Čtvrtek, 13. března 2014Aktuality
The European Roma Rights Centre (ERRC) and the League of Human Rights invite applications for the position of the Gender Research Fellow. In 2014, the Gender Fellowship focuses on the particular issue of involuntary sterilisation of Romani women and women with disabilities in the Czech Republic. We are looking for researchers and activists with robust experience in conducting gender-specific, collaborative and action-oriented qualitative research. The ERRC specifically encourages researchers and activists from the Romani, Sinti and Travellers communities to apply for the Fellowship.
Deadline for applications: 15 April 2014
Information about the fellowship
The Fellowship is expected to start in May 2014 and will last for 7 months. The Fellow will be jointly supervised by the ERRC and League staff members. The selected Fellow will work closely with ERRC and League staff members on designing research objectives, selecting cases, tailoring methodology for fieldwork and document analysis, and ensuring compliance with ethical standards of social research, as relevant.
The selected Fellow will be offered a 7-months contract and an office space at the League’s central office in Brno, the Czech Republic. Fellows will additionally spend up to two weeks at the ERRC office in Budapest, Hungary at the start of the fellowship to finalise their research proposal. The ERRC offers the Fellow a monthly stipend and financial support for expenses occurred during the field research.
Research Frame
In Czechoslovakia, a Public Decree on Sterilisation from 1972 enabled public authorities to take programmatic steps to encourage the sterilisation of Romani women and women with disabilities placed in mental institutions in order to control their birth-rate. This legal provision resulted in giving public authorities more or less free reign to systematically sterilise Romani women and women with disabilities without their full and informed consent. The practice of sterilising women against their will did not end with the fall of Communism, when the specific Decree was formally abolished, but it continued throughout the transition to liberal democracy. The Public Defender of Rights (Ombudsperson) Otakar Motejl published a report in 2005 on the practice of sterilisation of Romani women pre and post 1989 – a report that included preliminary data on the scope of the problem and recommendations to the Czech Government on how to address the issue and compensate victims of coercive sterilisation. Meanwhile a significant number of international bodies issued compensation recommendations: the UN Committee on the Elimination of Discrimination against Women (CEDAW) (in 2006 and 2010), the UN Committee on Elimination of Racial Discrimination (CERD) (in 2007), the UN Human Rights Committee (2007), the UN Human Rights Council under the Universal Periodic Review (2008) and the European Commission against Racism and Intolerance (2009). In November 2009, government authorities acknowledged individual failures of hospital personnel and expressed regret for involuntary sterilisations. However, the governmental response to date has not gone any further to introduce any form of compensation mechanism for women harmed by this practice.
The 2014 Gender Research Fellowship should closely follow up the existing evidence of previous legal and policy research on involuntary (forced and coercive) sterilisation with a qualitative research insight into the life course of women harmed by involuntary sterilisation. Focusing on a selected number of case studies, it should develop a qualitative component to existing documents and reports. Specific cases should demonstrate life trajectories of individual women against the background of state laws, policies and hospital practice. Case studies should provide insight into the women’s life before sterilisation; describing the context of the sterilisation act, as well as its consequences on their family, professional and personal life and their heath status.
The research proposal should embrace general awareness of Roma rights and disability rights issues and specifically it should demonstrate basic familiarity with the institutional frame and practice of involuntary sterilisations of Romani women and/or women with disabilities in the Czech Republic. It should also propose preliminary suggestions for (1) research design, (2) methodology for document analysis, selection of case studies, and empirical fieldwork, and (3) solutions for ethical clearance for conducting research on an ethically challenging issue.
Research projects should be action-oriented and collaborative, i.e. they should aim at informing Romani women/women with disabilities or enabling them to benefit from the research (advocacy, direct action, litigation, raising awareness, etc.). The Fellow will also be expected to support the ERRC and League’s domestic and international advocacy and litigation strategies.
Profile of the applicants
The ERRC/League seek the Fellow with significant experience of living and working in Romani communities/or people with disabilities and who have been engaged in work with Romani communities/or people with disabilities for extended periods. The selected fellow should have robust skills in developing and conducting a qualitative action-oriented research, including the use of collaborative and gender-sensitive methods. The Fellow should be fluent in Czech and have a working knowledge of English. Knowledge of Romani language will be considered an advantage. The ERRC specifically encourages researchers and activists from the Romani, Sinti and Travellers communities to apply for the Fellowship.
Application Procedure
To apply for this Fellowship, candidates should send the following application materials:
- A maximum two-page research proposal proposing research design, methodology, and ethical clearance for conducting fieldwork
- A maximum one-page letter of interest describing personal motivation for engaging with the issue of involuntary sterilisation of Romani women and/or women with disabilities
- CV specifying qualitative research experience and expertise withcollaborative and gender specific projects; and
- The contact details of two referees familiar with the applicant’s educational or work background.
