Uspořádali jsme kulatý stůl na téma soudnictví ve věcech mládeže

Liga uspořádala na konci ledna kulatý stůl věnovaný procesnímu postavení dětí mladších patnácti let podezřelých z protiprávního jednání (tzv. Juvenile Justice). Našim cílem bylo poukázat na problematické aspekty současného systému z pohledu lidskoprávních standardů. Mezi hosty byl autor zákona o soudnictví ve věcech mládeže Pavel Šámal či advokátka Radka Dohnalová. Pozvali jsme též zástupce soudců, policistů, vlády a ministerstev či orgány sociálně-právní ochrany dětí.

 

 

 

Pozvánka na představení studentské právní poradny pro rodiny s dětmi v Olomouckém kraji

Chcete se dozvědět, jak může vaše organizace efektivněji pomáhat svým klientům z Olomouckého kraje vyřešit jejich problémy s předlužením, exekucí, hrozbou odebráním dítěte či výpovědi z nájmu?

Vašim klientům můžeme nabídnout zdarma právní poradenství či bezplatné zastupování před soudy.

Více se dozvíte na kulatém stolu, který se koná 28. ledna 2013 od 12:30 v olomouckém hotelu Flora (Krapkova 439/34)

Hosty budou Zuzana Adameová, ředitelka Studentské právní poradny při Právnické fakultě Univerzity Palackého, Vítězslav Dohnal z Pro bono aliance a Michaela Hazdrová z Ligy lidských práv.

Od 14:00 hodin bude na stejném místě navazovat právní seminář o diskriminaci pro advokáty, kterého se ale můžete zúčastnit také.

Počet míst pro účastníky na kulatém stole je omezen, pro registraci proto kontaktujte Michaelu Hazdrovou (e-mail: mhazdrova@llp.cz, tel.: 724 219 796).

Dobrá zpráva pro pacienty: soudy musí zohlednit, aby odškodnění působilo preventivně

Krajský soud v Liberci zdvojnásobil odškodnění ženě, které lékaři odebrali vaječníky bez jejího souhlasu. Vyvolali tak u ní veškeré negativní následky, které jsou spojené s předčasným nástupem menopauzy. Žena měla původně dostat 150 tisíc korun, právníci Ligy ale argumentovali, že odškodnění dostatečně nezohledňuje závažnost celého případu a Nejvyšší soud jim dal loni na podzim za pravdu. Jako satisfakci za porušení informovaného souhlasu tak žena dostane celkem 300 tisíc korun.

Rozsudek Nejvyššího soudu je výjimečný v tom, že říká, že soudy musejí zohlednit preventivní působení odškodnění za porušení práv pacientů. „Pro pacienty je to dobrá zpráva, protože nyní soudy řekly, že odškodnění by mělo být takové, aby zdravotníky odrazovalo od toho nerespektovat svobodnou volbu pacienta, řekl advokát a předseda Ligy lidských práv David Zahumenský.

V zásadě tak mohou být v případě velkých nemocnic finanční sankce citelnější než u samostatných zdravotníků. Třistatisícové odškodnění již podle Ligy preventivní funkci plnit může. Lednový rozsudek krajského soudu ale ještě není pravomocný.

Žena podstoupila v roce 2006 operaci dělohy. Operatér se rozhodl vedle dělohy preventivně odstranit také vaječníky, přestože k tomu neměl souhlas pacientky. Po odebrání vaječníků nastoupila u ženy předčasná menopauza zahrnující řadu somatických a psychických obtíží.

Přestože soudy od počátku daly Lize za pravdu, pokud jde o skutkový průběh, zdráhaly se ženu férově odškodnit. Krajský soud jí nejprve přiznal pouhých 80 tisíc korun, vrchní soud finanční satisfakci zvýšil na 150 tisíc. To ale stále podle právníků Ligy nedostatečně zohledňovalo to, že k zákroku došlo ve velké krajské nemocnici.

Liga dlouhodobě usiluje o to, aby lidé mohli svobodně rozhodovat o otázkách svého zdraví. Proto ve vybraných případech poskytuje právní podporu těm, jejichž svobodná volba nebyla respektována. Zdravotníci mají povinnost pacienta řádně informovat, rozhodnutí je ale na něm.

 

Bližší informace poskytne:

David Zahumenský, advokát a předseda Ligy lidských práv, e-mail: dzahumensky@llp.cz, tel.: 608 719 535

Více informací k případu:

https://llp.cz/pripady/za-vyoperovani-zdraveho-organu-proti-vuli-pacientky-zaplati-lekar-300-tisic-korun/

Soud o týrání v dětském domově: Pomluva to nebyla

Reportáž odvysílala Česká televize 22. ledna 2013 v pořadu Události v regionech – Ostrava.

