Sobota, 4. října 2008Zprávy z médií
V Česku nyní žije více než 24 tisíc lidí zbavených způsobilosti k právním úkonům. Nemohou volit, uzavírat manželství a de facto ani pracovat. Za poslední rok jejich počet vzrostl o více než 1 800. Podle některých se toho leckdy zneužívá, podle jiných se často jedná o jedinou možnost.
Zbaven způsobilosti může být psychicky nemocný člověk, jehož porucha není přechodná. Jedná se tedy třeba o schizofreniky, lidi s maniodepresivní psychózou, stařeckou demencí nebo mentálním postižením.
Podle právníků Centra advokacie duševně postižených (MDAC) je ale někdy zbavení způsobilosti zbytečné.
Časté jsou podle nich případy, že u sebe člověk hromadí věci, někdy i odpadky, a obce to řeší tím, že podají soudu návrh na zbavení způsobilosti. „Neví, jak se jinak s tím člověkem domluvit. Přitom se opravdu někdy jedná jen o to, že hromadí věci,“ posteskla si právnička MDAC a Ligy lidských práv Jana Marečková.
Podle Marečkové například jedna z klientek MDAC ve svém bytě na Praze 13 hromadila různé věci, včetně těch, které našla na ulici. V bytě se množil hmyz a úřad městské části se tedy rozhodl nechat byt vyklidit a paní byla hospitalizována v psychiatrické léčebně v Bohnicích.
„Obvodní soud ji pak zcela zbavil způsobilosti k právním úkonům, ačkoliv je schopná se o sebe postarat a samostatně jednat. Soud rozhodl, aniž by ji přizval k jednání a vyslechl,“ popsala Marečková.
Psychiatr a bývalý ředitel bohnické léčebny Ivan David má ale na případ odlišný pohled. „Na paní si stěžovali sousedi, v paneláku vadilo, že shromažďovala věci i odpadky, smrdělo to tam,“ popsal David. Hlavním problémem bylo podle něj, že žena neplatila účty za elektřinu a byla tedy odpojena. „Mezi těmi všemi věcmi si svítila svíčkou. Řada takových bytů v poslední době vyhořela. Je to nebezpečné, okolí obtěžují zápachem, v bytech se množí hmyz, navíc hrozí i požáry,“ vysvětlil psychiatr.
Policie odvezla ženu do léčebny v Bohnicích, kde byla hospitalizována na základě právního rozhodnutí. Nyní se soudy přou o to, zda byla hospitalizace a zbavení svéprávnosti nutné.
Posudek napíše i známý, tvrdí MDAC Soudy při rozhodování o zbavení způsobilosti berou v úvahu hlavně psychiatrický posudek. „Je to snadno zneužitelné. Pokud chce někdo zbavit člověka způsobilosti, může mu napsat posudek známý psychiatr a dotyčný má velmi malou šanci se bránit,“ konstatovala Marečková. „Právě na tohle doplatil další z našich klientů,“ uvedla.
Muž s psychiatrickým onemocněním se dostal do konfliktu s nevlastní dcerou kvůli dědictví po její matce. „Dcera měla známého psychiatra, který napsal nepřiměřený posudek v mužův neprospěch. A nakonec byl opravdu způsobilosti zbaven,“ uvedla právnička.
Přitom se podle ní jedná o fyzicky zdravého muže, který je vzdělaný a dokáže se rozhodovat sám za sebe.
Podle Davida se ale způsobilost k právním úkonům posuzuje přesně danými metodami, kromě psychiatrických posudků se často využívá i posudků psychologických.
Systém opatrovnictví potřebuje změnu, míní právníci V Česku je podle údajů ministerstva vnitra zbaveno způsobilosti k právním úkonům přes 24 tisíc lidí. Těch, co mají omezenou způsobilost je více než čtyři tisíce. Za poslední rok přibylo více než 1 800 osob zbavených způsobilosti úplně, dalších čtyři sta částečně.
„Nesvědčí to o tom, že by byla více omezována práva lidí. Svědčí to spíše o tom, že stále více osob se dožívá stařecké demence. Žijí tak dlouho, že mozek už nepracuje správným způsobem a jejich rozhodnutí mohou být zpochybněna,“ je přesvědčen Ivan David.