Candidates should submit their documents by 15 April 2014 via email to Dora Eke. The message should be entitled: Gender Research Fellowship – Czech Republic.
Only shortlisted candidates will be contacted in the course of the selection process. Incomplete or late application packages will not be considered for the position.
Please note: According to ERRC understanding, the term „Roma“ refers also to other groups related to Roma and groups who are perceived by the majority populations as Roma.
Úterý, 11. března 2014Zprávy z médií
Dočkají se Iveta Červeňáková, Helena Ferenčíková a další desítky převážně romských žen, které se v uplynulých čtyřiceti letech podrobily nedobrovolné sterilizaci, také finančního odškodnění? Omluvy od české vlády se jim již dostalo, když před pěti lety vyjádřil politování Fischerův kabinet. Ženy však nepovažují morální satisfakci za dostatečnou a žádají i peníze. A protože u českých soudů neuspěly, obrátily se na Evropský soud pro lidská práva. (Pokračování textu…)
Čtvrtek, 6. března 2014Zprávy z médií
Plnou vahou své autority se v pátek Ústavní soud (ÚS) postavil proti častému nešvaru české justice, která při soudních sporech bere děti jenom jako objekty, o kterých rozhodují jiní. Podle verdiktu mají mít děti právo se účastnit soudních jednání, která se jich dotýkají, a hlavně vyjadřovat svůj názor.
(Pokračování textu…)
Středa, 5. března 2014Zprávy z médií
Účastníci blokády kácení stromů na Šumavě vyzvali dnes policejního prezidenta k omluvě za policejní zásah proti nim v roce 2011. Pod výzvu, kterou dnes zaslal mluvčí blokády Vratislav Vozník, se jich podepsalo 139. Odvolávají se na prosincový verdikt Krajského soudu v Plzni, podle kterého byl policejní zásah nezákonný. Plzeňská policie počátkem února podala proti rozhodnutí soudu kasační stížnost.
(Pokračování textu…)
Úterý, 25. února 2014Zprávy z médií
U malých dětí, kterým ještě nebylo 15 let, jsou v Česku porušována práva. Upozorňují na to už delší dobu nejen neziskové organizace, ale také výbor OSN pro lidská práva. Když se děti dostanou do problémů a dopustí se něčeho, co by mohlo být i trestným činem, jejich následný výslech u policie není prý v mnoha případech úplně v pořádku. Navíc se i kvůli menšímu problému dostanou až k soudu. Během vyšetřování je nezastupuje advokát a také rodiče v některých případech ani nemohou nahlížet do spisů a nedozví se tak všechny potřebné informace. Ministerstvo spravedlnosti chce proto tuto praxi změnit. Téma pro dnešní pořad Zaostřeno, u kterého vás vítá Petra Benešová.
(Pokračování textu…)
Pondělí, 24. února 2014Manuály, Práva dětí a rodina
Výživné, dluhy, exekuce, bezplatná právní pomoc
Již více než 10 let usilujeme o to, aby děti mohly vyrůstat v rodinném prostředí, bojujeme proti zbytečnému odebírání dětí z rodin a represi, kterou stát uplatňuje vůči rodinám v obtížné životní situaci. V rámci stovek konzultací a desítek případů, ve kterých jsme převzali zastupování rodin před soudy, se stále více ukazuje, že pokud se rodina dostane do problémů, často se nejedná pouze o jeden izolovaný problém, ale rodina musí mnohdy řešit hledání nové práce, dluhy, případně i exekuci a někdy také rozvod a výživné.
Manuál je výsledkem naší snahy uvedeným problémům předcházet, a pokud už k nim dojde, pomoci je co nejefektivněji řešit. Publikaci, která má poskytnout základní orientaci v problematice výživného, insolvence a exekucí, jsme se snažili zpracovat tak, aby byla co nejvíce srozumitelná neprávníkům. Namísto složitých právních rozborů jsme se proto rozhodli pro formu otázek a odpovědí.
Zájemci o více informací, nebo lidé řešící životní krizovou situaci v olomouckém kraji se mohou také obrátit na Studentskou právní poradnu. Projekt je také realizován ve spolupráci s Pro bono aliancí, která zprostředkovává právní zastoupení klientů pro bono, tedy zdarma.
Tvorba manuálu je součástí projektu Rozvoj bezplatného právního poradenství pro rodiny s ohroženými dětmi v Olomouckém kraji, 70-BG-078, Nadace Partnerství a Česko- švýcarské spolupráce.
Středa, 19. února 2014Aktuality
Amicus curiae (v překladu doslova přítel soudu) je institut právního systému, který označuje osobu, která není stranou sporu, ale dobrovolně nabídne soudu informaci o svém právním nebo jiném pohledu na projednávaný případ. Rozhodnutí, zda přijmout takovou informaci, leží na úvaze soudu.
