Středa, 22. června 2011Tiskové zprávy
21. června vydal výbor pro práva dítěte OSN závěrečná doporučení, v nichž kritizuje Českou republiku za slabou ochranu práv dětí a urguje vládu, aby plnila doporučení uložená v minulosti. 18 expertů na dětská práva vytklo České republice zejména přetrvávající segregaci romských dětí a dětí s postižením ve školách, vysoký počet dětí v dětských domovech či absenci nezávislého orgánu, jenž by dohlížel na dodržování Úmluvy o právech dítěte. Závěrečná doporučení jsou výsledkem jednání, které proběhlo 31. května tohoto roku v Ženevě.
Výbor pro práva dítěte OSN je kontrolním orgánem, který dohlíží na dodržování Úmluvy o právech dítěte a v pravidelných intervalech hodnotí dosažený pokrok v implementaci Úmluvy v jednotlivých zemích. Česká republika letos v květnu prezentovala Výboru, jak od roku 2003 v ochraně práv dětí pokročila. „Z více než 50 doporučení, které nyní Výbor státu uložil, vyplývá že se Česká republika za osm let téměř nehnula z místa a máme tedy co dohánět,“ komentuje dokument Michaela Tetřevová, právnička Ligy lidských práv, která se jednání v Ženevě účastnila jako pozorovatel.
Hlavní nedostatky shledal Výbor v celkové roztříštěnosti systému péče o děti. Ten je v současné době rozdělen do několika resortů, které své aktivity vůbec či nedostatečně koordinují. Výbor doporučil České republice vytvořit komplexní národní akční plán týkající se všech oblastí práv dětí a jeho koordinací navrhuje pověřit Ministerstvo práce a sociálních věcí. „V současné době stát vynakládá obrovské finanční prostředky na provoz dětských domovů a dalších ústavů. Na preventivní služby, které by napomohly předcházet odebírání dětí z rodin, pak nezbývají peníze. Je potřeba celý systém financování převrátit a podpořit právě péči o rodiny,“ dodává Michaela Tetřevová, právnička Ligy lidských práv.
Kritiku si ČR vysloužila i za upřednostňování ústavní péče před náhradním rodinným prostředím, např. pěstounskou péčí či komunitní péčí. Česká republika by dle Výboru měla co nejdříve zahájit proces deinstitucionalizace a podpořit pěstounskou péči.
Přetrvávající vyčleňování romských dětí z běžných základních škol do škol speciálních se také znovu stalo terčem kritiky. Výbor uložil státu, aby zajistil plnou a efektivní integraci romských dětí do školského systému, a vyzval ho aby podporoval na školách toleranci a vzdělával všechny děti stejně, bez rozdílu etnického či socio-kulturního pozadí.
Mezi dalšími doporučeními se objevil požadavek na zvýšení počtu sociálních pracovníků pracujících s dětmi a jejich rodinami či na systematický sběr etnických dat, bez kterého si lze jen stěží přestavit efektivní a měřitelné politiky v oblasti podpory znevýhodněných romských dětí.
Bližší informace poskytne:
Michaela Tetřevová, právnička Ligy, email: mtetrevova@llp.cz, tel. +420 724 219 796
• Závěrečná doporučení Výboru pro práva dítěte v angličtině
• Tisková zpráva o průběhu jednání české delegace v Ženevě
• Brožura vysvětlující principy inkluzivního vzdělávání ke stažení
• Publikace „Děti z ústavů!“ ke stažení
• Systémové doporučení Ligy ohledně sběru etnických dat
Sobota, 18. června 2011Zprávy z médií
Městští policisté, kteří napadli bezdomovce, musejí opět k soudu. Pokud posudek od znalce z oboru obličejové chirurgie prokáže, že Peteru Sisikovi zlomili nos, hrozí jim opět až desetiměsíční podmínka.