 

Iva KUBANKOVÁ, moderátorka
——————–
Nebyla to pomluva, další odvolání se zamítá. Takový rozsudek dnes vyslechli manželé Lubovi z Nového Jičína u Krajského soudu v Ostravě. Žalobu si vysloužili tím, že v roce 2007 upozornili na případy údajného bití a psího pokousání chovanců novojičínského dětského domova. Rozhodnutí soudu je pravomocné. Pro Lubovi tím ale příběh nekončí – stále chtějí, aby se objasnilo, co se vlastně v dětském domově dělo.

Marta PILAŘOVÁ, redaktorka
——————–
Miroslav a Radka Lubovi u soudu, jeden příběh, dvě verze. Podle žalobkyně byla Radka jako noční vychovatelka v dětském domově nespokojená a v touze po lepším místě zaútočila na zástupce ředitelky s pomocí tvrzení dětí, že je bil a jeho pes je pokousal.

Michal POKORNÝ, zástupce ředitelky DD Nový Jičín /natočeno v květnu 2008/
——————–
Svědomím mám čisté.

Marta PILAŘOVÁ, redaktorka
——————–
Podle Lubových se Radce děti s důvěrou svěřily v těžké chvíli a ona začala spolu s manželem bojovat za objasnění celého případu a potrestání viníků.

Jan MIKA, bývalý chovanec DD Nový Jičín /natočeno v květnu 2008/
——————–
On mě bil, já jsem se bránil rukama a on prostě do mě kopal.

Marta PILAŘOVÁ, redaktorka
——————–
Soud dnes rozhodl pravomocně. Platí druhá verze. Po téměř 6 letech manželé Lubovi dosáhli toho, že soud uznal, že jednali v zájmu dětí. Jestli ale k týrání v dětském domově skutečně došlo nebo ne, o tom žádný soud nerozhodoval. Policisté vyšetřování odložili pro nedostatek důkazů.

Miroslav LUBA
——————–
I kdyby nás soud odsoudil, tak nic to nezmění na tom, že my víme, že ty události se staly.

Radka LUBOVÁ-SLAVÍKOVÁ
——————–
Pokud se nebudeme k sobě chovat slušně, pokud se někoho nebudeme moct zastat…

Miroslav LUBA
——————–
Pokud si nebudeme všímat věcí.

Radka LUBOVÁ-SLAVÍKOVÁ
——————–
Pokud si nebudeme všímat věcí, ano…

Miroslav LUBA
——————–
… kolem sebe, které se dějí, pokud na ně nebudeme upozorňovat, tak prostě tady to skončí špatně.

Marta PILAŘOVÁ, redaktorka
——————–
Zmocněnkyně Michala Pokorného se dnes k případu nevyjádřila. Krajská státní zástupkyně zváží dovolání k Nejvyššímu státnímu zastupitelství.

Monika VÁPENÍKOVÁ, krajská státní zástupkyně
——————–
Jaký další postup bude zvolen, rozhodneme teprve poté, až nám bude doručeno písemné odůvodnění.

Marta PILAŘOVÁ, redaktorka
——————–
Případ sleduje i Liga lidských práv. Pomluva je podle ní zneužívána. Podobných případů je řada.

David ZAHUMENSKÝ, předseda Ligy lidských práv
——————–
To trestní oznámení za pomluvu mnohdy je podáváno s tím, aby ta daná osoba byla zastrašena a třeba dále neinformovala o tom, co se děje.

Marta PILAŘOVÁ, redaktorka
——————–
Liga lidských práv také Lubovi nominovala do projektu Hrdinou může být každý. Je o lidech, kteří se postavili bezpráví. Dětští hrdinové příběhu ale tráví své dny mimo pozornost kamer. Už dospělý Jan Mika je kvůli upozornění na bití nepravomocně odsouzen za křivé obvinění. Pokousaná Bára stále žije v Dětském domově v Novém Jičína a jizva jí z tváře stále nezmizela. Marta Pilařová, Česká televize.

Asistentka, partner, kamarádka nebo dula? S kým budete rodit?

Zpráva vyšla 21. ledna 2013 na serveru maminka.cz. Autorkou je Zuzana Labudová.