Liga lidských práv se v rámci svého programu Férové dětství věnuje i právům dětí v trestněprávních řízeních – především jejich postavení při zadržení a výslechu. Rozhodla se proto nabídnout svůj právní názor na případ Galvins vs. Lotyšsko, který právě projednává Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. A ten to přivítal.
V případu šlo o to, že 15letý chlapec čelil podezření ze žhářství. Policie si pro něj přijela domů a odvezla ho s sebou na policejní stanici. Tam mu policie sdělila, z čeho ho podezřívá. Chlapec nejdříve svou účast na žhářství popřel. Policie na to chlapci řekla, že jeho kamarád-spolupachatel už vše vypověděl (včetně účasti tohoto chlapce-stěžovatele), a vybídla ho, ať jim řekne všechno co ví, že potom bude moct jít domů. Chlapci nebyl zajištěn u tohoto úkonu právník (podle práva se nejednalo o výslech, ale o podání vysvětlení, což je stejné jako u nás v Česku), ani mu nebyl umožněn kontakt s jeho rodiči-zákonnými zástupci. Chlapec sepsal sebeobviňující prohlášení, ve kterém přiznal svou účast na žhářství (to bylo asi mezi 14:00 a 15:00 toho dne). Vzápětí byl formálně obviněn (v 15:05) a byl mu ustanoven obhájce. Mezi 17:00 a 18:40 byl k věci znovu vyslechnut, tentokrát už jako obviněný. Tohoto výslechu už se účastnil i obhájce chlapce, chlapci však nebylo umožněno si s ním před zahájením výslechu důvěrně pohovořit. Později si chlapec zvolil jiného obhájce a v jeho přítomnosti a v přítomnosti svého otce na policii vypověděl, že žhářstvím poškozený dům nezapálil, ale čekal venku, zatímco jeho kamarád byl uvnitř.
My jsme se při podávání amicus curiae soustředili především na 4 otázky:
1) podezřelým dětem by měla být vždy zajištěna právní pomoc od prvního kontaktu s orgány činnými v trestním řízení, bez ohledu na to, zda již byly formálně obviněny, či nikoli;
2) tato právní pomoc musí navíc dosahovat určité kvality a měla by splňovat určitá kritéria – právník by měl být především specializovaný na práci a komunikaci s dětmi; před procesním úkonem, kterého se dítě účastní, by měl s dítětem v soukromí promluvit, vysvětlit mu povahu úkonu i celého řízení, všechna jeho práva, stejně jako to, co může následovat a co je pro dítě v sázce;
3) dítěti by měly být přizpůsobeny i další okolnosti výslechu či jiného procesního úkonu – ten by se měl odehrát v prostředí, které dítě nestresuje víc, než je nezbytně nutné; specifickým potřebám dítěte by měla být přizpůsobena délka úkonu, denní doba, ve které se úkon odehrává, způsob komunikace apod.
4) podezřelé děti mají právo na to, aby jejich rodiče nebo jiní zákonní zástupci byli při nejmenším vyrozuměni o procesním úkonu (nejčastěji výslechu), kterého se má dítě účastnit, a současně i právo na přítomnost důvěrníka u takového procesního úkonu, kterým mohou být i rodiče dítěte, pokud to není nevhodné (např. proto, že rodiče dítěte jsou podezřelí ze stejného protiprávního činu).
Středa, 19. února 2014Zprávy z médií
Některé soudy už podle nového občanského zákoníku posilují práva duševně nemocných lidí. Místo opatrovníků jim navrhují podpůrce, kteří je nebudou kontrolovat, ale naopak jim pomohou s těžkými situacemi na úřadech. Svého podpůrce má i muž ze Sokolovska, který byl dosud omezen ve svéprávnosti. Nově se rozhoduje sám. (Pokračování textu…)
Pondělí, 17. února 2014Zprávy z médií
Česko bojuje s nedostatkem soudních znalců v oboru psychiatrie. Posudky zpracovává jen zhruba pět stovek odborníků. Přitom od ledna musejí soudy kvůli novému občanskému zákoníku přezkoumat téměř třicet pět tisíc případů duševně nemocných lidí, kteří v minulosti byli omezeni nebo zcela zbaveni svéprávnosti.
Zprávu vydal Český rozhlas dne 15. února 2014, autorkou je Petra Benešová.
Problém se soudními znalci mají hlavně menší města.Jen pro srovnání: v Praze je v současné době 124 soudních znalců v oboru psychiatrie. Na celý Středočeský kraj připadá ale jen 28 znalců, na Jihočeský kraj pak 26.Vyjádření soudního znalce je přitom pro soudce klíčové a zčásti o něj opírá svoje rozhodnutí, když hodnotí svéprávnost člověka.