OLOMOUC Nezvykle tvrdý zásah olomouckých strážníků proti opilému bezdomovci neskončí u přestupkové komise, ale znovu před soudem. Rozhodl o tom krajský soud, u něhož si na lednový verdikt okresního soudu stěžovala státní zástupkyně Lenka Kremzerová. Krajský soud jí dal za pravdu, že k případu je potřeba posudek od znalce z oboru obličejové chirurgie. Pokud se díky němu prokáže, že městští policisté zlomili bezdomovci nos, hrozí jim opět až desetiměsíční podmínka.
Právě takový trest chtěla žalobkyně pro oba obviněné strážníky už při lednovém procesu. Okresní soud však rozhodl, že nejde o trestný čin, a záležitost předal přestupkové komisi magistrátu.
Rozhodnutí krajského soudu přivítala hlavně Liga lidských práv, jejíž advokát zbitého bezdomovce u soudu obhajuje. „Rozhodnutí krajského soudu považuji za zcela správné. To, jak v lednu rozhodl okresní soud, bylo ostudné,“ řekl zmocněnec bezdomovce Jiří Kubala. Incident, kvůli kterému strážníci Jiří Štýbnar a Michal Kulveit skončili před soudem, se odehrál loni v červnu před dominikánským kostelem poblíž centra Olomouce. Padesátiletý bezdomovec Peter Sisik tam spal na lavičce. Sám přiznal, že byl opilý. Strážníci, kteří ho přijeli zkontrolovat, jej údajně přiměli vyskládat všechny jeho věci, kroucením rukou jej nutili sbírat odpadky pod lavičkou a také mu ohnuli a do fontány zahodili nůž. Jiří Štýbnar byl podezřelý také z toho, že bezdomovce několikrát uhodil do obličeje. Až před soud se policisté dostali hlavně proto, že zásah vyfotil a natočil na mobilní telefon náhodný svědek. Jak se ukázalo pár dnů po události, bezdomovec měl zlomený nos. Podle lékařů, kteří jej ošetřovali, se však nedalo určit, zda byla zlomenina stará den nebo tři týdny. I proto okresní soudce Petr Sušil odmítl strážníky odsoudit za přečin.
„Na videozáznamu druhý úder nevidím. Mám za zcela prokázané, že se nejednalo o údery opakované, ale jednu ránu, avšak nezjištěné síly amechanismu,“ uvedl v lednu Petr Sušil. Na stranu strážníků se přiklonil i kvůli minulosti napadeného bezdomovce. Peter Sisik, původem ze Slovenska, má totiž už čtrnáct záznamů v trestním rejstříku – většinou za krádeže. Lednového jednání soudu už se nemohl zúčastnit, protože byl znovu ve vězení na Slovensku. Soudce Sušil příliš nevěřil ani svědkovi, který incident nahrál na mobil a volal na tísňovou linku. „Nemohu se zbavit pocitu, že je zaujatý proti uniformám,“ podotkl na adresu svědka.
Oba strážníci odmítli, že by Peteru Sisikovi jakkoliv ublížili. Štýbnar se přiznal pouze k tomu, že bezdomovci zahodil nůž. I pro toto měl soudce Sušil pochopení: „Nedivím se, že tímto způsobem jednal. V podstatě si tak chránil vlastní kůži.“
Jiří Štýbnar i Michal Kulveit dál pracují pro Městskou policii Olomouc. „Ctím presumpci neviny. Na základě dřívějších zkušeností, kdy obvinění strážníků nebylo potvrzeno, jsem opatrný i s tím, abych tyto lidi převáděl na jinou práci. Čekám na konečné rozhodnutí soudu, podle něhož se zařídím,“ prohlásil ředitel olomoucké městské policie Pavel Skalický. Okresní soud se bude případem znovu zabývat v polovině července.
Článek byl publikován dne 18. 6. 2011 v Mladé frontě DNES.
Autorkou článku je Petra Klimková, Mladá fronta DNES.
