V Česku nyní žije více než 24 tisíc lidí zbavených způsobilosti k právním úkonům. Nemohou volit, uzavírat manželství a de facto ani pracovat. Za poslední rok jejich počet vzrostl o více než 1 800. Podle některých se toho leckdy zneužívá, podle jiných se často jedná o jedinou možnost.
Zbaven způsobilosti může být psychicky nemocný člověk, jehož porucha není přechodná. Jedná se tedy třeba o schizofreniky, lidi s maniodepresivní psychózou, stařeckou demencí nebo mentálním postižením.
Podle právníků Centra advokacie duševně postižených (MDAC) je ale někdy zbavení způsobilosti zbytečné.
Časté jsou podle nich případy, že u sebe člověk hromadí věci, někdy i odpadky, a obce to řeší tím, že podají soudu návrh na zbavení způsobilosti. „Neví, jak se jinak s tím člověkem domluvit. Přitom se opravdu někdy jedná jen o to, že hromadí věci,“ posteskla si právnička MDAC a Ligy lidských práv Jana Marečková.
Podle Marečkové například jedna z klientek MDAC ve svém bytě na Praze 13 hromadila různé věci, včetně těch, které našla na ulici. V bytě se množil hmyz a úřad městské části se tedy rozhodl nechat byt vyklidit a paní byla hospitalizována v psychiatrické léčebně v Bohnicích.
„Obvodní soud ji pak zcela zbavil způsobilosti k právním úkonům, ačkoliv je schopná se o sebe postarat a samostatně jednat. Soud rozhodl, aniž by ji přizval k jednání a vyslechl,“ popsala Marečková.
Psychiatr a bývalý ředitel bohnické léčebny Ivan David má ale na případ odlišný pohled. „Na paní si stěžovali sousedi, v paneláku vadilo, že shromažďovala věci i odpadky, smrdělo to tam,“ popsal David. Hlavním problémem bylo podle něj, že žena neplatila účty za elektřinu a byla tedy odpojena. „Mezi těmi všemi věcmi si svítila svíčkou. Řada takových bytů v poslední době vyhořela. Je to nebezpečné, okolí obtěžují zápachem, v bytech se množí hmyz, navíc hrozí i požáry,“ vysvětlil psychiatr.
Policie odvezla ženu do léčebny v Bohnicích, kde byla hospitalizována na základě právního rozhodnutí. Nyní se soudy přou o to, zda byla hospitalizace a zbavení svéprávnosti nutné.
Posudek napíše i známý, tvrdí MDAC Soudy při rozhodování o zbavení způsobilosti berou v úvahu hlavně psychiatrický posudek. „Je to snadno zneužitelné. Pokud chce někdo zbavit člověka způsobilosti, může mu napsat posudek známý psychiatr a dotyčný má velmi malou šanci se bránit,“ konstatovala Marečková. „Právě na tohle doplatil další z našich klientů,“ uvedla.
Muž s psychiatrickým onemocněním se dostal do konfliktu s nevlastní dcerou kvůli dědictví po její matce. „Dcera měla známého psychiatra, který napsal nepřiměřený posudek v mužův neprospěch. A nakonec byl opravdu způsobilosti zbaven,“ uvedla právnička.
Přitom se podle ní jedná o fyzicky zdravého muže, který je vzdělaný a dokáže se rozhodovat sám za sebe.
Podle Davida se ale způsobilost k právním úkonům posuzuje přesně danými metodami, kromě psychiatrických posudků se často využívá i posudků psychologických.
Systém opatrovnictví potřebuje změnu, míní právníci V Česku je podle údajů ministerstva vnitra zbaveno způsobilosti k právním úkonům přes 24 tisíc lidí. Těch, co mají omezenou způsobilost je více než čtyři tisíce. Za poslední rok přibylo více než 1 800 osob zbavených způsobilosti úplně, dalších čtyři sta částečně.
„Nesvědčí to o tom, že by byla více omezována práva lidí. Svědčí to spíše o tom, že stále více osob se dožívá stařecké demence. Žijí tak dlouho, že mozek už nepracuje správným způsobem a jejich rozhodnutí mohou být zpochybněna,“ je přesvědčen Ivan David.
Podle MDAC se však zbavení způsobilosti zneužívá, protože se jedná o poměrně snadnou proceduru u soudu. „Čísla dokazují, že je potřeba reformovat systém opatrovnictví. Stávající model vůbec nevyhovuje a prohlubuje sociální vyloučení lidí s postižením,“ konstatoval právník MDAC a Ligy lidských práv Maroš Matiaško.
Nyní se připravuje novela občanského zákoníku, nevládní organizace se proto snaží zapracovat připomínky, které by měly pomoci snížit počty lidí zbavených způsobilosti.
Požadují například, aby měl člověk možnost podepsat předběžné právní opatření. Pokud by očekával, že se v budoucnu jeho psychický stav zhorší, mohl by předem říct, co si přeje a nepřeje. Až by nebyl schopen za sebe rozhodovat, řídilo by se jeho opatrování těmito přáními.
Dalším požadavkem je, aby existovalo takzvané podporované rozhodování. To znamená, že člověk by za sebe mohl rozhodovat sám, ale zároveň by si vybral někoho, ke komu má důvěru a kdo by mu v rozhodování pomáhal.
O připomínkách se nyní jedná s ministerstvem spravedlnosti. „V tuto chvíli považujeme za předčasné připomínky blíže komentovat, neboť jejich vypořádání potrvá pravděpodobně až do konce listopadu,“ sdělila iDNES.cz mluvčí Zuzana Steinerová. Návrh občanského zákoníku by se do vlády měl dostat do konce roku.
Podle Davida je ale stávající systém v pořádku. „Řada lidí je v takovém stavu, že nejsou schopni jednat ve svůj prospěch. Právní úkony, které by provedli, by byly zpochybnitelné,“ řekl David. „Pokud je někdo způsobilosti zbaven, je mu ustanoven ze zákona opatrovník. Ten ale může provádět jen ty úkony, které jsou ve prospěch jeho klienta a nese za ně odpovědnost,“ zdůraznil.
Článek vyšel dne 4. 10. 2008 na www.idnes.cz, naleznete jej zde.