sterilizaci, vykazovala řadu nedostatků pro to, aby byl daný lékařský výkon shledán jako souladný s tehdy platným právem. Přesto ministerstvo došlo k závěru, že se v daném řízení nepodařilo protiprávnost provedeného sterilizačního zákroku prokázat.
Neúspěšná žadatelka následně podala správní žalobu k Městskému soudu v Praze v zastoupení advokátní kanceláře Dentons, která s Ligou lidských práv na případech nedobrovolně sterilizovaných žen pro bono spolupracuje. Namítala především nesprávné právní posouzení naplnění zákonných podmínek sterilizace, nekonzistentní rozhodování ministerstva v obdobných případech a nezohlednění smyslu a účelu zákona o odškodnění obětí protiprávních sterilizací.
V březnu letošního roku dal soud klientce za pravdu, obě napadená rozhodnutí zrušil a věc vrátil ministerstvu k dalšímu řízení
Soud došel k závěru, že žalobkyně nebyla srozumitelným způsobem a v dostatečném rozsahu informována o účelu, povaze, možných důsledcích, vhodnosti, přínosech a rizicích zdravotního zákroku sterilizace a o jiných možnostech řešení jejího zdravotního stavu. Vzhledem k tomu, že ve zdravotnické dokumentaci zcela chybělo písemné poučení žalobkyně o míře reparability zákroku, má žalobkyně právo na přiznání odškodnění. Rozhodnutí ministerstva bylo tudíž nezákonné a tento právní názor soudu musí zohlednit ve svých budoucích rozhodnutích.
V důsledku pravomocného rozhodnutí soudu, které je pro ministerstvo závazné, vydalo ministerstvo nové rozhodnutí, kterým, a to i přes trvající nesouhlas s argumentací žadatelky, nárok na odškodnění za protiprávní sterilizaci přiznalo. Klientka Ligy lidských práv tak byla nakonec se svou žádostí úspěšná a finanční částka jí bude vyplacena.
Na závěr je však nutné podotknout, že řízení ještě není u konce. Ministerstvo podalo proti rozhodnutí Městského soudu v Praze kasační stížnost, a nyní se tedy bude čekat na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který definitivně určí, zda si žadatelka bude moct danou částku ponechat.
- V případech, kdy byla žádost o odškodnění za nedobrovolnou sterilizaci zamítnuta, se klientky mohou stále obracet na Ligu lidských práv. Podání žádosti o odškodnění je možné pouze do konce roku 2024.
- Projekt s názvem Teď nebo nikdy! je realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky. Výstupy projektu nereprezentují názor Úřadu vlády České republiky a Úřad vlády České republiky neodpovídá za použití informací, jež jsou obsahem těchto výstupů.
- Pomoci naší práci můžete i vy příspěvkem na portálu Darujme.cz.
Pondělí, 5. srpna 2024Aktuality
Nejvyšší správní soud vydal 4. 7. 2024 rozhodnutí, ve kterém vyjasnil podmínky a postup při odškodňování protiprávních sterilizací. Soud rozhodoval ve věci žadatelky, která byla dle svých slov v minulosti protiprávně sterilizována, přičemž její žádost o odškodnění Ministerstvo zdravotnictví zamítlo. Zamítavé rozhodnutí ministerstvo zdůvodnilo zejména tím, že zdravotnická dokumentace žadatelky byla již skartována a ona sama protiprávnost své sterilizace neprokázala.
Nejvyšší správní soud odmítl dosavadní přístup Ministerstva zdravotnictví, které po žadatelkách vyžadovalo, aby samy prokazovaly, že k jejich sterilizaci došlo v rozporu s tehdy platným právem, a aby doložily všechny nezbytné dokumenty. Dle soudu je takový postup v rozporu se smyslem a účelem zákona o odškodnění, který má zajistit efektivní nápravu této neblahé lékařské praxe. Soud zároveň zdůraznil, že kvůli nedostatku důkazů (zejm. neexistující zdravotnické dokumentaci) je pro žadatelky obtížné onu protiprávnost prokázat.