 

Doby, kdy se za těhotnou ženou zaklaply dveře porodnice a staly se pro její blízké nedobytnými, jsou již naštěstí pryč. Koho vezmete na porodní sál s sebou?

Možností je hned několik. Záleží přitom především na povaze a rozpoložení těhotné ženy. Některé mají velký strach z toho, že by na porod byly úplně samy, bez jakékoli blízké osoby, nebo se bojí, aby na ně personál porodnice nebyl nepříjemný, pokud třeba nebudou porodní bolesti zvládat úplně nejlépe. Jiným by naopak přítomnost někoho blízkého byla nepříjemná, nechtějí, aby je jejich milovaný partner viděl v průběhu procesu, o němž třeba zatím mají jen mlhavé představy. Dalším ženám plně vyhovuje svěřit se do rukou odborníků a nikoho dalšího k porození potomka nepotřebují.

Záleží tedy na vás, do kterého okruhu patříte. Každopádně je to váš velký den, a proto ho zkuste zorganizovat tak, aby vám bylo psychicky dobře. Důležité je také si rozmyslet, co od doprovodu očekáváte. Jestliže si chcete narození dítěte užít jako intimní záležitost vaší právě vznikající rodinky, pravděpodobně budete prostě chtít být se svým mužem.

Pokud máte obavy z přístupu personálu, například z toho, že vás zahrne latinskými výrazy a bude žádat, abyste se urychleně rozhodla, co dál, asi vsadíte na porodní asistentku. Ta vám pak vše vysvětlí a zřejmě vám také vydobude čas a prostor pro rozhodování.

Možnost první: porodní asistentka

Porodní asistentka vám na rozdíl od všech ostatních lidí, které si můžete k porodu pozvat, může poskytovat i zdravotnické služby. Mnoho žen učinilo vynikající zkušenost s porodní asistentkou, s níž se spojily na začátku těhotenství, prošly s ní celou graviditou a na jejím vrcholu ji přizvaly k porodu. V tomto případě vzniká mezi nastávající maminkou a asistentkou bližší vztah, znají se navzájem, vyhovují si, protože jinak by nespolupracovaly, mají k sobě důvěru. Všechny tyto výhody většinou ústí v psychickou pohodu rodící ženy, a ta je – jak známo – jednou z hlavních podmínek úspěšného a rychlého porodu. V mnoha případech se pak stává, že žena přijde se svou porodní asistentkou k porodu a porodí výhradně za její asistence, takže místní personál jen přihlíží. Takový ideální scénář si ovšem můžete malovat pouze tehdy, pokud máte fyziologické, tedy normálně probíhající těhotenství. Velmi bojácným maminkám je nabízena také možnost pozvat k porodu vybraného lékaře.

Ti dříve dostávali obálku pokoutně do kapsy, nyní je možnost zaplatit za přítomnost konkrétního doktora legální, přesto ji nabízí jen několik nemocnic a zatím se oficiálně příliš neujala. Obvyklá „sazba“ za dohodnutého lékaře u porodu je 5000-15 000 korun.

Možnost druhá: partner či kamarádka

Pro ženy, které pokládají narození dítěte za záležitost obou rodičů, je volba jednoduchá: požádají svého partnera. Dobře si ale rozmyslete, jakým způsobem tuto možnost svému muži navrhnete. Pro vás to může být samozřejmé, on by ale mohl mít pocit, že je tlačen někam, kam se mu vůbec nechce. A pokud se na to skutečně necítí, bude lepší, když pozvete někoho, kdo vás doprovodí rád. Může to být třeba maminka nebo dobrá kamarádka, které možná v budoucnu budete moci její službu oplatit. Jestliže je naopak váš partner na porod natěšený, vezměte ho už na předporodní kurz a mluvte s ním o tom, jak porod probíhá a co od jeho přítomnosti očekáváte. Oba přitom musíte být připraveni na to, že v průběhu porodu se vaše pocity mohou měnit, takže přestože vás manžel celé těhotenství s úspěchem a láskou masíroval, u porodu možná nebudete chtít, aby na vás vůbec sahal. V případě své účasti by měl mít muž také právo hovořit do výběru porodnice a celkově by se měl stát „členem týmu“, který se k záležitostem těhotenství a porodu může vždy vyjádřit. Pro mnoho mužů je velkou motivací, že zřejmě budou první z rodiny, kdo miminko uvidí, vyfotí či natočí, nebo si je pochová.

A kdyby se váš potomek narodil s nějakým zdravotním problémem, může ho tatínek doprovázet k případným vyšetřením či zákrokům, takže nezůstane bez rodičů. V tomto případě je jeho blízkost navíc zárukou, že se dítě dostane k matce, jakmile to bude možné.

