Praha – Letošní rok přeje porodním asistentkám i v dalším bodě: po čtyřech letech soudních tahanic minulý týden definitivně skončil spor o to, kdo může za zpackaný domácí porod, po němž přišlo dítě o život. Pražský městský soud totiž definitivně zprostil viny porodní asistentku Ivanu Königsmarkovou, která před časem dostala pětiletý zákaz činnosti, podmínku a pokutu 2,7 milionu korun. (Pokračování textu…)
Rozhovor České televize s právničkou Ligy lidských práv Annou Hofschneiderovou v pořadu Týden v regionech – Jižní Morava ze dne 3. května 2014.
Andrea PAVELKOVÁ, redaktorka
——————–
Záběry šikany šokují vždycky. Jeden z mnoha případů, tentokrát ze Zlínska. Dvanáctiletý kluk skončil jako podezřelý na policii. K jeho několikahodinovému výslechu nesměl otec a ani obhájce, na kterého děti mladší 15 let nemají ze zákona nárok. Paradoxně tak mají menší práva než mladiství pachatelé. Liga lidských práv chce tuto českou praxi změnit.
Anna HOFSCHNEIDEROVÁ, Liga lidských práv
——————–
My se domníváme, že třeba pro děti obětí organizace existují, právě dětských pachatelů se nezabývá dneska nikdo a přitom z našeho pohledu i dětští pachatelé jsou ohrožené děti, které potřebují podporu, takže pro nás je to věc principu, i když jsme si vědomi toho, že za to jsme kritizovaní a že společnost to nevidí ráda, že to často ani nechápe proč.
Andrea PAVELKOVÁ, redaktorka
——————–
Co v těchto konkrétních případech děláte? Co vlastně můžete udělat?
Anna HOFSCHNEIDEROVÁ, Liga lidských práv
——————–
Například v případě třináctiletého chlapce, který byl podezřelý z krádeže, jsme zastupovali jeho maminku potom v řízení před soudem pro mládež, kde jsme se snažili poukazovat právě na nepoužitelnost těch důkazů shromážděných policií a soud opravdu shledal, že tam není dostatek důkazů, na základě kterých by bylo možné konstatovat, že chlapec se toho činu dopustil, avšak nekonstatoval, že ten chlapec měl mít advokáta, v tomhle jsme tedy neuspěli.
Andrea PAVELKOVÁ, redaktorka
——————–
Proč si myslíte, že v českém zákoně právo na obhájce pro děti mladší 15 let, které spáchají trestný čin nebo obdobu trestného činu, vlastně není?
Anna HOFSCHNEIDEROVÁ, Liga lidských práv
——————–
Já si myslím, že ty důvody jsou historické. Když se přijímala ta právní úprava, tak ta představa byla taková, že ty děti nebudou ani vyslýchány policií a rovnou půjdou před soud pro mládež, kde už zastoupení opatrovníkem z řad advokátů jsou, ale bohužel není v silách soudu vyšetřit trestnou činnost, takže ta praxe je taková, že policie provádí úkony trestního řízení, nevznáší obvinění, ale dítě vyslýchá, shromažďuje jiné důkazy a potom ten spis předá soudu pro mládež.
Andrea PAVELKOVÁ, redaktorka
——————–
Na rodinu dvanáctiletého chlapce ze Zlínska dnes dohlíží sociálka a soud s ním dosud neskončil. To, co udělal, už nikdy nezopakoval. Následky z policejního výslechu si ale nese dodnes. Jak to tedy vypadá na té policejní služebně po těch vašich zkušenostech? Skutečně ty děti nedostanou právníka a měly by na něj mít nárok?
Anna HOFSCHNEIDEROVÁ, Liga lidských práv
——————–
Právníka nedostanou, protože tam je opravdu chyba v právní úpravě nebo právní úprava toto neřeší, na rozdíl od starších mladistvých, kteří toho právníka dostanou automaticky. I ty děti do 15 mají právo na advokáta, ale toho by musely aktivně žádat, samy si ho zajistit a zaplatit.
Andrea PAVELKOVÁ, redaktorka
——————–
A dělají to?
Anna HOFSCHNEIDEROVÁ, Liga lidských práv
——————–
Nedělají, protože ono je to v podstatě iluzorní. To dítě třeba třináctileté si neuvědomí význam přítomnosti právníka u výslechu, ani si neuvědomí, když už tam sedí naproti tomu policistovi, že může říct: „Já nebudu vypovídat, dokud mi nezajistíte tu možnost spojit se s advokátem.“
Andrea PAVELKOVÁ, redaktorka
——————–
Myslíte si, že máte šanci uspět u obecných soudů s tímto tématem, protože přece jenom je to kontroverzní téma. Ty děti, které spáchají trestný čin, i když jsou mladší 15 let, budou pro společnost darebáci.