Podle MDAC se však zbavení způsobilosti zneužívá, protože se jedná o poměrně snadnou proceduru u soudu. „Čísla dokazují, že je potřeba reformovat systém opatrovnictví. Stávající model vůbec nevyhovuje a prohlubuje sociální vyloučení lidí s postižením,“ konstatoval právník MDAC a Ligy lidských práv Maroš Matiaško.
Nyní se připravuje novela občanského zákoníku, nevládní organizace se proto snaží zapracovat připomínky, které by měly pomoci snížit počty lidí zbavených způsobilosti.
Požadují například, aby měl člověk možnost podepsat předběžné právní opatření. Pokud by očekával, že se v budoucnu jeho psychický stav zhorší, mohl by předem říct, co si přeje a nepřeje. Až by nebyl schopen za sebe rozhodovat, řídilo by se jeho opatrování těmito přáními.
Dalším požadavkem je, aby existovalo takzvané podporované rozhodování. To znamená, že člověk by za sebe mohl rozhodovat sám, ale zároveň by si vybral někoho, ke komu má důvěru a kdo by mu v rozhodování pomáhal.
O připomínkách se nyní jedná s ministerstvem spravedlnosti. „V tuto chvíli považujeme za předčasné připomínky blíže komentovat, neboť jejich vypořádání potrvá pravděpodobně až do konce listopadu,“ sdělila iDNES.cz mluvčí Zuzana Steinerová. Návrh občanského zákoníku by se do vlády měl dostat do konce roku.
Podle Davida je ale stávající systém v pořádku. „Řada lidí je v takovém stavu, že nejsou schopni jednat ve svůj prospěch. Právní úkony, které by provedli, by byly zpochybnitelné,“ řekl David. „Pokud je někdo způsobilosti zbaven, je mu ustanoven ze zákona opatrovník. Ten ale může provádět jen ty úkony, které jsou ve prospěch jeho klienta a nese za ně odpovědnost,“ zdůraznil.
Článek vyšel dne 4. 10. 2008 na www.idnes.cz, naleznete jej zde.
Pondělí, 29. září 2008Aktuality
V polovině září proběhlo v Londýně setkání odborníků na problematiku diskriminace ve zdravotnictví. U kulatého stolu pořádaného organizací Equal Rights Trust se sešli právníci, lékaři, interkulturní mediátoři, výzkumníci a další akademici ze západní a střední Evropy i USA, aby si vyměnili své zkušenosti. David Zahumenský, který Ligu na setkání zastupoval, otevřel svým příspěvkem blok věnovaný diskriminaci osob s duševní nemocí.
Mezi další diskutovaná témata pak patřila například komunikace ve zdravotnictví, ošetření lékařem jiného pohlaví, darování orgánů nebo nepřípustnost ženské obřízky, která je stále praktikována také v některých komunitách západního světa.
Pondělí, 22. září 2008Zprávy z médií
Přijít o svéprávnost není v Česku výjimečné. Často je to zbytečné a zneužívané, tvrdí někteří právníci.
Praha/ Paní Silvie je starší nemocná paní. Její choroba se projevuje například tím, že ve svém bytě ve středních Čechách hromadí všechno možné: papíry, nejrůznější oblečení nebo časopisy. Na návrh městské části přišla o svéprávnost. „Přitom ji soud ani nevyslechl, ani ji o rozhodnutí neinformoval,“ uvádí právník Ligy lidských práv Maroš Matiaško.
Právě zájem lidsko právních organizací znamenal v případu paní Silvie obrat. Po převzetí zastupování zrušil nižší soud původní rozhodnutí a způsobilost byla paní Silvii vrácena. To změnilo i přístup města, jež nabídlo paní Silvii pomoc a asistenci při řešení jejích problémů. Právníci si stěžují i na to, že prakticky neexistuje kontrola nad opatrovníkem, který za lidi zbavené svéprávnosti rozhoduje. „Víme o případech, kdy se opatrovníci spřáhnou s advokáty s nekalými úmysly, nechají člověka zbavit způsobilosti a pak si za pakatel koupí jeho majetky,“ říká právnička Jana Marečková z Centra advokacie duševně postižených. Problém zbavení svéprávnosti nově řeší návrh nového občanského zákoníku, který připravuje ministerstvo spravedlnosti. Do budoucna by už měla zmizet praxe, kdy soud rozhodne o nezpůsobilosti člověka jen na základě lékařského posudku, aniž by dotyčného viděl.