Pátek, 17. června 2011Aktuality
Výbor ministrů Rady Evropy zasedal 7. a 8. června a výsledkem jeho jednání jsou doporučení pro Českou republiku a zejména pro české Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Výbor představuje orgán dohlížející na výkon rozsudku D.H., jímž štrasburský soud odsoudil Českou republiku za diskriminaci Romů ve vzdělání.
Výbor ministrů Rady Evropy požaduje, aby Česko přistoupilo k zásadním krokům v naplňování rozsudku. Zejména žádá přesné informace o plnění Národního akčního plánu inkluzivního vzdělávání (NAPIV). Již v červnu tohoto roku měly být hotovy dílčí výstupy – například kompletní plán legislativních kroků zavádějících inkluzivní změny. Dalším úkolem je vytvořit na příští školní rok přesný plán kroků v oblasti rovného přístupu ke vzdělání.
Výbor ministrů musel bohužel konstatovat, že Česko nenaplňuje rozsudek efektivně. Jeden z mnoha důkazů představuje i fakt, že NAPIV se stal nefunkční platformou, protože jej koncem května opustila přibližně padesátka expertů zabývajících se inkluzivním vzděláváním.
Pátek, 17. června 2011Tiskové zprávy
Tisková konference Ligy lidských práv v pondělí 20. června 2011 v sídle Veřejného ochránce práv se RUŠÍ. Výbor pro práva dítěte OSN měl 17. června 2011 v 17 hodin ukončit své 57. zasedání a publikovat závěrečná doporučení pro Českou republiku. Jednání se bohužel neplánovaně protáhla a doporučení dosud nebyla přijata.
Podle vyjádření sekretariátu Výboru pro práva dítěte budou doporučení publikována nejdříve v pondělí 20. června 2011 ve večerních hodinách. Nový termín tiskové konference Vám sdělíme ihned, jakmile budou doporučení zveřejněna. Za veškeré komplikace se velice omlouváme.
Bližší informace poskytne:
Michaela Tetřevová, právnička Ligy lidských práv
tel.: 724 21 97 96, mtetrevova@llp.cz
Čtvrtek, 16. června 2011Aktuality
Ve středu 15. června jsme vyhráli případ, v němž se rozhodovalo o svěření vnuka do pěstounské péče babičky. Chlapec byl pro špatnou výchovu odebrán matce a umístěn do dětského domova. Díky našemu vítězství získala hocha do výchovy babička, takže chlapec může po více než roce stráveném v dětském domově opět vyrůstat v rodinném prostředí. Soud ovšem zároveň nařídil dohled na jeho výchovou orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD).
Bohužel s OSPODem měla naše klientka již v minulosti špatné zkušenosti, když se snažila získat do péče i chlapcovy mladší sourozence. „Místo aby se OSPOD pokusil o sanaci rodiny a pomohl naší klientce připravit se na péči o vnuky, omezil se pouze na její kritiku. Budoucí spolupráce babičky s OSPODem je tak vážně poznamenána nedůvěrou mezi oběma stranami. Naplno se zde projevuje problém spojení poradenské a represivní úlohy v jednom orgánu, jež jsme kritizovali už v publikaci Děti z ústavů! v roce 2007,” říká o kauze Michaela Tetřevová, která babičku před soudem zastupovala.
Pondělí, 13. června 2011Zprávy z médií
Víte, na co všechno má policista právo při silniční kontrole? Jaké doklady může vyžadovat k předložení městský strážník?
Doklad o pojištění odpovědnosti vozidla nebo potvrzení prokazující zdravotní způsobilost seniora nechte v kapse. Městskému strážníkovi do něj totiž vůbec nic není. Stejně tak ani celníkovi. Jediné, co od vás mohou oba vyžadovat, je řidičský průkaz a malý techničák alias osvědčení o registraci vozidla.
Že jste to až dosud nevěděli a poctivě přichystávali všechny dokumenty? Vůbec se nedivíme, málokdo z českých motoristů čte pořádně předpisy a zná všechny povinnosti. Ale tím se zkracujete o svá práva. Samozřejmě nechceme, abyste se nyní houfně hádali s policistou při každé silniční kontrole, ale chtějte důsledně vědět, co jste udělali – a především jaký je za to trest. Běžně se nás ptáte, kolik bodů hrozí za přestupek, který jste už policistovi odkývali.