Anna HOFSCHNEIDEROVÁ, Liga lidských práv
——————–
Já si myslím, že šanci máme, protože my vycházíme především z mezinárodních úmluv a tam já si myslím, že je ta situace poměrně jasná a zároveň, kde si myslím, že máme šanci, je v současnosti ministerstvo spravedlnosti, kde paní ministryně se tomuto tématu ještě před tím na akademické půdě velmi věnovala, takže věříme, že právě ona tady té problematice rozumí a že může slyšet na ty naše názory.
Soudy musejí nechat u znalců znovu prověřit více než třicet tisíc lidí s omezenou právní způsobilostí. Pokud to do konce roku 2016 nestihnou, tak ti, co přezkumem neprojdou, se bez ohledu na svůj skutečný stav stanou od 1. ledna 2017 automaticky plně způsobilými. Nařizuje to nový občanský zákoník (NOZ). (Pokračování textu…)
Liga lidských práv podala před měsícem trestní oznámení směřující proti Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) kvůli systémovým závažným pochybením při vyšetřování, ale i kvůli podezření ze zneužívání rozpočtu a majetku GIBS. Státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze Ivona Horská ovšem nyní odpověděla, že podezření z majetkové trestné činnosti vůbec nebude řešit a prý má Liga podat žádost o informace nebo se obrátit na kontrolní komisi Poslanecké sněmovny.
Městské státní zastupitelství, kterému bylo trestní oznámení postoupeno Nejvyšším státním zastupitelstvím, tak samo selhává ve své základní funkci – řešit trestnou činnost. V případě Generální inspekce bezpečnostních sborů má Liga informace z více zdrojů, že tam lidově řečeno dochází mimo jiné k rozkrádání milionů z tzv. zvláštních finančních prostředků určených na odhalování trestné činnosti. „To je podezření, které musí vyšetřit státní zastupitelství ve spolupráci s kriminalisty specializovanými na korupci a finanční kriminalitu. Není možné odkazovat neziskovou organizaci, aby tak závažné podezření řešila přes žádosti o informace!“, komentuje reakci úřadu právnička Ligy Zuzana Candigliota.
Na Stálou komisi pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů se Liga také nemůže obrátit, a to jednak proto, že tato komise není příslušná k vyšetřování trestné činnosti, ale také vedení komise (předseda Klučka za ČSSD a místopředsedkyně Černochová z ODS) je ve střetu zájmů. Mají vazby na ředitele GIBS Ivana Bílka, hrozí u nich úniky informací z komise směrem k řediteli i řádný a nestranný výkon kontrolní činnosti. Liga lidských práv proto na konci března vyzvala předsedy klubů těchto politických stran i předsedu vlády Sobotku, aby střet zájmů u svých poslanců řešili. Zatím ale tato výzva zůstala bez odpovědi.
Vítáme prohlášení ministra Chovance, že činnost GIBS prověří, ovšem kromě šikanózních stíhání policistů je potřeba prověřit i nečinnost při vyšetřování policejního násilí i zmíněné hospodaření GIBS.
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, tel. 607 005 043, e-mail: zcandigliota@llp.cz
Trestní oznámení Ligy lidských práv
Vyrozumění Nejvyššího státního zastupitelství
Vyrozumění Městského státního zastupitelství v Praze
Analýza – Generální inspekce bezpečnostních sborů – utržená ze řetězu právního státu
Stínová výroční zpráva Generální inspekce bezpečnostních sborů
Ve dnech 7. – 8. dubna se v norském Oslu potkají akademičtí pracovníci, zaměstnanci Rady Evropy, zástupce států a evropské nevládní organizace, aby diskutovali na konferenci věnované budoucnosti Evropského soudu pro lidská práva. Při této příležitosti se Liga připojila k prohlášení nevládních organizací z východní a střední Evropy, ve kterém vyslovují obavy o další fungování ESLP. Vyzýváme účastníky konference, aby se nečinili kroky, které by mohli zhoršit postavení našeho nejefektivnějšího mechanismu ochrany lidských práv.
Rodiče dětí se zdravotním postižením, kterým kraj nepřizná nárok na asistenta pedagoga, se můžou bránit antidiskriminační žalobou. Vyplývá to ze stanoviska ombudsmanky Anny Šabatové k případu autistického žáka z Olomouce. Školák, který chodil od první třídy do běžné základní školy a učivo zvládal s podporou asistenta pedagoga, podle kraje na druhém stupni nárok na jeho podporu neměl. Aby mohl jejich syn zůstat na škole, dotovali rodiče plat asistenta z vlastní kapsy formou finančního daru škole. S žádostí o pomoc se obrátili na veřejnou ochránkyni práv, která ve svém stanovisku uvedla, že v jejich případě došlo k diskriminaci.