Dle názoru soudu je však právě Ministerstvo zdravotnictví tím, kdo musí do budoucna činit aktivní kroky k ověření, zda žadatelka byla v minulosti podrobena protiprávní sterilizaci. Zároveň má žadatelky poučit o tom, jaké jiné dokumenty či svědecké výpovědi mohou k prokázání protiprávnosti navrhnout.
Co výše uvedené znamená pro praxi?
Žadatelka stále musí předložit ministerstvu zdravotnickou dokumentaci a další důkazy na podporu svých tvrzení, pokud je má. Pokud zdravotnická dokumentace neexistuje nebo je evidentně nedůvěryhodná, postačí, když žadatelka uvede tzv. hájitelné tvrzení, že v rozhodném období podstoupila sterilizaci v rozporu s právem. Pokud následně ministerstvo samo neprokáže, že k tvrzeným skutečnostem nemohlo dojít, musí vycházet z toho, co uvádí žadatelky.
Co znamená „hájitelné tvrzení“?
Podle soudu se bude jednat o taková tvrzení, u nichž další okolnosti daného případu nebudou připouštět jiné racionální vysvětlení. Důvěryhodnost tvrzení bude možné stavět např. na osobní a rodinné situaci žadatelky, jejím chování v minulosti, jí předloženými doklady, jinými známými skutečnosti a další.
Kdy bude možné zamítnout žádost z důvodu neprokázání protiprávnosti?
Dle soudu mohou nastat tři situace, kdy bude zamítnutí na místě.
- Existuje-li zdravotnická dokumentace
- Ministerstvo ze zdravotnické dokumentace zjistí, že ke sterilizaci žadatelky buď nedošlo, nebo ta nebyla protiprávní (typicky byla provedena na základě jejího nezpochybnitelného informovaného souhlasu), a současně nic nebude nasvědčovat nedůvěryhodnosti takové zdravotnické dokumentace.
- Neexistuje-li zdravotnická dokumentace
- Tvrzení žadatelky nebudou na první pohled hájitelná a ani přes případné kroky ministerstva ke zjištění stavu věci nebude zjištěno nic, co by nasvědčovalo jejich důvěryhodnosti.
- Žadatelka sice předestře hájitelná a na první pohled pravděpodobná tvrzení, ministerstvo je však zpochybní a prokáže, že existuje jiné objektivní vysvětlení popsaných dějů a skutečností.
Jaké jsou závěry?
- Stále je potřeba označovat důkazy na podporu tvrzení žadatelky, včetně zdravotnické dokumentace, pokud existuje.
- Neexistence zdravotnické dokumentace sama o sobě automaticky neznamená přípustnost zamítnutí žádosti.
- Ministerstvo zdravotnictví má aktivně činit kroky k tomu, aby prokázalo, že sterilizační zákrok byl proveden v souladu s právem.
- Je třeba postupovat v souladu se smyslem a účelem zákona o odškodnění.
Závěrem je nutné upozornit na to, že ačkoliv se v této věci Nejvyšší správní soud postavil na stranu žadatelky a zároveň vymezil, jakým postupem se má odškodňovací praxe do budoucna ubírat, každý případ bude nutné posuzovat individuálně a hájitelnost tvrzení hodnotit dle konkrétních okolností.
Zdroj: Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 7. 2024, sp. zn. 9 As 61/2023; tisková zpráva NSS vydaná k tomuto rozhodnutí ze dne 4. 7. 2024
Neděle, 21. dubna 2024Aktuality, Tiskové zprávy
Porodnické a gynekologické násilí v EU – výskyt, právní rámce a vzdělávací pokyny pro prevenci a eliminaci
(v originále Obstetric and gynaecological violence in the EU – Prevalence, legal frameworks and educational guidelines for prevention and elimination)
Výbor pro práva žen Evropského parlamentu a rovnosti žen a mužů (FEMM) představil studii „Porodnické a gynekologické násilí v EU – výskyt, právní rámce a vzdělávací pokyny pro prevenci a eliminaci“.