„Je-li člověk neschopný právně jednat jen v určitých záležitostech, soud rozhodne i o tom, v jakém rozsahu jeho svéprávnost omezí,“ vysvětluje tvůrce chystaného občanského zákoníku Karel Eliáš z Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Zbavit člověka svéprávnosti půjde také jen v případě, že mírnější opatření by bylo nedostačující. Každé tři roky navíc soudce musí své rozhodnutí přezkoumat a rozhodnout,zda důvody pro omezení svéprávnosti trvají.
Zvýší se kontrola opatrovníků
Více by měli být v budoucnu kontrolováni i opatrovníci prostřednictvím opatrovnické rady. Tu by tvořily alespoň tři osoby, které mají v člověku s omezením svéprávnosti blízký vztah. „Bez souhlasu této rady nebude moci opatrovník například změnit trvalé bydliště člověka s omezenou způsobilostí,“dodává Eliáš.
Podle Marečkové by ale nový občanský zákoník měl obsahovat ještě více alternativ. Centrum advokacie například navrhuje, aby potřebnému člověku mohla být určena podporující osoba, která by pouze pomáhala s právními úkony, aniž by za postiženého rozhodovala.
Centrum advokacie duševně postižených upozorňuje, že počet osob zbavených způsobilosti k právním úkonům v Česku narůstá. Podle informací ministerstva vnitra se jejich počet za poslední rok zvýšil téměř o 900. V České republice tak nyní žije více než 24 182 osob úplně zbavených svéprávnosti. O částečnou způsobilost přišlo za poslední rok 165 lidí.
Článek vyšel dne 22. 9. 2008 v Havlíčkobrodském deníku, Hradeckém deníku, Olomouckém deníku, Plzeňském deníku, Pražském deníku, Ústeckém deníku a v Jihlavském deníku.
Čtvrtek, 18. září 2008Tiskové zprávy
Brno – 18. září 2008 – Právníci Centra advokacie duševně postižených (MDAC) a Ligy lidských práv zjistili, že počet osob zbavených způsobilosti k právním úkonům v České republice dramaticky narostl. Podle informací ministerstva vnitra se jejich počet za poslední rok zvýšil téměř o 900. V České republice tak nyní žije více než 24 000 osob zbavených způsobilosti k právním úkonům.
Přesně 24 182 osob je u nás zbaveno způsobilosti k právním úkonům. Oproti údajům z minulého roku se jedná o velmi výrazný nárůst. Přestože Ústavní soud i nevládní organizace tento nepříznivý vývoj v loňském roce kritizovaly, nedošlo k jeho zastavení, ale naopak k většímu prohloubení. „Trend souvisí zřejmě i s celkovým stárnutím populace, ale může vypovídat také o tom, že zbavování způsobilosti se stává stále oblíbenějším prostředkem ke zneužívání opatrovnictví,“ říká právnička MDAC a Ligy Jana Marečková.
Zvětšuje se také poměr mezi počtem lidí zbavených způsobilosti k právním úkonům a počtem lidí, kteří jsou ve své způsobilosti pouze omezeni. Podle údajů ministerstva vnitra žije v České republice 4 058 lidí s omezenou způsobilostí. Za poslední rok se jejich počet zvýšil o 165. Počet osob, které jsou způsobilosti k právním úkonům zbaveny úplně, je tedy téměř šestkrát větší. Tento vysoký nepoměr mezi omezením a zbavením způsobilosti k právním úkonům dokazuje, že se jedná o systémový nedostatek. „Čísla dokazují, že je potřeba reformovat systém opatrovnictví v České republice. Stávající model vůbec nevyhovuje a prohlubuje sociální vyloučení lidí s postižením.“ Říká právník MDAC a Ligy Maroš Matiaško. Podle právníků MDAC a Ligy by měl řešení nabídnout nový občanský zákoník, který by od základů reformoval systém uplatňování způsobilosti k právním úkonům osob s postižením.
