Česko bojuje s nedostatkem soudních znalců v oboru psychiatrie. Posudky zpracovává jen zhruba pět stovek odborníků. Přitom od ledna musejí soudy kvůli novému občanskému zákoníku přezkoumat téměř třicet pět tisíc případů duševně nemocných lidí, kteří v minulosti byli omezeni nebo zcela zbaveni svéprávnosti.

Zprávu vydal Český rozhlas dne 15. února 2014, autorkou je Petra Benešová.

Problém se soudními znalci mají hlavně menší města.Jen pro srovnání: v Praze je v současné době 124 soudních znalců v oboru psychiatrie. Na celý Středočeský kraj připadá ale jen 28 znalců, na Jihočeský kraj pak 26.Vyjádření soudního znalce je přitom pro soudce klíčové a zčásti o něj opírá svoje rozhodnutí, když hodnotí svéprávnost člověka.

„Je určitě výhodou, že v nové právní úpravě už není výslovně stanoveno, že to musí být znalec z oboru zdravotnictví. Čili nově v případech svéprávnosti to jistě může být i psycholog,“ vysvětluje právnička Ligy lidských práv Barbora Rittichová, která řeší případy duševně nemocných lidí.

Soudy by podle nového občanského zákoníku měly duševně nemocné, kteří jsou nějakým způsobem omezeni ve svéprávnosti, přezkoumávat jednou za tři roky. Takový proces je ale velmi náročný a podle Barbory Rittichové by bylo do budoucna vhodnější, aby u některých případů nemusel být přímo znalecký posudek.„Jestli by bylo možné například i pouhé odborné vyjádření,“ dodává Barbora Rittichová.

Nový občanský zákoník posiluje práva duševně nemocných lidí, a tak soudy a znalci musejí navíc podrobněji zkoumat, jestli je člověk schopný například uzavřít manželství nebo se může starat o děti.

„V každém případu běžně stačí jeden posudek. Možná je na místě uvažovat, zda by nebylo vhodné z ekonomických důvodů ustanovovat znalce stejného, který dělal posudek předchozí, a pokládat mu také otázky v tom smyslu, jak se změnil zdravotní stav toho člověka,“ říká místopředsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 8 Ilona Benešová.

Ceny znaleckých psychiatrických posudků se pak liší podle místa, kde vznikají.„Pokud bych mohla hovořit za hlavní město Prahu, tak posudky se pohybují od 6 do 10 tisíc korun,“ konkretizuje Ilona Benešová.Obvodní soud pro Prahu 8 tak musí od ledna řešit otázku svéprávnosti u zhruba tří set případů.

Kolik bude nakonec v jednotlivých řízeních potřeba znaleckých psychiatrických posudků, ukáže až praxe.„Vývoj soudní praxe ukáže, zda nadále vystačíme s jedním znaleckým posudkem, či zda tam bude muset být další, revizní znalecký posudek,“ popisuje prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník.Když se počet posudků navýší, znalci budou zahlceni žádostmi soudů. Řízení se tak mohou neúměrně protahovat.

Jedním z důvodů, proč znalci-psychiatři ubývají, je podle Komory soudních znalců i nízká odměna za náročnou práci, a naopak vysoká sankce za případnou chybu. Jak dodává její předseda Vladimír Vácha, je navíc v oboru psychiatrie odpovědnost velmi vysoká, protože znalci spolurozhodují o životech duševně nemocných lidí a ne všichni odborníci chtějí podstupovat takové riziko. „Stát si bohužel neváží pracovníků, kteří nejsou jeho zaměstnanci. Jedná se o osoby zcela nezávislé, které tuto činnost vykonávají zpravidla mimo své hlavní zaměstnání a za odměny, které nebyly 11 let valorizovány.“

duševní zdraví, občanský zákoník, postižení, psychiatrie, Rittichová, svéprávnost