Možnost třetí: dula

Dula je osoba, která se při porodu plně soustředí na vnitřní život ženy a snaží se jí pomoci maximální emocionální a psychickou podporou. Duly neposkytují zdravotní služby, zato mohou být vaším prostředníkem při jednání s lékaři nebo porodními asistentkami, dokážou vám pomoci při hledání úlevových poloh a dalších nefarmakologických metod tlumení bolesti, řada dul má kurz masáží a aromaterapie a neocenitelnou se může stát také možnost probrat s jinou ženou porod zevrubně, až se z narození dítěte trochu vzpamatujete. Některé věci rodící žena vůbec nevnímá, jiné ji trápí, ač nebyly vůbec důležité – dula vám v těchto situacích může pomoci vyrovnat se s porodním zážitkem.

Proč se za to platí?

Ve většině českých porodnic se za přítomnost blízké osoby u porodu stále vybírají poplatky. Jejich výše se různí, většinou jde o několik stovek. Různý je také přístup porodnic. V pražském Motole například připouštějí přítomnost jediného člověka, jehož jméno musí rodička písemně schválit, je mu přesně předepsáno, co a jak má dělat, předem je informován, že nesmí do ničeho zasahovat, a to vše za 700 korun. V Podolí dokonce žádají 1500 korun.

Ve Fakultní nemocnici Brno zaplatí návštěvník 400 korun, ale nemusí se nikde objednávat ani hlásit, protože porodnice považuje doprovod k porodu za běžnou záležitost a prostě ho předpokládá.

Nejdále jsou v trutnovské nemocnici, kde doprovod u porodu vítají a nechtějí za něj ani korunu. Platbu ve výši 510 korun letos zrušila také nemocnice v Havířově. Liga lidských práv označila platby za přítomnost otce u porodu za nehoráznost. Unie českých porodních asistentek se přidala s tím, že přítomnost blízkých osob u porodu může prokazatelně ovlivnit snížení rizikových událostí, jako je nutnost použití bolest tlumících léků nebo i provedení císařského řezu. Proto by měl být podle Unie porodních asistentek doprovod k porodu podporován, nikoli zpoplatňován či omezován. Situaci už začal řešit i ministr zdravotnictví Leoš Heger. Podle něj by od ledna náklady, které nemocnice s přítomností otců u porodu mají, měly pokrýt platby od zdravotních pojišťoven. Jde například o sterilní oblečení a obuv, které personál porodních sálů novopečeným tatínkům půjčuje. Ministr prohlásil, že přítomnost otce u porodu je již standardní záležitostí, takže by měla být do nového sazebníku výkonů zakalkulována. Pokud zakalkulována bude, nebude možné za ni vybírat peníze od rodičů.

Kde hledat doprovod

Chcete-li jít k porodu s porodní asistentkou, s níž se během těhotenství dobře poznáte, najděte si ji na stránkách Unie porodních asistentek www.unipa.cz, kde je seznam porodních asistentek, které tuto službu poskytují. Dáte-li přednost dule, podívejte se na stránky občanského sdružení České duly www.mojedula.cz, kde rovněž najdete seznam dul v jednotlivých krajích.

Pozvánka na soudní jednání v případu pomluvy

Rádi bychom vás upozornili na jednání odvolacího soudu v případu manželů Ľubových, který dlouhodobě sledujeme pro možný případ zneužití trestného činu pomluvy.

Pár v roce 2007 poukázal na možné fyzické týrání dětí v dětském domově v Novém Jičíně, nakonec ale čelil obvinění z pomluvy jeho ředitele. Okresní soud nejprve manžele skutečně odsoudil k pětiměsíční podmínce, odvolací soud ale našel v rozsudku vážné chyby a případ vrátil. V červenci 2012 vyhlásil okresní soud osvobozující rozsudek, státní zástupce a poškozený se ale odvolali.

 

úterý 22. 1. 2013 v 8:00 – Krajský soud v Ostravě, budova A, 3. poschodí, č. dveří 309

Bližší informace k případu poskytne Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, e-mail: zcandigliota@llp.cz, tel.: 777 893 871

 

Příběh manželů Ľubových je nominovaný do projektu Hrdinou může být každý, jehož cílem je najít v Česku 101 příběhů lidí, kteří se dokázali postavit bezpráví. Více informací najdete zde – http://www.hrdinou.cz/101-hrdinu/manzele-lubovi-26

Podle Ligy lidských práv by pomluva neměla být vůbec trestným činem – její trestání je snadno zneužitelné k zastrašování kritiků či oznamovatelů nekalých praktik. Každý má samozřejmě právo bránit svou čest v případě křivého nařčení – oběť má v tomto případě k dispozici žalobu na ochranu osobnosti.