Bližší informace poskytne:
Jana Marečková, právnička MDAC a Ligy, tel: 545 210 446, mobil: +420 773 621 228.
Maroš Matiaško, právník MDAC a Ligy, tel: 545 210 446, mobil: +420 773 621 228.
Úterý, 16. září 2008Tiskové zprávy
Vrchní soud v Praze dnes odpoledne projednával odvolání romské rodiny Danišových napadené policisty v květnu roku 2003. Rodina podala loni v říjnu odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, který usoudil, že útok, jež si vyžádal pracovní neschopnost napadené matky a jejího syna, nebyl natolik vážný, aby si jeho oběti zasloužily finanční odškodnění. Vrchní soud v Praze dnes však rozhodl jinak a uložil policistům za napadení kromě jiného peněžitý trest.
Rodina Danišových se stala ve svém bytě v Popovicích u Jičína terčem útoku policistů. Podnapilí policisté vtrhli v pozdních večerních hodinách do bytu rodiny, kde slovně i fyzicky zaútočili mimo jiné na mladou ženou v devátém měsíci těhotenství. Dva z útočníků se podařilo během trestního řízení identifikovat a odsoudit alespoň k podmíněným trestům. Za podpory Ligy lidských práv se pak rodina před civilními soudy domáhala na útočnících přiměřeného odškodnění za zásah do svých osobnostních práv.
Vrchní soud v Praze dnes potvrdil právo obětí policejního násilí na peněžité odškodnění. Jeden ze žalovaných policistů tak musí rodině zaplatit 110 000 Kč za nemajetkovou újmu. Jeden ze žalovaných se musí svým obětem omluvit také za výroky s rasovým podtextem. Liga považuje rozsudek Vrchního soudu za důležité rozhodnutí zejména pro další oběti rasově motivovaného a policejního násilí.
Bližší informace poskytne:
Robert Cholenský, advokát poškozených, mobil: 608 967 423
Jiří Kopal, předseda Ligy lidských práv, mobil: 776 234 446
Pátek, 12. září 2008Zprávy z médií
Praha – Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil představil návrh novely zákona o znalcích a tlumočnících, kterou chce zpřísnit dohled nad soudními znalci. Reaguje tak na množící se stížnosti na jejich práci, kdy se často objevují například protichůdné posudky, jako v kauze Kuřim. Současný zákon o soudních znalcích pochází z roku 1967 a je příliš obecný. Neumožňuje důkladnější kontrolu ani postihy. Novelu by měla vláda projednat ještě v září, potom půjde do parlamentu. Platit by mohla začít v roce 2010.
„Starý zákon, který je velmi obecný a vágní, je zpřesněn a jsou stanovena jasnější pravidla pro výkon funkce znalce a pro případný postih, pokud pochybí,“ řekl ČT Pospíšil, který počítá i se zpřísněním výběru soudních znalců. Více pozornosti by se mělo věnovat i dohledu na jejich práci. Pro jednotlivé odbornosti navíc budou podle soudkyně Mileny Opatrné unifikované požadavky. „Nemělo by se nám stávat, že znalci nebudou znát novely vyhlášek,“ dodala.
Pokuty v řádech desetitisíců
Mezi hlavní změny by patřilo posílení osobní odpovědnosti. Každý soudní znalec by musel mít vysokoškolské vzdělání, povinnou pětiletou praxi a docházel by na celoživotní vzdělávání. V případě pochybení by jim nově hrozila pokuta, o které by rozhodoval předseda krajského soudu. Podle Pospíšila by se jednalo o řády tisíců až desetitisíců. Na práci soudních znalců si stěžuje i ombudsman a lidé z Ligy lidských práv. Advokáti si podle nich často zadávají posudky na zakázku, aby vyšly ve prospěch obhajoby.