„Je určitě výhodou, že v nové právní úpravě už není výslovně stanoveno, že to musí být znalec z oboru zdravotnictví. Čili nově v případech svéprávnosti to jistě může být i psycholog,“ vysvětluje právnička Ligy lidských práv Barbora Rittichová, která řeší případy duševně nemocných lidí.
Soudy by podle nového občanského zákoníku měly duševně nemocné, kteří jsou nějakým způsobem omezeni ve svéprávnosti, přezkoumávat jednou za tři roky. Takový proces je ale velmi náročný a podle Barbory Rittichové by bylo do budoucna vhodnější, aby u některých případů nemusel být přímo znalecký posudek.„Jestli by bylo možné například i pouhé odborné vyjádření,“ dodává Barbora Rittichová.
Nový občanský zákoník posiluje práva duševně nemocných lidí, a tak soudy a znalci musejí navíc podrobněji zkoumat, jestli je člověk schopný například uzavřít manželství nebo se může starat o děti.
„V každém případu běžně stačí jeden posudek. Možná je na místě uvažovat, zda by nebylo vhodné z ekonomických důvodů ustanovovat znalce stejného, který dělal posudek předchozí, a pokládat mu také otázky v tom smyslu, jak se změnil zdravotní stav toho člověka,“ říká místopředsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 8 Ilona Benešová.
Ceny znaleckých psychiatrických posudků se pak liší podle místa, kde vznikají.„Pokud bych mohla hovořit za hlavní město Prahu, tak posudky se pohybují od 6 do 10 tisíc korun,“ konkretizuje Ilona Benešová.Obvodní soud pro Prahu 8 tak musí od ledna řešit otázku svéprávnosti u zhruba tří set případů.
Kolik bude nakonec v jednotlivých řízeních potřeba znaleckých psychiatrických posudků, ukáže až praxe.„Vývoj soudní praxe ukáže, zda nadále vystačíme s jedním znaleckým posudkem, či zda tam bude muset být další, revizní znalecký posudek,“ popisuje prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník.Když se počet posudků navýší, znalci budou zahlceni žádostmi soudů. Řízení se tak mohou neúměrně protahovat.
Jedním z důvodů, proč znalci-psychiatři ubývají, je podle Komory soudních znalců i nízká odměna za náročnou práci, a naopak vysoká sankce za případnou chybu. Jak dodává její předseda Vladimír Vácha, je navíc v oboru psychiatrie odpovědnost velmi vysoká, protože znalci spolurozhodují o životech duševně nemocných lidí a ne všichni odborníci chtějí podstupovat takové riziko. „Stát si bohužel neváží pracovníků, kteří nejsou jeho zaměstnanci. Jedná se o osoby zcela nezávislé, které tuto činnost vykonávají zpravidla mimo své hlavní zaměstnání a za odměny, které nebyly 11 let valorizovány.“
Čtvrtek, 13. února 2014Aktuality
Nejvyšší správní soud (NSS) rozhodl, že negativní názor na očkování a obava z možných rizik nevyvazuje rodiče z povinnosti umožnit povinné očkování svých dětí. Rodiče, která u soudu zastupuje LIga lidských práv budou proto podávat ústavní stížnost.
NSS nyní připustil, že povinné očkování, stejně jako velká část lékařských zákroků, může za jistých okolností vést ke způsobení závažné újmy. „Úkolem lékařů i pacientů je ve vzájemné součinnosti takovým možným negativním důsledkům předcházet, samo jejich riziko však ještě nemůže být dostatečným důvodem pro neprovedení lékařského zákroku,“ stojí v rozsudku.
„Soud se nevypořádal s řadou skutečností, například že stát nijak neprokázal, že je povinné očkování nezbytné a že je výhody očkování převažují nad jeho riziky,“ řekla právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota. Stěžovatelka podle ní navíc pracuje s autistickými dětmi a je si vědoma z vlastní zkušenosti a praxe, že velmi často se autismus projeví po očkování. Stěžovatelka měla možnost na téma očkování a jeho vážných následků diskutovat s řadou mezinárodních odborníků a všichni tito odborníci připouštěli možnost očkování jako spouštěče autismu a jiných závažných chorob. Potvrdili tak i zkušenosti rodičů, s kterými stěžovatelka pracovala. Její svědomí jí tudíž nedovoluje svoje dítě naočkovat. Soud ale svévolně neuznal právo na svobodu myšlení a svědomí jako důvod neočkování, přestože Ústavní soud takovou výjimku v jiném rozhodnutí uznal. Oba stěžovatelé-rodiče budou podávat ústavní stížnost.