Rozsudek o brněnské záchrance poukazuje na chybějící komunitní péči o rodičky a novorozence

Krajský soud v Brně už podruhé vydal verdikt ve prospěch ženy a dítěte, které byly v roce 2010 brněnskou zdravotnickou záchrannou službou nuceně transportovány po domácím porodu do nemocnice. Téměř 60stránkový precizně odůvodněný rozsudek nepřímo poukazuje na skutečnost, že ve zdravotnickém systému zcela chybí zajištění profesionální komunitní péče o ženy a děti při domácích porodech. Podle Ligy lidských práv tak stát systematicky porušuje jejich právo na zdraví a dostupnou zdravotní péči.

Ženy nemají k porodu doma koho zavolat, kromě záchranky

Jak soud konstatoval, podle platných právních předpisů jsou lékaři i nelékařští zdravotníci záchranné služby kompetentní k asistenci u překotného porodu i k prvnímu ošetření novorozence (odst. 40 rozsudku). „Na druhou stranu tento druh péče není jejich specializací a žena i dítě by při normálním spontánním porodu v domácím prostředí měly mít přístup k péči specializovaného odborníka – porodní asistentky,“ řekla právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.

Pokud by náš systém zdravotní péče fungoval jako v západních zemích, žena z projednávaného soudního případu nemusela volat po domácím porodu záchrannou službu, ale měla by možnost si přivolat přímo porodní asistentku a až následně zajistit péči pediatrem. Porodní asistentka je podle právních předpisů způsobilá ošetřit a vyšetřit rodičku i novorozence. Vyšetření pediatrem není neodkladné a je možné je odložit na následující den. Při soudním jednání znalec uvedl, že i v českých porodnicích pediatr běžně provádí první vyšetření dítěte do 12 hodin po porodu (odst. 131 rozsudku), do té doby tak péči zajišťují sestry.

Systému komunitní péče porodních asistentek v současné době brání pojišťovny, krajské úřady i Ministerstvo zdravotnictví

Přestože existuje výkon hrazený ze zdravotního pojištění – návštěva porodní asistentky v šestinedělí, pojišťovny je často nemají nasmlouvané anebo činí obstrukce, aby tato služba nebyla dostupná. Krajské úřady zase protiprávně vyhrožují sankcemi porodním asistentkám, pokud budou pomáhat u domácích porodů, i když mají oprávnění k poskytování péče v domácím prostředí. Ministerstvo, které je zodpovědné za celkovou koncepci českého zdravotnictví, nečiní žádné konkrétní kroky k dostupnosti komunitní zdravotní péče u porodů.

Jednání záchranářů bylo vedeno přetrvávajícím paternalismem

I po doplněném dokazování dospěl soud prvního stupně po navrácení věci odvolacím soudem opětovně k závěru, že k převozu dítěte záchrannou službou proti vůli rodičů nebyl právní důvod. Zpracovaný znalecký posudek z oboru neonatologie prokázal, že dítě bylo před převozem zdravé a dobře poporodně adaptované a možnost vykrvácení dítěte přes pupečník byla prakticky nulová (odst. 34 a 56 rozsudku). Soud naznačil, že důvodem autoritativního postupu posádky záchranné služby bylo obecně nízké právní povědomí zdravotníků a jejich přetrvávající paternalistický postoj vůči pacientům. Takový přístup je však již dlouho překonaný koncepcemi moderního medicínského práva, vycházejícího z respektu k člověku jako osobnosti s právy (odst. 103-105 rozsudku).

Případ stále ještě není u konce – žalovaná záchranná služba se odvolala, takže se nemusí omlouvat, ani vyplatit finanční satisfakci, jak jí bylo v rozsudku uloženo. Musela by tak učinit teprve poté, co by Vrchní soud v Olomouci rozhodnutí potvrdil. Odvolací soud ale také může rozhodnutí zrušit nebo změnit.

Popis případu a rozhodnutí soudů naleznete zde.