O nedostatek odborníků po zpřísnění podmínek se ministr nebojí: „Máme přes 50 odvětví. Ta klíčová jsou soudními znalci dostatečně pokryta. Naopak je v některých odvětvích například ekonomického charakteru z důvodu přeplněnosti odmítáme.“ Návrh znalcům a tlumočníkům také nově ukládá, aby se pojistili, a měli tak z čeho hradit škodu, kterou případně způsobí. Podle autorů novely bude ovšem nutné pečlivě rozlišit, zda znalec škodu způsobil úmyslně, nebo zda situaci zhodnotil nesprávně, protože jiné posouzení nebylo v jeho silách.
Podle kritiků je zákon příliš obecný
Problém je ale v trestních sporech, které vyžadují například posudek psychologů. Ten si může nechat zpracovat i obhájce žalovaného. Pak je ale běžné, že advokáti obíhají znalce a žádají posudek ve prospěch svého klienta. „To jsou posudky, které mnozí z nás odmítáme, protože často jsou to posudky, které jsou účelově manipulativní,“ říká soudní znalec z oboru psychologie Slavomil Hubálek. Na znalce, kteří advokátům vyhoví, bude ale i novelizovaný zákon krátký. Podle primáře Bohnické psychiatrické kliniky Jiřího Švarce je totiž zákon příliš obecný a nemůže mluvit o tom, jak má vypadat posudek v soudním lékařství, psychiatrii nebo sexuologii.
Článek vyšel dne 12.9. na www.ct24.cz, naleznete jej zde.
Úterý, 9. září 2008Zprávy z médií
Liga lidských práv a další organizace, které se věnují problematice práv osob s mentálním postižením či duševní nemocí, připravily přes 50 připomínek k návrhu nového občanského zákona. Připomínky adresované ministerstvu spravedlnosti se týkají omezení a zbavení svéprávnosti a problematiky opatrovnictví. Organizacím se například nelíbí to, že nemocný člověk může být zcela zbaven způsobilosti k právním úkonům. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) chce zákoník v prosinci předložit vládě.
Liga a další organizace upozorňují na to, že současná právní úprava umožňuje zneužívání zásahů do způsobilosti k právním úkonům. Podle údajů ligy žije v současné době v České republice přes 23 tisíc osob zcela zbavených způsobilosti k právním úkonům a téměř 4000 osob, jejichž způsobilost byla omezena.
Autoři připomínek chtějí, aby nový občanský zákoník tento stav napravil. Chystaný kodex by měl podle nich respektovat Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením, kterou Česko podepsalo a která stanoví, že k úplnému zbavování způsobilosti k právním úkonům by vůbec nemělo docházet. Organizacím vadí také to, že plánovaný kodex nedostatečně upravuje postavení, práva i povinnosti opatrovníků.
Článek vyšel dne 9. 9. 2008 na www.tyden.cz, naleznete jej zde.
Úterý, 9. září 2008Tiskové zprávy
Centrum advokacie duševně postižených a Liga lidských práv využily příležitosti veřejného připomínkového řízení k návrhu nového občanského zákoníku a připravily připomínky k jeho částem týkajícím se omezení a zbavení svéprávnosti, jakož i k institutu opatrovnictví člověka.
Na vypracování připomínek se podílelo dalších jedenáct organizací, které se věnují problematice práv osob s mentálním postižením či duševní nemocí.
Organizace společně usilují o to, aby nový občanský zákoník důsledně napravil nedostatky současné právní úpravy, která umožňuje nadužívání a zneužívání zásahů do způsobilosti k právním úkonům. Reforma by měla zajistit také naplnění textu Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, kterou ČR podepsala. Ta například předpokládá, že k úplnému zbavování způsobilosti k právním úkonům by vůbec nemělo docházet. Přednostně by měla být využívána jiná opatření, která umožní, aby osobám, které nejsou schopny se samostatně rozhodovat a činit právní úkony, byla poskytována podpora a pomoc. V České republice žije přitom přes 23 tisíc osob zcela zbavených způsobilosti k právním úkonům a téměř 4 tisíce osob, jejichž způsobilost byla omezena.