Neznalost vychází i z toho, že běžný řidič se dostane do kontaktu s policistou či strážníkem jen při silniční kontrole. „Lidé se o právní problematiku nezajímají, pokud zrovna neřeší související problém,“ krčí rameny i Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv.
Občanku doma
Stačí zůstat hned u dokladů, abychom si ukázali, na co policista má, či nemá nárok. Jestliže chce vidět občanský průkaz při běžné silniční kontrole, zeptejte se jej proč. Stačí se totiž podívat do silničního zákona, kde se dočteme, že šofér má mít u sebe řidičský průkaz, osvědčení o registraci a doklady o pojištění odpovědnosti a zdravotní způsobilosti. O občance nikde ani slovo.
Kdy tedy musíte předložit občanský průkaz? Jedině tehdy, když vás policista přímo vyzve k prokázání totožnosti. A ze zákona o policii zase vyplývá, že souhrn možností je přísně taxativní. Patří sem třeba podezření ze spáchání trestného činu nebo správního deliktu, hledání pohřešované osoby či plnění jiného úkolu, pokud je to nezbytné k ochraně bezpečnosti osob a majetku, veřejného pořádku nebo pro předcházení trestné činnosti. Výčet sice suchopárný, ale jednoznačný.
A napadlo vás vůbec, proč policistovi nestačí při kontrole řidičák? Není na něm totiž adresa trvalého bydliště, která rovněž patří do pomyslné kolonky „Nutné“ ve sloupku „Prokázání totožnosti“. Platí pak ještě jedno pravidlo, a to že rozsah a způsob zjišťování osobních údajů musí být přiměřený účelu zjišťování totožnosti.
Nevrátí
Typickým důkazem neznalostí, a to i našich novinářských kolegů, je taneček kolem nedávno medializovaného výroku ombudsmana na adresu městských strážníků. Ti totiž podle něj nemají právo pokutovat za jízdu na červenou.
A hned se rozjel kolotoč dohadů, kdo a jaký má nárok na vrácení zaplacených peněz a umazání bodů. Nechme stranou fakt, že i podle dalších právníků toto právo měšťákům skutečně nepřísluší (coby mylný výklad příkazu „Stůj“ jako vjezdu do míst, kde je to zakázáno), a zaměřme se na ony zaplacené pokuty.
„Když řidič na místě zaplatí a pak si to rozmyslí nebo zjistí, že policisté neměli pravdu, má smůlu a už s tím prakticky nic neudělá,“ objasňuje podstatu problému právník Tomáš Beran. Připomíná sice, že lze iniciovat takzvané přezkumné řízení, ale na jeho zahájení není právní nárok. A v praxi se ukazuje, že jde o zdlouhavou a otravnou akci, které je lepší se vyhnout. Takže se žádné hromadné vracení peněz ani bodů nekoná.
Češi se na silnicích obecně málo hlásí o svá práva. Než aby se s policisty dohadovali a postoupili věc do správního řízení, kde už hrozí vyšší tresty při neúspěchu, raději sklapnou paty, odkývají vše na místě a jdou si zanadávat do hospody. Dokládají to policejní statistiky, kdy za loňský rok bylo vyřešeno na místě 525 790 přestupků a jen 76 566 bylo oznámeno správním orgánům k dalšímu řešení.
Hned pryč
Našli jste na autě botičku a čekáte už tři hodiny na policistu či strážníka, než přijedou a sundají ji z kola? Tak se braňte! Oba jsou totiž povinni odstranit bez zbytečného odkladu tento prostředek k zabránění odjezdu. „Nadměrně a bezúčelně nesmí omezovat vozidlo, pokud se řidičem spáchaný přestupek projedná v blokovém řízení, nebo policie zjistí řidičovou totožnost,“ radí Liga lidských práv ve své publikaci Jak si počínat v kontaktu s policistou a strážníkem. Tento manuál rad a návodů, jak jednat mimo jiné i při silniční kontrole, si můžete sami zdarma stáhnout ze stránek Ligy.