Studie shrnuje téma porodnického a gynekologického násilí ve členských státech Evropské unie a na úrovní Evropské unie. Identifikuje shodné problémy, shrnuje národní studie, dává doporučení a přináší také přehled národních iniciativ, které se tématem zabývaly nebo zabývají. Za Českou republiku studie zmiňuje osvětovou kampaň “Už dost!”, kterou podpořil Nadační fond Propolis 33, projekt Ligy lidských práv, který podpořily Norské fondy “Vypořádejme se s porodnickým násilím”, festival organizace Hnutí za aktivní mateřství “Respekt k porodu” nebo akci “Růže obětem porodnického násilí” České ženské lobby, dále zmiňuje organizace Aperio a Unii porodních asistentek, které se tématem dlouhodobě zabývají.
Porodnické a gynekologické násilí zatím není legislativně upraveno v žádném členském státě EU, nicméně Evropský parlament v usnesení ze dne 24. června 2021 o stavu sexuálního a reprodukčního zdraví a práv v EU v rámci zdraví žen vyzval k tomu, aby proti němu státy bojovaly posílením postupů zaručujících respektování svobodného a předem informovaného souhlasu a ochranou před nelidským a ponižujícím zacházením ve zdravotnických zařízeních.
Podle studie představuje porodnické a gynekologické násilí sociální a systémový fenomén, který má základ ve dvou strukturálních krizí: diskriminaci na základě pohlaví a nedostatečném financování zdravotnických systémů a institucí.
Zpráva se krátce věnuje i vlivu COVID-19, kdy bylo rozšíření porodnického a gynekologického násilí zřejmé ve více státech. Zákazy doprovodu a požadavky na nošení roušek v průběhu porodu byly zavedeny ve více státech jako například Francie, Slovensko a také Česká republika (viz nedávné rozhodnutí v případu Ligy lidských práv o odškodnění za zákaz přítomnosti otce u porodu).
Migrantky a ženy z menšin jsou podle studie zvláště ohroženy. Zmíněny jsou i protiprávní sterilizace, které postihly (zejména romské) ženy v ČR (a které jsou nyní odškodňovány ze strany státu) a na Slovensku. Diskriminace se dotýká i žen s nadváhou, postižením či odlišnou sexuální orientací.
Studie také upozorňuje na to, že pojem porodnické a gynekologické násilí není přijímán ze strany odborné veřejnosti (poskytovatelů zdravotní péče) nejlépe a v mnoha státech je vyvíjen tlak na to, aby se ustoupilo z používání slova “násilí”.
Závěrečná doporučení jsou zaměřena na různé zúčastněné strany, a to především:
– instituce a orgány Evropské unie
– členské státy
– poskytovatele zdravotní péče
– skupiny/organizace zabývající se právy žen
Doporučení jsou rozdělena následovně:
1. Doporučení pro lepší pochopení a rozpoznání porodnického a gynekologického násilí
- Vytvoření jednotné definice porodnického a gynekologického násilí na EU úrovni
- Zlepšení měření a sběru dat týkající se porodnického a gynekologického násilí
- Podpora iniciativ na zvýšení povědomí o porodnickém a gynekologickém násilí
2. Doporučení ke zlepšení právního rámce použitelného na porodnické a gynekologické násilí a přístupu ke spravedlnosti
- Zlepšení mechanismů hlášení na národní úrovni (stížnostní mechanismy musí být dostupné a dobře srozumitelné, a to i pro marginalizované skupiny, které mají přístup ke spravedlnosti ještě ztížený)
3. Doporučení ke zlepšení prevence a k poskytování ohleduplnější péče
- Omezení nadměrné medikalizace s cílem znovu humanizovat porodnickou a gynekologickou péči
- Přidělit porodnické a gynekologické péči odpovídající lidské a finanční zdroje (např. členské státy by měly podle studie financovat pilotní iniciativy, které lépe reagují na potřeby žen v oblasti porodnické a gynekologické péče (např. porodní domy)
Zajímavé konkrétní doporučení je například pro Evropskou komisi, které je v dokumentu doporučeno předložit otázku porodnických a gynekologických služeb na pořad jednání nově zřízené sítě EU pro prevenci gynekologického a porodnického násilí na základě pohlaví a domácího násilí (2023). Dále by Evropská komise a Rada měly vyzvat členské státy a zúčastněné strany, aby diskutovaly o otázkách v rámci v souvislosti s definicí, prevencí, jakož i k výměně poznatků a osvědčených postupů a praxe, a aby posoudily, jakým způsobem by se Istanbulská úmluva mohla vztahovat na některé formy porodnického a gynekologického násilí.