Celkem 53 připomínek k návrhu zákona podepsaly také organizace QUIP – Společnost pro změnu, Česká asociace pro psychické zdraví, občanské sdružení Kolumbus, občanské sdružení SELF HELP Ústí nad Labem, o.p.s. SYMPATHEA, občanské sdružení Fokus Praha, společnost DUHA – integrace osob s mentálním postižením, občanské sdružení Poradna pro občanství, občanská a lidská práva, Asociace průvodců v problematice rizikového chování, občanské sdružení Proutek a Centrum adiktologie. Připomínky podpořila rovněž Národní rada zdravotně postižených ČR..
„Na připomínkách a našich návrzích, které předkládáme ministerstvu, jsme společně s partnery pracovali téměř čtyři měsíce a detailně je diskutovali. Zájem a široká podpora organizací, které se zabývají duševně nemocnými a jejich právy, svědčí o tom, že náš návrh skutečně odráží potřeby osob, kterých se týká. Věříme proto, že ministerstvo se jimi bude zodpovědně zabývat,“ uvádí Jana Marečková, právnička MDAC a Ligy.
„Návrh se připojuje k reformním snahám v oblasti opatrovnictví na celém světě. Společným cílem bylo v co nejširší míře zrovnoprávnit osoby s postižením v oblasti právního jednání a vytvořit funkční systém podporovaného rozhodování bez zásahů do jejich práv a svobod,“ doplňuje Maroš Matiaško, právník MDAC a Ligy.
Připomínky směřují zejména k nápravě následujících nedostatků:
– návrh nevhodně upravuje alternativní opatření k uplatňování způsobilosti k právním úkonům; ta by měla být využívána přednostně před opatřeními, která vycházejí z principu náhradního rozhodování,
– návrh umožňuje, aby docházelo k úplnému zbavení způsobilosti k právním úkonům, což představuje neproporcionální zásah do základních práv,
– návrh nedostatečně upravuje postavení, práva a povinnosti opatrovníků,
– mechanismy kontroly opatrovníka a zapojení opatrované osoby do těchto mechanismů jsou upraveny nedostatečně,
– návrh nepočítá s reformou procesních předpisů, která by měla jít ruku v ruce s reformou práva hmotného tak, aby všechna práva související s uplatňováním způsobilosti k právním úkonům, moha být efektivně realizována.
Bližší informace:
Jana Marečková, právnička MDAC a Ligy, tel: 545 210 446, mobil: +420 773 621 228.
Centrum advokacie duševně postižených (Mental Disability Advocacy Center, MDAC), www.mdac.info, podporuje lidská práva dospělých a dětí se skutečným či domělým mentálním či psychosociálním postižením. Zaměřuje se na oblast Evropy a střední Asie a používá právní nástroje k podpoře rovnosti a sociálního začleňování. Vizí MDAC je svět, v němž si lidé váží emocionálních, duševních nebo v učení spočívajících odlišností ostatních a respektují autonomii a důstojnost každého jednotlivce. MDAC má status přidružené organizace Rady Evropy.
Liga lidských práv je nevládní organizace, která pro zlepšení kvality a důstojnosti života prosazuje v české společnosti lidská práva za pomoci výzkumu, vzdělávání, vedení strategických případů právní cestou, předkládání argumentů a řešení. Liga je členem Mezinárodní federace lidských práv (FIDH) založené v roce 1922 v Paříži.
Čtvrtek, 4. září 2008Aktuality
Centrum advokacie duševně postižených a Liga lidských práv připravily ve spolupráci s dalšími jedenácti organizacemi připomínky k částem návrhu občanského zákoníku, které se týkají omezení a zbavení svéprávnosti a opatrovnictví člověka. Připomínky podpořila rovněž Národní rada zdravotně postižených ČR a také některá oficiální připomínková místa.