A to není všechno. „Povinnost policistů odstranit botičku platí i v případě, kdy řidiče na místě nezjistí,“ doplňuje právník Tomáš Beran s odkazem na znění zákona, kdy tak musí učinit „po provedení úkonů nezbytných ke zjištění totožnosti takové osoby“ (§ 36 odst. 3 zákona č. 273/2008 Sb.). Že se tak v praxi neděje? Nesmíte si nechat všechno líbit.
Kočárkový test
A víte, kdy vám vůbec mohou strážci zákona nasadit botičku? Podle zákona o Policii ČR či o obecní policii tak lze učinit v případech, kdy vozidlo stojí na místě, kde nemůže, a řidič není zrovna přítomný. Současně ale nesmí překážet silničnímu provozu.
Jinými slovy – pokud zaparkujete na chodníku a okolo projde i maminka s kočárkem a po druhé straně projede tramvaj, dostanete botičku. Jestliže by musel chodec vstupovat do vozovky nebo by mlékaři nemohli zavézt samoobsluhu, auto hledejte na odstavném parkovišti (neplatí pro vozidlo invalidy). Pak je to ještě dražší.
Á propos, osobu blízkou v tomto případě ani nezkoušejte, u botičky totiž nefunguje. A to ani přes obecně platné pravidlo, že náklady spojené s jejím přiložením a odstraněním hradí řidič. „Ale pokud je neznámý, platí je provozovatel vozidla, což je většinou vlastník, zatímco řidičem v konkrétním případě může být třeba jeho rodinný příslušník,“ varuje Liga lidských práv.
Když vám botičkou či odtahem vozidlo poškodí, řešte to hned na místě.
Prohledat, najít!
V řidičském životě se můžete setkat i s horšími situacemi než botičkou za neoprávněné parkování. Třeba příkazem k ohledání vozidla. Víte vůbec, v jakých případech a kdo má právo tak učinit?
Stejně jako domovní prohlídka není ani kontrola interiéru auta samozřejmě samo sebou. Ale de facto stačí, abyste se policistovi v něčem znelíbili a on nabyl dojmu, že převážíte cokoliv nezákonného. Auto smí prohledat, i pokud pronásleduje pachatele trestného činu a má důvod domnívat se, že je ve vozidle, stejně tak i věci související s trestným činem (i pašování, drogy, jedy a tak dále). Prostě stačí jakákoliv domněnka, že je auto nějak spojeno s trestným činem – ať už jako kradené nebo třeba figurovalo při nehodě se zraněním.
A pozor – policista dokonce může použít i sílu, aby se dostal tam, kam potřebuje, když nemá jinou možnost. Ale platí tady zásada přiměřenosti. Pokud spolupracujete, rozhodně by neměl nic poškodit. Nahlížet může i do zavazadel. Tohle všechno neplatí pro městského strážníka. Ten nemá žádné právo prohledat vozidlo. A je toho ještě dost, co nemůže – například zadržet řidičský průkaz.
Zaplať, jinak neodjedeš!
Málokdo to ví, ale i čeští policisté mají právo vybírat kauce. A rozhodně ne malé. Nebo u sebe snad běžně nosíte pět až padesát tisíc korun?
Je to v případech, kdy má policista konkrétní důvod, že byste se vyhýbali projednání. Maximální výše však může dosahovat jen nejvyšší hrozící pokuty za toto jednání. „Vybírání od Čechů s trvalým pobytem na území ČR je prakticky vyloučeno,“ vysvětluje právník Beran s odkazem na podmínku důvodného podezření, že se bude motorista řízení vyhýbat. „Nedovedu si představit, jak by to policisté ve standardním případě odůvodnili,“ dodává. Připouští ale, že jisté riziko hrozí za situace, kdy bude řidič vykřikovat, že „jim na to kašle“.