Můžeme shrnout, že situace v členských státech Evropské unie je v mnoha aspektech podobná. Zhodnocení situace však ztěžuje nedostatek komplexních studií a dat, které nám stále chybí. Nejdůležitější bude především sjednotit přístup k problematice na úrovni celé Evropské unie.
Více informací ke studii poskytne právnička a statutární zástupkyně Ligy lidských práv Anna Indra Štefanides: anna.stefanidesova@llp.cz
Středa, 21. února 2024Aktuality
Před několika měsíci jsme psali o nezákonných skartacích zdravotnické dokumentace, kvůli kterým má řada nedobrovolně sterilizovaných žen značně ztížené podmínky pro získání odškodnění.¹ Více si můžete přečíst zde.
Přestože krajský úřad shledal pochybení nemocnice (poskytovatele zdravotních služeb), uložil jí velmi obecná nápravná opatření a více se případem nezabýval.
Informovali jsme o případu Městské nemocnice Ostrava (Fifejdy), kde nezákonné skartace porodopisů (po 10 letech místo po 40, jak ukládá vyhláška) probíhaly až do podzimu 2022. Tuto skutečnost na základě naší stížnosti prošetřoval Krajský úřad Moravskoslezského kraje, který nezákonnost ve vztahu k naší klientce potvrdil.
V reakci na to jsme se obrátili na Veřejného ochránce práv s podnětem na přezkum postupu krajského úřadu. Závěry ze šetření ochránce jsou následující:
- V daném případě krajský úřad nemohl věc přezkoumat jako přestupek a uložit za něj nemocnici pokutu, neboť případ byl již promlčen. Nicméně se měl celou situací zabývat i nadále, a to kvůli tomu, že nemocnice přestala provádět nezákonné skartace až po nápravném opatření uloženým krajským úřadem v roce 2022. Z toho vyplynulo důvodné podezření na spáchání přestupků v podobě nezákonných skartací zdravotnické dokumentace jiných pacientů, které měl krajský úřad prošetřit.
- Krajský úřad má postupovat v souladu s principy dobré správy, mezi které se řadí i přesvědčivost, otevřenost a vstřícnost. Na základě toho má sdělovat konkrétní nápravná opatření, které poskytovateli zdravotních služeb uložil.
- Krajský úřad má při nařizování nápravných opatření vzít v úvahu možnost uložení povinnosti omluvy jako často jediné zadostiučinění, kterého se může obětem ze strany nemocnice či státu dostat. Jak už jsme totiž psali, skartací zdravotnické dokumentace se šance na dosažení odškodnění výrazně snižuje.
Závěrem je vhodné dodat, že případ naší klientky a její stížnosti na Městskou nemocnici Ostrava Fifejdy není ojedinělý. Jen na Ligu lidských práv se obrátilo více než 20 žen sterilizovaných právě v této nemocnici a ani u nich zdravotnická dokumentace již neexistuje.
Důležité informace o podávání stížností na poskytovatele zdravotních služeb naleznete zde. Níže přikládáme i vzor stížnosti ve formátu word.
Stížnost na nezákonnou skartaci – vzor
Nezákonná skartace_ombudsman
¹Na základě zákona č. 297/2021 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem a o změně některých souvisejících zákonů, se stát zavázal zaplatit obětem nucených sterilizací mezi lety 1966-2012 odškodné ve výši 300 000 Kč.
²Deset základních principů dobré správy, shrnutých veřejným ochráncem práv; dostupné zde.