Připomínky směřují zejména k nápravě následujících nedostatků návrhu zákona:
- návrh nedostatečně upravuje alternativní opatření k uplatňování způsobilosti k právním úkonům, která by měla být využívána přednostně před opatřeními, která vycházejí z principu náhradního rozhodování,
- návrh umožňuje, aby docházelo k úplnému zbavení způsobilosti k právním úkonům, což představuje neproporcionální zásah do základních práv,
- návrh nedostatečně upravuje postavení, práva a povinnosti opatrovníků,
- mechanismy kontroly opatrovníka a zapojení opatrovance do těchto mechanismů jsou upraveny nedostatečně,
- návrh nepočítá s reformou procesních předpisů, která by měla jít ruku v ruce s reformou práva hmotného tak, aby všechna práva související s uplatňováním způsobilosti k právním úkonům, moha být efektivně realizována.
Organizace, které se věnují problematice práv osob s mentálním postižením či duševní nemocí, společně usilují o to, aby nový občanský zákoník napravil nedostatky současné právní úpravy. Reforma by měla zajistit také naplnění závazků, které pro Českou republiku vyplynou po ratifikaci Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením.
Společný dopis ministrovi spravedlnosti s podpisy jednotlivých organizací naleznete zde. Návrh občanského zákoníku je zveřejněn na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR.
Pondělí, 1. září 2008Zprávy z médií
Soudní znalci nejsou objektivní, české zákony to však zatím neřeší. Ministerstvo spravedlnosti slibuje změnu.
Praha/ Ani za nejvážnější pochybení se zatím lékaři v Česku většinou nemusí bát trestu. I v případech, kdy si pacienti z banální operace odnesli trvalé následky nebo dokonce zemřeli, soudy u zdravotníků nesahají k příliš přísným trestům.
Důvod? Znalecké posudky většinou zní: nevinen. Stížností na neobjektivní znalecké posudky se hromadí, soudní lékaře ale nikdo netrestá. Na jejich rozhodnutí přitom závisí nejen osudy lékařů, ale především pacientů. Ministerstvo spravedlnosti konečně slibuje změnu.
„Lékařští soudní znalci jsou neobjektivní – a bohužel nejsou nestranní. Většinou se s lékaři znají, a tak jim často pomáhají vybruslit z problémů,“ říká právník David Zahumenský z Ligy lidských práv. „Není se ale čemu divit, současné zákony jsou naprosto nevyhovující, i nařízení z roku 1939 upravovalo znaleckou činnost lépe než teď,“ dodává Zahumenský. Znalec totiž sice může dostat napomenutí nebo být vyškrtnut ze seznamu, pořád ale neexistuje žádný kontrolní orgán, který by jeho činnost kontroloval, takže se žádné postihy prakticky neudělují.
„Poslali jsme řadu stížností na ministerstvo spravedlnosti, ale kvůli absenci kontroly znalců stát své pravomoci vůbec nevyužívá,“ vysvětluje advokátka Marie Cilínková. Situace by se dala řešit jedině radikální změnou systému. „Je třeba změnit zákony, zorganizovat vzdělání znalců a především zřídit dohled. Měly by se zvýšit i odměny, znalci teď mají často pocit, že to dělají z dobré vůle, a tak si leccos dovolí,“ dodává advokát Ondřej Dostál.
Ministerstvo slibuje změnu k lepšímu už na podzim. „O problému ve znalecké činnosti víme, nyní chystáme novelu zákonu, kam chceme zapracovat všechny připomínky. Situace by se tak měla zlepšit,“ tvrdí Jitka Vinke z tiskového odboru ministerstva spravedlnosti. „Definitivní podobu návrhu představíme veřejnosti už v polovině září,“ dodává.
„Lékařští soudní znalci jsou neobjektivní a bohužel nejsou nestranní. Většinou se s lékaři znají, a tak jim často pomáhají dostat se z problémů.“ David Záhumenský, Liga lidských práv.
Článek vyšel dne 1. 9. 2008 v Boleslavském deníku, Brněnském deníku, Českobudějovickém deníku, Havlíčkobrodském deníku, Hradeckém deníku, Moravskoslezském deníku, Olomouckém deníku, Plzeňském deníku, Pražském deníku (pod názvem Lékaři, kteří zaviní smrt pacienta, zůstávají bez trestu) a v Ústeckém deníku.