V případě cizinců jde však o jinou situaci, kterou policisté zdůvodní mnohem snadněji.
Víte, že… … za loňský rok bylo dopravními policisty zjištěno celkem 602 356 přestupků řidičů motorových vozidel a 17 233 dopravních přestupků ostatních účastníků silničního provozu? Naproti tomu strážníci obecních policií projednali 574 438 přestupků proti bezpečnosti silničního provozu. K tomu pak dalších šedesát tisíc zaviněných překročením maximální dovolené rychlosti. … strážníci obecních policií loni vydali na čtyřicet tisíc rozhodnutí o odstranění vo zidel a skoro šest set hledaných aut nalezli? související problém. V zahraničí je to stejné. nezajímají, pokud zrovna neřeší Ani ne. Spíše se lidé obecně o právní problematiku než ostatní národy? Máte dojem, že Češi znají svá práva méně ale máme i takové zkušenosti. Dochází k tomu spíše při jiných situacích, kontrolách? zmíněného policejního násilí při silničních Obrací se na vás někdo se zkušeností a strážníkem. například neznají rozdíly mezi policistou řekne, je bráno jako důkaz. Lidé také násilí. Vadí nám třeba, že cokoliv strážník Chtěli jsme ukázat na problém policejního Proč jste vydali tuto publikaci? s policistou a strážníkem počínat při kontaktu publikace Jak si práv a spoluautorku právničku Ligy lidských …
Tři otázky pro…
… Zuzanu Candigliotu, právničku Ligy lidských práv a spoluautorku publikace Jak si počínat při kontaktu s policistou a strážníkem
*Proč jste vydali tuto publikaci?
Chtěli jsme ukázat na problém policejního násilí. Vadí nám třeba, že cokoliv strážník řekne, je bráno jako důkaz. Lidé také například neznají rozdíly mezi policistou a strážníkem.
*Obrací se na vás někdo se zkušeností zmíněného policejního násilí při silničních kontrolách?
Dochází k tomu spíše při jiných situacích, ale máme i takové zkušenosti.
* Máte dojem, že Češi znají svá práva méně než ostatní národy?
Ani ne. Spíše se lidé obecně o právní problematiku nezajímají, pokud zrovna neřeší související problém. V zahraničí je to stejné.
Nevypovídat
Znalost práv se v českém prostředí smrskla na známé výmluvy na osobu blízkou.
„Nikdy jsem toho nevyužil a nehodlám se k tomu snížit,“ zní typická odpověď v malé anketě. „Každý by si měl nést zodpovědnost za své činy,“ říkají jiní. Nechceme jim brát přesvědčení, skutečně tohoto institutu lze zneužít. Jenže mince má i druhou stranu.
Sledujete detektivky, kde vždy po lapení pachatele zazní „Máte právo nevypovídat“? Ony výmluvy na osobu blízkou se totiž vážou k nezadatelnému právu nemluvit, pokud by to poškodilo jak osobu blízkou, tak i samotného podezřelého. Zkrátka jestliže nemá orgán činný v přestupkovém či trestním řízení dost důkazů, neservírujte mu výpovědí dobrovolné přiznání. Byť třeba jen k tomu, že jste na osmdesátce jeli o deset víc. Než nám napíšete nesouhlasné dopisy, zkuste se nad tím aspoň zamyslet…
Článek byl pulikován dne 13. 6. 2011 v časopise Svět motorů.
Pondělí, 6. června 2011Aktuality
Pedagogové Ligy lidských práv se s projektem Férová škola dostali do finále mezinárodní soutěže Cena Nadace ERSTE za přínos v oblasti sociální integrace.
Porota nás vybrala do finálové třicítky z 1850 přihlášených. Cílem soutěže je nejen ocenit a podpořit ty, kteří přišli s inovativním a účinným nápadem, jak překonat rozdíly ve společnosti, ale také veřejně tematizovat důležitost těchto snah a upozornit na další podstatné sociální problémy.