Příběh z Olomouce není jedinečný – naopak jde o dlouhodobý systémový problém, na který poslance upozornila kancelář veřejného ochránce práv už v lednu. I když stát musí zajistit, aby žáci se zdravotním postižením měli k asistentům přístup, právní úprava dosud neumožňovala rodičům, aby se tohoto práva přímo domáhali. „Rozhodování o tom, kdo a v jaké výši má na asistenta nárok probíhá mezi školou a krajem, žáci a rodiče jsou z tohoto rozhodnutí prakticky vyloučeni,“ vysvětluje situaci právnička Ligy Zuzana Durajová. Ombudsmanka to kritizuje a požaduje, aby se rodiče mohli odvolat v případě, že kraj nárok na asistenta nepřizná.
Česká vláda sice deklaruje, že má zájem na tom, aby se všechny děti vzdělávali společně a bez segregace, na druhou stranu však nedělá nic, aby odstranila praktické překážky. Systém financování školství dlouhodobě zvýhodňuje speciální školy, naopak školy, které se snaží podporovat inkluzivní vzdělávání, narážejí na nedostatek prostředků pro financování asistentů, či speciálních pomůcek. Podle Zuzany Durajové jde ze strany státu o diskriminaci dětí, které se vzdělávají v běžném školství. „Vylučování dětí z běžného kolektivu na základě diagnózy má dalekosáhlé následky pro ně i pro jejich vrstevníky. Děti se zdravotním postižením jsou na celý život stigmatizované svou zkušeností v segregovaném školství a ostatní děti zase přicházejí o příležitost vytvořit si pozitivní vztah k lidem, kteří jsou nějak odlišní,“ dodává Durajová.
Stanovisko Veřejné ochránkyně práv poprvé dává možnost, aby se rodiče proti diskriminující praxi bránili antidiskriminační žalobou. Při příležitosti dnešního Mezinárodního dne autismu je také třeba si připomínat překážky, které brání autistickým dětem v plném zapojení do společnosti. Je pravděpodobné, že jedna z nejzávažnějších bariér, tedy nerovný přístup ke vzdělání, bude v budoucnu díky postoji ombudsmanky odstraněna.
Zuzana Durajová, právnička Ligy lidských práv, tel.: 773 692 282
Policejní inspektoři by neměli myslet jako policajti
Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) se utrhla ze řetězu. Tak lze tlumočit závěr analýzy Ligy lidských práv, jež upozorňuje na to, že inspekce v některých případech kryje policejní brutalitu a v jiných zneužívá svou pravomoc k likvidaci některých policistů. Jde o velmi vážné obvinění, jež postihuje samotné základy právního státu. Analýza vzbudila velkou pozornost a zabývala se jí i poslanecká komise pro kontrolu GIBS. Politici uvažují o výměně vedení instituce, která dohlíží na to, aby policisté nebo dozorci ve vězení dodržovali při své práci zákony. Je situace opravdu tak vážná? (Pokračování textu…)
Půl roku trvalo ministerstvu spravedlnosti, než vyřídilo stížnost proti nezákonným praktikám na Krajském soudu v Brně, který svévolně zakazoval pořizování nahrávek z jednání. Podle šalamounského verdiktu ministerstva sice nelze nahrávání zakazovat s poukazem na údajnou ochranu osobnosti, jak činil krajský soud, ale když to soudce udělá, tak nejde o kárné provinění. Liga lidských práv vyzývá soud, aby se za porušování práv účastníků řízení veřejně omluvil. (Pokračování textu…)
Justice podle ústavních soudců chybovala v kauze Františka Procházky, zadrženého městskými strážníky před zasedáním zastupitelstva ve Znojmě. Vrchní soud v Olomouci bez jakéhokoliv odůvodnění přesunul jeho kauzu z Okresního soudu ve Znojmě ke Krajskému soudu v Brně. Procházka s tím nesouhlasil. Nyní musí vrchní soud o příslušnosti rozhodovat znovu. (Pokračování textu…)
V případu 73letého Františka P., který se už tři roky marně soudí s městem Znojmo o omluvu a odškodnění za nezákonný postup strážníků, došlo podle ústavního soudu k zásahu do práva na spravedlivý proces. Vinou nesprávného postupu soudů ještě neproběhlo ani jedno jednání, přestože v případě pokročilého věku účastníků řízení musí soudy věnovat zvláštní péči, aby nedocházelo k průtahům.