 

Bližší informace poskytne:

Zuzana Candigliota
právnička Ligy lidských práv
email: zcandigliota@llp.cz
tel.: 777 893 871

 

Analýza právní úpravy komunitní péče porodních asistentek ve vybraných evropských státech

Známe vítěze studentských soutěží

Liga lidských práv vyhlásila vítěze studentských soutěží Lidskoprávní diplomka a Lidskoprávní Moot Court. Lidskoprávní diplomkou roku 2012 se stala práce Tomasze Heczka, který se zabýval omezováním svobody projevu na internetu z důvodu ochrany autorských práv. V celostátním finále Lidskoprávního Moot Courtu pak uspěla dvojice budoucích právniček z Masarykovy univerzity Zuzana Kameníková a Tereza Doležalová.

 

Lidskoprávní diplomka

Stejně jako loni převzala záštitu nad soutěží o nejlepší závěrečnou studentskou práci věnovanou problematice lidských práv emeritní místopředsedkyně Ústavního soudu a senátorka Eliška Wagnerová, která se slavnostního vyhlášení osobně zúčastnila. Z osmnácti přihlášených prací z oborů práva, sociálních i přírodních věd byla oceněna trojice autorů. Cenu za první místo převzal Tomasz Heczko za práci „Omezení svobody projevu na Internetu z důvodu ochrany autorských práv“. Jako druhý se umístil Michal Hájek s prací „Lidskoprávní dopady medializace trestních případů“. A oceněna byla také práce Anny Smutné s názvem „Princip non-refoulement v mezinárodním právu a právu Evropské unie: srovnání“. Klíčovými kritérii, jimž hodnocení podléhalo, byly především inovativní přístup a praktický přesah práce.

 

Moot Court – simulovaný soudní proces

Další z akcí podporující vysokoškolské studenty byla soutěž týmů v simulovaném soudním řízení řešící možný zásah do lidských práv. Studenti od listopadu letošního roku měřili síly v obhajobě i obžalobě případu matky, která se domáhala práva na výchovu svého dítěte umístěného do ústavu. Do soutěže se zapojilo 29 týmů právnických fakult z Brna, Olomouce, Plzně a Prahy, přičemž do finálového kola měla každá z fakult možnost nominovat dvojici svých nejlepších týmů.

Samotné finále probíhalo na Nejvyšším správním soudě v Brně. Soudcovskému senátu předsedala soudkyně NSS Kateřina Šimáčková, kterou doplnili advokáti Lucie Atkins a David Zahumenský. Na soudce nejvíce zapůsobil výkon dvojice budoucích právniček z Masarykovy univerzity Zuzany Kameníkové a Terezy Doležalové. V kategorii nejlepšího písemného podání uspěl naopak tým studentek z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve složení Patrícia Poláčková, Andrea Bartošová, Romana Skácelová a Andrea Kneiflová. Ocenění za nejlepší řečnický výkon si odnesla Šárka Ošťádalová z Univerzity Karlovy v Praze.

 

Bližší informace poskytnou:

Kateřina Mášová, koordinátorka soutěže Lidskoprávní diplomka

e-mail: kmasova@llp.cz, tel.: 545 210 446

 

Marek Zemský, koordinátor soutěže Lidskoprávní Moot Court

e-mail: mzemsky@llp.cz, tel.: 545 210 446

Vláda přiznala pochybení za nezákonnou sterilizaci, ženu odškodní 10.000 eury

Česká vláda uzavřela mimosoudní odškodnění se ženou, která si u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku stěžovala na nezákonnou sterilizaci. Součástí dohody je kromě odškodnění 10.000 eur také přiznání pochybení. Liga lidských práv vyzývá vládu, aby se ke kontroverzní historii nezákonných sterilizací v českých zemích postavila čelem a odškodnila i ženy, které se kvůli promlčecím lhůtám již na české soudy obrátit nemohou.

Nedobrovolně sterilizovaných žen jsou v Česku minimálně stovky. Za sterilizace se již v roce 2009 oficiálně omluvila vláda Jana Fischera. „My chceme, aby v tomto směru pokračovala i současná vláda a všechny ženy odškodnila. Vytvoření odškodňovacího mechanismu doporučila už v únoru letošního roku Rada vlády pro lidská práva. Vláda by jej měla schválit co nejdříve, aby se další oběti nemusely obracet na štrasburský soud,“ řekla právnička Ligy lidských práv Kateřina Červená.

 

Bližší informace poskytne:

Kateřina Červená, právnička Ligy lidských práv, e-mail: kcervena@llp.cz, tel.: 777 701 621

 

Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který mimosoudní vyrovnání schválil, najdete zde.

Podnět Rady vlády pro lidská práva z února 2012 je k dispozici zde.