Náš projekt Férová škola se snaží prosadit rovné příležitosti ve vzdělání na základních školách pro všechny děti bez výjimky. Zda porazíme soupeře z Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Kosova, Slovenska nebo Maďarska, bude jasné při vyhlášení vítězů 20. června v Praze.
Navštivte web soutěže.
Středa, 1. června 2011Tiskové zprávy
Ženeva – 1. června – Státní delegace vedená Michaelou Šimůnkovou, zmocněnkyní pro lidská práva, se včera zodpovídala ženevskému Výboru pro práva dítěte OSN z nedostatečného plnění Úmluvy o právech dítěte. Výbor vyjádřil znepokojení nad tím, že Česká republika opakovaně ignoruje v minulosti udělená doporučení. Hlavní výtky se týkaly chybějícího národního akčního plánu pro dodržování dětských práv, absence orgánu zodpovědného za plnění Úmluvy, přetrvávající segregace ve školství a vysokého podílu dětí vyrůstajících v ústavní péči.
Výbor pro práva dítěte, složený z 18 odborníků na dětskou problematiku, je expertním orgánem monitorujícím dodržování Úmluvy o právech dítěte. Státy, které ratifikovaly Úmluvu o právech dítěte, jsou povinny v pravidelných intervalech podávat Výboru zprávy o stavu dodržování dětských práv v dané zemi. Poslední zasedán Výboru, na kterém byla prověřována situace v České republice, se konalo v září 2003. Na tomto zasedání Výbor uložil České republice přes 30 doporučení, většina z nich však zůstala do dnešního dne nesplněna.
Výbor pro práva dítěte byl nečinností ČR nepříjemně překvapen
Nyní se Výbor sešel znovu. 57. zasedání Výboru zahájila delegace z České republiky a byla podrobena více než stovce otázek týkajících se dodržování Úmluvy. Hned zpočátku byl Výbor nemile překvapen zjištěním, že v České republice stále neexistuje jeden stálý orgán, který by koordinoval provádění Úmluvy na celostátní úrovni, a že ani nebyl vytvořen komplexní národní plán činností uvádějící v život všechny zásady a ustanovení Úmluvy. „Představili jste mnoho národních sektorálních politik, tyto politiky se však týkají pouze úzce vymezených oblastí. Jsme znepokojeni, že nejsou nijak vzájemně koordinovány a provázány a nepokrývají všechna práva dětí zakotvených v Úmluvě,“ konstatoval Jean Zermatten, předseda Výboru pro práva dítěte.
Dalším nepříjemným zjištěním byl fakt, že Česká republika nemá ani nezávislý orgán pro kontrolu dodržování Úmluvy, jenž by zároveň prošetřoval jednotlivé stížnosti dětí. Již v minulosti Výbor doporučoval rozšíření mandátu veřejného ochránce práv nebo ustanovení samostatného ombudsmana pro děti.
Segregaci dětí chce stát řešit proškolením pedagogicko-psychologických pracovníků
Mnoho otázek bylo věnováno problematice přetrvávající segregace ve školství. Liga lidských práv na tento problém upozornila ve své stínové zprávě, kterou Výboru představila na jednání v únoru 2011. „Velmi často se setkáváme s tím, že romské děti jsou umísťovány do speciálních škol, na základě posudku pedagogicko-psychologické poradny, který je klasifikuje jako děti trpící lehkou mozkovou dysfunkcí. To, že jsou takto označovány v převážné většině romské děti, neuniklo ani Výboru,“ podotýká Michaela Tetřevová, právnička Ligy lidských práv, která se zasedání v Ženevě osobně účastnila. Na otázku Výboru, jakým způsobem chce stát této praxi zabránit, uvedla česká delegace, že pracovníci pedagogicko-psychologické poradny budou proškoleni. Liga se domnívá, že takové školení samo o sobě nemůže být dostatečnou zárukou, že segregační praxe bude vymýcena a je přesvědčena, že změny ve školském systému musí být hlubší. Z hlavního vzdělávacího proudu ostatně nejsou vyčleňovány jen děti romské, ale i například děti cizinců nebo děti s postižením.
Chybí preventivní péče o rodiny
Členové Výboru se dále zajímali o problematiku vysokého počtu dětí v ústavní péči, byli znepokojeni zejména faktem, že se nedaří snižovat počet dětí každoročně umísťovaných do ústavů. Státní delegace pak musela odpovídat na nepříjemné otázky týkající se nedostatečného množství pracovníků sociálně-právní ochrany dětí, kteří by poskytovali preventivní péči rodině, čímž by předcházeli problémům vedoucím v konečném důsledku k odebrání dítěte z rodiny a jeho umístěním do ústavní péče.
Závěrečná doporučení pro Českou republiku bude Výbor publikovat v pátek 17. června 2011 ve večerních hodinách.
Bližší informace poskytne:
Michaela Tetřevová, právnička Ligy, email: mtetrevova@llp.cz, tel. +420 724 219 796
Úterý, 31. května 2011Tiskové zprávy
Ženeva – 31. května – Situací českých dětí se bude dnes v Ženevě zabývat Výbor pro práva dítěte, který dbá na dodržování Úmluvy OSN o právech dítěte. Z otázek, které na zasedání položí Výbor české delegaci, vyplyne, jaká doporučení bude adresovat české vládě.
Liga lidských práv pro Výbor zpracovala kritickou zprávu, kde hodnotí situaci práv dětí v řadě oblastí. V některých z nich, bohužel, za více než osm let nedošlo k velkému pokroku, a proto lze očekávat, že se výtky Výboru budou částečně opakovat. Právnička Ligy Michaela Tetřevová se zasedání Výboru účastní jako pozorovatel a bude o jeho průběhu informovat. Otázky, které členové Výboru vládní delegaci položí, předurčí také text závěrečných doporučení, které by měly být vydány v druhé půlce června.
V závěrečných doporučeních z 31. ledna 2003 vyjádřil Výbor pro práva dítěte znepokojení například nad nedostatečnou pomocí a poradenstvím, které by měly být poskytovány rodinám a jejichž absence vede k nadměrnému umisťování dětí do dětských domovů. Vedle toho se Výbor pozastavil také nad skutečností, že řada dětí je neodůvodněně vylučována z hlavního vzdělávacího proudu a vzdělávána v takzvaných zvláštních školách.
O průběhu zasedání bude Liga informovat dnes večer po jeho skončení.
Bližší informace poskytne:
Michaela Tetřevová, právnička Ligy (Ženeva), tel. +420 724 219 796
David Zahumenský, předseda Ligy (Brno), tel. +420 608 719 535
Pondělí, 23. května 2011Zprávy z médií
Chybu po loňském domácím porodu v Brně odmítají jihomoravští záchranáři. Matku a její novorozené dítě tehdy proti její vůli odvezli do porodnice. Nyní je za to kritizovala Liga lidských práv, která ve spolupráci se ženou podala žalobu na ochranu osobnosti.
Šéf krajské záchranné služby Milan Klusák včera postup týmu označil za adekvátní Podle něj byl stav novorozeného chlapce „natolik vážný, že nesnesl odklad transportu do odpovídajícího zdravotnického zařízení“. Přivolání policie bylo podle něj „jedinou možností jak předejít hrozící tragédii a jak hájit právo novorozence na život“.
Žena porodila doma a poté zavolala záchranáře kvůli kontrole, zda je dítě v pořádku. Podle Zuzany Candiglioty z Ligy lidských práv lékař konstatoval, že je dítě v naprostém pořádku, přesto ženu i s ním přinutil ihned odjet do porodnice. Když nechtěla, zavolal policii.
Článek byl publikován dne 18. 5. 2011 v deníku Lidové noviny.
